8 A 118/2013 - 144

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: CZECH POINT 101 s.r.o., IČ: 269 57 264, se sídlem Brno, Pompova 299/35, zastoupen JUDr. Danielem Burgetem, advokátem v Brně, Bartošova 3, za účasti: Ministerstvo vnitra České republiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, zastoupen JUDr. Miroslavem Bartoněm, advokátem v Praze 2, Záhřebská 33/577, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 27. 5. 2013, č. j. O-436239/D79787/2012/ÚPV, Takto:

Výrok

I. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 27. 5. 2015, č. j. O-436239/D79787/2012/ÚPV, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17.895,75 Kč k rukám zástupce JUDr. Daniela Burgeta, advokáta, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se včas podanou žalobou dne 15. 7. 2013 domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 27. 5. 2013, č. j. O- 436239/D79787/2012/ÚPV, kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. 11. 2012 o prohlášení slovní ochranné známky č. 289394 ve znění „CZECH POINT“ za neplatnou, na základě návrhu Ministerstva vnitra České republiky. Společnost CZECH POINT 101 s.r.o., IČ: 269 57 264, byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně zapsána dne 10. 2. 2005 pro společníka D. N. B., nar. X., tehdy bytem 1519 C. A NE, C., A. T2E 5E5, K., t. č. B. – K., J. 189/63. Napadená slovní ochranná známka č. 289394 ve znění „CZECH POINT“ majitele společnosti CZECH POINT 101 s.r.o. byla do rejstříku ochranných známek zapsána dne 16. 4. 2007 s právem přednosti ode dne 5. 4. 2006 pro služby zařazené do třídy 35: účetnictví, obchodní nebo podnikatelské poradenství, průzkum trhu; do třídy 36: realitní kanceláře, investování kapitálu, pronájem nemovitostí a do třídy 42: právnické (komerční služby) podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957. Návrh na prohlášení slovní ochranné známky č. 289394 ve znění „CZECH POINT“ za neplatnou podala dne 14. 3. 2012 Česká republika – Ministerstvo vnitra, podle § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. m) a podle § 32 odst. 3 ve spojení s § 7 odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách. Návrh na prohlášení ochranné známky č. 292151 ve znění „CZECHPOINT“ za neplatnou podala společnost CZECH POINT 101 s.r.o. dne 3. 5. 2011 podle § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. g) a podle § 32 odst. 3 ve spojení s § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách. Namítaná kombinovaná ochranná známka č. 292151 ve znění „CZECHPOINT“ byla s právem přednosti ode dne 26.03.2007zapsána do rejstříku ochranných známek dne 22. 8. 2007 pro majitele Česká republika – Ministerstvo vnitra pro výrobky a služby zařazené do třídy 9: přístroje pro záznam, převod, reprodukci zvuku nebo obrazu, magnetické nosiče zvukových záznamů, gramofonové desky, zapisovací pokladny, počítači stroje, přístroje pro zpracování informací a počítače; do třídy 16: fotografie, papírenské zboží, plastické obaly (nezařazené do jiných tříd); do třídy 35: propagační činnost, reklama; do třídy 37: opravy, instalační služby; do třídy 38: spoje (komunikace); do třídy 41: výchova, vzdělávání, zábava, sportovní a kulturní aktivity; do třídy 42: vědecké a technologické služby a související výzkum a projektování, analytické a výzkumné služby v průmyslu, navrhování a vývoj počítačového hardwaru a softwaru podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Namítaná kombinovaná barevná ochranná známka Evropské unie č. 6793822 ve znění „CZECHPOINT“ byla s právem přednosti ode dne 7. 5. 2008 zapsána do rejstříku ochranných známek EUIPO dne 8. 9. 2011 pro majitele Česká republika – Ministerstvo vnitra pro výrobky a služby zařazené do třídy 9: přístroje a nástroje vědecké, námořní, geodetické, fotografické, filmové, optické, přístroje pro vážení, měření, signalizaci, kontrolu (inspekci), záchranu a přístroje pro vyučování; přístroje a nástroje pro vedení, přepínání, přeměnu, akumulaci, regulaci nebo řízení elektrického proudu; přístroje pro záznam, převod, reprodukci zvuku nebo obrazu; magnetické nosiče zvukových záznamů, gramofonové desky; automatické distributory a mechanismy pro přístroje a mince; zapisovací pokladny, počítací stroje, přístroje pro zpracování informací a počítače; hasicí přístroje; do třídy 16: papír, lepenka a výrobky z těchto materiálů, které nejsou zařazeny do jiných tříd; tiskárenské výrobky; potřeby pro knižní vazby; fotografie; papírenské zboží; lepidla pro papírenství nebo domácnost; materiál pro umělce; štětce; psací stroje a kancelářské potřeby (vyjímaje nábytek); učební a vyučovací pomůcky s výjimkou přístrojů; plastické obaly (nezařazené do jiných tříd); tiskařské typy; štočky; do třídy 35: kancelářské práce; do třídy 38: spoje (komunikace); do třídy 41: výchova, vzdělávání, zábava, sportovní a kulturní aktivity; do třídy 42: vědecké a technologické služby a související výzkum a návrhy, průmyslové analýzy a výzkum, návrh a vývoj počítačového hardwaru a softwaru; 45: bezpečnostní služby pro ochranu majetku a jednotlivců, osobní a sociální služby poskytované ostatními za účelem uspokojování potřeb jednotlivců podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Navrhovatel – Ministerstvo vnitra České republiky, předložil s návrhem na prohlášení napadené ochranné známky č. 289394 ve znění „CZECH POINT“ za neplatnou následující podklady:

1. Výpis z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 48159, pro společnost CZECH POINT 101 s. r. o., IČ 269 57 264 (vlastník), pořízený na internetu dne 9. 3. 2012, s výpisy údajů platných ke dni 8. 3. 2012. Odvolací orgán údaje ověřil a zjistil, že dne 10. 2. 2005 byla zapsána společnost CZECHPOINT 101 s. r. o., která dne 14. 7. 2005 změnila znění obchodní firmy na CZECH POINT 101 s. r. o. Společnost původně sídlila na adrese tř. Kpt. Jaroše 37a, Brno (do 14. 6. 2005), poté na Náměstí Viléma Mrštíka 8, Ostrovačice (do 25. 4. 2008), poté až dosud na adrese Pompova 299/35, Brno-Komárov. Předmět podnikání od vzniku do 15. 4. 2009: činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců; pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem; zprostředkování obchodu a služeb; realitní činnost. Jedním z jejích jednatelů a zároveň jediným společníkem je od 14. 7. 2005 dosud D. N. B.

2. Výpis údajů z registru českého registrátora doménových jmen CZ. NIC o doménovém jménu „czechpoint.cz", pořízený na internetu dne 23. 2008. Je z něj patrné, že doména byla registrována dne 13. 1. 2004. Jako vlastník je zapsáno Ministerstvo vnitra ČR, tj. navrhovatel.

3. Odkazy na dva televizní spoty, nazvané „Ministerstvo vnitra na ISSS" a „10 let eGovernmentu v České republice", umístěné na internetových stránkách youtube.com (/watch?v=klkdP7ldZYw a /watch?v=Mkaqh Udiwoo). Týkají se konference 13. ročníku internet ve státní správě a samosprávě konané v Hradci Králové, živě přenášené Českou televizí. Ministerstvo vnitra ČR na ní prezentovalo a sumarizovalo svou 10letou práci na projektu podporovaném Evropskou unií. První spot věnovaný základním registrům přináší rozhovor reportéra ČT s ministrem vnitra Martinem Pecinou, který v něm mj. kladně hodnotil projekt eGovernment. Druhý spot v interview s L. H., ředitelem programové kanceláře pro koordinaci projektu Smart Administration MV, přímo pojednává o CzechPOINTech. Ředitel je hodnotí kladně. Přes prvopočáteční odpor občanů se CzechPOINTy staly součástí komunikační infrastruktury státní správy. Jejich prostřednictvím se internet dostal i do těch nejmenších obcí a usnadnil tak komunikaci občanů s institucemi státní správy.

4. Monitoring tisku z období 29. 3. 2005 až 12. 12. 2005 nazvaný „eStat v médiích 2005", týkající se projektu eStat.cz. O projektu pojednávají zprávy z29. 3. 2005 a 18. 9. 2005 (ČTK) a z 9. 6. 2005 a 16. 9. 2005 (íHNed.cz). Konkrétní zmínky o „CzechPOINTech" jako místech soustředění poskytovaných služeb, jsou pak v Hospodářských novinách z 23. 6. 2005, v pořadu Zpravodajský deník vysílaném Televizí Prima dne 11.2005, v článku „Česká korupční demokracie" otištěném v CEVROREVUE 11/2005 dne 12. 12.2005 a v článku „Národní konference v Senátu „Efektivní stát - partner samosprávy" otištěném v tiskovině Parlament, vláda, samospráva č. 12/05. V Kladenském deníku z 24. 5. 2005 je pak zpráva, že právě v tomto městě byl simulován a vyzkoušen provoz „Czech POINTů“.

5. Dopisy a e-mailová korespondence právního zástupce vlastníka určené právnímu zástupci navrhovatele. V dopise ze dne 17. 4. 2008 oznamuje své vlastnictví napadené ochranné známky a popisuje předmět své činnosti: navrhovatele označuje jako provozovatele tzv. „Czech POINTů", které se na základě uskutečněné „masivní kampaně" dostaly ve známost jako místa komunikace občanů a institucí se státem; avizuje porušování práv k napadené ochranné známce ze strany navrhovatele, neboť vlastník prokazatelně užívá označení „CZECH POINT 101", poskytuje pod ním obdobné služby, jaké lze opatřit na „Czech POINTech" a těší se velmi dobré pověsti; požaduje zdržení se neoprávněného užívání tohoto označení a dává termín k odstranění závadného stavu. V dopise ze dne 9. 2008 reaguje na stanovisko navrhovatele z 10. 9. 2008 a obecně vyjadřuje nesouhlasný názor s jeho závěry o tom, že práva k ochranné známce vlastníka nejsou porušována. Navrhuje uzavření výhradní licenční smlouvy, ovšem se zachováním vlastního práva užívat napadenou ochrannou známku. Stanoví čtyři varianty podmínek s různou dobou trvání (na dobu neurčitou nebo na 10 let) a v souvislosti s ní s různou výší licenčních poplatků a různou výpovědní lhůtou; dvě z nich obsahují požadavek umístit na náklady navrhovatele na jeho webových stránkách a na jednotlivých výdejních místech portálů viditelné reklamy vlastníka s odkazem na jeho služby a spojení na jeho firmu. Mimoto vlastník požadoval jednorázové finanční narovnání za užívání označení „CZECH POINT" bez licence za část roku 2007 a rok 2008, a případné další narovnání v podobě vzdání se práva nepodávat u Úřadu ani OHIM návrh na neplatnost ochranných známek navrhovatele. V dopise ze dne 27. 5. 2009 oznamuje podání námitek u OHIM proti navrhovatelově přihlášce ochranné známky a vznáší dotaz, zda v souvislosti s postem nového ministra nedošlo ke změně v náhledu na vyřešení sporu. V e-mailové zprávě ze dne 20. 1. 2011 vznáší požadavek na zprostředkování schůzky s ministrem Radkem Johnem a uvádí, že bez jeho přítomnosti by jejích vzájemná schůzka byla bezpředmětná.

6. Výtisk z internetových stránek www.czechpoint101.com pořízený dne 23. 3. 2008 s nabídkou ubytovacích služeb, zprostředkování koupě majetku v České republice, informací o možnostech podnikání a zabezpečení podnikání. Údaje jsou v angličtině, vlevo od nápisu „Welcome to Czech Point ® 101“ je fotografie N. B., označeného jako „Owner" (vlastník), pod jménem je titulek „News: 2008 Czech Property Forecast". Výtisk z internetových stránek www.czechpoint.co.uk" v angličtině, pořízený dne 21. 5. 2008. Pod nadpisem „CZECHPOINT, You book the flight - we do the rest" se na nich nabízejí služby potenciálním návštěvníkům České republiky.

7. Výtisk z Internetových stránek liveweb.archive.org pořízený dne 20. 6. 2011, na nichž realitní a zprostředkovatelské služby v České republice nabízí subjekt označující se jako „Společnost Czech Point 101". Na titulní straně je fotografie 6 osob. Ve spodní části stránky je doložka Copyright © 2003-2011 Czech POINT © 101.

8. Navrhovatel dovodil své právo rovněž ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně z ustanovení § 8a odst. 1, 4 a 5, a dále ze zákonů č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 365/2000 Sb. byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 14. 9. 2000 a téhož dne nabyla účinnosti převážná část jeho ustanovení. Zmíněný § 8a byl přijat až novelizací provedenou zákonem č. 130/2008 Sb., platným od 20. 3. 2008 a účinným od 1. 6. 2008. Zavedl pojem „Kontaktní místa veřejné správy" neboli „Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál - Czech POINT". V této souvislosti odvolací orgán ověřil, že zákon o informačních systémech veřejné správy byl provedením projektu CZECH POINT, jehož se týká Usnesení vlády České republiky č. 1085 ze dne 20. 9. 2006 o souboru opatření pro urychlení rozvoje eGovernmentu v České republice. Majitel napadené ochranné známky předložil ke svému vyjádření k návrhu na neplatnost následující dokumenty:

9. Výpis e-mailové korespondence ze dne 6, 4. 2012, v níž příslušné oddělení společnosti Google sděluje N. B., že není schopno pořídit výpis ani záznam z obrazovky týkající se záznamů ze dne 28. 2. 2006.

10. Barevný výtisk z internetového archivu waybackmachine ze dne 19. 10. 2003 týkající se stránek www.czechpoint101.com. Nad jedním ze čtyř obrázků v záhlaví je označení „Czech Point 101.com", avšak bez příslušnosti ke konkrétnímu subjektu. Stránky jsou koncipovány jako dva dopisy - jeden od učitele angličtiny zaměstnaného v ČR, děkujícího „Davidovi" za zodpovězení všech otázek; druhý je oslovením „cestovatelům" a krátká nabídka obstarání služeb souvisejících s bydlením a zaměstnáním v České republice.

11. Výpis z registru Whois týkající se doménového jména „czechpoint101.com". Datum vytvoření 5. 8. 2003; jako držitel je zapsána společnost CZECH POINT 101, Pompova 299/35, Brno, tj. vlastník napadené ochranné známky.

12. Výpis z historie registru Whois k datu 23. 3. 2007, týkající se doménového jména „czechpoint.cz": datum vytvoření domény 13. 1. 2004; držitelem byl od 13. 1. 2004 D. F., Plzeň.

13. Výpis z historie registru Whois k datu 25. 6. 2008, týkající se doménového jména „czechpoint.cz": datum registrace domény 13. 1. 2004; držitelem od 12. 2007 bylo Ministerstvo vnitra ČR.

14. Čtyři barevné výtisky stránek z internetového archivu waybackmachine pro doménové jméno „czechpoint.cz". Na první ze dne 2. 5. 2007 nabízí D. F. tlumočnické a překladatelské práce. Na druhé ze dne 21. 3. 2004 a na třetí ze dne 21. 7. 2006 odkazuje zákaznický server společnosti Tele2 na stránky www.tele2.cz. Na čtvrté ze dne 27. 10. 2002 sděluje společnost Atlas.cz, a. s., že stránky byly dočasně vypnuty a zveřejňuje kontakt pro případné zákazníky.

15. Dopis ze dne 1. 9. 2011, jímž společnost CZECH POINT 101 s. r. o. upozorňuje společnost Czech Point Travel s. r. o., Teplice, že porušuje její práva k ochranné známce „CZECHPOINT" a k obchodní firmě CZECH POINT 101 s. r. o. a žádá o zdržení se takového jednání.

16. Kopii rozhodnutí OHIM ze dne 10. 3. 2010 ve věcí B 1 466517 a rozhodnutí odvolacího senátu OHIM ze dne 21. 3. 2011 ve věci R 795/2010-2 týkající se navrhovatelovy ochranné známky Společenství č. 6793822 ve znění „CZECHPOINT". Je z nich patrné, že OHIM v prvním i druhém stupni shledal, že v rozsahu části přihlašovaných služeb existuje nebezpečí záměny mezi předmětnou ochrannou známku Společenství a ochrannou známkou namítajícího - společnosti CZECH POINT 101 s. r. o., Brno, (zde vlastník napadené ochranné známky). K rozkladu majitel napadené ochranné známky předložil následující dokumenty:

17. Kopii stejnopisu Notářského zápisu NZ 1103/2004, N 1195/2004 ze dne 12. 004, jímž byla založena společnost CZECHPOINT 101 s. r. o., tř. Kpt. Jaroše 37a, Brno, s předmětem podnikání „činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců".

18. Smlouvu uzavřenou dne 7. 1. 2005 mezi D. S. S. jako prodávajícím nebo autorem a společností CZECHPOINT 101 s. r. o., tř. Kpt. Jaroše 37a, Brno, jako nabyvatelem. U toho je v poznámce uvedeno, že byl jakožto společnost založen, avšak dosud nevznikl podle platného českého práva. Předmětem smlouvy je prodej věcí, majetkových práv a majetkových hodnot vyjmenovaných v článku III., tj. webových stránek a domén www.czechpointlOI. s koncovkami com, net, org a co.uk; know-how vztahujících se k provozování webových stránek, domén on-line; právo užívat obchodní jméno „CZECHPOINT 101"; licenční smlouva o užívání příručky „The Complete Guide to Living, Working & Investing In the Czech Republic". Na konci smlouvy jsou připojeny notářsky ověřené podpisy Radky Wolfové, jednatelky kupujícího a D. N. B., jediného společníka kupujícího a neověřený podpis D. S.

19. Barevnou kopii titulní strany a dvou dalších stran příručky (průvodce) „The complete Guide to Living, Working & Investing in the Czech Republic!" s uvedením adres www.czechpoint101.com/eastpoint a [email protected].

20. Dopis D. S. ze dne 12. 2. 2006 adresovaný D. N. B. D. S. vytýká adresátovi jeho počínání týkající se jeho podnikatelské činnosti, užívání příručky (zmíněné v bodech 18 a 19) a jednání vzhledem ke své osobě a osobám v příbuzenstvu. Zmiňuje i předchozí upozornění na uvedené počínání. Vypovídá licenci k užívání tiskoviny.

21. Dopis právní zástupkyně D. S. ze dne 20. 2. 2006 adresovaný vlastníkovi, v němž mu sděluje, že po mnoha nezdařilých pokusech o zastavení jeho vadného jednání (využívání referencí D. S., jeho kontaktních informací uvedených v knize atd.) se D. S. chystá umístit na svou internetovou stránku údaje s pravdivými informacemi. Dále vypovídá licenci podle smlouvy ze dne 7. 1. 2005 o užívání příručky.

22. E-mailovou korespondenci z 22., 23. a 24. 3. 2006 mezi N. B. a společností Google, přesně Google Adwords Trademark Team, týkající se stížnosti N. B. na zveřejnění inzerátu D. S. na internetových stránkách www.czech123.com, který považuje za dehonestující, urážlivý a porušující jeho práva k ochranné známce „CZECHPOINT 101". Na to mu společnost Google odpověděla, že ochranná známka tohoto znění není registrována, proto se stížností na porušování práv k ochranné známce nemůže zabývat. V reakci na tuto zprávu N. B. sdělil, že s ní sice nesouhlasí, nicméně se bude registrací ochranné známky zabývat.

23. Písemnou korespondenci ze září a listopadu 2008 mezi právními zástupci navrhovatele a vlastníka týkající se údajně neoprávněného užívání označení „CZECHPOINT" ze strany navrhovatele. Dopis ze dne 9. 2008 adresovaný právnímu zástupci navrhovatele je totožný s tím, který předložil také navrhovatel. Popsán je v bodu 5. Dopisy právního zástupce navrhovatele ze dne 10. 9. 2008 a 6. 11. 2008, jimiž reaguje na korespondenci vlastníka a obhajuje své postoje ohledně svých požadavků na kompenzaci za užívání označení „CZECH POINT" a návrh licence. V doplňujícím podání k rozkladu doručeném Úřadu dne 15. 3. 2013 předložil majitel napadené ochranné známky následující dokument:

24. Titulní stranu a strany 182 a 184 Informace z Konference ISSS (Local and Regional Information Society, Visegrádská konference V4DIS) konané ve dnech 7. až 8. 4. 2008 Hradci Králové. Podle Informace mělo povědomí o službě CZECH POINT jen 23 % českých občanů starších 15 let, z nich 43 % vědělo, kde je takové nejbližší místo. Žalovaný správní orgán vyhověl návrhu Ministerstva vnitra České republiky na prohlášení slovní ochranné známky č. 289394 ve znění „CZECH POINT“ za neplatnou, a to rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. 11. 2012. Posléze byl žalobou napadeným rozhodnutím předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 27. 5. 2013, č. j. O-436239/D79787/2012/ÚPV, zamítnut rozklad žalobce. Žalovaný v odůvodnění tohoto rozhodnutí mj. uvedl, že potřebnou relevanci nemohou mít ani statistická zjištění obsažená v informaci z Visegradské konference (doklad 24) konkrétně o tom, že pouze 23% občanů starších 15 let mělo na počátku roku 2008 povědomost o službách „CzechPOINT“ a pouhých 43= z nich vědělo, kde se taková místa nacházejí. Žalovaný konstatoval, že návrh na prohlášení slovní ochranné známky č. 289394 ve znění „CZECH POINT“ za neplatnou, podaný ve spojení s ustanoveními § 4 písm. m) a § 7 odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách se prokázal jako důvodný. Protože služby, jež chrání napadená ochranná známka, jsou takového charakteru, že pokud by je majitel poskytoval, mohla by veřejnost dospět k mylnému závěru o jeho napojení na státem garantované služby realizované na kontaktních místech veřejné správy – „CzechPOINTech“ – je oprávněný požadavek navrhovatele na prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou v celém rozsahu zapsaných služeb. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a namítal, že žalovaný nesprávným procesním postupem nesprávně a nepřesně zjistil skutkový stav a z tohoto neúplného a nepřesného zjištění byly vyvozeny nesprávné právní závěry. Žalobce namítal, že důkazní břemeno ohledně zlé víry leží na straně navrhovatele, a že nebyly předloženy dostatečné důkazy z jeho strany, dovolával se při tom rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. dubna 2008, čj. 1 As 3/2008-195. Žalobce namítal, že žalovaný nehodnotil důkazy předložené navrhovatelem správně ani z hlediska časové souslednosti, neboť na absenci dobré víry usuzoval především z korespondence mezi navrhovatelem a žalobcem uskutečněné až v roce 2008. Žalobce namítal, že dobrou víru v době podání přihlášky je povinen žalovaný zkoumat z úřední povinnosti a přitom překážku v registraci ochranné známky v rámci věcného průzkumu nespatřoval. Žalobce namítal, že závěr žalovaného je zcela nepodložený. Tvrdil, že přihlášku podal v roce 2006 výhradně na základě podnětu společnosti Google a za účelem ochrany svého jména a dobré pověsti. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 4. 9. 2013 navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 27. 5. 2013. Městský soud v Praze nařídil ve věci jednání, které se konalo dne 23. 6. 2016, při němž účastníci řízení setrvali na svých dříve písemně vyjádřených stanoviscích. Při jednání byli vyslechnuti dva svědci Ing. J. P. a Mgr. D. K., jimž byly kladeny otázky soudem, jakož i zástupci účastníků řízení i osoby zúčastněné. Výslech svědka Ing. J. P.: Byl jsem od září 2005 do července 2007 zaměstnancem Ministerstva informatiky České republiky, které pak zákonem bylo zrušeno někdy v létě 2007 a přešlo na Ministerstvo vnitra. Vláda, za které jsem nastupoval jako zaměstnanec, byla vláda Jiřího Paroubka, ČSSD, a ta měla program, jedním z bodů toho programu bylo zavedení tzv. ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy, což znamenalo v podstatě obchodní rejstřík, katastr nemovitostí, rejstřík trestů atd., tyto rejstříky, které jsou veřejné a neveřejné, tak měly vydávat tzv. ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy. Což je v podstatě dnes projekt Czechpoint. Dříve se to tak ale nejmenovalo, v podstatě ten projekt byl kompletně připraven za Paroubkovy vlády v rámci úředníků, kteří to připravovali od r. 2006, a projekt byl přijat jako novela č. 81/2006 Sb., (ze dne 10. února 2006), kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Po změně vlády, volby byly někdy začátkem června 2006, a už koncem června 2006 se začali na Ministerstvu informatiky objevovat lidé, kteří nebyli, řekněme oficiálními zástupci vlády, ale byli to lidé z think-tanku eStat, kteří s sebou přinesli „jejich myšlenku“, která nebyla tak pravda a která byla nazvaná Czechpoint, kterou už sdružení, eStat publikovalo někdy dříve a v podstatě ministr Langer, který byl stínovým ministrem vnitra, to prezentoval veřejně v rámci toho think-tanku. Nicméně minimálně do konce června 2006 Ministerstvo informatiky projekt nenazývalo Czechpoint protože to byl v podstatě konkurenční název, nebo ODS think-tankem propagovaný název projektu, který měli vyprojektovaný. Oni v podstatě jenom vzali tu novelu, a řekli, tahle novela, kterou připravovala vláda Paroubkova, tak vlastně je Czechpoint a Langer se u toho vyfotil. Takže byla to taková kombinace politického marketingu v praxi. Jak se vlastně vzalo něco, co už bylo a propagovalo se to jako něco, s čím nová Topolánkova vláda přišla. Se sdružením eStat přišli na to ministerstvo lidi, kteří tam neměli v podstatě co dělat, na poradách vedení u náměstka, nebo u ministra Langera byli lidi z firem, kteří mluvili do přípravy prováděcích předpisů, do novelizace zákonů atd. Což se mi samozřejmě moc jako nelíbilo v tu dobu, ale byl jsem tenkrát rok po škole, takže jsem proti tomu nic nedělal. K otázce předsedy senátu, kdy se osobně s označením Czechpoint při svém výkonu své práce setkal? Z hlediska mých nadřízených to bylo až minimálně v červenci nebo později roku 2006, protože předtím to vlastně byl nějaký projekt nějakého think-tanku, který byl prezentován na nějakých akcích. Ten název existoval a byl propagován stínovým ministrem vnitra Ivanem Langerem na akcích think-tanku eStat.cz, který byl navázán na ODS. To bylo ještě za doby vlády ČSSD. Nicméně nikdo nepředpokládal, že by toto bylo propojeno s tím institutem, kterým to je dneska. K otázce zástupce žalobce, zda před volbami v létě 2006 s jistotou někdo mohl vědět, že Paroubkem vyprojektovaná elektronizace státní správy se bude jmenovat právě Czechpoint? To stoprocentně nikdo nemohl vědět. Toto propojení vzniklo až v druhé polovině roku 2006. K dotazům zástupkyně žalovaného: Jak jsem říkal eStat nebo Ivan Langer jako ministr informatiky a vnitra, on byl vlastně ve dvojroli rok 2006, si v podstatě přisvojil novelu č. 81/2006 Sb. a nazval ji Czechpoint až ex post. V podstatě lidi z eStatu se stali výkonnými pracovníky ministerstva a e-Stat financovaný IT firmami byl dosazen v podstatě do výkonných struktur na tom ministerstvu. A ty mu dělaly vlastně politický marketing Ivanu Langerovi. Takhle to prostě probíhalo. Když se rušilo Ministerstvo informatiky, tak se nakládalo s dokumenty tak, že byl přivezeny kontejnery, a celé Ministerstvo informatiky – archiválie se vyhodily do popelnice. Byly to normální popelnice, kde si mohl každý vyhrabat a vzít si cokoliv. Takže v dokumentech může být cokoliv kdekoliv. K účasti na konferencích, které se týkaly efektivního státu v listopadu 2005 a na začátku roku 2006, popř. věděl jste něco o veřejné soutěži na logo v roce 2005? Těch akcí jsem se účastnil, nevím, jestli všech. V podstatě existuje určitá komunita lidí, kteří se zabývají elektronizací veřejné správy a scházejí se na různých akcích. Tenkrát to byla akce eStatu, společnosti Infokom, atd. Prostě asi tři různé takové aktivity, které probíhají až doteď. Na akce jsem chodil, protože jsem chtěl být v kontaktu s tou komunitou lidí z jiných ministerstev atd. Takže ano, s kolegy jsme tam chodili. Pokud jde o veřejnou soutěž na logo, tak v roce 2005 nemohla být veřejná soutěž na Czechpoint, protože tam byli pořád úředníci Paroubkovy vlády a ti určitě soutěž na logo nevypisovali. Ta soutěž na logo vznikla, až myslím na jaře 2007. Vím o tom toto, byl jsem pověřen náměstkem Daliborem Verneřovským v pověření pana náměstka Zajíčka, který byl první náměstek Ivana Langera, abych logo Czechpoint a logo Egon, to bylo zároveň v podstatě, nějakým způsobem zajistil. Bylo mi přiděleno 600.000 Kč a bylo mi určeno, že mám jít do konkrétního grafického studia, kde to je prostě domluveno a ty za to dostanou 600.000 Kč, když prostě vytvoří toto logo. Měl jsem v podstatě nabrífovat grafiky o smyslu projektu, aby to ladilo se smyslem té služby. Bylo to grafické studio Love me a proběhlo tam několik schůzek, prostě oni to v podstatě jakoby „vyhráli“, nikdo jiný poptaný nebyl, porušily se tím vlastně vnitřní směrnice ministerstva o zadávání zakázek. Zadávalo se to přímo. Bylo to určitě na přelomu roku 2006 a 2007, buď to bylo v zimě v r. 2006, nebo v někdy lednu, únoru 2007, přesně si nepamatuju, bylo to prostě někdy v tomhle období. K dotazu zástupce osoby zúčastněné, zda na konferenci ISS v Hradci Králové 3. a 4. dubna 2006 byl už prezentován název Czechpoint pod označením podacích míst státní správy. Jsem si stoprocentně jistý, že 4. dubna 2006 na této konferenci nemohla být prezentována značka Czechpoint kýmkoliv ze státní správy České republiky. Byl to prostě neoficiální think-tank, nevládní organizace sponzorovaná prostě IT firmami. Ta to tam mohla prezentovat, ano, ale nikdo jiný ze státní správy ne. Určitě to je, sborníky ISS jsou v plném rozsahu dostupné na internetu. K dotazu zástupce osoby zúčastněné, jak bylo prezentováno označení sdružením eStat, byla ta prezentace opakovaná a masivní? Těžko říci, jestli to bylo opakovaně masivní, určitě to zaznělo na jejich akcích a bylo to na jejich stránkách. Ten eStat fungoval tak, že oni dělali prostě setkání lidí na toto téma, zvali lidi z různých stran, nicméně think-tank byl navázaný na ODS. Na některé akce jsem chodil, jako na všechny ostatní jiné akce, které v této komunitě jako byly. K otázce předsedy senátu, tvrdíte, že až do přibližně června, července 2006 název Czechpoint existoval jenom v rámci think-tanku eStat? Červenec je důležitý přelom, lidi od nové vlády přišli někdy v průběhu června, asi ke konci června 2006. A je možné, že v ten moment už to publikovali jakoby názor ministerstva. Ale do té doby než přišli, minimálně do voleb, minimálně do 3. 6. to státní správa České republiky nemohla nikde prezentovat. Výslech svědka Mgr. D. K.: Byl jsem zaměstnancem Ministerstva informatiky a skončil někdy červen, možná červenec 2006, krátce po volbách, po výměně ministra a všech náměstků a nové koncepci e- government, což je asi jádro této věci, tak Czechpoint v podstatě nebyl znám. Byl znám z médií, ale nebyla to žádná vládní strategie a v našich materiálech a strategiích e- government se s tímhle pojmem v podstatě neoperovalo. Já jsem ten pojem slyšel už víckrát ve strategii, kterou přinesl eStat, který v zásadě splynul s vládní linií, která od toho června, července, kdy se ministerstvo obměnilo, byla přijata za vládní strategii, a slovo Czechpoint se už objevovalo pravidelně. K otázce předsedy senátu, zda v době, kdy jste tedy pracoval na Ministerstvu informatiky a měl jste něco společného s projektem elektronizace veřejné správy, a zda se pojem Czechpoint nepoužíval tam, nebo se objevil až po volbách v červnu? Jak jsem pochopil z médií a z rozhovorů s kolegy, kteří zůstali na Ministerstvu informatiky, které se potom transformovalo do Ministerstva vnitra, tak Czechpoint nahradil ty tzv. ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy. Tak jsme tomu říkali původně v rámci novely, kterou jsme připravovali někdy na začátku, nebo která prošla parlamentem někdy na začátku roku tuším 2006. Tam rozhodně žádný pojem Czechpoint nebyl a nebylo to ani v žádných vládních materiálech. K dotazu soudu, setkal jste se s vyhlášením soutěže na lego projektu Czechpoint? Ne, nic mi to neříká. K dotazu zástupce osoby zúčastněné, v rámci sdružení eStat, kdy jste asi poprvé mohl slyšet o tom označení Czechpoint? Nevylučuji, že ten pojem jsem slyšel, ale spíš pokud, tak z nějakého média, monitoringu, protože samozřejmě my jsme nějakým způsobem vnímali, že eStat má jiné názory než oficiální ministerská strategie. Ale rozhodně to nebylo něco zásadního, a pokud takový pojem padl, to nemůžu vyloučit, takto nebylo důležité z pohledu Ministerstva informatiky. My jsme pracovali s pojmy ověřené výstupy z informačních systémů. K dotazu zástupce osoby zúčastněné, když říkáte, že nevylučujete, že jste to zaznamenal v rámci těch mediálních výstupů, bylo to v souvislosti právě s označením těch podacích míst veřejné správy? Je to možné, ale jednak je to poměrně dlouhá doba, vím, že eStat se vyjadřoval téměř ke všemu a ten jejich záběr byl široký, takže oni šli teoreticky jakoby přes všechny problémy byrokracie, ale jádrem bylo Ministerstvo informatiky, že všechno dělá špatně. Takže my jsme to vnímali velmi obecně, že tady je někdo, kdo má jiný názor, kdo to kritizuje, ale v zásadě jsme neviděli žádný koncept řešení, ani jsme to nevnímali jako důležité. To je asi podstatné z tohoto pohledu. Určitě jsem Czechpoint zaznamenal až v období, kdy jsem byl mimo Ministerstvo informatiky, řekl bych v druhé polovině roku 2006, kdy už jsem byl mimo budovu, buď od bývalých kolegů, kteří samozřejmě nějakým způsobem s těmi našimi materiály pracovali. Vím, že je museli nějak svým způsobem i násilně předělat, aby se tam objevila nová terminologie eStatu, přičemž samozřejmě ty zákony zůstávaly stejné, což jakoby byla nová vládní strategie. K dotazu zástupce osoby zúčastněné, ještě předtím, než jste byl odejit, byl jste 3. a 4. dubna 2006 na konferenci internetové státní správy, která probíhala v Hradci Králové? Určitě, jezdím pravidelně každý rok, určitě jsem tam byl. Je možné, že tam byl název Czechpoint prezentován jako označení podacích míst veřejné správy, ale mně to splývá, já tam jezdím každý rok, takže ta konference má paralelně deset různých modulů v deseti jednacích místnostech, takže se nedá normálně lidskou kapacitou všechno obsáhnout. Navíc znovu říkám, pro nás, my jsme to sledovali, aspoň kolegové z toho odboru e- government nebo celé sekce e-government spíš zpovzdálí, když tady je někdo, kdo má jiný názor, ale v zásadě to nemělo nějak co do činění s naší agendou. My jsme měli jasné úkoly, jasné strategické cíle, tuhle linii jsme jeli. V agendě, kterou jsem vykonával na Ministerstvu informatiky se výraz Czechpoint do mého odchodu neobjevil. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 4 písm. m) zákona o ochranných známkách do rejstříku se nezapíše označení, jestliže je zjevné, že přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře. Podle § 7odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu tím, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. dubna 2014, čj. 8 As 37/2011-154, posouzení zaměnitelnosti ochranné známky podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách či dotčenosti na právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře, podle § 7 odst. 1 písm. k) tohoto zákona, je věcí výkladu příslušného neurčitého právního pojmu a jeho aplikace na zjištěný skutkový stav. Správní uvážení se zde neuplatní. Závěry správního orgánu o těchto otázkách přezkoumává soud v rámci námitek uplatněných v žalobě v plném rozsahu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. dubna 2008, čj. 1 As 3/2008- 195: I. Při zjišťování, zda přihláška ochranné známky byla podána v dobré víře ve smyslu § 7 odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách je nutno posoudit, zda přihlašovatel věděl nebo vzhledem k okolnostem měl vědět o existenci ochranné známky namítatele, zda přihlášením ochranné známky přihlašovatelem došlo k poškození namítatele, a konečně, zda neexistuje důvod, který by jednání přihlašovatele ospravedlnil. Současně je třeba přihlédnout i ke všem ostatním relevantním okolnostem případu, které by mohly zlou víru vyvrátit nebo naopak potvrdit. II. Domáhat se ochrany podle § 7 odst. 1 písm. f) zákona o ochranných známkách, resp. čl. 6 septies Pařížské úmluvy, může i právní nástupce vlastníka ochranné známky; podmínky poskytnutí této ochrany se však posuzují ke dni podání přihlášky ochranné známky zástupcem, zprostředkovatelem či obstaravatelem tohoto vlastníka. Při posuzování žalobních námitek v plné jurisdikci vycházel Městský soud v Praze z citované judikatury Nejvyššího správního soudu a posuzoval, že zda ve známkoprávním řízení bylo skutečně zjištěno, že majitel napadené ochranné známky věděl nebo vzhledem k okolnostem měl vědět o existenci ochranné známky navrhovatele, resp. zda jeho přihláška napadené ochranné známky nebyla dne 5. 4. 2006 podána v dobré víře. Městský soud v Praze na základě obsahu správního spisu a při jednání dne 23. 6. 2016 provedeného dokazování výslechem svědků musel dospět k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 27. 5. 2013, č. j. O- 436239/D79787/2012/ÚPV, je nepřezkoumatelné v podstatě pro nedostatek důvodů. Tento nedostatek důvodů soud spatřuje v tom, že v podstatě většinu závěrů, k nimž žalovaný správní orgán dospěl, je nutno podle názoru soudu hodnotit jako spekulace. Nesporné je, že přihláška napadené slovní ochranné známky č. 289394 ve znění „CZECH POINT“ byla podána 5. 4. 2006. K tomu, aby bylo možno konstatovat, že nebyla podána v dobré víře, bylo nutno doložit, že před tímto datem bylo stejné označení užíváno obecně způsobem, který byl přístupný široké veřejnosti, a to se podle názoru soudu prokázat nepodařilo. Lze souhlasit s tím, že termín CZECHPOINT existoval v době před podáním přihlášky dne 5. 4. 2006, existoval pravděpodobně již v roce 2005, ale podle názoru soudu ve správním spisu nejsou dostatečné doklady o tom, že by byl používán způsobem, který by mohl vést k závěru o nedostatku dobré víry na straně přihlašovatele, tj. že byl znám široké veřejnosti. Z dokladů, které jsou k dispozici ve spisu, takovýto závěr nelze konstatovat. Navíc správní spis, resp. podklady, které byly použity pro rozhodnutí, tak, jak byl soudu předložen, je řazen způsobem, tedy ani logicky ani chronologicky, a obtížně lze z něj seznat, co z těch listin a písemností je oněmi dokumenty označovanými v rozhodnutí jako D1 – D16 a další, ze kterých měl tedy předseda Úřadu průmyslového vlastnictví vycházet. Ten spis je v tomto smyslu podle názoru soudu značně nepřehledný. Provedeným dokazováním bylo potvrzeno, že název CZECHPOINT v inkriminované době existoval, ale byl používán v rámci projektu eStat. Nelze mít tedy za to, že by v této době byl užíván veřejně jako plánovaný a avizovaný projekt státní správy. Ještě v dubnu 2006 byl eStat v podstatě projektem několika soukromých subjektů a nikdo nevěděl, že se v průběhu několika měsíců, resp. let, stane projektem veřejné správy. V napadeném rozhodnutí uvádí, že po označení CZECHPOINT v rámci projektu eStat, resp. eGovernment, pojednávají v souvislosti s veřejnou správou, potažmo s navrhovatelem články z roku 2005 zveřejněné v různých tiskovinách. Navrhovatelem bylo Ministerstvo vnitra a otázka je tedy, zda projekt eStat v té době byl oficiálním projektem Ministerstva vnitra, a zda byl takto veřejně publikován. Podle názoru soudu nebyl o této skutečnosti shromážděn dostatek podkladů. Pokud termín CZECHPOINT byl prezentován v rámci projektu eStat, tak v roce 2005 nikdo nevěděl, zda tento projekt někdy v budoucnu skutečně vstoupí v život. K tomu došlo tedy až poté, na základě výsledků voleb v červnu roku 2006, a to v roce 2005 nemohl nikdo vědět, nemohl to nikdo ani vědět v den podání přihlášky napadené ochranné známky, tj. dne 5. 4. 2006. Z tohoto důvodu lze tedy stěží dovozovat nedostatek dobré víry, jakési spekulativní záměry žalobce, že již v průběhu roku 2005, resp. nejpozději dne 5. 4. 2006 mohl vědět, že CZECHPOINT bude používán pro označování kontaktních míst v rámci elektronizace veřejné správy. Je to v podstatě anachronismus převádět skutečnosti druhé poloviny roku 2006, nebo hodnotit události roku 2005 zpětně z pohledu toho, jak v roce 2006 proběhly volby a jak byl nakonec projekt elektronizace veřejné správy, poté co jej převzalo Ministerstvo vnitra, nakonec realizován. Nicméně v inkriminované věci žalobci je kladeno k tíži, že ke dni podání přihlášky dne 5. 4. 2006 měl vědět, jak celý projekt eStat dopadne. Ovšem proto skutečně ve spise není dostatek podkladů. Z výslechů obou svědků, bývalých pracovníků Ministerstva informatiky je zřejmé, že projekt elektronizace veřejné správy byl sice připravován tímto ministerstvem již v době vlády ČSSD, nicméně název CZECHPOINT spojený rovněž s tímto projektem byl pouze v materiálech konkurenční ODS, která po výhře voleb v červnu 2006 měla možnost svůj projekt prosadit. Obdobně za spekulativní soud považuje závěry, které předseda Úřadu průmyslového vlastnictví učinil ohledně toho, že napadená ochranná známka, kterou žalobce přihlásil dne 5. 4. 2006, byla přihlášena pouze v podobě CZECHPOINT a nikoliv CZECH POINT 101, jak zní obchodní firma žalobce. To je skutečně také spekulace, je zcela běžné, že obchodní společnosti si registrují jako obchodní známku slovo nebo několik slov, která jen částečně jsou souladná s jejich obchodní firmou, popř. s ní nejsou souladná vůbec a rozhodně to není důvod pro to, aby byla jejich známka následně uznána za neplatnou z důvodu, že nebyla podána v dobré víře. Za spekulativní závěr považuje Městský soud v Praze rovněž tvrzení, že ze strany žalobce šlo o úmyslné jednání, při podání přihlášky napadené ochranné známky dne 5. 4. 2006, pokud se na navrhovatele, tj. Ministerstvo vnitra v roce 2008 obrátil s nějakými finančními nároky, a že tak učinil právě až v roce 2008. Se stejnou relevancí by bylo možno žalobci klást k tíži, i kdyby takový skutek tedy učinil o rok dříve nebo hned v roce 2006. Podle názoru soudu je to nedostatečně podložená a nedostatečně odůvodněná spekulativní úvaha. Ze všech uvedených důvodů má soud za to, že námitky vznesené v žalobě byly přinejmenším z části důvodné a soudu tedy nezbylo než napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Městský soud v Praze se při vypořádání žalobních námitek řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, III. ÚS 989/08, podle něhož není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná. (bod 68). Městský soud v Praze ze shora uvedených důvodů ve věci rozhodnul tak, že žalobou napadené rozhodnutí žalovaného správního orgánu podle § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 soudního řádu správního). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci plný úspěch. Výši náhrady potom určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to tak, že 3.000 Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku, dále náklady právního zastoupení za tři úkony právní pomoci podle § 9 odst. 3 á 3.100 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast při jednání, 3x režijní paušál á 300 Kč, dále potom cestovné 2 553,75 Kč za 1x cestu Brno - Praha a zpět osobním automobilem tovární značky MAZDA, RZ 8B4 6608, o průměrné spotřebě 7,73 litrů a ceně benzínu 29,50 Kč a opotřebení 3,80 Kč/km, a 21 % DPH ve výši 168 Kč, celkem tedy 17.895.75 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

Poučení