8 A 207/2015 - 165

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Zemědělské družstvo Jiřice u Miroslavi, IČ: 001 42 701, se sídlem Jiřice u Miroslavi 147, zastoupený advokátkou JUDr. Boženou Kristiánovou se sídlem Leopolda Pokorného 37, Třebíč, Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2015, č. j. 31150/2015-MZE-14143, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2015, č. j. 31150/2015-MZE-14143, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce je zemědělským družstvem, kterému byla rozhodnutím Státního zemědělského intervenčního fondu („dále také jen SZIF“) ze dne 4. 12. 2013, č. j. SZIF/2013/0433969, přiznána jednotná platba na plochu pro rok 2013 v celkové výši 17 252 706,42 Kč.

2. Žalobce hospodařil mimo jiné na půdním bloku č. 7902/1. Kontrolou podmíněnosti č. SRS_PPK132113_18 provedenou ve dnech 3. 9. 2013 a 6. 11. 2013 Státní rostlinolékařskou správou bylo zjištěno, že žalobce na uvedeném půdním bloku aplikoval přípravek Explicit Plus tak, že došlo k zasažení jiné plochy.

3. Dne 16. 2. 2015 SZIF zahájil se žalobcem řízení o vrácení jednotné platby a následně vydal rozhodnutí ze dne 26. 3. 2015, č. j. SZIF/2015/0158036, kterým žalobci uložil vrátit část jednotné platby ve výši 172 527,06 Kč.

4. Proti rozhodnutí SZIF podal žalobce odvolání, o němž zamítavě rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

5. V podané žalobě žalobce tvrdí, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech, neboť mu bylo bez dalšího uloženo vrátit část jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2013, a to pouze na základě protokolu o kontrole Státní rostlinolékařské správy, aniž by mu bylo prokázáno skutečné porušení SMR 9/6, respektive ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon č. 326/2004 Sb.“)

6. Žalobce vytýká žalovanému, že při svém rozhodování vycházel pouze z protokolu o kontrole číslo PRK132113, který vzal za jediný podklad pro své rozhodnutí, aniž by se vypořádal s námitkami a důkazními návrhy žalobce.

7. Žalobce trvá na tom, že nebylo prokázáno zasažení rostlin mimo díl půdního bloku, na němž se prováděla aplikace postřiku ze strany žalobce, trvá na tom, že při aplikaci přípravku Explicit Plus, dodržel veškeré pokyny uvedené v návodu na použití, včetně všech zákonných požadavků nutných k zamezení zasažení rostlin mimo pozemek, na němž se prováděla aplikace. Nepoužil od roku 2010 nejméně do roku 2013 na daný půdní blok žádný přípravek, který by obsahoval rovněž Státní rostlinolékařskou správou detekovanou účinnou látku prochloraz, nebyl přítomen odběru vzorků, a s ohledem na vztahy s majitelem pozemku je zpochybněno místo, z něhož byly vzorky odebrány.

8. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. K námitkám žalobce konstatoval, že skutkový stav byl v rámci správního řízení zjištěn úplně a dostatečně a bylo prokázáno porušení povinností ze strany žalobce.

9. Nad rámec uvedeného dále uvedl, že porušení povinnosti, které bylo důvodem pro vydání napadeného rozhodnutí, bylo již dříve prokázáno a ve správním řízení projednáno ve věci vedené se zemědělským družstvem Petřín jakožto osobou, která postřik fyzicky prováděla. V tomto správním řízení bylo Zemědělské družstvo Petřín shledáno odpovědným za správní delikt podle § 79g odst. 1 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb. pro porušení § 49 odst. 1 písm. b) téhož zákona; proti rozhodnutí o pokutě za tento správní delikt se Zemědělské družstvo Petřín neodvolalo. Z uvedeného je zjevné, že bylo pravomocně konstatováno, že v předmětné věci došlo k porušení § 49 odst. 1 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., tedy k porušení zákonné povinnosti, což současně zakládá odpovědnost žalobce za porušení povinných požadavků na hospodaření na jím obhospodařováváných půdních blocích a je důvodem pro vrácení části dotace, jak bylo stanoveno v napadeném rozhodnutí.

III. Obsah správního spisu

10. Mezi účastníky nebylo sporu a Městský soud v Praze z obsahu správního spisu konstatuje, že rozhodnutím Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 4. 12. 2013, č. j. SZIF/2013/0433969, byla žalobci poskytnuta jednotná platba na plochu v celkové výši 17. 252. 706, 42 Kč pro rok 2013.

11. Z protokolu o kontrole číslo PRK132114 provedené v souladu se zákonem č. 326/2004 Sb., zahájené dne 3. 9. 2013 a ukončené dne 20. 9. 2013, se podává, že kontrola byla provedena na podnět Ing. P. R. jako kontrolovaného subjektu, který na pracoviště Státní rostlinolékařské správy Znojmo dne 15. 7. 2013 oznámil podezření na úlet POR (pozn. přípravek na ochranu rostlin) z půdního bloku číslo x v katastrálním území x s porostem kukuřice na svůj pozemek - ohradu pro koně, která s uvedeným půdním blokem sousedí.

12. Státní rostlinolékařská správa provedla kontrolu u majitele pozemku Ing. P. R. na adrese x v sídle kontrolovaného subjektu. Ing. P. R. se jako kontrolovaný subjekt ve věci vyjádřil takto: dne 15. 7. 2013 byl na svém pozemku na vedlejším pozemku s kukuřicí, který obhospodařuje Zemědělské družstvo x (žalobce) jezdil postřikovač souběžně s cestou hned vedle cesty směrem k ohradě s koňmi. Vítr foukal ze severu směrem od kukuřice k ohradě, poté co postřikovač dojel na úroveň ohrady a pokračoval dále podél ohrady nevypnul koncovou sekci ramen postřikovače, takže vítr zanesl postřikovou jíchu (pozn. zahradnická směs používaná k ochrannému postřiku) do ohrady, která je na druhé straně cesty. Postřikovač vypnul ramena až asi po 20 m jízdy kolem ohrady, takže vítr zanesl postřik v pruhu širokém nejméně 80 m dovnitř do ohrady.

13. V rámci kontroly byl vzorek travního porostu číslo 2 odebrán uvnitř ohrady ve vzdálenosti asi 10 m od okraje pozemku sousedícího s půdním blokem číslo 7902/1 s porostem kukuřice. Jak rovněž vyplývá z protokolu o odběru vzorku č. 36000/002-L1, č. j. SRS 058901/2013, odběr byl proveden za severního větru vanoucího od kukuřice.

14. Vzorek travního porostu číslo 3 byl odebrán uvnitř ohrady ve vzdálenosti asi 80 m od kukuřice, vzorek travního porostu číslo 4 byl odebrán uvnitř ohrady ve vzdálenosti asi 160 m od kukuřice. Vzorky byly uchovány v chladicím boxu a dne 16. 7. 2013 byly doručeny do laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

15. Ve vzorku číslo 3 byla zjištěna přítomnost účinné látky indoxacarb v koncentraci 0,038 mg/kg, ve vzorku číslo 4 nebyla zjištěna přítomnost žádné účinné látky, ovšem ve vzorku číslo 2, který byl odebrán nejblíže k půdnímu bloku č. 7902/1, byla zjištěna přítomnost účinné látky indoxacarb v koncentraci 0,55 mg/kg a dále přítomnost účinné látky prochloraz v koncentraci 0,016 mg/kg. Účinná látka indoxacarb je obsažena v pesticidu Explicit Plus, který je registrován do kukuřice na zavíječe kukuřičného. Součástí protokolu o kontrole jsou protokoly o zkouškách, přičemž z protokolu o zkouškách ML 882/13 vyplývá, že v odebraném vzorku byla zjištěna přítomnost uvedených účinných látek.

16. Žalobce byl se závěry protokolu seznámen dne 16. 10. 2013.

17. K protokolu o kontrole číslo PRK132113 žalobce dne 18. 12. 2013 zaslal Státní rostlinolékařské správě stanovisko, v němž uvedl, že přípravek Explicite Plus byl aplikován v souladu s platnými autorizačními podmínkami a příbalovým letákem přípravku. Vlastní aplikaci přípravku byla provedena v souladu se zásadami správné zemědělské praxe, aplikace přípravku byla prováděna ráno v 7.15 až 8.00 hodin. V začátku práce v uvedených místech přibližně v 7.15 hodin podle sdělení obsluhy postřikovače, vyjádření agronoma a svědectví dalších osob, bylo počasí plně vhodné pro aplikaci tohoto přípravku. Obsluha postřikovače správně začala aplikaci přípravku provádět na poli od obce, neboť v ranních hodinách bylo výrazně nižší riziko zvýšené větrnosti a náhlých poryvů větru a v důsledku toho možného úletu přípravku.

18. Žalobce nesouhlasil s tím, že vítr zanesl postřikovou jíchu do ohrady. Vyzval k předložení průběhu počasí, síly a průběhu větru z nejbližší autorizované meteorologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu v čase 7.15 až 7. 30 hodin, kdy postřikovač projížděl v uvedených místech s tím, že toto stanovisko by doložilo informaci, jaké byly povětrnostní podmínky pro aplikaci tohoto přípravku.

19. Dále žalobce namítl, že porost kukuřice v den aplikace měl již výšku asi 170 až 175 cm. Ramena postřikovače byla maximálně do 30 cm nad porostem, dle obsluhy postřikovače těsně nad porostem, což významně snižuje možnost úletů, pokud tedy došlo k případnému úletu přípravku na ochranu rostlin na daném pozemku, žalobce předpokládá, že muselo dojít k náhlé aplikační nehodě tj. náhlému poryvu větru po předchozím bezvětří, která v žádném případě nemá systémovou povahu. Vzhledem k tomu, že obsluha na tyto vzniklé situace reaguje a dále provádí aplikaci správně a nebyla vznesena jakákoliv další stížnost ze strany obce, konstatuje žalobce, že počasí bylo vhodné pro aplikaci tohoto prostředku na ochranu rostlin.

20. Žalobce dále vytkl Státní rostlinolékařské správě, že nebyl okamžitě informován o možném úletu, zástupce společnosti nebyl přítomen odběru rostlinného materiálu z cesty a pastviny, odpovědná osoba byla přítomna odběru vzorků kukuřice s jednodenním zpožděním. Dále žalobce uvedl, že rostliny na pastvině nemohou být trvale poškozeny případným vzniklým úletem prostředku na ochranu rostlin proti zavíječi kukuřičnému. Pokud k případnému úletu došlo, jedná se o rozsah malý, malé závažnosti bez trvalých následků.

21. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vydal dne 20. 1. 2014 pod č. j. ukzuz 003750/2014, rozhodnutí o námitkách, kterým podle § 18 odst. 1 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, námitkám podaným žalobcem nevyhověl. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že tvrzení žalobce o řádné aplikaci prostředku na ochranu rostlin pokládá za účelové, zobrazující subjektivní názor žalobce.

22. Při odběru vzorků porostu trav ze zasažených pozemků vál severní vítr ze směru od porostu kukuřice k zasaženým pozemkům. Podle údajů získaných ke dni 15. 7. 2013 z nejbližších meteorologických stanic byla v Kuchařovicích naměřena maximální rychlost větru 4, 55 m/s v poryvech 9,83 m/s, stanice Dukovany uvádí 6,03 m/s a 10,56 m/s a stanice Brno - Tuřany 5,44 m/s a 8,31 m/s. Všechny uvedené hodnoty výrazně překračují doporučenou maximální rychlost 3 m/s. Podle § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004Sb. při aplikaci přípravků nesmí být zasaženy rostliny a plochy mimo pozemek, na němž se provádí aplikace, je tedy povinností každé fyzické nebo právnické osoby, která používá přípravky k profesionálním účelům provádět aplikaci takovým způsobem, aby nedošlo k zanesení postřikové jíchy na sousední pozemek.

23. Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský tedy trval na tom, že meteorologické údaje jednoznačně potvrzují, že počasí nebylo vhodné pro aplikaci prostředku na ochranu rostlin; dále v rozhodnutí vysvětlil, že z odebraných vzorků porostu trav zcela jasně vyplývá, že koncentrace, která byla na okraji zasaženého pozemku stejná jako na pozemku ošetřovaném, s rostoucí vzdáleností klesá; bylo prověřeno svědectví přímého pozorovatele o úletu přípravku na zasažené pozemky; jiná svědectví nebyla hlášena a proto ani šetřena. Z technických a časových důvodů byl odběr vzorků z porostu kukuřice se zástupci žalobce dohodnutý až následujícího dne. Poškozenému přitom není možné nařídit, aby poškozovatele sám kontaktoval. Zasažení plochy mimo ošetřovaný pozemek bylo jednoznačně prokázáno chemickou analýzou odebraných vzorků.

24. Rozhodnutím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ze dne 25. 4. 2014 č. j. ukzuz 029037/2014 byla účastníku řízení Zemědělskému družstvu Petřín uložena pokuta ve výši 60 000 Kč pro porušení § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb., v návaznosti na porušení čl. 55 a čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a rady číslo 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, kterého se dopustil tím, že používal přípravky v rozporu s § 49 odst. 1 písm. b) zákona. Z odůvodnění se podává, že bylo prokázáno, že účastník řízení aplikoval přípravek na ochranu rostlin Explicite Plus v dávce 0, 125 kg/ha, přičemž při této aplikace došlo k úletu postřikovací jíchy na sousední pozemky p. č. x a číslo x v katastrálním území x sloužící jako ohrada pro koně. Rozhodnutí nabylo právní moci.

25. Na základě zprávy o kontrole podmíněnosti č. SRS_PRK132113_18, SZIF navrhl zahájit řízení o vratce poskytnuté dotace. Zahájení správního řízení bylo žalobci oznámeno sdělením SZIF ze dne 16. 2. 2015. Žalobce byl poučen o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí.

26. Rozhodnutím ze dne 13. 3. 2015, č. j. SZIF2015/0158036, bylo žalobci uloženo vrátit do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí finanční prostředky ve výši 172. 527, 06 Kč, které mu byly poskytnuty jako část jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2013, z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že žalobce při aplikaci prostředku na ochranu rostlin Explicite Plus nepostupoval tak, aby nedošlo k prokazatelnému zasažení rostlin mimo díl půdního bloku, na němž se prováděla aplikace. Tento závěr byl učiněn na základě protokolu o kontrole podmíněnosti č. SRS_PRK132113_18, jímž bylo zjištěno jednání žalobce spočívající v aplikaci ochranného prostředku obsahujícího účinnou látku indoxacarp způsobem, který vedl k zasažení vedlejšího pozemku v ohradě pro koně.

27. Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání, v němž uvedl, že ošetřením kukuřice mimo jiné na půdním bloku číslo 7902/1 prováděl zaměstnanec zemědělského družstva Petřín pan Z. T. Dne 15. 7. 2013 při provádění postřiků byly ze strany žalobce dodrženy veškeré aplikační požadavky nezbytné pro zajištění bezpečnosti, bylo postupováno v souladu s požadavky na ochranu vod, včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů, včetně rostlin stanovených prováděcím právním předpisem a bylo postupováno tak, aby nebyly zasaženy rostliny a plochy mimo pozemek, na němž se prováděl postřik.

