77 C 200/2022-48

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 238 217 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 238 217 Kč s úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 238 217 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobkyně tvrdila, že sjednala s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu, podle které má žalovaná žalobkyni poskytnout pojistné plnění v souvislosti s pojistnou událostí, k níž došlo v době ode dne [datum] do dne [datum], v místě [ulice a číslo] v [obec a číslo]. Neznámý pachatel nezjištěným předmětem přestřihl visací zámek od mříží okna do kanceláře žalobkyně, kam vnikl a odcizil věci v celkové hodnotě 247 600 Kč. Skutek odpovídá pojistnému nebezpečí podle čl. 4 pojistné smlouvy, žalovaná pojistnou událost prošetřila a oznámila žalobkyni, že výši pojistného plnění stanovila na částku 383 Kč (za zničené zabezpečení - zámek FAB) a na částku 9 000 Kč. Výši pojistného plnění žalovaná odůvodnila tím, že nebyl naplněn první, druhý, ani třetí stupeň zabezpečení podle pojistných podmínek [anonymizována dvě slova] [rok] (okno, kterým pachatel vnikl do objektu, nebylo zevnitř uzavřeno a mříž nebyla zabezpečena patřičným počtem visacích zámků). Výklad pojistných podmínek, jak jej podala žalovaná, je účelový, když podle žalobkyně byl„ naplněn“ třetí stupeň zabezpečení. Pro třetí stupeň zabezpečení je u oken vyžadováno zabezpečení minimální, které podle pojistných podmínek vyžaduje řádné uzavření oken zevnitř, aby pachatel nemohl do příslušného objektu vniknout, aniž by musel překonat jakoukoliv překážku. Žalovaná musí rozlišovat mezi situací, kdy je okno zevnitř otevřeno, aniž by vniknutí bránila jakákoliv jiná překážka, a situací, kdy je okno otevřeno, ale vniknutí brání existence další překážky (například uzamčené mříže). Zamřížování oken je bezpečnostním prvkem zabraňujícím vniknutí osob do objektu, žalobkyně měla okno zabezpečeno nad rámec požadavků pro třetí stupeň zabezpečení. Minimální stupeň zabezpečení je v pojistných podmínkách uveden především proto, aby byla vůbec naplněna definice pojistného nebezpečí – odcizení. Žalobkyně dovodila, že pokud by nebyly splněny podmínky minimálního zabezpečení (okno by nebylo zevnitř uzavřeno a nebylo by ani opatřeno jiným zabezpečením), vůbec by nebyla naplněna definice pojistného nebezpečí odcizení a pojišťovna by nebyla povinna vyplatit pojistné plnění. Žalobkyně nerozumí tomu, proč žalovaná vyplatila na pojistném plnění částku 9 383 Kč, když k takovému plnění při jejím výkladu pojistných podmínek nebyla povinna. Žalobkyni není jasné ani to, proč žalovaná argumentovala nesplněním podmínky počtu kusů visacích zámků, z argumentace žalované vyplývá, že sama chápe zabezpečení okna mříží opatřenou zámkem jako relevantní bezpečností prvek pro zabránění vniknutí pachatele do objektu. Právní jednání se vykládá podle úmyslu jednajícího a podle účelu, který strany právnímu jednání přikládají (nikoliv striktně formalisticky podle jazykového vyjádření). Účelem minimálního zabezpečení oken je jednoznačně zamezení jednoduchému vniknutí pachatele do objektu, bez nutnosti překonávat jakékoliv překážky. Soud by měl vyložit úmysl jednajícího (žalobkyně) vyjádřený v pojistných podmínkách především podle účelu, který pojistné podmínky mají naplnit (zamezení výplaty pojistného plnění v případě, kdy pachatel odcizí věci vniknutím do objektu, aniž by k vniknutí musel překonat jakoukoliv překážku). Ze systematického a logického výkladu pojistných podmínek je zřejmé, že se bezpečnostní prvek zámek vztahuje toliko na zabezpečení dveří, nikoliv na zabezpečení oken. Argumentace žalované neobstojí ani z principu rozumnosti - rozbití jednoduchého proskleného zamčeného okna například kamenem je mnohem jednodušší, než odstranění zámku na okenní mříži. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že úmysl„ jednající pojišťovny“ není možno jednoznačně zjistit, pak nechť projev vůle pojišťovny posoudí v souladu s § 556 OZ podle toho, jaký význam by právnímu jednání zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Žalovaná žalobkyni pojistné plnění neposkytla, ač byla o zaplacení upomenuta i zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobou uplatněného nároku. Uvedla, že po likvidaci pojistné události uzavřela, že žalobkyni vzniklo právo na výplatu pojistného plnění v částce 383 Kč (za zničené zabezpečení - pojištěné věci tedy zámek zn. FAB) a v částce 9 000 Kč - za prokázané odcizení části movitého vybavení a zásob žalobkyně. Žalovaná respektovala ujednaný pojistný limit 10 000 Kč a odečetla od něj sjednanou spoluúčast (1 000 Kč). Způsob překonání překážek při vzniknutí neznámého pachatele do nemovitosti žalobkyně odpovídá stupni zabezpečení označeného číslem“ 0“. Z šetření policie vyplynulo, že se neznámý pachatel do objektu vloupal přestřižením jednoho kusu visacího zámku a vniknutím do objektu otevřeným oknem. Pro limit stupně zabezpečení“ 3“ nebyla splněna podmínka počtu kusů visacích zámků a podmínka požadovaného minimálního zabezpečení (pro okna je požadováno jejich řádné uzavření zevnitř). Samotná existence oken, i v poloze otevřeno, je důvodem splnění stupně zabezpečení“ 0“. Právě skutečnost, že okno bylo v poloze otevřeno, je podle žalované stěžejní. V souvislosti se zabezpečením majetku se v pojistné praxi běžně vyskytuje pojem„ Zábranné prostředky“, jimiž se rozumí zařízení sloužící k ochraně pojištěného majetku. V případě zabezpečení nemovitostí se obecně jedná o různé součásti staveb, zámky, mříže, rolety, čidla pohybu, hlásiče, trezory apod., ty pak musí být v případě sjednání konkrétního pojištění za předpokladu, že pojištěný zamýšlí, aby jeho pojistná ochrana byla na určité úrovni existovat v pojišťovnou požadované kvalitě, množství či stupni, tak jak plyne ze shora uváděné argumentace žalované.

3. Žalobkyně replikovala tím, že žalovaná„ jednoduchou úvahou“ zamítla plnit pro nesplnění„ formální podmínky“ zavřeného okna, pomíjí, že okno bylo zabezpečeno navíc mříží a zámkem, což představuje vyšší stupeň zabezpečení než samotné zavřené okno. Úmysl žalobkyně je třeba vyložit podle účelu, který pojistné podmínky mají naplnit, tj. zamezit výplaty pojistného plnění v případě, kdy pachatel odcizí věci vniknutím do objektu, aniž by k vniknutí musel překonat jakoukoliv překážku. Současně s tím žalovaná poukázala na to, že pojistná smlouva byla„ adhezního typu“, osoba průměrného rozumu by nečekala, že pokud okno zabezpečí vyšším stupněm zabezpečení (uzamčení mříží), že musí splnit i podmínku zavření okna. Pokud pojistné podmínky neumožňují postupovat tak, jak potupovala žalobkyně, pak jsou„ v této části zvláštně nevýhodné“, aniž by pro to byl rozumný důvod, a tedy neplatné.

4. Soud provedl důkazy listinami předloženými účastníky a důkaz výpisem z obchodního rejstříku (jelikož ten bylo třeba provést ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř.) a učinil následující skutková zjištění:

5. Z pojistné smlouvy o pojištění podnikání [anonymizováno], č. nabídky [číslo] (verze opatřena podpisy jednajících je založena na č.l. 21 – 24 spisu) soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO] (v postavení pojistitele) a žalobkyně (v postavení pojistníka a pojištěného) dne [datum] písemně ujednaly vzájemná práva a povinnosti související s pojištěním movitých a nemovitých věcí v místě pojištění na adrese [adresa]. Pojištění se vztahovalo (mimo jiné) na škody způsobené v důsledku krádeže vloupáním a/nebo loupeže (pojistná nebezpečí souhrnně nazývaná„ odcizení“), se sjednanou spoluúčastí 1 000 Kč. Co do vymezení pojistného nebezpečí smlouva odkazuje na článek [anonymizována tři slova] [rok] Počátek pojištění byl ujednán na den [datum], pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Smlouva odkazuje na úpravu práv a povinností ve„ Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění podnikání – [anonymizována dvě slova] [rok]“, které jsou přílohou smlouvy. Žalobkyně prohlásila, že veškeré přílohy smlouvy převzala, před uzavřením smlouvy s nimi byla seznámena, jejich obsahu rozumí, s rozsahem a podmínkami pojištění souhlasí, před uzavřením smlouvy sdělila pojistiteli všechny své pojistné potřeby a požadavky, nemá žádné další požadavky a potřeby, pojištění odpovídá jejím požadavkům a zájmům, pojistitel jí zodpověděl všechny dotazy ke sjednávanému pojištění. Dále se zavázala plnit povinnosti pojistných podmínek, prohlásila, že si je vědoma, že v případě porušení ji mohou postihnout nepříznivé následky (včetně snížení či odmítnutí pojistného plnění). Listina je opatřena podpisy jednajících (za žalobkyni jednal [jméno] [příjmení], její jednatel).

6. Z listiny nadepsané„ Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění podnikání ([anonymizována dvě slova] [rok])“ soud zjistil, že smluvní strany zdůraznily povinnost jednat poctivě a pravdivě a úplně odpovědět na všechny dotazy a informovat druhou stranu o skutečnostech podstatných pro uzavření smlouvy (článek 1 bod 4.); u pojistníka podnikatele se předpokládá, že jedná s odbornou znalostí, péčí a obezřetně a ujednává se, že se neuplatní ochranná ustanovení stanovená pro smlouvy uzavírané adhezním způsobem (článek 1 bod 5.); smlouvou se pojistitel zavazuje vůči žalobkyni poskytnout jí (nebo jiné oprávněné osobě) pojistné plnění pro případ nahodilé události kryté pojištěním, žalobkyně se zavázala zaplatit pojistiteli pojistné (článek 1 bod 6.). [ulice] hranice pojistného plnění je vymezena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění; pojistnou částku nebo limit pojistného plnění určuje žalobkyně na vlastní odpovědnost (článek 7 bod 2.). Je-li v pojistné smlouvě ujednána spoluúčast, není pojistitel v rozsahu ujednané spoluúčasti povinen poskytnout pojistné plnění (článek 8 bod 1.). Pojistitel se zavázal uhradit žalobkyni náklady spojené s pojistným nebezpečím odcizení (mj. vynaložené v přímé souvislosti s pojistnou událostí na odstranění škod na zámcích poškozených nebo zničených v přímé souvislosti s krádeží vloupáním, loupeží nebo pokusem o tyto činy), a to nad rámec pojistné částky nebo limitu pojistného plnění, maximálně však 30 000 Kč (článek [číslo] – Náklady, bod 5.). Pojistné podmínky definují pojistná nebezpečí„ krádež vloupáním“ (odcizení věcí způsobem, při němž pachatel překonal překážky nebo opatření chránící pojištěnou věc před odcizením, a to i tak, že do pojištěných prostor vnikl násilným překonáním uzamčení nebo překonáním jiných ztěžujících překážek, které mají zabránit vstupu neoprávněných osob (např. prolomení, vybourání, proražení dveří, oken, stěn, podlahy, stropu), do pojištěných prostor vnikl tak, že je zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jejich otevírání); v případě pojistné události poskytne pojistitel plnění dle způsobu zabezpečení věcí při pojistné události, maximálně do výše sjednané pojistné částky nebo limitu (článek 30 – Odcizení, bod. 1). Došlo k ujednání pojistných limitů, a to podle stupně zabezpečení (článek [číslo]) – výše pojistného plnění byla podle ujednání omezena do výše, jež odpovídá způsobu zabezpečení věcí při pojistné události, a to podle přiložených tabulek. Pokud v okamžiku pojistné události byla okna ve stupni minimálního zabezpečení, mohlo by se jednat o ujednaný stupeň zabezpečení„ 1. stupeň“ (limit pojistného plnění do 30 000 Kč), o ujednaný stupeň zabezpečení„ 2. stupeň“ (limit pojistného plnění do 100 000 Kč) či o ujednaný stupeň zabezpečení„ 3. stupeň“ (limit pojistného plnění do 300 000 Kč). Pojistné podmínky současně vykládají pojem„ minimální zabezpečení“ (článek [číslo] bod 1.), a to tak, že pojištěný prostor musí být zabezpečen, pokud jde o okna a dveře, minimálně tak, že okna musí být zevnitř řádně uzavřena, a jsou-li otvíratelná i zvenčí, musí být navíc i řádně uzamčena (písm. b/); všechny zabezpečovací prvky musí být prokazatelně v plném rozsahu aktivní, funkční a nainstalované tak, že z vnější strany nelze provést jejich demontáž běžně dostupnými prostředky (kleště, šroubovák apod.) (písm. f/), vyložen je i pojem„ funkční mříž“ (bod 12. téhož článku).

7. Z usnesení Policie České republiky, Obvodní ředitelství Policie [obec] IV, [ulice] služba, Místní oddělení Jižní město ze dne 14.9.2021, č.j. KRPA-213459-17/TČ-2021-001415 soud zjistil, že policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle ust. § 205 odst. 1 písm. b/, odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel v době od [datum] do [datum] v místě na adrese [adresa], kdy nezjištěným předmětem přestřihl visací zámek od mříže okna do kanceláře žalobkyně, mříž sundal a oknem vnikl do výrobny. [jméno] odcizil finanční hotovost 15 800 Kč a další movité věci žalobkyně. Škodu vzniklou odcizením policejní orgán ve výroku rozhodnutí vyčíslil na 247 600 Kč Trestní věc byla odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující policejní orgán zahájit trestní stíhání.

8. Z listin nadepsaných„ Informace o výplatě pojistného plnění“, datovaných dnem [datum], soud zjistil, že žalovaná žalobkyni písemně informovala o skončení šetření pojistné události a zpravila ji o výši vypláceného pojistného plnění v částce 9 000 Kč (za odcizení části movitého vybavení a zásob, s respektem ke sjednanému limitu 10 000 Kč, jež odráží způsob překonání překážek stupně zabezpečení 0, s argumentací shodující se s obranou žalované v tomto sporu), a dále pojistného plnění v částce 383 Kč (za zničené zabezpečení místa pojištění – visací zámek FAB).

9. Výpočet pojistného plnění v částce 9 000 Kč je zaznamenán i v listině nadepsané„ výpočet pojistného plnění“ (žurn. na č.l. 25 - 26 spisu), v likvidační zprávě (žurn. na č.l. 27 spisu). Výpočet pojistného plnění v částce 383 Kč, ve vztahu ke škodě na zabezpečení (visací zámek), je zaznamenán v listině nadepsané„ Výpočet pojistného plnění“ (žurn. na č.l. 28 - 30 spisu).

10. Žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, vyzvala žalovanou k doplacení pojistného plnění v částce 238 217 Kč (výzva k úhradě dluhu ze dne [datum]). Žalovaná reagovala odmítnutím požadavku na doplacení pojistného plnění (sdělení žalované adresované zástupci žalobkyně ze dne [datum]).

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo] soud zjistil, že podle zápisu v obchodním rejstříku obchodní korporace naposledy zapsaná pod obchodní firmou [právnická osoba], [IČO], v době uzavření posuzované pojistné smlouvy zapsaná pod obchodní firmou [právnická osoba], zanikla bez likvidace fúzí sloučením s nástupnickou společností – žalovanou, přičemž došlo k přechodu jmění zanikající společnosti na žalovanou, která vstoupila do právního postavení zanikající společnosti.

12. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, lze pro stručnost v souhrnu odkázat na shora vyložená dílčí skutková zjištění, které soud učinil z provedeného dokazování.

13. Jiné dokazování soud neprováděl a nepoučoval ani žalobkyni o tom, že je třeba označit důkazy k prokázání sporného tvrzení o výši škody na majetku žalobkyně, od níž žalobkyně odvozuje nárok na zaplacení pojistného plnění. Takový postup by kolidoval se zásadou hospodárnosti řízení a nezatěžování účastníků, za situace, kdy soud naznal, že žalobě žalobkyně není už co do jejího základu možné vyhovět z níže vyložených důvodů (a další dokazování by tento závěr soudu nemohlo zvrátit).

14. Podle ust. § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

15. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

16. Podle ust. § 2814 odst. 1 o. z., ujedná-li se, že se pojistné plnění omezí horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

17. Podle ust. § 545 o. z., právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

18. Podle ust. § 555 odst. 1 o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

19. Podle ust. § 556 odst. 1, 2 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen; při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

20. Po provedeném dokazování nebyla žaloba shledána důvodnou.

21. Nesporným mezi účastníky bylo to, že neznámá osoba v období od [datum] do [datum] přestřihla visací zámek od mříže chránící zvenku neuzavřené okno kanceláře žalobkyně, mříž sundala a oknem vznikla dovnitř. Mříž byla opatřena jedním visacím zámkem, nedošlo k poškození okna, které bylo uzavíratelné zevnitř. Došlo k poškození visacího zámku. Trval tehdy pojistný vztah založený pojistnou smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní. Žalovaná žalobkyni vyplatila pojistné plnění ve výši 9 000 Kč a dále 383 Kč za zničené zabezpečení (visací zámek zn. FAB).

22. Mezi právní předchůdkyní žalované (v postavení pojistitele) a žalobkyní (pojistníkem a pojištěným) vznikl na podkladě uzavřené pojistné smlouvy závazek vyznačující se povinností žalobkyně platit pojistiteli pojistné a povinností pojistitele (právní předchůdkyně žalované) poskytnout žalobkyni pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost). Ke vzniku pojistné události došlo - neznámá osoba vnikla do nemovitosti (sjednaného místa pojištění) a odcizila movité věci ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná svou povinnost poskytnout pojistné plnění splnila v rozsahu odpovídajícím tomu, že zohlednila ujednaný limit pojistného plnění. Žalobkyně se však domnívala, že je třeba pojistné plnění poskytnout v částce vyšší, neboť nesouhlasila s uplatněním pojistného limitu v částce 10 000 Kč.

23. Účastníci se přeli o to, které smluvní ujednání (o kterém pojistném limitu) má být na posuzovanou věc užito. Žalobkyně svou argumentací prosazuje, že osazení okenního otvoru mříží opatřenou z vnější strany visacím zámkem, který byl uzamčen, je třeba posoudit jako zabezpečení vyšší než vyžadují ujednání v pojistné smlouvě pro stupeň zabezpečení„ 0“, dostačující pro aplikaci ujednání o pojistném limitu 300 000 Kč.

24. Úvaze o tom, který limit (které smluvní ujednání) má být užito, musí předcházet výklad dotčených smluvních ujednání.

25. Jednání po obsahové stránce neurčitá nebo co do formy (užití výrazových prostředků) nesrozumitelná, u nichž pro vadu projevu nelze stanovit právní následky, které by byly způsobilé účastníky zavazovat, označuje zákon za zdánlivá (nicotná). Projev vůle není určitý, nejsou-li použité výrazy dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Nesrozumitelnost je spjata s výrazy, jimž nelze porozumět, takže obsah projevené vůle zůstává zahalen tajemstvím. Neurčitost nebo nesrozumitelnost se může týkat celého právního jednání, nebo jen některé jeho části. Nicotnost působí ex lege a soud k ní přihlédne i bez návrhu účastníků z úřední povinnosti. K závěru o zdánlivosti právního jednání pro neurčitost či nesrozumitelnost však soud přistoupí jen tehdy, nepodaří-li se mu výkladem celého právního jednání nebo jeho části podle § 555 a násl. o. z. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 33 Cdo 99/2020). Výkladu přitom podléhá zásadně každé právní jednání, bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak již proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3424/2019). Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (ust. § 555 odst. 1 o. z.). Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněného pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2019).

26. Projev vůle, který byl v posuzované věci výslovný (byl zachycen v písemné pojistné smlouvě), se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (ust. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu jednajícího se při výkladu projevu vůle přihlíží také k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (ust. § 556 odst. 2 o. z.). Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se vyložit k tíži toho, kdo výrazu použil jako první (ust. § 557 o. z.).

27. V posuzované věci smluvními stranami projevená vůle není nejasná, nejednoznačná či obtížně srozumitelná, nevznikají žádné pochybnosti o tom, co chtěly smluvní strany přesně vyjádřit a jaké právní následky má jejich projev vůle vyvolat. Smluvní strany totiž přesně vymezily předpoklady použití jednotlivých pojistných limitů. [příjmení] byly aplikovatelné limity pojistného plnění vyšší než 10 000 Kč, muselo by být okno, kterým do kanceláře žalobkyně vnikla neznámá osoba, v okamžiku pojistné události ve stupni minimálního zabezpečení. Smluvní strany přitom pamatovaly na výklad sousloví„ minimální zabezpečení“, přičemž i zde jsou smluvní ujednání jasná, srozumitelná, nevyvolávající žádné pochybnosti o jejich obsahu. Okno uzavíratelné zevnitř (přičemž právě o tento typ okna se v posuzované věci jednalo) mělo být v okamžiku pojistné události řádně uzavřeno. Žalobkyně nesporovala, že okno bylo otevřené. Pojištěný prostor proto v okamžiku pojistné události nebyl zabezpečen ve stupni„ minimálního zabezpečení“, nelze užít vyšší limity pojistného plnění než 10 000 Kč. Je nerozhodné, že okenní otvor byl zvnějšku osazen uzamykatelnou mříží. Soudu není zřejmé, z jakého důvodu by osazení okenního otvoru mříží opatřenou visacím zámkem, k němuž měla neznámá osoba evidentně přístup (jelikož jej přestřihla), mělo být„ vyšším“ zabezpečením než řádně uzavřené okno. Pokud se žalobkyně (resp. její zástupce) domnívá, že mříž lépe odrazuje zloděje než okenní otvor neopatřený mříží, pak nelze přehlédnout, že v posuzované věci mříž neznámou osobu nijak neodradila. Žalobní polemika nad tím, jak„ jednoduše“ lze rozbít okno (zřejmě myšleno skleněnou výplň okna) a o kolik obtížnější je přestřihnout visací zámek mříže (či mříž samotnou), nemá žádný význam. Soud se musel zabývat konkrétními okolnostmi projednávané věci (zamřížované neuzavřené okno, přestřihnutý zámek), nikoliv úvahami nad hypotetickými obtížemi zloděje při překonání překážek. Argumentace žalobkyně o použití vyššího stupně zabezpečení je relativizována i tím, že smluvní strany pojistné smlouvy ujednaly, že„ minimální zabezpečení“ předpokládá také to, že všechny zabezpečovací prvky musí být prokazatelně v plném rozsahu aktivní, funkční a nainstalované tak, že z vnější strany nelze provést jejich demontáž běžně dostupnými prostředky (kleště, šroubovák apod.). Pokud by tedy mříž, kterou byl zvnějšku opatřen okenní otvor (která však zřejmě nenaplňuje znaky„ funkční mříže“), bylo možné považovat za„ zabezpečovací prvek“, pak tento byl zcela zřejmě nainstalován tak, že jej bylo možné z vnější strany demontovat běžně dostupnými prostředky (neboť k tomu i koneckonců došlo). Pokud žalobkyně považovala zamřížování okna za účinnější bezpečnostní prvek než řádné uzavření okna, pak měla tuto úvahu promítnout do obsahu pojistné smlouvy. Po uzavření pojistné smlouvy měla zajistit, aby technická řešení odpovídala tomu, co smluvní strany ujednaly ve vztahu k jednotlivým pojistným limitům. Soud nemůže autoritativně vstupovat do smluvního vztahu tak, že bude obsah smlouvy pozměňovat ve prospěch žalobkyně a k újmě žalované.

28. Žalobkyně se podivovala nad tím, že žalovaná argumentuje limitem pojistného plnění v částce 10 000 Kč a přitom žalobkyni plnila v rozsahu vyšším, než by odpovídalo aplikaci uvedeného limitu (10 000 Kč) při zohlednění sjednané spoluúčasti (1 000 Kč). Touto argumentací však žalobkyně pomíjí to, co soud zjistil z pojistných podmínek a co shora vyložil, a sice že pojistitel se zavázal uhradit žalobkyni náklady spojené s pojistným nebezpečím odcizení, vynaložené v přímé souvislosti s pojistnou událostí na odstranění škod na zámcích poškozených nebo zničených v přímé souvislosti s krádeží vloupáním, a to nad rámec limitu pojistného plnění, maximálně však do částky 30 000 Kč. Žalovaná tak v souladu se smluvními ujednáními plnila náhradu nákladů na odstranění škody na zničeném visacím zámku (383 Kč), neboť tyto náklady měla zaplatit i nad rámec částky limitu pojistného plnění (tedy i nad rámec pojistného plnění, které vyplatila v částce 9 000 Kč).

29. Žalobkyně měla před uzavřením pojistné smlouvy, v rámci autonomie vůle, uvážit obsah smluvních ujednání. Ve sporu argumentovala tím, že uzavřela smlouvu adhezní. Nebylo však možné přehlédnout, že smluvní strany vyloučily aplikaci právní úpravy adhezních smluv. Jelikož obě smluvní strany byly podnikateli a jelikož v projednávané věci nelze vysledovat okolnosti, za nichž by bylo na místě dotčené smluvní ujednání poměřovat (k tomu srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 ICdo 56/2019, ze dne 16. 3. 2021), není třeba hledat, zda pojistná smlouva obsahuje doložku, která by byla pro slabší stranu zvláště nevýhodná. I pokud by soud aplikoval ustanovení o smlouvách adhezních, nedospěl by k jinému závěru o užití limitu pojistného plnění, než k jakému dospěl shora vyloženou úvahou. Ujednání o limitech pojistného plnění a ujednání, jímž smluvní strany vyložily obsah sousloví„ minimální zabezpečení“, nelze považovat za doložky, které by byly pro žalobkyni zvláště nevýhodné bez rozumného důvodu. Žalobkyně netvrdila, že by se pojistné podmínky odlišovaly od pojistných podmínek obdobných pojistných smluv, svou argumentací se pouze snažila zvrátit dopad toho, co sama ujednala.

30. Jelikož žalovaná před zahájením řízení poskytla pojistné plnění ve výši odpovídající horní hranici pojistného plnění podle ujednaného omezení, nemůže zde být další pojistné plnění, které by žalobkyně mohla z titulu téže pojistné události po žalované nárokovat.

31. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu pro její nedůvodnost zamítl. S ohledem na nedůvodnost žaloby co do jejího základu nebylo na místě se podrobněji zabývat rozsahem majetkové újmy žalobkyně, který byl mezi účastníky sporný a k němuž žalobkyně neoznačila žádné relevantní důkazy (takovým důkazem není usnesení policejního orgánu o odložení věci, neboť tím nejsou, resp. ani nemohou být sporné skutečnosti prokázány).

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalobkyni. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena paušální náhradou hotových výdajů ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které právně nezastoupenému účastníkovi řízení, který nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, přičemž v posuzované věci jsou těmito úkony vyjádření žalované k žalobě, příprava na jednání a účast zástupce žalované na jednání před soudem. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení procesně úspěšné žalované částku 900 Kč (3 x 300 Kč).

33. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení