Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

8 A 15/2024– 70

Rozhodnuto 2024-11-13

Citované zákony (15)

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce Městys Cerhenice, IČ: 00235300, se sídlem Školská 448, Cerhenice, právně zastoupeného Mgr. Ivetou Zetochovou, advokátkou se sídlem Váňova 3180, Kladno, proti žalovanému Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2024, č. j. MMR–1506/2024–26, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2024, č. j. MMR–1506/2024–26, se ruší a žalovanému se věc vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. 28431/2022–55 ze dne 2. 5. 2022 byla žalobci poskytnuta dotace z integrovaného regionálního operačního programu v rámci projektu č. CZ. D6. 127/0.0/0/21_124/0017097/2023/001/POST s názvem „Pořízení automobilu pro pečovatelskou službu Cerhenice“.

2. Na základě výsledku administrativního ověření žádosti bylo rozhodnuto o nevyplacení části dotace – finanční opravě, neboť bylo zjištěno, že žalobce porušil přílohu č.

3. Obecných pravidel pro žadatele a příjemce – Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014–2020 (dále jen „metodický pokyn“ nebo jen „MPZ“). Finanční oprava činila 10 % z částky poskytnuté podpory. Celkem nebyla vyplacena dotace v částce 96 750, 68 Kč.

3. Poskytovatel dotace odůvodnil její částečné nevyplacení tím, že žalobce postupoval v rozporu s čl.7.2.1. bod a) MPZ a čl. 1.

1. MPZ, neboť došlo k nesrovnalosti ohledně stanovení termínu záruky předmětu zakázky – automobilu pro pečovatelskou službu. Návrh kupní smlouvy obsahoval informaci o záruce v délce 24 měsíců, zatímco v příloze technická specifikace osobního vozidla byl uveden minimální požadavek na záruku vozidla v rozsahu 7 let/150 000 km.

4. Proti opatření řídícího orgánu integrovaného regionálního operačního programu ze dne 12. 7. 2023, jímž bylo o nevyplacení části dotace rozhodnuto, podal žalobce odvolání. O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že opatření poskytovatele dotace ze dne 12. 7. 2023, kterým nebyla dle ustanovení § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla“) za porušení části III odst. 1 bod 2 podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace č.j. 28431/2022–55 ze dne 2. 5. 2022 ve znění pozdějších změn vyplacena část dotace ve výši 96 750,68 Kč považuje za oprávněné. Žalovaný potvrdil opatření poskytovatele dotace, tedy ponížení dotace o částku ve výši 96 750,68 Kč.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

5. V prvé žalobní námitce žalobce namítá, že žalovaný se dostatečně nevypořádal s námitkami, které žalobce uvedl již v původním řízení v souladu s §14e odst. 2 rozpočtových pravidel. Ze strany žalobce se jednalo o bezvýznamné administrativní pochybení, neboť žalobce chybně uvedl název záruky v příloze č. 4 zadávací dokumentace. Požadavek byl směřován na záruku baterie, záruční doba stanovená v příloze č. 4 zadávací dokumentace na dobu 7 let/150 000 km je zcela standardní a v dnešní době ji nabízí naprostá většina prodejců automobilů. Vytýkané rozdílné nastavení záručních podmínek proto nemohlo mít reálný vliv na obdržení dalších nabídek, neboť naprostá většina automobilů odpovídající nastavené specifikace splňuje splňuje uvedenou požadovanou záruční lhůtu. Žalobce tedy namítl, že žádným způsobem neporušil zásadu transparentnosti výběrového řízení.

6. Výběrové řízení bylo otevřené a transparentní. Všichni potenciální žadatelé měli možnost žalobce kontaktovat v případě nejasností nebo pochybností týkající se administrativního pochybení. Takové dotazy v průběhu výběrového řízení však vzneseny nebyly. V napadeném rozhodnutí také není uvedena žádná konkrétní stížnost či konkrétní případ nabídky, která byla učiněna chybně, či z důvodu nejistoty nebyla učiněna vůbec.

7. Primární důvod toho, proč žalobce neobdržel více nabídek, tkví v nastalé globální krizi automobilového průmyslu v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Ten měl za následek nedostatek čipů na trhu. Poskytování záruk a jejich délek je věcí prodejců a smluvního nastavení. Globální výpadek s dodávkami autodílů je však objektivní stav.

8. Žalobce srovnal počet nabídek s jinými obcemi, které v obdobném období vypisovaly tutéž veřejnou zakázku. Z tabulky, kterou žalobce v žalobě prezentoval, vyplývá, že obec Poniklá obdržela dvě nabídky, obec Loučovice dvě nabídky, město Luže jednu nabídku, město Stochov tři nabídky, z nichž pouze dvě dodaly podepsané dokumenty a mohly být hodnoceny, a město Řevnice tři nabídky.

9. K tomu žalobce uvedl, že z jím poskytnutého přehledu vyplývá, že v souvislosti s dotačním titulem na pořizování vozidel pro pečovatelskou službu byly standardně činěny nabídky v počtu od jednoho do tří v důsledku situace na trhu a nemožnosti poptávané automobily v požadovaných výbavách dodat. Pochybení, ke kterému na straně žalobce došlo, nemělo reálný vliv na průběh veřejné zakázky a vysoutěžení konečného dodavatele. Žalobce připustil, že jeho vinou došlo v zadávacích podmínkách k překlepu. Tato skutečnost však nedosahuje závažnosti a intenzity, která by znamenala porušení podmínek.

10. Žalobce uvedl, že nevyplacení části dotace ve výši 10 % nenaplnilo skutkovou podstatu MPZ, je nepřiměřeně tvrdé a nekorespondující s typovou závažností pochybení.

11. Napadenému rozhodnutí rovněž vytkl, že bližší vyjádření k aplikaci finanční opravy není uvedeno. V příloze č. 5, čl. 3 bod 12 je uvedena jednotná výše finančních oprav 10 %. Žalobce má však za to, že se jedná o jiný případ než projednávaný. Jak opatření, tak rozhodnutí žalovaného uvádí nedostatečné či nepřesné vymezení předmětu veřejné zakázky, které je specifikováno takto: „Zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, což mohlo odradit potencionální dodavatele od podání nabídky, předběžné nabídky či žádosti o účast.“ 12. S uvedeným závěrem žalobce nesouhlasí, trvá na tom, že v dané věci vymezil předmět veřejné zakázky dostatečně přesně a určitě. Pokud by však soud shledal, že některou z povinností žalobce porušil, má žalobce za to, že toto porušení není natolik závažné, aby bylo třeba po něm vyžadovat finanční opravu v uvedené výši. Žalovaný mohl užít přílohu č. 5, čl. 3, bod 24, tzv. jiná porušení, která umožňuje uložit finanční opravu 2 %.

13. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Žalobce jako příjemce při zadání zakázky postupoval v rozporu s čl. 7.2.1., bod a přílohy č. 3 obecných MPS, neboť nestanovil zadávací podmínky zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, respektive termín záruky předmětu zakázky specifikoval nejasně a rozporně, když konkrétně v návrhu kupní smlouvy uvedl, že prodávající poskytuje záruku za jakost předmětu prodeje po dobu 24 měsíců, záruka za jakost počíná běžet ode dne převzetí předmětu prodeje kupujícím. V příloze č. 4 zadávacích podmínek označené jako technická specifikace osobního vozidla uvedl minimální požadavek na záruku vozidla v rozsahu 7 let/150 000 km. Tento postup mohl mít vliv na obdržení, potažmo výběr nejvhodnější nabídky. Pochybení žalobce bylo kvalifikováno dle č. 3, bod 12 přílohy č. 5 obecných pravidel pro žadatele a příjemce sazebníku finančních oprav jako nedostatečné či nepřesné vymezení předmětu veřejné zakázky. Finanční oprava byla stanovena ve výši 10 %.

14. Zadavatel při zadávání zakázky je povinen dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Specifikace předmětu zakázky v technické specifikaci a v návrhu kupní smlouvy nebyla vzájemně ve shodě a obsahovala uvedenou nesrovnalost. Předpokládaná hodnota zakázky byla stanovena ve výši 999 174 Kč bez DPH, základním kritériem hodnocení nabídek byla nejnižší nabídková cena s váhou kritéria 100 %. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel jedinou nabídku od společnosti Mototrade VM, s.r.o. se sídlem Lipová 151, Vysoké Mýto. Tato firma byla také vybrána jako dodavatel a byla s ní uzavřena smlouva.

15. V podané žalobě žalobce neuvádí nové skutečnosti a důkazy, kromě průzkumu trhu, které by nepředložil v předchozích řízeních. Žalovaný má za to, že se s těmito skutečnostmi a důkazy náležitě vypořádal v napadeném rozhodnutí. Žalovaný s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu konstatoval, že ve výzvě k podání nabídky je nezbytné vymezit jasná pravidla, na jejichž základě bude možné podat vzájemně porovnatelné nabídky, aby zadavatel mohl objektivně zjistit, která nabídka je pro něj nejvhodnější. Tato skutečnost souvisí se zásadami transparentnosti a rovného zacházení. K zajištění tohoto účelu jsou stanoveny náležitosti, které musí výzva k podání nabídky obsahovat, konkrétně předmět zakázky musí být vymezen určitě, úplně a jednoznačně, aby potenciální dodavatelé měli konkrétní informace, co je předmětem plnění a které parametry zadavatel požaduje. V projednávané věci žalovaný konstatoval, že zadávací podmínky vykazují nejednoznačnost v návrhu kupní smlouvy, když příjemce požaduje, aby prodávající poskytl záruku za jakost předmětu prodeje po dobu 24 měsíců, v technické specifikaci však požaduje, aby záruka vozidel byla alespoň 7 let/150 000 km. Nejde o administrativní překlep žalobce, ale o změnu předmětu veřejné zakázky. Záruční dobu o délce dvou let nelze ani v nejmenším připodobnit záruční době o délce 7 let/150 000 km. Tvrzení žalobce, že se mělo jednat o záruční dobu baterie, je irelevantní. V technické specifikaci se jasně uvádí požadavek na záruku vozidla.

16. Žalovaný s odkazem na čl. 6.1.

1. MPZ, čl. 7.2.

1. MPZ a § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 134/2016Sb., o zadávání veřejných zakázek a judikaturu správních soudů (rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1Afs 45/2010–159, ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2Afs 86/2008–222, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2010, č. j. 62Ca 31/2008–114, ze dne 15. 2. 2012, č. j. 62Af 50/2011–72), jakož i rozsudek Soudního dvora evropské Unie (SDEU) ze dne 7. 12. 2000 ve věci C–324/98, Telaustria Verglas GmbH a Telefonadress GmbH proti Telekom Austria AG, uvedl, že jedním ze základních účelů výběrového řízení je výběr nejvhodnější, respektive ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Z toho důvodu je nezbytné ve výzvě k podání nabídky vymezit jasná pravidla, na jejíž základě bude možné podat zákonně porovnatelné nabídky, aby zadavatel mohou objektivně zjistit, která nabídka je pro něj nejvhodnější. K zajištění tohoto účelu musí výzva k podání nabídky obsahovat určité minimální náležitosti, které předepisuje MPZ v čl. 7.2.

1. Předmět zakázky musí být vymezen natolik určitě, úplně a jednoznačně, aby měli potenciální dodavatelé konkrétní informace, co je předmětem plnění a které parametry zadavatel požaduje. Zadavatel je povinen vymezit předmět zakázky dostatečně jednoznačným a srozumitelným způsobem a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro účast dodavatele ve výběrovém řízení.

17. Žalovaný konstatoval, že informace o záruční době předmětu k plnění, které žalobce uvedl v přílohách číslo 3 a 4, jsou jednoznačně vzájemně rozporné a dodavatelé tak na základě uvedených informací nemohli disponovat dostatečnými informacemi pro podání řádných a porovnatelných nabídek. Délka záruční doby má podstatný vliv na výši ceny. Je nepodstatné, že většina prodejců je schopna nabídnout jakkoliv dlouhou záruku, problematická totiž není skutečnost, že by snad někteří potenciální dodavatelé mohli mít problém nabídnout záruku požadovanou příjemcem. Problém spočíval v tom, že ze zadávacích podmínek nebylo možné jednoznačně určit, jak dlouhou záruku příjemce reálně požaduje. Skutečnost, že na vytýkaný rozpor v požadované délce záruky nebyl ze strany zájemců žalobce dotazován, nemůže žalobce jako zadavatele vyvinit, neboť je to výhradně zadavatel, který je odpovědný za správnost zadávacích podmínek. Žalovaný rovněž odmítl spekulaci, proč žalobce neobdržel více nabídek, respektive co mohlo být důvodem nepodání nabídek ze strany potenciálních zadavatelů. Finanční oprava byla stanovena plně v souladu s bodem 12 Sazebníku finančních oprav, přičemž sazba 10 % je zde uvedena jako pevná bez možnosti snížení s tím, že tato hranice přiměřeně zohledňuje míru závažnosti pochybení. Již samotná výše finanční opravy stanovená sazebníkem finančních oprav koresponduje s typovou závažností pochybení a je sama o sobě projevem zásady proporcionality.

18. V replice k podanému vyjádření žalobce namítl, že zadávací řízení bylo otevřené a transparentně zveřejněné na profilu zadavatele. Potenciální dodavatelé měli možnost vznést k administrativní chybě dotaz či připomínku, v průběhu zadávacího řízení takové dotazy vzneseny nebyly. Naprostá většina potenciálních dodavatelů standardně splňuje požadavek záruční doby v délce trvání 7 let/150 000 km, tedy přísnější z uvedených alternativ. Administrativní pochybení nemohlo mít proto reálný vliv na chování potenciálních dodavatelů, neboť naprostá většina automobilů, která odpovídá specifikaci dané zakázky, splňuje požadovanou záruční lhůtu. Pochybení žalobce bylo formální a zmiňovaná potencialita ovlivnění v daném případě zcela absentuje.

19. Žalobce má za to, že žalovaným konstatovaná nejednoznačnou zadávacích podmínek nedosahuje potřebné intenzity, aby jí bylo možno podřadit pod pojem nevymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, které může odradit potenciální dodavatele od podání nabídky ve smyslu čl. 3 bod 12 sazebníku finančních oprav. Povaha a závažnost pochybení žalobce odpovídá spíše klasifikaci coby pochybení nízké intenzity, která finanční opravu nevyžaduje. Případně bylo možno je podřadit pod jinou kvalifikaci, a sice kvalifikaci podle čl. 3 bod 24 sazebníku finančních oprav, jiné porušení, za které lze uložit finanční opravu na spodní hranici ve výši 2 % částky poskytnuté podpory na dotčenou zakázku.

20. Žalobce shrnul, že postup žalovaného je nepřiměřeně tvrdý a přehnaně formalistický s odkazem na § 3 odst. 4 správního řádu, který uvádí, že správní orgán je povinen dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu se provedená oprava jeví jako mimořádně nepřiměřená. Žalobce poukázal na konkrétní okolnosti, a to absenci úmyslu žalobce, absenci jakéhokoliv škodlivého následku, jakož i potencialitu jeho vzniku a skutečnost, že se jednalo o zakázku na pořízení automobilu pro pečovatelskou službu. Žalobce odkázal na srovnatelný případ, který byl posuzován Centrem pro regionální rozvoj České republiky, pod č. projektu CZ 06.6.127/0.0/0.0/021 124/0017096, kde byla řešena obdobná skutková podstata a po provedeném přezkumu bylo konstatováno, že zadavatel se při zadávání veřejné zakázky dopustil pochybení, které lze klasifikovat jako pochybení nízké závažnosti. To je bez dopadu na výši poskytnuté dotace. Ke svému tvrzení pak žalobce předložil důkazy, a to stanovisko k zakázce vydané Centrem pro regionální rozvoj České republiky ze dne 9. 11. 2022 a opravné stanovisko k zakázce vydané Centrem pro regionální rozvoj České republiky ze dne 24. 11. 2020.

III. Posouzení žaloby

21. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud ve věci neprovedl žalobcem navrhované důkazy – listiny dokládající postup dalších obcí vypisujících tutéž veřejnou zakázku (pouze účastníky seznámil s tím, že byly k žalobě připojeny), neboť žalovaný jednak s tvrzením žalobce nepolemizoval, a zejména pak pro posouzení věci není těchto důkazů potřeba. Ze stejného důvodu pak nebyl proveden důkaz předloženými stanovisky k zakázce vydané Centrem pro regionální rozvoj České republiky ze dne 9. 11. 2022 a ze dne 24. 11. 2020.

22. Mezi účastníky nebylo sporu o skutkovém stavu věci. Námitka nesprávného posouzení skutkového stavu v rozporu s listinnými důkazy není důvodná, neboť žalobce netvrdí a z okolností věci nevyplývá, že by skutkový stav byl odlišný, než jak z listin obsažených ve správním spise vyplývá.

23. Soud z obsahu správního spisu ověřil, a to konkrétně ze zadávací dokumentace, že její součástí je návrh kupní smlouvy dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. V článku IV. – odpovědnost za vady je uvedeno: „4.1. prodávající odpovídá za vady předmětu prodeje, které má ke dni jeho převzetí kupujícím, prodávající poskytuje záruku za jakost předmětu prodeje po dobu 24 měsíců, záruka za jakost počíná běžet ode dne převzetí předmětu prodeje kupujícím“.

24. Součástí zadávací dokumentace je rovněž excelová tabulka označená jako technická specifikace osobního vozidla, kde jsou uvedeny minimální technické parametry vozidla požadované zadavatelem a technické parametry vozidla nabízené účastníkem zadávacího řízení. Zde je uvedeno: „záruka vozidla 7 let/150 000 km.“ 25. Součástí správního spisu je rovněž výzva k podání nabídky – zadávací podmínky žalobce jako zadavatele, z nichž se podává, že předmětem zakázky bylo vozidlo pro pečovatelskou službu. Technické parametry jsou uvedeny v příloze zadávacích podmínek a podle bodu 8 základním kritériem pro přidělení veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena.

26. Konkrétně je uvedeno: „Nejnižší nabídka, cena Kč s DPH, váha 100 %. V rámci tohoto kritéria hodnocení účastník výběrového řízení předloží celkovou nabídku ceny za celý předmět plnění veřejné zakázky, jako výhodnější bude zadavatelé hodnotit nabídku toho účastníka výběrového řízení, jehož nabízená celková nabídková cena bude nižší oproti celkovým nabídkovým cenám nabízených ostatními účastníky výběrového řízení, nejlépe bude hodnocena nejnižší celková nabídková cena, při hodnocení celkové nabídkové ceny rozhoduje celková nabídková cena v Kč bez DPH, zadavatel bude při hodnocení tohoto kritéria hodnocení aplikovat kvantitativní metodu hodnocení, hodnocení nabídek je tedy v tomto kritériu hodnocení objektivní s použitím níže uvedeného matematického vzorce, do nějž budou zadavatelem dosazeny číselné hodnoty vztahující se k výši celkové nabídkové ceny, jež uvedou účastníci výběrového řízení ve svých nabídkách. Počet bodů hodnocené nabídky se rovná 100 x Hodnota nejnižší nabídky/hodnota hodnocené nabídky.“ 27. Z uvedeného vyplývá, že jediným relevantním kritériem, podle něhož bude vybrána vítězná nabídka, bude cena vozu. Ze všech nabídek byl žalobce jako zadavatel oprávněn a rovněž povinen vybrat nabídku vozidla vyhovující technickým parametrům, které je nabízeno za nejnižší cenu.

28. Žalobci je kladeno za vinu, že postupoval v rozporu s čl.7.2.1., bod a) MPZ a čl. 1.

1. MPZ.

29. V bodu 7.2.1. bod a) metodického pokynu se uvádí: V otevřené výzvě oznamuje zadavatel oznámením výběrového řízení neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat zakázku v tomto výběrovém řízení; oznámení otevřené výzvy je výzvou k podání nabídek dodavatelů. Oznámení výběrového řízení uveřejní zadavatel po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek: a) na profilu zadavatele.

30. V bodu 12 tabulky oprav je uvedeno: Nedostatečné či nepřesné vymezení předmětů veřejné zakázky. Popis porušení: zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, což mohlo odradit potencionální dodavatele od podání nabídky předběžné nabídky či žádosti o účast. Sazba finanční opravy je stanovena na 10 %. Bez možností dalšího snížení.

31. V bodu 24 tabulky oprav je uvedeno: Jiné porušení. Popis porušení: zadavatel se dopustil jiného než výše uvedeného porušení, které mělo nebo mohlo mít vliv na výběr dodavatele nebo které znemožnilo ověření souladu jeho postupu s pravidly IROP, včetně nedodržení základních zásad zadávacího řízení. Sazba finanční opravy je 25 %, jinak 2 % nebo 5 % nebo 10 % dle závažnosti porušení.

32. Podle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je–li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i).

33. Městský soud se ztotožňuje s argumentací žalobce v tom smyslu, že zásada transparentnosti výběrového řízení porušena nebyla. Pro posouzení věci je klíčovou skutečností, že jediným hodnotícím kritériem pro výběr dodavatele byla nabídnutá cena vozu (viz bod 25 rozsudku). I když k pochybení na straně žalobce došlo, nelze učinit jednoznačný závěr, že žalobce veřejnou zakázku vymezil způsobem, který dodavatele mohl odradit od podání nabídky, protože každému potenciálnímu dodavateli bylo jasné, že žalobce bude nabídku hodnotit podle výše nabídnuté ceny, nikoli podle délky poskytované záruky.

34. Z uvedeného městský soud dovozuje, že žalovaný chybně posoudil zjištěné pochybení podle tabulky 12 oprav a provedená korekce ve výši 25 % je nesprávná.

35. Správně mělo být postupováno podle bodu 24 tabulky, jak žalobce uvedl. Žalovaný se měl dále zabývat přiměřeností stanovené opravy.

36. Princip proporcionality ozřejmuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2019, č. j. 2 Afs 192/2018–74, v němž se uvádí: „má–li se uplatnit princip proporcionality pro odvod za porušení rozpočtové kázně (a to i při porušení vztahujícímu se k celému objemu poskytnuté dotace), pak je při uplatnění argumentu a maiori ad minus nezbytné zohledňovat přiměřenost též v případě provedení finanční opravy poskytnuté dotace (která navíc ani není uložena z důvodu nenaplnění účelu poskytnuté dotace)“.

37. Městský soud má za to, že poskytovatel dotace byl povinen přihlédnout k závažnosti pochybení, jehož se žalobce jako příjemce dotace dopustil. Jelikož klíčová žalobní námitka – tedy nesprávná aplikace bodu 12 tabulky, je důvodná a napadené rozhodnutí musí být proto zrušeno, musí se žalovaný v dalším rozhodnutí soustředit i na to, v jaké výši bude finanční oprava provedena.

38. V rozsudku ze dne 10. 7. 2019, č. j. 2 Afs 192/2018–74, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že již určení finanční opravy podle kazuistického sazebníku finančních oprav, s nímž se mohl žadatel seznámit před podáním žádosti o dotaci, lze považovat za naplnění zásady přiměřenosti. Existence sazebníku navíc zajišťuje ochranu před svévolí poskytovatele dotace. Na tyto úvahy dále navázaly rozsudky ze dne 5. 3. 2024, č. j. 6 Afs 4/2023–80 a č. j. 6 Afs 23/2023–81, kde Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako přiléhavé použití sazebníku, jehož hodnoty finančních oprav odpovídaly pokynům COCOF. V této souvislosti je však vhodné upozornit, že v případě rozsudku ze dne 10. 7. 2019, č. j. 2 Afs 192/2018–74, byl přezkoumávaný rozsudek městského soudu zrušen, neboť nebylo dostatečně posouzeno, zda nenastaly důvody pro snížení finanční korekce. V případech rozsudků ze dne 5. 3. 2024, č. j. 6 Afs 4/2023–80 a č. j. 6 Afs 23/2023–81, pak šlo o situace, kdy došlo k nedovolené podstatné změně smlouvy a správní orgány navíc ze sazebníku pouze vycházely a podložily aplikaci 25% finanční opravy i odůvodněním přiměřenosti tohoto opatření ve vztahu k míře narušení hospodářské soutěže.

39. Nejvyšší správní soud právě v rozsudku ze dne 30. 6. 2022, č. j. 2 Afs 146/2020–37, upozornil, že „správce daně měl při stanovení výše odvodu povinnost zkoumat, zda je jeho rozhodnutí v souladu se zásadou přiměřenosti (proporcionality). Správce daně tedy může výši odvodu stanovit i v jiné výši, než jaká vyplývá z procentního podílu podle rozhodnutí o poskytnutí dotace, pakliže by takto stanovená výše odvodu byla nepřiměřená. K obdobnému závěru Nejvyšší správní soud dospěl už ve svých rozsudcích ze dne 28. 3. 2019, č. j. 4 Afs 421/2018–39, a ze dne 27. 5. 2021, č. j. 8 Afs 130/2019–35. Tyto rozsudky se sice vážou k právní úpravě účinné do 31. 7. 2012 a týkaly se procentních rozmezí (a nikoliv pevného procentního podílu), ovšem účel dané normy zůstal i přes novelizaci zachován (správce daně zkoumá proporcionalitu) a jejich závěry lze vztáhnout i na nyní projednávanou věc.“.

40. Vzhledem k uvedenému městský soud shrnuje, že sazebníky, jež pravidelně tvoří součást smluv o poskytnutí dotace, představují užitečné východisko pro stanovení následku porušení dotačních pravidel a napomáhají naplnění zásady přiměřenosti. To platí obzvláště tehdy, pokud vycházejí z metodických materiálů nadřízených orgánů či Evropské komise. Tyto sazebníky nepředstavují obecně závazný právní předpis, avšak mohou být závazné, pokud se stanou jako v posuzované věci součástí veřejnoprávní smlouvy. Ani v takovém případě však nezbavují poskytovatele dotace ani správní orgány či správní soudy povinnosti dodržet zásadu přiměřenosti, která má ústavněprávní charakter (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. III. ÚS 1344/23). Odchýlení se od přesných hodnot uvedených v sazebníku tak samo o sobě nepředstavuje nezákonnost či svévoli na straně poskytovatele dotace či správního orgánu, pakliže je tento postup odůvodněn nepřiměřeností jejich aplikace na konkrétní případ.

41. V dalším řízení tedy žalovaný uváží závažnost žalobcova pochybení s tím, že zmatečným určením dvojí doby záruky k odrazení potencionálních dodavatelů dojít nemohlo, neboť 100% váha byla stanovena pro nejnižší nabízenou cenu a jedná se o pouhé administrativní pochybení. Žalovaný vezme v úvahu, zda má být finanční oprava vůbec provedena a dojde–li k závěru, že takový postup je nezbytný, při stanovení výše opravy v mezích bodu 12 tabulky zváží přiměřenost stanovené opravy a uloženou její výši řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodní.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

42. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žalobní námitka nepřiměřenosti zkrácení dotace je důvodná, a proto v souladu s § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil.

43. Žalobní námitka nedostatečného vypořádání se s námitkami uváděnými žalobcem je důvodná z části. Žalovaný na námitky žalobce přezkoumatelným způsobem reagoval, avšak učinil ve věci nesprávný závěr.

44. V dalším řízení je žalovaný vázán v souladu s § 78 odst. 5 s. ř. s. právním názorem vysloveným městským soudem v tomto rozsudku (viz body 32 a násl. rozsudku).

45. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek 3 000 Kč, odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“). Podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky z tarifní hodnoty 50 000 Kč činí výše odměny 3 100 Kč. Žalobci byla přiznána náhrada za tři úkony právní služby, a to převzetí věci [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky], písemné podání ve věci (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) a účast při ústním jednání [§ 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky] dále 3 x náhrada paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč.

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (1)