8 A 35/2022– 77

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Výkrm Tagrea, s.r.o. se sídlem Karlov 196, Kutná Hora zastoupený JUDr. Silvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Jungmannova 24, Praha 1 Státní zemědělský intervenční fond se sídlem Ve Smečkách 33, Praha 1 o žalobě proti nečinnosti žalovaného a na ochranu před nezákonným zásahem takto:

Výrok

I. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem se odmítá.

II. Žalovaný je povinen od šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnout o žádosti o dotaci podané žalobcem dne 29. 10. 2018 v souvislosti s dotačním projektem „Modernizace farmy Lažánky“.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Sylvie Sobolové, advokátky.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 4. 2022 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, která měla spočívat v tom, že žalovaný nijak nekoná při administraci žádosti žalobce o dotaci, reg. č. 18/007/0411j/231/001708, na projekt „Modernizace farmy Lažánky“, a to s odkazem na auditní šetření Evropské komise č. UMB/2019/003/CZ–DG AGRI ke střetu zájmů, zahájené v lednu 2019. Uvedl, že ani po téměř čtyřech letech od zahájení správního řízení nedošlo ve věci k žádnému posunu, přičemž žalovaný nečiní i přes urgence žalobce ve věci vůbec žádné úkony, natož aby jakkoliv rozhodl o žádosti o dotaci.

2. Následně žalobce tuto žalobu rozšířil i o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, jenž měl spočívat právě v popsaném nekonání žalovaného.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

3. V žalobě žalobce uvedl, že dne 29. 10. 2018 podal žalovanému žádost o dotaci na projekt „Modernizace farmy Lažánky“, a to v rámci 7. kola příjmu žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova 2014 – 2020, v souladu s Pravidly, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 vydanými Ministerstvem zemědělství dne 11.9.2018 pod č. j. 51526/2018–MZE–14112. Žádost o dotaci byla žalovaným zaregistrována pod č.j. SZIF/2018/0639078.

4. Přípisem ze dne 19. 9. 2019, č.j. SZIF/2019/0555972 byl žalobce ze strany žalovaného informován, že v rámci kontroly žádosti o dotaci a předložených dokumentů nebyly zjištěny žádné závady, resp. že zjištěné závady formálního charakteru byly opraveny odpovědným pracovníkem žalovaného.

5. Následně žalobce očekával, že bude informován o schválení své žádosti o dotaci a že s ním bude uzavřena veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace. Jelikož však žalovaný nepřijal ani „pozitivní“ rozhodnutí o schválení žádosti a o uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace ve smyslu § 11 odst. 4 zákona o SZIF, ani „negativní" rozhodnutí o nevyhovění žádosti o dotaci ve smyslu § 11 odst. 5 zákona o SZIF, žalobce vyzval Ministerstvo zemědělství jako nadřízený správní orgán dne 12. 4. 2021 k učinění opatření proti nečinnosti ve smyslu ust. § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

6. Dopisem Ministerstva zemědělství, Odboru Řídící orgán PRV, ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZE–21614/2021–14112 byl žalobce informován o probíhajícím auditním šetření Evropské komise č. UMB/2019/003/CZ–DG AGRI ke střetu zájmů, zahájeném v lednu 2019. Cílem Auditu mělo údajně být určení, zda jsou vybraní prověřovaní příjemci dotací způsobilými příjemci dotace z hlediska případného střetu zájmů vzhledem k vlastnické struktuře těchto příjemců dotace, a to s odkazem na politickou činnost A. Babiše, který se dne 29. 1. 2014 stal místopředsedou vlády a ministrem financí a následně dne 6. 12. 2017 předsedou vlády České republiky.

7. Přípisem ze dne 11. 6. 2021, č. j. SZIF/2021/0426890, informoval žalovaný žalobce, že dokončí administraci žádosti o dotaci po obdržení závěrečné zprávy Evropské komise ve věci Auditu. Žalovaný uvedl, že Evropská komise konstatuje rozpor současné situace pana ing. Andreje Babiše jakožto veřejného funkcionáře a poskytování dotací k projektům společností ze skupiny AGROFERT, a.s. s ustanovením § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti nelze prozatím přistoupit ke schválení žádosti o dotaci.

8. Žalobce poukázal na to, že oznámením o kontrole ze dne 19. 9. 2019 mu žalovaný sdělil, že v rámci administrativní kontroly žádosti nebyly zjištěny žádné závady, případně že byly odstraněny pracovníkem žalovaného. Tímto přípisem tak žalovaný výslovně potvrdil, že žádost o dotaci, jakož i všechny související doklady předložené žalobcem, splňovaly veškeré povinné náležitosti.

9. Od doručení Oznámení o kontrole žalovaný nicméně v předmětné věci neučinil žádné další procesní úkony, a zůstal tak v předmětné věci zcela nečinný, ačkoli od doručení tohoto Oznámení došlo ke dni podání této žaloby celkem k 11 průběžným schvalováním žádostí. O žádosti o dotaci však nebylo v žádném z uvedených průběžných schvalování přijato jakékoliv rozhodnutí.

10. Žalobcova výzva k nadřízenému správnímu orgánu k učinění opatření proti nečinnosti žalovaného pak zůstala nevyslyšena a k ukončení nezákonné nečinnosti žalovaného nevedla. Ani ve své reakci na výzvu neuvedl žalovaný žádné právně relevantní důvody, které by jej opravňovaly k pozastavení administrace Žádosti o dotaci. Nečinnost žalovaného nemohl odůvodnit ani audit, nehledě na to, že předmět auditního šetření se stal definitivně obsoletní v souvislosti se jmenováním nové vlády vedené PhDr. Petrem Fialou, ale i po odpadnutí tvrzené překážky zůstal žalovaný nečinný.

11. Tuto nečinnost žalovaného považuje žalobce za nezákonnou, protože zasahuje do jeho práv založených právními předpisy i Pravidly, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 vydanými Ministerstvem zemědělství. Pro uvedenou nečinnost žalovaného neexistoval a neexistuje žádný zákonný důvod.

12. I kdyby žalovaný shledal jakýkoliv zákonný důvod k přijetí rozhodnutí o nevyhovění žádosti o dotaci, byl povinen v souladu s § 11 odst. 5 zákona o SZIF bez zbytečného odkladu sdělením informovat žalobce o důvodech takového nevyhovění, avšak ani toto rozhodnutí nebylo ze strany žalovaného přijato.

13. Ze strany žalovaného nebylo ani konstatováno, že by žalobce nebyl způsobilým příjemcem dotace, pročež by žalovaný musel administraci žádosti o dotaci ukončit, a podle provedené kontroly žádosti o dotaci nebyly ani zjištěny žádné nedostatky a závady žádosti.

14. Veškeré žalovaným tvrzené důvody jeho nezákonné nečinnosti pak odpadly poté, kdy vláda Ing. Andreje Babiše podala demisi a kdy kterou prezident České republiky dne 17. 12. 2021 jmenoval novou vládu vedenou PhDr. Petrem Fialou.

15. Navíc podle tiskové zprávy žalovaného ze dne 31. 3. 2022 již Evropská komise žalovanému doručila závěrečnou zprávu ve věci auditu, takže proces, kterým se žalovaný pokoušel omlouvat svou nezákonnou nečinnost s přijetím rozhodnutí o žádosti o dotaci, nadále již neprobíhá a nemůže ospravedlňovat úřední hibernaci žalovaného.

16. Konečně žalobce uvedl, že splnil všechny podmínky pro to, aby mu byla poskytnuta soudní ochrana podle ust. § 79 soudního řádu správního, když žalovaný je nečinný za situace, kdy je povinen vydat rozhodnutí, neboť jak schválení žádosti o dotaci, tak její odmítnutí má povahu správního rozhodnutí, a žalobce bezvýsledně vyčerpal veškeré prostředky ochrany proti nečinnosti žalovaného ve smyslu § 79 soudního řádu správního. Brojil totiž proti nečinnosti žalovaného u nadřízeného správního orgánu podnětem k opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu, avšak ani to k odstranění nezákonné nečinnosti žalovaného nevedlo.

17. Podáním ze dne 30. 8. 2022 žalobce tuto svou žalobu doplnil a rozšířil tak, že se jí domáhá též ochrany před nezákonným zásahem.

18. V něm setrval na názoru, že vzhledem k povaze projednávané věci je na místě žaloba na ochranu proti nečinnosti, k čemuž odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2021, č. j. 17 A 76/2020–127, neboť byly naplněny podmínky pro podání nečinnostní žaloby.

19. Ovšem pro případ, že by se soud s tímto hodnocením neztotožnil, rozšířil žalobce svou žalobu tak, že směřuje i proti nezákonnému zásahu ze strany žalovaného podle ust. § 82 a násl. soudního řádu správního. Skuetčnost, že ve správním soudnictví je v zásadě alternativní či eventuální petit nepřípustný, neznamená, že by se žalobce nemohl domáhat dvou různých petitů, odpovídajících nečinnostní a zásahové žalobě. S ohledem na to, že správní soudy zastávají odlišné právní názory ohledně správného žalobního typu ve věcech nečinnosti v řízení o poskytnutí dotace dle § 11 zákona o SZIF, upravil žalobce svůj žalobní návrh, který nově odpovídá jak nečinnostní, tak zásahové žalobě, a to aniž by k sobě tyto návrhy byly v poměru eventuality.

20. Žalovaný ve vyjádření k takto rozšířené žalobě uvedl, že souhlasí s žalobcovým právním náhledem na projednávanou věc ohledně zvolených žalobních typů, avšak má za to, že soud nemůže žalovanému uložit povinnost uzavřít veřejnosprávní smlouvu.

21. Pokud jde o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, vyjádřil žalovaný názor, že byla podána po uplynutí subjektivní i objektivní lhůty podle ust. 84 odst. 1 soudního řádu správního, neboť ta počala plynout již po doručení Oznámení o kontrole ze dne 19. 9. 2019.

22. Ohledně žaloby proti nečinnosti žalovaný uvedl, že nejsou splněny podmínky nečinnostní žaloby podle § 79 soudního řádu správního, protože dosud nebyly vyčerpány opravné prostředky, tedy v případě nesouhlasu s postupem administrace žalobce nepodal k Ministerstvu zemědělství návrh na přezkumné řízení tohoto postupu, jak předpokládají Pravidla v čl. 12 písm. a) Obecné části Pravidel.

23. Při jednání dne 14. září 2022 setrvali účastníci na svých skutkových i právních stanoviscích.

24. Zástupkyně žalobce soudu uvedla, že audit, na který se odvolává žalovaný, byl ukončen již v roce 2021 a proběhly též všechny následné procedury. K tomu soudu předložila Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/908 ze dne 8. června 2022, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZRFRV), s tím, že toto rozhodnutí se žalobce vůbec netýká.

25. Dále poukázala na to, že pan Andrej Babiš jako veřejný funkcionář podle zákona o střetu zájmů již od roku 2017 není ovládající osobou společnosti Agrofert a navíc již rok není veřejným funkcionářem. Poukázala na to, že v průběhu auditu nebylo žalobci umožněno se k němu jakkoliv vyjádřit, a žalobce tak neměl možnost uplatnit žádnou vlastní argumentaci. Proto se domáhá, aby o jeho žádosti bylo rozhodnuto, což mu umožní k věci přednést vlastní vyjádření a argumenty.

26. Pověřená zástupkyně žalovaného uvedla, že audit byl ukončen, ovšem až v červnu roku 2022, kdy byly vyřízeny opravné prostředky. Vyjádřila názor, že věci přiměřená je zde žaloba proti nečinnosti. K dotazu předsedy senátu uvedla, že od června letošního roku 2022, kdy byl ukončen audit, resp. od srpna, kdy byly uzavřeny úvahy o možném uplatnění opravných prostředků proti Prováděcímu rozhodnutí, žalovaný další úkony v administraci žádosti žalobce neprovedl.

27. K dalšímu dotazu ohledně toho, kde se Prováděcí rozhodnutí zmiňuje o žalobci, uvedla, že je třeba vycházet z přílohové tabulky, která však obsahuje sumarizované údaje podle jednotlivých členských zemí, a pro toho, kdo není seznámen s procesem auditu, není toto rozhodnutí zcela srozumitelné. Rozhodnutí se však týká mimo jiné právě žalobce.

28. Zástupkyně žalobce závěrem navrhla, aby soud v rozsahu žaloby proti nečinnosti rozhodl, že žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnout o žádosti o dotaci podané žalobcem dne 29. 10. 2018 v souvislosti s dotačním projektem „Modernizace farmy Lažánky“, a dále aby v rozsahu žaloby proti nezákonnému zásahu rozhodl, že zásah žalovaného vůči žalobci, spočívající v neuzavření dohody o poskytnutí dotace na projekt reg. č. 18/007/0411j/231/001708 (Modernizace farmy Lažánky) na základě žádosti o dotaci podané žalobcem dne 29. 10. 2018 a současně ani nevydání rozhodnutí o nevyhovění této žádosti, je nezákonný a že žalovaný je povinen posoudit žádost o poskytnutí dotace reg. ě. 18/007/0411j/231/001708 (Modernizace farmy Lažánky) podanou žalobcem dne 29. 10. 2018 a dle výsledku takového posouzení buď uzavřít s žalobcem dohodu o poskytnutí dotace nebo zaslat žalobci vyrozumění o nevyhovění této žádosti, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

29. Pověřená zástupkyně žalovaného navrhla, aby soud žalobě proti nečinnosti nevyhověl, resp. aby v případě vyhovění stanovil žalovanému lhůtu šedesáti dnů k rozhodnutí o žádosti.

III. Posouzení žaloby

30. Městský soud především konstatoval, že mezi žalobcem a žalovaným není spor o skutkových okolnostech věci, proto jen stručně rekapituluje průběh řízení:

31. Žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova na projekt Modernizace farmy Lažánky podal žalobce u žalovaného dne 29. 10. 2018. Žalovaný dne 30. 10. 2018 potvrdil zaregistrování této žádosti s registračním číslem 18/007/0411j/231/001708.

32. V průběhu administrace žádosti byl žalobce vyzván dne 7. 6. 2018 k odstranění zjištěných nedostatků žádosti, na což žalobce reagoval svými podáními, a dne 19. 9. 2019 žalovaný vydal oznámení o provedené administrativní kontrole s tím, že nebyly zjištěny žádné závady.

33. Dne 11. 6. 2021 zaslal žalovaný žalobci informaci č. j. SZIF/2021/0426890, k administraci jeho žádosti, v níž jej vyrozuměl o tom, že z důvodu dosud neukončeného auditního šetření Evropské komise, jeho předmětem je fungování zavedených řídících a kontrolních systémů za účelem vyloučení střetu zájmů, které má dopad do posouzení způsobilosti žadatele Výkrm Tagrea, s.r.o. být příjemcem dotace, nelze prozatím přistoupit ke schválení žádosti žalobce.

34. Z listin předložených žalobcem pak soud konstatoval, že žalobce již s datem dne 12. 4. 2021 učinil k Ministerstvu zemědělství podnět k opatření proti nečinnosti podle ust. § 80 správního řádu, v němž uvedl, že ačkoliv od podání žádosti o dotaci již uběhly více než dva roky, žalovaný o žádosti nijak nerozhodl, tedy ani ji nezamítl, ani neuzavřel se žalobcem dohodu o poskytnutí dotace. Žalobce proto žádal, aby mu byla osloveným orgánem poskytnuta ochrana před touto nečinností.

35. Na tento podnět reagovalo Ministerstvo zemědělství sdělením č. j. MZE–21614/2021–14112 ze dne 23. 4. 2021, v němž se uvádí, že důvodem postupu žalovaného je aktuální prověřování způsobilosti žalobce jako příjemce dotace v rámci probíhajícího auditu Evropské komise – DG AGRI ke střetu zájmů. U žalobce jde o to, že je součástí koncernu AGROFERT, a.s., jehož jediným akcionářem byl Ing. Andrej Babiš, a to do 7. 12. 2014. Vzhledem k politické činnosti ing. Babiše, který se dne 29. 1. 2014 stal místopředsedou vlády a ministrem financí a následně dne 6. 12. 2017 předsedou vlády České republiky, bylo zahájeno auditní šetření za účelem vyloučení střetu zájmů. Nezpůsobilost projektů odůvodňuje EK jednak rozporem s § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a jednak porušením čl. 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU (EU, Euratom) č. 2018/1046. Probíhající audit je považován za řešení předběžné otázky, kterou je třeba chápat i jako ochranu zájmů samotných příjemců dotací.

36. Městský soud v Praze posoudil věc takto:

37. Především bylo třeba vypořádat se s otázkou, která z žalob byla, pokud jde o žalobní typ, přiměřená sporné věci, a má být tedy věcně projednána.

38. Žalobce se původně proti jednání žalovaného bránil žalobou proti nečinnosti, kterou následně doplnil i o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem.

39. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. § 82 a následujících soudního řádu správního lze uplatnit jen tehdy, jestliže nelze nápravy či ochrany dosáhnout jinak. To stanoví přímo zákon v ust. § 85 soudního řádu správního, podle něhož žaloba je nepřípustná, lze–li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá–li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

40. Jelikož tvrzený zásah žalovaného vůči žalobci – tedy nekonání ze strany žalovaného při administraci žádosti žalobce o dotaci – v době podání žaloby i jejího projednávání stále trval, bylo třeba posoudit, zda se žalobce mohl ochrany svých práv domáhat jinými právními prostředky.

41. K rozhodnutí o tom musel soud nejprve uvážit, jaká je povaha procesu administrace žádosti o dotaci podle ustanovení zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o SZIF“) protože z toho pak vyplývá právní povaha takového nekonání ze strany státního fondu.

42. Pokud by totiž tento proces měl povahu správního řízení, bylo by případné nekonání státního fondu nečinností ve smyslu ust. § 79 a násl. soudního řádu správního, a tudíž by bylo na místě domáhat se ochrany žalobou proti nečinnosti.

43. Jestliže by však administrace žádosti o dotaci povahu správního řízení neměla, mohlo by nekonání ze strany státního fondu být zásahem podle ust. § 82 a násl. soudního řádu správního.

44. Městský dospěl k závěru, že dána je první eventualita.

45. Podle ust. § 11 odst. 2 zákona o SZIF při rozhodování o poskytování dotací má Fond postavení orgánu veřejné správy.

46. Podle ust. § 11 odst. 3 zákona o SZIF na řízení o poskytnutí dotace a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro vydání rozhodnutí, ustanovení o povinnosti umožnit účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, ustanovení o vyrozumění účastníků řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání, ustanovení o provedení záznamu o provedení důkazu listinou a ustanovení o vydání usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě podle správního řádu.

47. Na základě citovaných norem lze učinit nesporným fakt, že proces administrace a vyřizování žádosti o dotaci podle zákona o SZIF je správním řízením, neboť státní fond v něm má postavení orgánu veřejné správy a v řízení postupuje podle správního řádu, byť s dílčími výjimkami.

48. Na tomto závěru nic nemění ani to, že řízení o dotaci nekončí podle předmětného zákona vydáním rozhodnutí, jež by muselo mít povinné náležitosti podle ust. § 68 správního řádu. Relevantní je naopak skutečnost, že státní fond musí svou činnost ukončit jedním ze dvou autoritativních aktů, jež zákon vymezuje:

49. Podle ust. § 11 odst. 4 zákona o SZIF dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o dotaci, poskytuje Fond na základě dohody o poskytnutí dotace […].

50. Podle ust. § 11 odst. 5 věty druhé zákona o SZIF pokud Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody podle odstavce 4 nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění.

51. Jestliže tedy státní fond shledá, že dotaci lze poskytnout, vyhoví žádosti formou uzavření dohody o poskytnutí dotace; pokud dospěje k závěru, že žádosti vyhovět nelze, sdělí to žadateli písemně, včetně odůvodnění tohoto nevyhovění.

52. V obou případech tedy státní fond ukončí řízení zákonem definovaným právním aktem, v prvním případě dvoustranným, ve druhém jednostranným.

53. Vycházeje z těchto závěrů, městský soud konstatoval, že Státní zemědělský intervenční fond rozhoduje o žádosti o dotaci ve správním řízení, byť modifikovaném, a že tudíž jeho tvrzené nekonání má nutně povahu nečinnosti podle ust. § 79 a násl. soudního řádu správního. Jelikož proti takové nečinnosti lze brojit žalobou podle citovaného ustanovení soudního řádu správního, je splněna podmínka podle ust. § 85 soudního řádu správního, a žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je tu nepřípustná.

54. Dále se městský soud zabýval důvodností žaloby proti tvrzené nečinnosti žalovaného, a zde shledal, že žaloba je důvodná.

55. Podle ust. § 79 odst. 1 soudního řádu správního ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje–li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

56. Již z přehledu úkonů, jež v řízení učinil jak žalobce, tak žalovaný, je zřejmé, že žalovaný ve věci zpočátku postupoval řádně a bez zjevných odkladů, avšak v první polovině roku 2021 proces administrace přerušil a věc nijak nevyřizoval. Ostatně tento stav trval ještě ke dni projednání žaloby.

57. Soud dále konstatoval, že žalobce dne 12. 4. 2021 uplatnil u Ministerstva zemědělství podnět k opatření proti nečinnosti podle ust. § 80 správního řádu. Tento podnět byl vyřízen dopisem ze dne 23. 4. 2021, v němž se žalobce dověděl o tom, že důvodem pro nečinnost žalovaného při vyřizování žádosti o dotaci je skutečnost, že orgány Evropské komise provádějí audit za účelem vyloučení střetu zájmů a že je nutno vyčkat výsledku tohoto procesu. Obdobnou odpověď pak žalobce obdržel též od žalovaného s datem 11. 6. 2021.

58. Z těchto skutečností je zřejmé, že jednak žalobce před podáním žaloby vyhověl podmínkám ust. § 79 soudního řádu správního, jelikož u nadřízeného orgánu uplatnil prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti žalovaného správního orgánu, a jednak že svou žalobu podal včas, ve lhůtě jednoho roku od okamžiku, kdy žalovaný vůči němu učinil poslední úkon (sdělení o pozastavení řízení ze dne 11. 6. 2021).

59. Za tohoto stavu věci nezbylo soudu než konstatovat, že žaloba byla podána důvodně, neboť nejméně od 19. 9. 2019, kdy žalobce vyrozuměl o tom, že jeho žádost o dotace nevykazuje žádné závady, nekonal žalovaný žádné úkony, jež by relevantně směřovaly k vyřízení této žádosti. Byť zákon o SZIF stanoví, že na řízení o poskytnutí dotace a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro vydání rozhodnutí, neznamená to, že v pravomoci žalovaného je pozastavit řízení o dotaci a nijak v něm nepokračovat, není–li k tomu vážný důvod.

60. Pokud takovým důvodem měl být probíhající audit u orgánu Evropské komise, bylo na místě tuto skutečnost řádně procesně reflektovat. Soud konstatoval, že je jistě možné, aby řízení o dotaci bylo závažně ovlivněno externí skutečností, kterou nemohl žalovaný ani ignorovat, ani ovlivnit. Pokud by takovou skutečností bylo řízení o předběžné otázce, jak to vyjádřilo Ministerstvo zemědělství ve svém dopise ze dne 23. 4. 2021, pak měl žalovaný postupovat podle ust. § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu, podle něhož správní orgán může řízení usnesením přerušit, probíhá–li řízení o předběžné otázce.

61. Ačkoliv správní řád zde dává žalovanému prostor pro uvážení, zda v takovém případě řízení přeruší nebo nikoliv, bylo v projednávané věci na místě, aby žalovaný vzal v úvahu skutečnost, že výsledek tohoto řízení o předběžné otázce je podstatný pro vyřízení administrace žádosti žalobce, když bez vyřešení této předběžné otázky žalobcovu žádost vyřídit nelze. To konec konců vyplývá z jeho sdělení ze dne 11. 6. 2021, kde uvedl, že administraci dokončí až po obdržení závěrečné zprávy Evropské komise.

62. Žalovaný však v řízení o poskytnutí dotace ani nijak fakticky nekonal, ani své řízení nepřerušil, a ve věci zůstal zcela nečinný.

63. Navíc je nutno žalovanému přičíst k tíži i skutečnost, že ačkoliv audit byl s konečnou platností uzavřen dne 10. 6. 2022, žalovaný ani poté neučinil žádné úkony, jež by směřovaly k vyřízení žádosti o dotaci. Ke dni projednání žaloby tedy jeho nečinnost trvala další 3 měsíce, aniž by bylo zřejmé, jaké relevantní důvody k tomu byly.

64. Soud proto přisvědčil tvrzení žalobce, že žalovaný byl ode dne 11. 6. 2021 nečinný při vyřizování jeho žádosti o předmětnou dotaci.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

65. Na základě všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem nebyla podle ust. § 85 soudního řádu správního přípustná, a proto ji soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního odmítl.

66. Žalobu proti nečinnosti žalovaného soud projednal a dospěl k závěru, že byla podána důvodně, jak je vyloženo výše. Proto soud uložil žalovanému, aby rozhodl o žádosti o dotaci podané žalobcem dne 20. 10. 2018 v souvislosti s dotačním projektem „Modernizace farmy Lažánky“, k čemuž mu stanovil lhůtu šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

67. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci úspěch a jeho náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatků z podané žaloby proti nečinnosti žalovaného ve výši celkem 2000 Kč a jednak z odměny advokátce za čtyři úkony právní služby po 3100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, rozšíření žalobního návrhu a účast u jednání) a ze související náhrady hotových výdajů po 300,– Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, zvýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Náhradu v celkové výši 18 456 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Sylvie Sobolové, Ph.D., advokátky.

68. Pokud jde o soudní poplatek z podané žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, zaplacený ve výši 2000 Kč, soud jej nezahrnul do náhrady nákladů řízení, neboť v této věci nebyl žalobce úspěšný, a současně soud nemohl tento poplatek žalobci vrátit, neboť to podle ust. § 10 odst. 3 poslední věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, lze jen pokud by žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním soudu.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení