8 A 135/2021– 36

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému M. K., nar. X bytem X zastoupený JUDr. Ladislavem Kolačkovským, advokátem sídlem Opletalova 4, 11000, Praha 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelistká 5, 118 12 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2021, č. j. MSMT–24654/2021–1 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2021, č. j. MSMT–24654/2021–1, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11.227,– Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalovaným rozhodnutím byla jako nedůvodná zamítnuta žádost žalobce o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky žalobce na Soukromé střední školy gastronomie s.r.o., Svídnická 599/1a, Praha 8 ve smyslu ust. § 82 školského zákona.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2. Žalobce v podání ze dne 13. 9. 2021, jímž se domáhal přezkumu výsledků maturitní zkoušky, tematizoval několik problémů, o nichž má za to, že mohly mít rozhodující vliv na průběh a výsledky zkoušek.

3. Pokud jde o průběh, žalobce poukazoval na svůj zdravotní handicap, totiž prodělanou mozkovou příhodu, která u něj zapříčinila některá omezení, nicméně nemá vliv na inteligenci ve smyslu mentální kapacity. Problémem žalobce je toliko zhoršené soustředění a vyšší míra nervozity, což přímo souvisí s prodělaným onemocněním.

4. Právě tato dvě významná omezení pak stála v protikladu s podmínkami, jež škola vymezila pro konání maturitní zkoušky: za prvé konání dvou zkoušek v jednom dni, za druhé konání zkoušek v místě s intenzivním provozem v interiéru i exteriéru (přítomnost ostatních, pravidelných studentů na chodbách, ruch z ulice).

5. Žalobce předně namítal, že žalovaný se nevypořádal s argumentací žalobce, u argumentace stran podmínek zkoušky částečně a více méně formálně, u argumentace polemizující se správností výsledků některých otázek žalovaný nereagoval věcně vůbec.

6. Zaprvé šlo o výraz diskuse / diskuze, jejž žalovaný považuje za jedině správný ve variantě diskuse. Ve skutečnosti jde o nadmíru sporný názor, neboť autority v oboru lingvistiky uznávají obě varianty za správné. Ústav pro jazyk český rovněž uznává psaní se „z“ a k variantě se „s“ uvádí pouze tolik, že jde o variantu slohově neutrální, nikoli však gramaticky chybnou. Žalovaný argument nepřijal.

7. Žalobce navrhl, aby znalec z oboru lingvistika určil, zda odpovídá pouze jediná z variant diskuse/diskuze gramaticky správnému pojetí, anebo obě jsou gramaticky správné; dále k vysvětlení, jakým způsobem zvyklosti, mezi něž rovněž patří psaní výrazu diskuse ve variantě diskuze, určují nebo zakládají gramatická pravidla a jaký je rozdíl mezi pojmy gramaticky správný a slohově neutrální.

8. Zadruhé šlo o marginálii nesprávného tvaru správné odpovědi, prosté přepsání u slov „milenec, milovník“ namísto „milence, milovníka“. Žalobce v té souvislosti žádal o velkorysé nahlédnutí chyby jako drobné, písařské, nikoli věcné, a to zejména s ohledem na svůj handicap a ztížené podmínky při výkonu zkoušky. Žalovaný ale tento argument nepřijal.

9. Pokud jde o kritické připomínky žalobce k podmínkám zkoušky, žalovaný ve svém rozhodnutí vykázal postupy, které ho vedly k spíše obecným závěrům, že podmínky zachovány byly. Spatřujeme v této absenci výkazu postupů, jimiž by žalovaný ověřil místní (akustika učebny, propustnost hluku v daném čase) podmínky konání zkoušky, vadu řízení, jíž se žalovaný dopustil.

10. Žalobce dále z opatrnosti namítl možný nedostatek podmínky stanovené vést. § 80a odst. 5 školského zákona. To znamená, že bylo namístě, aby žalovaný prověřil rovněž splnění označené podmínky, totiž předpokladu kvalifikace zkušebních komisařů. Je totiž známo, že ve školství je aktivních i mnoho pedagogických pracovníků, u nichž označený zákonný předpoklad splněn není.

11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že se v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal s námitkami, které žalobce uvedl v žádosti o přezkoumání výsledku hodnocení didaktického testu, a které se ve své podstatě shodují s žalobními body.

12. Žalovaný se tedy vypořádal s argumenty žalobce ohledně konání dvou zkoušek v jednom dni. Nadto by bylo možné poukázat na fakt, který uváděl samotný žalobce ve své žádosti, a sice, že ani konání zkoušek ve dvou samostatných dnech nevedlo k úspěšnému složení těchto zkoušek, a to ani v řádném, ani v opravném termínu. Rozpis konání zkoušek, tzv. jednotné zkušební schéma, je vyhlášeno v dostatečném předstihu před konáním samotné zkoušky, a žalobce si tak mohl předem promyslet strategii pro vykonání zkoušek, např. zvážit možnost konat pouze jednu zkoušku a z druhé se omluvit. O této možnosti byl žalobce jednoznačně spraven. Skutečnost, že má žák možnost rozhodnout se zkoušku nekonat a v případě uznání omluvy následně konat náhradní termín, vychází nejen z právních předpisů, ale byl mj. žalobci připomenut rovněž ve vyrozumění žalovaného, č. j. MSMT–17960/2021–1, ze dne 19. 7. 2021, o posouzení jeho žádosti o přezkoumání výsledku zkoušky konané v rámci jarního zkušebního období 2021.

13. Žalobce ve své žádosti o přezkum ze dne 13. 9. 2021 uvedl námitky proti průběhu zkoušky z anglického jazyka (hlučné vrtání, práce stavebních strojů, sbíječka, cirkulace studentů na chodbě, poloha samotné školy v hlučném centru města).

14. K otázce „milenec, milovník“ žalovaný odkazuje na napadené rozhodnutí, ve kterém bylo žalobci jasně vysvětleno, že za tuto úlohu 1 bod získal. Vzhledem k tomu, že tato úloha byla jednobodová, získal tak maximální možný počet bodů, který se za tuto úlohu uděloval.

15. Úloha č. 30 ověřuje znalost pravidel českého pravopisu. Úkolem bylo identifikovat čtyři slova, která jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou, a napsat je pravopisně správně. Ve výchozím textu jsou s pravopisnou chybou zapsána tato slova: „sprvu, záchraná, témněř, začali.“ 16. V záznamovém archu žadatele je uvedena odpověď: zprvu, diskuze, záchranná, téměř. Chybí jedno slovo, které bylo ve výchozím textu zapsáno s pravopisnou chybou (tzn. 1 chyba), a jedno slovo, které neodpovídá zadání, je zapsáno navíc (tzn. 1 chyba). Za celkem 2 chyby byly v souladu s pokyny k hodnocení přiděleny žákovi 2 body, jak žalobce v žádosti požadoval. Dle pokynů k hodnocení je slovo, které neodpovídá zadání, považováno za chybu, i když je zapsáno pravopisně správně.

17. K argumentu žalobce týkajícího se personálního zabezpečení zkoušky, žalovaný uvedl, že tato námitka nebyla součástí žádosti o přezkum ze dne 13. 9. 2021. Pro výkon funkce školního maturitního komisaře v podzimním zkušebním období 2021 ve spádové škole s názvem Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, Masná 18, byla jmenována paní Mgr. I. B.. Ta získala Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce školního maturitního komisaře dne 20. 3. 2019. Splňuje tedy podmínku odborné kvalifikace i požadavek platného osvědčení. Podmínka uvedená v § 42 odst. 1 bodě b) vyhlášky byla rovněž ověřena, a to předložením čestného prohlášení paní Mgr. I. B. prostřednictvím informačního systému Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Další zákonem a vyhláškou stanovené podmínky (předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků a výkon přímé pedagogické činnosti) byly ověřeny školou s názvem Českoslovanská akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše, střední odborná škola, Praha 2, Resslova 8, která paní Mgr. I. B. navrhla pro výkon funkce.

