79 C 14/2023 - 94

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Hemelíkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o žalobě proti rozhodnutí [Jméno advokáta D] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně do katastru nemovitostí k následujícím nemovitým věcem: stavbě č.p. [Anonymizováno], obec [adresa], k.ú. [adresa], č. LV [Anonymizováno], stavba stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], budova s č. p., rodinný dům a stavbě bez č.p. nebo ev., k.ú. [adresa], č. LV [Anonymizováno], stavba stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], budova bez č.p. nebo ev., garáž. Nemovitosti jsou v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracovistě [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastníkovi řízení na náhradě nákladů řízení částku 16 456 Kč k rukám právního zástupce účastníka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 5. 4. 2023 žalobu, kterou se domáhala, aby soud povolil vklad vlastnického práva k těmto nemovitým věcem: stavbě č.p. [Anonymizováno], obec [adresa], k.ú. [adresa], č. LV [Anonymizováno], stavba stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], budova s č. p., rodinný dům a stavbě bez č.p. nebo ev., k.ú. [adresa], č. LV [Anonymizováno], stavba stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], budova bez č.p. nebo ev., garáž. Nemovitosti jsou v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracovistě [adresa]. Svou žalobu odůvodnila tím, že Katastrální pracoviště, posuzující návrh na vklad, při výkladu Dohody o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě dalších práv a povinností v souvislosti s rozvodem manželství ze dne 5. 10. 2019 (ta sloužila vkladová listina pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí; dále jen „Dohoda“) zcela odhlédlo od ust. § 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), které přikazuje právní jednání posuzovat podle úmyslu jednajícího, pokud o něm druhá strana musela vědět, a to v případě potřeby i proti textu tohoto právního jednání. Z obsahu Dohody je zcela očividné, že úmyslem stran Dohody bylo vypořádat kompletně své majetkové poměry. Advokát připravující Dohodu pochybil při specifikaci nemovitostí, neboť z ní není jednoznačné, které z nemovitostí mají být vypořádány. Vzhledem k tomu, že podmínkou smírného rozvodu je v tomto ohledu vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“), tak musel být účastníkům Dohody znám úmysl vypořádat SJM.

2. Účastník se k dané žalobě vyjádřil tak, že nesouhlasí s tvrzeními uvedenými v žalobě, a to jak skutkovými, tak právními. Účastník nejprve podotkl, že jsou vedena další dvě řízení u Okresního soudu Praha – východ, která si vzájemně, co do skutkových a právních okolností, odporují. Prvním řízením je spor o určení vlastnického práva žalobkyně na základě Dohody vedený pod sp. zn. 34 C 73/2022. Druhý spor je veden pod sp. zn. 21 C 61/2023, jehož předmětem je vypořádání společného jmění manželů (staveb), nikoli podílového spoluvlastnictví (pozemků). Nesouhlasil s tím, že společným záměrem bylo převést všechny nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně. Uvedl, že podniká v oblasti silničních vozidel, kdy se jeho provozovna nachází právě v garáži v rámci stavby bez čp./č. ev. na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa]. Tuto nemovitost tedy využívá pro výkon své podnikatelské činnosti, a proto nebylo a není jeho vůlí převést tuto nemovitost do vlastnictví žalobkyně, navíc za situace, kdy uzavřel dne 6. 8. 2020 s obchodní společností [právnická osoba]. smlouvu o úvěru ve výši 400 000 Kč k financování plánované rekonstrukce garáže. Byla-li by jeho vůle opačná, neuskutečnil by takovou investici. Účastník má dále za to, že nárokované nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a účastníka, neboť to vyplývalo i z jednání žalobkyně v období po rozvodu, kdy se na něj žalobkyně obrátila v rámci uzavírání hypoteční smlouvy pro jejich dceru, aby dal souhlas s tím, že se společně, v rámci spoluvlastnických podílů na nemovitostech, stanou zástavními dlužníky v rámci hypoteční smlouvy jejich dcery. Dle jeho názoru je jednání žalobkyně, kterým se domáhá určení povolení vkladu vlastnického práva poté, co s ním zcela zjevně jednala a jedná jako se spoluvlastníkem (v období před i po uzavření Dohody), v rozporu s dobrými mravy. Poukázal i na nejednoznačnost ujednání v Dohodě s odkazem na ust. § 557 o.z., dle kterého platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první, přičemž návrh Dohody předložila žalobkyně. Dále uvedl, že k vypořádání SJM došlo na základě fikce ve smyslu § 741 písm. b) o.z., a proto se žalobkyně nemůže domáhat vkladu tvrzeného výlučného vlastnického práva. S odkazem na formální nedostatky vkladové listiny (Dohody), absence shodné vůle účastníků a správný postup katastrálního úřadu navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy, o jejichž pravosti neměl důvod pochybovat, dospěl k těmto skutkovým zjištěním (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“):

4. Ze správního spisu Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], spisové značky [Anonymizováno] soud zjistil, že dne 1. 3. 2023 v 11:07:54 hod. podala žalobkyně návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem B: na parc. st. [Anonymizováno], obec [adresa], č.p.[Anonymizováno][Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a to na základě Dohody. Katastrální úřad podáním ze dne 8. 3. 2023 seznámil účastníky s podklady pro rozhodnutí a následně dne 23. 3. 2023 vydal rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kterým návrh na vklad zamítl. Své zamítavé rozhodnutí zdůvodnil tak, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť vkladová listina (Dohoda) nesplňuje náležitosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), a to z dále uvedených důvodů. Předloženou Dohodou bylo doloženo vypořádání SJM k nemovitostem p.č. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno]. Tyto nemovitosti jsou však již na základě darovacích smluv v podílovém vlastnictví účastníků (každý vlastní id. těchto nemovitostí). V SJM mají účastníci rodinný dům č.p. [Anonymizováno], stojící na pozemku st. [Anonymizováno] a garáž, stojící na pozemku st. [Anonymizováno]. Tyto stavby nejsou součástí stavebních pozemků st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno], nýbrž jsou stavbami samostatnými. Z uvedeného vyplývá, že nemovitosti, které již jsou v podílovém spoluvlastnictví, nelze vypořádávat jako nemovitosti v SJM. Nemovitosti, které do SJM náleží, naopak nejsou v Dohodě zmíněny.

5. Z výpisu seznamu nemovitostí na LV č. [hodnota] s platností ke dni 10. 8. 2022 vyplývá, že k tomuto dni byla stavba č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [hodnota] a stavba bez čp./č. ev. garáž stojící na pozemku parc. č. [hodnota] v SJM žalobkyně a účastníka.

6. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 31. 1. 2020, č. j. 7 C 318/2019-7 soud zjistil, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne 9. 3. 2020. Manželství bylo rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu podle § 757 o.z. K důkazu byla provedena Dohoda.

7. Z Dohody o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě dalších práv a povinností v souvislosti s rozvodem manželství ze dne 5. 10. 2019 soud zjistil, že účastníky Dohody jsou žalobkyně a žalovaný, jejím předmětem je vypořádání SJM mezi účastníky této Dohody s tím, že žalobkyně nabývá z vypořádavaného SJM do svého výlučného vlastnictví: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 151 m2, zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům, pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 90 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez přiděleného č.p./č.ev. – garáž a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 610 m2 – zahrada, vše zapsáno na LV č. [hodnota] (pozemky) a LV č. [hodnota] (stavby), pro k.ú. [adresa], vedených u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Podpisy na Dohodě ověřil advokát [tituly před jménem] [jméno FO].

8. Z výpisu katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], konkrétně z LV č. [hodnota], s platností údajů ke dni 10. 8. 2022 bylo zjištěno, že k tomuto datu byla stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa] ve společném jmění účastníků.

9. Z rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 23. 3. 2023, č. j. [Anonymizováno] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem P: St. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], P: [Anonymizováno] k.ú. [adresa], P: St. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] v k.ú. [adresa] na základě Dohody, a to se stejným odůvodněním katastrálního úřadu jako v nyní posuzovaném případě.

10. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 28. 2. 2023, č. j. 34 C 73/2022-137 soud zjistil, že tímto rozhodnutím uvedeného soudu byla žaloba žalobkyně, aby soud určil, že je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], stavby č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a stavby bez čp./č. ev. garáže, stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], to vše v katastrálním území [adresa], zamítnuta. V odůvodnění soud uvedl, že ke vkladu vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí na základě Dohody, a tedy k nastoupení věcněprávních účinků této Dohody, nedošlo. Domáhat se určení vlastnictví, jako věcného práva, na základě dohody, jejíž věcněprávní účinky nenastaly, není možné. Žalobkyně se tedy domáhala určení svého výlučného vlastnictví k nemovitostem, které však z hmotného práva nevyplývá.

11. Z usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 14. 2. 2023, č. j. 21 C 61/2023-30 a ze žaloby na vypořádání SJM ze dne 2. 2. 2023 včetně jejích příloh soud zjistil, že žalobkyně navrhla přerušení řízení o vypořádání SJM až do pravomocného rozsudku ve věci vedené Okresním soudem Praha-východ pod sp. zn. 34 C 73/2022. Uvedeným usnesením Okresního soudu Praha-východ bylo jejímu návrhu vyhověno, tj. soud řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 21 C 61/2023 přerušil do pravomocného skončení věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 34 C 73/2022.

12. Z vyjádření katastrálního úřadu k žalobě ze dne 18. 5. 2023 soud zjistil, že obsahem je vyjádření se ke vkladovému řízení pod sp. zn. [Anonymizováno] s tím, že [právnická osoba] přezkoumal vkladové listiny a podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona zjistil, že vkladová listina nesplňuje náležitosti, neboť podle návrhu na vklad, který podepsala žalobkyně, byl navrhován vklad vlastnického práva k budově č. p. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a budovy bez čp./ev. č., garáž, v obci a katastrálním území [adresa] postavenou na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]. V Dohodě v čl. I Vypořádání společného jmění manželů má nabýt do výlučného vlastnictví žalobkyně pozemek a) parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], b) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez přiděleného čp./ev. č. – garáž a c) pozemek parc. č. [Anonymizováno], avšak podle zápisu v katastru nemovitostí obě stavby nejsou součástí pozemků, ale jsou samostatnými stavbami, které nebyly přesně specifikované podle § 8 písm. c) a d) katastrálního zákona. O tom byli účastníci informováni dopisem “Seznámení s podklady“. Katastrální úřad posoudil vkladové řízení nikoli podle názvu dokumentu, ale podle obsahu listiny, kde byly specifikované 3 pozemky podle § 8 písm. a) katastrálního zákona, byť se u dvou uvádělo, že součástí stavebních pozemků jsou stavby, které ale podle zápisu v katastru nemovitostí součástí nejsou, neboť mají jiný majetkový režim. V Dohodě měly být uvedena čísla pozemků (§ 8 písm. a) katastrálního zákona) a budovy specifikované podle § 8 písm. c) a d) katastrálního zákona, které stojí na pozemcích žalobkyně a účastníka řízení.

13. Další listiny prokazující jednání žalobkyně (zástavní smlouvy atp.) soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl, a to především s ohledem na níže uvedené právní závěry.

14. Po zhodnocení provedených důkazů před soudem prvního stupně, a to každého jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti; přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, zjistil soud následující skutkový stav věci: Dohoda o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství a o úpravě dalších práv a povinností v souvislosti s rozvodem manželství byla uzavřena dne 5. 10. 2019. Předmětem Dohody je vypořádání SJM mezi žalobkyní a účastníkem s tím, že žalobkyně nabývá z vypořádavaného SJM do svého výlučného vlastnictví: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 151 m2, zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům, pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 90 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez přiděleného č.p./č.ev. – garáž a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 610 m2 – zahrada, vše zapsáno na LV č. [hodnota] (pozemky) a LV č. [hodnota] (stavby), pro k.ú. [adresa], vedených u [Jméno advokáta D] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Podpisy na Dohodě ověřil advokát [tituly před jménem] [jméno FO]. V Dohodě jsou specifikované tři pozemky, přičemž ve vztahu k pozemkům parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno] je uvedeno, že součástí těchto pozemků jsou stavby. Podle zápisu v katastru nemovitostí stavby součástí pozemků nejsou, neboť mají jiný majetkový režim (stavba č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [hodnota] a stavba bez čp./č. ev. garáž stojící na pozemku parc. č. [hodnota] náleží do SJM žalobkyně a účastníka; pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] náleží do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a účastníka).

15. S ohledem na shora uvedené se soud z důvodu hospodárnosti a procesní ekonomie nejprve zabýval žalovaným uplatněnou námitkou litispendence, jakož i právní úpravou použitelnou na posouzení překážky litispendence (tj. překážka věci zahájené).

16. Podle ust. § 83 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) platí, že zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

17. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR platí, že „Včasné podání mimořádného opravného prostředku proti rozhodnutí soudu vydanému v řízení podle části třetí občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, jehož předmětem je určení neplatnosti právního úkonu, podle něhož byl navržen vklad práva do katastru nemovitostí, je důvodem pro přerušení řízení o návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí před katastrálním úřadem a pro přerušení řízení o žalobě podané ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí podle části páté občanského soudního řádu; přerušení řízení trvá až do rozhodnutí o tomto mimořádném opravném prostředku a, bylo-li mimořádnému opravnému prostředku vyhověno, až do právní moci nového rozhodnutí ve věci určení neplatnosti právního úkonu.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3945/2011 nebo ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3399/2013).

18. Ve světle shora uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že řízení o určení vlastnického práva vedené pod sp. zn. 34 C 73/2022, jakož i řízení o vypořádání SJM vedené pod sp. zn. 21 C 61/2023, obě vedené u Okresního soudu Praha-východ, netvoří překážku věci zahájené (ani věci rozsouzené – ve vztahu k řízení o určení vlastnického práva, které bylo již pravomocně skončeno).

19. Řízení o určení vlastnického práva je důvodem pouze pro přerušení o žalobě podané ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí podle části V. o.s.ř. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení daného rozhodnutí bylo řízení o určení vlastnického práva již pravomocné, nebyl proto důvod k přerušení tohoto řízení.

20. Co se týče řízení o vypořádání SJM, tak toto řízení neřeší určení neplatnosti právního úkonu (právního jednání), přičemž toto řízení bylo přerušeno až do pravomocného skončení tohoto řízení u zdejšího soudu, tj. řízení o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], č.j. [Anonymizováno] ze dne 23. 3. 2023.

21. Po právní stránce potom soud věc posoudil zejména dle ust. § 18 odst. 5 katastrálního zákona, dle něhož není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

22. Dle ust. § 249 odst. 2 o.s.ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitým věcem.

23. Protože v daném případě byla žaloba podána ve lhůtě předvídané ust. § 18 odst. 5 katastrálního zákona, přistoupil soud k jejímu projednání (§ 244 odst. 1, § 250b a násl. o.s.ř.) a ve smyslu ust. § 250j odst. 1 o.s.ř dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

24. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté o.s.ř. nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

25. Je-li činností soudu v řízení podle části páté o.s.ř. nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o.s.ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o.s.ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

26. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté o.s.ř. projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu; jinými slovy, omezení daná katastrálnímu úřadu pro zkoumání právního úkonu, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 katastrálního zákona, se uplatní také v následném (navazujícím) soudním řízení podle části páté o.s.ř. o téže věci.

27. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí o.s.ř. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté o.s.ř. je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté o.s.ř. také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, než-li civilního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

28. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník neobsahuje definici soukromé listiny, nýbrž pouze její důkazní moc v ust. § 565 a 566 o.z., avšak definuje veřejnou listinu, kterou je dle ust. § 567 o.z. listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla, považuje soud každou vkladovou listinu za soukromou, nesplňuje-li znaky veřejné listiny dle uvedené definice.

29. Soukromými listinami tak jsou zejména veškeré smlouvy, dohody a jiné listiny o právním jednání, na jejichž základě vznikají, mění se nebo zanikají práva zápisem do katastru.

30. V daném případě pak soukromou listinu představuje smlouva o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě dalších práv a povinností v souvislosti s rozvodem manželství, uzavřená dne 5. 10. 2019 mezi žalobkyní a účastníkem.

31. Podle § 738 odst. 1 o.z. platí, že dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

32. S ohledem na uvedené tak v případě posouzení dohody o vypořádání SJM zkoumá u takové vkladové listiny podmínky dle § 17 odst. 1 katastrálního zákona, neboť takovou dohodu nelze subsumovat pod definici veřejné listiny.

33. Podle § 17 odst. 1 katastrální zákona, katastrální úřad ve vkladovém řízení zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

34. Ze shora uvedeného vyplývá, že katastrální úřad tak musí zkoumat (bez ohledu na vznesení takové námitky účastníkem), zda předložené listiny jsou platné a účinné.

35. Podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

36. Vzhledem ke shora uvedenému skutkovému stavu, zabýval se soud respektujíc hlediska § 17 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona dále tím, zda vkladová listina splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru dle § 8 téhož zákona.

37. Podle § 8 písm. c) katastrálního zákona platí, že v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena, 38. Podle § 8 písm. d) katastrálního zákona platí, že v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití.

39. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v případě soukromé listiny v rozsahu podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu (§ 10 katastrálního zákona).

40. Z dostupné judikatury (např. rozhodnutí KS v Brně k 35 Ca 86/98–29 ze dne 30. 10. 1998) vyplývá, že je-li posuzovaným právním úkonem smlouva o převodu vlastnictví k nemovitostem (kupní smlouva), jako právní úkon, pro který platí ustanovení občanského, popř. obchodního zákoníku, je třeba splnění požadavku její určitosti a srozumitelnosti posuzovat především podle ustanovení těchto zákonů. Ve smyslu obecných ustanovení občanského zákoníku o právních úkonech se smlouva jako vícestranný právní úkon považuje za určitou a srozumitelnou, jestliže je z ní patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho předmětem, přičemž předmět smlouvy musí být vymezen tak, aby nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu.

41. V řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí má katastrální úřad postupovat, jak se konstatuje kupř. v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 35 Ca 37/97 (Soudní rozhledy, 5/1997, str. 123 a násl.), především podle zákona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 5 odst. 1 tohoto zákona katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá mimo jiné i to, zda právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení nebo zániku jiného práva je určitý a srozumitelný. Zákon č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sám požadavek určitosti a srozumitelnosti právního úkonu blíže nedefinuje ani neodkazuje na žádný jiný předpis, který by tak činil. V řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí nelze proto automaticky aplikovat výlučně ustanovení § 5 odst. 1 KatZ. Tak, jak je ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) ZápPrNe formulováno, umožňuje, aby na listině obsahující právní úkon samotných účastníků byly eventuálně údaje potřebné pro realizaci rozhodnutí o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí doplněny. Není jistě účelem řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí posuzovat smlouvy, i z dalších hledisek, než by to činil soud v případném řízení o platnosti smlouvy. Naopak v řízení o povolení vkladu katastrální úřad nepřezkoumává platnost smlouvy, ale pouze ustanovením § 5 ZápPrNe taxativně vymezené podmínky, přičemž některé z nich jsou shodné s požadavky kladenými na platnost smlouvy, což je právě případ určitosti a srozumitelnosti právního úkonu vyžadovaný jak v ustanovení § 37 ObčZ, tak i v ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) ZápPrNe. Ústavní soud rovněž tyto závěry sdílí.

42. Jestliže listina, jež má být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, neobsahuje označení nemovitostí v souladu s § 5 odst. 1 KatZ, nemá to za následek neplatnost právního úkonu, jestliže lze výkladem projevu vůle dospět bez pochybností k závěru, jakých nemovitostí se právní úkon týká (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 5171/2009).

43. Právní úkon (právní jednání) je totiž nesrozumitelný jen tehdy, jestliže z hlediska způsobu jeho vyjádření nelze stanovit, jaká vůle v něm byla (měla být) projevena; je-li projev vůle sice srozumitelný, avšak není zřejmý jeho věcný obsah, a není tedy možné (objektivně posuzováno) jednoznačně stanovit, co má být předmětem právního úkonu, jde o právní úkon neurčitý. Vznikne-li pochybnost o právním úkonu z hlediska jeho určitosti a srozumitelnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu, o odstranění takové nejasnosti; právní úkon lze považovat za neurčitý nebo nesrozumitelný, jen jestliže ani pomocí výkladu projevu vůle nelze stanovit, co v něm je obsaženo (srov. též závěry vyjádřené v rozsudku NS ze dne 21. 4. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2591/2008). Výklad právního úkonu přitom může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a pomocí výkladu právního úkonu není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu.

44. Jde-li o výslovný právní úkon, je třeba v označení předmětu právního úkonu rozlišovat, zda vada spočívá jen v jeho nepřesné nebo neúplné identifikaci, kterou lze odstranit, nebo zda jde o takový nedostatek, který ani podle použitého jazykového vyjádření, ani podle vůle účastníků právního úkonu nemůže učinit jednoznačným, jakého předmětu se týká (např. z důvodu jeho záměny za jiný předmět).

45. V případě, že v listině, která má být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, není nemovitost označena v souladu se všemi požadavky § 8 písm. a) KatZ, nepředstavuje taková vada bez dalšího neurčitost nebo nesrozumitelnost právního úkonu. Může-li být takový nedostatek odstraněn výkladem natolik, že tu (nadále) nejsou pochybnosti, jaké nemovitosti se právní úkon týká, není možné důvodně odpírat zápis práva do katastru nemovitostí.

46. V daném případě však nelze hovořit o nepřesnosti či neúplnosti identifikace předmětu převodu, neboť předmět převodu byl identifikován v souladu s požadavky uvedené v § 8 písm. a) KatZ, a proto není namístě postupovat dle shora uvedených požadavků, tj. odstraňovat případné nedostatky pomocí jazykového výkladu či vůle účastníků stran.

47. V předmětné věci předložená Dohoda upravuje vypořádání společného jmění manželů k pozemku p. č. [Anonymizováno] a k pozemkům par.č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Tyto pozemky jsou však již na základě darovacích smluv v podílovém vlastnictví účastníků, a proto je nelze vypořádat jako pozemky ve společném jmění manželů.

48. Nicméně v návrhu na vklad byl navržen vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, a to k nemovitostem: budova s č.p. [Anonymizováno], obec [adresa], k.ú. [adresa], stojící na pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] a budova bez č.p. a č.e., obec [adresa], k.ú. [adresa], stojící na pozemku parc.č. st. [Anonymizováno].

49. Tyto stavby jsou sice ve společném jmění manželů. Jedná se o stavby samostatné (tj. nejsou součástí pozemků parc.č. st. [Anonymizováno] a parc.č.st. [Anonymizováno]), a proto musí být v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena; resp. budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití.

50. Tyto stavby však nejsou v předmětné Dohodě zmíněny.

51. Za dané situace je proto nepřípadná námitka žalobkyně, že by se soud měl zabývat, úmyslem jednajících stran vypořádat společné jmění manželů, tudíž i předmětné budovy, neboť se jedná o takový nedostatek, který ani podle použitého jazykového vyjádření, ani podle vůle účastníků právního úkonu nemůže učinit jednoznačným, jakého předmětu (toto připustila i samotná žalobkyně) se týká, když tento zcela absentuje.

52. Dohoda tak nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, resp. její obsah neodůvodňuje navrhovaný vklad ve smylsu § 17 odst. 1 písm.a) a b) katastrálního zákona.

53. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto v souladu s ustanovením § 250i o.s.ř. svým rozsudkem návrh zamítl, neboť katastrální úřad rozhodl o věci správně.

54. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému účastníkovi řízení přiznal náklady v celkové výši 16 456 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí právního zastoupení, vyjádření se k žalobě ze dne 22. 5. 2023, vyjádření se k vyjádření katastrálního úřadu k žalobě ze dne 23. 6. 2023 a účast na jednání před soudem dne 2. 11. 2023 nepřesahující dvě hodiny) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., a DPH ve výši 2 856 Kč. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který účastníka v řízení zastupoval.

55. Soud nepřiznal účastníkovi náhradu nákladů řízení spočívajíc v poradě s klientem za účelem přípravy vyjádření k vyjádření katastrálního úřadu k žalobě konané dne 19. 6. 2023, neboť tento právní úkon předchází právnímu úkonu sepisu vyjádření se k vyjádření katastrálního úřadu k žalobě ze dne 23. 6. 2023, za který soud účastníku přiznal náhradu, byť k tomuto úkonu nebyl účastník ani vyzván. Soud tedy takový úkon považuje za neúčelný.

Poučení