8 A 36/2022– 46

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně Kamýk Developers, s.r.o., IČO: 27604195 se sídlem K Šeberovu 508, Šeberov, 149 00 Praha 4 proti žalovanému Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2022, č.j. MPO 623868/21/61100/01000 MIPOX03URGUK, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalovaný je řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020. V rámci tohoto operačního programu vydal žalovaný dne 5. 1. 2021 rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. MPO 755555/20/61500, kterým žalobkyni přiznal dotaci na projekt s registračním číslem CZ.01.3.14/0.0./0.0./19_253/0021933, v rámci programu Nízkouhlíkové technologie – aktivita b) Akumulace energie (dále jen „Projekt“). Předmětem projektu bylo pořízení 1 ks bateriového úložiště – systému akumulace energie.

2. Žalobkyně jako příjemce dotace podala žádost o platbu č. CZ.01.3.14/0.0/0.0/19_253/ 0021933/2021/001/POST, ve které požadovala k proplacení částku 340 000,– Kč. Žalovaný Opatřením podle ust. § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech, o nevyplacení dotace ze dne 21. 10. 2021, č. j. MPO 619791/21/61100/61150 (dále jen „Opatření“), zkrátil výši dotace o 100 % způsobilých výdajů z důvodu porušení podmínek poskytnutí dotace, a to „porušení bodu 6.13.1 Rozhodnuti o poskytnuti dotace č. j. MPO 755555/20/61500 vydaného dne 5.1.2021, tedy "Příjemce je povinen Projekt realizovat v souladu s podmínkami uvedenými v kapitole 9.3 písm. a) až e) Výzvy a následně je i po dobu udržitelnosti Projektu nadále dodržovat.". Konkrétně došlo k porušení písm. d) kapitoly 9.3 Výzvy, kdy žadatel nedoložil zřízení samostatného odběrného místa. Žadatel k žádosti o platbu doložil Smlouvu o připojení výrobny k distribuční soustavě nízkého napětí společnosti REVAL s.r.o. a nájemní smlouvu vztahující se k předmětu smlouvy, dále pak doložil Výpis smluvních údajů, ze kterého je ovšem dle EAN patrné, že se jedna o totožné odběrné místo a nelze tedy považovat podmínku doložení dvou samostatných odběrných míst za splněnou. Požadované dokumenty v rámci věcné kontroly nebyly příjemcem doloženy.“ 3. Žalobou napadeným rozhodnutím nebylo vyhověno námitkám žalobkyně podaným proti Opatření žalovaného a Opatření bylo jako plně oprávněné potvrzeno.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

4. Žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť je kusé, nedostatečně zdůvodněné a nevypořádá se s argumentací obsaženou v námitkách proti Opatření. Odkaz na argumentaci uvedenou v Opatření není dostatečný, neboť ani ta dostatečně neodůvodňuje závěry žalovaného.

5. Důvodem krácení dotace je podle Opatření skutečnost, že v rámci věcné kontroly nebyly příjemcem doloženy požadované dokumenty. Projekt byl v době zaslání Opatření projektem ve fázi fyzické realizace, která dle Dodatku č. 1 k Rozhodnutí o poskytnutí dotace končila až 31. 12. 2021. V rámci žádosti o změnu č. 2, která byla schválena dne 28. 6. 2021 žalobkyně jako příjemce informovala žalovaného jako poskytovatele dotace o prodlevě v rámci procesu připojování pořízeného bateriového systému k systému obnovitelného zdroje energie (dále též „OZE“) v místě realizace, které záleží na lokálním provozovateli distribuční soustavy a uvedl termín pro splnění těchto podmínek právě na termín 31. 12. 2021.

6. Vzhledem ke schválené žádosti o změnu byl termínem pro dodání podkladů 31. 12. 2021, přičemž žalobkyně evidenci odběrného místa u dodavatele elektrické energie na žalobkyni jako doplňující dokument před tímto datem doložila. Administrace žádosti o platbu tak byla ukončena předčasně.

7. Žalobkyně doložila, že pořízená technologie akumulace energie – bateriové uložiště o kapacitě 19,2 kWh je připojena k fotovoltaické elektrárně o instalovaném výkonu 4,5 kWh v rámci odběrného místa 1000159143 na adrese Vačkářova 273, Dobřejovice, 251 01 Říčany u Prahy. Toto odběrné místo je registrováno u provozovatele distribuční soustavy (ČEZ Distribuce, a.s.) na společnost REVAL s.r.o., která je také vlastníkem licence Energetického regulačního úřadu. Žalobkyně má na adrese Vačkářova 273, Dobřejovice, 251 01 Říčany u Prahy zřízenu provozovnu vedenou v Živnostenském rejstříku a to od března 2020. Tato provozovna využívá odběrné místo 1000159143, pořízené bateriové uložiště je umístěno v nemovitosti, která je v Katastru nemovitosti evidovaná jako rodinný dům a dle požadavku V. Výzvy programu podpory Nízkouhlíkové technologie je zřízeno samostatné odběrné místo elektrické energie, které není evidováno na majitele rodinného domu.

8. Žalobkyně v rámci námitek proti Opatření předložila smlouvu o připojení výrobny k distribuční soustavě nízkého napětí číslo 20_NN_1009340772 ze dne 27. 1. 2020. Tato smlouva byla uzavřena mezi společnostmi ČEZ Distribuce, a.s. a žalobkyní, tedy mezi provozovatelem distribuční soustavy a žalobkyní. Předmětná smlouva uvádí, že na adrese Vačkářova 273, 251 01 Dobřejovice, jsou zřízené 2 samostatné EAN (kód elektroměru, který slouží k jednoznačné identifikaci odběrného místa elektřiny pozn. soudu): tedy dvěma číslům odběrných míst: pro data spotřeby 859182400608726260 a pro data výroby 859182400609872102.

9. Žalobkyně tak doplnila do žádosti o platbu dokument vyžádaný v rámci první kontroly, tedy doložila „odběrné místo zřízené na žadatele“ a to doložením Výpisu smluvních údajů od společnosti Europe Easy Energy a.s., který dokládá, že odběrné místo s EAN 859182400608726260 je evidováno na žalobkyni pro odběr elektrické energie, tedy ne na majitele nemovitosti dle katastru nemovitostí.

10. Žalobkyně proto považuje za neoprávněný požadavek projektového manažera spočívající v „…doložení, že v místě realizace jsou zřízeny dva samostatné elektroměry – jeden pro RD a druhý pro provozovnu, čímž bude doloženo oddělení elektrických rozvodů a využití baterie pouze pro provozovnu“, jehož nesplnění vyjádřené jinými slovy v rozhodnutí vedlo ke krácení dotace.

11. Výzva, ani její přílohy v žádné části pro provozovny umístěné v rodinném domě požadavek na zřízení samostatných elektroměrů a oddělení elektrických rozvodů neuvádí. Požadavek na doložení zřízení oddělených elektroměrů je tak za hranicí požadavků Výzvy a požaduje–li žalovaný doložení skutečností, které nejsou v podmínkách poskytnutí dotace uvedeny, je jeho postup nezákonný.

12. Výzva požaduje pouze to, aby provozovny umístěné v rodinných nebo bytových domech měly zřízeno samostatné odběrné místo elektrické energie. Výzva dále nespecifikuje význam pojmu samostatnost ve vztahu k subjektu, na který je toto odběrné místo smluvně registrováno nebo k samostatnosti technologické, tedy oddělení skrze elektrickou instalaci.

13. Žalovaný v rozhodnutí uvádí, že EAN 859182400609872102 dle doložené smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě nízkého napětí číslo 20_NN_1009340772 nelze považovat za samostatné odběrné místo, jelikož se jedná o EAN výrobní. Výzva ani její přílohy však neuvádí žádnou specifikaci, zda samostatné odběrné místo má být povinně zřízeno pro spotřebu nebo výrobu. Tato argumentace je tedy nerelevantní. EAN 859182400609872102 požadavek žalované – zřízení samostatného odběrného místa – splňuje.

14. Dodávka elektřiny se uskutečňuje do samostatného odběrného elektrického zařízení žalobkyně – tedy podnikatelského subjektu, odlišného od fyzických osob, které jsou vlastníky nemovitosti.

15. Zcela nepřiléhavě je zmiňována souvislost s nájemní smlouvou ze dne 1. 4. 2020. Smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání není vztažena ke zřízení provozovny, ale pouze k místu umístění bateriového úložiště jako takového. Doložení smluvního vztahu ke zřízení provozovny je ve vztahu k Projektu nerelevantní a nemusí být dokládáno. Výzva požaduje, aby byla doložena vlastnická či jiná práva k užívání místa realizace – místem realizace je místo pro instalaci bateriového úložiště a to je doloženo včetně souhlasu s realizací Projektu vlastníky nemovitosti. Smlouva uvádí umístění v technické místnosti, kterou jsou garážové prostory nemovitosti, což není ve vzájemném rozporu.

16. Dále žalovaný rozvádí svůj požadavek na doložení samostatných odběrných míst prostřednictvím doložení samostatných elektroměrů. Uvádí však nepřesné informace, když nepřesně cituje kapitolu 9.3, písm. d) Výzvy „kde je jasně uvedena podmínka doložení samostatného odběrného místa pro provozovnu žadatele/příjemce, tedy odběrného místa odděleného od primárního odběrného místa pro provoz rodinného domu“. Část věty „tedy odběrného místa odděleného od primárního odběrného místa pro provoz rodinného domu“ není součástí Výzvy ani její přílohy ani jiného dokumentu, který má žalobkyně k dispozici.

17. V této souvislosti si žalobkyně dovoluje poukázat na příslušná judikatorní východiska k odvodům za porušení rozpočtové kázně, která jsou podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2017, č.j. 6 Afs 270/2015 – 78 aplikovatelná i na předmětné rozhodování o krácení dotace podle § 14e rozpočtových pravidel. Podle těchto východisek „předpisy upravující podmínky pro čerpáni dotace musí byt formulovaný jasně, aby příjemci předem věděli, za jakých podmínek vzniká na dotaci nárok. Je nepřípustné teprve v řízení o stanovení povinnosti odvodu klást příjemci dotace k tíži nejednoznačnost podmínek poskytnuti dotace. “ Dále se v rozsudku ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012 – 33, zdůrazňuje potřeba „vymezit dotační podmínky jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem, který zajisti předvídatelnost postupu při případném zpětném vymáhaní poskytnuté dotace, či uplatněni sankčního odvodu, resp. stav, kdy příjemce bude mít jistotu ohledně obsahu dotačních podmínek“ (cit. dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 6 Afs 270/2015 – 78).

18. I žalobkyně se tedy pohybovala v legálním prostoru, který žalovaný vymezil svým rozhodnutím, jak rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu tuto situaci pojmenovává. Nelze ji proto přičítat k tíži, pokud splnila podmínky, jak byly výslovně ve Výzvě formulovány. Naopak nelze přisvědčit stanovisku žalovaného, které de facto podmínky Výzvy interpretací dále dotváří (oddělené okruhy elektroinstalace, samostatné elektroměry, další odběrné místo sloužící pro provoz domácnosti).

19. Napadení předčasného ukončení administrace žádosti o platbu žalobkyně opírá o skutečnost, že Projektový manažer po obdržení požadovaných dokumentů ukončil administraci žádosti o platbu, aniž by reflektoval, že Projekt byl stále ve fázi realizace a žalobkyně měla právo na doplnění dokumentů.

20. Předmětem Opatření není skutečnost, že žalobkyně nedoložila využívání bateriového úložiště pouze k nabíjení elektromobilů. V případě, že žalovaný trval na doložení tohoto dokumentu, bylo na místě, aby si tyto dokumenty ve fázi vyhodnocování zaslané námitky proti Opatření vyžádal. Žalobkyně nemohla anticipovat další důvody, pro které žalovaný bude krátit dotaci nad rámec důvodů uvedených v Opatření. Žalobkyně proto doklad o napojení bateriového úložiště na nabíjecí stanici pro elektromobily přikládá jako přílohu této žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, viz projektová dokumentace a zpráva o revizi elektrické instalace ze dne 15. 10. 2021 (dále jen „Revizní zpráva 2“), přesto že se nejedná o dokumentaci, která by byla povinnou přílohou, a ani dle Výzvy není vyžadována.

21. Žalovaný se v rozhodnutí odkazuje na zprávu o revizi elektrické instalace ze dne 12. 3. 2021 (dále jen „revizní zpráva 1“). Žalobkyně opět předesílá, že revizní zprávy obecně nejsou povinnou přílohou žádosti o platbu v dané Výzvě a žadatel nemá povinnost je předkládat. Revizní zpráva 1 se týká pouze instalace bateriového úložiště – akumulátorovny. Žalovaný v rozhodnutí pominul skutečnost, že v dokumentu je uvedena informace o napojení na nabíjecí stanice a to také formou popisu jištění. Revizní zpráva 1 uvádí informaci o jištění přívodu pro domácnost jako určení způsobu jištění v nemovitosti. Zpracovatel Revizní zprávy 1 provedl úkony spojené s revizí elektrické instalace, nikoli však ve vztahu k podmínkám provozu nemovitosti a správě zařízení z pohledu software.

22. Revizní zpráva 2 již uvádí informaci o tom, že „Provoz sítě je přepínačem sítí nastaven na distribuční síť + akumulátorovnu, která nyní slouží pouze k napájení nabíjecích stanic“. Takto byl systém revidován v říjnu 2021, tedy v rámci doby realizace Projektu a takto byl zhodnocen aktuální stav nastavení k 15. 10. 2021. Při zpracování revizní zprávy 1 bylo zkontrolováno zapojení zařízení – bateriového úložiště, ne jeho finální nastavení z pohledu provozu, a to softwarově pomocí EMS (energy management systému zařízení SmartEV BOX). Toto nastavení zcela odpovídalo podmínkám Výzvy a dotačního programu, co se týká napojení na nabíjecí stanice pro elektromobily.

23. Nad rámec důvodu pro krácení dotace v Opatření Rozhodnutí žalobci konečně vytýká, že nedoložil napojení pořizované technologie na OZE (obnovitelný zdroj energie). Toto napojení bylo doloženo v rámci kontroly žádosti o platbu – fotodokumentací a čestným prohlášením a to po konzultaci s projektovým manažerem, který se vyjádřil takto: „v případě, že žadatel nedisponuje potvrzením o zapojení, revizní zprávou, nebo podobným dokumentem, který prokazuje tuto skutečnost, doložte prosím fotodokumentaci a čestné prohlášení.“ Dokumenty byly vloženy 9. 8. 2021. Jako přílohu této žaloby žalobkyně přiložila depeši ohledně této komunikace z 5. 8. 2021. Jak uvedeno výše, opakovanou žádost o změnu z 30. 12. 2021 odůvodněnou stejně jako v minulosti nutností připojení bateriového systému k OZE podala žalobkyně pouze z opatrnosti, aby uplynutím doby realizace Projektu podle rozhodnutí o poskytnutí dotace nevznikla překážka pro vyplacení dotace.

24. Žalobkyně má dále informace o tom, že žalovaný prokazatelně schválil minimálně jednu žádost o platbu u projektu v rámci stejného programu podpory – Nízkouhlíkové technologie, aktivita Akumulace energie, který byl realizován v nemovitosti typu rodinný dům.

25. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je žalobkyně přesvědčena, že byla postupem správního orgánu zkrácena na svých právech. Správní orgán svá rozhodnutí a postupy nezdůvodnil vůbec či zcela nedostatečně, což zakládá nepřípustnou libovůli jeho rozhodnutí. Správní orgán aplikoval na daný případ nesprávně právní normy a pravidla v rámci dotačního programu a překročil zákonem stanovené meze správního uvážení.

26. Žalovaný ve svém vyjádření nejprve zrekapituloval průběh správního řízení o žádosti žalobkyně o platbu. K jednotlivým žalobním námitkám uvedl, že žalobkyně neuvádí, v čem konkrétně spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, ani v čem konkrétně správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení. Námitka je nedůvodná.

27. Žalovaný dále upozornil a rozvedl, že žalobkyně zaměňuje pojmy termínu projektu, datum skončeného ukončení projektu, termín podání žádosti o platbu a termín pro dodání podkladů.

28. Cílem programu Nízkouhlíkové technologie byla podpora konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti české ekonomiky prostřednictvím zavádění inovativních technologií v oblasti nakládání s energií. Dle bodu 3.

4. Výzvy byly cílovou skupinou malé a střední podniky a velké podniky. Cílovou skupinou tedy nebyly domácnosti. Z toho důvodu byla ve Výzvě uvedena podmínka, že projekty realizované v prostorech určených k bydlení (rodinné a bytové domy) nebudou podpořeny, resp. budou s tou výjimkou, kdy pro provozovny umístěné v těchto prostorech musí být zřízeno samostatné odběrné místo elektrické energie. Pro domácnosti jsou v této oblasti určeny jiné programy a dotační tituly (např. Nová zelená úsporám). Dotace z tohoto projektu byla poskytnuta žalobkyni, tedy to je subjekt, který má těžit z předmětu dotace v oblasti nakládání s energií (v souladu s podmínkami v rozhodnutí o poskytnutí dotace) a nikoliv domácnost jednatelů téže společnosti.

29. Údajně shodný projekt nebyl realizován v rodinném domě, nýbrž v provozovně příjemce dotace umístěné v nemovitosti bez čísla popisného, tedy nezapsané v katastru nemovitostí. Místo realizace bylo sice také zajištěno nájemní smlouvou mezi vlastníky dané nemovitosti (fyzickými osobami) a příjemcem dotace (fyzickou osobou podnikající), tato provozovana ovšem nebyla umístěna v rodinném domě. Příjemce dotace zároveň doložil zřízení samostatného odběrného místa elektrické energie pro provozovnu, tedy dva elektroměry, jeden na fyzickou sobu a druhý na fyzickou osobu podnikající (příjemce dotace), tedy naplnil podmínky výzvy. Na rozdíl od žalobkyně, která sice doložila, že odběrné místo elektrické energie je zřízeno na ni, ovšem nedoložila zřízení odběrného místa pro domácnost.

30. Tvrzení žalobkyně, že odběrné místo odpovídá dvěma číslům odběrných míst – pro data výroby, v reálu znamená, že se nejedná o dvě odběrná místa (dvě EAN), ale pouze o jedno a to 859182400608726260. Jednatelé žalobkyně mají na rodinném domě instalovanou fotovoltaiku a výrobu z FVE dodávají do sítě, kdy část vyrobené elektrické energie spotřebovávají doma a část dodají do sítě (spotřeba a výroba). V tomto případě je instalován „chytřejší“ elektroměr, který umí započítat a odečíst přetoky elektrické energie vyroběné FVE do sítě.

31. Žalobkyně se odkazuje na „Revizní zprávu 2“ (ze dne 15. 10. 2021), žalovanému nebyl takový dokument nikdy v rámic administrace žádosti o platbu předložen, proto vycházel z podkladů, které žalobkyně předložila ke dni vydání Opatření (analogie správního řádu). Nelze připustit žalobkynin konstrukt, že disponovala dalšími doklady s datem vzniku těsně před vydáním Opatření, a že nemůže za to, že žalovaný předčasně ukončil administraci žádosti o platbu. Taková argumentace je čistě účelová. Vzhledem k neznámému obsahu tohoto dokumentu nelze vyvodit závěr, že kdyby bývala byla žalobkyně daný dokument včas předložila, splnila by tím svoji povinnost předložit doklady a prokázala by splnění podmínek Výzvy a k Opatření by nedošlo. Námitka je rovněž nedůvodná.

32. Žalovaný dále s odkazem na ustálenou judikaturu NSS (viz rozsudek ze dne 17. 7. 2014, č. j. 10 As 10/2014–43), zdůraznil, že žalobkyně přijala od státu určité dobrodiní a protiváhou tohoto dobrodiní nebylo protiplnění, ale právě akceptace a plnění podmínek, za nichž je dotace přijímána. Odpovědnost za řádné a včasné provedení podpořeného projektu nese podle nastavených podmínek příjemce dotace, a to i v případě, že skutečnosti nezávislé na jeho vůli ovlivní realizaci dotace.

III. Posouzení žaloby

33. Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“, nebo jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

34. Soud rozhodl o věci bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalovaný s takovým postupem souhlasil a žalobkyně se k možnosti takového postupu ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřila a má se tedy za to, že s takovým postupem souhlasí.

35. Mezi stranami je nesporné, že obsahem Projektu bylo pořízení systému akumulace energie pomocí stacionárního bateriového úložiště (technologie lithiové baterie) o kapacitě min. 19,2 kWh. Projekt byl realizován na adrese Vačkářova 273, 251 01 Dobřejovice. Jedná se o objekt zapsaný v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, KP Praha – východ na LV 835 jako rodinný dům ve spoluvlastnictví A. Ch. a P. Ch. (každý id. ), přičemž místo realizace bylo zajištěno Smlouvou o nájmu prostor sloužících podnikání uzavřenou dne 1. 4. 2020 mezi pronajímateli A. a P. Ch. na straně jedné a nájemcem – žalobkyní na straně druhé podepsané za pronajímatele i nájemce A. Ch., jenž je jedním z jednatelů žalobkyně. Prostory určené k nájmu byly v nájemní smlouvě vymezeny jako a) technická místnost pro umístění bateriového úložiště a b) prostory pro administrativní aktivity společnosti (bez bližšího určení). Dle živnostenského rejstříku byla provozovna příjemce na této adrese pro činnost „Nákup, prodej, správa a údržba nemovitosti“ zřízena ode dne 3. 3. 2020.

36. Spornou otázkou v této věci je výklad ustanovení Výzvy V. programu podpory Nízkouhlíkové technologie, aktivita Akumulace energie (dále též „Výzva“) v jejíž kapitole 9.3 d) je uvedené: „d) Podpořeny nebudou projekty realizované v prostorech určených k bydlení (rodinné a bytové domy).“, s tím, že u této podmínky je v poznámce pod čarou doplněno: „Pro provozovny umístěné v rodinných nebo bytových domech musí byt zřízeno samostatné odběrné místo elektrické energie.“ 37. Soud má shodně se žalovaným za to, že pojem samostatné odběrné místo nelze zcela jednoznačně vyložit jinak, než, že předmětná nemovitost bude mít dvě odběrná místa pro spotřebu elektrické energie – jedno pro příjemce dotace – v souvislosti s instalací technologie připojené na obnovitelný zdroj energie, pro který byl projekt pořízen a instalace bateriového úložiště realizována, a jedno pro spotřebu domácnosti rodinného domu. Tato podmínka je z technických důvodů zcela logicky podmíněna zřízením dvou elektroměrů zapojených na dva samostatné elektrické obvody. Stačilo tedy doložit dvě smlouvy s distributorem se dvěma čísly odběrného místa pro spotřebu, popř. jinak doložit existenci dvou elektroměrů, např. revizní zprávou dokládající dva samostatné elektrické obvody a dva elektroměry.

38. Nelze souhlasit se závěrem žalobkyně, že výzva ani její přílohy neuvádí žádnou specifikaci, zda samostatné odběrné místo má být povinně zřízeno pro spotřebu nebo výrobu. Již výkladem slova odběrné místo nelze dojít k závěru, že se může jednat o EAN pro výrobu, ale pouze pro spotřebu – odběr elektrické energie z distribuční sítě.

39. Proto rovněž nelze souhlasit se žalobkyní, že pokud ve Výzvě není výslovně uvedené, že jsou požadovány dva elektroměry a dva elektrické obvody, tak EAN 859182400609872102 požadavek žalované – zřízení samostatného odběrného místa – splňuje. Splňuje pouze požadavek připojení technologického řešení, jehož součástí je bateriové uložiště, na distribuční soustavu, nikoliv samostatné odběrné místo. Výklad samostatného odběrného místa provedený žalobkyní je tak zcela účelový a zavádějící.

40. Závěr žalobkyně, že dodávka elektřiny se uskutečňuje do samostatného odběrného elektrického zařízení žalobkyně – tedy podnikatelského subjektu, odlišného od fyzických osob, které jsou vlastníky nemovitosti, by byl pravdivý, pouze pokud by žalobkyně doložila druhé samostatné odběrné místo pro předmětný rodinný dům registrované na vlastníky rodinného domu nebo jinou osobu odlišnou od žalobkyně, což se však nestalo.

41. Podle názoru soudu by podmínka samostatného odběrného místa ani jinak splněna být nemohla, a realizaci projektu v rodinném domě by ani jinak nebylo možno povolit. Soud má za to, že tato podmínka je zcela jasná a o jejím výkladu není možné pochybovat. Takto definovaná podmínka tedy odpovídá požadavkům uvedeným v judikatuře ohledně jednoznačnosti, určitosti a srozumitelnosti podmínek poskytnutí dotace citované žalobkyní, viz rozsudek NSS ze dne 7. 6. 2017, č.j. 6 Afs 270/2015 – 78.

42. Požadavek žalovaného resp. poskytovatele dotace na doložení odběrného místa odděleného od primárního odběrného místa pro provoz rodinného domu, tak byl zcela na místě. Žalobkyně sice tvrdí, že předmětné odběrné místo není totožné s odběrným místem nemovitosti, toto své tvrzení však nedoložila existencí odběrného místa registrovaného na jiný subjekt než je žalobkyně – jak tvrdí sama žalobkyně: obě odběrná místa (EAN 859182400608726260 pro data spotřeby a EAN 859182400609872102 pro data výroby) jsou registrována na ni.

43. Žalobkyně tak i dle soudu splnění této podmínky, tj. existenci dvou samostatných elektroměrů, ani v průběhu řízení o námitkách ani v žalobě netvrdila, ani nedokládala. Ani projektová dokumentace ani revizní zpráva č. 2, kterou přiložila k žalobě, dané nedokládají, jelikož jimi chce žalobkyně prokázat finální nastavení z pohledu provozu, a to softwarově pomocí EMS tedy fakt, že provoz sítě je přepínačem sítí nastaven na distribuční síť + akumulátorovnu, která nyní slouží pouze k napájení nabíjecích stanic, nikoliv existenci dvou samostatných elektroměrů. Soud proto tyto navrhované důkazy pro nadbytečnost neprovedl.

44. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že rozhodnutí žalovaného rovněž tak i Opatření jsou zcela správná a také dostatečně odůvodněná a žalobní námitky namítající nesprávné právní posouzení, překročení zákonných mezí správního uvážení a nepřezkoumatelnost jsou tak rovněž nedůvodné.

45. Co se týče námitky předčasného ukončení administrace žádosti, soud uvádí, že tuto námitku považuje rovněž za nedůvodnou. Jak bylo rozvedeno shora, dotace byla krácena zcela po právu. Otázka, zda administrace byla ukončena předčasně či nikoliv, nemůže na tomto závěru ničeho změnit, a to právě s ohledem na argumentaci žalobkyně, která ani po tomto z jejího pohledu předčasném ukončení dotace nedokládá a hlavně netvrdí zřízení samostatného odběrného místa elektrické energie pro provozovnu a zřízení samostatného odběrného místa elektrické energie pro domácnost, jak vyplývá z její žalobní argumentace. Soud se touto námitkou proto dále nezabýval, jelikož nemohla mít vliv na posouzení zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí. Rovněž tak námitka týkající se nedoložení napojení pořizované technologie na OZE (obnovitelný zdroj energie) není důvodná, jelikož dotace byl krácena z jiného důvodu.

46. Co se týče námitky, že žalovaný prokazatelně schválil minimálně jednu žádost o platbu u projektu v rámci stejného programu podpory…, který byl realizován v nemovitosti typu rodinný dům, soud považuje tuto námitku rovněž za nedůvodnou. Žalobkyně totiž v této námitce neuvádí ani neprokazuje, že projekt neměl samostatný elektroměr, tedy že se jedná o obdobné řešení.

47. Navíc, při jednoznačnosti právní úpravy tak, jako je tomu v případě žalobkyně, argumentace správní praxí, která je s ní v rozporu, tj. nezákonná, nemůže obstát (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006–132, č. 1915/2009 Sb. NSS, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2023, č. j. 2 Afs 254/2021–50, ze dne 21. 10. 2019, č. j. 1 As 78/2019–66, či ze dne ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 78/2019–66). Podle ustálené správní judikatury současně platí, že postup správních orgánů, který není v souladu se zákonem, nemůže založit ani legitimní očekávání (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2016, č. j. 5 As 155/2015–35, č. 3444/2016 Sb. NSS).

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

48. Vzhledem k tomu, že městský soud neshledal žalobní námitky důvodnými, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

49. O nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. dle úspěchu ve věci. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, však nevznikly náklady převyšující náklady běžné úřední činnosti.