18. V neposlední řadě žalovaný poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu k přezkumu didaktických testů maturitních zkoušek.

19. Proces hodnocení didaktických testů je formálním úkonem řídícím se jednotnými pokyny tak, aby bylo dosaženo rovnosti a nejvyšší možné objektivity tohoto hodnocení. Jak bylo konstatováno již v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 7 As 165/2012–22, „Takovou maturitní zkouškou veřejná správa uskutečňuje veřejný zájem na jednotném a v určité míře standardizovaném hodnocení žáků po absolvování určité etapy vzdělávacího procesu.“ V daném kontextu lze poukázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2017, č. j. 7 As 42/2017–19, v němž soud poukázal právě na účel didaktických testů: „[...] přístup, akceptovatelný případně u jiného (méně významného) druhu zkoušky, kde jistou roli může hrát i osobní povědomí hodnotitele o silnějších a slabších stránkách studenta, může mít stěží místo v didaktickém maturitním testu. Účelem takového testu je totiž vedle zjištění úrovně znalostí řešitele též potřeba zajistit co možná nejobjektivnější způsob hodnocení úrovně všech, kteří zkoušku skládají.“ Hodnocení didaktického testu žalobce (dotčených úloh) nebylo v případě žalobce přísnější než u jiných žáků. S ohledem na zásadu rovnosti nelze v případě žalobce hodnotit odpovědi na úlohy č. 28.2 a č. 30 jinak, než jak byly hodnoceny u jiných žáků, kteří didaktický test rovněž konali.

III. Posouzení žaloby

20. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.).

21. Soud předně uvádí, že shledal rozhodnutí přezkoumatelným. Žalovaný se vypořádal se všemi skutečnostmi namítanými v žádosti o přezkum. Co se týče bodového ohodnocení namítaných otázek, ty byly vypořádány v příloze tohoto rozhodnutí, na kterou rozhodnutí odkazuje, proto má soud za to, že se tato příloha stala nedílnou součástí tohoto rozhodnutí a námitka, že žalovaný na argumentaci polemizující se správností výsledků nereagoval vůbec, je nedůvodná.

22. Co se samotného bodového ohodnocení otázek č. 28 a 30 týče, žalobci byl dán bod za otázku č. 28 a žalobci byly po právu strženy 2 body za otázku č. 30, jak bylo uvedeno v příloze žalobou napadeného rozhodnutí.

23. Pokud zadáním otázky č. 30 bylo vybrat v textu 4 slova, která jsou napsána pravopisně nesprávně a napsat je pravopisně správně, a žalobce neuvedl slovo „začaly“, které bylo napsáno dle pravidla „shoda podmětu s přísudkem“ nesprávně s měkkým i, byl mu po právu stržen jeden bod.

24. Druhý bod mu byl odečten v souladu s klíčem správných odpovědí, dle kterého „za chybu je považováno: zápis jakéhokoliv slova, které nevyhovuje zadání úlohy“, za uvedení nesprávného slova, resp. uvedení slova, které bylo v textu napsáno správně. Žalobce s tímto postupem nesouhlasí, protože toto slovo lze napsat oběma způsoby „diskuze/diskuse“. Žalobce si tak protiřečí, protože na jedné straně tvrdí, že vybral slovo „diskuse“, protože bylo napsáno s pravopisnou chybou, na straně druhé v žalobě uvádí, že obě varianty jsou správné. Soud z tohoto důvodu dospěl k závěru, že ustanovení znalce z oboru čeština proto rovněž není pro řízení nutné.

25. Soud neshledal důvodnou ani zcela obecnou námitku žalobce týkající se funkce školního maturitního komisaře v podzimním zkušebním období 2021 ve spádové škole s názvem Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, Masná 18, a v dalším odkázal na vyjádření žalované.

