79 C 21/2020- 82

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Hemelíkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], zastoupený advokátem [jméno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa], zastoupený advokátem [jméno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žaloba na ochranu autorského práva takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen odstranit otvor včetně zamřížování ve skleněné výplni zábradlí balkonu náležející k bytové jednotce [číslo] vymezené v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], a to demontáží skleněné výplně, v níž je otvor vytvořen a navrácením skleněné výplně, původní stav, dle projektové dokumentace instalací neperforované skleněné výplně typu sklo bezpečnostní, lepené, mléčné VSG [číslo], a to do 21 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobci doporučeným dopisem vlastnoručně podepsanou písemnou omluvu tohoto znění: Tímto se Vám omlouvám za narušení integrity Vašeho architektonického díla vyjádřeného stavbou domu [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 684 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na ochranu autorského práva s odůvodněním, že je architektem autorizovaným Českou komorou architektů pro obor architektura a že je autorem architektonického díla (dále jen„ Dílo“) - návrhu stavby bytového domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Budova“). Dílo bylo vytvořeno žalobcem při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu s investorem projektu obytného souboru„ [část obce] [anonymizováno]“, v jehož rámci byla Budova postavena - společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]; dále jen„ Investor“). V Budově byly vymezeny jednotky, a to na základě prohlášení vlastníka nemovitosti o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám ze dne [datum]. Balkony, lodžie a terasy byly vymezeny jako společná část Budovy, které, pokud jsou přístupné pouze z jednotky, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky. Žalovaný na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] nabyl vlastnické právo k jednotce [číslo] k.ú. [část obce] v Budově (dále jen„ Jednotka“). Po převzetí jednotky nechal žalovaný vytvořit ve skleněné výplni zábradlí balkonu přináležejícího k Jednotce výrazný kruhový zamřížovaný otvor, a to údajně za tím účelem, aby byla vytvořena možnost nerušeného výhledu pro jeho domácího mazlíčka. V průběhu roku 2018 byl žalobce výborem společenství vlastníků jednotek v Budově upozorněn na to, že žalovaný zasáhl do autorského díla žalobce, a to vytvořením otvoru v prosklení balkonu a o tom, že společenství vlastníků jednotek v Budově bezúspěšně požadovalo zjednání nápravy, odstranění otvoru a mřížky a odborné přesklení celého skleněné bloku výplně do původního vzhledu. Žalovaný následně připustil, že otvor mřížkou nechal vytvořit a nehodlá jej odstranit. Vzhledem k postoji žalovaného, zaslal Investor žalovanému dne [datum] výzvu, aby do 15. 3. 2019 uvedl zasklení balkónu na svůj náklad do původního stavu. K tomuto Investor poskytl kontakt na odbornou firmu. Žalovaný balkón do původního stavu neuvedl. Žalobce následně zaslal dne 20. 2. 2020 žalovanému předžalobní výzvu, v níž shrnul své stanovisko, že žalovaný neoprávněně zasáhl do integrity Díla a tím porušil autorské právo žalobce a současně žalobce žalovaného vyzval k odstranění protiprávního stavu – neoprávněného zásahu do Díla a k omluvě. Žalovaný reagoval prostřednictvím svého právního zástupce a nároky žalobce dle předžalobní výzvy zcela odmítl. Zamřížovaný otvor ve výplni balkonu přináležejícího k Jednotce dosud neodstranil. Z výše popsaného a důkazy doloženého skutkového stavu je zjevné, že žalovaný změnil Dílo neautorizovaným provedením otvoru a zamřížování v zasklení balkónu. Žalobce k tomuto zásahu neposkytl žádné svolení. Žalobce dále uvádí, že shora popsané narušení integrity svého autorského Díla žalovaným kategoricky odmítá, když zamřížovaný otvor ve skleněné výplni balkónu významně narušil celkové architektonické vyznění fasády Budovy a současně snížil estetickou a funkční hodnotu Díla, vč. narušení původního tvůrčího uměleckého záměru žalobce. Žalobce proto uplatňuje dle § 40 autorského zákona touto žalobou nárok na odstranění protiprávního zásahu do svého osobnostního práva autorského dle § 40 odst. 1 písm. d) autorského zákona a nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to omluvou dle § 40 odst. 1 písm. e) autorského zákona.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobu nepovažuje ani částečně za důvodnou. Žalovaný uvedl, že mu není známo, kdo je autorem projektové dokumentace k bytovému domu [adresa] v ulici [ulice], [obec], a proto tak považuje za sporné, že celou projektovou dokumentaci vytvořil právě žalobce. Žalovaný však učinil nesporným, že ve skleněné výplni balkonu přináležejícího k jemu vlastněnému bytu nechal zhotovit kruhový zamřížovaný otvor, a to za tím účelem, aby byl jeho pejskovi umožněn výhled. Má však za to, že tímto způsobem nemohl zakázaným způsobem zasáhnout do jakýchkoli práv žalobce. Pokud totiž žalobce uvedl, že dílo měl údajně vytvořit jako zaměstnanecké dílo, tak svolil zejména ke zveřejnění, úpravám, zpracování díla včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného. V tomto směru tedy žalovaný má za to, že žalobce vůbec není aktivně legitimován k podání žaloby. Žalovaný odmítl, že by zhotovením výhledu pro pejska významně zasáhl do architektonického vyznění fasády Budovy a snížil estetickou či funkční hodnotu budovy. Naopak žalovaný má za to, že uvedeným zásahem došlo ke zvýšení funkční využitelnosti budovy, když nyní může v budově chovat pejska, aniž by mu byly působeny nepřiměřené útrapy v té podobě, že pejsek se cítí stísněný v uzavřeném prostoru. Žalovaný dále uvedl, že situaci, kdy domácí mazlíček je uzavřen mezi čtyřmi stěnami, kdy mu není ani umožněno vyhlédnout ven, je nutné považovat za týrání zvířat. Žalovaný v tomto směru poukázal na ustanovení § 38d AZ, dle kterého do práva autorského nezasahuje ten, kdo architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla. Žalovaný má tak za to, že žalobce po něm nemůže spravedlivě žádat, aby v koupeném bytě nechoval domácí mazlíčky (pejska). Žalovaný do stavby zasáhl pouze v míře nezbytně nutné při zachování hodnoty architektonického díla, tak aby bylo vlastníkovi bytu umožněno chovat pejska, bez toho, aby tento pejsek byl týrán v rámci uzavřeného prostoru bez možnosti výhledu. V daném případě s ohledem na všechny skutkové okolnosti žalovaný považuje podanou žalobu za zneužití tvrzeného autorského práva ve snaze potrestat žalovaného za to, že vůči investorovi uplatnil nárok na slevu z ceny bytu, a to z důvodu vad spojených s nedostatečnou izolační schopností oken.

3. Z výpisu České komory Architektů pod číslem autorizace [číslo] bylo zjištěno, že žalobce je veden jako architekt [anonymizována čtyři slova]).

4. Z projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení, potvrzené příslušným Úřadem Městské části [obec a číslo] dnem 15. 2. 2013 bylo zjištěno, že žalobce je autorem architektonického díla - návrhu stavby bytového domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, [stát. instituce]. Dále bylo zjištěno, že investorem výše uvedeného díla je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

5. Z pracovní smlouvy ze dne 27. 11. 2008 uzavřené mezi [právnická osoba] (zaměstnavatelem) a žalobcem (zaměstnancem) včetně popisu pracovního místa ze dne 31. 3. 2010 bylo zjištěno, že žalobce bude pracovat pro zaměstnavatele jako architekt.

6. Z dohody [anonymizována čtyři slova] [datum] o změně pracovní smlouvy [anonymizována dvě slova] [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] (zaměstnavatelem) a žalobcem (zaměstnancem) soud zjistil, že žalobce jako zaměstnanec přechází ze zaměstnavatele [právnická osoba], [IČO] k novému zaměstnavateli – společnosti [právnická osoba], [IČO], a to na základě delimitační dohody uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] S účinností od 1. 7. 2015 je tedy zaměstnavatelem zaměstnance společnost [právnická osoba]

7. Z dohody [anonymizována čtyři slova] [datum] o změně pracovní smlouvy ze dne 27. 11. 2008 uzavřené mezi [právnická osoba] (zaměstnavatelem) a žalobcem (zaměstnancem) soud zjistil, že žalobce bude pro zaměstnavatele pracovat jako architekt.

8. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 10. 2. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným a z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný nabyl vlastnické právo k jednotce [číslo] k.ú. [část obce] v bytovém domě [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, [stát. instituce]. Rovněž bylo zjištěno, že balkony, lodžie a terasy ve všech nadzemních podlaží Domu, jsou společnými částmi nemovité věci, které, pokud jsou přístupné pouze z bytu/nebytového prostoru, jsou ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky (tj. jednotky, která zahrnuje byt/nebytový prostor, z něhož je přístupná).

9. Z emailové korespondence mezi Výborem SVJ [adresa] a žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn na to, že vytvořením otvoru a instalací mřížky v zasklení lodžie neoprávněně zasáhl do společné části nemovité věci a porušil tím vnější vzhled objektu, přičemž byl vyzván k neprodlené nápravě, a to odstranění otvoru a mřížky a odborné přesklení celého bloku, a to nejpozději do 15. 5. 2018. Žalovaný na to reagoval tak, že otvor v zasklení balkonu zřídil kvůli nezbytnému výhledu pro svého pejska a tím, že šlo o nutný neprodlený zásah, nebylo třeba souhlasu.

10. Z fotografií předmětného objektu – konkrétně balkonového zasklení soud zjistil, že zřízen otvor v zasklení lodžie a tento otvor je překryt mřížkou.

11. Z výzvy k odstranění otvoru v zasklení lodžie ze dne 13. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn na zásah do autorského práva a vyzván k nápravě.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně upozorněn na zásah do autorského práva žalobce a vyzván k nápravě – tj. okamžitému odstranění otvoru ve skleněné výplni balkónu (včetně odstranění mřížky), a to navrácením do původního stavu – zpětnou instalací původní, jednolité a neperforované, skleněné výplně; a zaslaní omluvy žalobci v uvedeném znění.

13. Z emailové korespondence právních zástupců účastníků ze dne 20. 2. 2020, resp. 24. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný odmítá vznesený požadavek v celém rozsahu, neboť z jeho strany k žádnému porušení nedošlo.

14. Z prohlášení o vlastnostech skla typu VSG 66,2 mléčný (14) bylo zjištěno, že se jedná o vrstvené skla a vrstvené bezpečnostní sklo určené k použití do budov a stavebních konstrukcí, resp. pro zakázku [obec], [ulice].

15. Z protokolu o zkoušce evidenční [číslo] ze dne 3. 5. 2016 bylo zjištěno, že vrstvené sklo bylo vyrobeno ve shodě s ČSN EN ISO [číslo] a dále bylo zjištěno, že skleněná výplň ochranného zábradlí splňuje požadavky ČSN [číslo] na rázovou zkoušku o energii 250 J pro plochy s intenzitou provozu.

16. Z dokumentace určené pro Obytný soubor [anonymizováno] [část obce] – [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že výplň zábradlí tvoří sklo bezpečnostní mléčné VSG [číslo].

17. Po zhodnocení provedených důkazů v první fázi řízení před soudem prvního stupně, a to každého jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti; přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, zjistil soud následující skutkový stav věci: Žalobce jako architekt autorizovaný Českou komorou architektů pro obor architektura je autorem architektonického díla, a to návrhu stavby bytového domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, [stát. instituce]. Dílo bylo vytvořeno žalobcem při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu s investorem projektu obytného souboru„ [část obce] [anonymizováno]“ [právnická osoba], v jehož rámci byl objekt postaven. V objektu byly vymezeny jednotky, a to na základě prohlášení vlastníka nemovitosti o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám ze dne 13. 12. 2016 s tím, že balkony, lodžie a terasy byly vymezeny jako společná část objektu, které, pokud jsou přístupné pouze z jednotky, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky. Žalovaný na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 10. 2. 2017 nabyl vlastnické právo k jednotce [číslo] k.ú. [část obce] v objektu, přičemž po převzetí jednotky nechal vytvořit ve skleněné výplni zábradlí balkonu přináležejícího k jednotce výrazný kruhový zamřížovaný otvor, a to za účelem, aby mu bylo umožněno v jednotce chovat pejska, aniž by tento pejsek byl týrán v rámci uzavřeného prostoru bez možnosti výhledu. V průběhu roku 2018 byl žalobce výborem společenství vlastníků jednotek upozorněn na to, že žalovaný zasáhl do autorského díla žalobce, a to vytvořením otvoru v prosklení balkonu a o tom, že společenství vlastníků jednotek bezúspěšně požadovalo zjednání nápravy, odstranění otvoru a mřížky a odborné přesklení celého skleněné bloku výplně do původního vzhledu. Žalovaný připustil, že otvor s mřížkou nechal vytvořit a nehodlá jej odstranit, resp. uvést do původního stavu.

18. Na jednání konaném dne 8. 1. 2021 byl žalovaný ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučen o nutnosti doplnit a prokázat tvrzení o nezbytnosti provedeného zásahu (tj. vytvoření otvoru s mřížkou), jakož i toho, že uvedeným zásahem nedošlo ke snížení hodnoty architektonického díla. Rovněž byl vyzván, aby doplnil tvrzení o soužití s pejskem, tj. zda si pejska pořídil až po zakoupení předmětné jednotky nebo předmětnou jednotku vybíral již s vědomím, že má daného pejska. Žalovaný byl současně poučen o následcích nesplnění dané výzvy.

19. Žalovaný doplnil, že svého pejska vlastnil již před pojetím záměru koupit novou nemovitost. V daném případě však z jeho strany docházelo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní v době, kdy stavba nebyla započata, resp. nebyla dokončena hrubá stavba, a žalovaný tak mohl vycházet pouze z předběžných půdorysných plánů a současně vzhledu okolních budov, které byly rovněž stavěny prodávajícím. Žalovaný tak v době pořízení nemovitosti očekával, že rovněž i jím kupovaný byt bude osazen běžným zábradlím, které nebude znemožňovat chov domácího mazlíčka – pejska. Žalovaný tak až při přejímce bytu po dokončení stavby zjistil, že balkon není osazen běžným zábradlím, ale je opatřen mléčným sklem, který pejskovi znemožňuje bez stresový pobyt v prostorách. Situaci žalovaný s partnerkou nejprve řešili tím, že pejska v náručí zvedali, aby se tento mohl dívat přes vrchol mléčného skla, kdy však několikrát došlo k situaci, že pejsek málem přepadl přes horní okraj skla, protože nečekaně a prudce reagoval na podněty z okolí. Až za této situace se žalovaný rozhodl vzniklou situaci řešit vytvořením otvoru pro výhled pejska, kdy na tuto úpravu balkonu musel vynaložit finanční prostředky v řádu několika desítek tisíc korun. Po zřízení otvoru došlo u pejska k výraznému uklidnění, kdy tento po většinu dne postává u vytvořeného otvoru a pozoruje okolí. I podle veterináře, který o pejska pečuje, tak došlo uvedeným zásahem k výraznému zlepšení jeho stavu. Žalovaný dále namítl, že z provedeného dokazování nemá za prokázané, že žalobce je skutečně jediným autorem předmětného architektonického díla, a to zejména ve vztahu architektonickému řešení zábradlí balkonu. Takovéto autorství by mohlo být seznatelné pouze a jen z projektové dokumentace k dané stavbě, kdy pouze a jen z této projektové dokumentace může být seznatelné, kdo je jejím autorem a současně, zda již tato projektová dokumentace obsahovala řešení zábradlí v podobě umístění mléčných skel. Žalovaný dále uvedl, že uvedený zásah do celkového architektonického díla je ve vztahu k celku absolutně marginální, kdy se jedná o zásah srovnatelný s umístěním květináče na balkon či umístění vánočních ozdob v oknech budovy. Vánoční osvětlení umísťované pravidelně na zábradlí balkonů představuje dle mínění žalovaného mnohem větší změnu vzhledu daného díla. V tomto ohledu nepochybně představuje umístění otvoru do mléčného skla funkční zhodnocení celého architektonického díla, kdy umožňuje chovat domácí zvířectvo (naproti tomu žalovanému není známa žádná funkcionalita stavby, která by byla umístěním otvoru ztracena). Pokud se pak týká estetické funkcionality celého architektonického díla, zde nepochybně každá osoba má jiné osobní vnímání estetiky, kdy není možné obecně objektivně hodnotit, že nějaká stavba je„ hezčí“ než jiná, když vždy se jedná pouze a jen o subjektivní dojem dané osoby.

20. Soud doplnil dokazování fakturou [číslo] vystavenou dne 26. 10. 2017, z níž zjistil, že žalovanému byla vyfakturována částka [částka] za dodávku zasklení balkonu s otvorem pro výhled psa.

21. Z projektové dokumentace D [číslo], část přílohy b.26 stavby: Obytný soubor [anonymizováno] [část obce] II. etapa objekty [anonymizována tři slova] soud zjistil, že autorem architektonického a stavebně technického řešení je uveden [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dále bylo zjištěno z legendy materiálového řešení, že výplň zábradlí a zasklení lodžie je z bezpečnostního skla mléčného.

22. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví jednotky ze dne 26. 2. 2016, resp. z přílohy 1 a 2 bylo zjištěno, že zábradlí balkonů je tvořeno ocelovou pozinkovanou konstrukcí se skleněnou výplní z mléčného skla. Námitku žalovaného ohledně provedení tohoto důkazu shledal soud nedůvodný, když účinky případné koncentrace řízení nebrání účastníkům popírat správnost tvrzení protistrany o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé nebo se vyjadřovat k důkazům označeným druhou stranou sporu.

23. Další návrhy na doplnění dokazování (především znalecké posudky a výslech žalovaného a svědkyně [jméno] [příjmení]) byly s ohledem na níže uvedené závěry pro nadbytečnost zamítnuty.

24. Soud se nejprve zabýval námitkou žalovanou, že žalobce není aktivně legitimovaný k podání předmětné žaloby, resp. neprokázal, že je skutečně jediným autorem předmětného architektonického díla.

25. Aktivní legitimace je v řízeních sporných přiřazena osobě, která tvrdí a prokáže, že je v rámci hmotněprávního vztahu nositelem určitého subjektivního práva, jemuž odpovídá určitá subjektivní povinnost osoby pasivně legitimované, a v rovině procesní toto subjektivní hmotné právo učiní předmětem řízení na základě procesního úkonu, kterým je podání žaloby.

26. Podle § 6 AutZ. platí, že autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v seznamu předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.

27. Soud má na základě zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobce je autorem architektonického díla, když je jako architekt výslovně uveden na projektové dokumentaci.

28. Pro díla literární, jiná díla umělecká nebo vědecká, tedy i pro díla architektonická, která byla vytvořena na objednávku platí stejná autorskoprávní ochrana jako pro díla vytvořená autorem bez zadání objednatele. Rozdíl mezi oběma skupinami autorských děl se pak projevuje jen ve výkonu autorova absolutního majetkového autorského práva užít dílo, když osobnostní autorská práva zůstavají v obou případech nedotčena i co do jejich výkonu. Mezi osobnostní autorské právo patří i právo autorského dohledu nad užitím díla způsobem snižujícím jeho hodnotu (srov. Telec I., Zakázková díla architektonická, Právní rozhledy 19/2010, s. 681).

29. Podle § 58 odst. 4 AutZ. platí, že autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.

30. Podle § 11 odst. 3 AutZ. platí, že autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.

31. Podle § 40 AutZ. platí, že autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se mimo jiné domáhat zejména zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy (odst. 1 písm. b), odstranění následků zásahu do práva (odst. 1 písm. d), poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména omluvou (odst. 1 písm. e) bod 1).

32. Žalobci proto svědčí aktivní legitimace v daném sporu.

33. Podle § 29 odst. 1 AutZ. platí, že výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených zákonem a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

34. Podle § 38d písm. b) AutZ. platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.

35. Osobou oprávněnou k výkonu činností vyplývajících z omezení autorského práva k dílu architektonickému je kdokoli, kdo navrhuje nebo provádí změnu stavby. Jedná se zpravidla o vlastníka budovy nebo jejího uživatele, popř. o osobu, která tak pro vlastníka či jiného uživatele činí. Z hlediska autorskoprávního je však nerozhodné, zda ke změně stavby dochází se souhlasem jejího vlastníka či nikoli.

36. Ze shora uvedeného skutkového stavu je nepochybné, že žalobce je autorem předmětného architektonického díla a že žalovaný do integrity tohoto díla zasáhl, a to zbudováním otvoru s mřížkou do výplně zábradlí.

37. Pokud pak žalovaný tvrdí, že do autorského díla zasáhl pouze na základě zákonem aprobovaných důvodů, resp. že při svém postupu naplnil podmínky zákonné licence stanovené ustanovení § 38d písm. b) AutZ., tedy že jednal v míře nezbytně nutné a zachoval hodnotu architektonického díla, musí toto prokázat.

38. Z daného vyplývá, že ustanovení § 38d písm. b) AutZ. umožňuje provádět“ udržovací práce” nebo“ změny dokončené stavby”, přičemž termín“ změny dokončené stavby” může zahrnovat velmi široký rozsah možností změny díla (např. nutnost oprav, přizpůsobení změnán v obvyklém užitném standardu v důsledku běhu času atd.). Jedinou omezující podmínkou pak je, že změna může být provedena, je-li to nezbytně nutné a současně zachovává hodnotu architektonického díla.

39. Vzhledem k tomu, že judikatorní výklad daných pojmů ze strany českých soudů chybí, zmiňuje soud jako vhodnou inspirace pro posouzení oprávněnosti změny autorského díla architektonického bez souhlasu autora německou právní úpravu (§ 39 odst. 2 německého autorského zákona (“ UrhG”)), která vychází z obdobných právních východisek.

40. V článku“ Změna architektonického díla bez souhlasu autora dle výkladových hledisek německé judikatury”, uveřejněného v Právní rozhledech 8/ 2018, s. 293, zmiňuje JUDr. Martin Valoušek soudní rozhodnutí Spolkového soudního dvora (Bundesgerichtshof,“ BGH”) a formuluje tři hlavní výkladová hlediska, která podle svého obsahu mohou nalézt užití i v rámci české právní úpravy. Především je pro posouzení významné určení účelu užití budovy a účel změny, význam změny díla a rozsah konkrétní změny díla.

41. Soud má za to, že žalovaný od počátku věděl, že má pejska a současně v jaké podobě bytovou jednotku kupuje, resp. že balkon přístupný z jeho bytového jednotky bude osazen mléčným sklem, když tyto skutečnosti jsou patrné od samého počátku projektové přípravy, přičemž žalovaný je zjistil nejpozději v den podpisu smlouvy o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky, neboť její součástí byl popis stavby a standartní vybavení jednotky. I přes tato zjištnění žalovaný neoslovil žalobce, developera či SVJ daného objektu za účelem nalezení kompromisního řešení, a provedl svévolně výrazný zásah do skleněné výplně balkonu a tím i do celého architektonického díla.

42. Při aplikaci shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že změna provedená žalovaným spočívající ve vytvoření otvoru s mřížkou nevychází jednak z potřeby účelu, ke kterému má primárně stavba (bytová jednotka) sloužit a jednak ani z její nezbytnosti. Rovněž není ani významné tvrzení, že by neprovedením daného zásahu vytvořením výhledu docházelo k týrání pejska, když zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, nepovažuje za týrání chování pejska v domácnosti, tj. uzavřeném prostoru bez případné možnosti výhledu.

43. Za těchto okolností bylo proto nadbytečné provádět znalecké posudky k posouzení mentálního zdraví pejska, a soud je jako nadbytečné zamítl.

44. Vzhledem k tomu, že nejsou naplněny podmínky pro přípustný zásah do integrity autorského díla dle shora uvedeného kritéria, bylo již nadbytečné se zabývat případným zachováním hodnoty architektonického díla.

45. Vzhledem k tomu, že žalovaný zasáhl neoprávněně do integrity architektonického díla, vyhověl soud v plném rozsahu žalobě.

46. Nárok odstraňovací je odůvodněn zájmem žalobce na odstranění trvajícího zásahu do integrity díla, a to formou navrácení v předešlý stav, konkrétně pak zpětnou instalací původní neperforované skleněné výplně dle projektové dokumentace.

47. Nárok na omluvu je pak odůvodněn narušením uměleckého vyznění fasády architektonického díla, jakož i porušením notifikační povinnosti žalovaným.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř.) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení ve výši 26 684 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 3 100 Kč a dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z šesti úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci a 2 x jednání u soudu). Tj. celkem ve výši 20 400 Kč spolu s 21 % DPH ve výši 4 284 Kč.

49. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.