28. Přípravek Explicite Plus byl aplikován v souladu s platnými autorizačním podmínkami a bezpečnostním listem, vlastní aplikace byla provedena v souladu se zásadami správné zemědělské praxe. Podle bezpečnostního listu má být postřik prováděn jen za bezvětří nebo mírného vánku. Podle Beaufortovy stupnice síly větru je mírný vánek klasifikován rychlostí větru od 0, 3 do 1, 5 m/s, dle přiložených srážkových dat Českého hydrometeorologického ústavu nebylo v daném čase dosaženo ani maxima mírného vánku.

29. Žalobce nesouhlasil se závěry protokolu o kontrole číslo PRK132113, poukázal na námitky vznesené již proti tomuto protokolu.

30. Žalobce dále namítl, že mu není známo, v kolik hodin došlo k odběru vzorků, avšak dovodil, že se tak stalo až následně, v průběhu dne, neboť nejprve majitel pozemku Ing. R. požádal o odběr vzorků a následně se teprve dostavila kontrolující osoba, to se však již mohly změnit povětrnostní podmínky. Žalobce dále upozornil na skutečnost, že nemá s Ing. R. dobré vztahy, přičemž odběr vzorků byl učiněn v nepřítomnosti žalobce.

31. Žalobce k prokázání svých tvrzení předložil bezpečnostní list výrobku Explicite Plus, stanovisko společnosti DuPont CZ s.r.o. jako držitele autorizačního povolení insekticidního přípravku na ochranu rostlin Explicite Plus, podle kterého bylo obecným aplikačním požadavkům v průběhu aplikace tohoto prostředku bezezbytku vyhověno. Dále předložil srážkoměrná data, jak byla sdělena Českým hydrometeorologickým ústavem ve zprávě ze dne 16. 5. 2014, ze kterých vyplývá, že na klimatologické stanici Pohořelice dne 15. 7. 2013 rychlost větru mezi sedmou a osmou hodinou ranní nepřekročila hodnotu 1 m/s. Dále k podanému odvolání předložil listinu ze dne 5. března 2014 označenou jako „sepsání dojednaných podmínek z počátku prosince 2013“ podepsanou Ing. P. R., ze které vyplývá, že tato osoba vyzývala žalobce k jednání týkající se vydání orné půdy a směny vinic výměnou za pozastavení řízení ve věci postřiků. Dále žalobce předložil mapu rozmístění meteorologických stanic a v rámci podaného odvolání navrhl, aby ve správním řízení byl proveden výslech svědků Z. T. a F. H..

32. O podaném odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.

33. Pokud jde o vypořádání odvolacích námitek a rozhodnutí o důkazních návrzích, konstatuje Městský soud v Praze, že žalovaný vyšel ze zjištění vyplývajícího z kontroly podmíněnosti č. SRS_PRK132113_18, podle něhož bylo zjištěno, že žalobce porušil jeden z povinných požadavků na hospodaření SMR 9/6 – přípravek nebyl aplikován tak, aby nedošlo k prokazatelnému zasažení rostlin mimo PB/DPB, na kterém byla prováděna aplikace. K odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že prokazatelné zasažení porostu mimo ošetřovaný půdní blok bylo potvrzeno laboratorním rozborem akreditovanou laboratoří Vysoké školy chemicko- technologické v Praze. Žalovaný odkázal na odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 1. 2014, č. j. ukzuz 003750/2014, a v něm uvedené naměřené rychlosti větru na meteostanici Kuchařovice, Dukovany a Brno – Tuřany a uzavřel, že limit rychlosti větru do 3 m/s podle přílohy č. 2 bodu A vyhlášky č. 207/2012 Sb., byl výrazně překročen.

34. Žalobcem předložené stanovisko společnosti DuPont CZ s.r.o. žalovaný označil za irelevantní. V závěru rozhodnutí uvedl, že argumenty žalobce uvedené v odvolání jsou totožné, jako argumenty k protokolu o kontrole č. SRS_PRK132113_18, o kterých již bylo rozhodnuto Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským a nebylo jim vyhověno. Závěrem rozhodnutí žalovaný dodal, že v postupu Státního zemědělského intervenčního fondu neshledal pochybení a odvolání žalobce neshledal proto důvodným. IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze.

35. Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“) přezkoumal napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobních bodů, jsa vázán skutkovým a právním stavem v době rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

36. Podle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.

37. Citované zákonné ustanovení zakotvuje zásadu materiální pravdy.

38. Podle § 52 správního řádu § 52, účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci.

39. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, č. j. 1 Azs 59/2008- 53, „úvahu o tom, který z účastníkem navržených důkazů proveden nebude, musí správní orgán náležitě odůvodnit. Z již zmiňovaných limitů zásady zakotvené v § 3 správního řádu vyplývá, že odmítnutí provést určitý důkaz může přicházet v úvahu za předpokladu, že tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení, nebo že navržený důkaz není způsobilý tvrzenou skutečnost vyvrátit nebo potvrdit, tzn., nedisponuje vypovídací potencí, nebo že provedení důkazu je nadbytečné, a to tehdy, byla-li již skutečnost, která má být dokazována, v dosavadním řízení bez důvodných pochybností postavena najisto.“ 40. Obdobný princip vyplývá též z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2009, č. j. 5 As 29/2009-48, podle kterého: „podle druhé věty ustanovení § 52 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Pokud má tedy správní orgán za to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav, není povinností navržený důkaz provést. Nezáleží však zcela na libovůli správního orgánu, jakým způsobem s návrhy účastníků na provedení důkazů naloží, neboť správní orgán sice není povinen všechny důkazy navržené účastníky provést, pokud však některé z nich neprovede, musí v odůvodnění rozhodnutí zdůvodnit, proč se tak stalo. Správní orgán je oprávněn, ale i povinen odpovědně vážit, které důkazy je třeba provést, zda je potřebné stav dokazování doplnit a posuzovat důvodnost návrhů stran na doplnění dokazování. Zásada volného hodnocení důkazů neznamená, že by bylo rozhodujícímu orgánu dáno na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli a o které opře skutkové závěry a které opomene.“ 41. Podle § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném v době vydání napadeného rozhodnutí, přípravky nesmí být používány v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie a tímto zákonem s výjimkou rozšířeného povolení nebo použití pro účely výzkumu a vývoje nebo zkoušení, při jejich aplikaci nesmí být zasaženy rostliny a plochy mimo pozemek, na němž se provádí aplikace.

42. V napadeném rozhodnutí žalovaný učinil závěr, že žalobce zákonnou povinnost porušil, vycházel při tom, z výsledků laboratorního rozboru. Snížení přiznané podpory o částku 172 527,06 Kč je svou povahou sankcí, za protiprávní jednání žalobce. Zejména v sankčních správních řízeních zahajovaných ex offo je při zjišťování skutkového stavu kladen zvláštní důraz na naplnění zásady materiální pravdy dle § 3 správního řádu, a zásady vyšetřovací dle § 50 odst. 3 tohoto zákona (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 12. 2010, č. j. 4 Ads 44/2010-132).

43. Na povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, žalovaný zcela rezignoval, napadené rozhodnutí zatížil nezákonností a částečnou nepřezkoumatelností.

44. Žalobce předně vytýkal postupu Státní rostlinolékařské správy, že nebyl vyrozuměn o odebírání kontrolních vzorků, poukazoval na nedobré vztahy s majitelem pozemku Ing. R. a ke svému tvrzení předložil důkaz - listinu ze dne 5. března 2014 označenou jako „sepsání dojednaných podmínek zpočátku prosince 2013“. Žalovaný se s tvrzením žalobce, ani důkazním návrhem nijak nezabýval. Městský soud konstatuje, že rozhodující jsou objektivní závěry laboratorního rozboru vzorků, prokazující zasažení pozemku postřikovou jíchou, žalovaný nicméně neodůvodňuje, proč navrhovaný důkaz neprovedl.

45. Podstatnou námitkou je tvrzení žalobce, že přípravek Explicite Plus byl aplikován v souladu s platnými autorizačními podmínkami a bezpečnostním listem, vlastní aplikace byla provedena v souladu se zásadami správné zemědělské praxe a v době aplikace přípravku rychlost větru nedosahovala ani úrovně mírného vánku. K tomu předložil srážkoměrná data sdělená Českým hydrometeorologickým ústavem zaznamenaná na klimatologické stanici Pohořelice.

46. Listinný důkaz předložený žalobcem je v rozporu s důkazem, z něhož napadené rozhodnutí vychází, neboť podle zprávy ze dne 16. 5. 2014 rychlost větru mezi sedmou a osmou hodinou ranní nepřekročila hodnotu 1 m/s, avšak žalovaný dospěl k závěru, že limit rychlosti větru do 3 m/s podle přílohy č. 2 bodu A vyhlášky č. 207/2012 Sb., byl výrazně překročen, jak to vyplývá z naměřené rychlosti větru na meteostanici Kuchařovice, Dukovany a Brno – Tuřany.

47. Skutkový stav zůstává neojasněn, ve věci existují rozporné listinné důkazy a z přezkoumávaného rozhodnutí nikterak neplyne, z jakých důvodů žalovaný pokládá za relevantní údaje pořízené v meteostanicích Kuchařovice, Dukovany a Brno – Tuřany.

48. Žalobce trval na tom, že pracovník, který aplikaci prováděl pan T., dodržel veškeré aplikační požadavky nezbytné pro zajištění bezpečnosti, k tomu navrhl provedení svědeckého výslech této osoby. Žalovaný návrhu bez jakéhokoli odůvodnění nevyhověl.

49. Ing. R. uvedl, že „vítr foukal ze severu směrem od kukuřice k ohradě, poté co postřikovač dojel na úroveň ohrady a pokračoval dále podél ohrady, nevypnul koncovou sekci ramen postřikovače, takže vítr zanesl postřikovou jíchu (pozn. zahradnická směs používaná k ochrannému postřiku) do ohrady, která je na druhé straně cesty. Postřikovač vypnul ramena až asi po 20 m jízdy kolem ohrady, takže vítr zanesl postřik v pruhu širokém nejméně 80 m dovnitř do ohrady“. Jeho výpověď by žalovaného z protiprávního jednání usvědčovala, pokud by byla pravdivá. O tom, jakým způsobem postřik prováděl, přitom mohl nejlépe vypovídat jako svědek právě Z. T. Teprve po obstarání tohoto důkazu mohl žalovaný uvážit, která ze svědeckých výpovědí je pravdivá a zda ze strany žalobce skutečně k porušení povinností došlo.

50. Žalovaný nejen, že tento klíčový důkaz neprovedl, ale ani nezdůvodnil, proč tak neučinil. Absentuje rovněž odůvodnění, proč nebyl vyslechnut svědek H.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

51. Městský soud v Praze konstatuje, že napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo je zatíženo vadami, pro které nemůže obstát. Podle § 78 odst. 1 s.ř.s. proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na žalovaném nyní bude, aby se řádně vypořádal s odvolacími námitkami žalobce, uvážil, které z navrhovaných důkazů provede a které nikoli tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností a pokud nevyhoví některému z důkazních návrhů, v dalším rozhodnutí řádně odůvodní, proč tak učinil.

52. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s., ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek 3 000 Kč, odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“). Podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky z tarifní hodnoty 50 000 Kč, činí výše odměny 3 100 Kč. Žalobci byla přiznána náhrada za 2 úkony právní služby a to převzetí věci [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky] a písemné podání ve věci [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky], dále 2 x náhrada paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč a 21 % DPH. Celkem činí náklady řízení 11 228 Kč.

Poučení