26. Soud se následně zabýval námitkami, které se týkaly do průběhu maturitní zkoušky s ohledem na zdravotní stav žalobce.

27. Při rozhodování soud vycházel zejména z následující právní úpravy:

28. Dle ust. § 81 odst. 12 písm. a) školského zákona, Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí; 29. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 177/2009 Sb. ze dne 10. června 2009 o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.

30. Ze správního spisu vyplývá, že dne 2. 9. 2021 byly konány maturity z jazyka anglického dopoledne a odpoledne z jazyka českého a literatury.

31. Z Protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě dne 2. 9. 2021 – Didaktický test z anglického jazyka se podává: „V učebně A313 podali tři žáci (všichni přítomní) připomínku z důvodu narušení klidu a koncentrace v průběhu zkoušky – část čtení. K této situaci došlo v průběhu přestávky v důsledku pohybu žáků školy na chodbě v nižším patře budovy. Druhým zdrojem hluku byla práce údržbáře školy opět v nižším patře budovy. Toto vyrušení mělo krátkodobý charakter (trvalo několik sekund) a po upozornění hluk přestal.“ 32. V žalovaném rozhodnutí se kromě jiného uvádí: „Školský zákon nestanovuje žádné pravidlo upravující maximální počet maturitních zkoušek, které může žák konat v průběhu jednoho dne….“ „MŠMT ke konkrétním námitkám žadatele, které se týkaly průběhu zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu z cizího jazyka v dané učebně (hluk z chodby školy způsobený vrtáním a později hluk žáků na chodbě v době přestávky), konstatuje, že tato námitka byla prošetřena a vyhodnocena jako nedůvodná, neboť zmíněný hluk mohl ovlivnit průběh právě konané zkoušky z cizího jazyka, nemohl však ovlivnit průběh zkoušky z českého jazyka a literatury konané v jinou dobu, do níž hluk, jak vyplývá z protokolů, již nezasáhl.“ „Žadatel zkoušku z českého jazyka a literatury, pokud se necítil dobře, nemusel konat a mohl se písemně omluvit řediteli školy nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky. Pokud by ředitel školy uznal důvody žadatele za relevantní, má žadatel právo konat náhradní zkoušku.“ 33. Soud shledal další námitku brojící do toho, že v jeden den byla konána maturita jak z anglického jazyka tak z jazyka českého, rovněž za nedůvodnou.

34. Shora citovaný zákon ani vyhláška skutečně nestanoví ničeho ohledně počtu maturitních zkoušek v jednom dni. Postup, kterým bylo dopředu určeno jednotné zkušební schéma pro tuto maturitu, potom nelze shledat protizákonným a to ani s ohledem na zdravotní handicap žalobce.

35. Co se týče zdravotního handicapu žalobce, soud souhlasí s tím, jak tuto otázku vypořádal žalovaný ve svém rozhodnutí, a v dalším na rozhodnutí odkazuje. Zákonná úprava maturitních zkoušek, co se týče speciálních potřeb odůvodněných zdravotním stavem některých žáků, skutečně upravuje pouze možnost navýšení času, jako objektivně přidělené úlevy při vypracování testů, což, jak žalobce uvádí, by jeho situaci nevyřešilo. Zákon však rovněž nedává možnost přihlédnout ke zdravotnímu stavu při konání zkoušek v rámci přezkumu výsledků maturit. Žalobní námitka je tak nedůvodná.

36. Soud však shledal důvodnou námitku týkající se hluku při jedné z maturitních zkoušek. Soud souhlasí se žalovaným, že tento typ maturity (jednotné didaktické testy vypracované CERMATem) byl zaveden právě s ohledem na to, aby bylo dosaženo rovnosti a nejvyšší možné objektivity tohoto hodnocení, a to právě s ohledem na veřejný zájem na jednotném a v určité míře standardizovaném hodnocení žáků po absolvování určité etapy vzdělávacího procesu, viz shora citovaný rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 7 As 165/2012–22.

37. Soud má proto za to, že by při konání maturity formou didaktického testu měli žáci mít rovněž za každých okolností stejné podmínky pro její vykonání. Musí být tedy dán důraz nejenom na stejnou formu vykonání zkoušky (stejná zadání, stejný způsob hodnocení), ale také na stejné podmínky (pomůcky, časová dotace, prostředí, ve kterém je zkouška vykonávána) v průběhu zkoušky.

38. Jak již bylo řečeno, je možné, aby žáci vykonali v průběhu jednoho dne dva maturitní testy z vícera předmětů. Takové zkušební schéma pak tvoří jeden maturitní den. Soud má ale v tomto případě za to, že je nutné, aby měli žáci po celý tento „maturitní den“ stejné podmínky. Není možné, aby jedni žáci mohli v klidu a tichu vykonat dvě zkoušky v rámci maturity a druzí byli v průběhu jedné z nich vystaveni nežádoucím vlivům jako např. hluku, který, jak je obecně známo, má vliv na schopnost koncentrace a tím i na výkon žáka při zkouškách a to bez ohledu na jeho zdravotní stav. Soud proto uzavírá, že žáci měli mít v průběhu celého dne, kdy jednotné maturitní zkoušky probíhaly, jednotné podmínky.

39. Soud s ohledem na shora řečené proto nemůže souhlasit se závěrem žalovaného, že pokud byl hluk pouze v průběhu maturitního testu z anglického jazyka, který probíhal dopoledne, nemůže tato okolnost ovlivnit průběh zkoušky resp. výkon žalobce při zkoušce z jazyka českého probíhající odpoledne. Závěr žalovaného by byl zcela na místě, pokud by se tyto zkoušky konaly v jiné dny, nikoliv v rámci jednoho maturitního dne.

40. Soud rovněž nemůže souhlasit se spekulacemi žalovaného, že bylo na žalobci, aby zvolil takovou taktiku vykonání maturity, která by vyhovovala jeho zdravotnímu stavu, a případně se omluvil z jednoho z testů, pokud si nebyl jistý svým výkonem. Žalobce by mohl takovou taktiku zvolit pouze v případě, pokud by mu byly dopředu známy podmínky, za jakých budou testy probíhat. Takový závěr by byl tedy namístě, pokud by byl žalobce obeznámen s tím, že první část maturity bude probíhat nejenom za normálního provozu školy, ale ještě při provádění stavebních prací. Žalobce však toto nemohl předpokládat a těžko možno po žákovi vykonávajícím repete maturitní zkoušky požadovat, aby v průběhu této maturitní zkoušky vymýšlel nějakou strategii s ohledem na její nečekaný průběh, a dále spoléhal na to, že jeho důvody budou uznány za omluvitelné.

41. Soud proto shledal žalobní námitku namítající vypořádání jeho námitky týkající se hluku v maturitní den za důvodnou a rozhodnutí z tohoto důvodu za nezákonné.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

42. Jak vyplývá z výše uvedeného, napadené rozhodnutí je stiženo takovými vadami řízení, pro něž soud přistoupil k jeho zrušení bez nařízení jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Soud současně žalované vrací věc k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.), v němž bude vázána právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

43. O nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, odměna a náhrada hotových výdajů advokáta. Podle § 35 odst. 2 s. ř. s. se pro určení výše odměny užije vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna náleží celkem za tři úkony právní služby, a sice za převzetí a přípravu zastoupení a za podání žaloby (2 x 3 100 Kč dle § 7 advokátního tarifu). Náhrada hotových výdajů sestává z paušální částky 600 Kč (2 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobce plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů řízení o částku 1 428 Kč odpovídající DPH ve výši 21 % z částky 6 800 Kč. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 8 228 Kč a dále 3 000 Kč jako úhrada za zaplacený soudní poplatek.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení