8 A 141/2021– 45

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně: proti žalované: Servatech s.r.o., IČO: 29040591 sídlem Záběhlická 134/95, 106 00 Praha 10 zastoupena advokátkou JUDr. Michaelou Pechovou Vosátkovou sídlem Na Okraji 439/44, 162 00 Praha 6 Česká obchodní inspekce sídlem Štěpánská 796/44, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 10. 2021, č. j. ČOI 134256/21/O100/Svo/Št, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí České obchodní inspekce, ústřední inspektorát (dále jen „žalovaná“), ze dne 20. 10. 2021, č. j. ČOI 134256/21/O100/Svo/Št (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Inspektorátu České obchodní inspekce Středočeského a Hl. město Praha (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 17. 6. 2021, č. j. ČOI 81917/21/0100 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým jí byla uložena pokuta ve výši 80 000 Kč a propadnutí zajištěného výrobku – 1 ks iPhone 5 bílá, IMEI 990003170960708, pro porušení § 8, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 ve spojení s § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění (dále jen „ZOS“), a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobkyně byla prvostupňovým rozhodnutím shledána vinou z: – přestupku podle § 24 odst. 7 písm. d) ZOS, kterého se měla dopustit tím, že dne 20. 2. 2018 na internetových stránkách www.servatech.cz nabízela k prodeji a prodala výrobek – zánovní iPhone 5 bílý, 16 GB, iOS6, LTE, STAV: A++, IMEI 990003170960708 – čímž porušila některá práva duševního vlastnictví, neboť se jednalo o padělek, – přestupku podle § 24 odst. 7 písm. i) ZOS, kterého se měla dopustit tím, že u zakoupeného zánovního telefonu iPhone 5 bílý, 16 GB, iOS6, LTE, STAV: A++, IMEI 990003170960708, poskytla spotřebiteli písemné informace o jeho způsobu použití pouze v cizím jazyce, – přestupku podle § 24 odst. 7 písm. e) ZOS, kterého se měla dopustit tím, že neinformovala spotřebitele o způsobu užití zánovního telefonu iPhone 6 šedý, 64 GB, iOS8, NFC, LTE, STAV: A++, IMEI 359282061087301, – přestupku podle § 24 odst. 7 písm. v) ZOS, kterého se měla dopustit tím, že v písemném potvrzení o reklamaci telefonu OUKITEL U20 Plus zlatý, uplatněné spotřebitelkou dne 26. 3. 2018, neuvedla údaj o tom, jaký způsob vyřízení spotřebitelka požadovala.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalované

3. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítala, že jí ohledně přestupku podle ust. § 24 odst. 7 písm. d) ZOS, bylo odňato právo se ve věci vyjádřit, a i když tak učinila, nebyla její vyjádření a její návrhy brány v potaz. Žalobkyně opakovaně žádala o vyhotovení nezávislého znaleckého posudku, jehož předmětem by byl výše specifikovaný telefon (zánovní iPhone 5 bílý). Tento návrh na provedení důkazu učinila podáními ze dne 20. 7. 2018 a 4. 12. 2018, v odporu proti příkazu ze dne 13. 3. 2019, a v písemnosti ze dne 6. 4. 2019. Správní orgán I. stupně však na daná podání nereagoval a s návrhem se nevypořádal. Až v odůvodnění rozhodnutí ze dne 29. 5. 2019 uvedl, že k vyhotovení znaleckého posudku neshledává důvod, neboť z odborného vyjádření a jeho doplnění je zřejmé, že se v daném případě jedná o padělek a nedovolenou napodobeninu. Toto odůvodnění však dle žalobkyně není podloženo zákonnou úpravou a není řádně odůvodněno. Nelze tak souhlasit se závěrem, že skutečnost, že zajištěný výrobek porušuje práva duševního vlastnictví, byla v řízení jednoznačně prokázána, přičemž tato skutková zjištění byla podpořena i příslušnými odbornými posouzeními.

4. Správní orgán I. stupně sice nechal vypracovat „odborná vyjádření k zajištěnému zboží“, avšak daná vyjádření učiněná paní S. byla několikrát doplňována a jsou často v rozporu. V odůvodnění napadeného rozhodnutí tak není uvedena odpověď na otázku, zdali zboží označené ochrannou známkou bylo uvedeno na trh se souhlasem vlastníka ochranné známky, společnosti Apple Inc., či nikoliv, tedy zda došlo k vyčerpání práv z ochranné známky, a zda další distribuce a prodej tohoto kusu zboží je zásahem do ochranné známky. Z odborného vyjádření ze dne 5. 5. 2020 a ze dne 27. 1. 2021 lze mít za to, že předmětný výrobek byl vyroben jako originální výrobek a byl tedy uveden na trh se souhlasem vlastníka ochranné známky. Žalobkyně tak má za to, že správní orgány tuto otázku v dalším řízení nevyjasnily. Nesouhlasí přitom se závěrem žalované v napadeném rozhodnutí, že z obsahu všech vyjádření patentové zástupkyně lze dospět k závěru, že předmětný telefon byl původně vyroben jako originální telefon s tím, že v případě, kdy konstatuje, že zajištěný iPhone nebyl vyroben společností Apple Inc. ani s jejím souhlasem, má na mysli, že po opatření zajištěného iPhone neoriginálním krytem jej již nelze považovat za výrobek, který by vyrobila společnost Apple Inc. Pokud sama žalovaná souhlasí s tím, že „stručná konstatování patentové zástupkyně v některých jejich vyjádřeních mohou vzbuzovat pochybnosti o tom, jak je odpověď myšlena“, nelze opírat o tato vyjádření svá rozhodnutí. Od patentové zástupkyně přitom lze očekávat jednoznačné závěry, které nebudou vzbuzovat domněnky ani pochybnosti. Odborná vyjádření jsou navíc vypracována na základě zaslané fotodokumentace, bez osobního a odborného znaleckého prohlédnutí zajištěného zboží, a nejsou učiněna nezávislým znalcem, neboť paní Mgr. M. S., která je vypracovala, zastupuje společnost Apple Inc.

5. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně namítala, že co se týče tvrzeného spáchání přestupku podle ust. § 24 odst. 7 písm. i) a ust. § 24 odst. 7 písm. e) ZOS, je s ohledem na povahu výrobku v daném případě nutný pouze bezpečnostní návod o zacházení s výrobkem. Mobilní telefony jsou výrobky zřejmé a obecné povahy, vztahuje se tak na ně ust. § 9 odst. 2 ZOS. Z tohoto důvodu je součástí výrobku návod pro bezpečnostní nakládání s výrobkem vzhledem k jeho nabíjení, údržbě, zacházení, pro osoby s implantáty. Vzhledem k rozšířenosti mobilních telefonů a jejich každodennímu užití tak žalobkyně nesouhlasí s tím, že telefon iPhone je přístroj s mnoha funkcemi potřebující proto návod, v situaci, kdy všichni výrobci mobilních telefonů toliko odkazují své uživatele na podrobný návod předmětného modelu na svých internetových stránkách. Svou zákonnou povinnost tak žalobkyně splnila.

6. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně namítala, že popis přestupku podle § 24 odst. 7 písm. v) ZOS v odůvodnění správních rozhodnutí není určitý. V odůvodnění Příkazu žalované ze dne 6. 3. 2019 je uvedeno, že „z obsahu spisu má správní orgán za prokázané, že spotřebitelka uplatnila dne 26. 3. 2018 dopisem ze dne 22. 3. 2018 reklamaci předmětného telefonu“. Jeho obsah však uveden není. Následně je v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí ze dne 29. 5. 2019 uvedeno, že „z obsahu spisu má správní orgán dále za prokázané, že spotřebitelka uplatnila dne 26. 3. 2018 dopisem ze dne 22. 3. 2018 reklamaci předmětného telefonu“, kdy „[p]řístroj hlásí, že chybí SIM karta, i přesto, že v mobilu je vložena. Nejde z něho volat…“, a „s požadavkem na opravu“. Dané odůvodnění je převzato i do následujících správních rozhodnutí. Je tak otázkou, proč příkaz ze dne 6. 3. 2019 dané neobsahuje a z jakého důvodu došlo ke změně popisu přestupku.

7. Žalobkyně uvedla, že spotřebitelku informovala o přijetí reklamace prostřednictvím e–mailu. Následně byl spotřebitelce doručen reklamační protokol, a to spolu s reklamovaným zařízením, který obsahoval i požadavek spotřebitelky na způsob vyřízení reklamace. Má proto za to, že neporušila svoji povinnost vyplývající jí z ust. § 19 odst. 1 ZOS, pokud spotřebitelce předala předmětné písemné potvrzení v průběhu reklamačního řízení. Právo spotřebitelky na obdržení písemného potvrzení o reklamaci se všemi náležitostmi tedy nebylo zkráceno, a žalobkyně se výše uvedeného přestupku nedopustila.

8. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobkyně namítala, že se předmětných přestupků měla dopustit v únoru, březnu a dubnu roku 2018. Příkaz byl však vydán až v březnu roku 2019, po zrušení rozhodnutí a vrácení věci správnímu orgánu I. stupně rozhodnutím ze dne 9. 9. 2019 bylo vydáno nové rozhodnutí až dne 17. 6. 2021, tedy po více jak 21 měsících. Přitom mají správní orgány zákonnou povinnost vyřizovat věc bez zbytečných průtahů.

9. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

10. K prvnímu žalobnímu bodu uvedla, že skutečnost, že zajištěný iPhone je opatřen neoriginálním zadním krytem a sluchátka k němu jsou nedovolenou napodobeninou, vyplývá nejen z odborných vyjádření zástupkyně společnosti Apple Inc., ale i z pořízené fotodokumentace a z odborného posouzení zajištěného iPhone a sluchátek vypracovaného inspektorkou žalované dne 20. 5. 2020, která měla výrobek k dispozici. Ze žádosti zástupkyně společnosti Apple Inc. o zapůjčení předmětného telefonu ze dne 22. 8. 2018, potvrzení o převzetí vzorků z téhož dne a potvrzení o vrácení vzorků ze dne 3. 10. 2018, je pak zřejmé, že tato měla předmětný iPhone fyzicky k dispozici za účelem jeho posouzení. Nevycházela tedy pouze z jeho fotodokumentace. Odborná vyjádření osob zastupujících majitele ochranných známek jsou pak v řízeních týkajících se podezření z porušení práva majitele ochranné známky pořizována za účelem skutkových zjištění zejména ohledně toho, zda majitel ochranné známky udělil souhlas k označení výrobku označením stejným nebo zaměnitelným s ochrannou známkou, neboť absence takového souhlasu je pojmovým znakem padělku podle ust. § 2 odst. 1 písm. n) bod 1. ZOS, a ohledně porovnání toho, zda a v čem se označení použité na posuzovaném výrobku liší od chráněného označení, neboť je to majitel ochranné známky, resp. jeho zástupce, kdo by měl nejlépe znát detaily chráněného označení. Obdobné pak platí ohledně nedovolené napodobeniny. Samotné posouzení, zda se jedná o padělek (nedovolenou napodobeninu), je otázkou právní, nikoli skutkovou, a náleží správnímu orgánu, který při rozhodování ve věci vychází mj. ze skutkových zjištění vyplývajících z vyjádření zástupce majitele příslušné ochranné známky. Žalovaná proto nespatřuje pochybení v tom, že za účelem posouzení, zda se jedná o padělek, resp. o nedovolenou napodobeninu, bylo využito i vyjádření zástupkyně společnosti Apple Inc.

11. V daném případě nebylo dle žalované nutné nechat provést znalecký posudek ohledně toho, zda použitý kryt je originální či nikoli, neboť tato skutečnost byla dostatečně prokázána v řízení pořízenými podklady. Nejednoznačnost vyjádření zástupkyně společnosti Apple Inc. se netýkala zásadní otázky, zda je předmětný telefon padělkem, ale pouze toho, zda je vůbec namístě v daném případě uvažovat o uplatnění principu vyčerpání práv z ochranné známky podle § 11 ZOS, jehož se žalobkyně dovolávala, neboť ten se týká pouze výrobků uvedených na trh vlastníkem ochranné známky nebo s jeho souhlasem. V případě konstatování, že předmětný telefon nebyl vyroben společností Apple Inc. ani s jejím souhlasem, má zástupkyně této společnosti na mysli, že po jeho opatření neoriginálním krytem jej již nelze považovat za výrobek, který by vyrobila společnost Apple Inc. Tato skutečnost pak má význam pouze z toho pohledu, zda je namístě uplatnit princip vyčerpání práv z ochranné známky; z pohledu posouzení, zda předmětný iPhone je padělkem čí nikoli, je tato okolnost nevýznamná, neboť jej činí padělkem již samotná skutečnost, že byl opatřen neoriginálním krytem.

12. Žalobkyně pak měla v průběhu řízení možnost se vyjádřit a předkládat návrhy, přičemž s jejími námitkami i vyjádřeními se správní orgány ve svých rozhodnutích zabývaly.

13. K námitce žalobkyně ve druhém žalobním bodu žalovaná uvedla, že v případě iPhonu, který v sobě kombinuje funkci telefonu a počítače a je určen pro déletrvající užívání, je třeba, aby informace o způsobu použití byly obsaženy v návodu s tím, že v případě prodeje výrobku přes internet lze v zásadě akceptovat, aby podrobný návod k obsluze byl spotřebiteli poskytnut v elektronické formě (např. zaslán e–mailem), nebo nahrán v paměti přístroje. Samotný internetový odkaz, kde si lze přečíst/stáhnout uživatelskou příručku, však požadavkům ust. § 9 odst. 1 ZOS neodpovídá, a to zejména proto, že nelze garantovat, že na daném odkazu budou potřebné informace dostupné po celou dobu používání výrobku spotřebitelem; takto dostupné informace proto nelze považovat za přiložené k výrobku podle ust. § 9 odst. 1 ZOS.

14. Ke třetímu žalobnímu bodu žalovaná uvedla, že ze spisového materiálu vyplývá, že reklamační protokol nevydala žalobkyně, ale že jej dne 22. 3. 2018 sepsala spotřebitelka při uplatnění reklamace. Na to žalobkyně reagovala e–mailem ze dne 28. 3. 2018, v němž uvedla pouze „Vaše zařízení bylo dne 26. 3. 2018 přijato do naší společnosti. O dalším průběhu Vás budeme kontaktovat“, e–mailem ze dne 17. 4. 2018 dále spotřebitelku informovala, že její reklamace nesplňuje záruční podmínky z důvodu silného mechanického poškození a nabídla jí diagnostiku s následným upřesněním cen opravy. Dne 20. 4. 2018 žalobkyně zaslala spotřebitelce e–mail s tím, že její reklamace je vyřízena, a že výsledek je v přiloženém servisním protokolu. V něm však způsob vyřízení reklamace požadovaný spotřebitelkou uveden není. Žalobkyně tedy v žádném svém úkonu spotřebitelce nepotvrdila, jaký způsob vyřízení reklamace požaduje, to je uvedeno pouze v reklamačním protokolu sepsaném spotřebitelkou. Skutečnost, že spotřebitelkou požadovaný způsob vyřízení reklamace je uveden v reklamačním protokolu, žalovaná vyhodnotila jako okolnost snižující závažnost posuzovaného přestupku, neboť skutečnost, že žalobkyně za této situace nepotvrdila spotřebitelce, jaký způsob vyřízení reklamace požaduje, by neměla vést ke ztížení důkazní pozice spotřebitelky v případném soudním sporu.

15. Absentující popis závady v odůvodnění příkazu žalovaná nepovažuje za pochybení, protože popis projednávaného skutku je obsažen ve výroku příkazu a shodně též v prvním prvostupňovém rozhodnutí, v souladu se zrušujícím rozhodnutím žalované pak byl tento popis v následujícím prvostupňovém rozhodnutí upřesněn. Z výroku a z odůvodnění příkazu je zřejmé, jaké reklamace se přestupek žalobkyně týkal, samotná absence popisu závady, která byla předmětem reklamace, na tom nic nemění.

16. K namítaným průtahům v řízení žalovaná uvedla, že tyto nemají vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci přestupku jsou pořádkové.

17. Žalobkyně reagovala replikou. Uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalované, že okolnost, zda byl předmětný iPhone vyroben jako originální, nemá význam. Tato skutečnost je podle ní rozhodná pro aplikaci § 11 zákona o ochranných známkách. Odborné posouzení tak musí obsahovat kompletní posouzení výrobku, nepostačuje strohé konstatování, že je vyměněn zadní kryt telefonu. Zásadní způsob modifikace výrobku tak nebyl žalovanou prokázán.

18. Žalovaná se navíc nevypořádala se závěrem odvolacího orgánu v nálezu ze dne 9. 9. 2019, č. j. ČOI 114170/19/O100/1000/19/Svo/Št, který dal žalobkyni za pravdu, že posudek patentová zástupkyně zpracovala nedostatečně, vzhledem ke konstatování padělku daného telefonu iPhone 5.

19. Žalobkyni pak není zřejmá odbornost inspektorky žalované, která zpracovala odborné posouzení ze dne 20. 5. 2020, tedy po pěti odborných posouzeních ze strany paní S.. Žalobkyně má za to, že dané posouzení by mělo být učiněno nezávislou osobou, nikoliv zaměstnancem žalované.

20. Žalobkyně dále nesouhlasila s tím, že zajištěné zboží nemůže být považováno za produkt, který vyrobila společnost Apple Inc., neboť k modifikaci výrobku došlo v roce 2018, tj. po pěti letech od ukončení prodeje předmětného typu telefonu, a v době, kdy sám výrobce neposkytoval náhradní díly, a prodávané zboží bylo označené jako zánovní. Nad to v současné době již společnost Apple Inc. modifikaci svého produktu povoluje.

21. K přestupku podle § 24 odst. 7 písm. v) ZOS žalobkyně uvedla, že v servisním protokolu byl uveden způsob vyřízení reklamace: „nelze opravit“. Z toho plyne, že spotřebitelka uplatnila způsob vyřízení reklamace, a to opravu.

22. Při jednání dne 1. 11. 2023 účastníci setrvali na argumentaci uvedenou v rámci svých podání v předcházejícím soudním řízení.

III. Posouzení žaloby

23. Městský soud v Praze (dále jen „soud“) ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí podle § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vady napadeného rozhodnutí, ke kterým by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud u napadeného rozhodnutí neshledal.

24. Na základě prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

25. Pokud jde o žalobní námitku směřující proti výroku o přestupku, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že dne 20. 2. 2018 na internetových stránkách www.servatech.cz nabízela k prodeji a prodala výrobek – zánovní bílý iPhone 5, čímž porušila některá práva duševního vlastnictví, neboť se jednalo o padělek, soud konstatoval, že není důvodná.

26. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. n) bod 1. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, pro účely tohoto zákona se rozumí výrobkem porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí padělek, jímž je výrobek, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu,4b) dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou–li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení.

27. Podle ust. § 24 odst. 7 písm. d) ZOS, ve znění platném do 15. 7. 2019, se prodávající dopustí přestupku tím, že poruší zákaz nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení podle zvláštního právního předpisu.

28. K tomu, aby konkrétní výrobek byl klasifikován jako padělek podle citované normy tedy plně postačuje, je–li na něm bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu.

29. V projednávané věci měla právě taková situace nastat v důsledku toho, že předmětný telefon byl opatřen neoriginálním zadním krytem, na němž se nacházela napodobenina loga výrobce telefonu, společnosti Apple Inc.

30. Tuto skutečnost zjistila Česká obchodní inspekce z vyjádření, které jí dne 10. 9. 2018 poskytla paní M. S., zastupující společnost Apple Inc.; tato osoba svá odborná vyjádření následně vždy na výzvu České obchodní inspekce doplnila, a to podáními ze dne 4. 12. 2019, 4. 3. 2020, 5. 5. 2020, 22. 12. 2020 a 27. 1. 2021. Tato vyjádření se svým obsahem v jisté míře odlišují, nicméně z nich vyplývá to pro posouzení věci nejpodstatnější, totiž že předmětný telefon iPhone 5 je opatřen zadním krytem, který není originálním výrobkem společnosti Apple Inc. Tento kryt byl vyměněn postupem nikoliv autorizovaným společností Apple Inc. a nachází se na něm napodobenina loga této společnosti. Po takto neodborně a neoprávněně provedené repasi nelze tento výrobek považovat nadále za originální výrobek společnosti Apple Inc.

31. Za tohoto stavu věci správní orgány nepochybily, jestliže dospěly k závěru, že žalobkyně nabízela, resp. prodala, výrobek, který splňoval definici padělku podle ust. § 2 odst. 1 písm. n) bod 1. zákona o ochraně spotřebitele, a tedy že prodejem tohoto výrobku se žalobkyně dopustila přestupku podle ust. § 24 odst. 7 písm. d) ZOS, ve znění platném do 15. 7. 2019.

32. Pokud pak jde o námitky žalobkyně ohledně toho, že ke zjištění skutkového stavu použily správní orgány pouze a právě odborných vyjádření paní M. S. a neopatřily znalecký posudek, soud konstatuje, že pro takový postup nebyl důvod. Jak je uvedeno výše, právě ohledně podstatných skutečností jsou vyjádření paní S. dostatečně srozumitelná a určitá. Žalobkyně sama ostatně neuvedla nic o tom, v jakém smyslu by skutkový stav nebyl dostatečně anebo správně zjištěn, tedy například že by namítala, že zadní kryt předmětného telefonu je krytem originálním, nebo že nenese logo Apple Inc., resp. pokud ano, že toto logo je pravé apod., tedy jaký jiný skutkový stav by měl být zjištěn.

33. Ohledně námitky, že správní orgán se nevypořádaly s otázkou vyčerpání práv z ochranné známky a zda předmětné zboží bylo uvedeno na trh se souhlasem vlastníka ochranné známky, má soud za to, že to nebylo v kontextu výše uvedeného nijak významné. I pokud by byl předmětný výrobek původně uveden na trh se souhlasem vlastníka ochranné známky – a lze předpokládat, že tomu tak mohlo být – neautorizovaným zásahem do jeho konstrukce, tedy výměnou zadního krytu za neoriginální díl, opatřený napodobeninou loga výrobce – se tento telefon stal padělkem a jeho další nabízení a prodej odporoval zákonu o ochraně spotřebitele.

34. Dále se soud zabýval druhým žalobním bodem, v němž žalobkyně brojila proti svému postihu za to, že u zakoupeného zánovního telefonu iPhone 5 bílý poskytla spotřebiteli písemné informace o způsobu jeho použití pouze v cizím jazyce, resp. že neinformovala spotřebitele o způsobu použití zánovního telefonu iPhone 6 šedý. Ani tuto námitku soud neshledal důvodnou.

35. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

36. Podle ust. § 9 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele povinností uvedených v odstavci 1 se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.

37. Podle ust. 24 odst. 7 písm. e) zákona o ochraně spotřebitele se prodávající se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 9 a § 10 odst. 2.

38. Podle ust. 24 odst. 7 písm. i) zákona o ochraně spotřebitele se prodávající se dopustí přestupku tím, že poskytuje informace v rozporu s § 11.

39. Žalobkyně namítala v podstatě jen to, že s ohledem na povahu výrobků je nutný pouze bezpečnostní návod, neboť mobilní telefony jsou výrobky zřejmé a obecné povahy, že iPhone není přístrojem s mnoha funkcemi a že výrobci mobilních telefonů odkazují své uživatele na návody na svých internetových stránkách.

40. Tuto námitku žalobkyně uplatnila již v odvolání a žalovaný odvolací orgán se s ní vypořádal na straně 8, ve druhém a třetím odstavci, napadeného rozhodnutí. Na argumentaci tam obsaženou soud v plném rozsahu odkazuje, neboť shodně se žalovaným má za to, že telefon iPhone v sobě kombinuje funkci telefonu a počítače, tedy je zařízením s mnoha funkcemi, umožňujícími nejen komunikaci, ale i užívání mnoha různých aplikací, dalece přesahující prostou telefonní komunikaci. Jejich obsluha a používání tedy není zřejmou nebo obecně známou skutečností a nepostačuje proto, aby spotřebitel k výrobku obdržel jen bezpečnostní informace v českém jazyce a základní návod k obsluze přístroje v anglickém jazyce, resp. pouze bezpečnostní pokyny v českém jazyce.

41. Jestliže žalobkyně v popsaných případech neposkytla spotřebitelům řádné informace o vlastnostech prodávaných výrobků, o způsobu jejich použití a údržby, pak se dopustila přestupku podle ust. § 24 odst. 7 písm. e), resp. písm. i) zákona o ochraně spotřebitele.

42. Žalobkyně dále brojila proti svému postihu v souvislosti s vyřizováním reklamace telefonu OUKITEL U20 Plus zlatý.

43. Podle ust. § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele s výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba,13) je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.

44. Podle ust. § 24 odst. 7 písm. v) zákona o ochraně spotřebitele prodávající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci nebo nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji.

45. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že zákaznice paní M. C. reklamovala u žalobkyně mobilní telefon OUKITEL U20 Plus zlatý, a to reklamačním protokolem ze dne 22. 3. 2018. Žalobkyně tuto reklamaci přijala, a jako potvrzení o tom zaslala zákaznici dne 28. 3. 2018 e–mailovou zprávu tohoto znění: „Vážený zákazníku, Vaše zařízení bylo dne 26. 3. 2018 přijato do naší společnosti, O dalším průběhu Vás budeme kontaktovat. S pozdravem Petr Balakovski Servis Servatech“.

46. Ve spise je založena i další komunikace mezi žalobkyní a zákaznicí, avšak ta se týká už toho, že reklamace nebyla uznána, že zákaznici byla nabídnuta placená oprava a zákaznici byl naúčtován manipulační poplatek; to však již není předmětem řízení o přestupku.

47. K posouzení odpovědnosti žalobkyně za přestupek je podstatné pouze a právě to, jak reagovala na uplatnění reklamace, tedy zda vydala písemné potvrzení podle ust. § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele.

48. E–mailové sdělení ze dne 28. 3. 2018 obsahuje pouze potvrzení o tom, kdy zákaznice své právo uplatnila, nikoliv však už o tom, co je předmětem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitelka požaduje. Toto sdělení tedy není řádným potvrzením podle citované normy a žalobkyně tudíž svou povinnost zákonem uloženou nesplnila. Její postih za přestupek podle ust. § 24 odst. 7 písm. v) zákona o ochraně spotřebitele tedy byl v souladu se zákonem a žalobní námitka tak nebyla důvodná.

49. Konečně se soud zabýval tvrzením žalobkyně, že popis tohoto přestupku tak, jak by obsažen v příkazu ze dne 6. 3. 2019, je odlišný od jeho popisu v rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 29. 5. 2019 a též v napadeném rozhodnutí ze dne 20. 10. 2021.

50. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že ve věci předmětných přestupků rozhodl správní orgán I. stupně, tedy Česká obchodní inspekce, nejprve dne 6. 3. 2019, a to formou příkazu č. j. ČOI 32053/19/1000. Tento příkaz byl žalobkyni doručen dne 7. 3. 2019 a žalobkyně proti němu dne 14. 3. 2019 podala odpor.

51. Podle ust. § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

52. Podle ust. § 150 odst. 3 věta první a druhá správního řádu proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl–li podán nepřípustný nebo opožděný odpor.

53. Podání odporu dne 14. 3. 2019 mělo tedy za následek tu skutečnost, že příkaz ze dne 6. 3. 2019 byl zrušen a nadále je nutno na něj hledět, jako kdyby nebyl vydán. V dalším řízení tak neměl žádné právní účinky, neboť ty byly zcela nahrazeny právě rozhodnutím České obchodní inspekce ve spojení s napadeným rozhodnutím žalovaného. Z hlediska veřejných subjektivních práv žalobkyně tak zrušený příkaz nemá žádnou relevanci a jeho obsah je tedy pro přezkum napadeného rozhodnutí bezpodstatný. Soud proto tuto námitku rovněž odmítl.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

54. Na základě shora uvedených skutečností městský soud dospěl k závěru, že žádná z žalobních námitek nebyla důvodná, a žalobu proto podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.

55. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalovaná, avšak žalované v řízení žádné náklady nad rámec její úřední činnosti nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalované III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení