8 A 135/2021– 96
Citované zákony (21)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 127 § 127 odst. 1 § 128
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13 odst. 3
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 35 odst. 2 § 60 odst. 1 § 75 odst. 1 § 75 odst. 2 § 78 odst. 1 § 78 odst. 4 § 78 odst. 5 § 103 odst. 1
- o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 561/2004 Sb. — § 80a odst. 5 § 81 odst. 12 písm. a § 81 odst. 2 § 82
- Vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, 177/2009 Sb. — § 46a § 51 odst. 3 § 27 odst. 4 písm. b
- o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, 254/2019 Sb. — § 30
Rubrum
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému M. K., nar. X bytem X zastoupený JUDr. Ladislavem Kolačkovským, advokátem sídlem Opletalova 4, 110 00 Praha 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelistká 5, 118 12 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2021, č. j. MSMT–24654/2021–1 takto:
Výrok
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2021, č. j. MSMT–24654/2021–1, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 19.456,– Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.
Odůvodnění
I. Základ sporu
1. Žalovaným rozhodnutím byla jako nedůvodná zamítnuta žádost žalobce o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky na X, ve smyslu ust. § 82 školského zákona z důvodu námitek žalobce, které se týkaly průběhu zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu v dané učebně („hluk z chodby školy způsobený vrtáním a později hluk žáků na chodbě v době přestávky v průběhu konání didaktického testu z anglického jazyka, způsobil, že ač jsem zkoušku z jazyka anglického složil, celá situace mne natolik rozhodila, že moje schopnost soustředění při následné zkoušce z jazyka českého tím byla významně narušena“).
2. Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 7. 6. 2023, č. j. 8 A 135/2021– 36, žalobě vyhověl a rozhodnutí žalovaného zrušil. Soud se neztotožnil s žalovaným, že pokud byl hluk zaznamenán pouze v průběhu maturitního testu z anglického jazyka, který probíhal dopoledne, nemůže tato okolnost ovlivnit průběh zkoušky, resp. výkon žalobce při zkoušce z jazyka českého probíhající odpoledne. Městský soud zdůraznil požadavek na rovné podmínky všech žáků při konání maturitní zkoušky, což se týká i prostředí, v jakém je zkouška konána. Uvedl dále, že obě zkoušky mohou být vykonány v jeden den a takové zkušební schéma pak tvoří jeden maturitní den. V takovém případě je nutné, aby měli žáci po celý tento maturitní den stejné podmínky. Podle městského soudu proto není možné, aby jedni žáci mohli v klidu a tichu vykonat dvě zkoušky v rámci maturity a druzí byli v průběhu jedné z nich vystaveni nežádoucím vlivům jako např. hluku, který, jak je obecně známo, má vliv na schopnost koncentrace a tím i na výkon žáka při zkouškách, a to bez ohledu na jeho zdravotní stav. Zbytek námitek shledal soud nedůvodnými.
3. Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti žalovaného svým rozsudkem ze dne 23. 10. 2023, č.j. 6 As 187/2023 – 19, rozsudek městského soudu zrušil, jelikož dospěl k závěru, že předpoklad městského soudu o tom, že narušení rovných podmínek v jedné části maturitní zkoušky automaticky znamená nerovnost podmínek v celém „maturitním dni“, není správný. Nejvyšší správní soud se proto ztotožnil se stěžovatelem, že krátkodobé ovlivnění soustředění žáků při didaktickém testu z anglického jazyka nezpochybnilo řádný průběh a zároveň srovnatelnost výsledků žáků z didaktického testu z českého jazyka a literatury.
4. Nejvyšší správní soud dále uvedl: „Aby mohl městský soud dospět k závěru, že byl žalobce v konkrétním případě hlukem při dopolední části maturitní zkoušky z anglického jazyka natolik vyrušen, že to negativně ovlivnilo jeho výkon v odpolední části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, musel by především takový závěr opřít o provedené dokazování.“ 5. Městský soud v Praze se proto opětovně věcí zabýval a žalobce vyzval o doplnění důkazních návrhů. Následně vyžádal od neurologa žalobce odborné vyjádření a nařídil ve věci jednání na den 3. 4. 2024.
II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného
6. Žalobce v podání ze dne 13. 9. 2021, jímž se domáhal přezkumu výsledků maturitní zkoušky, tematizoval několik problémů, o nichž má za to, že mohly mít rozhodující vliv na průběh a výsledky zkoušek.
7. Pokud jde o průběh zkoušky, žalobce poukazoval na svůj zdravotní handicap, totiž prodělanou mozkovou příhodu, která u něj zapříčinila některá omezení, nicméně nemá vliv na inteligenci ve smyslu mentální kapacity. Problémem žalobce je toliko zhoršené soustředění a vyšší míra nervozity, což přímo souvisí s prodělaným onemocněním.
8. Právě tato dvě významná omezení pak stála v protikladu s podmínkami, jež škola vymezila pro konání maturitní zkoušky: za prvé konání dvou zkoušek v jednom dni, za druhé konání zkoušek v místě s intenzivním provozem v interiéru i exteriéru.
9. Žalobce předně namítal, že žalovaný se nevypořádal s argumentací žalobce – u argumentace stran podmínek zkoušky částečně a více méně formálně, u argumentace polemizující se správností výsledků některých otázek žalovaný nereagoval věcně vůbec.
10. Co se týká samotných odpovědí v testu, šlo zaprvé o výraz diskuse/diskuze, jež žalovaný považuje za jedině správný ve variantě diskuse. Ve skutečnosti jde o nadmíru sporný názor, neboť autority v oboru lingvistiky uznávají obě varianty za správné. Ústav pro jazyk český rovněž uznává psaní se „z“ a k variantě se „s“ uvádí pouze tolik, že jde o variantu slohově neutrální, nikoli však gramaticky chybnou.
11. Jelikož žalovaný argument nepřijal, žalobce navrhl, aby znalec z oboru lingvistika určil, zda odpovídá pouze jediná z variant diskuse/diskuze gramaticky správnému pojetí, anebo obě jsou gramaticky správné; dále k vysvětlení, jakým způsobem zvyklosti, mezi něž rovněž patří psaní výrazu diskuse ve variantě diskuze, určují nebo zakládají gramatická pravidla, a jaký je rozdíl mezi pojmy gramaticky správný a slohově neutrální.
12. Zadruhé šlo o marginálii nesprávného tvaru správné odpovědi, prosté přepsání u slov „milenec, milovník“ namísto „milence, milovníka“. Žalobce v té souvislosti žádal o velkorysé nahlédnutí chyby jako drobné, písařské, nikoli věcné, a to zejména s ohledem na svůj handicap a ztížené podmínky při výkonu zkoušky. Žalovaný ale tento argument nepřijal.
13. Pokud jde o kritické připomínky žalobce k podmínkám zkoušky, žalovaný ve svém rozhodnutí vykázal postupy, které ho vedly k spíše obecným závěrům, že podmínky zachovány byly. Žalobce spatřuje v této absenci postupů, jimiž by žalovaný ověřil místní (akustika učebny, propustnost hluku v daném čase) podmínky konání zkoušky, vadu řízení, jíž se žalovaný dopustil.
14. Žalobce dále z opatrnosti namítl možný nedostatek podmínky stanovené v ust. § 80a odst. 5 školského zákona. To znamená, že bylo namístě, aby žalovaný prověřil rovněž splnění předpokladu kvalifikace zkušebních komisařů.
15. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že se v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal s námitkami, které žalobce uvedl v žádosti o přezkoumání výsledku hodnocení didaktického testu, a které se ve své podstatě shodují s žalobními body.
16. Žalovaný se tedy vypořádal s argumenty žalobce ohledně konání dvou zkoušek v jednom dni. Nadto by bylo možné poukázat na fakt, který uváděl samotný žalobce ve své žádosti, a sice, že ani konání zkoušek ve dvou samostatných dnech nevedlo v jeho případě k úspěšnému složení těchto zkoušek, a to ani v řádném, ani v opravném termínu. Rozpis konání zkoušek, tzv. jednotné zkušební schéma, je vyhlášeno v dostatečném předstihu před konáním samotné zkoušky, a žalobce si tak mohl předem promyslet strategii pro vykonání zkoušek, např. zvážit možnost konat pouze jednu zkoušku a z druhé se omluvit. O této možnosti byl žalobce jednoznačně zpraven. Skutečnost, že má žák možnost rozhodnout se zkoušku nekonat a v případě uznání omluvy následně konat náhradní termín, vychází nejen z právních předpisů, ale byl mj. žalobci připomenut rovněž ve vyrozumění žalovaného, č. j. MSMT–17960/2021–1, ze dne 19. 7. 2021, o posouzení jeho žádosti o přezkoumání výsledku zkoušky konané v rámci jarního zkušebního období 2021.
17. K otázce „milenec, milovník“ žalovaný odkazuje na napadené rozhodnutí, ve kterém bylo žalobci jasně vysvětleno, že za tuto úlohu 1 bod získal. Vzhledem k tomu, že tato úloha byla jednobodová, získal tak maximální možný počet bodů, který se za tuto úlohu uděloval.
18. Úloha č. 30 ověřuje znalost pravidel českého pravopisu. Úkolem bylo identifikovat čtyři slova, která jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou, a napsat je pravopisně správně. Ve výchozím textu jsou s pravopisnou chybou zapsána tato slova: „sprvu, záchraná, témněř, začali.“ 19. V záznamovém archu žadatele je uvedena odpověď: zprvu, diskuze, záchranná, téměř. Chybí jedno slovo, které bylo ve výchozím textu zapsáno s pravopisnou chybou (tzn. 1 chyba), a jedno slovo, které neodpovídá zadání, je zapsáno navíc (tzn. 1 chyba). Za celkem 2 chyby byly v souladu s pokyny k hodnocení přiděleny žákovi 2 body, jak žalobce v žádosti požadoval. Dle pokynů k hodnocení je slovo, které neodpovídá zadání, považováno za chybu, i když je zapsáno pravopisně správně.
20. K argumentu žalobce týkajícího se personálního zabezpečení zkoušky žalovaný uvedl, že tato námitka nebyla součástí žádosti o přezkum ze dne 13. 9. 2021. Pro výkon funkce školního maturitního komisaře v podzimním zkušebním období 2021 ve spádové škole s názvem Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, Masná 18, byla jmenována paní Mgr. I. B. Ta získala Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce školního maturitního komisaře dne 20. 3. 2019. Splňuje tedy podmínku odborné kvalifikace i požadavek platného osvědčení. Podmínka uvedená v § 42 odst. 1 bodě b) vyhlášky byla rovněž ověřena, a to předložením čestného prohlášení paní Mgr. I. B. prostřednictvím informačního systému Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Další zákonem a vyhláškou stanovené podmínky (předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků a výkon přímé pedagogické činnosti) byly ověřeny školou s názvem Českoslovanská akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše, střední odborná škola, Praha 2, Resslova 8, která paní Mgr. I. B. navrhla pro výkon funkce.
21. V neposlední řadě žalovaný s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu k přezkumu didaktických testů maturitních zkoušek, uvedl, že proces hodnocení didaktických testů je formálním úkonem řídícím se jednotnými pokyny tak, aby bylo dosaženo rovnosti a nejvyšší možné objektivity tohoto hodnocení. Jak bylo konstatováno již v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 7 As 165/2012–22, „Takovou maturitní zkouškou veřejná správa uskutečňuje veřejný zájem na jednotném a v určité míře standardizovaném hodnocení žáků po absolvování určité etapy vzdělávacího procesu.“ V daném kontextu lze poukázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2017, č. j. 7 As 42/2017–19, v němž soud poukázal právě na účel didaktických testů: „[...] přístup, akceptovatelný případně u jiného (méně významného) druhu zkoušky, kde jistou roli může hrát i osobní povědomí hodnotitele o silnějších a slabších stránkách studenta, může mít stěží místo v didaktickém maturitním testu. Účelem takového testu je totiž vedle zjištění úrovně znalostí řešitele též potřeba zajistit co možná nejobjektivnější způsob hodnocení úrovně všech, kteří zkoušku skládají.“ Hodnocení didaktického testu žalobce (dotčených úloh) nebylo v případě žalobce přísnější než u jiných žáků. S ohledem na zásadu rovnosti nelze v případě žalobce hodnotit odpovědi na úlohy č. 28.2 a č. 30 jinak, než jak byly hodnoceny u jiných žáků, kteří didaktický test rovněž konali.
22. Žalobce k výzvě soudu v podání ze dne 19. 12. 2023 uvedl, že je zdravotně znevýhodněn kvůli organickému poškození mozku v důsledku traumatické události – těžké dopravní nehody v roce 2013. Žalobci byl nově přiznán status SPUO 3 (specifické poruchy učení a ostatní), což je maximální úroveň. V kategorii SPUO1 měl pouze navýšenou časovou dotaci o 25%. Žalobce tím pádem získal celou řadu dodatečných kompenzací a to: Navýšení časové dotace o 100%, Kompenzační pomůcky, Formální úpravy didaktického testu – tj. např. cvičení k textu na stejné stránce – nebude muset stránky obracet atd., zvětšené písmo – žalobce má opravdu veliké problémy se čtením a zpracováváním textu, atd. dosti významné, případné obsahové úpravy DT, Asistence – bude mít k dispozici pomoc asistenta, možnost alternativního zápisu.
23. Důležité je, že pozornost žalobce je krátkodobá, velmi lehce odklonitelná. Rychlá unavitelnost, objevují se latence v důsledku únavy, vše se zhoršuje ve stresových situacích: proto žalobce skutečně vyruší v podstatě cokoliv sebemenšího, má obtíže po paréze pravé ruky, ztráta orientace v textu, musí číst opětovně, má potíže při zorientování, při přechodu na další stránku, při přenášení pozornosti. Důležitá je podpora, zklidnění a motivace provázející osobou. Viz důkazy Specifické podmínky učení a ostatní z 29. 11. 2023, Kontrolní psychologické vyšetření ve Fakultní nemocnici Motol ze dne 19. 5. a 14. 9. 2014, Zpráva školského poradenského zařízení ze dne 8. 12. 2023, Zpráva klinického psychologa Mgr. et Mgr. M. S. PhD. ze dne 16. 6. 2021, Zpráva klinického psychologa Mgr. et Mgr. M. S. PhD. ze dne 28. 6. 2023.
24. Žalobce zdůraznil, že i přes organické poškození mozku a statusu SPUO 3 v procesu vzdělávání není žalobce tzv. retardovaný, ale dokáže se za dodržení podmínek SPUO úspěšně vzdělávat, o čemž svědčí i Přijetí na MICHAEL – SŠ a VOŠ reklamní a umělecké tvorby, s.r.o.
25. Soud s ohledem na to, že otázka, nakolik mohl hluk ovlivnit výkon žalobce s ohledem na jeho zdravotní stav je otázkou odbornou a soudu nepřísluší na ni odpovídat, s odkazem na § 127 ve spojení s § 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyžádal odborné vyjádření od neurologa žalobce MUDr. C. L.
26. Žalovaný se k tomuto postupu vyjádřil ve svém vyjádření ze dne 13. 3. 2024., ve kterém předně namítl, že vyjádření osloveného neurologa nelze považovat za odborné vyjádření ve smyslu § 127 o. s. ř., neboť odborná vyjádření si lze vyžádat jen u orgánu veřejné moci (to plyne z § 127 odst. 1 o. s. ř.). Zároveň se nejedná o posudek znalce, neboť oslovený neurolog není zařazen do seznamu. Pro žalovaného bylo proto překvapivé též poučení osloveného neurologa o použití vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, ve znění vyhlášky č. 370/2022 Sb. Případnou náhradu těchto nákladů nelze požadovat po něm, neboť v případě znalečného osloveného neurologa se nejedná o náklad s oporou v právních předpisech. Sdělování skutečností soudu na základě § 128 o. s. ř., kterého se soud dovolával, je podle citovaného zákonného ustanovení bezplatné.
27. Žalovaný dále uvedl, že jádrem soudního sporu je stále otázka, zda může dopolední hluk v délce několika sekund při společné části maturitní zkoušky (při didaktickém testu ze zkušebního předmětu anglický jazyk) ovlivnit odpolední konání společné části maturitní zkoušky (didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura). V případě, že soud hodlá vycházet z názoru osloveného neurologa, měla by být vzata do úvahy též zjištěná intenzita a délka trvání nežádoucích zvuků. V žádosti, kterou soud zaslal oslovenému neurologovi, zcela absentuje tento podle žalovaného klíčový údaj.
28. Dále žalovaný zdůraznil, že téměř všechny žalobcem předložené lékařské zprávy jsou z doby několik let před konáním termínu maturitní zkoušky, o kterém se zde vede spor. Jeden je z doby po tomto termínu. V tomto směru tudíž žalovaný připomíná, že pokud žalobce trpí dlouhodobými závažnými zdravotními problémy, právní řád zná situace, jak taková znevýhodnění promítnout do průběhu konání maturitní zkoušky. Konkrétně se jedná o různá podpůrná opatření, která zakotvuje vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Pokud tedy žalobce trpí dlouhodobě neurologickými problémy, měl tuto situaci včasně řešit a opatřit si nový posudek školského poradenského zařízení a na jeho základě požádat o odpovídající uzpůsobení podmínek konání příslušné části maturitní zkoušky ve smyslu přílohy č. 2 vyhlášky. Jiná omezení či znevýhodnění než ta, která zohledňuje zmiňovaná vyhláška, potom nelze brát při maturitní zkoušce do úvahy, a to s ohledem na srovnatelnost výsledků (účelem didaktického testu je vedle zjištění úrovně znalostí žáka zajistit co možná nejobjektivnější způsob hodnocení úrovně všech, kteří zkoušku skládají – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2017, č. j. 7 As 42/2017–19).
29. Žalovaný dál zdůraznil, že je vždy vyhotovován protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně podle § 27 odst. 4 písm. b) vyhlášky. Dotčené ustanovení říká, že protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje „údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, případných připomínkách žáka k průběhu zkoušky, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře.“ Z daného protokolu však neplyne, že by žalobce či jakýkoli jiný žák v učebně měl při didaktickém testu ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura problém s hlukem. Nenastal žádný tzv. organizační incident ve smyslu § 46a vyhlášky, který by musel být operativně řešen, aby žáci v příslušné učebně nebyli poškozeni vůči jiným žákům konajícím didaktický test v jiném místě.
30. Žalovaný pak připomněl, že v případě, že žalobce má za to, že se u něj objevily nečekané a vážné zdravotní problémy v důsledku dopoledního vyrušení hlukem, mohl se z následujícího didaktického testu ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura ještě omluvit a didaktický test v daný den nekonat. Tento postup předvídá § 51 odst. 3 vyhlášky. V poznámce pod čarou pak citované ustanovení odkazuje na § 81 odst. 2 školského zákona. Žalobce se však sám rozhodl nevyužít tohoto postupu a didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura vykonat.
31. Žalovaný pak uvedl, že na základě původního rozsudku Městského soudu v Praze vydal dne 10. 7. 2023 pod č.j. MSMT–18017/2023–1 nové rozhodnutí (vyrozumění), které nabylo právní moci téhož dne, kterým žalobcově žádosti vyhověl a stanovil mu další termín k vykonání maturitní zkoušky z jazyka českého. V důsledku rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2023, č. j. 6 As 187/2023–19, tak aktuálně vedle sebe existují dvě pravomocná rozhodnutí (vyrozumění) žalovaného o téže věci (o žádosti žalobce o přezkoumání výsledku didaktického textu). Takový stav nepovažuje žalovaný za souladný s právním řádem. Žalovanému je známo, že nové rozhodnutí v téže věci může být pro absenci jiné právní úpravy obecně zrušeno ze strany správního orgánu v přezkumném řízení z moci úřední podle § 94 zákona č. 500/2004, správní řád, nicméně v projednávané věci k tomu dle žalovaného nebyly splněny všechny předpoklady. S ohledem na to žalovaný navrhuje soudu, aby v rámci nového projednání žaloby sp. zn. 8 A 135/2021 v případě zamítnutí této žaloby současně zvážil zrušení přiloženého nového rozhodnutí ze dne 10. 7. 2023, č.j. MSMT–18017/2023–1, podle základní právní zásady ne bis in idem a s ohledem na zásadu právní jistoty.
32. Ke zrušení pozdějšího správního rozhodnutí v důsledku obživnutí původního správního rozhodnutí přistoupil například Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 29. 3. 2022, č. j. 57 A 33/2018–238. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2016, č. j. 2 Azs 307/2015–41, potom plyne, že správní řád ani soudní řád správní neupravují postup, jakým situaci po obživnutí dříve vydaného rozhodnutí v téže konkrétní věci řešit, avšak současně není možné připustit, aby o jedné žádosti bylo rozhodnuto dvakrát. Princip ne bis in idem je podle Nejvyššího správního soudu stěžejní právní zásadou. Situace, kdy existují dvě rozhodnutí v téže věci, by proto měla být vyřešena.
IV. Posouzení žaloby
33. Městský soud v Praze opětovně přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.) s tím, že je vázán závěry vyslovenými ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího správní soudu.
34. Soud předně opakuje, že shledal rozhodnutí přezkoumatelným. Žalovaný se vypořádal se všemi skutečnostmi namítanými v žádosti o přezkum. Co se týče bodového ohodnocení namítaných otázek, ty byly vypořádány v příloze tohoto rozhodnutí, na kterou rozhodnutí odkazuje, proto má soud za to, že se tato příloha stala nedílnou součástí tohoto rozhodnutí a námitka, že žalovaný na argumentaci polemizující se správností výsledků nereagoval vůbec, je nedůvodná.
35. Co se samotného bodového ohodnocení otázek č. 28 a 30 týče, žalobci byl dán bod za otázku č. 28 a žalobci byly po právu strženy 2 body za otázku č. 30, jak bylo uvedeno v příloze žalobou napadeného rozhodnutí.
36. Pokud zadáním otázky č. 30 bylo vybrat v textu 4 slova, která jsou napsána pravopisně nesprávně a napsat je pravopisně správně, a žalobce neuvedl slovo „začali“, které bylo napsáno dle pravidla „shoda podmětu s přísudkem“ nesprávně s měkkým i, byl mu po právu stržen jeden bod.
37. Druhý bod mu byl odečten v souladu s klíčem správných odpovědí, dle kterého „za chybu je považováno: zápis jakéhokoliv slova, které nevyhovuje zadání úlohy“, za uvedení nesprávného slova, resp. uvedení slova, které bylo v textu napsáno správně. Žalobce s tímto postupem nesouhlasí, protože dle jeho názoru slovo diskuse lze napsat oběma způsoby „diskuze/diskuse“.
38. Soud má za to že, žalobce si protiřečí, protože na jedné straně tvrdí, že dle zadání vybral slovo „diskuse“, protože bylo napsáno s pravopisnou chybou, na straně druhé v žalobě uvádí, že obě varianty jsou správné. Soud z tohoto důvodu dospěl k závěru, že stržení jednoho bodu za uvedení tohoto slova bylo proto také po právu. Ustanovení znalce z oboru čeština proto rovněž není pro řízení nutné.
39. Z výsledkové listiny a zadání pak vyplývá, že žalobci ke složení maturitní zkoušky chyběl jeden bod.
40. Soud neshledal důvodnou ani zcela obecnou námitku žalobce týkající se funkce školního maturitního komisaře v podzimním zkušebním období 2021 ve spádové škole s názvem Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, Masná 18, a v dalším odkázal na shora citované vyjádření žalované k této otázce se kterým se ztotožňuje.
41. Soud se následně zabýval námitkami, které se týkaly průběhu maturitní zkoušky s ohledem na zdravotní stav žalobce.
42. Při rozhodování soud vycházel zejména z následující právní úpravy:
43. Dle ust. § 81 odst. 12 písm. a) školského zákona, ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí; 44. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 177/2009 Sb. ze dne 10. června 2009 o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Příloha 2 obsahuje kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky. Příloha 3 pak popisuje úpravu prostředí pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky. Dle bodu 1 žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky (dále jen "žáci s PUP MZ") konají zkoušky podle jednotného zkušebního schématu v samostatné učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky z důvodu odlišného časového limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek, popř. přítomnosti asistenta nebo tlumočníka. Úpravou prostředí se rozumí úprava pracovního místa (stolky s nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.). Bod 2 uvádí, že žákovi s PUP MZ se navyšuje časový limit v rozmezí 25 – 100 % podle vzdělávacích potřeb žáka, příslušné kategorie a skupiny, do kterých je žák s PUP MZ zařazen. Konkrétně žák se specifickými poruchami učení (dále jen „SPUO“) má nárok na navýšení času o 25, 50, 100%, podle skupiny ve které je zařazen, úpravu zkušebního materiálu, kompenzační pomůcky a asistenta.
45. Ze správního spisu pak vyplývá, že dne 2. 9. 2021 žalobce vykonal maturitu z jazyka anglického dopoledne a odpoledne z jazyka českého a literatury.
46. V Protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě dne 2. 9. 2021 – Didaktický test z anglického jazyka se uvádí: „V učebně A313 podali tři žáci (všichni přítomní) připomínku z důvodu narušení klidu a koncentrace v průběhu zkoušky – část čtení. K této situaci došlo v průběhu přestávky v důsledku pohybu žáků školy na chodbě v nižším patře budovy. Druhým zdrojem hluku byla práce údržbáře školy opět v nižším patře budovy. Toto vyrušení mělo krátkodobý charakter (trvalo několik sekund) a po upozornění hluk přestal.“ 47. V žalovaném rozhodnutí je k této otázce kromě jiného uvedeno: „MŠMT ke konkrétním námitkám žadatele, které se týkaly průběhu zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu z cizího jazyka v dané učebně (hluk z chodby školy způsobený vrtáním a později hluk žáků na chodbě v době přestávky), konstatuje, že tato námitka byla prošetřena a vyhodnocena jako nedůvodná, neboť zmíněný hluk mohl ovlivnit průběh právě konané zkoušky z cizího jazyka, nemohl však ovlivnit průběh zkoušky z českého jazyka a literatury konané v jinou dobu, do níž hluk, jak vyplývá z protokolů, již nezasáhl.“ „Žadatel zkoušku z českého jazyka a literatury, pokud se necítil dobře, nemusel konat a mohl se písemně omluvit řediteli školy nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky. Pokud by ředitel školy uznal důvody žadatele za relevantní, má žadatel právo konat náhradní zkoušku.“ 48. Soud shledal dílčí námitku brojící do toho, že v jeden den byla konána maturita jak z anglického jazyka tak z jazyka českého, rovněž nedůvodnou.
49. Shora citovaný zákon ani vyhláška nestanoví ničeho ohledně počtu maturitních zkoušek v jednom dni. Postup, kterým bylo dopředu určeno jednotné zkušební schéma pro tuto maturitu, potom nelze shledat protizákonným a to ani s ohledem na zdravotní handicap žalobce.
50. Soud se proto dále zbýval námitkou týkající se hluku při jedné z maturitních zkoušek a to právě s ohledem na zdravotní stav žalobce.
51. Soud souhlasí se žalovaným, že zákonná úprava maturitních zkoušek, co se týče speciálních potřeb odůvodněných zdravotním stavem některých žáků, upravovala v době vykonání předmětné maturitní zkoušky pro žalobce zařazeného do skupiny SPUO–1 pouze možnost navýšení času, jako objektivně přidělené úlevy při vypracování testů, což, jak žalobce uvádí, by jeho situaci nevyřešilo, jelikož jeho schopnosti se soustředit po určitou dobu jsou omezené.
52. Soud také souhlasí se žalovaným, že tento typ maturity (jednotné didaktické testy vypracované CERMATem) byl zaveden právě s ohledem na to, aby bylo dosaženo rovnosti a nejvyšší možné objektivity tohoto hodnocení, a to právě s ohledem na veřejný zájem na jednotném a v určité míře standardizovaném hodnocení žáků po absolvování určité etapy vzdělávacího procesu, viz shora citovaný rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 7 As 165/2012–22. Soud má proto za to, že by při konání maturity formou didaktického testu měli žáci mít rovněž stejné podmínky pro její vykonání. Musí být tedy dán důraz nejenom na stejnou formu vykonání zkoušky (stejná zadání, stejný způsob hodnocení), ale také na stejné podmínky (pomůcky, časová dotace, prostředí, ve kterém je zkouška vykonávána) v průběhu zkoušky. Jak ale uvedl NSS ve svém zrušovacím rozsudku, nelze však automaticky dojít k závěru, že narušení rovných podmínek v jedné části maturitní zkoušky automaticky znamená nerovnost podmínek v celém „maturitním dni“.
53. Žalobce ve své žalobě doplněné podáním ze dne 19. 12. 2023 tvrdil, že z důvodu vyrušení hlukem při dopolední zkoušce byl negativně ovlivněn jeho výkon při odpolední zkoušce z českého jazyka a to právě s ohledem na jeho zdravotní stav, což vyplývá z listin, které doložil do spisu.
54. Co se týče hluku samotného, z protokolu o průběhu zkoušky vyplývá, že hluk byl tvořen jednak vrtačkou školníka, který trval několik vteřin, dále pak pohybem žáků při přestávce, což trvalo zřejmě několik minut. Dále z protokolu vyplývá, že tento hluk namítali i jiní žáci. Z toho lze dovodit, že se nejednalo o subjektivní pocit žalobce, který vnímal pouze on s ohledem na svůj zdravotní stav, ale o objektivní nežádoucí vliv, který jako vyrušující vnímali i jiní žáci a namítli to do protokolu. Doslova se v něm uvádí, že z důvodu tohoto hluku došlo k narušení klidu a koncentrace v průběhu zkoušky – část čtení. Soud má proto za to, že se objektivně jednalo o hluk, který měl schopnost ovlivnit koncentraci všech žáků při této zkoušce, nikoliv pouze žalobce.
55. Otázkou pak bylo, nakolik toto ovlivnění mohlo být takového charakteru, že ovlivnilo i schopnost koncentrace maturantů při odpolední zkoušce.
56. Žalovaný má pravdu v tom, že ani on ani škola, na které maturita bude probíhat, nemůžou dopředu předvídat a eliminovat všechen hluk, který může nastat. Na druhou stranu, záměr jednotnosti této zkoušky v sobě obsahuje požadavek na školu, aby zabezpečila i stejné prostředí pro výkon zkoušky a tedy i eliminaci hluku, který předvídat lze. Soud vázán názorem NSS má za to, že samotná přítomnost hluku sice nemůže způsobit apriori „neplatnost“ maturity jako celku, avšak právě s ohledem na zdravotní stav jednotlivých žáků, který není stejný, může dojít k ovlivnění jejich výkonu i při dalším testu.
57. Rovněž lze obecně souhlasit se žalovaným, že u zdravého jedince by shora popsané vyrušení předcházející další zkoušce i s ohledem na to, že další zkouška se nekonala bezprostředně, ale byla mezi nimi delší přestávka, nemělo představovat takovou skutečnost, která by mohla nějakým způsobem narušit jeho schopnost se soustředit při odpolední zkoušce. Něco jiného je to u jedince se zdravotním problémem, což je případ žalobce. Jinými slovy, pokud dojde k takovému nežádoucímu vyrušení pozornosti, nutno tento stav posuzovat individuálně a zabývat se možným ovlivněním výkonu takového žáka s ohledem na jeho zdravotní stav.
58. V potvrzení klinického psychologa Mgr. et Mgr. M. S. PhD. ze dne 16. 6. 2021, se kromě jiného uvádí, že žalobce absolvoval dne 8. 11. 2019 psychodiagnostické vyšetření s tím, že výsledky potvrzují přítomnost organicity způsobené pravděpodobně traumatickou událostí – autonehodou. V oblasti emocionality lze pozorovat zhoršení výkonu a těžší orientaci, pokud je v emočně napjaté situaci. U maturity je doporučeno přezkoušení ústně a vzít ohled na jeho situaci a stav.
59. Z kontrolní psychologického vyšetření ve Fakultní nemocnici Motol ze dne 19. 5. a 14. 9. 2015 vyplývá, že při autonehodě utrpěl žalobce poranění břicha a posttraumatickou dissekci arteria carotis interna s cerebrální ischemii v povodí ACM, parézou pravé horní končetiny, centrální parézou n. VII vpravo, s kognitivním oslabením a s fatickou poruchou.
60. Z formuláře doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky Specifické podmínky učení a ostatní (SPUO) ze dne 29. 11. 2023 plyne, že žalobci byli přiznány podmínky skupiny SPUO 3, tj. kromě jiného navýšení času o 100%, asistence atd.
61. Ze zprávy školského poradenského zařízení ze dne 8. 12. 2023, se kromě jiného podává, že žalobce jako žák se zdravotním znevýhodněním, v důsledku něhož došlo k rozvoji sekundárních specifických poruch učení (dyskalkulie, disgrafie) byl vzděláván s podporou ve 2. stupni opatření a byl mu vystaven posudek PUP k MZ ve skupině SPU–O I.
62. V potvrzení klinického psychologa Mgr. et Mgr. M. S. PhD. ze dne 28. 6. 2023 se uvádí, že žalobce absolvoval psychodiagnostické vyšetření, jehož výsledky ukazují na přítomnost organického poškození mozku s tím, že byly pozorovány podprůměrné hodnoty v prostorově vizuální orientaci, vyhledávání ve vizuálně podnětovém materiálu, schopnosti si jej zapamatovat, v rozdělení pozornosti, rychlosti a efektivity kognitivního zpracovávání informací. Pod nárokem výkonu výsledky poukazují na podprůměrnou pozornost. Vzhledem na prožitou traumatickou situaci a uvedené výsledky je doporučeno, aby v rámci výuky, zkoušek a práce byl vzat patřičný ohled na jeho situaci a stav.
63. Ze zprávy od MUDr. C. L., neurologa žalobce ze dne 28. 11. 2023, v jehož péči je žalobce od roku 2013, vyplývá, že vzhledem k poškození mozku pod nárokem výkonů výsledky poukazují na podprůměrnou pozornost, potíže se složením DT u maturity, potíže vytvořit dlouhý text a formulovat a to od doby cévní mozkové příhody s tím, že u něj nutno zohlednit organickou podmíněnou poruchu mozku při nárocích na jeho fyzický a psychický výkon. V závěru je konstatována porucha pozornosti. Z výše uvedeného je dostatečně zřejmé, že žalobce trpí, mimo jiným i poruchou pozornosti, kdy jej vyruší i věci, které běžný zdravý člověk ani nezaznamená.
64. K námitkám žalovaného, že u shora uvedených listin se nejedná o posouzení jeho zdravotního stavu ke dni zkoušky, soud uvádí, že to je sice pravda, na druhou stranu z nich vyplývá, že zdravotní problém žalobce je dlouhodobého rázu a v čase se nijak výrazně nemění.
65. Soud v žádosti o odborné vyjádření položil neurologovi žalobce MUDr. C. L. tuto otázku: „Mohl hluk (pohyb žáků na chodbě v nižším patře a práce údržbáře v nižším patře budovy) v průběhu dopolední maturity z anglického jazyka v části čtení konané dne 2. 9. 2021 s ohledem na zdravotní stav žalobce ovlivnit jeho výkon při odpolední části maturity z českého jazyka a literatury? Pokud ano, uveďte proč. Pokud to vylučujete, uveďte proč.“ 66. MUDr. C. L. na otázku odpověděl: „Ano. Důvodem je trvalý hendikep následkem prodělané cévní mozkové příhodě s trvalou ložiskovou lézí a změněnými poměry cévního zásobení mozku. Vedle lehkého paretického postižení pravé horní končetiny u praváka se v otázce výše položené uplatňují získané podprůměrné schopnosti orientace, vyhledávání, paměti, pozornosti, zpracování informací, porozumění při práci s textem, objektivizované a doložené vyšetřeními klinickým psychologem. Tato získaná indispozice se může vlivem intenzivní zátěže v daném časovém okně a vlivem rušivých zevních faktorů přechodně ještě dále funkčně akcentovat, což zřejmě ovlivnilo schopnost absolvovat a dosáhnout požadovaných výkonů v průběhu dne, kdy došlo ke kumulaci zevních rušivých faktorů a maturitních zkoušek.“ 67. Co se týče námitky žalovaného ohledně odborného vyjádření MUDr. L., že se nejednalo ani o odborné vyjádření ani o znalecký posudek ve smyslu ust. § 127 o. s. ř. soud odkazuje na komentář Občanské soudní řízení, 2. část. Soudcovský komentář, Wolters Kluwer (ČR), Praha 2023 autorů Jaromír Jirsa a spol., ve kterém se k ust. § 127 uvádí: „Otázkou dosud v praxi nevyřešenou (viz např. Behr, T.: Institut odborného vyjádření, Soudce č. 3/2013, str. 7 a násl.) zůstává, zda lze odborné vyjádření žádat i od soudního znalce zapsaného v seznamu. Dospíváme k závěru, že odborné vyjádření ve smyslu § 127 nikoliv, neboť v případě tohoto důkazního prostředku jde o speciální termín přiřaditelný výlučně k vyjádření orgánu veřejné moci, a tím soudní znalec není. Přesto zákon nezakazuje, aby soud vyžádal od znalce odbornou zprávu ve smyslu ustanovení § 128 či odbornou informaci (sdělení) – s odkazem na "universální" § 125, podle něhož lze použít za důkazní prostředek vše, co zákon nezakazuje. Znalci soud následně proplatí náklady takového důkazu podle ustanovení § 128 a 139 odst. 3 ve výši znalečného, což je podle § 30 zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Vyjádření soud při jednání provede jako listinný důkaz (§ 129), z toho plyne, že jeho provedení je jednodušší než znalecký posudek, zejména proto, že nikdo není zpravidla vyslýchán.“ 68. Soud s ohledem na to, že potřeboval zodpovědět pouze jednu dle jeho mínění jednodušší otázku, zvolil místo ustanovení znalce shora popsaný postup a vyžádal od neurologa žalobce pouze vyjádření k této otázce s tím, že s ohledem na jeho odbornost se jedná o odborné sdělení ve smyslu ust. § 128 o.s.ř.. Soud pouze chybně uvedl, že se jedná o odborné vyjádření ve smyslu ust. §127 ve spojení s ust. § 128, ačkoliv měl tedy zřejmě odkázat pouze na ust. § 128 o.s.ř. Soud dále uvádí, že MUDr. L. žádnou náhradu nákladů, které mu se zodpovězením této otázky vznikly, nepožadoval.
69. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na zdravotní stav žalobce, který je v podstatě neměnný, jak vyplývá z pozdějších lékařských a psychologických zpráv, a s ohledem na vyjádření jeho neurologa, žalobcův výkon mohl být při odpolední části maturity ovlivněn hlukem při dopolední části maturity. Soud má za to, že pouze tato možnost činí rozhodnutí žalovaného nesprávným a tím nezákonným a proto ho zrušil.
70. Co se týče tvrzení žalovaného, že bylo na žalobci, aby zvolil takovou taktiku vykonání maturity, která by vyhovovala jeho zdravotnímu stavu, a případně se omluvil z jednoho z testů, pokud si nebyl jistý svým výkonem, soud uvádí následující. Žalobce by mohl takovou taktiku dopředu zvolit pouze v případě, pokud by mu byly dopředu známy podmínky, za jakých budou testy probíhat. Takový závěr by byl tedy namístě, pokud by byl žalobce obeznámen s tím, že první část maturity bude probíhat nejenom za normálního provozu školy, ale ještě při provádění stavebních prací.
71. Žalobce však toto nemohl předpokládat a těžko možno po žákovi vykonávajícím repete maturitní zkoušky požadovat, aby v průběhu této maturitní zkoušky vymýšlel nějakou strategii s ohledem na její nečekaný průběh, a dále spoléhal na to, že jeho důvody budou uznány za omluvitelné, ve smyslu ust. § 51 odst. 3 vyhlášky, které stanoví: „Nedostaví–li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná–li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Výsledek posouzení zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra.“ Soud má za to, že takovou úvahu rovněž s ohledem na svůj zdravotní stav žalobce zcela jistě nebyl schopen v tu chvíli rozumně vyhodnotit a tuto strategii zvolit. O to víc, že se jednalo o jeho „poslední pokus“, o který mohl přijít, jelikož náhradní termín byl podmíněn uznáním omluvy ze strany ředitele školy.
72. Soud s ohledem na shora uvedené shledal žalobní námitku namítající vypořádání jeho námitky týkající se hluku v maturitní den za důvodnou a rozhodnutí z tohoto důvodu za nezákonné.
73. Co se týče požadavku žalovaného, aby soud zrušil druhé rozhodnutí ve věci ze dne 10. 7. 2023, č.j. MSMT–18017/2023–1, soud uvádí, že tomuto požadavku nemůže vyhovět s ohledem na to, že toto rozhodnutí nebylo předmětem tohoto soudního řízení. Postup, kterého se žalovaný dovolává a který zvolili žalovaným zmiňované soudy, je možný pouze za situace, že je proti takovému rozhodnutí podána žaloba a toto rozhodnutí je tak v předmětném soudním řízení správním přezkoumáváno, což není tento případ.
IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
74. Jak vyplývá z výše uvedeného, soud shledal žalobu důvodnou, a proto rozhodnutí žalovaného v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.), v němž bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
75. O nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, odměna a náhrada hotových výdajů advokáta. Podle § 35 odst. 2 s. ř. s. se pro určení výše odměny užije vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna náleží celkem za tři úkony právní služby, a sice za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, doplnění žaloby ze dne 19. 12. 2023 a účast na jednání (4 x 3 100 Kč dle § 7 advokátního tarifu). Náhrada hotových výdajů sestává z paušální částky 600 Kč (4 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobce plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů řízení o částku 2 856 Kč odpovídající DPH ve výši 21 % z částky 6 800 Kč. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 16 456 Kč a dále 3 000 Kč jako úhrada za zaplacený soudní poplatek.
Poučení
I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného IV. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení