8 A 182/2016 - 80

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové v právní věci žalobce proti žalovanému T. H. zastoupena advokátem Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL. M., se sídlem Praze 7, Ovenecká 78/33 Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu Takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá práva na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobkyně se včas podanou žalobou dne 11. 10. 2016 domáhala u Městského soudu v Praze zrušení sdělení Ministerstva vnitra, Odbor správních činností, ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355- 26/SC-2012, jímž byla žalobkyně informována, z jakých důvodů nelze vyhovět její žádosti o potvrzení změny rodného čísla. In eventum v petitu své žaloby navrhovala, aby soud označil sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, jako nezákonný zásah správního orgánu.

2. V podané žalobě se žalobkyně označuje jako osoba neutrálního pohlaví, napadá postup Ministerstva vnitra, spočívající v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla žalobkyně do neutrálního tvaru, resp. v nezměnění rodného čísla do ženského tvaru.

3. Nezákonnost postupu žalovaného spatřovala v tom, že sdělení žalovaného je postaveno na tom, že nepodstoupila chirurgický zákrok spojený se znemožněním reprodukční funkce, a tedy nebyla splněna podmínka pro změnu rodného čísla – změna pohlaví ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

4. Žalobkyně uváděla, že má v osobních dokladech uvedeno mužské pohlaví, s nímž se však již od raného dětství neidentifikuje a cítí se být osobou bez přiřazeného pohlaví, v případě nutnosti výběru mezi pohlavím mužským a pohlavím ženským by přitom preferovala pohlaví ženské, ačkoli se za ženu nepovažuje, pročež necítí potřebu mít ženské pohlavní orgány. Skutečnost, že má v osobních dokladech údaj o mužském pohlaví a že je její rodné číslo vedeno jako v případě muže, ji dle odborného posudku psychicky frustruje. Žalobkyně se proto domáhá umožnění změny rodného čísla do neutrální podoby, popř. alespoň do podoby ženské, aniž by byla nucena absolvovat chirurgický zákrok, v jehož důsledku by ztratila schopnost reprodukce, jak předpokládá ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku.

5. Ze správního spisu soud ověřil, že zástupce žalobkyně podal na Ministerstvu vnitra, Odbor správních činností, žádost o potvrzení změny rodného čísla, fyzické osoby Taylor Hammerschmied, nar. 18. 7. 1977 Praha 2, a přiložil plnou moc, fotokopii občanského průkazu žadatelky, fotokopii hlášení o narození dítěte.

6. Žalovaný posoudil žádost žalobkyně ze dne 8. 7. 2016 doručenou dne 18. 7. 2016 jako podnět k provedení změny jejího rodného čísla. Na tuto žádost odpověděl sdělením ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, které bylo posléze napadeno svou žalobou. V tomto sdělení žalovaný informoval žalobkyni o tom, že změna rodného čísl je prováděna pouze v případech stanovených v §17 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, tedy bylo-li totožné rodné číslo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, bylo-li přiděleno chybné rodné číslo, došlo-li k osvojení nezletilé fyzické osoby, nebo došlo-li ke změně pohlaví. Požadovanou změnu rodného čísla tedy nelze provést, aniž žadatelka doloží lékařskou zprávu o dokončení změny pohlaví; bez tohoto lékařského osvědčení není podle stávající právní úpravy možno správní řízení o změně (resp. o přidělení nového) rodného čísla zahájit.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

7. Žalobkyně ve své žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016 uplatnila eventuální petit. Jednak navrhla sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, zrušit jako správní rozhodnutí a in eventum navrhla, aby Městský soud v Praze určil, že sdělením žalovaného ze dne 11. 8. 2016 došlo k nezákonnému zásahu do jejích práv.

8. Žalobkyně se dovolávala obecně Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, sjednané v Římě dne 4. listopadu 1950, s tím, že žalovaný má povinnost postupovat takovým způsobem, aby jeho činnost byla předně v souladu s těmito předpisy vyšší právní síly.

9. Žalobkyně namítala, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu je nezákonným zásahem také opomenutí konat a nezákonná nečinnost, a že žalovaný měl buď zahájit řízení o změně rodného čísla, anebo učinit jiné kroky proto, aby dostál povinnosti respektovat ústavní pořádek České republiky i vyhlášené mezinárodní smlouvy.

10. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 10. 11. 2016 navrhnul žalobu zamítnout s tím, že nebyla prokázána žádná skutečnost, jež by byla důvodem pro provedení změny rodného čísla žalobkyně ve smyslu zákona o evidenci obyvatel. Dále poukázal na „Zprávu o šetření ve věci diskriminace z důvodu pohlavní identifikace“ ze dne 29. 6. 2015, v níž veřejná ochránkyně práv neshledala v postupu Ministerstva vnitra pochybení.

11. Žalobkyně v replice ze dne 18. 4. 2017 informovala mj. o své ústavní stížnosti a usnesení Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2016, sp. zn. III. ÚS 3376/16, jímž byla ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítnut. Žalobkyně ústavní stížností napadla postup Ministerstva vnitra spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění jejího rodného čísla do neutrálního tvaru, in eventum proti postupu Ministerstva vnitra spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla do ženského tvaru, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a ustanovení § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel, ve slovech „u žen zvýšené o 50“.

12. Žalovaný správní orgán v duplice ze dne 10. 5. 2017 poukázal na ustanovení § 17a zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož dodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je povinen toto potvrzení oznámit matričnímu úřadu do tří pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví. Dnem změny pohlaví je den uvedený v tomto potvrzení. Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

13. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť ani žalobce, a ani žalovaný se k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního nevyjádřili.

III. Posouzení žaloby

14. Městský soud v Praze rozhodoval podle ustanovení § 87 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Městský soud v Praze žalobu usnesením ze dne 25. července 2017, č. j. 8 A 182/2016 - 40, odmítnul podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního.

16. Nicméně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 6. prosince 2017, č. j. 9 As 243/2017 – 95, vyhověl kasační stížnosti žalobkyně a usnesení Městského soudu v Praze ze dne ze dne 25. července 2017, č. j. 8 A 182/2016 - 40, zrušil.

17. Výrokem II. žalobu podanou podle § 65 soudního řádu správního proti sdělení Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, odmítl.

18. Výrokem III. věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení, co se týče žaloby podané dle § 82 soudního řádu správního, v níž se žalobkyně domáhá vyslovení, že sdělením žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, došlo k nezákonnému zásahu do jejích práv.

19. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 As 243/2017 – 95 poukázal na svůj rozsudek ze dne 19. května 2016, č. j. 9 As 299/2015 – 53, a konstatoval, že sdělení o nezahájení řízení z moci úřední ve smyslu § 42 správního řádu nenaplňuje formální požadavky na rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního, a proto proti sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016 není žaloba podle § 65 soudního řádu správního přípustná. Městský soud v Praze je tak povinen posoudit rovněž zásahovou žalobu směřující proti tomuto sdělení žalovaného v dalším řízení.

20. Podle § 82 soudního řádu správního každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

21. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. srpna 2005, č. j. 2 Aps 3/2004-42, z ustanovení § 85 s. ř. s. plyne, že ve vztahu mezi žalobou proti rozhodnutí a žalobou proti nezákonnému zásahu správního orgánu má primát žaloba proti rozhodnutí a možnost úspěšně podat žalobu proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu. Účastník řízení tedy nemůže volit, kterou z těchto žalob bude považovat za výhodnější a které řízení bude žalobou iniciovat.

22. Podle § 17 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel se změnou rodného čísla rozumí přidělení nového rodného čísla.

23. Podle § 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel změna rodného čísla se provede v případě, kdy a) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, b) bylo přiděleno chybné rodné číslo, c) došlo k osvojení nezletilé fyzické osoby, nebo d) došlo ke změně pohlaví.

24. Podle § 17a odst. 1 zákona o evidenci obyvatel v případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední.

25. Podle publikovaného stanoviska veřejného ochránce práv ze dne 29. června 2015, sp. zn. 206/2012/DIS/VP: I. Rodné číslo lze změnit pouze ze zákonem taxativně uvedených důvodů (§ 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel). Jedním z těchto důvodů je i změna pohlaví. Ke změně pohlaví dochází chirurgickým zákrokem při současném zneplodnění a přeměně pohlavních orgánů (§ 29 odst. 1 občanského zákoníku). Není proto pochybením Ministerstva vnitra, odmítne-li změnit rodné číslo z důvodu odlišné pohlavní identifikace žadatele, který nepodstoupil chirurgický zákrok. Jednalo-li by se o ústavně nepřípustné nerovné zacházení zapříčiněné přímo zákonnou úpravou, nikoli postupem Ministerstva vnitra, přísluší posouzení ústavnosti takové zákonné úpravy pouze Ústavnímu soudu. II. Nové rodné číslo v souvislosti se změnou pohlaví je přidělováno výhradně z moci úřední. Nelze jej proto přidělit na základě žádosti. Taková žádost je proto pouze podnětem a správní orgán (např. matriční úřad nebo Ministerstvo vnitra) je povinen toliko vyrozumět podatele o způsobu vyřízení (§ 42 správního řádu). III. Správní orgány jsou povinny jednat s adresáty svého působení zdvořile a vstřícně (§ 4 odst. 1 správního řádu). Z těchto důvodů by měly vhodně oslovovat osoby procházející změnou pohlaví; tj. podle prožívaného pohlaví, nikoliv podle administrativně zapsaného; jakož i osoby pohlavně nevyhraněné, tj. rodově neutrálně. K oslovení podle niterně prožívaného pohlaví by mělo být přistoupeno obzvláště v případech, kdy se osoba domáhá administrativní změny pohlaví a zároveň správní orgán výslovně upozornila na nevhodnost použitého oslovení. Nevhodné oslovení transsexuálních a pohlavně nevyhraněných osob jim může způsobovat zbytečnou psychickou újmu a být proto v rozporu se zásadou vstřícnosti veřejné správy.

26. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 As 243/2017 – 95 uložil zdejšímu soudu posoudit zásahovou žalobu směřující proti sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC- 2012. Nejvyšší správní soud k tomuto sdělení v citovaném rozsudku konstatoval, že žádost o potvrzení změny rodného čísla je právní institut upravený v § 17ca zákona o evidenci obyvatel, dle něhož platí: „V případě, že nositel rodného čísla nemůže doložit, že byla provedena změna jemu přiděleného rodného čísla, písemně požádá ministerstvo o potvrzení této změny.“ Vydávání potvrzení o změně rodného čísla nelze ztotožňovat se samotným prováděním změny rodného čísla. Podle Nejvyššího správního soudu žalovaný srozumitelně objasnil, že podle obsahu podání žalobkyně ze dne 8. 7. 2016, které mu bylo doručeno dne 18. 7. 2016, vyhodnotil tak, že žalobkyně usiluje o změnu rodného čísla. Poukázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 6. června 2012, č. j. 3 Ans 1/2012-19), podle níž o změně rodného čísla dle § 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel se rozhoduje ve správním řízení, které zahajuje výlučně správní orgán z moci úřední. Řízení z moci úřední je podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi dle § 27 odst. 1 správního řádu. Kdokoli může správnímu orgánu adresovat podnět k zahájení řízení z moci úřední (viz § 42 správního řádu). Doručením podnětu se však řízení z moci úřední nezahajuje. Podnět slouží jako podklad pro úvahu správního orgánu, zda jsou nebo nejsou dány podmínky pro zahájení řízení z moci úřední. Zahájení řízení z moci úřední má v konečném důsledku v rukou správní orgán. S ohledem na závěry citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ans 1/2012-19, podle něhož je správní řízení o změně rodného čísla řízení, které zahajuje správní orgán výlučně z moci úřední, je nutno konstatovat, že podání žalobkyně ze dne 8. 7. 2016, kterým usilovala o změnu svého rozhodného čísla, bylo podnětem k zahájení řízení o změně rodného čísla z moci úřední. Tímto způsobem na toto podání nahlížel ve svém sdělení ze dne 11. 8. 2016 i žalovaný, který je vyhodnotil jako „podnět k provedení změny rodného čísla“. Žalovaný ve věci nezahájil řízení o změně rodného čísla z moci úřední, když ve správním spise není založeno žádné oznámení o zahájení řízení z moci úřední ve smyslu § 46 odst. 1 správního řádu. Koneckonců ani žalobkyně netvrdila, že by jí zahájení řízení bylo oznámeno.

27. Nejvyšší správní soud konstatoval: „Pokud o to ten, kdo podal podnět k zahájení řízení z moci úřední, požádal, je správní orgán dle § 42 správního řádu povinen podateli sdělit ve lhůtě do třiceti dnů od obdržení podnětu, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k jeho zahájení, případně že podnět postoupil. Sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016, proti kterému stěžovatelka podala žalobu, Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako sdělení ve smyslu § 42 správního řádu o nezahájení řízení z moci úřední. Žalovaný zde sice uvádí, že „změna rodného čísla […] nemůže být Ministerstvem vnitra provedena“, nikoli, že nezahájil řízení o změně rodného čísla. Jde však toliko o formulační záležitost a o smyslu a vyznění sdělení žalovaného není pochyb. Žalovaný zde totiž objasnil své stanovisko, že neshledal podmínky pro to, aby u stěžovatelky ke změně rodného čísla došlo. Sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016 Nejvyšší správní soud tedy kvalifikoval jako sdělení dle § 42 správního řádu o tom, že k podnětu stěžovatelky nebude z moci úřední zahájeno řízení o změně rodného čísla.“ 28. Podle názoru Městský soud v Praze nelze tedy s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu hodnotit jako nezákonný. Naopak jednalo se o postup, který je v souladu s ustanoveními § 42 a § 46 odst. 1 správního řádu.

29. Podle § 29 odst. 1 občanského zákoníku změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.

30. Pokud jde o usnesení Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2016, sp. zn. III. ÚS 3376/16, jímž byla odmítnuta ústavní stížnost a návrh s ní spojený proti postupu Ministerstva vnitra spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla žalobkyně do neutrálního tvaru, in eventum proti postupu Ministerstva vnitra spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla žalobkyně do ženského tvaru, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a ustanovení § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel, ve slovech „u žen zvýšené o 50“, Ústavní soudu ústavní stížnost odmítnul.

31. V ústavní stížnosti se žalobkyně označila za osobu neutrálního pohlaví, brojila proti postupu Ministerstva vnitra, spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla stěžovatelky do neutrálního tvaru, resp. v nezměnění rodného čísla do ženského tvaru. Tento postup ministerstva považovala za porušení jejích základních práv, jmenovitě ustanovení čl. 3 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 2, čl. 31 a čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ustanovení čl. 3, čl. 8 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ustanovení čl. 7, čl. 17 a čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ustanovení čl. 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a ustanovení čl. 12 a čl. 16 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen.

32. Ústavní soud uvedl, že se jedná o osobu, která má v osobních dokladech uvedeno mužské pohlaví, s nímž se však již od raného dětství neidentifikuje a cítí se být osobou bez přiřazeného pohlaví, v případě nutnosti výběru mezi pohlavím mužským a pohlavím ženským by přitom preferovala pohlaví ženské, ačkoli se za ženu nepovažuje, pročež necítí potřebu mít ženské pohlavní orgány. Skutečnost, že má v osobních dokladech údaj o mužském pohlaví a že je její rodné číslo vedeno jako v případě muže, ji dle odborného posudku psychicky frustruje. Ministerstvo jí dopisem opakovaně (podruhé dne 11. 8. 2016) sdělilo, že není možné změnit její rodné číslo, aniž doloží lékařskou zprávu o dokončení změny pohlaví; bez tohoto lékařského osvědčení není dle účastníka řízení podle stávající právní úpravy možno správní řízení o změně (resp. o přidělení nového) rodného čísla zahájit.

33. Ústavní stížnost považoval za předčasnou, a tedy nepřípustnou (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Současně neshledal, že by ústavní stížnost podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatelky ve smyslu § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

34. Městský soud v Praze se tedy musel v inkriminované věci zabývat materiální stránkou, tedy tím, zda je schopné posuzované sdělení žalovaného zasáhnout právní sféru žalobkyně, popř. zda k zásahu skutečně došlo. Po posouzení věci dospěl k závěru, že vyjádření Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, nedošlo k nezákonnému zásahu do práv žalobkyně.

35. Pokud jde o povahu samotného sdělení, rozebral ji podrobně Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 As 243/2017 – 95, jedná se o informaci o nezahájení řízení z moci úřední ve smyslu § 42 správního řádu. Rodné číslo lze změnit pouze ze zákonem taxativně uvedených důvodů uvedených v § 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel, přičemž jedním z těchto důvodů je i změna pohlaví. Sdělení proto nelze považovat za nezákonný zásah, sděluje-li se jím žalobkyni současná platná právní úprava. Koneckonců ani veřejný ochránce práv neshledal pochybením Ministerstva vnitra, odmítlo-li změnit rodné číslo z důvodu odlišné pohlavní identifikace žadatele, který nepodstoupil chirurgický zákrok (viz stanovisko ze dne 29. června 2015, sp. zn. 206/2012/DIS/VP).

36. Jak vyplývá z ustálené judikatury, aby bylo možné se domáhat ochrany před zásahem, je třeba, aby tento zásah kumulativně splňoval podmínky, které Nejvyšší správní soud shrnul v rozsudku ze dne 17. března 2005, č. j. 2 Aps 1/2005 – 65. Z něj vyplývá: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, který není rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. soudního řádu správního poskytnout, přičemž uvedené definiční znaky zásahu, tj. podmínky pod č. 1 až 3 a 5 až 6, jsou již hodnocením věcné legitimace ústící do zákazu a příkazu správnímu orgánu nebo do zamítnutí žaloby (§ 87 odst. 2 a 3 soudního řádu správního).

37. V inkriminované věci je nesporné, že vyjádření Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV- 67355-26/SC-2012, se vztahuje k nezahájení řízení z moci úřední, kdy došlo k podnětu žalobkyně, ale správní orgán neshledal důvody. Citovaná ustanovení právních předpisů, která žalovaný označil ve svém sdělení, jsou platná pro každého. Žalobkyně jimi proto nemohla být přímo na svých právech zkrácena. Sdělením nebylo proti žalobkyni přímo zasaženo. Zásah netrvá ani nehrozí jeho opakování.

38. Žalobkyně se v žalobě dovolávala některých konkrétních rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, (dále jen „ESLP“).

39. Pokud jde o namítaný rozsudek ESLP ve věci Van Kück v. Německo - 35968/97 ze dne 12. 6. 2003, jedná se o problém s pohlavní identitou, kdy dotčená osoba postoupila hormonální léčbu a chirurgický zákrok ke změně pohlaví a německá zdravotní pojišťovna odmítala nést náklady této léčby, přičemž německé soudy je nepovažovaly za nezbytné lékařské ošetření. Nicméně ESLP v tomto postupu shledal porušení čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tj. právo na respektování soukromého a rodinného života. Jedná se tedy o opačný případ než v inkriminované věci, když žalobkyně odmítá provedení uvedené léčby.

40. Pokud jde o namítaný rozsudek ESLP ve věci Christine Goodwin v. Spojené království – 28957/95 ze dne 11. 1. 2002, kdy rovněž dotčená osoba postoupila hormonální léčbu a chirurgický zákrok ke změně pohlaví a poté si stěžovala, že její život byl ztížen v důsledku jednání státních orgánů, když byla i nadále považována za osobu mužského pohlaví. ESLP v tomto postupu shledal porušení čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tj. právo na respektování soukromého a rodinného života. ESLP judikoval, že rozpor vnitrostátního zákonodárství s úmluvou může mít důsledky na soukromý život jednotlivce a byl udiven, že změna pohlaví, která byla naprosto legální, nevedla k úplnému právnímu uznání nového pohlaví dotčené osoby. Připustil, že tato situace měla a má negativní důsledky na její život. Jedná se tedy o opačný případ než v inkriminované věci, když žalobkyně odmítá provedení uvedené léčby.

41. Jak vyplývá z rozhodovací praxe ESLP, předpokladem pro úspěšné akceptování změny pohlaví je provedení chirurgického zákroku. Postup žalovaného Ministerstva vnitra není tedy v rozporu ani s ustálenou judikaturou ESLP.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

42. Městský soud v Praze byl při svém rozhodování v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem (§ 110 odst. 3 soudního řádu správního), znovu přezkoumal napadený postup správního orgánu v rozsahu žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 87 odst. 3 soudního řádu správního jí zamítl.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení