77 A 42/2023 – 139

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci navrhovatelé: a) Ing. P. Ž., nar. X, bytem X, b) L. K., nar. X, bytem X, oba zastoupeni JUDr. Ing. Pavlem Jíchou, advokátem, se sídlem Korunní 810/104, 101 00 Praha, proti odpůrkyně: Obec Klabava, se sídlem Klabava 17, 338 41 Klabava, zastoupena JUDr. Petrou Weiglovou, advokátkou, se sídlem Josefa Knihy 177, 337 01 Rokycany, v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny územního plánu obce Klabava č. 2, vydané usnesením zastupitelstva obce Klabava č. 203 ze dne 12. 9. 2022, účinné od 5. 10. 2022, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – Změna územního plánu obce Klabava č. 2 vydané usnesením zastupitelstva obce Klabava č. 203 přijatým dne 12. 9. 2022, se ke dni právní moci tohoto rozsudku zrušuje v té části, v níž a. v kapitole „c2) zastavitelné plochy“ ruší text: „6– plocha bydlení (rodinné domy), podmínkou využití plochy je zajištění dopravního napojení na veřejné komunikace a výstavba je možná v minimální vzdálenosti 25 m od okraje lesa“; b. v kapitole „c2) zastavitelné plochy“ doplňuje text: „2.20 plochy bydlení“.

II. Ve zbytku se návrh zamítá.

III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli ad a) náhradu nákladů řízení ve výši 18 455,20 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, JUDr. Ing. Pavla Jíchy, advokáta.

IV. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce ad b) náhradu nákladů řízení ve výši 18 455,20 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, JUDr. Ing. Pavla Jíchy, advokáta.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Navrhovatelé se domáhají zrušení opatření obecné povahy – změny územního plánu obce Klabava č. 2 (dále též jen: „napadená změna územního plánu“). Činí tak na základě dvou důvodů: jednak mají za to, že na úřední desce obce Klabava nebylo řádně zveřejněno oznámení o konání opakovaného veřejného projednání návrhu této změny územního plánu, jednak jsou přesvědčeni, že v důsledku napadené změny územního plánu bylo neodůvodněně a nezákonně omezeno jejich vlastnické právo. Jejich pozemky totiž byly napadenou změnou územního plánu vyňaty ze zastavitelné plochy (plochy k bydlení) a zařazeny do plochy nezastavitelné (plocha zemědělská). Naproti tomu byla na základě připomínky vlastnice jiného pozemku vymezena v území nová plocha k bydlení. Obsah návrhu 2. Navrhovatelé se v návrhu nejdříve věnovali své aktivní legitimaci. Navrhovatel ad a) je výlučným vlastníkem pozemku p. č. X v k. ú. X a navrhovatelka ad b) je výlučným vlastníkem pozemku p. č. XA v k. ú. X. Tyto pozemky byly napadenou změnou územního plánu přímo dotčeny, když byly vyjmuty ze zastavitelné plochy, tedy plochy k bydlení, do plochy nezastavitelné – plochy zemědělské.

3. První uplatněný návrhový bod namítl nesprávné zveřejňování na úřední desce. Uvedli, že dne 20. 8. 2021 bylo na úřední desce odpůrkyně způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejněno oznámení o konání veřejného projednání původního návrhu změny územního plánu, které se konalo dne 23. 9. 2021. Původní návrh změny územního plánu se však žádným způsobem nedotýkal pozemků navrhovatelů. Lokalita č. 6, ve které se pozemky nacházely, neměla být původním návrhem redukována. Z textové části odůvodnění B1 napadené změny územního plánu se podává, že vzhledem k tomu, že na základě veřejného projednání konaného dne 23. 9. 2021 došlo k podstatné úpravě návrhu, byl pozměněný návrh předložen k opakovanému veřejnému projednání, které se konalo dne 15. 7. 2022 v Klabavě, když po tomto jednání byl připraven finální návrh změny územního plánu k vydání.

4. Odpůrkyně porušila ustanovení § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též jen: „správní řád“), když způsobem umožňujícím dálkový přístup na své úřední desce řádně nezveřejnila oznámení o konání opakovaného veřejného projednání návrhu územního plánu, které se konalo dne 15. 7. 2022. Zároveň způsobem umožňující dálkový přístup na elektronické úřední desce odpůrkyně nebyla zveřejněna jakákoliv dokumentace vztahující se k podstatné úpravě původního návrhu změny územního plánu, ke kterému došlo dne 23. 9. 2021. V důsledku toho došlo též k porušení § 172 správního řádu, protože navrhovatelům byla odepřena možnost seznámit se s pozměněným návrhem změny územního plánu, a též jim byla odepřena možnost uplatnit vůči upravenému návrhu své námitky a připomínky. Navrhovatelé dále uvedli, že návrh napadené změny územního plánu nebyl zveřejněn způsobem umožňující dálkový přístup na úřední desce odpůrkyně obdobným způsobem, jakým byl původní návrh změny územního plánu.

5. Pouhým srovnáním původního návrhu změny územního plánu a návrhu napadené změny územního plánu je zcela nepochybné, že se původní změna územního plánu nedotýkala pozemků navrhovatelů, zastavitelná plocha č. 6 jím neměla být redukována. Až pozměněným návrhem změny napadeného územního plánu projednávaným dne 15. 7. 2022 bylo navrhováno zmenšení lokality č. 6, tedy vyjmutí pozemků navrhovatelů ze zastavitelné plochy, přičemž k tomu došlo pouze na základě libovůle vlastníka jiného pozemku.

6. Napadená změna územního plánu nemohla nabýt účinnosti dne 5. 10. 2022, jelikož nebyla zveřejněna na úřední desce odpůrkyně způsobem umožňující dálkový přístup, když podle § 173 správního řádu opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce obce.

7. Úplné znění napadené změny územního plánu odpůrkyně po změně č. 2 není přímo zveřejněno na webových stránkách odpůrkyně, nýbrž na webových stránkách města Rokycany. Navrhovatelé doplnili, že na úřední desce města Rokycany nebyla způsobem umožňující dálkovým přístup zveřejněna dokumentace vztahující se k napadené změně územního plánu. Tato dokumentace byla zveřejněna dne 20. 10. 2022 pouze v rubrice „Rozvoj, projekty a územní plánování“. Při přijímání změny územního plánu tak došlo k porušení právních předpisů, jelikož nebyla řádným a zákonným způsobem zveřejněna způsobem umožňující dálkový přístup na úřední desce odpůrkyně.

8. Ve druhém návrhovém bodu navrhovatelé namítli neodůvodněné a nezákonné omezení jejich vlastnického práva. Z návrhu napadené změny územního plánu se v části B Odůvodnění, v textové části B1 pod písm. f1) „Odůvodnění koncepce zpracovatelem“ podává, že plocha pod číselným označeným 2.20 je plochou k bydlení, která vznikla jako náhrada za zrušenou plochu č. 6, když zmenšení zastavitelné plochy kompenzuje nový zábor v lokalitě pod číselným označením 2.

21. Plocha bydlení pod číselným označením 2.21 je pak rozšířením obytné plochy až k vymezenému koridoru pro vysokorychlostní trať, přičemž nová zastavitelná plocha je kompenzována zmenšením lokality 6 na plochu 2.20.

9. Z uvedeného vyplývá, že původní plocha k bydlení č. 6 byla zmenšena na plochu 2.20, když z původní plochy 6 byl vyňat pozemek p. č. X v k. ú. X ve výlučném vlastnictví navrhovatele ad a) a pozemek p. č. XA v k. ú. X ve výlučném vlastnictví navrhovatelky ad b).

10. Z části „Vyhodnocení připomínek“ pod písm. i) napadené změny územního plánu se podává, že paní V. K.0 vznesla k původnímu návrhu změny územního plánu připomínku, jejímž obsahem byl požadavek na změnu funkčního využití pozemku p. č. XB a části pozemku p. č. XC v k. ú. X na plochu k bydlení. V části vyhodnocení této připomínky je uvedeno, že tato připomínka byla akceptována v plném rozsahu a že v současné době jsou pozemky součástí ploch zemědělských, takže v rámci vyhovění této připomínce bylo nutné vymezit novou zastavitelnou plochu na V. třídě ochrany BPEJ. Pozemky navazují na vymezené zastavitelné území obce a navrhované rozšíření komunikace. Záměr není dotčen žádnými dalšími známými limity. Vymezení nové plochy je odůvodněno a kompenzováno redukcí plochy č. 6.

11. S ohledem na výše uvedené mají navrhovatelé za to, že v procesu přijímání napadené změny územního plánu došlo k porušení jejich ústavně zaručených práv, zejm. k porušení čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, v takové intenzitě, která zpochybňuje zákonnost posuzovaného řízení a přijatého opatření obecné povahy jako celku. Změna územního plánu má být tak v celém svém rozsahu zrušena.

12. Navrhovatelé se dále domnívají, že ze strany odpůrkyně došlo ke svévolnému, excesivnímu a neodůvodněnému zásahu do jejich vlastnických práv, když v důsledku změny územního plánu bylo nedůvodně omezeno vlastnické právo navrhovatelů ve prospěch jiného soukromého zájmu paní V. K. V procesu přijímání návrhu změny územního plánu byla porušena zásada proporcionality správního řízení.

13. Veškerá omezení vlastnického práva a jiných věcných práv z něho vyplývajících musejí mít ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody, musí být činěna jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, k tomu navrhovatelé odkázali na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009–120. Ze samotného textu změny územního plánu vyplývá, že provedená změna byla učiněna ve prospěch soukromého zájmu vlastníka pozemku p. č. XC v k. ú. X, když jeho vymezená část byla změněna z plochy zemědělské na plochu určenou k bydlení. Tato změna byla přijata pouze na základě připomínky V. K. bez toho, aniž by byla odpůrkyní řádně odůvodněna, zejména v souvislosti s nutností záboru dotčených pozemků navrhovatelů.

14. Napadené změna územního plánu zcela postrádá odůvodnění upřednostnění jednoho soukromého zájmu nad zájmy navrhovatelů, což je nepřípustné. V procesu přijímání napadené změny územního plánu byl neospravedlnitelně a nepřiměřeně zvýhodněn soukromý zájem V. K. na úkor vlastnického práva navrhovatelů. Změnou územního plánu bylo nepřiměřeně omezeno vlastnické právo navrhovatelů, aniž by existovaly dostatečné legitimní důvody takové změny, která významným způsobem mění koncept zastavitelných ploch v obci Klabava, a to pouze na základě libovůle vlastníků jiných pozemků.

15. Poslední část svého návrhu nazvali navrhovatelé „Ostatní skutečnosti“. Uvedli v něm, že v části D zprávy Vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch se uvádí, že v rozvojových plochách nedošlo k dramatickému rozvoji a z hlediska jejich kapacit jsou tyto zastavitelné plochy dimenzovány územním plánem dostatečně i pro další období a v tomto ohledu není nutné provádět změnu územního plánu. Ze závěru vyhodnocení se podává, že z demografického vývoje obce Klabava a posouzení zastavitelnosti jednotlivých ploch vymezených územním plánem nevyplývá potřeba vymezování dalších zastavitelných ploch. Další plochy by bylo možné vymezit po důkladném urbanistickém posouzení jen v případě zrušení jiných již vymezených, ale z hlediska např. vlastnických vztahů nebo dostupnosti infrastruktury těžko využitelných ploch.

16. V daném případě došlo podle navrhovatelů k pochybení odpůrkyně, neboť žádným způsobem neposoudila a neodůvodnila, proč by se lokalita č. 6 měla redukovat ze zastavitelné plochy na plochu zemědělskou a z jakého důvodu je tato lokalita nahrazena právě nově vzniklou lokalitou č. 2.

21. Vyjádření odpůrkyně 17. Odpůrkyně ve svém vyjádření shodně s navrhovateli uvedla, že napadenou změnou územního plánu došlo ke změně u parcely p. č. XA a parcely p. č. X v k. ú, X, přičemž obě parcely se z plochy určené k bydlení změnily na plochu zemědělskou. K této změně došlo až na základě připomínek doručených odpůrkyni po konání veřejného projednání původního návrhu změny územního plánu dne 23. 9. 2021. Mezi připomínkami byla i připomínka paní V. K. ze dne 30. 9. 2021, aby funkční využití jejího pozemku p. č. XB a části pozemku p. č. XC v k. ú. X bylo změněno ze zemědělské plochy na plochu obytnou, a dále žádost manželů L. a Z. T. na změnu využití pozemku p. č. XD z plochy pro veřejné prostranství na plochu k bydlení. Oběma těmto připomínkám bylo vyhověno.

18. Veškerá oznámení a dokumenty týkající se napadené změny územního plánu byly řádně zveřejňovány v souladu s § 52 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též jen: „stavební zákon“), tedy veřejnou vyhláškou zveřejněnou jak na fyzické úřední desce, tak na elektronické úřední desce odpůrkyně. I oznámení o konání opakovaného veřejného projednání napadené změny územního plánu, které se konalo dne 15. 7. 2022 v Klabavě, bylo řádně oznámeno veřejnou vyhláškou. Na fyzické úřední desce bylo vyvěšeno od 14. 6. 2022 do 23. 7. 2022 a na elektronické úřední desce od 14. 6. 2022 do 22. 7. 2022.

19. Ve správním spise je založeno oznámení o konání opakovaného veřejného projednání ze dne 13. 6. 2022, na jehož třetí straně jsou uvedeny údaje o datu vyvěšení a sejmutí z úředních desek odpůrkyně. Součástí oznámení bylo i poučení, že nejpozději do 7 dnů ode dne opakovaného veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a námitky ke změnám, ke kterým došlo od předchozího jednání.

20. Navrhovatelé zřejmě čerpali informace pouze ze sekce „Územní plán“ na webových stránkách odpůrkyně, zde se však nejedná o elektronickou úřední desku obce.

21. Navrhovatelé měli možnosti seznámit se s datem konání opakovaného veřejného projednání napadené změny územního plánu, jakož i s výkresy, ze kterých vyplývalo, že pozemky p. č. XA a p. č. X v k. ú. X budou z plochy určené k bydlení vyjmuty a nově zařazeny do plochy zemědělské. Odpůrkyně má za to, že nepochybila a dodržela veškeré procesní postupy.

22. Podle § 52 odst. 2 stavebního zákona platí, že vlastníci pozemků dotčených návrhem řešení mohou podat námitky proti návrhu územního plánu. Tyto námitky je nutné podle § 52 odst. 3 stavebního zákona podat nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Zákon výslovně v tomto ustanovení uvádí, že k později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Odpůrkyni nebyla doručena žádná námitka ani připomínka reagující na napadenou změnu územního plánu.

23. K odůvodnění změny způsobu využití pozemků navrhovatelů uvedla odpůrkyně, že změna nastala až na základě připomínek jiných vlastníků. Pozemky p. č. XA a p. č. X v k. ú. X jsou pozemky, na nichž nelze v současné době uvažovat o výstavbě rodinných domů. Takové využití není možné realizovat bez dopravního napojení a položení inženýrských sítí. Vše je v území s poměrně složitou vlastnickou strukturou pozemků, kde by za účelem vybudování odpovídající komunikace bylo zapotřebí provést výkup pozemků nebo uzavření několika smluv o služebnostech s vlastníky pozemků, přes které by komunikace vedla. Navíc pozemek p. č. XA se nachází v ochranném pásmu lesa.

24. Vzhledem k tomu, že doposud v lokalitě nebyla vlastníky či odpůrkyní učiněna žádná investice, která by směřovala k jejímu rozvoji a s přihlédnutím k faktu, že z ekonomických důvodů bude lokalita logicky rozvíjena nejprve v jižní části směrem od současné komunikace, je využití dotčených pozemků k bydlení otázkou dosti výhledovou.

25. Odpůrkyně dále uvedla, že obec má právo změnit si územní plán. Vzhledem k tomu, že se objevil v rámci připomínky k projednávané změně územního plánu požadavek vlastníka jiného pozemku na jeho zařazení do zastavitelných ploch určených pro bydlení, pořizovatel spolu s určeným zastupitelem podnět řádně posoudili a ověřili jeho reálný smysl. Zvážili také mj. to, zda je možné v dohledné době uvažovanou zastavitelnou plochu využít pro daný účel. Pozemek paní K., p. č. XC, resp. jeho část určená napadenou změnou územního plánu k zastavění, je dopravně již nyní přímo napojitelná ze stávající komunikace a veřejná vodovodní síť je ukončena cca 50 m od tohoto pozemku. Pozemek má vhodné předpoklady pro výstavbu z hlediska zajištění veřejné infrastruktury a není zatížen žádnými územními limity. Připomínce manželů T. bylo vyhověno z důvodu, že se jedná o pozemek o rozsahu 407 m2 v zastavěném území obce navazující na stávající plochy bydlení.

26. Aby bylo možné splnit podmínky zajištění souladu se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu, bylo nutné související vynětí z tohoto fondu kompenzovat zrušením jiné, doposud nevyužité zastavitelné plochy, a proto bylo s přihlédnutím k výše uvedenému rozhodnuto o zrušení zastavitelné plochy na pozemcích navrhovatelů. Pozemky p. č. XA a p. č. X přitom nebyly jedinými pozemky, u kterých došlo k jejich vynětí ze zastavitelných ploch v rámci napadené změny územního plánu. Obdobně došlo k vynětí značné části pozemku p. č. XE. Veškeré shora uvedené skutečnosti a detaily provedení úprav napadené změny územního plánu na základě připomínek byly ústně projednány a řádně odůvodněny při konání veřejného projednání dne 15. 7. 2022.

27. Odpůrkyně nesouhlasí s názorem navrhovatelů, že napadenou změnou územního plánu došlo k neodůvodněnému a nezákonnému omezení jejich vlastnického práva a že z tohoto důvodu je nutné zrušit územní plán jako celek. V případě územních plánů platí, že odůvodnění přiměřenosti přijatého řešení je možno provést jen na základě námitky či připomínky vznesené oprávněnou osobou v rámci procesu přijímání územního plánu. Pokud oprávněná osoba otázku nepřiměřenosti přijatého řešení nevznesla v této fázi řízení, pak nemůže nevypořádání dané otázky úspěšně namítat v řízení před správním soudem. Navrhovatelé měli své výhrady proti omezení svých vlastnických práv učinit předmětem svých námitek proti návrhu napadené změny územního plánu. Nepodáním připomínek nebo námitek k otázce přiměřenosti zásahu do práv navrhovatelů napadenou změnou územního plánu, se bez objektivních důvodů zbavili možnosti, aby jejich připomínky byly náležitě vypořádány a aby poté o zákonnosti takového vypořádání rozhodl soud. Replika k vyjádření odpůrkyně 28. V replice k vyjádření odpůrkyně navrhovatelé uvedli, že odpůrkyně ve svém vyjádření pouze tvrdila, nikoliv prokázala, že po veřejném projednání dne 23. 9. 2021 paní V. K. v 7denní lhůtě učinila žádost, na jejímž základě došlo ke změně původního návrhu změny napadeného územního plánu, a pozměněný návrh byl pak předložen k opakovanému veřejnému projednání konanému dne 15. 7. 2022. Po opakovaném veřejném projednání byl následně připraven finální návrh změny územního plánu.

29. Navrhovatelé mají nadále za to, že došlo k porušení § 26 správního řádu, když oznámení o konání veřejného projednání původního návrhu změny územního plánu konaného dne 23. 9. 2021 bylo odpůrkyní zveřejněno přímo na elektronické úřední desce odpůrkyně bez toho, aby veřejnost musela uvedené dokumenty jakkoli vyhledávat před políčko „Hledat“. Ani ze samotného oznámení o opakovaném veřejném projednání přitom žádný způsobem nevyplývá skutečnost, že by oproti původnímu oznámení o konání veřejného projednání konaného dne 23. 9. 2021 veřejnost předmětné dokumenty vztahující se k opakovanému veřejnému projednání měla jakýmkoliv způsobem na elektronické desce odpůrce vyhledávat přes políčko „Hledat“, natož, aby byla veřejnost poučena o tom, přes jaký výraz by tyto dokumenty měla vyhledávat. V oznámení o opakovaném veřejném projednání je uvedeno, že do upravené změny územního plánu je možné nahlížet způsobem umožňujícím dálkový přístup na elektronické úřední desce odpůrkyně. Odpůrkyně se svým jednáním snažila zakrýt oznámení o opakovaném projednání změny územního plánu a tudíž i znění napadené změny územního plánu, když toto oznámení zveřejnila na elektronické úřední desce tak, že bylo dohledatelné pouze přes políčko „Hledat“, na rozdíl od oznámení o veřejném projednání původního návrhu změny územního plánu konaného dne 23. 9. 2021.

30. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že odpůrkyně zcela záměrně oznámení o opakovaném veřejném projednání napadené změny územního plánu nezveřejnila stejným způsobem jako oznámení o konání veřejného projednání původního návrhu změny územního plánu. Takové matoucí zveřejňování tak podstatných oznámení a dokumentů navrhovatelé považují za nesprávné, tedy v rozporu s právními předpisy. V důsledku takového jednání odpůrkyně došlo k porušení § 172 správního řádu, když navrhovatelům byla odepřena možnost seznámit se s napadenou změnou územního plánu po provedené změně původního návrhu a byla jim odepřena možnost uplatnit k upravenému znění námitky a připomínky.

31. Navrhovatelé mají nadále za to, že v procesu přijímání napadené změny územního plánu došlo ke svévolnému, excesivnímu a neodůvodněnému zásahu do jejich vlastnických práv. Jejich vlastnická práva byla omezena ve prospěch jiného soukromého zájmu paní V. K.. Z textu napadené změny územního plánu vyplývá, že tato změna byla přijata pouze na základě připomínky učiněné po veřejném projednání původního návrhu změny územního plánu. Změna byla přijata bez toho, aniž by byla odpůrkyní jakkoliv odůvodněna, zejména v souvislosti s nutností záboru dotčených pozemků navrhovatelů. Jednáním odpůrkyně tak byla nepochybně porušena kogentní ustanovení správního řádu a stavebního zákona o nutnosti odůvodnění opatření obecné povahy. Takové nedostatečné odůvodnění zakládá nepřezkoumatelnost napadené změny územního plánu, a to bez ohledu na to, zda navrhovatelé uplatnili námitky v průběhu procesu přijímání této změny.

32. Je zcela evidentní, že v procesu přijímání napadené změny územního plánu bylo nepřiměřeně omezeno vlastnické právo navrhovatelů, aniž by existovaly dostatečné legitimní důvody takové změny, která významným způsobem mění koncept zastavitelných ploch v obci Klabava. V procesu přijímání napadené změny územního plánu došlo k porušení ústavně zaručených práv navrhovatelů. Absenci odůvodnění napadené změny územního plánu nelze nyní jakkoliv zhojit prostřednictvím vyjádření odpůrkyně k žalobě. Odpůrkyně tvrdí, že napadená změna územního plánu byla odůvodněna ústně při konání opakovaného veřejného projednání dne 15. 7. 2022. Takové ústní odůvodnění je zcela nedostatečné a toto tvrzení odpůrkyně je zcela irelevantní, když ani ze záznamu z tohoto opakovaného veřejného projednání žádným způsobem nevyplývá, jak konkrétně, popř. zda vůbec k nějakému odůvodnění těchto změn došlo. Duplika odpůrkyně 33. V dalším vyjádření odpůrkyně uvedla, že zveřejnění oznámení o konání opakovaného veřejného projednání napadené změny územního plánu je prokázáno tím, že na konci předmětného dokumentu, jenž je součástí správního spisu, je potvrzeno vyvěšení i sejmutí dokumentu.

34. Odpůrkyně uvedla, že po datu, které je zadáno jako datum sejmutí z úřední desky, se zveřejněný dokument automaticky přesune do archivu elektronické úřední desky. Rozhodně není pravdivé tvrzení, že by se odpůrkyně snažila zakrýt oznámení jiným způsobem zveřejnění. Oznámení bylo zveřejněno standardním způsobem jako všechny ostatní dokumenty. Vyjádření navrhovatelů k duplice odpůrkyně 35. Nad rámec již dříve uvedeného navrhovatelé uvedli, že odpůrkyně během řízení radikálně mění strukturu svých webových stránek, resp. způsob zveřejnění a dostupnost dokumentů a výzev. Jednání odpůrkyně v tomto směru považují navrhovatelé za manipulativní, vypočítavé a nepoctivé. Posouzení věci 36. Soud ve věci rozhodl bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jehož přiměřené použití v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části ukládá § 101b odst. 4 s. ř. s.

37. Soud především konstatuje, že správní soudy při přezkumu opatření obecné povahy, kterým je i změna územního plánu, postupují obecně dle algoritmu přezkumu dovozeného v judikatuře Nejvyššího správního soudu, konkrétně v rozsudku ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005–98, č. 740/2006 Sb. NSS. Tento algoritmus sestává z těchto kroků: a. Přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy. Správní orgán postupuje v mezích své pravomoci, pokud mu na základě zákonného zmocnění především náleží oprávnění vydávat opatření obecné povahy, jejichž prostřednictvím autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, které nejsou v rovnoprávném postavení s tímto orgánem. b. Přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti. Správní orgán postupuje v mezích své působnosti, jestliže prostřednictvím opatření obecné povahy upravuje okruh vztahů, ke kterým je zákonem zmocněn (v rámci nichž tedy realizuje svoji pravomoc vydávat opatření obecné povahy). c. Přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem (procesní postup správního orgánu při vydávání opatření obecné povahy). d. Přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho rozporu (nebo rozporu jeho části) se zákonem. e. Závěrečným krokem algoritmu (testu) je přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (přiměřenosti právní regulace).

38. Tento algoritmus byl Nejvyšším správním soudem judikatorně vytvořen na základě nyní již neúčinné právní úpravy obsažené v § 101d odst. 1 s. ř. s., podle níž platilo: „Při rozhodování soud posuzuje soulad opatření obecné povahy se zákonem, a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své působnosti a pravomoci a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Přitom není vázán právními důvody návrhu.“ Podle současného znění citovaného ustanovení po novelizaci provedené zákonem č. 303/2011 Sb., však platí: „Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu.“ Ze vzájemného porovnání znění tohoto ustanovení je patrné, že zákonodárce v minulosti zcela změnil základní zásadu, na které byl přezkum opatření obecné povahy vybudován, když od 1. 1. 2012 se v těchto řízeních uplatní zásada dispoziční, v jejímž rámci je soud vázán jak rozsahem, tak i důvody uplatněného návrhu na zrušení opatření obecné povahy, a rovněž zásada koncentrační (vyjádřená v § 101b odst. 2 s. ř. s.), podle níž nelze jednou podaný návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecní povahy nebo jej rozšiřovat o nové návrhové body. Přesto však lze i v současné době konstatovat, že uvedený algoritmus poskytuje racionální a srozumitelné vodítko především pro koncepci návrhů na zrušení opatření obecné povahy a rovněž i jejich vypořádání, neboť tento algoritmus se zrcadlí i v důvodech, pro které lze přistoupit ke zrušení napadeného opatření obecné povahy podle § 101d odst. 2 s. ř. s.

39. V nyní projednávaném návrhu byly uplatněny dva návrhové body. První z nich se týkal procesního postupu odpůrkyně při vydávání napadené změny územního plánu, a směřoval tedy do třetího kroku shora uvedeného algoritmu přezkumu opatření obecné povahy. Druhý návrhový bod pak vycházel z tvrzení o neodůvodněném a nezákonném omezení vlastnického práva navrhovatelů. Obsahově tedy stojí na pomezí třetího (pokud jde o samotnou otázku přezkoumatelnosti odůvodnění), čtvrtého, tak i pátého kroku výše uvedeného algoritmu.

40. S ohledem na tyto skutečnosti soud považoval za praktické zabývat se nejprve tou částí druhého uplatněného návrhového bodu, který namítá nepřezkoumatelnost napadené změny územního plánu. I v poměrech rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy se totiž uplatní závěr, podle něhož je nepřezkoumatelnost tak těžkou vadou napadeného aktu, že odůvodňuje jeho kasaci. Není–li pak napadené opatření obecné povahy přezkoumatelné, vyplývá z toho, že prizmatem uplatněných návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.) nelze přezkoumat ani jeho zákonnost a zpravidla ani jeho proporcionalitu. Judikatura NSS přitom klade na odůvodnění opatření obecné povahy poměrně vysoké nároky, když zásadně, tedy s přihlédnutím ke specifickým okolnostem věci, požaduje, aby odůvodnění opatření obecné povahy odpovídalo požadavkům na správní rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008–136, č. 1795/2009 Sb. NSS).

41. Navrhovatelé spatřují nepřezkoumatelnost napadené změny územního plánu v nedostatečném odůvodnění vynětí jejich pozemků ze zastavitelné plochy (resp. zrušení zastavitelné plochy 6, jejíž byly pozemky navrhovatelů součástí) v souvislosti se změnou funkčního využití pozemku p. č. XB a části pozemku p. č. XC na plochu k bydlení (resp. vymezení plochy k bydlení 2.21).

42. Soud vyšel ze skutečností, které nebyly mezi účastníky sporné. Navrhovatelé uvedli, že původní plocha k bydlení 6 byla zmenšena na plochu 2.20, když z ní byly vyňaty právě jejich pozemky p. č. XAa p. č. Xa změněny na plochu zemědělskou, v důsledku čehož vznikla nová plocha k bydlení v lokalitě č. 2.

21. Důvodem této změny byl požadavek vlastníka pozemků p. č. XB a XC, paní V. K., aby na těchto jejích pozemcích byla vymezena zastavitelná plocha, vtělený do připomínky k návrhu napadené změny územního plánu. Ve svém vyjádření k návrhu těmto tvrzením navrhovatelů odpůrkyně přisvědčila, když mj. uvedla: „Odpůrkyně shodně s tvrzením navrhovatelů uvádí, že Změnou č. 2 ÚP došlo ke změně u pozemkové parcely č. XA(resp. její podstatné části) a pozemkové parcely p. č. X, v kat. úz. X, kdy obě parcely z plochy určené k bydlení změnily na plochu zemědělskou. K této změně došlo až na základě připomínek doručených odpůrkyni po konání veřejného projednání návrhu změny č. 2 ÚP dne 23. 9. 2021 v obci Klabava. Mezi těmito připomínkami byla (mimo jiné) i žádost paní V. K. ze dne 30. 9. 2021, aby pozemková parcela p. č. XB a část pozemkové parcely p. č. XC v kat. úz. X byla změněna ze zemědělské plochy na plochu obytnou, a dále žádost manželů L. a Z. T. na změnu pozemkové parcely p. č. XD z plochy veřejné prostranství na plochu k bydlení. Oběma těmto připomínkám bylo vyhověno v rámci vyhodnocení připomínek. K důvodu vyhovění viz dále (bod 6).“ V bodě 6 vyjádření k návrhu se mj. uvádí: „Skutečnost, že v původní Změně č. 2 ÚP projednávané na veřejném projednání dne 23. 9. 2021 nedošlo ke změně charakteru pozemků ve vlastnictví navrhovatelů, je logická. Změna nastala až na základě připomínek jiných vlastníků – paní V. K. a manželů T. (…), když na základě jejich připomínek vznikly nové obytné plochy v místech, která jsou k tomu vhodná.“ Ve vyjádření k návrhu pak následuje text, v němž jsou shrnuty důvody, které odpůrkyni vedly k rozhodnutí o změně funkčního využití pozemků navrhovatelů a pozemků patřícím V. K. a manželům T. Ten však na tomto místě není třeba nad rámec rekapitulace jeho obsahu v narativní části tohoto rozsudku blíže reprodukovat; NSS již ve své judikatuře opakovaně dovodil, že vyjádření k žalobě nemůže nahradit nedostatky odůvodnění samotného rozhodnutí (srovnej např. rozsudky kasačního soudu ze dne 21. 6. 2021, č. j. 8 Ads 231/2019–28 či ze dne 12. 8. 2009, č. j. 3 Ads 123/2008–79; jakkoli si je soud vědom, že citované závěry nebyly dovozeny přímo ve vztahu k odůvodněním územních plánů či obecněji řečeno opatření obecné povahy, lze na ně tyto požadavky vztáhnout analogicky, a to i s ohledem na shora citovanou judikaturu NSS, podle níž je na odůvodnění územních plánů v zásadě nutno klást stejné požadavky jako na odůvodnění správních rozhodnutí).

43. Soud tedy ze správního spisu zjišťoval, jakým způsobem byla odůvodněna navrhovateli naříkaná změna funkčního využití jejich pozemků, resp. jakým způsobem bylo zdůvodněno vyhovění připomínkám uplatněným paní V. K. a manželi T. Zjistil přitom, že v textové části napadené změny územního plánu se nachází v části B „Odůvodnění změny č. 2 územního plánu Klabava“ pod písm. f1) „odůvodnění koncepce zpracovatelem“ na straně 9 následující odůvodnění vzniku plochy 2.20: „plochy bydlení, náhrada zrušené plochy 6 po její redukci (zmenšení kompenzuje zábor v lokalitě 2.21).“ Vznik plochy 2.21 je tamtéž odůvodněn takto: „plochy bydlení, rozšíření obytné plochy až k vymezenému koridoru pro vysokorychlostní trať, vzhledem k předpokládanému vedení VRT na území obce v tunelu nedojde k narušení území negativními vlivy dopravy (zábor kompenzován zmenšením lokality 6 na plochu 2.20).“ Dále v části f2) „odůvodnění dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění“ je na straně 11 pod písmenem f2.4) ve vztahu k lokalitě 2.20 uvedeno: „náhrada lokality 6, zmenšení lokality kompenzuje zábor ZPF plochami vymezenými ve změně ÚP.“ Ve vztahu k lokalitě 2.21 pak: „nová lokalita vymezená změnou na základě konkrétního požadavku majitele podpořeného Zastupitelstvem obce Klabava.“ Konečně, v části vyhodnocení připomínek na straně 13 se u připomínky manželů T., kteří vznesli požadavek na změnu funkčního využití pozemku p. č. XD z ploch veřejného prostranství na plochu pro bydlení, uvádí toto vyhodnocení: „Připomínka se akceptuje v plném rozsahu. Jedná se o pozemek o rozsahu 407 m2 v zastavěném území obce, navazující na stávající plochy bydlení. Pozemek není ve vlastnictví obce a pro veřejné prostranství je nevyužíván. Pozemek nemá evidované BPEJ. Změnou funkce nedojde k ohrožení prostupnosti území a snížení možnosti využití navazujících území. Bude zachována dostatečná šířka komunikace jdoucí po jižní hranici pozemku.“ V případě připomínky paní V. K., která uplatnila požadavek na změnu funkčního využití pozemků p. č. XB a části pozemku p. č. XC (k hranici územní rezervy pro VRT) na plochu bydlení, se uvádí toto vyhodnocení: „Připomínka se akceptuje v plném rozsahu. V současné době jsou pozemky součástí ploch zemědělských, v rámci vyhovění připomínce bylo nutné vymezit novou zastavitelnou plochu na V. třídě ochrany BPEJ. Pozemky navazují na vymezené zastavěné území obce a navrhované rozšíření komunikace. Záměr není dotčen žádnými dalšími známými limity. Vymezení nové plochy je odůvodněno a kompenzováno redukcí plochy č. 6.“ 44. Vynětí pozemků navrhovatelů z plochy určené k bydlení č. 6 (její redukcí na nově vymezenou plochu 2.20) a změnu jejich funkčního vymezení na plochu zemědělskou tak je v odůvodnění napadené změny územního plánu odůvodněno v podstatě pouze tím, že se zastupitelstvo odpůrkyně rozhodlo podpořit požadavek vlastníka jiného pozemku, který naopak usiloval o změnu funkčního vymezení svých pozemků ze zemědělské plochy na plochu obytnou. Jediným materiálním důvodem, kterým byla změna funkčního vymezení pozemků patřících paní V. K. z plochy zemědělské na obytnou v odůvodnění napadené změny územního plánu zdůvodněna, je jejich návaznost na vymezené zastavěné území obce. Vymezení této nové plochy pak bylo kompenzováno v neprospěch navrhovatelů.

45. Ve svém rozsudku ze dne 12. 5. 2023, č. j. 3 As 368/2021–113, navázal NSS na svou předchozí rozhodovací praxi reprezentovanou rozsudkem ze dne 29. 1. 2020, č. j. 9 As 171/2018–50, a potvrdil, že má–li dojít ke změně funkčního určení ploch, musí taková změna být podložena dostatečně závažnými důvody opírajícími se buď o relevantní změnu okolností, nebo o to, že původní řešení je věcně nesprávné a vede k závažné kolizi s veřejným zájmem. „Ať už se jedná o první či druhý důvod, je nezbytné, aby byl tento důvod zřejmý z odůvodnění změny. Jestliže tomu tak není, jedná se o nedostatečné odůvodnění, jež eo ipso zakládá nepřezkoumatelnost OOP, a to bez ohledu na to, zda vlastník dotčených pozemků (ne)uplatnil námitky v procesu přijímání změny.“ 46. Ze shora provedené rekapitulace odůvodnění napadené změny územního plánu však nevyplývá ani žádná podstatná změna okolností, jež by odůvodňovala či snad dokonce vyžadovala změnu funkčního využití pozemků vlastněných navrhovateli. Stejně tak je nutno uzavřít, že z rekapitulovaného odůvodnění neplyne ani to, že by původní určení funkčního využití pozemků vlastněných navrhovateli bylo natolik nesprávné, že by vedlo ke kolizi s veřejným zájmem či se zákonem. Soud proto dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyl naplněn ani jeden z judikatorně dovozených důvodů, jimiž je možno zdůvodnit změnu funkčního určení ploch. Z odůvodnění toliko plyne, že zastupitelstvo odpůrkyně mínilo podpořit zájem vlastnice jiného pozemku, jež usilovala o změnu jeho zařazení ze zemědělské plochy na plochu obytnou, a v důsledku realizace takové změny přistoupilo v podstatě bez dalšího zdůvodnění ke změně funkčního vymezení pozemků navrhovatelů. Za takové situace je nutno považovat odůvodnění příslušné části napadené změny územního plánu za nepřezkoumatelné. Na tomto závěru přitom nemůže nic změnit ani poukaz odpůrkyně, podle něhož navrhovatelé nevznesli proti předmětné změně námitky v průběhu přípravy napadené změny územního plánu. Jak plyne ze shora citovaného rozsudku NSS, pomyslná hranice přezkoumatelnosti se nesnižuje v důsledku neuplatnění námitek či připomínek: změna funkčního využití pozemků musí být v každém případě odůvodněna alespoň esenciálně tak, aby z odůvodnění bylo patrné, zda se v tom kterém případě jedná o změnu zdůvodněnou relevantní změnou okolností, případně natolik intenzivní nesprávností původního funkčního využití, která způsobuje kolizi s veřejnými zájmy či se zákonem, a čím konkrétně jsou tyto důvody naplněny. V projednávané věci tomu tak však nebylo. Proto ani případná neaktivita navrhovatelů v procesu přípravy napadené změny územního plánu nemůže být v tomto případě dostatečným důvodem pro nevyhovění návrhu.

47. Soud už shora uvedl, že nedostatky v odůvodnění opatření obecné povahy nelze zhojovat v rámci vyjádření k návrhu na jeho zrušení. Odpůrkyně proto nemohla ani odstranit nepřezkoumatelnost příslušné části napadené změny územního plánu svým vyjádřením k podanému návrhu. V tomto vyjádření odpůrkyně sice již jistou argumentaci týkající se důvodů pro vynětí pozemků navrhovatelů ze zastavitelné plochy nabídla, ani ta by však (nad rámec věci řečeno) – pokud by byla vtělena do odůvodnění napadené změny územního plánu – nepostačovala k jeho přezkoumatelnosti, neboť ani z ní není patrno, že by došlo k nějaké podstatné změně okolností, nebo že by dřívější zařazení pozemků navrhovatelů do zastavitelné plochy bylo pochybením, tím spíše takovým pochybením, které by zakládalo rozpor s veřejnými zájmy či se zákonem. Pouze nad rámec nosného důvodu pro závěry soudu o nepřezkoumatelnosti příslušné části napadené změny územního plánu soud totiž konstatuje, že pokud odpůrkyně uvádí, že na pozemcích navrhovatelů nelze v současné době uvažovat o výstavbě rodinných domů, protože nejsou dopravně napojeny a nejsou na nich položeny inženýrské sítě, nevysvětluje to nijak, proč byly dříve tyto pozemky do zastavitelné zóny samotnou odpůrkyní zařazeny. Ani sama skutečnost, že vlastníci těchto pozemků ještě nezahájili žádnou stavební činnost, nemůže sama o sobě zdůvodnit změnu jejich funkčního vymezení na nezastavitelné. Odpůrkyně se tak do jisté míry sice snaží své rozhodnutí o změně funkčního vymezení pozemků navrhovatelů alespoň zpětně racionalizovat, ani tak ale nedosahuje její argumentace úrovně, která by byla pro takovou změnu potřebná.

48. Jakkoli je třeba v obecné rovině přisvědčit tomu, že odpůrkyně je oprávněna jednou přijatý územní plán změnit, nelze přehlédnout, že odpůrkyně ve svých úvahách zcela přehlíží, že na druhé straně je svými předchozími rozhodnutími na poli územního plánování vázána a nemůže je svévolně měnit (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2020, č. j. 9 As 171/2018–50). Takové změny totiž vždy zasahují do legitimního očekávání dotčených osob a mohou také znamenat neefektivní vynakládání veřejných prostředků (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 6. 2017, č. j. 4 As 253/2016–45). Jako jednu z pojistek zajišťující vyloučení či alespoň omezení nebezpečí nežádoucích svévolných změn v územním plánování je třeba chápat právě i požadavek na alespoň bazální (esenciální) odůvodnění změn ve funkčním vymezení pozemků, a to i v případě, kdy jejich dotčení vlastníci neuplatní vůči návrhu takové změny konkrétní námitky.

49. Uvedené je možno shrnout tak, že soud shledal návrhový bod tvrdící nepřezkoumatelnost příslušné části napadené změny územního plánu důvodným. S ohledem na to se již nezabýval dále zkoumáním jeho zákonnosti, neboť jeho odůvodnění je natolik deficitní, že soudu přezkum optikou uplatněného návrhového bodu neumožňuje.

50. Současně se soud nezabýval ani návrhovým bodem tvrdícím procesní pochybení odpůrkyně při přípravě napadené změny územního plánu, resp. při zveřejňování jeho návrhu na elektronické úřední desce odpůrkyně. Vypořádání tohoto návrhového bodu by vyžadovalo provedení dokazování, kvůli němuž by bylo nutno ve věci nařídit jednání. Jelikož by ovšem takové dokazování nakonec nic nezměnilo na závěru soudu ve věci samé (s ohledem na nepřezkoumatelnost příslušné části napadené změny územního plánu), jednalo by se o neúčelné zatěžování účastníků řízení. Soud proto komunikaci, která se mezi účastníky ohledně tohoto návrhového bodu rozvinula, nebude více komentovat, neboť k tomu nemá dostatečné skutkové podklady. Závěr a náklady řízení 51. Soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení změny územního plánu obce Klabava č. 2, vydané usnesením zastupitelstva obce Klabava č. 203 ze dne 12. 9. 2022, je důvodný. Současně je však zřejmé, že ačkoliv formálně tento návrh směřoval vůči celé napadené změně územního plánu, fakticky se vztahoval toliko k úpravě, která se bezprostředně týká navrhovatelů, resp. jejich vlastnického práva k pozemkům p. č. XA a X, které byly vyňaty ze zastavitelné plochy 6, jež byla nahrazena (o pozemky navrhovatelů redukovanou) zastavitelnou plochou 2.

20. Ačkoliv se tedy navrhovatelé domáhali zrušení celé napadené změny územního plánu, rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku tak, že se napadená změna územního plánu ruší pávě jen v té části, ve které sama ruší zastavitelnou plochu 6 a vytváří zastavitelnou plochu 2.

20. Ve zbytku pak soud návrh výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, aby došlo formálně k vyčerpání celého předmětu řízení.

52. Výroky III. a IV. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Zohlednil přitom, že ačkoliv navrhovatelé formálně brojili proti celé napadené změně územního plánu, fakticky svůj návrh směřovali jen proti shora uvedené úpravě, která se týkala jimi vlastněných pozemků p. č. XA a X, přičemž v tomto rozsahu byli navrhovatelé rovněž procesně úspěšní. Při rozhodování o nákladech řízení tak soud vyšel z § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož: „Nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl–li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.“ 53. Soud každému z navrhovatelů přiznal odměnu za právní zastoupení za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč: příprava a převzetí právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), sepis a podání návrhu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a dvakrát vyjádření ve věci samé (repliky ze dne 26. 10. 2023 a 16. 11. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Celková výše odměny činí 12 400 Kč. Jelikož jsou navrhovatelé zastoupeni jedním zástupcem a úkony během soudního řízení činili společně, soud snížil výši odměny zástupce navrhovatelů o 20 % podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Výsledná výše odměny zástupce navrhovatelů činí 9 920 Kč. Přiznanou náhradu nákladů řízení dále tvoří čtyřikrát náhrada hotových výdajů po 300 Kč, celkem 1 200 Kč, a uhrazený soudní poplatek za návrh ve výši 5 000 Kč. Jelikož je zástupce navrhovatelů plátcem daně z přidané hodnoty, byla odměna zástupce odměna zástupce za poskytnuté úkony právní služby a náhrada hotových výdajů navýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy o 2 335,20 Kč. Celková náhrada nákladů řízení každého z navrhovatelů činí 18 455,20 Kč.

54. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo odpůrci určeno platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a stanovena přiměřená lhůta podle § XD odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (s přihlédnutím k možnostem odpůrce tuto platbu realizovat).