77 A 4/2025 – 430

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci navrhovatelů: a) Ing. M. K., X, b) J. K., X, c) R. N., X, všech zastoupených Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem, Lochotínská 1108/18, 301 00 Plzeň, proti odpůrkyni: Obec Šťáhlavy, IČ 00257290, Masarykova 169, 332 03 Šťáhlavy, zastoupené JUDr. Miloslavou Wipplingerovou, Ph.D., LL.A., advokátkou, Pražská 37/45, 301 00 Plzeň, za účasti osob zúčastněných na řízení:

1. MUDr. P. K., X, 2. H. S., X, 3. MUDr. K. V., X, 4. MUDr. H. V., X, 5. Ing. L. T., X, 6. Ing. J. J., X, 7. M. D., X, 8. M. D., X, 9. B. S., X, 10. M. S., X, 11. T. K., X, 12. M. K., X, 13. J. B., X, 14. Ing. T. M., Ph.D., X, 15. Ing. Z. H., X, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Šťáhlavy, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Šťáhlavy ze dne 18. 11. 2024, č. 42/24, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – územní plán Šťáhlavy – vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně č. 42/24 ze dne 18. 11. 2024, se v textové části na str. 32 územního plánu, uvozené jako „Plochy smíšené obytné – přípustné využití“– zrušuje v textu „stavby a zařízení pro chov hospodářských a jiných zvířat“.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[I] Předmět řízení 1. Návrhem ze dne 9. 1. 2025, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručeným téhož dne, se navrhovatelé domáhali, aby soud zrušil část opatření obecné povahy – Územního plánu Šťáhlavy, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Šťáhlavy ze dne 18. 11. 2024 (dále jen „OOP“ nebo „ÚP Šťáhlavy“), a to v textové části na str. 32 Plochy smíšené obytné – Přípustné využití – „stavby a zařízení pro chov hospodářských a jiných zvířat“.

2. Proces přijímání územního plánu byl v případě ÚP Šťáhlavy upraven zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – dále jen „stavební zákon z roku 2006“. [II] Návrh 3. Navrhovatelé obsáhlým návrhem čítajícím 72 stran brojili proti shora označenému územnímu plánu. Ve svém návrhu detailně popsali průběh přijímání opatření obecné povahy, své námitky v průběhu jeho přijímání i jejich vypořádání odpůrkyní. Při znalosti obsahu podaného návrhu oběma účastníky sporu, učinil soud v dalším textu toliko výtah hlavních námitek.

4. Navrhovatelé Ing. M. K. a J. K. vlastní ve společném jmění manželů pozemky parc. X a XA v k.ú. X, tj. jsou vlastníky nemovitých věcí dotčených ÚP Šťáhlavy a též jsou občany X.

5. Navrhovatel R. N. je výlučným vlastníkem pozemků parc. XE, XB, XC, XD v k.ú. X, tj. je vlastníkem nemovitých věcí dotčených ÚP Šťáhlavy a též je občanem X.

6. Navrhovatelé podali v rámci procesu pořizování ÚP Šťáhlavy opakovaně námitky, z nichž vychází i tento návrh. Pod bodem 7 – 18 tohoto rozsudku jsou stručně popsány stěžejní námitky proti vydanému územnímu plánu.

7. Navrhovatelé považují OOP za nezákonné ve smyslu § 101b odst. 2 s. ř. s. v textové části ÚP Šťáhlavy na str. 32 Plochy smíšené obytné – Přípustné využití – stavby a zařízení pro chov hospodářských a jiných zvířat. Za neplatné proto považují i rozhodnutí o vypořádání námitek navrhovatelů, a to zejména z následujících právních důvodů.

8. Vydáním OOP došlo ke změně statu quo v případě ploch pro bydlení. Kde byly dříve umožněny pouze stavby pro chov drobného domácího zvířectva malého rozsahu, došlo ke změně tak, že ÚP Šťáhlavy nově umožnil v té samé ploše stavby pro chov hospodářských a jiných zvířat. Tím došlo k narušení pohody bydlení navrhovatelů a legitimních očekávání navrhovatelů, kteří své nemovité věci koupili s ujištěním, že nebudou určeny ke stavbám pro chov hospodářských zvířat, ale pouze pro stavby pro drobné domácí zvířectvo.

9. Vydáním OOP došlo k prosazení soukromého zájmu umožnění staveb pro hospodářská a jiná zvířata, respektive změně účelu využívání již postavených staveb za účelem chovu koní. Tyto stavby nemohly být zkolaudovány jako stáje pro chov koní, ale musely být zkolaudovány jako kůlna, byť záměrem byla stavba stáje pro koně, na úkor veřejného zájmu na zachování statu quo dle starého územního plánu, zájmu na pohodu bydlení a zájmu na nevytváření soukromých sporů ohledně imisí ze staveb pro chov hospodářských zvířat na základě ÚP Šťáhlavy.

10. Již dne 12. 7. 2017 pořizovatel ÚP Šťáhlavy vydal negativní posouzení soukromého návrhu na změnu starého územního plánu tak, aby byly v ploše bydlení umožněny stavby pro chov hospodářských zvířat (koní). Konkrétně, že taková změna není vhodná z důvodu umístění pozemků v ploše bydlení, neboť hospodářská zvířata je vhodnější chovat na plochách určených pro zemědělskou výrobu, případně na loukách a pastvinách.

11. Dne 18. 12. 2017 přijalo Zastupitelstvo obce Šťáhlavy usnesení č. 52/17, kterým uložilo starostovi, obecní radě, obecnímu úřadu, aby nečinili žádné kroky územně plánovací dokumentace obce Šťáhlavy k umožnění umisťování staveb pro chov hospodářských zvířat. tj. i koní, když je možné vytipovat lokality s tradičním chovem hospodářských zvířat, kde by změna územně plánovací dokumentace byla umožněna. X ulice takovou lokalitou není. Pořizovatel ani odpůrce však toto nerespektovali, neboť do návrhu pro veřejné projednání návrhu územního plánu dne 8. 12. 2021 zařadili pro plochy bydlení i stavby pro chov hospodářských zvířat.

12. Navrhovatelé a další obyvatelé X ulice proti tomu podali námitky. V návaznosti na ně došlo k přepracování návrhu územního plánu pro opakované veřejné projednání plánované na den 12. 10. 2022.

13. Pořizovatel protiprávně na základě důvodů, které nejsou prokázány a ani nejsou zachyceny ve správním spise, zrušil opakované veřejné projednání nařízené na den 12. 10. 2022. Ústní pokyn ke zrušení dal dne 4. 10. 2022 Mgr. Ondřej Maglić, který v dané době ještě nebyl určeným zastupitelem, starostou a ani nesložil slib. To nastalo až dne 24. 10. 2022, kdy se konala ustavující schůze Zastupitelstva obce Šťáhlavy (dále jen „ZO Šťáhlavy“).

14. Na jednání ZO Šťáhlavy dne 24. 10. 2022 byli usnesením č. 21/22 schváleni jako určení zastupitelé Mgr. Ondřej Maglić a JUDr. Pavel Štětina, ačkoliv dle stavebního zákona měl a mohl být určen pouze jeden zastupitel. Mgr. Ondřej Maglić a JUDr. Pavel Štětina udělili ve dnech 5. 12. 2022 a 7. 6. 2023, i přes existenci usnesení ZO Štáhlavy č. 52/17, pokyny k úpravě připraveného návrhu územního plánu pro opakované veřejné projednání tak, aby bylo možno ve stávající ploše bydlení umisťovat stavby pro chov hospodářských zvířat, tj. i koní.

15. ÚP Šťáhlavy umožnuje stavby pro chov hospodářských zvířat a jiných zvířat, ačkoliv územní plány v okolních obcích zachovávají v plochách bydlení toliko stavby pro chov drobného zvířectva malého rozsahu, popřípadě chov zvířat neumožňují.

16. Při schválení ÚP Šťáhlavy byla zastupitelka MUDr. P. K. v možném střetu zájmů, neboť to byla ona, kdo navrhoval změnu starého územního plánu v tom směru, aby byly umožněny v ploše bydlení stavby s možností chovu hospodářských zvířat (koní).

17. Odpůrkyně podrobně a přesvědčivě nezdůvodnila, proč dochází ke změně oproti starému územnímu plánu spočívající v povolení chovu hospodářských zvířat v ploše bydlení.

18. ÚP Šťáhlavy zasahuje do pohody bydlení navrhovatelů, neboť umožní změnu v užívání stavby ve vlastnictví MUDr. P. K. na pozemku parc. č. st. XF v k. ú. X, obec X, postavené a zkolaudované jako kůlna na stáj pro koně, a tím i zvýšení imisí z chovu koní.

19. Navrhovatelé posléze v návrhu podrobně popsali své námitky vznesené v průběhu projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace.

20. Ve starém územním plánu se pozemky navrhovatelů nacházely v ploše 10, která dle legendy spadá do PLOCHY BYTOVÉ ZÁSTAVBY A STÁV. PLOCHY INDIV. REKREAČNÍ ZÁSTAVBY, konkrétně pozemky navrhovatele a), navrhovatele b) se nacházejí v podploše 10.3 a pozemky navrhovatele c) se nacházejí v podploše 10.

2. Daná plocha byla určena zejména pro bydlení v rodinných domech se zázemím v okrasných nebo užitkových zahradách, kde je možno vybudovat stavby pro chov drobného domácího zvířectva malého rozsahu. To již z této definice vylučuje chov koní v dané ploše, respektive i budování staveb pro koně.

21. Dle starého územního plánu je v ploše 10, podploše 10.3, rovněž pozemek parc. č. XG v k.ú. X, jehož vlastníkem je MUDr. K., jež má dále ve společném jmění s manželem i pozemky parc. č. XH a XCH v k.ú. X. Též na těchto pozemcích tedy byly vyloučeny stavby pro chov hospodářských zvířat. Nicméně, zde byla postavena stavba, zkolaudovaná jako kůlna, která splňuje parametry pro stáj pro koně. Na daných pozemcích jsou chovány koně, kteří způsobují již nyní nepříjemné imise. Navrhovatelé upozornili na možný střet zájmů MUDr. P. K., která je zastupitelkou obce Šťáhlavy, při rozhodování ZO Šťáhlavy o námitkách.

22. ZO Šťáhlavy na svém jednání dne 18. 12. 2017 pod bodem 13. projednalo návrhy na změnu územního plánu tak, že mezi těmito návrhy nebyl návrh na změnu ÚP Šťáhlavy v tom směru, že by v celé ploše území obce Šťáhlavy bylo možno chovat hospodářská zvířata. Z tohoto pohledu neexistoval řádný návrh na pořízení změny územního plánu dle § 44 stavebního zákona ohledně povolení chovu hospodářských zvířat na území obce Šťáhlavy, resp. neexistoval relevantní podklad pro změnu ÚP v daném ohledu.

23. Na tomtéž jednání byla projednána petice, aby se ZO Šťáhlavy zasadilo o změnu ÚP Šťáhlavy, aby v celé ploše území obce Šťáhlavy bylo možno chovat hospodářská zvířata, a dále protipetice obyvatel a majitelů pozemkových parcel v X ulici, kteří nesouhlasili s umožněním chovat hospodářská zvířata. ZO usnesením č. 52/17 uložilo starostovi obce, obecní radě a obecnímu úřadu, aby nečinili žádné kroky pro změnu územně plánovací dokumentace obce Šťáhlavy pro plošné využití území bydlení nebo individuální rekreace k umožnění umisťování staveb pro chov hospodářských zvířat, tj. i koní. Je možno vytipovat lokality v obci s tradičním chovem hospodářských zvířat, kde by změna územně plánovací dokumentace byla umožněna. X ulice takovou lokalitou není.

24. Z návrhu ÚP Šťáhlavy z textové části zveřejněné v roce 2021 se vymezuje plocha – Plochy smíšené obytné: (…) přípustné využití – stavby a zařízení pro chov hospodářského zvířectva.

25. Daný návrh ÚP Šťáhlavy by tak umožňoval chov hospodářských zvířat, když by připustil stavby a zařízení pro chov hospodářského zvířectva. Takový postup je však v rozporu se zadáním územního plánu, s charakterem a funkčním využitím ploch bytové zástavby a též v rozporu s usnesením ZO Šťáhlavy ze dne 18. 12. 2017.

26. Proti umístění staveb a zařízení pro chov hospodářského zvířectva bylo podáno celkem 18 námitek. Navrhovatelé a) a b) podali námitku dne 8. 12. 2021 a 15. 12. 2021, navrhovatel c) podal námitku dne 8. 12. 2021. Námitky v zásadě brojily právě proti umožnění chovu hospodářských zvířat v ploše bydlení.

27. V návaznosti na dané námitky navrhovatelů a na námitky ostatních občanů došlo k úpravě textové části návrhu ÚP Šťáhlavy k opakovanému veřejnému projednání dne 12. 10. 2022, kdy dané dokumenty byly zveřejněny dne 12. 9. 2022 na úřední desce OÚ Šťáhlavy tak, že: Plochy smíšené obytné: (…) přípustné využití – stavby pro chov drobného domácího zvířectva malého rozsahu pro vlastní potřebu. Námitkám navrhovatelů ze dne 8. 12. 2021 a 15. 12. 2021 bylo vyhověno.

28. Dne 5. 10. 2022 došlo ke zrušení opakovaného veřejného projednání ÚP, které se mělo konat 12. 10. 2022. V souvislosti se zrušením veřejného projednávání navrhovatelé namítali, že funkce pověřeného zastupitele zanikla Ing. Štětinovi dne 22. 9. 2022 souběžně se zánikem mandátu zastupitele dle § 55 odst. 2 písm. d) zákona o volbách, které se konaly ve dnech 22. a 23. 9. 2022. Usnesením ZO ze dne 24. 10. 2022, č. 21/22, byli do dané funkce zvoleni Mgr. Ondřej Maglić a JUDr. Pavel Štětina.

29. Navrhovatelé namítali, že zvolení dvou pověřených zastupitelů je v rozporu s § 47 odst. 1 stavebního zákona, neboť ten hovoří pouze o jednom určeném zastupiteli.

30. Navíc bylo zjevné, že v období od 22. 9. 2022 do 24. 10. 2022 nemohl určený zastupitel dávat pokyny, neboť tato funkce nebyla obsazena. Nicméně to nebránilo opakovanému veřejnému projednání územního plánu nařízenému na 12. 10. 2022, neboť určený zastupitel není zmíněn v § 50 stavebního zákona jako osoba, která by se povinně musela zúčastnit veřejného projednání návrhu územního plánu.

31. Zveřejněným důvodem zrušení opakovaného veřejného projednání ÚP Šťáhlavy bylo oznámení: „Od vyhlášení termínu opakovaného veřejného projednání došlo ke zjištění nových skutečností, které by mohly mít vliv na řádné schválení územního plánu a jeho případné napadení v přezkumném řízení. S vědomím toho, že by bylo zapotřebí plánované projednání znovu opakovat, rozhodl se pořizovatel s ohledem na zásadu hospodárnosti veřejné projednání zrušit.“ 32. Navrhovatelé namítali, že v daném zrušení není uvedeno, o jaké skutečnosti by se mělo jednat mezi 12. 9. 2022 a 5. 10. 2022. Ani v dokumentaci zveřejněné na úřední desce OÚ Šťáhlavy dne 15. 3. 2024 nebyly uvedeny jakékoliv konkrétní skutečnosti, které mohly mít vliv na řádné schválení územního plánu, respektive na vypořádání námitek dle dokumentace pro opakované veřejné projednání návrhu ÚP Šťáhlavy na den 12. 10. 2022. Pouze bylo uvedeno na str. 2 odůvodnění ÚP Šťáhlavy uvedeno: „Opakované veřejné projednání se mělo konat dne 12. 10. 2022, vzhledem ke zjištění nových skutečností, které by mohly mít vliv na řádné schválení územního plánu a jeho případné napadení v přezkumném řízení, se s ohledem na zásadu hospodárnosti pořizovatel rozhodl veřejné projednání zrušit. V následujícím období došlo ve spolupráci pořizovatele a nově určených zastupitelů k definici nových pokynů pro úpravu pro opakované veřejné projednání, které byly zaslány zpracovateli k zapracování. Po dokončení úprav je návrh územního plánu připraven k jeho opakovanému veřejnému projednání.“ 33. Navrhovatelé namítali, že v dokumentaci nejsou uvedeny nové skutečnosti, které měly bránit opakovanému veřejnému projednání dne 12. 10. 2022 či pokyny, které byly ze strany obce Šťáhlavy pořizovateli uloženy, ačkoliv by to mělo být součástí daných dokumentů. Postup pořizovatele je tak v téhle části nepřezkoumatelný.

34. Ve výroku návrhu k opakovanému veřejnému projednání návrhu ÚP Šťáhlavy dne 17. 4. 2024 je k dané ploše uvedeno: Plochy smíšené obytné: (…) přípustné využití – stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat.

35. V rámci odůvodnění návrhu k opakovanému veřejnému projednání návrhu ÚP Šťáhlavy dne 17. 4. 2024 je k námitkám navrhovatelů ze dne 8. 12. 2021 a 15.12. 2021 uvedeno, že ZO námitku zamítá s odůvodněním, že „Původní vymezení funkčních ploch v územním plánu Šťáhlavy, které stíralo rozdíly mezi funkcí trvalého bydlení a rekreace, se ukázalo jako zcela nevhodné. Z tohoto důvodu a rovněž z důvodu, že je nutné dodržet požadavky na vymezení ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, bylo nutné v území vymezit novou plochu, která splní požadavky na bydlení a zároveň, vzhledem k venkovskému charakteru Šťáhlav umožní i činnosti jako je nerušící výroba a služby či zemědělství bez negativního vlivu na okolí, jednoduše činnosti, které jsou pro venkovský charakter typické, a není žádoucí pro ně vymezovat samostatnou funkční plochu. Proto byla zvolena plocha smíšená obytná (§ 8 vyhlášky). Charakter staveb, zařízení a činností je v jednotlivých lokalitách bydlení ve X (vč. X) značně nespecifický a každé řešení cílené na vyjmutí jedné dílčí části území (např. uliční blok) a stanovení specifického regulativu by znamenalo zásah do proporcionality územního plánu. Vhodnějším nástrojem je stanovení obecně platného regulativu, kdy konkrétní stavby a zařízení (např. pro chov hospodářských zvířat) nebudou svým provozem narušovat užívání staveb ve svém okolí a nesníží kvalitu prostředí.“ 36. Navrhovatelé k tomu namítali, že v aktuální dokumentaci není definováno, co je venkovským charakterem obce Šťáhlavy, a proto se jedná o zcela vágní a neurčitý pojem. Navíc navrhovatelé uvedli, že s ohledem na charakter nové moderní zástavby v oblasti ploch 10 a 11 starého územního plánu nelze hovořit o venkovském charakteru ani s ním operovat. Tyto skutečnosti byly a jsou zjevné z aktuálního stavu. V dokumentaci není zdůvodněno, proč pořizovatel navrhuje změnu vypořádání námitek navrhovatelů oproti dokumentaci pro opakované veřejné projednání ÚP dne 12. 10. 2022. Návrh na zamítnutí námitek vlastníků s takovým odůvodněním tak byl nezákonný a nepřezkoumatelný. V dokumentaci rovněž není uvedeno, proč pořizovatel oproti stávajícímu územnímu plánu opouští přípustné využití ploch 10, 11 pro chov drobného domácího zvířectva malého rozsahu, což bylo potvrzeno i v dokumentaci pro opakované veřejné projednání návrhu ÚP Šťáhlavy dne 12. 10. 2022, a nově dovoluje v daném území stavby a zařízení pro chov hospodářských a jiných zvířat, což je ještě větší vymezení, než–li z textové části zveřejněné v roce 2021, kde se v rámci přípustného využití plochy – Plochy smíšené obytné uvádějí stavby a zařízení pro chov zvířat hospodářských.

37. Z veřejné vyhlášky ze dne 13. 3. 2024 vyplývá, že je opakované veřejné projednání svoláno, neboť na základě veřejného projednání konaného dne 8. 12. 2021 ve Šťáhlavech došlo k podstatné úpravě návrhu územního plánu. Jelikož toto bylo vyvoláno pouze námitkami navrhovatelů a dalších vlastníků, jak je zjevné z dokumentace pro opakované veřejné projednání dne 12. 10. 2022, kdy námitkám mělo být vyhověno, pak v aktuální dokumentaci zcela absentuje zdůvodnění konkrétního odchýlení se od dokumentace pro opakované veřejné projednání dne 12. 10. 2022. Nelze souhlasit s návrhem na vypořádání námitek navrhovatelů a ostatních vlastníků a též s úpravou funkční regulace u ploch smíšených obytných dovolující v dané ploše stavby a zařízení pro chov hospodářských a jiných zvířat bez jakéhokoliv odůvodnění. Navíc vlastníci uvedli, že dané plochy jsou již stabilizované a není možné povolovat stavby pro chov hospodářských zvířat a jiných zvířat. K tomu jsou primárně určeny plochy výroby a skladování – zemědělské, které byly v návrhu ÚP Šťáhlavy vymezeny, ale ve zela jiných místech než v případě ploch 10, 11 starého územního plánu.

38. Dle navrhovatelů není vůbec zřejmé, kdo požádal o úpravu textu funkčního využití plochy smíšených obytných, aby bylo možno na dané ploše povolovat stavby pro chov hospodářských zvířat a jiných zvířat, když v námitkách či připomínkách takový návrh na změnu není uveden.

39. Dle navrhovatelů tak došlo k nezákonnému postupu pořizovatele ÚP Šťáhlavy, který bez uvedení konkrétních důvodů zrušil opakované veřejné projednání, které mělo proběhnout dne 12. 10. 2022.

40. Ke dni 4. 10. 2022 nebyla obsazena pozice určeného zastupitele dle § 47 odst. 1 stavebního zákona, a proto neexistovala osoba, která mohla ze strany obce Šťáhlavy dát pokyn ke zrušení opakovaného veřejného projednání dne 12. 10. 2022. Pokud některá osoba z nově zvoleného zastupitelstva takový pokyn dala, pak pořizovatel neměl takovému pokynu vyhovět, neboť se nemohlo jednat o určeného zastupitele.

41. Součástí dokumentace k opakovanému veřejnému projednání dne 17. 4. 2024 není uvedení pokynů, které byly ze strany obce Šťáhlavy pořizovateli uloženy.

42. V novém návrhu územního plánu obce Šťáhlavy došlo ke změně funkčního využití plochy pro bydlení a rekreaci na plochu smíšenou obytnou, čímž se zásadně změnily podmínky pro bydlení v celé této lokalitě. Navrhovatelé si vybrali pozemek v dobré víře hlavně proto, že aktuální územní plán zaručuje, že zde nebudou povoleny stavby pro chov hospodářských zvířat. V několika peticích se navrhovatelé s dalšími občany a sousedy vyjádřili, že si nepřejí v této vilkové části obce provozování chovu hospodářských zvířat.

43. Navrhovatelé žádali, aby navržené přípustné využití, tj. stavby a zařízení pro chov hospodářských a jiných zvířat, bylo zcela vypuštěno a nahrazeno následujícím přípustným využitím „stavby pro chov drobného domácího zvířectva malého rozsahu tak, jak to stanovuje aktuální územní plán, tj. Obecně závazná vyhláška obce Šťáhlavy č. l/2003. Postupem pořizovatele dojde v dané ploše ke zhoršení kvality a pohody bydlení nadměrným výskytem a obtěžováním hmyzem, pachem, zápachem z koňské mrvy a moče, hlukem.

44. Navrhovatelé dále namítli, že odůvodnění návrhu vypořádání námitek v aktuální dokumentaci ve vztahu k umožnění chovu hospodářských zvířat jde proti aktuálnímu převažujícímu trendu, který byl ostatně i potvrzen v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2013, č.j. 57 A 65/2011–52, který se týkal stavebního řízení o povolení mobilních boxů pro koně. Tento rozsudek byl aprobován i rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, č.j. 1 As 33/2013–58.

45. S odkazem na tuto judikaturu soudů navrhovatelé namítli, že vzhledem k tomu, že již nyní chov koní na pozemcích parc. č. XG, XH a XCH v k.ú. X zatěžuje imisemi své okolí, je návrh územního plánu podporující takový stav rozporný s danou judikaturou, neboť ta chrání navrhovatele a jejich klidné bydlení, bez ohledu na případné zamýšlené stavební či jiné aktivity. Daná judikatura se navíc váže ke stavbám pro chov koní a jejím dopadům do okolí a též k narušení práv ostatních vlastníků. Současně potvrzuje trend, že nová zástavba nemá návaznost na chov hospodářských zvířat.

46. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č.j. 2Ao 3/2007, věnující se mantinelům územního plánování, navrhovatelé namítali, že s ohledem na skutkové okolnosti předmětné věci a jejich námitky je zjevné, že při pořizování územního plánu byly dané mantinely překročeny. Za harmonické využití daného území – plochy smíšené obytné nelze s ohledem na aktuální znění územního plánu a aktuální zcela dominantní využití dané plochy považovat umožnění využití dané plochy i pro chov hospodářských a jiných zvířat. S ohledem na postup při pořizování územního plánu a dokumentace pro opakované veřejné projednání dne 12. 10. 2022 a zrušení daného veřejného projednání bez udání konkrétního důvodu budí určení dvou určených zastupitelů, úprava dokumentace a obrat v návrhu na vypořádání jejich námitek v navrhovatelích důvodné podezření, že došlo k vybočení z daných mantinelů, což způsobuje nezákonnost postupu pořizovatele. Navrhované vypořádání námitek navrhovatelů pro opakované veřejné projednání dne 17. 4. 2024 bylo v rozporu s aktuálním využitím dané plochy, v rozporu s aktuálními trendy podpořené relevantní judikaturou a ve svém důsledku protiprávní.

47. Dne 17. 4. 2024 proběhlo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu obce Šťáhlavy, kde navrhovatelé zopakovali své námitky, dále se tázali na proces přijímání územního plánu a na procesní pochybení pořizovatele ohledně zrušení opakovaného veřejného projednání ÚP Šťáhlavy dne 12. 10. 2022, na pokyny vedoucí ke zrušení opakovaného veřejného projednání dne 12. 10. 2022, určeného zastupitele v dané době, jaké pokyny byly následně uděleny, a proč nebyla respektována dokumentace pro opakované veřejné projednání dne 12. 10. 2022 včetně návrhu na vypořádání námitek k opakovanému veřejnému projednání dne 12. 10. 2022 a proč nebylo respektováno usnesení ZO Šťáhlavy usnesení č. 52/17 ze dne 18. 12. 2017. Bohužel, na většinu otázek nebyli určení zastupitelé a zástupce pořizovatele schopni reagovat.

48. Dne 24. 4. 2024 byly ze strany navrhovatelů podány další námitky k ÚP Šťáhlavy (soud učiní toliko výčet těchto námitek s tím, že obsah návrhu je znám oběma zúčastněným stranám). Navrhovateli byl namítán a) rozpor návrhu ÚP Šťáhlavy s posouzením návrhů na pořízení ÚP Šťáhlavy ze dne 12. 7. 2017, b) neproporcionalita navrhovaného přípustného využití plochy smíšené obytné, c) rozpor návrhu ÚP se zadáním ÚP, d) absence uvedení a existence konkrétních důvodů pro zrušení opakovaného veřejného projednání, které mělo proběhnout dne 12. 10. 2022, ve spisové dokumentaci, e) nerelevantnost ústních pokynů Mgr. Ondřej Magliće ke dni 4. 10. 2022 49. Z opakovaného veřejného projednání návrhu ÚP Šťáhlavy konaného dne 17. 4. 2024 vyplynulo, že Mgr. Ondřej Maglić z pozice budoucího starosty měl před 4. 10. 2022 kontaktovat pořizovatele s tím, že je nutné zrušit opakované veřejné projednání návrhu nařízené na 12. 10. 2022, neboť nové zastupitelstvo takový návrh neschválí.

50. Navrhovatelé namítali, že takový postup pořizovatele a Mgr. Ondřeje Magliće je protiprávní, neboť ke dni 4. 10. 2022 již neexistovala funkce určeného zastupitele pro ÚP dle § 47 odst. 1 stavebního zákona, neboť tato funkce zanikla s mandátem zastupitele v souladu § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, dne 23. 9. 2022. V období mezi 23. 9. 2022 a 4. 10. 2022 nemohl pořizovatel obdržet od obce Šťáhlavy jakýkoliv pokyn ke zrušení opakovaného veřejného projednání návrhu ÚP nařízeného na 12. 10. 2022. Tím spíše, že Mgr. Ondřejovi Maglićovi sice vznikl mandát zastupitele dle § 55 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. dne 24. 9. 2022, avšak musel ještě složit slib ve smyslu § 69 odst. 2 obecního zřízení, a dále by musel být ještě schválen ZO jako určený zastupitel dle § 47 odst. 1 stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že ustavující ZO Šťáhlavy se konalo dne 24. 10. 2022, kde byli též schváleni určení zastupitelé, pak ke dni 4. 10. 2022 neexistoval určený zastupitel dle § 47 odst. 1 stavebního zákona.

51. Navrhovatelé dále namítali, že vzhledem k tomu, že došlo v případě návrhu ÚP Šťáhlavy k opakovanému veřejnému projednání nařízeného na 12. 10. 2022 již k zveřejnění a k doručení ve formě veřejné vyhlášky včetně všech příloh, pak mělo opakované veřejné projednání návrhu ÚP proběhnout v souladu s § 52 stavebního zákona a na základě jeho výsledků mělo dojít k postupu dle § 53 stavebního zákona. Tím, že pořizovatel dne 4. 10. 2022 zrušil bez konkrétních a relevantních důvodů opakované veřejné projednání a následně přijímal pokyny na úpravu takového návrhu pro opakované veřejné projednání dne 12. 10. 2022, bez toho, aby dne 12. 10. 2022 proběhlo takové opakované veřejné projednání, pak došlo k porušení postupu dle § 52 a 53 stavebního zákona, jedná se o nezákonný postup pořizovatele.

52. V dalším pokračování návrhu navrhovatelé opisují své námitky v dalším procesu schvalování územní dokumentace, jak se s nimi odpůrce vypořádal, přičemž opakovaně akcentují odlišné obdobných námitek před veřejným projednáním, které mělo proběhnout dne 12. 10. 2022, a v dalším postupu schvalování předmětného územního plánu. Stěžejní námitkou je nepřezkoumatelnost změny funkčního využití pozemků v lokalitě X ulice a umožnění chovu hospodářských zvířat v této lokalitě.

53. Navrhovatelé rovněž poukázali na trend upouštění od chovu hospodářských zvířat v územních plánech okolních obcí (Starý Plzenec, Letkov, Tymákov, Nezbavětice, Chválenice). [III] Vyjádření odpůrkyně k návrhu 54. Odpůrkyně se vyjádřila k návrhu v podání ze dne 17. 2. 2025, když s tvrzeními a námitkami navrhovatelů nesouhlasila. Se všemi námitkami se odpůrkyně vypořádala v rozhodnutí o námitkách, které je součástí spisové dokumentace. Odpůrkyně pro stručnost na toto rozhodnutí odkázala.

55. Vzhledem k tomu, že jde především o nesouhlas se změnou funkčního využití plochy bydlení a rekreace na plochu smíšenou obytnou v X ulici ve X s umožněním chovu hospodářských zvířat, zdůraznila odpůrkyně, že původní vymezení funkčních ploch v územním plánu Šťáhlavy, které stíralo rozdíly mezi funkcí trvalého bydlení a rekreace, se ukázalo jako zcela nevhodné. Z tohoto důvodu a rovněž z důvodu, že bylo nutné dodržet požadavky na vymezení ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, bylo nutné v území vymezit novou plochu, která splní požadavky na bydlení a zároveň, vzhledem k venkovskému charakteru Šťáhlav umožní i činnosti jako je nerušící výroby a služby či zemědělství bez negativního vlivu na okolí, jednoduše činnosti, které jsou pro venkovský charakter typické, a není žádoucí pro ně vymezovat samostatnou funkční plochu. Z toho důvodu byla zvolena plocha smíšená obytná (§ 8 vyhlášky).

56. Charakter staveb, zařízení a činností je v jednotlivých lokalitách bydlení ve X (vč. X) značně nespecifický a každé řešení cílené na vyjmutí jedné dílčí části území (např. uliční blok) a stanovení specifického regulativu by znamenalo zásah do proporcionality územního plánu. Vhodnějším nástrojem je stanovení obecně platného regulativu, kdy konkrétní stavby a zařízení (např. pro chov hospodářských zvířat) nebudou svým provozem narušovat užívání staveb ve svém okolí a nesníží kvalitu prostředí.

57. Odpůrkyně navrhla návrh zamítnout. [IV] Vyjádření osob zúčastněných na řízení 58. MUDr. P. K. ve svém vyjádření ze dne 11. 3. 2025 k návrhu uvedla, že územní plán v aktuálním znění reflektuje faktický stav v obci a odpovídá dlouholetým zvyklostem chovu hospodářských zvířat na venkově. V obci byly chovy zvířat vždy přirozenou součástí života a k jejich provozování byly historicky využívány odpovídající stavby. Tento územní plán tedy pouze potvrzuje realitu a právně ji kodifikuje.

59. Podstatné v této věci je, že navrhovatelé dosud nedoložili žádný konkrétní důkaz o jakékoliv škodlivosti jejího chovu koní, ovcí a slepic. Naopak, jiní sousedé, kteří žijí v bezprostřední blízkosti jejího pozemku, si přítomnost koní užívají v rámci venkovské pohody bydlení a společně je užívají k rekreačním účelům. Přesto se navrhovatelé snaží tento chov zablokovat bez jakéhokoliv věcného a zákonného důvodu.

60. Stavby určené pro chov zvířat hrají zásadní roli v ochraně okolního prostředí, neboť umožňují udržet chovy v odpovídajících podmínkách, a tím eliminovat potenciální negativní dopady. Jako členka obecní komise pro životní prostředí potvrdila, že v obci neexistují žádné důvodné stížnosti na chovy koní, ovcí, prasat, slepic atd. Chovatelé své chovy vedou v pořádku a nejsou známy žádné problémy. V příjezdové ulici k její nemovitosti i přímo v ulici X se navíc vedle sebe nacházejí tři registrovaná hospodářství – chov koní, chov včel, chovatelská stanice psů, přičemž žádné z těchto hospodářství nikdy nevyvolalo žádné konflikty nebo hygienické problémy a jeden z navrhovatelů je sám využívá nebo využíval. Další chovy zájmových a hospodářských zvířat probíhaly nebo probíhají v přilehlých ulicích.

61. MUDr. K. společně s MVDr. P. B. iniciovala v roce 2017 petici „Za tradiční hodnoty venkova“, kterou podepsalo téměř dvě stě obyvatel obce. Tato petice jasně vyjadřovala přání občanů zachovat tradiční způsob života na venkově včetně možnosti zájmového chovu hospodářských zvířat, jejich technického zázemí a uvést v soulad historicky daný stav s aktuálními právními normami. V demokratických komunálních volbách v roce 2022 s programem zachování tradičního života na venkově získala MUDr. K. třetí nejvyšší počet hlasů a pokračovala v započatém řízení územního plánu, které bylo zahájeno předchozím zastupitelstvem. Tento výsledek potvrzuje širokou podporu pro územní plán v jeho současné podobě a důležitost ochrany venkovských hodnot. Pro schválení územního hlasovalo 11 zastupitelů, tři se zdrželi, jeden nebyl přítomen.

62. MUDr. K. dále stručně vytyčila právní rámec pro chov zvířat a stavby s ním související dle občanského zákoníku, zákona o veterinární péči, stavebního zákona a zákona na ochranu proti týrání zvířat.

63. Rozvoj venkova a agroturistiky podporuje svým strategickým plánem také Plzeňský kraj, který dne 18. 12. 2023 schválil Program rozvoje Plzeňského kraje. Tento dokument výslovně uvádí jako klíčové priority „Propagaci zdravého života a pobytu na venkově“ a „Podporu turistiky a agroturistiky na venkově“. Tyto cíle jsou v souladu s filozofií územního plánu obce Šťáhlavy, který umožňuje zachování tradičního venkovského života, včetně malých chovů zvířat, a podporuje tím ekonomickou i sociální stabilitu venkovských oblastí.

64. Územní plán, který umožňuje chov hospodářských zvířat a související stavby, je rovněž plně v souladu se Strategií rozvoje Mikroregionu Radyně na období 2021–2027 (jehož je obec od roku 2001 členem), která podporuje rozvoj pěstitelství, ekoagroturistiky a produkci kvalitních potravin z domácích malochovů. Dokument schválený valnou hromadou Mikroregionu Radyně 14. 12. 2021 výslovně zmiňuje, že „možností pro drobné zemědělce a pěstitele jsou v současné době se stále rozvíjející farmářské trhy či prodej ze dvora a zvyšující se poptávka po kvalitních potravinách“ a že je třeba podporovat „zemědělskou činnost orientovanou na nové trendy a formy“. Omezení nebo administrativní překážky bránící tradičním malochovům by byly v přímém rozporu s tímto strategickým dokumentem, kterým se i obec Šťáhlavy zavazuje k podpoře venkovského hospodaření a k udržení krajinné stability. Současná úprava územního plánu tedy pouze naplňuje dlouhodobou rozvojovou strategii regionu a zajišťuje, aby drobní chovatelé a pěstitelé nebyli vystaveni nadměrné administrativní zátěži nebo svévolným sousedským omezením.

65. MUDr. K. dále uvedla, že Ing. M. K. a J. K. byli v minulosti opakovaně řešeni v přestupkovém řízení pro dlouhodobé obtěžování MUDr. K. a její rodiny (pomluvy, obtěžování na sociálních sítích a dokonce i zasílání desítek nátlakových dopisů přátelům, sousedům, kolegům a zaměstnavateli manžela). Tento stalking byl od roku 2014 několikrát řešen Policií ČR. Z tohoto důvodu lze důvodně předpokládat, že jejich současná žaloba je pouze dalším z řady účelových útoků, nikoliv legitimním pokusem o ochranu veřejného zájmu či jejich práv.

66. MUDr. K. rovněž konstatovala, že společně s navrhovatelem R. N. zakoupili v roce 2019 stavební parcely. R. N. byl předem informován o jejich účelu a se způsobem jejich využití souhlasil. Též jeho děti opakovaně na koních MUDr. K. jezdily. Dle vyjádření MUDr. K. se R. N. opakovaně pokoušel ovlivnit podobu jejího pozemku a chovu zvířat dle jeho osobních preferencí. V minulosti požadoval odstranění chráněných volně žijících obojživelníků z jezírka kvůli kvákání, což je v přímém rozporu se zákonem na ochranu zvířat. Po odmítnutí použil po dobu tří týdnů ultrazvukovou rušičku, která negativně ovlivňovala nejen chráněné druhy, ale i další zvířata, a především obyvatele v okolí. Tyto skutečnosti ukazují, že jeho stížnosti nejsou vedeny oprávněnými obavami, nýbrž osobní zaujatostí.

67. Tento spor nelze dle MUDr. K. vnímat jako nestranný pokus o ochranu veřejného zájmu, ale spíše jako osobně motivovaný nátlak. Ani jeden z navrhovatelů není schopen doložit konkrétní důkazy o údajné zátěži zápachem a hlukem, jelikož využívané moderní technologie používané v chovu hospodářských a zájmových zvířat minimalizují potenciální emise na prakticky nulovou úroveň. Navrhovatelé opakovaně a účelově napadají zákonný chov zvířat MUDr. K., ačkoliv je provozován v souladu s veškerými právními normami. Ing. Kotek již několik let systematicky podává petice požadující zákaz zájmového chovu na jejím pozemku, který je evidován jako pastvina. Tím se snaží nezákonně zasahovat do vlastnického práva MUDr. K. chráněného čl. 11 Listiny základních práv a svobod a § 1011 a § 1012 občanského zákoníku. Jeho jednání naplňuje znaky zneužití petičního práva, neboť petice nelze využívat k porušování právních předpisů. R. N. se k těmto aktivitám připojil, přestože dříve chov své sousedky využíval a v minulosti souhlasil s využitím pozemku. MUDr. K. byla toho názoru, že navrhovatelé se společně dopouštějí účelového obtěžování podle § 7 odst. 1 zákona o přestupcích, přičemž jejich jednání je vedeno osobní záští, nikoliv ochranou veřejného zájmu.

68. Na základě výše uvedeného MUDr. K. navrhla zamítnutí návrhu jako účelového, nedůvodného a šikanózního, neboť územní plán byl dle jejího názoru schválen v souladu se zákonem a odpovídá tradičnímu charakteru obce. Chov hospodářských zvířat je přirozenou součástí života na venkově, a to jak podle platných právních předpisů, tak podle Strategických plánů Plzeňského kraje a Mikroregionu Radyně, ke kterým se obec zavázala. Neexistují žádné objektivní důkazy o negativních dopadech chovů v obci. Jednání stěžovatelů je motivováno osobní záští, nikoliv ochranou veřejného zájmu.

69. Ostatní osoby zúčastněné na řízení (č. 2 – 15) se vyjádřily k věci obdobným způsobem, a to v písemných podáních předaných navrhovatelkou Jitkou Kotkovou předsedovi senátu po ukončení ústního jednání dne 2. 4. 2025. Nepřály si, aby v nové zástavbě mezi vilkami s okrasnými zahrádkami nebo v jejich blízkosti bylo možno podle nového územního plánu postavit například kravín, vepřín nebo stáje. Nejde o zákaz staveb pro drobné hospodářské zvířectvo, ale o zákaz staveb pro koně, krávy a prasata.

70. Tyto OZNŘ trvaly na tom, že musí být zachována kontinuita územního plánu a že není žádný veřejný zájem pro to, aby v dřívější ploše pro bydlení a rekreaci bylo najednou jako přípustné využití možno stavět stavby pro hospodářská a jiná zvířata. Jestliže je přípustné v ploše pro bydlení stavět stavby pro hospodářská a jiná zvířata namísto v dřívějším územním plánu povolené stavby pro chov drobného domácího zvířectva malého rozsahu, mění se k mnohem horšímu kvalita bydlení všech, jejichž sousedé by chtěli takové zvíře chovat a k horšímu se mění též kvalita života širšího okolí.

71. Dále se pozastavily nad deklarovaným „venkovským charakter“. Tyto osoby mají za to, že kromě několika původních statků ve staré zástavbě v centru obce jsou zde rodinné domky s upravenými zahrádkami. V dané lokalitě je zástavba novostaveb rodinných domů, a nelze tudíž hovořit o zástavbě vesnického typu, kde se má očekávat zápach z chovů zvířat. Uživatelé těchto domů zde nehledali typický venkovský život, ale bydlení v čisté oblasti s možností dojíždění za prací a do škol do blízké a snadno dostupné Plzně. OZNŘ žádaly, aby bylo zachováno funkční využití plochy pro bydlení tak, jak to bylo v předchozím územním plánu, tedy aby zde byly povoleny pouze stavby pro drobné domácí zvířectvo, nikoliv stavby pro hospodářská a jiná zvířata. O zachování tohoto bodu v novém územním plánu byly několikrát písemně ujišťovány jak ze strany Obecního úřadu Šťáhlavy, tak ze strany Magistrátu města Plzně. [V] Další vyjádření 72. Navrhovatelé v podání ze dne 31. 3. 2025 k vyjádření odpůrkyně uvedli, že odpůrkyně argumentuje toliko odůvodněním, které je již součástí vypořádání námitek navrhovatelů. Na argumentaci navrhovatelů uvedenou v návrhu odpůrkyně nijak nereagovala. Navrhovatelé zopakovali, že již dne 12. 7. 2017 vydal Magistrát města Plzně, odbor stavebně správní, pod č.j. MMP/173704/17, dokument označený jako „Posouzení návrhů na pořízení Územního plánu Šťáhlavy“, ze kterého vyplývá, že: „Návrh č. 61) podala P. K., X, která požaduje pozemky parc. č. XG a XI k.ú. X zařadit do plochy bydlení venkovského typu s možností užívání doplňkových staveb a parcel k chovu hospodářských zvířat (koní) malého rozsahu. Posouzení: V platném územním plánu jsou pozemky č. XG a XI k. ú. X zahrnuty do plochy pro bytovou zástavbu a stávající plochy individuální rekreační zástavby. Uvedená změna využití pozemku pro bydlení s možností chovu hospodářských zvířat (koní) není vhodná. Důvodem je umístění pozemků v ploše bydlení. Hospodářská zvířata je vhodnější chovat na plochách určených pro zemědělskou výrobu, případně na loukách a pastvinách.“ 73. Již před zahájením pořízení územního plánu tedy Magistrát města Plzně posoudil změnu využití pozemků v ploše bydlení pro stavby a parcely k chovu hospodářských zvířat (koní) malého rozsahu jako nevhodnou. Již v roce 2017 tak bylo zjevné, že v ploše pro bydlení by neměly být povoleny stavby určené pro chov hospodářských zvířat, tj. i koní.

74. Argumentace venkovským charakterem obce Šťáhlavy je dle navrhovatelů vzhledem k urbanistickému rozvoji obce, a to nejen nedávnému, velmi zavádějící, neboť tato obec již není zemědělskou vesnicí v tom smyslu, že by převažující obživou obyvatel bylo zemědělství a za stodolami byla pole, pro jejichž obdělávání jsou zapotřebí hospodářská zvířata, např. koně. Vzhledem k blízkosti obce k Plzni je většina zastavěného území obce tvořena relativně mladou rezidenční výstavbou pro bydlení. V dané lokalitě navrhovatelů historicky chov koní neprobíhal, ani zde nebyly stáje pro koně. Jedná se o lokalitu, kde byly postaveny nové rodinné domy určené hlavně pro bydlení, přičemž byl umožněn chov drobných zvířat malého rozsahu. Ostatně, i odůvodnění územního plánu na str. 15 uvádí, že Šťáhlavy v současně době plní zejména funkci obytnou.

75. To, že obec Šťáhlavy není homogenní obcí z hlediska struktury zástavby a vývoje, prokazuje upravený návrh pro opakované veřejné projednání dne 12. 10. 2022, kde je u vypořádání námitek navrhovatelů uvedeno: „Po zhodnocená celé problematiky, vzhledem k faktu, že na Šťáhlavy nelze nahlížet jako na jeden obytný celek, ale je nutné se zaměřit na charakter jednotlivých obytných částí, které se liší stářím atypem bytového fondu, bude navrženo území obce Šťáhlavy rozčlenit do kategorie ploch ve smyslu „bydlení čisté“, „bydlení venkovské“ a bydlení hromadné s tím, že pro bydlení čisté bude vyloučen chov hospodářských zvířat. Vzhledem k tomu, že by bylo nesystémové řešit problematiku pouze ulice X, bude problém řešen komplexně v rámci celého území.“ 76. V rámci územního plánu nebylo odůvodněno, proč nově dochází oproti předchozímu územnímu plánu k umožnění výstavby staveb pro chov hospodářských zvířat bez omezení rozsahu za situace, kdy i odpůrkyně v rámci svého vyjádření výslovně uvádí: „bylo nutné v území vymezit novou plochu, která splní požadavky na bydlení a zároveň, vzhledem k venkovskému charakteru Šťáhlav umožní i činnosti jako je nerušící výroby a služby či zemědělství bez negativního vlivu na okolí, jednoduše činnosti, které jsou pro venkovský charakter typické, a není žádoucí pro ně vymezovat samostatnou funkční plochu.“ 77. Stavby pro hospodářská zvířata, ještě bez omezení rozsahu, jako přípustné využití v rámci dané plochy budou rušit a mít negativní vliv na okolí. Územní plán by neměl umožňovat stavby, u kterých je zjevné, že v případě jejich povolování se budou sousedé bránit povolování takových staveb, což bude vyvolávat pouze spory.

78. Aby mohl územní plán obstát i z hlediska testu proporcionality, by bylo nutné, aby obsahoval podrobné a přesvědčivé vymezení důvodů, proč je v dané ploše nové povolení staveb pro hospodářská zvířata nutné a proč má dojít k omezení vlastníků pozemků a rodinných domů sousedících s místem, kde takové budovy pro chov hospodářských zvířat mohou být umístěny. To však v územním plánu nalézt nelze. Nelze v něm nalézt ani prokázání veřejného zájmu na tom, aby v dané ploše byly nově přípustné stavby pro chov hospodářských zvířat. Respektive, zda jsou součástí harmonického využití daného území i nově přípustné stavby pro chov hospodářských zvířat. Dle názoru navrhovatelů nelze harmonicky dané území využívat, pokud jeho součástí budou přípustné stavby pro chov hospodářských zvířat.

79. Je zajímavé, že v plochách zemědělských, které navazují na plochu smíšenou obytnou, kde mají navrhovatelé své nemovitosti, není možné umisťovat stavby pro chov hospodářských zvířat, ale v ploše smíšené obytné to jde. To je zjevná neproporcionalita v rámci územního plánu mezi danými plochami. Stavby pro chov hospodářských zvířat v ploše smíšené obytné tak zatíží imisemi danou lokalitu zápachem, mouchami a dalšími organismy.

80. K požadavku náhrady nákladů řízení odpůrkyně a vzhledem ke skutečnosti, že obsah vyjádření k návrhu kopíruje odůvodnění vypořádání námitek, mají navrhovatelé za to, že odpůrkyni žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

81. K vyjádření MUDr. K. navrhovatelé mj. uvedli, že absolutně nepřiléhavé je tvrzení, že by nový územní plně reflektoval faktický stav v obci. Ten reflektuje dlouhodobý soukromý záměr MUDr. K. v ploše bydlení budovat stavby a zařízení pro chov koní.

82. Územní plán nikde nehovoří o potřebě zachovat chov hospodářských zvířat na venkově, naopak je koncipován tak, že nevhodné provozy zemědělské výroby je potřeba „vymístit“ z intravilánu obce a toto jasně deklaruje. Územní plán na jedné straně deklaruje potřebu navýšení ploch pro bydlení a potřebu vymístit zemědělské provozy z intravilánu obce mimo něj, přičemž na druhé straně v případě plochy smíšené obytné jako přípustné využití umožňuje stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat. Takový přístup je ve zjevném rozporu.

83. Dále navrhovatelé popsali konkrétní úkony vůči MUDr. K. týkající se jejího chovu koní, resp. popis skutečností, kterými je chov koní obtěžuje. [VI] Posouzení věci soudem 84. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“).

85. Podle § 101a odst. 1 soudního řádu správního, návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

86. Podle § 101b odst. 2 soudního řádu správního, návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje–li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit.

87. Podle § 101b odst. 3 soudního řádu správního, při přezkoumání opatření obecné povahy vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.

88. Podle § 101d odst. 2 věty prvé a druhé soudního řádu správního, dojde–li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není–li návrh důvodný, soud jej zamítne.

89. Při jednání před soudem dne 2. 4. 2025 setrvali účastníci i osoby zúčastněné na řízení přítomné tomuto jednání na svých dosavadních stanoviscích.

90. Postup soudu při rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části vymezil Nejvyšší správní soud takto (rozhodnutí kasačního soudu jsou k dispozici na www.nssoud.cz): „Algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy (§ 101d odst. 1 a 2 s. ř. s.) spočívá v pěti krocích; za prvé, v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); za třetí, v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; za čtvrté, v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium); za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality.“ (rozsudek ze dne 27. 9. 2005, č.j. 1 Ao 1/2005–98, publikovaný pod č. 740/2006 Sb. NSS).

91. Zároveň je třeba připomenout, že soudní praxe uplatňuje k přezkumu územně plánovací dokumentace přístup, který se vyznačuje na straně jedné striktní zdrženlivostí, pokud jde o přímé zasahování moci soudní do výkonu ústavního práva na územní samosprávu, který však na straně druhé také reflektuje povinnost chránit ústavní práva jednotlivců, která mohou být výkonem samostatné působnosti územních samosprávných celků dotčena.

92. Při rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je soud podle § 101d odst. 1 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody návrhu. „Nynější právní úprava počítá s přísnějším promítnutím dispoziční zásady, a soud je tak vázán při přezkumu rozsahem i důvody návrhu, podobně jako je tomu u žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2013, čj. 2 Aos 1/2013–138).“ (Lukáš Potěšil a kol.: Soudní řád správní. Komentář. 1. vyd. Praha 2014, str. 954). Vzhledem k obsahu návrhových námitek, kdy se jednotlivé argumenty vzájemně prolínají, soud předestírá, že není jeho povinností reagovat na každou dílčí námitku a tu obsáhle vyvracet. Úkolem soudu je vypořádat se s obsahem a smyslem argumentace navrhovatelů (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014, č.j. 7 As 126/2013–19). Podstatné tedy je, aby se soud ve svém rozhodnutí zabýval všemi stěžejními námitkami navrhovatelů, což může v některých případech konzumovat i vypořádání některých dílčích a souvisejících námitek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2014, č.j. 7 Afs 85/2013–33, či rovněž nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1534/08).

93. Návrh je důvodný.

94. Navrhovatelé Ing. M. K. a J. K. vlastní ve společném jmění manželů pozemky parc. X a XA v k.ú. X. Navrhovatel R. N. je výlučným vlastníkem pozemků parc. XE, XB, XC, XD v k.ú. X. Uvedené pozemky navrhovatelů byly v ÚP Šťáhlavy zařazeny do ploch smíšených obytných, v nichž je možné mj. umístit „stavby pro chov hospodářských a jiných zvířat“. A právě tuto možnost považovali navrhovatelé za nepřijatelnou, narušující pohodu bydlení a v rozporu s trendy územního rozvoje na moderním venkově.

95. Je třeba zdůraznit, že územní plán není v obecné rovině rigidním dokumentem, který by zakonzervoval poměry v území na dlouhá léta. Musí se počítat s jeho vývojem a proměnami, když je to municipalita, kdo má výsostné právo upravit územně plánovací poměry v obci/městě na základě svých představ. Nicméně, je žádoucí, aby byl územní plán dokumentem jasným a srozumitelným.

96. Stran nyní posuzované věci soud konstatuje, že se neztotožnil s tím, že dnes je chov nikoliv jen drobných hospodářských zvířat na venkově něčím, co je víceméně překonané. Navrhovatelé v té souvislosti argumentovali rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2013, č.j. 57 A 65/2011–52, resp. rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, č.j. 1 As 33/2013–58. Z uvedených rozhodnutí však rozhodně nevyplývá, že by chov nikoliv jen drobných hospodářských zvířat v sousedství rodinných domů byl en bloc vyloučen (ve věci sp. zn. 87 A 65/2011 se jednalo o chov koní). Zapovězeno je pouze obtěžování imisemi (zejména zápachu, hmyzu). Ergo, i velká hospodářská zvířata na venkov patří a záleží jen na tom, jakým způsobem bude v územním plánu upravena možnost umístit v území stavby určené pro jejich chov.

97. Zvolená varianta, která připouští chov hospodářských zvířat, byla v aktuálním ÚP Šťáhlavy odůvodněna takto: „Původní vymezení funkčních ploch v územním plánu Šťáhlavy, které stíralo rozdíly mezi funkcí trvalého bydlení a rekreace, se ukázalo jako zcela nevhodné. Z tohoto důvodu a rovněž z důvodu, že je nutné dodržet požadavky na vymezení ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, bylo nutné v území vymezit novou plochu, která splní požadavky na bydlení a zároveň, vzhledem k venkovskému charakteru Šťáhlav umožní i činnosti jako je nerušící výroba a služby či zemědělství bez negativního vlivu na okolí, jednoduše činnosti, které jsou pro venkovský charakter typické, a není žádoucí pro ně vymezovat samostatnou funkční plochu. Proto byla zvolena plocha smíšená obytná (§ 8 vyhlášky). Charakter staveb, zařízení a činností je v jednotlivých lokalitách bydlení ve X (vč. X) značně nespecifický a každé řešení cílené na vyjmutí jedné dílčí části území (např. uliční blok) a stanovení specifického regulativu by znamenalo zásah do proporcionality územního plánu. Vhodnějším nástrojem je stanovení obecně platného regulativu, kdy konkrétní stavby a zařízení (např. pro chov hospodářských zvířat) nebudou svým provozem narušovat užívání staveb ve svém okolí a nesníží kvalitu prostředí.“ 98. Soud je toho názoru, že způsob, jakým byla zvolená varianta v ÚP Šťáhlavy odůvodněna, je vyhovující. V obecné rovině není nutné obsah územního plánu tzv. přeregulovat, tedy vytvořit vícero malých ploch o velikosti třeba jen několika ulic a „svázat“ ona území, resp. urbanistický vývoj v nich množstvím restriktivních ukazatelů. Jako vhodnější se jeví vymezení určité větší plochy s obecně platným regulativem a až následně, vzhledem k situaci v takové ploše, rozhodovat ad hoc o tom, zda je možné konkrétní stavbu v oné ploše umístit. Veřejné právo totiž disponuje mnohými instrumenty (stavební zákon, veterinární zákon, hygienické předpisy atp.), které mohou úspěšně zabránit realizaci určité stavby, při současném zachování potřebné pružnosti územně plánovací dokumentace.

99. Shrnuto, soud nepovažoval způsob (míněno obsahově), jakým byla v ÚP Šťáhlavy vymezena plocha umožňující chov hospodářských zvířat, za nesprávný či nemožný. A stejně se ztotožnil s tím, jak bylo vytvoření takové plochy v ÚP Šťáhlavy odůvodněno.

100. Důvodem k závěru o důvodnosti návrhu byla pochybení, ke kterým došlo v procesu přijímání ÚP Šťáhlavy.

101. Uvedený proces (ve stavebním zákonu z roku 2006 upraven v § 44 a násl.) je procesem, jehož jednotlivé etapy na sebe navazují. Veřejné projednání územního plánu bylo upraveno v § 52 stavebního zákona z roku 2006. Podle jeho třetího odstavce platilo: „Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání (§ 50) změněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.“ Dotčenými osobami podle odstavce 2 jsou vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení (= navrhovatelé v souzené věci), oprávněný investor a zástupce veřejnosti.

102. Následně pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska (§ 53 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006).

103. Veřejné projednání návrhu územního plánu má v procesu jeho přijímání nepochybný význam. Není sporu o tom, že v souzené věci se veřejné projednání návrhu ÚP Šťáhlavy konalo dne 8. 12. 2021. Znění tam projednávaného návrhu připouštělo chov hospodářských zvířat pro plochy smíšené obytné (pokud takový chov splňuje obecně platné předpisy). Navrhovatelé proto uplatnili námitky ve smyslu § 52 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, když tvrdili, že zvolený postup je v rozporu se zadáním územního plánu, s charakterem a funkčním využitím ploch bytové zástavby a též v rozporu s usnesením ZO Šťáhlavy ze dne 18. 12. 2017. Toto usnesení ukládalo „starostovi obce, obecní radě a obecnímu úřadu, aby nečinili žádné kroky pro změnu územně–plánovací dokumentace obce Šťáhlavy pro plošné využití území bydlení nebo individuální rekreace k umožnění umisťování staveb pro chov hospodářských zvířat, tj. i koní“, přičemž „je možné vytipovat lokality v obci s tradičním chovem hospodářských zvířat, kde by změna územně plánovací dokumentace byla umožněna“. Podle usnesení, „X ulice takovou lokalitou není.“ 104. I na základě námitek navrhovatelů došlo k přepracování návrhu ÚP Šťáhlavy pro opakované veřejné projednání, k němuž mělo dojít dne 12. 10. 2022. V souladu s § 52 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 („Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou.“) byl upravený návrh územního plánu zveřejněn dne 12. 9. 2022 na úřední desce OÚ Šťáhlavy. Podle znění přepracovaného návrhu územního plánu byly přípustným využitím ploch smíšených obytných mj. „stavby pro chov drobného domácího zvířectva malého rozsahu pro vlastní potřebu“. Námitkám navrhovatelů bylo vyhověno.

105. Opakované veřejné projednání návrhu ÚP Šťáhlavy se však dne 12. 10. 2022 neuskutečnilo, neboť došlo k jeho zrušení. Magistrát města Plzně tak učinil veřejnou vyhláškou ze dne 4. 10. 2022, č.j. MMP/339688/22, kde uvedl: „Od vyhlášení termínu opakovaného veřejného projednání došlo ke zjištění nových skutečností, které by mohly mít vliv na řádné schválení územního plánu a jeho případné napadení v přezkumném řízení. S vědomím toho, že by bylo zapotřebí plánované projednání znovu opakovat, rozhodl se pořizovatel s ohledem na zásadu hospodárnosti veřejné projednání zrušit. Územní plán bude upraven a zveřejněn spolu s novým termínem opakovaného veřejného projednání v souladu s požadavky stavebního zákona. Doposud obdržená stanoviska, připomínky a námitky ke zveřejněnému návrhu územního plánu budou v novém návrhu zohledněna s ohledem na provedené úpravy.“ 106. Nový termín pro uskutečnění opakovaného veřejného projednání byl stanoven na den 17. 4. 2024. A znění návrhu ÚP Šťáhlavy znovu umožňovalo v plochách smíšených obytných umístit „stavby pro chov hospodářských a jiných zvířat“.

107. Jak je uvedeno výše, územně plánovací dokumentace nemá být prostředkem, který by poměry v území zakonzervoval „na věky věků“. Je nezbytné počítat s dynamikou vývoje, ovšem při lpění na požadavku, aby byl územní plán dokumentem jasným a srozumitelným. A stejně tak nelze upustit od požadavku, aby proces přijímání územního plánu, tak jak jej upravuje stavební zákon z roku 2006, byl procesem transparentním.

108. Soud vnímá, že ke zrušení opakovaného veřejného projednání ÚP Šťáhlavy stanoveného na den 12. 10. 2022 došlo v době, kdy se po proběhlých volbách do obecních zastupitelstev měnila politická reprezentace Šťáhlav. Stejně tak soud považuje za běžné, že nové vedení obce může mít na rozvoj obce, včetně rozvoje územního, jiný názor než vedení předchozí. A konečně, může dojít i ke zrušení termínu opakovaného veřejného projednání územního plánu. Co je však podstatné – dojde–li k takovému kroku, musí být vyjeven důvod, proč se tak stalo. A právě v tom soud spatřuje v dané věci zásadní nedostatek.

109. Zrušení opakovaného veřejného projednání ÚP Šťáhlavy bylo odůvodněno zjištěním „nových skutečností, které by mohly mít vliv na řádné schválení územního plánu a jeho případné napadení v přezkumném řízení“. Zároveň byli adresáti veřejné vyhlášky Magistrátem města Plzně ujištěni, že „doposud obdržená stanoviska, připomínky a námitky ke zveřejněnému návrhu územního plánu budou v novém návrhu zohledněna s ohledem na provedené úpravy“.

110. Soud předně nepovažuje za dostačující sdělení o „zjištění nových skutečností, které by mohly mít vliv na řádné schválení územního plánu a jeho případné napadení v přezkumném řízení“. Jak vyplývá z výše uvedené rekapitulace, návrh ÚP Šťáhlavy, který byl veřejně projednán dne 8. 12. 2021, připouštěl chov hospodářských zvířat pro plochy smíšené obytné. Následně, po námitkách mj. navrhovatelů, došlo k přepracování návrhu, který měl být opakovaně veřejně projednán 12. 10. 2022 a který reflektoval ony námitky a přípustným využitím ploch smíšených obytných byly mj. stavby pro chov pouze drobného domácího zvířectva malého rozsahu a pro vlastní potřebu. Pak ovšem došlo ke zrušení onoho opakovaného veřejného projednání, aniž byl přezkoumatelně vyjeven důvod, proč se tak stalo, a následně byl, zhruba za rok a půl, stanoven nový termín opakovaného veřejného projednání ÚP Šťáhlavy, které stavby pro chov nikoliv jen drobného zvířectva v plochách obytných smíšených opět připouští a námitkám navrhovatelů tentokrát nevyhovuje.

111. Takový postup soud považuje za nepřijatelný a odporující principům dobré správy. Naprosto zatemněné zdůvodnění zrušení opakovaného veřejného projednání a následná změna postoje o 180 stupňů (po roce a půl), navíc za situace, kdy je pořizovatelem ve veřejné vyhlášce konstatováno, že dosavadní „námitky ke zveřejněnému návrhu územního plánu budou v novém návrhu zohledněny“ (z čehož navrhovatelé nemohli rozhodně vytušit, že by došlo k názorové revizi na způsob využití plochy, spíše naopak), jsou soudem vnímány jako natolik závažná pochybení, že bylo nutné přistoupit (postupem podle § 101d odst. 2 s. ř. s.) ke zrušení ÚP Šťáhlavy, a to v textové části na str. 32 územního plánu, uvozené jako „Plochy smíšené obytné – přípustné využití“ v textu „stavby a zařízení pro chov hospodářských a jiných zvířat“. Jak bylo uvedeno výše, soud nespatřuje nic závadného na tom, pokud je umístění staveb pro chov hospodářských zvířat obecně povoleno v plochách obytných smíšených. Odpůrkyně však musí napravit pochybení, která jí byla soudem vytknuta stran procesu přijímání územního plánu.

112. Soud rovněž považuje za důležité uvést, že spatřuje podstatu sporu v sousedském sporu přerostlém do roviny veřejného práva. V té souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že hlasování o podobě ÚP bylo naprosto jednoznačné a hlas MUDr. K., jakožto šťáhlavské zastupitelky, nebyl žádným jazýčkem na vahách, který by zvrátil vyrovnané hlasování ve prospěch té podoby, která nevyhovovala navrhovatelům.

113. Soud pro úplnost konstatuje, že neprovedl důkazy navržené navrhovateli [usnesení ZO Šťáhlavy ze dne 18. 11. 2024, příloha č. 1 usnesení č. 41/2024; správním spisem ÚP Šťáhlavy (str. 5, listina Magistrátu města Plzně ze dne 12. 7. 2017); námitky k územnímu plánu Šťáhlavy ze dne 16. 4. 2024; námitky k územnímu plánu Šťáhlavy ze dne 24. 4. 2024; posouzení návrhů na pořízení Územního plánu Šťáhlavy; odpověď ze dne 5. 1. 2018; vyjádření Magistrátu města Plzně, odboru stavebně správního, ze dne 8. 6. 2018; petice ze dne 8. 8. 2018; odpověď odpůrkyně ze dne 4. 9. 2018; žádost ze dne 13. 10. 2014; odpověď na žádost ze dne 24. 10. 2014; petice ze dne 24. 11. 2014; odpověď ze dne 12. 12. 2014; prohlášení majitelů společnosti DAVEKO Plzeň s.r.o. ze dne 14. 2. 2015; vyjádření Jaroslava Brožka, autorizovaného projektanta, ke stavbě údajných kůlen ze dne 17. 2. 2015, s přílohami; petice ze dne 18. 12. 2017; odpověď ze dne 5. 1. 2018; Územní plán Starý Plzenec (str. 50); Územní plán Letkov (str. 7); Územní plán Tymákov (str. 24); Územní plán Nezbavětice (str. 7); Územní plán Chválenice (str. 26 – 27); dokumentace pro opakované veřejné projednání dne 12. 10. 2022; zápis ZO Šťáhlavy ze dne 17. 12. 2014; zápis ZO Šťáhlavy ze dne 18. 12. 2017; zápis ZO Šťáhlavy ze dne 22. 10. 2022; výslech navrhovatelů; žádost o odstranění stavby pro umístění koní ze dne 7. 8. 2018 včetně petice ze dne 6. 8. 2018, vyjádření MÚ Starý Plzenec, odboru výstavby, ze dne 5. 9. 2018, stížnost na nečinnost stavebního úřadu ze dne 20. 9. 2018, sdělení Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 15. 10. 2018, emailová komunikace se starostou Ing. Š., fotografie koňských exkrementů v blízkosti pozemku navrhovatele c)] a důkaz navržený odpůrkyní (výslech P. P., zaměstnance Magistrátu města Plzně). Důvodem pro tento postup byl fakt, že rozhodnutí soudu záviselo na posouzení procesu přijetí ÚP Šťáhlavy, na což by provedení navržených důkazů nemělo žádný vliv. [VII] Náklady řízení 114. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. platí, že nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

115. Ač soud zrušil k návrhu navrhovatelů požadovanou část opatření obecné povahy, tj. navrhovatelé byli se svým návrhem úspěšní, byl při vyhlášení rozsudku omylem oznámen výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pro tento výrok nebyl žádný zákonný důvod. Byť soudní řád správní v § 60 odst. 7 stanoví, že jsou–li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává, o takovou situaci v souzené věci nešlo. Předseda senátu si pochybení soudu uvědomil ihned při ústním odůvodnění rozsudku v jednací síni, což je zřejmé ze zvukového záznamu jednání. Nicméně, stalo se tak až po vyhlášení rozsudku, a soud byl (a je) proto takovým výrokem, i když nesprávným, vázán. Z toho důvodu je plné znění rozsudku vyhotoveno v podobě, která odpovídá ústně vyhlášenému rozhodnutí.

116. Navrhovatelé podáním ze dne 10. 4. 2025 požádali o opravu rozsudku vyhlášeného dne 9. 4. 2025 podle § 54 odst. 4 soudního řádu správního. Stran tohoto návrhu soud uvádí, že o něm bude, jako o samostatném návrhu, rozhodnuto usnesením, a to bez zbytečného odkladu po doručení rozsudku ve věci samé.

117. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim soud neuložil žádnou povinnost a nejsou mu známy žádné okolnosti hodné zvláštního zřetele, jež by přiznání náhrady nákladů řízení těmto osobám odůvodňovaly (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).