77 A 44/2024 – 85

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobci: a. Ing. M. M., Ph.D., nar.: X, bytem X, b. Ing. E. M., nar.: X, bytem X, oba zastoupeni JUDr. Nicol Thalerovou, LL.M., advokátkou, se sídlem Mánesova 24/3, 370 01 České Budějovice, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Obec Stříbrná, se sídlem Stříbrná 670, 358 01 Stříbrná, zastoupená JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou, se sídlem Jateční 2121/6, 360 01 Karlovy Vary, 2) VODÁRNA SOKOLOVSKO s.r.o., IČO: 08303088, se sídlem Jiřího Dimitrova 1619, 356 01 Sokolov, 3) Sokolovská vodárenská s.r.o., IČO: 26348675, se sídlem Jiřího Dimitrova 1619, 356 01 Sokolov v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2024, č. j. KK/2330/ZZ/24–3, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2024, č. j. KK/2330/ZZ/24–3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 21 780 Kč, a to k rukám jejich zástupkyně, JUDr. Nicol Thalerové, LL.M., advokátky.

III. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Žalobci brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2024, č. j. KK/2330/ZZ/24–3 (dále též jen napadené rozhodnutí). Jím žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, změnil rozhodnutí Městského úřadu Kraslice ze dne 6. 3. 2024, č. j. 16117/2023/MUK–7, a to tak, že k již stanoveným podmínkám žalobcům uděleného souhlasu ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody dle § 17 odst. 1 písm. i) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, připojil další dvě podmínky a jednu již stanovenou podmínku přeformuloval. Učinil tak na základě odvolání obce Stříbrná, která trvala na tom, aby k realizaci vrtných prací nedošlo, pokud do 31. 1. 2025 obec Stříbrná dokončí prodloužení veřejného vodovodu v dané lokalitě. Žalovaný totiž dospěl k závěru, že tyto podmínky byly mezi žalobci a obcí Stříbrná v průběhu správního řízení ujednány, pročež kraslický městský úřad pochybil, když je nepojal do svého rozhodnutí. Obsah žaloby 2. V žalobě žalobci uvedli, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala obec Stříbrná odvolání, v němž požadovala úpravu formulace podmínek uvedených ve výrokové části rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, aby korespondovalo s jí tvrzenou dohodou, která měla být přijata na ústním jednání mezi ní a žalobci. Žalobci se k odvolání vyjádřili tak, že obec nemá možnost rozhodnutí o jejich připojení na budoucí obecní vodovod slučovat a podmiňovat s rozhodnutím o provedení průzkumného díla, jehož povolení či nepovolení rozhoduje pouze a jen vodoprávní úřad v rámci příslušného zákona. Žalovaný následně zcela vyhověl odvolání a rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnil. Žalovaný napadené rozhodnutí odůvodnil velmi stručně tak, že stanovil podmínky pro realizaci geologických prací spojených se zásahem do pozemku ve shodě s žádostí odvolatelky, přičemž odkázal na předchozí ústní dohodu stran. Dále uvedl, že se žalobci k předmětu podaného odvolání nevyjádřili.

3. Není přitom pravdou, že by se žalobci k předmětu odvolání nevyjádřili. Žalobce ad a) ve svém vyjádření ze dne 9. 4. 2024 zcela jasně uvedl, že nesouhlasí se změnou napadaného rozhodnutí a změnou formulace podmínek pro realizaci zkušebního vrtu. Stanovením podmínek tak, jak jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí, může být žalobcům fakticky do budoucna zcela znemožněno realizovat předmětné geologické práce na svém pozemku, a to pouze s odkazem na „možné vybudování vodovodu“.

4. Napadené rozhodnutí stanovilo podmínku, dle níž vrtné práce nebudou zahájeny před 31. 2. 2025, přičemž k jejich realizaci dojde pouze tehdy, pokud obec Stříbrná do té doby nezrealizuje prodloužení veřejného vodovodu v řešené lokalitě tak, aby bylo umožněno připojit nemovitost související s pozemkem st. p. č. X v k. ú. X na veřejný vodovod. Tato podmínka je velmi vágní a neurčitá. Není z ní patrné, jaký časový okamžik se rozumí termínem realizace vodovodu, případně do jakého místa by měl být veřejný vodovod realizován, aby bylo možno předmětnou nemovitost k veřejnému vodovodu připojit. Podle žalobců nelze bez dalšího podmiňovat možnost realizace geologických prací tím, zdali bude v dané lokalitě vybudován vodovod či nikoliv. Žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvedl, z jakého ustanovení právních předpisů při stanovování uvedené podmínky vycházel.

5. Žalobci popírají, že by souhlasili se stanovením uvedené podmínky a jsou rovněž toho názoru, že není možné, aby účastníci dosáhli ve věci stanovení podmínek smíru ve smyslu § 141 správního řádu, ve kterém by bylo možné uzavřít smír, jak se mylně domnívá žalovaný. Odvolatelka i žalobci byli účastníci řízení, nikoli strany, mezi nimiž by vznikl spor. Závěr žalovaného, že ohledně podmínek bylo možné uzavřít smír je rozporný se zákonem.

6. Rovněž žalobci nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že účastníkům řízení není nově ukládána žádná povinnost v porovnání s rozhodnutím správního orgánu I. stupně a že rozhodnutí správního orgánu I. stupně nebylo změněno v neprospěch žádného účastníka řízení. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo nepochybně změněno v neprospěch žalobců, neboť může činit záměr žalobců fakticky nerealizovatelný.

7. Žalovaný v napadeném rozhodnutí toliko shrnul předchozí správní řízení a následně bez dalšího zkopíroval podmínky požadované obcí Stříbrná uvedené v odvolání, a to s odkazem na předchozí ústní dohodu stran. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, z jakého skutkového stavu vycházel a na základě jakých právních předpisů stanovil podmínky napadeného rozhodnutí. Pouze uvedl, že žalobci se stanovením podmínek souhlasili. Neuvedl však, z čeho tak dovozuje, nezabýval se úvahou, zda je možné se o stanovení podmínek smírně dohodnou a nezdůvodnil zákonný podklad. Žalovaný se ani nijak nezabýval vyjádřením žalobců v odvolacím řízení, v němž výslovně sdělovali, že se stanovením podmínek napadeného rozhodnutí nesouhlasí.

8. Podle žalobců je napadené rozhodnutí vnitřně rozporuplné a nesrozumitelné, a je tak obtížně jej hodnotit v otázce jeho souladu se zákonem. Vnitřní rozporuplnost žalobci spatřují ve výroku napadeného rozhodnutí, jelikož na jednu stranu je napadené rozhodnutí formálně souhlasem dle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona, nicméně na druhé stranu stanovuje podmínky, jejichž naplnění nemohou žalobci nijak ovlivnit.

9. Na rozdíl od nesouhlasného rozhodnutí, vydání souhlasného rozhodnutí, jímž napadené rozhodnutí formálně je, může představovat překážku věci rozhodnuté, tedy v podstatě zcela znemožnit žalobcům i do budoucna podání opětovné žádosti a realizaci předmětných geologických prací.

10. K tvrzené ústní dohodě žalobci uvedli, že s podmínkami formulovanými v napadeném rozhodnutí nesouhlasí a zdůraznili, že takové podmínky nebyly s obcí Stříbrná ujednány. Podotkli, že nelze bez dalšího vydat rozhodnutí veřejnoprávní povahy, a to pouze s odkazem na předchozí soukromoprávní ústní dohodu účastníků řízení.

11. K charakteru geologických prací žalobci uvedli, že v předmětném správním řízení byla projednávána žádost týkající se souhlasu s provedením geologických prací spojených se zásahem do pozemku (zkušební vrt). Právě po realizaci zkušebního vrtu a provedením hydrodynamických zkoušek je zjištěno, zda by v případě realizace studny mohly být narušeny hydrogeologické podmínky v dané lokalitě. Argumentace obce Stříbrná o možnosti ovlivnění jejího vrtu je proto v tomto případě zcela lichá a přinejmenším předčasná. Předmět napadeného rozhodnutí má naopak prověřit možný zásah do jiných vodních zdrojů.

12. V dané lokalitě bylo v období let 2018–2024 vyhověno řadě žádostem o povolení odběru podzemní vody a o stavební povolení studní v prvoinstančním řízení, přičemž mnohé z uvedených vodních děl byly povoleny v blízkosti dané lokality. Uvedené nasvědčuje tomu, že žalovaný postupuje diskriminačně vůči žalobcům.

13. K zásahu do jejich veřejných subjektivních práv žalobci uvedli, že podmínky formulované v napadeném rozhodnutí umožnění provedené záměru žalobců vztahují na objektivní okolnost, kterou Žalobci nemohou nijak ovlivnit.

14. Ačkoli napadené rozhodnutí formálně žádosti žalobců vyhovuje, materiálně jí nevyhovuje, jelikož uskutečnění záměru činí závislým na realizaci objektivně stanovených podmínek, jejichž naplnění žalobci nemůžou ovlivnit, dále tyto podmínky nemají oporu v právních předpisech.

15. Žalobcům bylo zasaženo do vlastnických práv tím, že jim není umožněno vykonávat jejich vlastnické právo k pozemku a s ohledem na vyjmenované procesní vady bylo žalobcům rovněž zasaženo do jejich práva na spravedlivý proces. Žalovaný postupoval v rozporu se zásadou předvídatelnosti postupu orgánu veřejné správy, když nesprávně a diametrálně odlišně od správního orgánu I. stupně stanovil podmínky pro možnou realizaci napadeného rozhodnutí. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný uvedl, že tvrzení žalobců jsou značně zkreslená. Žalobce ad a) ve vyjádření k odvolání uvedl, že dobrovolně přistoupil na několik podmínek navrhovaných obcí Stříbrná, a že ústně ujednané podmínky byly zaznamenány do protokolu z ústního jednání. Dále žalobce ad a) uvedl, že nesouhlasí se změnou rozhodnutí v rámci autoremedury a požaduje postoupení žádosti nadřízenému orgánu, což se stalo.

17. Žalovaný v uložené podmínce nespatřuje vágnost ani neurčitost. Je obecně chápáno, že termín realizace prodloužení vodovodu znamená, že vodovod je dokončen, zkolaudován a uveden do trvalého užívání. Místo připojení na veřejný vodovod je pak místo, ve kterém dojde k připojení přípojky vedené od připojované nemovitosti na připravenou odbočku páteřního vodovodního řadu.

18. Žalovaný je toho názoru, že je nutné motivovat žadatele k připojení na veřejný vodovod především z důvodu ochrany a udržitelného využívání stávajících vodních zdrojů, shodně jak je uvedeno v § 1 vodního zákona. V projednávané věci, tedy v případě záměru realizace průzkumného díla v hraniční vzdálenosti z pohledu možného ovlivnění depresí u puklinových zvodní, kdy nelze vyloučit riziko negativního ovlivnění obecního vodovodního zdroje určeného pro hromadné zásobování obyvatel obce Stříbrná pitnou vodou, který požívá ochrany veřejného zájmu, se jako nejpřínosnější ve směru k udržitelnému využívání obecního vodovodního zdroje jeví po vybudování veřejného vodovodu se na něj připojit. Žalovanému je z úřední činnosti známo, že v době vydání napadeného rozhodnutí již probíhaly stavební práce na realizaci prodloužení veřejného vodovodu v předmětné lokalitě, v době vydání vyjádření probíhaly práce dokončovací.

19. Ve vztahu k výše uvedenému lze mít obecně za to, že vodoprávní úřady musí respektovat veřejný zájem a pokud je v dané lokalitě budován veřejný vodovod, mohou rozhodnout o omezení týkajícím se budování individuálních vodních zdrojů. Pokud existuje záměr v lokalitě vybudovat veřejný vodovod, mělo by být upřednostněno připojení na tento vodovod před budování individuálního vrtu. To je umocněno skutečností, kdy v blízkosti obecního zdroje, který je 70 m hluboký, plánují žalobci realizovat průzkumné dílo o hloubce 50 m. Obavy o ovlivnění vydatnosti obecního zdroje či nenávratné poškození kvality podzemní vody jsou připuštěny také v hydrogeologickém posudku ze dne 24. 5. 2019.

20. Dále žalovaný uvedl, že předmětné řízení neřešil jako sporné, ale v souladu se základními zásadami správního řízení se snažil o smírné odstranění rozporů. K otázce souhlasu žalobců se stanovením podmínky žalovaný uvedl, že po prostudování správního spisu shledal, že žalobci v průběhu prvoinstančního řízení nevyjádřili s požadovanou úpravou formulace podmínky odvolatelkou nesouhlas ani nijak proti stanovení podmínky nebrojili. Z protokolu z ústního jednání konaného dne 12. 1. 2024 vyplývá, že žalobci souhlasili, že průzkumné dílo bude realizováno, pokud nebude v lokalitě vybudován veřejný vodovod.

21. Obec Stříbrná požadovala upřesnit dohodnutou formulaci ujednané podmínky již ve vyjádření k protokolu z ústního jednání. Žalobci ani ostatní účastníci nevyjádřili s požadovanou úpravou formulace podmínky v průběhu prvoinstančního řízení nesouhlas, přičemž správní orgán I. stupně bez jakéhokoli zdůvodnění ujednanou podmínku ani její upřesněnou formulaci do podmínek svého rozhodnutí nezahrnul. Žalovaný považoval požadavek odvolatelky za oprávněný, proto napadeným rozhodnutím změnil výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

22. Žalovaný nespatřuje vnitřní rozporuplnost ani nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí. Podmínky byly stanoveny v zájmu ochrany veřejného zdroje vody a zajištění efektivního hospodaření s vodními zdroji, neboť v lokalitě probíhá výstavba veřejného vodovodu, na který budou moci žalobci svou rekreační nemovitost připojit.

23. Existenci ústní dohody žalovaný dovozuje z formulace podmínek do protokolu z ústního jednání ze strany odvolatelky a akceptaci tohoto protokolu ze strany žalobců bez připomínek. K namítanému počtu povolení odběrů podzemní vody a vydání stavebního povolení pro vodní díla v dané lokalitě žalovaný uvedl, že nemá k dispozici informace o řízeních vedených správním orgánem i. stupně v předmětné lokalitě. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 24. Ve věci se vyjádřila v pozici osoby zúčastněné na řízení obec Stříbrná, která uvedla, že žalobci souhlasili s tím, že pokud bude do konce roku 2024 dokončena část veřejného vodovodního řadu, která umožní napojení jejich nemovitostí, tak od svého vrtu zcela ustoupí. Žalovaný pak zcela respektoval postoje účastníků a rozhodl správně i z věcné stránky. Dále bylo se žalobci domluveno, že pokud do 31. 12. 2024 nebudou mít možnost připojit se na veřejný vodovod, mohou vlastní vrt provést. Obec Stříbrná dále sdělila, že obecní vrt je jíž proveden a vodovodní řad prodloužen, čímž bude zcela neproblematicky umožněno napojení nemovitostí žalobců na tento zdroj vody.

25. Obec Stříbrná dále sdělením ze dne 6. 1. 2025 sdělila, že dne 30. 12. 2024 vydal Městský úřad Kraslice kolaudační souhlas na povolení užívání prodloužení vodovodu a kanalizace, které umožní žalobcům připojení jejich nemovitostí na veřejný řad, nebude tak nutné, aby žalobci měli zkušební vrt. Replika žalobců 26. Ve své replice žalobci uvedli, že žalovaný pochybil, když dospěl k závěru, že se žalobci k podanému odvolání nevyjádřili. Z vyjádření žalobce ad a) ze dne 9. 4. 2024 jednoznačně vyplývá, že žalobce ad a) vyslovil nesouhlas se změnou rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaný se tak nedostatečně vypořádal se stanoviskem žalobce ad a) a neopodstatněně bez řádného odůvodnění přijal podmínky navrhované obcí Stříbrná. Toto pochybení mělo za následek vydání nezákonného a neodůvodněného napadeného rozhodnutí.

27. Dále žalobci zopakovali, že došlo k materiálnímu omezení jejích práv, neboť nově uložené podmínky mohou realizaci průzkumného díla fakticky znemožnit. Dále uvedli, že postupem podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu došlo k zásadnímu pochybení, neboť rozšíření podmínek provedení průzkumného díla fakticky přináší nové povinnosti, které nebyly součástí rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a to ve zjevný neprospěch žalobců, což významně zasáhlo do jejich veřejných subjektivních práv. Nadto žalobci změnou rozhodnutí správního orgánu I. stupně zcela ztratili možnost odpovídající procesní obrany v rámci správního řízení. V tomto je tak napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, pro jeho vnitřní rozporuplnost a nesrozumitelnost.

28. Žalobci dále zdůraznili, že podmínky, jak byly formulovány v odvolání, mezi stranami ujednány nebyly a důrazně se ohradili proti tvrzení, že absence připomínek či námitek má být považována za konkludentní souhlas s podmínkami formulovanými obcí Stříbrná. Akceptace podmínek mezi účastníky musí být zřejmá a prokazatelná. Pouhá absence připomínek nemůže být právně hodnocena jako konkludentní souhlas, zejména v případě, kdy žalobce ad a) v následujícím podání jednoznačně vyjádřil svůj nesouhlas se změnou rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Z protokolu z ústního jednání rovněž vyplývá, že žalobkyně ad b) se jednání neúčastnila a nebyla přítomna ani telefonicky. Uvedené nelze považovat za plnohodnotnou účast na projednání a dále nelze opomenout fakt, že protokol nebyl podepsán žádným z žalobců.

29. Otázka existence či neexistence ústní dohody je však pro posouzení této věci zcela irelevantní, neboť pokud by ústní dohoda mezi stranami uzavřena byla, měla by ryze soukromoprávní charakter.

30. Žalovaný se ve svém vyjádření opíral o ustanovení § 1 vodního zákona a upřednostnění připojení na veřejný vodovod, tuto argumentaci žalovaný v napadeném rozhodnutí ale neuvedl.

31. Žalovaný dále odkázal na neaktuální posudek R. D. ze dne 24. 5. 2019, v odůvodnění napadeného rozhodnutí jej ale neuvádí jako podklad pro své rozhodnutí. Žalovaný zcela účelově opomenul obsah projektu geologických prací zpracovaného Mgr. M. Š. Na základě odborného posudku a projektové dokumentace vypracované v rámci hydrogeologického průzkumu bylo jednoznačně vyloučeno negativní ovlivnění obecního vrtu. Projektované průzkumné dílo (zkušební vrt) svým umístěním nezasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů a svou plánovanou hloubkou úroveň jímání podzemní vody ve stávajícím zdroji. Posouzení věci 32. Soud ve věci rozhodl bez jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tím obě sporné strany výslovně souhlasily a sám soud nepovažoval za potřebné provádět ve věci dokazování.

33. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal na základě a v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), a to podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

34. Nejprve soud konstatuje, že žalobci byli oprávněni podat proti napadenému rozhodnutí žalobu, neboť byli účastníky příslušného správního řízení, přičemž rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo k odvolání jiného účastníka řízení (obce Stříbrná) změněno v odvolacím řízení žalovaným v jejich neprospěch (stanovením nových podmínek vydaného souhlasu a reformulací jedné již stanovené podmínky).

35. Z obsahu správního spisu soud pouze rekapituluje, že žalobci podali dne 26. 7. 2022 u Městského úřadu Kraslice žádost o udělení souhlasu dle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona s tím, že příslušné geologické práce mají spočívat v provedení vystrojeného průzkumného vrtu o hloubce 50 m a mají být provedeny ve Stříbrné na pozemku st. p. č. X v k. ú. X. Jednalo se o projekt průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody pro případnou následnou realizaci vrtané studny pro účely zásobování stávajícího rekreačního objektu vodou. Žádost byla podložena projektem geologických prací dodaným Mgr. M. Š. s odpovědným řešitelem Mgr. J. Š., jež má odbornou způsobilost v hydrogeologii a sanační geologii, a byly k ní připojeny další přílohy.

36. Poté, co rozhodnutí Městského úřadu Kraslice byla postupně pro rozličná procesní pochybení žalovaným zrušena, vydal správní orgán I. stupně nakonec dne 6. 3. 2024 rozhodnutí č. j. 16117/2023/MUK–7, v němž souhlas podle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona udělil, byť jej podmínil podmínkami podle § 17 odst. 3 vodního zákona. Proti tomuto rozhodnutí podala dne 8. 3. 2024 odvolání obec Stříbrná. Vymezila se v něm vůči podmínce, podle níž vrtné práce nebudou zahájeny před 31. 1. 2025, a proti podmínce, dle níž rozhodnutí o udělení souhlasu pozbyde platnosti, pokud nebudou geologické práce zahájeny do 31. 1. 2027. Podle názoru obce Stříbrná totiž tyto podmínky měly na základě vzájemné dohody dosažené na ústním jednání dne 12. 1. 2024 znít tak, že vrtné práce nebudou zahájeny před 31. 1. 2025, přičemž k jejich realizaci dojde pouze tehdy, pokud obec Stříbrná, příp. prostřednictvím provozovatele Vodárna Sokolovsko, s.r.o., do té doby nezrealizuje prodloužení veřejného vodovodu v řešené lokalitě tak, aby bylo umožněno připojit nemovitost související s pozemkem st. p. č. X v k. ú. X na veřejný vodovod. Pokud k realizaci veřejného vodovodu dle této podmínky dojde, průzkumný vrt nebude realizován. Konečně obec Stříbrná usilovala o to, aby rozhodnutí ve smyslu jeho podmínek pozbylo platnosti, nebudou–li geologické práce zahájeny do 31. 1. 2027. Obec Stříbrná zdůraznila, že tyto podmínky byly mezi žadateli a ní dohodnuty během ústního jednání, navíc je uvedla ve svém vyjádření ze dne 17. 1. 2024 k protokolu z tohoto jednání a nikdo z účastníků se k tomuto jejímu stanovisku negativně nevyjádřil. Proto měla obec Stříbrná za to, že vyhověním jejímu odvolání nemůže být žádnému z účastníků řízení způsobena újma. S ohledem na to, že ujednané podmínky nebyly do výroku rozhodnutí kraslického městského úřadu zahrnuty, jsou nevymahatelné.

37. Žalovaný v napadeném rozhodnutí podanému odvolání vyhověl a obcí Stříbrná kýžené podmínky do výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně doplnil, resp. třetí podmínku daným způsobem reformuloval. Jak plyne z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí, vycházel z protokolu o ústním jednání ze dne 12. 1. 2024, z něhož je podle názoru žalovaného zřejmé, že žadatelé s těmito podmínkami souhlasili, takže prvostupňový správní orgán dosáhl mezi účastníky řízení smíru. Přestože obec Stříbrná požadovala upřesnit podmínky již ve svém podání ze dne 17. 1. 2024, žadatelé ani ostatní účastníci řízení s tím nevyjádřili nesouhlas a správní orgán, který dané podmínky do výroku svého rozhodnutí nezahrnul, ani v jeho odůvodnění nevysvětlil, proč tak neučinil. Žadatelé (tj. mimo jiné žalobci, pozn. soudu) se k předmětu podaného odvolání nevyjádřili, pouze uvedli, že nesouhlasí se změnou napadeného rozhodnutí provedením autoremedury. Pokud jde o jejich názor, že obec Stříbrná není oprávněna navrhovat podmínky, za kterých je možno uskutečnit průzkumné dílo, odkázal žalovaný žalobce na § 50 a násl. správního řádu, podle nichž tak činit naopak může a je věcí správního orgánu, aby se s takovými návrhy vypořádal. Závěrem žalovaný konstatoval, že považuje požadavek obce Stříbrná za oprávněný, pročež svým rozhodnutím opravuje pochybení správního orgánu I. stupně spočívající v neuvedení ujednaných podmínek v jeho rozhodnutí.

38. Žaloba je důvodná.

39. Podle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona platí: „Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.“ 40. Dle § 17 odst. 3 vodního zákona pak: „Vyplývá–li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.“ 41. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se především podává, že žalovaný změnil rozhodnutí kraslického městského úřadu, pokud jde o vložení dvou podmínek ve smyslu § 17 odst. 3 vodního zákona a reformulaci jedné již prvostupňovým správním orgánem uložené podmínky, proto, že se mělo jednat o podmínky, které byly mezi účastníky správního řízení (konkrétně mezi žalobci a obcí Stříbrná) ujednány během ústního jednání konaného den 12. 1. 2024. O nic jiného se rozhodnutí žalovaného neopírá. Žalovaný v příslušné pasáží na str. 7–8 (na tomto místě lze přitom žalovanému vytknout, že odůvodnění napadeného rozhodnutí čítající celkem 8 stran se relevantními otázkami pro jeho výrok zabývá toliko v rozsahu 5 velmi stručných odstavců; zbytek odůvodnění je pouhou, zbytečně rozvleklou rekapitulací průběhu správního řízení, což na přehlednosti odůvodnění rozhodně nepřidává) dovolává jednak právě výsledků ústního jednání uskutečněného dne 12. 1. 2024, poté tvrdí, že žádný z účastníků se relevantně nevymezil proti požadavku obce Stříbrná, aby vydaný souhlas byl podmíněn právě předmětným způsobem, tj. byl fakticky vázán na dokončení obecního vodovodu ve Stříbrné, následně se pozastavuje nad tím, že již prvostupňový správní orgán dané podmínky do svého rozhodnutí nezahrnul, aby závěrem bez dalšího konstatoval, že má stanovisko obce Stříbrná za oprávněné.

42. Takto však při stanovování podmínek podle § 17 odst. 3 vodního zákona postupovat nelze. Ze shora citovaného ustanovení § 17 odst. 3 vodního zákona totiž plyne, že podmínky může vodoprávní úřad k vydanému souhlasu stanovit jen tehdy, pokud to vyplývá z povahy věci. Povahou věci je přitom nutno rozumět existenci věcných důvodů, pro které je stanovení konkrétní podmínky nezbytné z pohledu cílů vodního zákona (tj. v nejobecnější obecné rovině kvůli ochraně povrchových a podzemních vod jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodní zdroje, jak stanoví § 1 odst. 1 vodního zákona). V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí však zcela absentuje jakákoli úvaha žalovaného v tomto směru, protože stanovení podmínek opírá toliko o jím tvrzenou dohodu mezi účastníky správního řízení. Vodní zákon nicméně v § 17 odst. 3 nevytváří žádný prostor účastníky, aby svým jednáním sami ujednávali podmínky, které je pak vodoprávní úřad povinen respektovat (z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaný vytýkal kraslickému městskému úřadu, že tyto údajně ujednané podmínky sám ve svém rozhodnutí nestanovil), tím méně bez jakékoli věcné úvahy o jejich potřebnosti. V opačném případě by vodoprávní úřad fakticky rezignoval na výkon své pravomoci, jejíž hodnota tkví právě v odbornosti vodoprávního úřadu, a stal by se jen pomyslným notářem stvrzujícím dohody účastníků vodoprávních řízení bez ohledu na jejich potřebnost.

43. Aby pak bylo možné racionálně stanovit podmínky uděleného souhlasu ve smyslu § 17 odst. 3 vodního zákona, musí se vodoprávní úřad především řádně zabývat skutkovou situací věci, tj. zejména náležitě zjistit geologické a hydrologické poměry, identifikovat možná rizika a posoudit vhodnost opatření, která mají těmto případným rizikům předcházet a jež by mohla být předmětem stanovených podmínek. Jedná se tu tedy o výkon úřední povinnosti vodoprávního úřadu, který musí vycházet z odborných zjištění a závěrů a musí se o ně také opírat. Tyto skutečnosti pak musejí nezbytně nalézt svůj odraz v odůvodnění rozhodnutí, jímž se uděluje souhlas podmíněný stanovenými podmínkami ve smyslu § 17 odst. 3 vodního zákona (§ 68 odst. 3 správního řádu). I z tohoto pohledu je proto odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela nedostatečné, neboť jako jediné hledisko pro stanovení podmínek uvádí údajné ujednání mezi účastníky řízení.

44. Postup žalovaného však neobstojí ani v tom ohledu, že by skutečně stanovení předmětných podmínek vycházelo z ujednání účastníků řízení. Žalovaný se ve svých závěrech opírá o protokol o ústním jednání ze dne 12. 1. 2024, konkrétně pak o v něm zachycené vyjádření Mgr. O. H. (byl žadatelem o udělení souhlasu vedle žalobců, pozn. soudu) a Ing. M. M., Ph.D. tohoto znění (citováno přesně, pozn. soudu): „Mgr. O. H., Ing. M. M., Ph.D.–se zúčastnili jednání telefonicky a zaslali písemné vyjádření, které bylo přečteno všem přítomným a je přílohou tohoto protokolu. Žadatelé vítají posun v záležitosti zpřístupnění vody a souhlasí doplnění podmínek omezení doby povolení průzkumného vrtu, který bude uskutečněn, pokud nebude obcí v dané lokalitě vybudován veřejný vodovod.“ 45. Soud přitom zjistil, že ve správním spise je vskutku založeno písemné vyjádření podepsané Mgr. H. a Ing. M., Ph.D., ze dne 10. 1. 2024. Jeho obsahem je vyjádření obou účastníků ke zvažovaným podmínkám souhlasu dle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona, resp. k podmínkám, které doporučil do rozhodnutí doplnit žalovaný ve svém rozhodnutí ze dne 27. 10. 2023, č. j. KK/4138/ZZ/23–5, jímž zrušil předchozí rozhodnutí Městského úřadu Kraslice v dané věci (ze dne 19. 6. 2023, č. j. 3479/2023/MUK–11). Ani v jednom případě se však nejedná o podmínky, které by obsahovaly podmínění uskutečnění průzkumného vrtu tím, že obec Stříbrná do 31. 1. 2025 nedokončí v dané lokalitě rozšíření veřejného vodovodu.

46. Souhlas uvedených účastníků s touto podmínkou je tak zachycen jen v samotném protokolu o ústním jednání ze dne 12. 1. 2024. Jak je však z tohoto protokolu patrné, ani Mgr. H., ani Ing. M., Ph.D., se tohoto ústního jednání osobně nezúčastnili, u obou je v prezenční listině uvedena poznámka „telefonické připojení“. Proto není tento protokol jimi ani podepsán, takže nelze ověřit, že s touto podmínkou byli skutečně srozuměni. Ostatně citovaný protokol není podepsán vůbec nikým kromě oprávněné úřední osoby, což je v rozporu s § 18 odst. 3 správního řádu (podepsána je některými účastníky jen prezenční listina); na takový protokol pak nelze hledět jako na veřejnou listinu, k tomu srov. rozsudek NSS ze dne 15. 4. 2015, č. j. 1 As 12/2015–30, pročež není ani nadán presumpcí správnosti, tedy ani neosvědčuje, že o této podmínce skutečně byla během jednání vůbec řeč. Nad rámec uvedeného je pak nutno konstatovat, že ústního jednání se dle prezenční listiny ani telefonicky nezúčastnila Ing. E. M., taktéž účastnice řízení, která ani správnímu orgánu I. stupně nepředložila žádné vyjádření ve věci. Závěr žalovaného, že s předmětnými podmínkami žalobci souhlasili během ústního jednání dne 12. 1. 2024, tedy v žádném případě neobstojí.

47. Nepřijatelné je také slovíčkaření žalovaného, který se dovolává vyjádření Mgr. H. a Ing. M., Ph.D. k odvolání obce Stříbrná proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu ze dne 6. 3. 2024, č. j. 16117/2023/MUK–7. Jakkoli je v něm skutečně uvedeno: „NESOUHLASÍME s tím, aby MěÚ Kraslice, odbor životního prostředí, změnil své rozhodnutí v rámci autoremedury, tak jak ve svém odvolání navrhuje obec Stříbrná a požadujeme postoupení naší žádosti k posouzení nadřízeným orgánem, tj. Krajským úřadem Karlovarského kraje“, rozhodně není možné toto vyjádření považovat jen za nesouhlas s provedení autoremedury a zcela pominout, že oba odvolatelé zjevně nesouhlasí především právě s tím, čeho se obec Stříbrná ve svém odvolání domáhala a čeho se nakonec skutečně také v napadeném rozhodnutí domohla, tj. stanovení podmínek, které podmiňují provedení průzkumného vrtu tím, že do 31. 1. 2025 nedokončí obec Stříbrná rozšíření veřejného vodovodu v dané lokalitě. Nejenže je to zcela zřejmé i ze samotné uvedené citace (soudu skutečně v této souvislosti není zřejmé, jakým způsobem může žalovaný z tohoto vyjádření usuzovat, že se oba odvolatelé fakticky proti požadavku obce Stříbrná nevymezují), ale plyne to bezpečně i z celého kontextu daného vyjádření. V něm si totiž oba odvolatelé stěžují, že obec Stříbrná v rozporu s předchozí dohodou opět uplatňuje svůj požadavek nad rámec podmínek, na kterých byla nalezena shoda. Rozhodně tedy neobstojí ani tvrzení žalovaného, podle něhož žalobci neprojevili s požadovanou (rozuměj obcí Stříbrná) úpravou formulace podmínky v průběhu řízení nesouhlas.

48. Lze tedy shrnout, že žalovaný postupoval nesprávně, pokud dovodil, že stanovení podmínky k souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona lze založit pouze na souhlasu účastníků řízení, a to tím spíše, pokud takový souhlas vůbec nemá ve správním spise náležitý podklad. Takový postup žalovaného je nezákonný, a napadené rozhodnutí proto musí být zrušeno.

49. Současně však soud považuje za potřebné konstatovat, že se tímto rozsudkem nevyjadřuje k samotné otázce potřeby stanovení příslušných podmínek, kterými žalovaný podmínil vydaný souhlas podle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona. Ačkoliv tak totiž žalovaný učinil nezákonně, není možno bez dalšího nyní konstatovat, zda tyto podmínky jsou či nejsou potřebné. Až ve svém vyjádření k žalobě totiž žalovaný představil prima facie obhajitelnou argumentaci ve prospěch stanovení těchto podmínek (ochrana a udržitelnost využívání stávajících vodních zdrojů, hraniční vzdálenost plánovaného průzkumného vrtu z pohledu možného ovlivnění depresí u puklinových zvodní, kdy nelze vyloučit riziko negativního ovlivnění obecního vodního zdroje určeného pro hromadné zásobování obyvatel obce Stříbrná pitnou vodou). Ta však měla být spíše součástí samotného napadeného rozhodnutí. Jeho nedostatky totiž není možno napravovat prostřednictvím vyjádření k podané žalobě (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, č. j. 3 As 51/2003–58, ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008–109, či ze dne 18. 9. 2003, č. j. 1 A 629/2002–25, č. 73/2004 Sb. NSS). Soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu přezkoumává toliko samotné napadené rozhodnutí. V posuzované věci se výrok napadeného rozhodnutí opíral o nezákonné důvody (tvrzený souhlas účastníků), které nadto ani nenacházely oporu v obsahu správního spisu. Kromě toho nelze přehlédnout, že žalobcům byla fakticky upřena možnost se k důvodům pro stanovení předmětných výjimek, které žalovaný zmínil ovšem až ve svém vyjádření k podané žalobě, vyjádřit ve správním řízení, kde by tato argumentace měla mít své místo. Tato situace pak vyústila v to, že se k nim vyjadřovali až v řízení před soudem prostřednictvím své repliky. Ani tu však soud není v této chvíli oprávněn vypořádávat, neboť tato polemika mezi účastníky přesahuje rámec řízení o podané žalobě. Pakliže však v dalším průběhu řízení budou správní orgány zamýšlet dané podmínky stanovit, bude jejich povinností se námitkami a argumentací žalobců řádně zabývat a vypořádat ji (§ 68 odst. 3 správního řádu).

50. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že se již nezabýval zákonností formulace příslušné podmínky, totiž zda okamžik určení realizace veřejného vodovodu byl stanoven odpovídajícím způsobem. Ze sdělení osoby zúčastněné na řízení je totiž patrné, že v mezidobí již bylo rozšíření veřejného vodovodu dokončeno. Tuto skutečnost budou muset vzít správní orgány v dalším průběhu řízení v potaz, takže již nebude z povahy věci logicky možné podmiňovat realizaci průzkumného vrtu tím, že do určité doby nebude rozšíření vodovodu dokončeno. Tato skutečnost však pochopitelně může v úvahách správních orgánů hrát roli jak z pohledu potřebnosti průzkumného vrtu, tak možného ohrožení zdroje vody pro veřejný vodovod. Závěr a náklady řízení 51. Přezkoumáním napadeného rozhodnutí dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Napadené rozhodnutí se opírá o nezákonné důvody, které nadto nemají oporu ve spisovém materiálu. Proto soud napadené rozhodnutí výrokem I. tohoto rozsudku zrušil dle § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem soudu vyjádřeným v tomto rozsudku. Žalovaný (případně správní orgán I. stupně, zruší–li žalovaný v návaznosti na tento rozsudek i jeho rozhodnutí) se bude zabývat otázkou stanovení podmínek navrhovaných obcí Stříbrná z pohledu jejich objektivní potřebnosti z hlediska zájmu na ochraně vod (§ 1 odst. 1 vodního zákona). Za tím účelem nejprve náležitě zjistí skutkový stav věci, přičemž bude přihlížet ke všem podkladům, které jsou založeny ve spise či do něj teprve založeny budou, a s případnými rozpory mezi nimi se řádně vypořádá. Nebude tedy přihlížet jen k těm podkladům, které svědčí pro závěr, jenž chce sám vodoprávní úřad z nějakého důvodu přijmout. Následně přezkoumatelně odůvodní své rozhodnutí, a to úvahami, které budou nacházet oporu v aplikovaných právních předpisech, nikoli v mimoprávně dovozených předpokladech (souhlas účastníků), jež ostatně ani nebyly ve věci splněny.

52. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Učinil tak podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož mají plně procesně úspěšní žalobci právo na náhradu nákladů řízení po procesně podlehnuvším žalovaném. Žalobci byli v řízení zastoupeni advokátem, náhrada nákladů řízení tedy byla určena za použití vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen: „AT“) ve znění do 31. 12. 2024, a to jako sestávající z celkem tří úkonů právní služby pro každého ze žalobců (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a sepis repliky) v hodnotě 2 480 Kč (odměna příslušející za jeden úkon právní služby ponížena pro zastupování dvou žalobců o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT). K nim přísluší paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Konečně mají žalobci právo na náhradu jimi zaplacených soudních poplatků za žalobu, tj. 2 x 3 000 Kč. Celková výše jimi důvodně vynaložených nákladů řízení tedy činí 21 780 Kč. V této výši je soud uložil žalovanému zaplatit žalobcům, a to v pariční lhůtě respektující jeho administrativní možnost tuto platbu realizovat. Místo k plnění bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. aplikovaného za použití § 64 s. ř. s. k rukám zástupkyně žalobců, JUDr. Nicol Thalerové, LL.M., advokátky.

53. Výrokem III. tohoto rozsudku soud konečně rozhodl o náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení. Podle § 60 odst. 5 s. ř. s. platí, že osoby zúčastněné na řízení mají právo jen na náhradu nákladů spojených s plněním povinností, které jim soud v průběhu řízení uložil. Žádné takové povinnosti však soud osobám zúčastněným na řízení neukládal, a proto jim ani nevznikly náklady, které by jim měly být nahrazovány. Soud neshledal ani žádné jiné okolnosti zvláštního zřetele hodné, pro něž by mělo osobám zúčastněným na řízení vzniknout právo na náhradu jejich nákladů. Proto soud rozhodl tak, že se osobám zúčastněným na řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

Předmět řízení Obsah žaloby Vyjádření žalovaného Vyjádření osoby zúčastněné na řízení Replika žalobců Posouzení věci Závěr a náklady řízení