79 C 6/2022 - 56

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Hemelíkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]. [Anonymizováno] za účasti: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozena dne [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [Anonymizováno] ze dne 14. 4. 2022, č.j. [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá povolení vkladu vlastnického práva k nemovitostem – pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž), zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], bytová jednotka č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, postavené na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], kdy s vlastnictvím bytové jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti 4310/379582 na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno], bytový dům, postavené na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí na listech vlastnictví č. [hodnota] a [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] u k.ú. pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], a to včetně všech dalších součástí a včetně všeho příslušenství těchto nemovitostí označených shora na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0], bytem [adresa], [adresa], jako obdarovaným a [jméno FO], narozeným [datum], zemřelým dnem [datum], posledně bytem [adresa] jako dárcem a tím bylo nahrazeno rozhodnutí k.ú. pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení částku 9 050 Kč k rukám právního zástupce účastnice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhal, aby soud povolil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a tím nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] („dále jen napadené rozhodnutí“). Žalobce nesouhlasí s právním odůvodněním daného zamítavého rozhodnutí, neboť má za to, že vkladová listina, tedy darovací smlouva ze dne [datum], obsahuje veškeré náležitosti podle § 17 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., jak vyplývá z níže uvedeného. Předmětem darovací smlouvy byl závazek pana [jméno FO] darovat do výlučného vlastnictví žalobce následující nemovitosti: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního; a bytovou jednotku č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, postavené na pozemku parc.č. st. [Anonymizováno], kdy s vlastnictvím bytové jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti 4310/379582 na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno], stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], a pozemku parc.č. st. [Anonymizováno], včetně veškerých jejich součástí a příslušenství, vše v katastrálním území [adresa], zapsaných na LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Chybou v psaní došlo v Darovací smlouvě k nesprávnému označení pozemku, na němž je postaven bytový dům, v němž se nachází předmětná bytová jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Na místo označení pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], došlo k uvedení nesprávného parc. č. [hodnota]. Žalobce nesouhlasí s výše uvedeným postupem katastrálního úřadu, neboť ten vykazuje znaky přepjatého formalismu a zcela ignoruje na výklad právních jednání a zjištění vůle stran. Žalobce má za to, že předmět převodu byl vymezen v Darovací smlouvě dostatečně určitě tak, že nemohly vzniknout žádné pochybnosti o tom, co je předmětem převodu, a nemohlo dojít ani k záměně s jinými obdobnými nemovitostmi. Navrhl proto, aby bylo žalobě vyhověno, a aby byl povolen vklad vlastnického práva a tím bylo nahrazeno napadené rozhodnutí.

2. Po provedeném dokazování žalobce na žalobě setrval a navrhl, aby soud nahradil rozhodnutí správního orgánu tak, že povolí vklad jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí.

3. Účastnice se k dané žalobě vyjádřila s tím, že pan [Jméno zainteresované osoby 0/0] konal takto v úmyslu obohacení se a přivlastnění si majetku po zesnulém [jméno FO], jejím otci. [jméno FO] byl od října roku 2021 v natolik špatném zdravotním stavu, že již v prosinci roku 2021 nebyl schopen komunikovat v plném vědomí, natož provádět právní úkony.

4. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy, o jejichž pravosti neměl důvod pochybovat, dospěl k těmto skutkovým zjištěním (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“):

5. Ze správního spisu Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], spisové značky [Anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] ve 16:20:49 podal žalobce návrh na vklad do katastru k nemovitostem – pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž), zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], bytová jednotka č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, postavené na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], kdy s vlastnictvím bytové jednotky je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti 4310/379582 na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno], bytový dům, postavené na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí na listech vlastnictví č. [hodnota] a [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] u k.ú. pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa]. K návrhu byla přiložena darovací smlouva ze dne [datum]. Katastrální úřad podáním ze dne [datum] seznámil účastníky řízení s podklady pro rozhodnutí. Následně bylo zjištěno, že pan [jméno FO] dne [datum], a proto bylo nadále pokračováno s jedinou přicházející dědičkou pana [jméno FO], paní [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Dne 14. 4. 2022 vydal rozhodnutí katastrální úřad rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], kterým návrh na vklad zamítl. Svoje rozhodnutí zdůvodnil tak, že v rámci přezkoumávání listiny ve smyslu § 17 odst. 1 katastrálního zákona zjistil, že [jméno FO] jako dárce a [Jméno zainteresované osoby 0/0] jako obdarovaný uzavřeli dne 11. 1. 2022 darovací smlouvu. Mimo jiné je předmětem daru bytová jednotka č. [Anonymizováno] vymezená podle bytového zákona nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc.č. [hodnota], kdy s vlastnictvím je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti 4310/379582 na společných částech domu a pozemku, vše v k.ú. [adresa]. Účastníci tak uvádějí, že právní jednání se týká parcely st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. V katastru však má převodce [jméno FO] evidovánu bytovou jednotku č. [Anonymizováno] vymezená podle bytového zákona nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc.č. [hodnota], kdy s vlastnictvím je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti 4310/379582 na společných částech domu a pozemku, vše v k.ú. [adresa]. Dále katastrální úřad uvedl, že nelze přihlížet k přílohám smlouvy, které tvoří výpisy z katastru, neboť nejsou nedílně spojeny s předmětnou smlouvou a byly připojeny kovovou sponkou dodatečně. Rovněž uzavřel, že legalizace (ověření podpisů) nebyla provedena předepsaným způsobem – osoba provádějící legalizaci listy kupní smlouvy nespojila pevně do svazku a neopatřila přelepkou s otiskem úředního razítka. S ohledem na výše uvedené nebylo možné navrhovaný vklad v souladu s § 17 odst. 1 katastrálního zákona povolit, a proto v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 katastrálního zákona byl tento vklad zamítnut. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 4. 2022.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [adresa], LV [Anonymizováno] bylo zjištěno, že pan [jméno FO] je zapsán jako vlastník pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. Žalobce získal dané vlastnictví na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví OS Beroun, sp.zn. 22 D 263/2021-89 ze dne 3. 6. 2021.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [adresa], LV [Anonymizováno] bylo zjištěno, že pan [jméno FO] je zapsán jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] vymezená podle bytového zákona nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc.č. [hodnota], LV[Anonymizováno][Anonymizováno] kdy s vlastnictvím je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti 4310/379582 na společných částech domu a pozemku.

8. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi panem [jméno FO] jako dárcem a [jméno FO] jako obdarovaným bylo zjištěno, že předmětem této smlouvy byl bezplatný převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž); a k bytové jednotce č. [Anonymizováno] vymezené podle bytového zákona nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc.č. [hodnota], kdy s vlastnictvím je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti 4310/379582 na společných částech domu a pozemku. Smlouva má tři strany. Podpis účastníků smlouvy je na třetí stránce. [adresa] jsou spojeny kovovou sponou. Ačkoli obsahuje třetí strana ověřovací doložku pro legalizaci, nejsou listy pevně spojeny do svazku a přelepeny otiskem úředního razítka. Nelze si rovněž nevšimnout, že smlouva byla podepsána v Berouně, avšak ověřovací doložku pro legalizaci vyznačil [právnická osoba] [adresa].

9. Po zhodnocení všech v řízení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a co uvedli účastníci řízení, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdil žalobce a ostatně potvrdil ve svém vyjádření i Katastrální úřad (§ 250c odst. 2 o.s.ř.). Ve věci nebylo (stručně vyjádřeno) pochybností o tom, že Katastrální úřad zamítl návrh žalobce na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to k nemovitým věcem, které žalobce měl nabýt darovací smlouvou ze dne [datum].

10. Věc bylo proto nutno posoudit zásadně v rovině právní, a to v tom smyslu, zda žalobcem tvrzené skutečnosti a předložené listiny splňují náležitosti pro zápis do katastru nemovitostí a zda jejich obsah odůvodňuje navrhovaný vklad vlastnického práva.

11. Po právní stránce proto soud věc posoudil zejména dle ust. § 18 odst. 5 katastrálního zákona, dle něhož není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

12. Dle ust. § 249 odst. 2 o.s.ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitým věcem.

13. Protože v daném případě byla žaloba podána ve lhůtě předvídané ust. § 18 odst. 5 katastrálního zákona, přistoupil soud k jejímu projednání (§ 244 odst. 1, § 250b a násl. o.s.ř.) a ve smyslu ust. § 250j odst. 1 o.s.ř dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté o.s.ř. nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

15. Je-li činností soudu v řízení podle části páté o.s.ř. nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o.s.ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o.s.ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

16. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté o.s.ř. projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu; jinými slovy, omezení daná katastrálnímu úřadu pro zkoumání právního úkonu, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 katastrálního zákona, se uplatní také v následném (navazujícím) soudním řízení podle části páté o.s.ř. o téže věci.

17. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí o.s.ř. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté o.s.ř. je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté o.s.ř. také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

18. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) platí, že ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

19. Podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona platí, že v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu.

20. Podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

21. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v případě soukromé listiny v rozsahu podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu (§ 10 katastrálního zákona).

22. Z dostupné judikatury (např. rozhodnutí KS v Brně k 35 Ca 86/98–29 ze dne 30. 10. 1998) vyplývá, že je-li posuzovaným právním úkonem smlouva o převodu vlastnictví k nemovitostem (kupní smlouva), jako právní úkon, pro který platí ustanovení občanského, popř. obchodního zákoníku, je třeba splnění požadavku její určitosti a srozumitelnosti posuzovat především podle ustanovení těchto zákonů. Ve smyslu obecných ustanovení občanského zákoníku o právních úkonech se smlouva jako vícestranný právní úkon považuje za určitou a srozumitelnou, jestliže je z ní patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho předmětem, přičemž předmět smlouvy musí být vymezen tak, aby nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu.

23. V řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí má katastrální úřad postupovat, jak se konstatuje kupř. v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 35 Ca 37/97 (Soudní rozhledy, 5/1997, str. 123 a násl.), především podle zákona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 5 odst. 1 tohoto zákona katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá mimo jiné i to, zda právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení nebo zániku jiného práva je určitý a srozumitelný. Zákon č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sám požadavek určitosti a srozumitelnosti právního úkonu blíže nedefinuje ani neodkazuje na žádný jiný předpis, který by tak činil. V řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí nelze proto automaticky aplikovat výlučně ustanovení § 5 odst. 1 KatZ. Tak, jak je ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) ZápPrNe formulováno, umožňuje, aby na listině obsahující právní úkon samotných účastníků byly eventuálně údaje potřebné pro realizaci rozhodnutí o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí doplněny. Není jistě účelem řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí posuzovat smlouvy i z dalších hledisek, než by to činil soud v případném řízení o platnosti smlouvy. Naopak v řízení o povolení vkladu katastrální úřad nepřezkoumává platnost smlouvy, ale pouze ustanovením § 5 ZápPrNe taxativně vymezené podmínky, přičemž některé z nich jsou shodné s požadavky kladenými na platnost smlouvy, což je právě případ určitosti a srozumitelnosti právního úkonu vyžadovaný jak v ustanovení § 37 ObčZ, tak i v ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) ZápPrNe. Ústavní soud rovněž tyto závěry sdílí.

24. Jestliže listina, jež má být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, neobsahuje označení nemovitostí v souladu s § 5 odst. 1 KatZ, nemá to za následek neplatnost právního úkonu, jestliže lze výkladem projevu vůle dospět bez pochybností k závěru, jakých nemovitostí se právní úkon týká (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 5171/2009).

25. Právní úkon je totiž nesrozumitelný jen tehdy, jestliže z hlediska způsobu jeho vyjádření nelze stanovit, jaká vůle v něm byla (měla být) projevena; je-li projev vůle sice srozumitelný, avšak není zřejmý jeho věcný obsah, a není tedy možné (objektivně posuzováno) jednoznačně stanovit, co má být předmětem právního úkonu, jde o právní úkon neurčitý. Vznikne-li pochybnost o právním úkonu z hlediska jeho určitosti a srozumitelnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu, o odstranění takové nejasnosti; právní úkon lze považovat za neurčitý nebo nesrozumitelný, jen jestliže ani pomocí výkladu projevu vůle nelze stanovit, co v něm je obsaženo (srov. též závěry vyjádřené v rozsudku NS ze dne 21. 4. 2010, sp. zn.[Anonymizováno]30 Cdo 2591/2008). Výklad právního úkonu přitom může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a pomocí výkladu právního úkonu není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu.

26. Jde-li o výslovný právní úkon, je třeba v označení předmětu právního úkonu rozlišovat, zda vada spočívá jen v jeho nepřesné nebo neúplné identifikaci, kterou lze odstranit, nebo zda jde o takový nedostatek, který ani podle použitého jazykového vyjádření, ani podle vůle účastníků právního úkonu nemůže učinit jednoznačným, jakého předmětu se týká (např. z důvodu jeho záměny za jiný předmět).

27. V případě, že v listině, která má být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, není nemovitost označena v souladu se všemi požadavky § 8 písm. a) KatZ, nepředstavuje taková vada bez dalšího neurčitost nebo nesrozumitelnost právního úkonu. Může-li být takový nedostatek odstraněn výkladem natolik, že tu (nadále) nejsou pochybnosti, jaké nemovitosti se právní úkon týká, není možné důvodně odpírat zápis práva do katastru nemovitostí.

28. V daném případě však nelze hovořit o nepřesnosti či neúplnosti identifikace předmětu převodu, neboť předmět převodu byl identifikován v souladu s požadavky uvedené v § 8 písm. a) KatZ, a proto není namístě postupovat dle shora uvedených požadavků, tj. odstraňovat případné nedostatky pomocí jazykového výkladu či vůle účastníků stran.

29. V opačném případě však nelze odhlédnout od skutečnosti, že legalizace (ověření podpisů) nebyla provedena předepsaným způsobem – osoba provádějící legalizaci listy kupní smlouvy nespojila pevně do svazku a neopatřila přelepkou s otiskem úředního razítka, a proto není možné přihlížet k přílohám smlouvy, které tvoří výpisy z katastru, neboť nejsou nedílně spojeny s předmětnou smlouvou a byly připojeny kovovou sponkou dodatečně, a které by případně mohly odstranit dané nedostatky.

30. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto v souladu s ustanovením § 250i o.s.ř. svým rozsudkem návrh zamítl, neboť katastrální úřad rozhodl o věci správně.

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož byla úspěšné účastnici přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 9 050 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená v § 7, § 9 odst. 4 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t.. Žalované dále náleží náhrada za ztrátu času stráveného na cestě k soudu a zpět ve dne 3. 11. 2022, a to za 2 započaté půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem 200 Kč (ust. § 14 odst. 1 písm. a) AT). Další náklady tvoří cestovné (ust. § 13 odst. 4 AT ve spojení s ust. § 157 zákoníku práce), konané za cestu Beroun – Praha a zpět (61 km) automobilem Mazda CX-5, RZ [SPZ] při průměrné spotřebě pohonných hmot použitého vozidla zjištěné z technického průkazu 7,10 litrů/100 km. Cena benzinu v roce 2022 činila 44,50 Kč za litr [podle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 440/2016 Sb.] a základní náhrada byla 4,70 Kč [podle ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 440/2016 Sb.]. Cestovné činí částku 479 Kč. Náklady tak celkem činí částku 7 479 Kč. Advokát je plátcem DPH, a proto mu z dané částky přísluší i daň ve výši 21 %, tj. 1 571 Kč po zaokrouhlení.

32. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který účastnici v řízení zastupoval.

Poučení