8 A 41/2016 - 74
Citované zákony (24)
- o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), 121/2000 Sb. — § 31 § 31 odst. 1
- o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), 218/2000 Sb. — § 44a odst. 4 § 44a odst. 4 písm. b § 44a odst. 9 § 14 § 14e § 14e odst. 1 § 14e odst. 2 § 14f § 14f odst. 3
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 60 odst. 1 § 75 odst. 1 § 75 odst. 2 § 76 odst. 1 písm. a § 78 odst. 3 § 78 odst. 4 § 78 odst. 5 § 103 odst. 1
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 19 odst. 1 § 68 odst. 2 § 68 odst. 3 § 69 odst. 1 § 89 odst. 2
Rubrum
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: POE, spol. s r. o., IČO: 496 08 312 sídlem Varenská 49, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 4. 1. 2016, č.j. 2015/66975-821/1 takto:
Výrok
I. Rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 4. 1. 2016, č.j. 2015/66975-821/1 a rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 23.10.2015 o krácení dotace vydané v rámci 5. závěrečné monitorovací zprávy projektu CZ.1.04/3.3.05/96.00052 „Řešení pro Olomoucký kraj“, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
I. Základ sporu a průběh předcházejícího řízení
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 4.1.2015, č. j. 2015/66975-821/1 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzena správnost závěrů uvedených v Závěrečné monitorovací zprávě projektu CZ.1.04/3.3.05/96.00052 ze dne 23.10.2015, jejíž součástí bylo opatření podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) o částečném neproplacení dotace ve výši 397 224,92 Kč z důvodu uložení sankce za nenaplnění plánované hodnoty monitorovacího indikátoru 07.57.00 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů v celkové výši 1 019 994,26 Kč. Důvodem nenaplnění plánované hodnoty monitorovacího indikátoru 07.57.00 bylo nezapočtení materiálu vloženého do databáze produktu ESF, jelikož tento produkt podle žalovaného nesplňoval charakteristiku nově vytvořeného/indikovaného produktu.
2. Ze správního spisu k dané věci vyplynulo, že žalobkyně dne 7.3.2013 podala v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (dále též jen „OP LZZ“) žádost o podporu, registrační číslo projektu CZ.1.04/3.3.05/96.00052 s názvem „Řešení pro Olomoucký kraj“ (dále jen „Žádost o podporu“). Dne 5.4.2013 vydal žalovaný v souladu s § 14 zákona o rozpočtových pravidlech rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OP LZZ/GG 3.3.96/5/00052 (dále jen „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“), kterým byla žalobkyni na základě Žádosti o podporu poskytnuta dotace na realizaci projektu „Řešení pro Olomoucký kraj“, reg. č. CZ- 1.04/3.3.05/96.00052 (dále také jen „Projekt“) v celkové maximální výši 5 666 634,80 Kč.
3. Dne 23.10.2015 žalovaný schválil 5. Závěrečnou monitorovací zprávu Projektu, přičemž součástí oznámení o schválení monitorovací zprávy bylo opatření k neproplacení dotace či její části (dále jen „rozhodnutí o krácení dotace“ či „Opatření“). V odůvodnění rozhodnutí o krácení dotace se uvádí, že při kontrole nově vytvořeného/inovovaného produktu bylo zjištěno, že velká část Motivačně poradenského programu byla doslovně převzata z již existujícího dokumentu Metodický materiál k realizaci poradenských programů pro osoby se zdravotním postižením vytvořeného v rámci projektu CZ.04.4.09/1.1.00.4/0038 a dále i z volně dostupných internetových stránek. Na základě toho dospěl správní orgán k závěru, že došlo k porušení jednak pro příjemce závazných metodických pravidel uvedených v příručce D2 a jednak k porušení § 31 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona (dále jen „autorský zákon“). Z těchto důvodů správní orgán dospěl k závěru, že doložený materiál nelze považovat za nově vytvořený/inovovaný produkt, a tudíž není možné jej započíst do hodnoty monitorovacích indikátorů. Vzhledem k tomu, že dosažená hodnota monitorovacího indikátoru 07.57.00 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů byla na základě uvedeného „0“, došlo tím k nenaplnění hodnot monitorovacích indikátorů výstupů, čímž celkový průměr míry plnění všech indikátorů (7.41.00, 7.45.00 a 7.57.00) činil 65 %. Následně správní orgán uvedl, že dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace, část IV, bod 2.4 v případě naplnění hodnoty monitorovacích indikátorů výstupů uvedených v části 14 přílohy č. 1 Rozhodnutí na méně než 70 % až 55 % bude vyměřen odvod z celkové dotace ve výši 18 %. Sankce za nenaplnění monitorovacích indikátorů u zájmového projektu tak byla stanovena na částku ve výši 1 019 994,26 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně v zákonné lhůtě námitku.
4. Napadeným rozhodnutím byla námitka žalobkyně zamítnuta. Žalovaný uvedl, že celkově představují nepůvodní texty přes 50 % předloženého materiálu. Dále uvedl, že za inovativní produkt dokládaný v rámci indikátoru č. 07.57.00 je dle platné metodiky považován konkrétní (hmatatelný) výstup realizace inovativních aktivit a nikoliv vlastní motivační program, jak namítala žalobkyně. Ta také uváděla, že míru inovativnosti nelze spatřovat v popisu produktu, ale právě v produktu samém. Podle žalovaného je nutné rozlišovat inovativní aktivitu a produkt jako hmatatelný výstup této aktivity, kdy předmětem hodnocení produktu je právě podoba materiálů, které k dané aktivitě žalobkyně doložila. Inovativnost produktu nelze spatřovat ve využití programu pro konkrétní cílovou skupinu. Inovativním může být přístup k dané cílové skupině, tedy to, jak bude těmto osobám program uzpůsoben a jaká práce s nimi bude probíhat. Takový popis, který by mohl být inovativním prvkem produktu, však v doložených materiálech absentoval. V rámci doložených materiálů bylo pouze zmíněno, že do programu byly zařazeny taktéž i indoorové hry, jinak je však metodika shodná s metodikou popsanou v metodické příručce jiného projektu. Pokud měl být zásadní inovací zcela odlišný přístup a způsob realizace aktivit, pak se toto mělo do metodické příručky nějak promítnout. Pokud byl inovovaný produkt popisován jako motivačně poradenský program a byl v projektové žádosti o podporu uveden v příslušném indikátoru, pak byl příjemce zavázán k předložení produktu v takové podobě, aby bylo umožněno jeho předání a šíření vůči dalším obdobně zaměřeným organizacím tak, aby byl zajištěn maximální přínos podpořených projektů. Žalovaný dále uvedl, že vyjádření z první kontroly na místě bylo pouze dočasného charakteru, kdy kontrola konstatovala průběžné plnění indikátorů a mimo jiné i to, že v rámci monitorovacího indikátoru č. 07.57.00 byla vykázána hodnota „1“. Podrobná kontrola obsahu materiálů k motivačně vzdělávacímu programu však probíhá až při kontrole závěrečné monitorovací zprávy a po vložení verze produktu do databáze. Při této kontrole pak byly zjištěny nedostatky spočívající v duplicitě s jiným již vykázaným a v databázi doloženým produktem. Ohledně porušení autorského zákona pak žalovaný uvedl, že bez ohledu na to, zda byly v tomto konkrétním případě části textu převzaty z uvedených dokumentů a internetových stránek či z jiných zdrojů, měl být v souladu s autorským zákonem u takových pasáží uveden autor, resp. zdroj, z něhož bylo čerpáno; to však učiněno nebylo. Výše sankce byla uložena podle platného Rozhodnutí o poskytnutí dotace, kde je uvedeno, že v případě nenaplnění hodnoty monitorovacích indikátorů je odvod vyměřen z celkové částky dotace, přičemž s touto skutečností byla žalobkyně od počátku projektu seznámena. V případě Projektu žalobkyně bylo nižší čerpání způsobeno především nečerpáním přímé podpory. Z původně plánovaných 1 768 800 Kč na mzdových příspěvcích pro cílovou skupinu umístěnou na pracovní místa bylo vyčerpáno pouze 619 776,28 Kč. Takový výsledek Projektu nebylo možné dle žalovaného z pohledu poskytovatele interpretovat jako úsporu na projektu. Vzhledem k počtu 9 konečných nově vytvořených pracovních míst a 0 osob umístěných na pracovní místo oproti počtu 17 nově otevřených pracovních míst a 5 osob umístěných na pracovní místo, které žalobkyně uváděla v žádosti, se dle žalovaného jednalo o částečné neplnění cílů dotace. Závěrem v napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že při kontrole závěrečné monitorovací zprávy byl žalobkyni produkt vrácen k přepracování, jelikož předložený materiál nesplňoval definici nově vytvořeného/inovovaného produktu (doložen byl pouze obsah motivačně poradenského programu). Možnost opravy doložených materiálů byla využita a posuzována byla druhá doložená verze produktu, ve které byly ovšem shledány nedostatky.
II. Obsah žaloby
5. V prvním žalobním bodě žalobkyně uvedla, že podmínka inovativnosti byla fakticky splněna již při získání dotace, neboť pokud by v žádosti nebyl inovovaný produkt jasně definován, žalobkyně by dotaci neobdržela. K tomu žalobkyně odkázala na podanou a žalovaným schválenou Žádost o podporu, kde popsala, že inovovaným produktem je Motivačně poradenský program včetně zvýšení počítačové gramotnosti. Podle žalobkyně mohlo k nenaplnění indikátoru následně dojít pouze tak, že by žalobkyně předmětný vzdělávací program nerealizovala v odsouhlaseném rozsahu a obsahu. To se však nestalo. Program byl řádně realizován, a to již jako inovovaný produkt, v souladu s podmínkami dotace, který byl kontinuálně monitorován žalovaným. Naplnění monitorovacích indikátorů bylo předmětem jednotlivých monitorovacích zpráv, které byly ze strany MPSV průběžně schvalovány, přičemž vždy byl schválen taktéž monitorovací indikátor č. 07.57.00.
6. Žalobkyně dále uvedla, že v průběhu čerpání dotace a realizace projektu byla provedena veřejnosprávní kontrola na místě, která shledala řádné čerpání dotačních prostředků, řádnou realizaci projektu a zejména naplnění indikátoru č. 07.57.00 – Počet nových/inovovaných produktů, které bylo ve shodě s průběžnými závěry monitorovacích zpráv, a dále ke dni této kontrol (7.8.2014) bylo shledáno splnění tohoto monitorovacího indikátoru. Až následně, po skončení realizace projektu a při vyhodnocení Závěrečné monitorovací zprávy bylo shledáno nenaplnění uvedeného indikátoru, načež popis produktu byl ke dni 14.8.2014 vrácen k dopracování s obecným vyjádřením, že je příliš stručný a je potřeba podrobněji rozpracovat obsah jednotlivých kapitol. Následně žalobkyně popis produktu rozsáhle doplnila a dopracovala a předala žalované dne 27.8.2015. Žalobkyně připustila, že při rozsáhlém doplnění byly částečně použity, zejména v některých popisných pasážích, textace z podkladů, které žalobkyně v průběhu své praxe sama vytvořila či shromáždila.
7. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně namítla, že se nedopustila porušení rozpočtových pravidel. Smyslem projektu bylo vytvořit inovovaný produkt ve formě školícího programu a nikoliv nové formulace jeho popisu. Pouhá formulace uvedená v e-mailu ze dne 14.8.2015, že je vytvořený produkt, dosud vyhovující všem ověřením, nyní příliš stručný, se žalobkyni jeví jako nedostatečná. Taktéž porušení autorského zákona je více než sporné, neboť v případě textu, jež měl být převzat z jiného poradenského programu, je autorem jiného poradenského programu právě žalobkyně. Tvrzení, že část textu byla převzata z volně dostupných internetových stránek, je zcela nepravdivé, neboť se tak nestalo. Žalobkyně dále uvedla, že rozsah a obsah metodické příručky k danému produktu není nikde podrobně specifikován, přičemž použití obecných schémat či formulací, použitelných pro jakýkoliv vzdělávací projekt, nemůže zakládat porušení rozpočtové kázně. Nemalá část použitého textu je přitom původní, kdy je zejména popisován vzdělávací program, který svou formou, náplní, obsahem a rozsahem skutečně inovativní je a tato rozhodná skutečnost dosud nebyla nijak zpochybněna (zpochybňovány jsou jen některé pasáže popisu tohoto produktu). Lze tak shrnout, že žalobkyně namítala, že pokud podmínky vzniku a naplnění inovovaného produktu dlouhodobě průběžně plnila od roku 2013, nemůže ji být následně tato skutečnost v roce 2015 upřena. Žalovaný dle názoru žalobkyně nebyl oprávněn vyzývat žalobkyni k následnému přepracování kontrolou již ověřeného produktu.
8. Podle žalobkyně žalovaný pominul její námitku, že inovovaným produktem byl vlastní vzdělávací program. Ze schválených podmínek poskytnutí dotace jednoznačně nevyplývá, že by žalobkyně měla zpracovat zcela novou metodickou příručku a zcela se vyhnout formulacím dosud obvyklým. Rovněž není nijak podrobně specifikován její rozsah a obsah. Žalobkyně se pouze zavázala vytvořit a realizovat inovované školení, což splnila. Takto to bylo rovněž posouzeno a schváleno příslušnými hodnotiteli při podání žádosti o dotaci, schváleno výběrovou komisí, ověřeno na místě provedenou kontrolou a potvrzeno ve schválené Závěrečné monitorovací zprávě k projektu č. CZ.1.04/3.05/96.00052, kde je stále uvedeno, že projekt byl realizován se splněním všech indikátorů.
9. Dle žalobkyně je zcela nejasné, jaká osoba a na základě jakého zmocnění či kvalifikace rozhodla, že žalobkyně nesplnila podmínky dotace, přestože všechny oficiálně ustavené orgány shledaly opak. Žalobkyně pak klade otázku, z jakého důvodu je anonymní stanovisko, které uvádí, že nebyl naplněn indikátor, významnější než písemně prezentované závěry schvalovací komise kontrolní skupiny a i Závěrečné monitorovací zprávy k projektu, schválené poskytovatelem dotace. Postup žalovaného je tak dle žalobkyně zmatečný.
10. Žalobkyně taktéž namítala, že tvrzení, že měla k příslušnému produktu získat autorská práva, implikuje závěr, že tato práva nezískala, přičemž není jasné, kdo na straně žalované rozhodl, že k produktu nezískala autorská práva.
11. Žalobkyně dále namítala, že měla vytvořit produkt toliko inovovaný, nikoliv zcela nový. Pojem „inovovaný“ zahrnuje předpoklad, že původní používaný produkt je rozhodujícím způsobem vylepšen (inovován), kdy základní rysy a znaky původního produktu navzdory inovaci zůstanou zachovány. Pokud tedy žalovaný uznává, že cca 50 % textu popisu inovovaného produktu je zcela nových a zbytek jsou formulace použité a osvědčené v předchozích projektech či formulace obecné a použitelné pro každý projekt, je dle žalobkyně nejasné, z jakého důvodu neměla být podmínka inovativnosti splněna.
12. Podle žalobkyně je zjevné, že pojem inovovaný zakládá jistou shodu s produkty předchozími a k tomu přidá něco nového, tedy dostatečnou míru inovace. Pokud i žalovaný uznává, že bezmála polovina textu je zcela nová (ve zbytku žalobkyně částečně převzala vlastní či jinak shromážděné materiály, aniž by ověřovala, zda jsou někde na internetu), pak není jasné, proč by kritérium inovativnosti přiměřeně nesplnila. Pokud by vada spočívala jen v částečném převzetí osvědčených formulací, žalobkyně byla a je připravena toto kdykoliv napravit. Žalobkyni však není jasné, kde leží hranice „novosti“ a kde hranice „inovativnosti“, a z jakého důvodu tuto povinnost nesplnila. Zejména však namítala, že inovovaným produktem byl samotný nově vytvořený vzdělávací program, a to svou náplní a obsahem. Toto kritérium splnila, což bylo kontrolou ověřeno. Požadavek na rozšíření a doplnění popisu produktu byl již nad rámec dotačního titulu.
13. Ve třetím žalobním bodě žalobkyně namítla, že závěry a hodnocení žalovaného ve věci krácení poskytnuté dotace o jednu třetinu částky jsou nepřezkoumatelné, subjektivní, tendenční a v rozporu se skutkovým stavem. Stanovisko žalovaného je navíc v příkrém rozporu s jeho jinými stanovisky (viz např. schválená Závěrečná monitorovací zpráva) i se závěry orgánů či osob k tomu určených a zmocněných samotným žalovaným. Žalobkyně se domnívá, že smyslem a účelem poskytování dotací má být především naplnění smyslu a účelu dotovaných projektů a i poskytovatel dotace by měl vyvíjet přiměřenou snahu a vstřícnost pro dosažení tohoto cíle tam, kde je to možné. V situaci, kdy příjemce dotace vyvíjí maximální vstřícnost a ochotu podvolit se požadavkům poskytovatele dotace, by měla být i ze strany poskytovatele dotace vyvíjena přiměřená podpora s cílem naplnění jejího smyslu a účelu. V situaci, kdy příjemce dotace byl vůči poskytovateli maximálně vstřícný a údajné vady tvrzené žalovaným byly snadno napravitelné (ať už uvedením příslušných odkazů, či přepracováním pasáží málo inovativních či originálních), nic nebránilo žalovanému projevit vstřícnost tak, aby byl účel projektu naplněn a nikoliv aby byl zmařen z toho důvodu, že předložený produkt zcela nenaplňuje více než obecná a subjektivní kritéria poskytovatele dotace.
14. Ve čtvrtém žalobním bodě žalobkyně namítla, že se žalovaný zcela nevypořádal se všemi námitkami proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, což konkrétně rozvedla.
15. Žalobkyně považuje za nepravdivé tvrzení žalovaného, že odůvodnění uložení sankce bylo jasné a srozumitelné. Uveden byl totiž pouze jednovětný odkaz na internetové stránky a citován odkaz na metodický pokyn a část autorského zákon, aniž by bylo uvedeno, v čem konkrétně žalobkyně tyto předpisy měla porušit. Taktéž tvrzení o převzetí textu z uvedených stránek je nepravdivé, jelikož žalobkyně vycházela z jiných (vlastních) podkladů. Žalobkyně taktéž namítala, že žalovaný se měl vypořádat s podanými námitkami a nikoliv žalobkyni zasílat další informace. Tvrzení o veřejně dostupném systému pro kontrolu dokumentů je zcela nepřezkoumatelné, neboť není jasné, jaký systém pro kontrolu dokumentů byl použit, kým byl certifikován a schválen k oficiálnímu použití a kdo potvrdil a garantuje jeho správnou funkčnost. Taktéž není jasné, jakým algoritmem a dle jakých kritérií byla vyčíslena příslušná procenta a rovněž kolik procent musí splnit inovativní popis produktu, aby byl shledán dostatečně inovativním. Shoda 26 % s jiným materiálem je pouze formální vyčíslení bez zohlednění odlišnosti v cílové skupině, časové dotaci, použitých motivačních nástrojích a celkovém zaměření poradenského programu. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, co má být obsahem zbylé procentuální části údajného shodného textu. Žalobkyně rovněž namítala, že rozdíly jsou specifikovány a oba produkty, navzdory částečné shodě popisných částí, nelze vůbec zaměňovat.
16. Žalobkyně namítala, že měl být hodnocen vzdělávací program či kurz jakožto hmatatelný výstup, nikoliv jeho popis. Konkrétní výstupy vzdělávacího programu byly v žádosti uvedeny (vypracované hodnocení každého účastníka, osvědčení o absolvování motivačně poradenského programu, vypracované životopisy a motivační dopisy, vyplněné hodnotící dotazníky). Základní námitkou žalobkyně, že měl být hodnocen právě vzdělávací program a nikoliv míra inovativnosti jeho popisu, se žalovaný nijak nezabýval. Požadavek žalovaného na hmatatelný výstup v elektronické podobě se žalobkyni jeví jako vnitřně rozporný a nesplnitelný. Pokud je nutné rozlišovat inovativní aktivitu a produkt jako hmatatelný výstup této aktivity, tak hmatatelným výstupem aktivity je právě proběhnuvší kurz sloužící cílové skupině. Jeho popis hmatatelným výstupem není. Dotace byla poskytnuta na realizaci sociálního vzdělávání a nikoliv na vytváření inovativního popisu. Pokud je v odůvodnění rozhodnutí o námitkách žalovaným zdůrazňováno, že produkt měl vzniknout a být využíván při realizaci školení a nikoliv jako dodatečný popis, tak zde není sporu, neboť přesně takto žalobkyně postupovala. Dodatečný popis si vyžádal žalovaný, jenž tím fakticky donutil žalobkyni k postupu, který je jí nyní vytýkán.
17. Žalovaný pro hodnocení inovativnosti produktu použil zcela nesprávný nástroj. Žalobkyně se jako příjemce dotace řídila platným zněním metodických pokynů vydaných žalovaným, ale za jejich případnou nepřesnost či vágnost nemůže být sankcionována. Žádný z metodických pokynů žalobkyně neporušila. Posouzení inovativnosti produktu provedli za žalovaného vybraní odborní hodnotitelé již při schvalování projektové žádosti o dotaci. Nyní se však žalovaný ve svém rozhodnutí o krácení dotace odvolává na systém pro kontrolu dokumentů, který kontroluje pouze shodu textu s jinými dokumenty, nikoli inovativnost popisovaného produktu. Žalobkyně dále citovala část napadeného rozhodnutí, kde se uvádí, že: „Inovativní může být přístup k cílové skupině, tedy to, jak bude těmto klientům program uzpůsoben, jaká práce s nimi bude probíhat.“ Na základě tohoto má žalobkyně za to, že přístup k cílové skupině zdravotně znevýhodněných (včetně mentálního postižení) v projektu, ze kterého měly pocházet shodné části popisu (č. CZ.04.4.08/1.1 GC.4/00oS, „Rehabilitace - Aktivizace – Práce“ – dále jen také jako „RAP“), byl diametrálně odlišný od přístupu k cílové skupině zdravých osob do 25 let, jejichž hendikepem je nízká kvalifikace a dlouhodobá nezaměstnanost. Žádný rozpor s podmínkou inovativnosti zde není. Další rozdíl v přístupu k cílové skupině je dán konkrétní realizací odlišných činností: aktivizace (RAP) x motivace (aktuální projekt). Formulace, uvedená v napadeném rozhodnutí: „… by býval mohl být inovativním …“, není věcná, nýbrž je spekulativní. K vytýkané shodě metodických listů pak žalobkyně uvedla, že použitá terminologie je obdobná ve všech skupinových poradenských programech, pokud se nepoužijí kontraproduktivní změny slovosledu v ustálených formulacích, nebo přejmenování zažitých názvů (např. místo termínu „flipchart“ by mohl být použit výraz „zařízení pro papírový písemný záznam“).
18. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že požadovaný popis inovovaného produktu byl předložen žalovanému v elektronické podobě tak, aby bylo umožněno jeho předání a neomezené šíření. Konkrétní popis rozsahu a obsahu inovovaného produktu, jak jej následně požadoval žalovaný, však není nikde uveden a ani z napadeného rozhodnutí, případně z rozhodnutí jemu předcházejícího není zřejmé, jak by měl popis inovovaného produktu vypadat. V původním sdělení o krácení dotace byla žalobkyni vytýkána absence odkazů na citované materiály, přičemž k tomu se žalobkyně vyjádřila tak, že jde o její vlastní materiály, kdy však absenci citace považovala pouze za formální, snadno napravitelný nedostatek. Napadeným rozhodnutím je však nově zpochybňován obsah předloženého materiálu, což je nová skutečnost, ke které se žalobkyně nemohla fakticky vyjádřit, a nemohla tak učinit ani v žalobě, jelikož argumentace žalovaného je nekonkrétní, nepřezkoumatelná a neodpovídá skutkovému stavu.
19. Taktéž tvrzení uvedené v napadeném rozhodnutí, že kontrola na místě je dočasného charakteru, bylo pro žalobkyni nesrozumitelné, neuchopitelné a zmatečné. Žalobkyni nebylo zřejmé, z jakého důvodu byla následná kontrola produktu v rozporu s tou původní, když ani nebylo uvedeno, kdo kontrolu prováděl a s jakou odbornou erudicí. Taktéž nedostatky vytýkané v napadeném rozhodnutí nebyly zjištěny v původním popisu inovovaného produktu, ale až v jeho rozšířeném popisu, který si vyžádal žalovaný. To, že to byl postup nesprávný, však dle žalobkyně potvrzuje sám žalovaný v napadeném rozhodnutí, kde se uvádí, že produkt měl být vytvořen/inovován již v průběhu projektu, nikoliv ex-post.
20. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že v odůvodnění rozhodnutí o krácení dotace byl shledán nedostatek v neuvedení odkazů a citací. V napadeném rozhodnutí je tento aspekt již silně upozaděn. Podle původního rozhodnutí by postačovalo, aby byly uvedeny odkazy na citované materiály, čímž by byly splněny všechny podmínky pro udělení dotace, jelikož žádné další konkrétní porušení metodických pokynů žalobkyni vytýkáno nebylo. Z napadeného rozhodnutí však vyplývají i další nesprávnosti, jichž se měla žalobkyně dopustit. Tvrzení o pouhé kompilaci jiných textů je však dle žalobkyně nepravdivé; jednak neodpovídá skutkovému stavu, jednak je v rozporu se závěry žalovaného pod bodem 1), kde uznává, že cca 50 % textu je zcela původních. Žalobkyně tak má za to, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je zjevně účelové a zmatečné. Zdrojem pro popis inovovaného produktu byly především vlastní podklady žalobkyně, kdy žalobkyni připadalo nadbytečné uvádět jako zdroj sama sebe. Původní autory dalších textů žalobkyně nezná a nemohla je uvést.
21. Žalobkyně dále uvedla, že v jejím případě se nejedná o dotaci v pravém slova smyslu. Fakticky si totiž stát u žalobkyně objednal sociální vzdělávání a zavázal se ho hradit formou dotace (ve skutečnosti je to úhrada za poskytnuté služby). Požadavek na přepracování již schváleného produktu se žalobkyni jeví jako nepřiměřený, když nároky na něj kladené jsou pro žalobkyni vágní a neurčité. Služby byly poskytnuty v požadovaném rozsahu a kvalitě a je nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy, aby nyní žalobkyně ve svých nákladech nesla třetinu výdajů na sociální školení, které realizovala pro stát a které nemá z čeho hradit, když celé školení bylo pro frekventanty zdarma a bez dotace by nebylo žalobkyní nikdy realizováno. Uvedená sankce je nepřiměřeně drakonická a pro malý podnikatelský subjekt téměř likvidační. Tvrzení o stanovení sankce z celkové částky dotace je též nejasné, neboť takovýto pojem se v rozhodnutí o poskytnutí dotace nevyskytuje. V Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 5. 4. 2013 není uvedená konkrétní částka dotace, nýbrž je dotace vyjádřena intervalově: „… dotace se poskytuje v celkové maximální výši 5 666 634,80 Kč“ … a dále pak v bodě 2.
3. Skutečná výše dotace, kde je uvedeno: „Při stanovení skutečné výše dotace se vychází z následujících skutečností: částky uvedené v tabulce č. 1 a 2 mají pouze orientační charakter, uvedené maximální hodnoty celkových veřejných výdajů jsou však nepřekročitelné. Skutečná výše dotace, která bude příjemci dotace poskytnuta, bude určena na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů.“ Z použitého slovního vyjádření za použití pojmu „maximální“ dle žalobkyně vyplývá, že se nejedná o celkovou výši dotace, ale pouze o relativně stanovenou výši, které může být případně dosaženo. Toto poskytovatel dotace dále stvrzuje v části 2.3 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, kdy mimo jiné uvádí, že částky dotace uvedené v tabulkách „mají pouze orientační charakter“ s tím, že výše dotace bude určena na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných výdajů. Rozhodnutí o poskytnutí dotace neobsahuje definici „celková částka dotace“, kterou poskytovatel využil k vyměření sankce.
22. Žalobkyně za dobu trvání projektu vykázala způsobilé výdaje ve výši 3 205 812,28 Kč, které považuje za celkovou částku dotace na daný projekt v souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace, kdy z této částky mohla být vypočtena případná sankce ve výši 18 %. Sankce však byla vyměřena z celkové maximální výše dotace ve výši 5 666 634,80 Kč. Žalobkyně namítá, že takto vyměřená výše sankce je nesprávná, protože je vypočtena z celkové maximální částky dotace, která však žalobkyni nebyla poskytnuta a nikdy jí ani poskytnuta býti nemohla, neboť ani nemohla býti nárokována. Takto uložená sankce je nesprávná, nezákonná a její výpočet z ryze hypotetické částky neodpovídající skutkovému stavu je v rozporu s ústavním pořádkem. K otázce čerpání výše dotace a tvorby nových pracovních míst pak žalobkyně namítla, že nemůže ovlivnit výběr uchazečů, nemůže žádného zájemce o vstup do projektu diskriminovat, pokud splňuje charakteristiku cílové skupiny, kdy do programu jsou zařazovány osoby, které pracovní místo a priori odmítají.
23. Žalobkyně dále namítla, že tvrzení, že inovovaný produkt nesplňoval definici, je v rozporu s výsledkem kontroly a nebylo nijak zdůvodněno. Popis produktu byl vrácen žalovaným žalobkyni k opravě z důvodu jeho stručnosti a tento nedostatek byl odstraněn. Pokud by i po opravě přetrvávaly původní vytýkané nedostatky, bylo by to důvodem k záporné reakci. Původní nedostatky byly odstraněny, ale zároveň tím byly údajně vytvořeny nedostatky nové. Žalobkyni není zřejmé, co bránilo využít možnosti opravy, když se jednalo pouze o pochybení spočívající v absenci odkazů na citace. Ve vztahu k závěrečné větě napadeného rozhodnutí, že popis produktu byl vytvořen ex-post, žalobkyně namítla, že produkt byl vytvořen již v průběhu realizace projektu, ale byl doplněn na základě výzvy žalovaného. Do té doby popis projektu splňoval nároky provedených kontrol a byl shledán správným i v závěrečné zprávě. Pokud byl takový postup nesprávný, žalobkyni není zřejmé, z jakého důvodu ji k takovému postupu žalovaný vyzval. Žalovaný tak fakticky porušil zásadu předvídatelnosti v postupu správních orgánů, když požadoval přepracovat to, co již předtím opakovaně schválil.
24. V pátém žalobním bodě žalobkyně namítla další vady rozhodnutí. Uvedla, že nebyl využit obvyklý způsob doručování prostřednictvím datové schránky a v rozhodnutí absentuje většina základních a povinných náležitostí (není uvedeno označeno příjemce rozhodnutí, orgánu, který rozhodnutí vydal). Na osmé straně napadeného rozhodnutí absentuje podstatná část textu, když jsou cca tři čtvrtiny strany prázdné. V napadeném rozhodnutí též absentuje otisk úředního razítka a naopak zde je uvedena adresa žalobkyně.
III. Vyjádření žalovaného
25. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 3.5.2016 nejprve uvedl, že žaloba by měla být odmítnuta, neboť proti výzvě k vrácení dotace podle § 14 f zákona o rozpočtových pravidlech nelze podat správní žalobu. Dále navrhl sloučení této žaloby s žalobou vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 49/2016 s tím, že předmětem obou žalob je nesouhlas žalobkyně s vrácením dotace z důvodu nevytvoření inovovaného produktu.
26. Žalovaný následně uvedl, že v návaznosti na výsledek kontroly produktu byla žalobkyně v Oznámení o schválení závěrečné monitorovací zprávy vzhledem k 65 % míře naplnění indikátorů výstupu informována o důvodech neschválení produktu, načež oznámení obsahovalo informaci o provedeném krácení. Žalovaný tak postupoval zcela v souladu s metodikou (Příručkou pro příjemce, kapitola 3.
4. Ukončení projektu, sankce).
27. Žalovaný konstatoval, že práva a povinnosti stran jsou primárně nastaveny Rozhodnutím o poskytnutí dotace, které dále odkazuje na přílohy, a to konkrétně: Pokyny pro vyplnění monitorovací zprávy - v části II bodu 6.2 Rozhodnutí o poskytnutí dotace; Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ - v části II bodu 8 Rozhodnutí o poskytnutí dotace; Manuál pro publicitu OP LZZ - v části II bodu 11 Rozhodnutí o poskytnutí dotace; Příručku Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ - v části II bodu 20 Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
28. Ohledně nesplnění cílové hodnoty monitorovacího indikátoru „07.57.00 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů“ žalovaný uvedl, že tato hodnota byla dle části 14 přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, kterou byla kapitola 14 „Hodnoty indikátorů“ v projektové žádosti příjemce (žalobkyně), stanovena na hodnotu „1“. Jako datum dosažení plánované hodnoty bylo uvedeno datum 14.3.2015, tj. datum ukončení realizace projektu, a v popisu stanovení cílové hodnoty byl uveden text, jenž mimo jiné definoval náležitosti inovovaného produktu. Podle části V, bodu 5 Rozhodnutí o poskytnutí dotace byla žalobkyně povinna řídit se při realizaci projektu ustanoveními částí dokumentů, na které Rozhodnutí o poskytnutí dotace odkazuje, resp. všech dokumentů, na něž rozhodnutí odkazuje jako na celek, včetně Příručky pro příjemce finanční podpory z OP LZZ (dále jen „Příručka pro příjemce“), v níž je k principu inovativnosti v kapitole 8. „Principy inovativnosti, mezinárodní spolupráce a partnerství“ uvedeno ustanovení, které definuje konkrétní (hmatatelný výstup) realizace inovativních aktivit v projektu. Taktéž v Metodice závazné pro příjemce dotace pro monitorovací indikátory je v kapitole 6. Definice a podrobné členění monitorovacích indikátorů rovněž definice nově vytvořeného/inovovaného produktu.
29. V případě, že do data ukončení realizace projektu nebude splněna hodnota monitorovacích indikátorů výstupů uvedených v části 14 přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, bude dle § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech vyměřen odvod z celkové částky dotace, přičemž odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena.
30. Žalovaný postupoval plně v souladu s platnou Metodikou OP a Rozhodnutím o poskytnutí dotace, tedy dokumenty, kterými byla žalobkyně vázána. Dne 14. 5. 2016 byla žalobkyni předložena Závěrečná monitorovací zpráva, v jejímž rámci byla provedena kontrola první verze produktu v databázi produktů. Inovativnost produktu nemohla být projektovým manažerem posouzena dříve, neboť produkt byl žalobkyní do databáze produktů nahrán až dne 8.5.2015. Naopak závěr veřejnosprávní kontroly na místě č. 2014/0587 ze dne 7.8.2014 stran plnění hodnot monitorovacích indikátorů produktu lze považovat za obecné vyjádření k průběžnému stavu plnění, a to i vzhledem k tomu, že datum dosažení cílové hodnoty indikátoru bylo stanoveno až na 14. 3. 2015.
31. Proces administrativní kontroly, který je žalobkyní napadán jakožto neformální krok, je ustaven a procedurálně ošetřen v interní metodice OP LZZ a žalobkyně byla o něm zpravena v Příručce pro příjemce v kapitole 16.1 Administrativní kontrola projektu. V rámci administrativní kontroly bylo zjištěno, že doložený produkt vykazoval významné nedostatky. Jako produkt byl předložen dvoustránkový materiál, který byl z podstatné části tvořen popisem převzatým z popisu produktu v projektové žádosti. Jelikož základním smyslem zpracování výstupu ve formě produktu je umožnit jeho předání a šíření vůči dalším obdobně zaměřeným organizacím tak, aby byl zajištěn maximální přínos projektů podpořených z ESF, což bylo žalobkyni známo, nemohl být tento výstup, který sám o sobě žádným způsobem neumožňoval aplikovatelnost produktu v jiných organizacích, ze strany žalovaného akceptován a uznán za nástroj, s jehož pomocí lze poskytovat podporu cílovým skupinám ve smyslu kapitoly 8. Příručky pro příjemce.
32. Žalobkyně byla z výše uvedených důvodů dne 14. 8. 2015 vyzvána k doplnění produktu a nad rámec povinností žalovaného jí bylo umožněno znovunahrání produktu do databáze ve snaze zabránit negativním ekonomickým dopadům na žalobkyni. Výzva byla provedena formálně a příjemce v ní byl upozorněn na základní prvek inovovaného produktu, a to na nutnost jeho přenositelnosti a šiřitelnosti pro další subjekty pracující s cílovou skupinou. Druhou verzi produktu „Metodický materiál k realizaci motivačně poradenského programu včetně zvýšení počítačové gramotnosti“ žalobkyně doložila dne 27.8.2015, a využila tak nápravné opatření umožněné žalovaným. Kontrola druhé verze produktu byla ukončena se závěrem, že ani po opravě produkt neodpovídá výše uvedené definici inovovaného produktu a požadavkům na inovativnost, a to z důvodů, že podstatná část „Metodického materiálu k realizaci motivačně poradenského programu včetně zvýšení počítačové gramotnosti“ byla doslovně převzata z již existujícího dokumentu „Metodického materiálu k realizaci poradenských programů pro osoby se zdravotním postižením“, který byl vytvořen v rámci jiného projektu č. CZ.04.4.09/1.1.0G.4/0038 a dále pak z volně dostupných internetových stránek.
33. Z kontroly provedené žalovaným v programu na ověřování procentuální míry převzatých textů na portálu https://odevzdej.cz vzešlo, že 41 % textu produktu bylo převzato z jiných zdrojů. Do procentuální kontroly však byly zahrnuty i texty bez věcných informací, které mají v textu doplňkovou roli, jako např. obsah, 26x se opakující zápatí s textem „Projekt „Řešení pro Olomoucký kraj“ je v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky“ a odkazy na další literaturu. Takové texty jsou formálního charakteru a nepřidávají produktu jedinečnost a požadovanou inovativnost. Zároveň program neoznačil texty, které byly rovněž převzaty, ale které v úhrnu tvořily méně než 5 % textu (např. text převzatý z http://web.quick.cz/aalerej/motivace.htm a http://www.Vypracujse.cz/niotiVace-k-piaci). Při zohlednění těchto skutečností je zřejmé, že procento kopírovaní u relevantních textů vychází jako ještě vyšší část než 41 %. Pochybení žalobkyně, resp. zkopírování více než 50 % produktu, je tedy zjevné a přezkoumatelné. Dokumenty, které jsou doloženy s tímto vyjádřením a které jsou součástí spisu, prokazují pravdivost tvrzení uvedených v napadeném rozhodnutí. Tyto podklady, které byly výstupem administrativní kontroly a podkladem pro vytvoření rozhodnutí, není poskytovatel dotace povinen k napadenému rozhodnutí přikládat za předpokladu, že svoje rozhodnutí řádně odůvodní v samotném textu. Žalovaný se domnívá, že skutečnost, že značná část textu byla převzata z jiných zdrojů, je žalobkyni dobře známa.
34. Ačkoliv žalobkyně uvádí, že program v zájmovém projektu (pro cílovou skupinu projektu, tedy osoby do 25 let věku a mladistvé do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace) byl značně odlišný od programu jiného projektu (určeného pro cílovou skupinu osob se zdravotním postižením), a byl tedy zásadně inovován, zůstala inovace ze strany žalobkyně z podstatné části nedoložena a popis programů je pro obě cílové skupiny, kromě pasáže o indoorových hrách v produktu projektu, v podstatě totožný. Pokud by zásadní inovaci představoval odlišný přístup a způsob realizace aktivit, pak se měl tento tvrzený odlišný postup do metodické příručky relevantním způsobem promítnout tak, aby i ostatní obdobné organizace byly schopny takový postup aplikovat ve své praxi. Z míry převzatých textů lze dovodit, že zájmový projekt nevykazuje změny v jeho cílech, obsahu, metodách nebo formách, které významně zvýšily jeho kvalitu a účinnost při poskytování podpory cílovým skupinám, a neodpovídá tak definici inovovaného produktu.
35. Texty, které nejsou doslovně převzaty z jiných zdrojů, zejména metodické listy v druhé části produktu, jsou formulačně natolik obecné, že je rovněž nelze považovat za inovativní. Lze tvrdit, že ani ta část textů, jež vznikla nově, nenaplňuje znaky inovovaného produktu, protože nepopisuje nové aktivity a nové přístupy takovým způsobem, aby jakýkoli jiný subjekt byl schopen na základě těchto podkladů efektivně a inovativně pracovat s cílovou skupinou. Podle žalovaného tak nevznikl žádný nový nástroj. V této souvislosti žalovaný konstatoval, že i kdyby v předloženém textu byly uvedeny řádně citace v souladu s § 31 autorského zákona, stejně by se text nedal považovat za inovovaný produkt. Dle žalovaného je nepochybné, že z jeho strany nedošlo ani k uznání zbývajících 50 procent textu, jež dle názoru žalobkyně měly být předmětnou inovací.
36. Dále se žalovaný vyjádřil tak, že Opatření (rozhodnutí o krácení dotace) bylo napadeným rozhodnutím posouzeno jako oprávněné, a z toho důvodu poskytovatel část dotace ve výši do té doby krácených prostředků příjemci nevyplácí. Následně, na základě § 14f odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech, žalovaný dne 15.1.2016 žalobkyni vyzval k vrácení sankcí dotčených zbývajících (nepokrácených) prostředků dotace dle § 14f zákona o rozpočtových pravidlech ve výši 622 769,34 Kč. Žalobkyně reagovala dne 19. 2. 2016 tím, že zaslala na účet žalovaného částku ve výši 622 769,34 Kč.
37. Žalovaný se taktéž vyjádřil k tvrzení, že inovativnost produktu byla prakticky schválena v okamžiku schválení projektové dokumentace. Dle výše uvedené definice principu inovativnosti, která je pro žalobkyni závazná, je zřejmé, že podmínka inovativnosti se vztahuje na produkt samotný, respektive jeho zpracování, a nikoliv k jeho popisu v projektové žádosti, v němž jsou podány teprve předběžné a stručné informace o připravovaném produktu. Produkt se dokládá až v průběhu realizace projektu a jeho podstata má spočívat v hmatatelném a dále šiřitelném výstupu. Produkt splňující podmínky inovovaného produktu nebyl spolu s projektovou žádostí ze strany žalobkyně předložen, tudíž tento nemohl být posuzován a hodnocen v průběhu výběrového procesu. Skutečnost, že inovovaný produkt měl být doložen a kontrolován až v průběhu realizace projektu, dokládá datum dosažení cílové hodnoty indikátoru, které bylo ze strany žalobkyně v projektové žádosti stanoveno na 14.3.2015, tj. na konec projektu.
38. Pokud žalobkyně v podané žalobě uvádí, že využila materiál z projektu č. CZ.04.4.08/1.1 GC.4/00oS, „Rehabilitace - Aktivizace – Práce“ (RAP), dle tiráže produktu se jedná o dokument, který vydalo Rozvojové partnerství PENTACOM v rámci projektu iniciativy Společenství EQUAL, na němž se kromě žalobkyně podílely i další organizace. Žalobkyně při doložení produktu neuvedla, že do značné míry převzala produkt, na kterém se autorsky podílely i další organizace. Z toho důvodu tak došlo k porušení § 31 odst. 1 autorského zákona, kdy obdobně došlo k porušení zákona při neuvedení internetových zdrojů, ze kterých byla převzata část produktu.
39. Podle žalovaného má produkt z hlediska indikátoru představovat konkrétní (hmatatelný) výstup realizace inovativních aktivit v projektu (viz Příručka pro příjemce finanční podpory z OP LZZ). Je tedy nutné rozlišovat inovativní aktivitu, tedy samotnou realizaci motivačně poradenského programu, a produkt jako hmatatelný výstup/podklad pro realizaci této aktivity. Z uvedeného je zjevné, že předmětem hodnocení inovovaného produktu vykazovaného v monitorovacím indikátoru a vkládaného do databáze produktů ESF je produkt v podobě materiálů, které k dané aktivitě příjemce doloží. Pokud by poskytovatel dotace po žadateli takové materiály či výstupy nepožadoval, byla by pro něj skutečnost, že byl program, aktivita či jiný postup inovativní, prakticky nedoložitelná. Dále by také nebylo možné zajistit další významnou charakteristiku inovovaného produktu, a to přenositelnost pro veřejnost a další organizace pracující s danou cílovou skupinou. Tvrzení žalobkyně, že inovovaným produktem měl být program a vlastní školení, jejichž inovativnost neměla být ze strany žalobkyně dále dokládána v podobě hmatatelného výstupu, je nejen v rozporu s pravidly uvedenými ve výše zmiňované metodice (viz bod III), ale též v rozporu s vlastním vyjádřením žalobkyně, které je uvedeno přímo v textu metodického materiálu, kde žalobkyně předložený dokument evidentně za inovativní produkt označuje.
40. Zároveň žalovaný reagoval na tvrzení žalobkyně, že napadené rozhodnutí obsahuje zjevné vady. Dle žalovaného je pravdou, že toto rozhodnutí nebylo doručeno datovou schránkou, nicméně bylo řádně doručeno doporučeným dopisem s dodejkou prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Naopak nelze souhlasit s tvrzením, že v textu není označen orgán, který rozhodnutí vydal. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) je třeba identifikovat účastníky stran, přičemž je-li účastníkem řízení subjekt, který je právnickou osobou, označuje se názvem a sídlem, přičemž zákon neklade žádný jiný požadavek na to, zda označení účastníků stran musí být v samotném úvodu dokumentu. Pokud je v zápatí dokumentu na titulní straně uvedeno jméno, sídlo a kontakty na subjekt, který rozhodnutí vydal, nelze se dovolávat zjevných vad. Nelze ani souhlasit s tvrzením, že část textu na straně 8 absentuje. Text na této straně je ucelený a je zřejmé, že část věnovaná poučení byla záměrně dána na novou stránku proto, aby byla zvýrazněna její důležitost. K absenci razítka žalovaný uvedl, že namísto razítka je použit hlavičkový papír žalovaného, jehož součástí je státní znak České republiky a jméno ministryně včetně označení útvaru.
41. Při stanovení sankce žalovaný postupoval dle bodu dle části IV. bodu 2.4 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, dle kterého byla žalobkyni udělena za nesplnění cílových hodnot indikátorů výstupů sankce ve výši procentního odvodu z celkové částky dotace. Pro zjištění míry splnění hodnoty monitorovacích indikátorů výstupů se pro účely této dotace sečtou hodnoty splnění jednotlivých indikátorů výstupů uvedených v části 14 Přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace a vydělí se počtem těchto indikátorů. Překročení hodnoty jednotlivých indikátorů bude započítáno maximálně ve výši 120 % původně plánované hodnoty. Indikátory výstupu pro daný projekt definuje Metodika pro monitorovací indikátory v kapitole 5 Seznam indikátorů výstupů. Pro zjištění míry splnění hodnoty monitorovacích indikátorů výstupů se dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace sčítají hodnoty splnění jednotlivých indikátorů výstupů a dělí se počtem těchto indikátorů. Míra splnění hodnoty monitorovacích indikátorů v případě zájmového projektu činila 65 %.
42. O uvedeném způsobu výpočtu sankce ve výši 18 % z celkové částky dotace byla žalobkyně informována v Oznámení o schválení Závěrečné monitorovací zprávy. Žalovaný při uplatnění své diskreční pravomoci v případě procentní sankce zvolil nejnižší možný procentní odvod v rámci možného rozmezí 18 % až 22 %, které pro danou míru splnění hodnoty monitorovacích indikátorů výstupů stanoví Rozhodnutí o poskytnutí dotace. K argumentu žaloby, že sankce měla být počítána z čerpané částky dotace, žalovaný uvedl, že Metodika pro monitorovací indikátory v kapitole 4 Sankce při nesplnění ukazatelů výstupů a výsledků projektu stanovuje, že: „Případné snížení bude vypočítáno z celkové přiznané částky na projekt.“. Procentní míra odvodu byla tedy dle žalovaného počítána z částky dotace v souladu s metodikou a Rozhodnutím o poskytnutí dotace, které v daném případě neuvádí, že se celkovou částkou rozumí vyplacená celková částka dotace, jak je obvykle uvedeno u jiných typů sankcí, jež jsou skutečně navázány pouze na poskytnutou část finančních prostředků. Jediným korektivem tak zůstala podmínka, že odvod nesmí překročit celkovou vyplacenou část prostředků, což také bylo dodrženo.
43. V souvislosti s tvrzením žalobkyně, že sankce měla být počítána z reálně čerpané částky dotace, žalovaný uvedl, že čerpaná částka dotace byla nižší vzhledem k částečnému nesplnění původních cílů projektu. Žalobkyně umístila na pracovní místa značně menší počet účastníků, než se v projektové žádosti zavázala, a čerpala tak menší část dotace na mzdové příspěvky účastníkům projektu uplatněných na pracovním trhu. Oproti sedmnácti nově vytvořeným pracovním místům a dalším šesti osobám umístěným na uvolněná pracovní místa žalobkyně v rámci projektu zajistila vytvoření pouze devíti nových pracovních míst a na další uvolněná místa neumístila žádného z účastníků. Skutečnost, že částečně neplnila odvodní cíle projektu, byla z její strany v námitkách proti krácení dotace interpretována jako úspora. V návaznosti na to se žalovaný v napadeném rozhodnutí vyjadřoval i k tomuto tvrzení. V případě, že by soud dospěl k závěru, že zmíněný postup podléhá soudnímu přezkumu, žalovaný navrhl žalobu zamítnout, resp. co do částky ve výši 622 769,34 Kč žalobu odmítnout a ve zbytku, tj. v do částky 397 224,92 Kč žalobu zamítnout.
IV. Replika žalobkyně
44. Dne 8.6.2016 zaslala žalobkyně repliku k vyjádření žalovaného, kde nad rámec tvrzení uvedených již v žalobě poukázala na to, že žaloba nesměřovala proti výzvě k vrácení dotace, ale proti Rozhodnutí o námitkách proti neproplacení části dotace dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech. Ve vyjádření žalovaného není podle ní vysvětleno, z jakého důvodu by proti tomuto rozhodnutí nebylo možné podat správní žalobu.
45. Žalobkyně dále uvedla, že již prvním bodem vyjádření žalovaného, který je dle ní nesmyslný, nesrozumitelný a neuchopitelný, je determinována též úroveň ostatních bodů tohoto vyjádření. Tato obava je zřejmě potvrzena i závěrečným návrhem, v němž žalovaný navrhuje žalobu odmítnout, případně zamítnout. Podle citovaných podkladů je produktem nástroj, kterým je poskytována podpora cílovým skupinám a následuje zjevně příkladmý výčet toho, co je produktem, kde je mimo jiné uveden i vzdělávací program, kurz, metodika atd. Z této žalovaným zdůrazněné definice uvedené ve dvou různých metodických materiálech a jednoznačně vyplývá, že produktem je vzdělávací program, stejně jako metodika. Pokud tedy žalobkyně uváděla, že vytvořila inovovaný produkt jako vzdělávací program, který řádně realizovala, není jasné, v čem a jak mohla porušit předkládané metodické materiály. Žalobkyně se nezavázala k vytvoření vícero inovovaných produktů. Jak je citováno z Rozhodnutí o poskytnutí dotace v závěru, inovovaným produktem je Motivačně poradenský program, který žalobkyně vytvořila a realizovala.
46. K procesu administrativy kontroly žalobkyně uvedla, že z popisu i názvu tohoto úkonu se jedná především o kontrolu náležitostí předložených dokladů probíhající na pracovišti poskytovatele podpory, a tedy zcela bez účasti kontrolovaného. Žalobkyně se domnívá, že takový úkon nemůže převážit nad kontrolou prováděnou na místě dle dikce zákona o finanční kontrole. To vyplývá i z příručky pro příjemce, kde je zjevné, že rozsah i dosah fyzické kontroly je podstatně větší než u kontroly administrativní (když je například uvedeno, že fyzická kontrola zahrnuje i kontrolu dokladů, a tedy i vlastní administrativní kontrolu), a tedy administrativní kontrola je zjevně v subsidiárním postavení ke kontrole na místě. Pokud tedy kontrola na místě shledala naplnění indikátoru, tedy že je vytvořen a realizován vzdělávací program jako inovovaný produkt již ke dni 7. 8. 2014, není žalobkyni jasné, jak může pouhá administrativní kontrola následně shledat opak. Administrativní kontrola je úkon prováděný tzv. manažerem projektu, přičemž žalobkyně vyslovila pochybnost, do jaké míry je vůbec možno v rámci administrativní kontroly prováděné jedinou úřednicí MPSV rozhodovat o tom, zda byl či nebyl porušen autorský zákon.
47. K námitkám ohledně způsobu výpočtu příslušných procent se žalobkyně nemohla vyjádřit, jelikož s nimi nebyla seznámena. Žalovaný tím potvrdil námitku nepřezkoumatelnosti jeho tvrzení o veřejně dostupném systému pro kontrolu dokumentů, způsobu výpočtu příslušných procent i konkretizace převzatých dokumentů. Tyto skutečnosti žalovaný doložil až soudu.
48. Žalobkyně má za to, že byla v řízení zkrácena na svých právech, neboť nebyla seznámena s konkrétními argumenty, na kterých žalovaný zřejmě stavěl své rozhodnutí. K námitce stran správnosti výpočtu „přes 50 %“ žalovaný uvedl, že ve skutečnosti bylo převzato pouze 41 % textu. Neopomněl však zdůraznit, že kdyby byl užit jiný model výpočtu, tak by výsledek vyšel tak, jak by si žalovaný přál, a proto setrvává na závěru o pochybení žalobkyně spočívajícím v převzetí více než 50 % textu. To dokládá zřejmě tvrzením, že bylo převzato jen 41 % textu. Pokud by tedy žalobkyně akceptovala předchozí vyjádření žalovaného, že 26 % textu pochází z příručky RAP (kterou považuje žalobkyně za vlastní materiál), pak zcela nepůvodních bylo pouze 15 % textu.
49. Žalobkyně v replice setrvala na argumentu, že z žádných internetových zdrojů nečerpala. V případě příručky RAP je jejím spoluautorem a považuje ji za vlastní podklad. Zbylých 15 % textu může vykazovat shodu s textem na uvedených stránkách, což však neznamená, že z těchto stránek žalobkyně čerpala, jelikož vycházela z podkladů, které během dlouholeté činnosti nashromáždila. Pouhé umístění těchto textů na internetové stránky citované v rozhodnutí nemusí dle žalobkyně znamenat, že tyto stránky jsou prvotními autory těchto textů či dokonce nositeli autorských práv.
50. Žalobkyně uvedla, že si je žalovaný vědom nejistoty svého postavení v této věci, když ve vyjádření uvedl, že i kdyby byl text žalobkyně sebelepší a sebepůvodnější, nikdy by nemohl splnit podmínku inovativnosti. Toto je pro žalobkyni zcela nové vyjádření, neboť dosud tzv. „původní“ část textu nebyla nikterak zpochybňována. Žalobkyně v tom spatřuje zjevnou účelovost a dodatečnost argumentace žalovaného. Toto své vyjádření žalovaný korunoval závěrečnou větou, že: „Inovaci rozhodně nelze pojímat tak, že pouze popíšeme známé procesy novými slovy“. V tomto ohledu žalobkyně namítla rozpornost argumentace žalovaného, neboť dosud jí nikdy nebylo vytýkáno, že by vzdělávací kurz sám o sobě nebyl inovativní, ale nedostatky byly spatřovány v nedostatečné inovativnosti jeho popisu. Z toho důvodu žalobkyně dosud namítala, že inovovaný produkt toliko popsala „starými“ slovy, což vyplývalo z dosavadní argumentace žalovaného. Až nyní se žalobkyně dozvěděla, že se souběžně dopustila i opaku, když zřejmě dokázala starý produkt popsat novými slovy.
51. Ohledně vyjádření k postupu podle § 14f zákona o rozpočtových pravidlech žalobkyně uvedla, že tento postup není předmětem sporu.
52. K argumentaci žalovaného, že produkt měl být doložen a kontrolován až v průběhu realizace projektu, což dokládá datum 14. 3. 2015, tedy konec projektu, žalobkyně v replice uvedla, že tuto podmínku splnila. Produkt byl doložen a kontrolován v průběhu realizace, jak potvrdily i průběžné monitorovací zprávy a zejména kontrola na místě. Podle žalobkyně je zcela nejasné a nepřezkoumatelné, jak mohl inovovaný produkt, jehož inovativnost potvrdily i průběžné monitorovací zprávy, najednou zaniknout v rámci závěrečné monitorovací zprávy. Žalovaný dle mínění žalobkyně opětovně zpochybnil metodické materiály, na které se odvolával, když tvrdil, že vzdělávací program produktem není. Produktem byl toliko jeho popis, jenž byl způsobilý projít administrativní kontrolou. Pro žalovaného je tedy mnohem důležitější formálně precizní administrativní popis produktu než jeho vlastní inovativnost a realizace.
53. K otázce doručování rozhodnutí žalobkyně uvedla, že nezpochybňuje doručení písemnosti dne 12.1.2016. K otázce absence části textu na straně 8 rozhodnutí uvedla, že je zde uvedeno devět řádků textu, následovaných zbytkem prázdné stránky, což působí přinejmenším nepřirozeně, když rozhodnutí pokračuje na straně 9.
54. Vyjádření žalovaného, že odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena, dle žalobkyně přímo vybízí k výkladu, že celková částka dotace je právě ta, která byla vyplacena, a že z jiné částky tedy odvod ani být počítán nemůže. Žalobkyně byla postižena 18 % sankčním odvodem z částky 5 666 634,80 Kč, ačkoliv za dobu trvání projektu vykázala způsobilé výdaje ve výši 3 205 812,28 Kč, které požadovala proplatit. Fakticky jí tedy byla uložena povinnost odvodu i z částky, kterou nikdy neobdržela, nevykázala ani nepožadovala proplatit. Hradila tak procentuální odvod i z prostředků, které nikdy neobdržela, což považuje za nesprávné a nespravedlivé.
55. Oprávněnost námitek byla podle žalobkyně potvrzena i současným upřesněním metodiky žalovaného, kdy podle platných podmínek pro žadatele a příjemce v rámci současného operačního programu Zaměstnanost (který je faktickým nástupcem operačního programu OP LZZ, v rámci kterého byla vyplacena dotace, jež je předmětem sporu), „[n]enaplnění cílových hodnot indikátorů uvedených v právním aktu může mít dopad na výši způsobilých výdajů projektu. Právní akt obsahuje propojení mezi mírou čerpání výdajů z rozpočtu projektu a mírou dosažení indikátorů. Tj. pokud nebyla vyčerpána celková maximální výše dotace, snižují se závazky příjemce týkající se indikátorů tak, že se vynásobí podílem skutečně vyčerpané částky z rozpočtu projektu k celkovým maximálním způsobilým výdajům dle právního aktu.“ Z tohoto dle žalobkyně vyplývá, že se výše odvodu za nenaplnění indikátoru nepočítá z celkové maximální částky dotace, není-li tato vyčerpána. Žalobkyně se domnívá, že tento postup měl být uplatněn i u předchozího Operačního programu OP LZZ, byť toto upřesnění v jeho metodice není obsaženo.
V. Posouzení věci soudem
56. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“]; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí.
57. K procesnímu návrhu žalovaného, aby byla žaloba odmítnuta, neboť výzva k vrácení dotace podle § 14f zákona o rozpočtových pravidlech je vyloučena ze soudního přezkumu, soud uvádí, že přezkum této výzvy není předmětem žaloby; tím je rozhodnutí o krácení dotace podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech, jež na rozdíl od výzvy podle § 14f téhož zákona soudnímu přezkumu podléhá. Ostatně žaloba ve věci vedené pod sp. zn. 5 A 48/2016, kterou žalobkyně směřovala právě proti výzvě k vrácení dotace, byla odmítnuta rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 31.8.2016, č.j. 5 A 49/2016-54 (a toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 12.1.2017, č.j. 5 Afs 219/2016-27). Napadené rozhodnutí tedy podléhá soudnímu přezkumu, žaloba proti němu je přípustná a lze ji věcně projednat.
58. Soud předně považuje za vhodné shrnout relevantní ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech a taktéž další relevantní dokumenty, na které odkazuje Rozhodnutí o poskytnutí dotace, jimiž byl příjemce dotace (žalobkyně) povinen se řídit.
59. Podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech v relevantním znění (tj. ve znění účinném od 20.2.2015) poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.
6. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k).
60. Podle § 14e odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.
61. Podle části V., bodu 2.4 Rozhodnutí o schválení dotace v případě, že do data ukončení realizace projektu nebude splněna hodnota monitorovacích indikátorů výstupů uvedených v části 14 přílohy č. 1 Rozhodnutí, bude dle § 44a odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel vyměřen následující odvod z celkové částky dotace, přičemž odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena: Míra splnění hodnoty monitorovacích indikátorů výstupů vzhledem k údajům uvedeným v části 14 přílohy č. 1 Procentní rozmezí odvodu z celkové částky dotace méně než 85 % až 70 % 13 % až 17 % méně než 70 % až 55 % 18 % až 22 % méně než 55 % až 40 % 28 % až 32 % méně než 40 % 48% až 52 % Pro zjištění míry splnění hodnoty monitorovacích indikátorů výstupů se pro účely této dotace sečtou hodnoty splnění jednotlivých indikátorů výstupů uvedených v části 14 přílohy č. 1 Rozhodnutí a vydělí se počtem těchto indikátorů. Překročení hodnoty jednotlivých indikátorů bude započítáno maximálně ve výši 12G % původně plánované hodnoty.
62. Podle části V. bodu 5 Rozhodnutí o poskytnutí dotace nestanoví-li toto rozhodnutí jinak, je příjemce dotace povinen řídit se při realizaci projektu ustanoveními části dokumentů, na které Rozhodnutí odkazuje, resp. všech dokumentů, na něž rozhodnutí odkazuje jako na celek. Dokumenty podle předchozí věty jsou pro příjemce dotace závazné ve verzi platné v den učinění příslušného úkonu nebo v den porušení příslušného ustanovení Rozhodnutí. V případě zadávání zakázek je pro příjemce dotace závazný Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ ve verzi platné v den zahájení zadávání zakázky.
63. Podle části V. bodu 6 Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace tyto přílohy: Příloha č. 1 – Žádost o finanční podporu z OP LZZ č. CZ.1.04/3.3.05/96.00052 – část 4, 5, 8, 10, 11 a 14, unikátní klíč 2CMpfP0003.
64. Rozhodnutí o poskytnutí dotace odkazuje na své přílohy a další dokumenty, kterými konkrétně jsou a) Metodika způsobilých výdajů OP LZZ [viz části II bod 5.
1. Rozhodnutí o poskytnutí dotace], b) Příručka pro příjemce finanční podpory z OP LZZ (dále jen „Příručka pro příjemce“) [viz část II bod 5.2.1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace], c) Metodika pro monitorovací indikátory [viz část II bod 6.
1. Rozhodnutí o poskytnutí dotace]. Tyto dokumenty jsou dostupné na internetových stránkách Evropské unie, Evropského sociálního fondu, Operačního programu Zaměstnanost (https://www.esfcr.cz/).
65. Podle kapitoly 8 Příručky pro příjemce je konkrétním (hmatatelným) výstupem realizace inovativních aktivit v projektu tzv. produkt, který představuje v projektu nově vytvořený nebo zásadním způsobem inovovaný nástroj, kterým je poskytována podpora cílovým skupinám, např. vzdělávací program, kurz, metodika, e-learningový produkt, webový portál, rekvalifikační modul, integrační postupy, nová podnikatelská aktivita v sociální ekonomice, vzdělávací pomůcka, nástroj politik zaměstnanosti sociálního začleňování a RLZ apod. Smyslem zpracování výstupu ve formě produktu je umožnit jeho předání a šíření vůči dalším obdobně zaměřeným organizacím tak, aby byl zajištěn maximální přínos projektů podpořených z ESF. Pro nově vytvořený/inovovaný produkt je charakteristické jeho novost (dosud nebyl při práci s cílovými skupinami používán) a nadřazenost (superiorita - vůči dosud používaným nástrojům představuje účinnější způsob podpory cílové skupiny). Z tohoto hlediska nemůže být za taxový produkt považována aplikace existujících (jinde běžně používaných) nástrojů v rámci Vašeho projektu, i když při této aplikaci došlo k adaptaci (úpravě, daného produktu pro podmínky Vaší organizace, např. „nově zavedený kurz měkkých dovedností do systému vzdělávání zaměstnanců“ nebo „obec s nově zavedenou terénní sociální službou“. Vývoj produktů je v projektu sledován pomocí monitorovacího Indikátoru „Počet nově vytvořených/inovovaných produktů“. Při tvorbě produktu vzniká nové duševní vlastnictví, přičemž a zamýšlenému produktu je nutné získat autorská práva v takovém rozsahu, že budete moci poskytovateli dotace udělit neomezenou nevýhradní licenci včetně předmětného díla (produktu) samotného, a to v zásadě v elektronické formě.
66. Podle kapitoly 14.3 Příručky pro příjemce příjemci, kteří ve svém projektu vytvářejí tzv. produkty, jejichž vytvoření je sledováno prostřednictvím monitorovacího indikátoru 07.57.00 „Počet nově vytvořených nebo inovovaných produktů“ musí tento produkt nahrát do Databáze produktů ESF dostupné na http://esfdb.esfcr.cz/ před předložením závěrečné monitorovací zprávy.
67. Podle kapitoly 16.1 Příručky pro příjemce administrativní kontrola spočívá v kontrole dokladů předložených žadatelem o podporu nebo příjemcem podpory při podání žádosti o poskytnutí finanční podpory, při oznámení o změně projektu, při podání žádosti o dodatek k právnímu aktu o poskytnutí podpory a při průběžném podávání všech typů monitorovacích zpráv. Kontrola probíhá na pracovišti poskytovatele podpory. Schválení monitorovací zprávy a v ní obsažených výdajů nemá vliv na výsledek kontroly na místě. Cílem kontroly na místě je ověřit skutečnosti uvedené v monitorovací zprávě. Stejně tak ex ante kontrola výběrového řízení nezbavuje příjemce odpovědnosti za dodržení pravidel pro výběr zadavatele (Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ či zákon o veřejných zakázkách).
68. Podle kapitoly 6 Metodiky pro monitorovací indikátory - Produkt je souhrnný pojem označující všechny formy a nástroje, kterými je poskytována podpora cílovým skupinám, např. vzdělávací program, kurz, metodika, osnovy, školní vzdělávací program, e-learningový produkt, webový portál, rekvalifikační modul, integrační postupy, vzdělávací pomůcka apod. - Produkt musí být samostatně použitelný pro poskytování podpory cílovým skupinám. Soubor několika předmětů či materiálů, které musí být použity společně, tak představuje jediný produkt. (Např. pokud je metodika pro lektora nepoužitelná bez osnovy kurzu a příslušné učebnice, nelze za produkt považovat metodiku, nýbrž kurz jako celek. - Započítává se počet různých produktů, nikoliv počet kusů, kopií či shodných opakování. - Započítávají se pouze produkty vzniklé v rámci hlavních klíčových aktivit projektu, nikoli např. propagační předměty (s výjimkou prioritní osy 6, kde hlavní aktivitou může být právě publicita). - Inovovaný produkt znamená takový produkt, kde změny v jeho cílech, obsahu, metodách nebo formách významně zvýšily jeho kvalitu a účinnost při poskytování podpory cílovým skupinám.
69. Podle Přílohy č. 1 kapitoly 14 Rozhodnutí o poskytnutí dotace je Inovovaným produktem Motivačně poradenský program včetně zvýšení počítačové gramotnosti, který bude zaměřen přímo na dlouhodobě nezaměstnané. Poradenský program je svou náplní a metodikou zaměřený na cílovou skupinu (osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let nebo s nízkou úrovní kvalifikace), u které předpokládáme podstatně nižší motivaci k zařazení se na trh práce, ale naopak větší zájem o PC gramotnost jako prostředek sociální interakce. V programu budou vhodně zařazovány indoorové hry, bude kladen důraz na posílení práce v týmu. Soutěživost a zájem spolupracovat budou podpořeny propagačními předměty. V případě zájmu si budou moci účastníci vybrat svého mentora, který jim bude i po skončení účasti k dispozici a bude jim pomáhat - přepojení s multilaterálním projektem FORMULA. Obsah - sebepoznání, osobnost, charakter, struktura osobnosti, orientace na TP - 5h, - pocit vlastní, hodnoty, pojem PVH, pět faktorů vlastní hodnoty, kladné a záporné vlastnost, osobnosti, potřeby - 5h, - motivace - co je to motivace, formy motivace, potřeby, cíle zátěž a stres, co je to stres, co ho podmiňuje, stresory, důsledky stresu, jak ho zvládat - 10h, - sociální dovednosti a sociální chováni, vysvětlení pojmů, asertivní chování, transakční analýza – 5 h: - komunikace, pojem a role komunikace, prostředky komunikace, typy komunikační bariéry, aktivní naslouchání, komunikace a sociální zdatnost - 10h, - tvorba osobního portfolia a kontaktování potenciálního zaměstnavatele, zhodnocení vlastních zkušeností, vyhodnocování inzerátů, telefonování, žádost o místo, sestavení životopisu, přijímací pohovor - 15h, - pracovně právní oblast - 5h, - základy obsluhy osobního počítače, technické vybavení počítačů, pracovní prostředí Windows, textový editor Word, práce v/ síti internet - 40h, - závěrečný pohovor, zhodnocení programu a aktivity jednotlivých účastníků, nasměrování účastníků, diskuze, předávání osvědčení - 5h. Důraz bude kladen na individuální přístup.
70. Soud zároveň předesílá, že na postup podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech v aplikovaném znění (tj. ve znění účinném od 20.2.2015) se subsidiárně použije správní řád, což znamená, že pro řízení a rozhodnutí o námitkách coby opravném prostředku proti rozhodnutí o krácení dotace podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech se podpůrně použijí pravidla platná pro rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Podle § 89 odst. 2 s. ř. odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.
71. K prvnímu žalobnímu bodu soud uvádí následující. Podle části I bodu 3 Rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo účelem dotace realizovat produkt, resp. klíčové aktivity uvedené v části 8 Přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podle části 6.1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace byla žalobkyně povinna naplnit monitorovací indikátory, které byly uvedeny v části 14 Přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, kde byl uveden taktéž monitorovací indikátor č. 07.57.00, tj. počet nově vytvořených/inovovaných produktů, který měl dosáhnout plánované hodnoty ke dni 14.3.2015. Žalobkyně byla povinna tento produkt nahrát do Databáze produktů ESF [kapitola 14.3 Příručky pro příjemce], aby následně mohla proběhnout administrativní kontrola [kapitola 16.1 Příručky pro příjemce].
72. Nelze se ztotožnit s názorem žalobkyně, že podmínka inovativnosti byla fakticky splněna již při získání dotace. Jak je uvedeno výše, z části 14 Přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace jednoznačně vyplývá, ke kterému dni mělo být dosaženo plánované hodnoty monitorovacího indikátoru č. 07.57.00 (ke dni 14.3.2015). Z logiky věci pak vyplývá, že závěrečná kontrola dosažení hodnoty tohoto indikátoru nemohla proběhnout dříve než po tomto datu, kdy žalovaný podrobil administrativní kontrole finální verzi produktu, jež byla žalobkyní vložena do databáze až dne 27.8.2015.
73. Lze tak konstatovat, že proces administrativní kontroly, na základě něhož bylo následně vydáno Opatření (rozhodnutí o krácení dotace), byl ze strany žalovaného zcela zákonný. Žalobkyně byla s takovým postupem seznámena od samého počátku, jelikož postup žalovaného při kontrole dotace vyplývá nejen ze zákona o rozpočtových pravidlech, ale také z Rozhodnutí o poskytnutí dotace a Žádosti o podporu, jež tvoří přílohu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Námitka žalobkyně, že postup žalovaného byl zcela neformální, tak není důvodná.
74. Soud však nemohl k námitce žalobkyně přehlédnout, že z 1. Monitorovací zprávy o realizaci projektu, kód 2CMpfPM00102, která byla schválena dne 19.8.2013, vyplývá, že požadované hodnoty indikátoru 07.57.00 bylo dosaženo dne 14.6.2013. Stejný závěr vyplývá taktéž z 2. Monitorovací zprávy o realizaci projektu, kód 2CMpfPM00202 (schválena dne 4.4.2014) a z 3. Monitorovací zprávy o realizaci projektu, kód 2CMpfPM00302 (schválena dne 27.8.2014). Ze 4. Monitorovací zprávy o realizaci projektu, kód 2CMpfPM00402 (schválena dne 11.12.2014) a Závěrečné 5. Monitorovací zprávy o realizaci projektu, kód 2CMpfPM00501 (schválena dne 22.10.2015) pak vyplývá, že požadované hodnoty indikátoru bylo dosaženo dne 14.9.2014, aniž by však tato změna byla jakkoli vysvětlena. Taktéž byla dne 7.8.2014 provedena kontrola na místě, přičemž z Protokolu o výsledku kontroly č. 2014/0587 založeného ve správním spise vyplývá, že „při kontrole na místě bylo ověřeno dodržování podmínek právního aktu o poskytnutí podpory, realizace klíčových aktivit projektu, plnění indikátorů projektu, realizace výběrových řízení a prověřena dostatečnost dokumentace projektu.“ Rozpor mezi uvedenými závěry se žalovaný pokusil v napadeném rozhodnutí vysvětlit, avšak dle názoru soudu tak učinil nedostatečným a nepřezkoumatelným způsobem (viz níže).
75. Jak shodně uvádí žalobkyně i žalovaný, během realizace dotačního programu byla žalobkyně vyzvána k doplnění produktu, který jí byl vrácen k dopracování z důvodu jeho stručnosti. V tomto postupu lze spatřovat jisté pochybení správního orgánu, jelikož ten měl již v době podání Žádosti o podporu, resp. zejména v době předcházející schválení poskytnutí dotace na toto žalobkyni upozornit a vyzvat ji k doplnění a dopracování produktu, a nikoliv tak činit až v době jeho realizace. Nutno však podotknout, že první verze, svou délkou nepřesahující dvě normostrany, zjevně nemohla svým obsahem splňovat jeden z cílů a účelů projektu, tj. aby inovace vzešlá z investice do vývoje a testování nových, zatím nevyzkoušených přístupů, metod a systémů v oblasti trhu práce následně mohla být následně šířena a prosazována do široké praxe [viz čl. 2 Příručky pro příjemce]. Jak přiléhavě uvedl žalovaný, povinnost zveřejnit „know-how“ k vytvořenému produktu souvisí s otázkou veřejné podpory. „Pokud by vytvořený produkt nebyl dán do databáze volně dostupných produktů, ale zůstal by pouze k dispozici žalobci, nebyly by naplněny znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Protože veřejnou podporu je třeba schválit již ve fázi vydávání Rozhodnutí, jednalo by se v případě neuveřejnění kompletního materiálu, na jehož základě dokáží i ostatní subjekty zavádět nové postupy do praxe, o nedovolenou veřejnou podporu“ (vyjádření žalovaného k žalobě). Žalovaný tak nad rámec svých povinností po tomto zjištění, byť pozdním, vyšel žalobkyni vstříc, a to tím způsobem, že jí na vzniklé nedostatky upozornil a umožnil jí produkt dopracovat tak, aby vyhovoval veškerým náležitostem plynoucím zejména z kapitoly 8 Příručky pro příjemce, a aby z toho žalobkyni nevznikly žádné negativní následky. Žalobkyně produkt dopracovala a žalovanému předala druhou verzi produktu, která byla následně podrobena kontrole spočívající mj. ve zjištění, zda jeho obsah splňuje podmínku inovativnosti uvedenou v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. v příloze, jež tvoří Žádost o podporu. Nelze se tak ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že se do aktuální situace dostala z důvodů stojících výhradně na straně žalovaného, který ji nad rámec svých povinností vyzval k doplnění projektu.
76. První žalobní námitku tak má soud za nedůvodnou, jelikož podmínka inovativnosti nebyla splněna již při získání dotace, jak tvrdí žalobkyně, a její kontrola mohla proběhnout až v průběhu, případně po ukončení projektu. V tomto směru správní orgán postupoval řádně a v rámci svých kompetencí.
77. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně namítla, že se nedopustila porušení rozpočtových pravidel. Jak již bylo uvedeno výše, smyslem projektu bylo vytvořit skutečně inovovaný produkt ve formě školícího programu (jak ostatně tvrdí i žalobkyně), avšak tento produkt musel a měl být vložen do příslušné databáze tak, aby jej následně mohli využívat i další poskytovatelé služeb, resp. aby mohli využít nových či inovativních postupů, které při něm byly užity (což bylo také účelem a cílem projektu). Žalobkyně vytkla žalovanému, že se nezabýval námitkou, že inovovaným produktem byl vzdělávací program, a že z podmínek poskytnutí dotace nevyplývalo, že by měla zpracovat metodickou příručku a zcela se vyhnout formulacím dosud obvyklým. K tomu soud uvádí, že podle kapitoly 14.
3. Příručky pro příjemce žalobkyně byla povinna produkt nahrát do Databáze produktů tak, aby mohl být následně šířen a prosazován do široké praxe [čl. 2 Příručky pro příjemce]. K tomu se žalovaný vyjádřil dostatečně v bodě 2) odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se řádně vypořádal s námitkou žalobkyně, a naplnil tak podmínky ust. § 89 odst. 2 s. ř. Žalobkyně se totiž nezavázala pouze vytvořit a realizovat inovované školení, ale taktéž vytvořit produkt, podle kterého by mohly postupovat i další osoby. Nedostatečný popis produktu pak byl žalobkyni vytýkán, a po jeho doplnění bylo konstatováno, že produkt není inovativní, resp. že byl porušen autorský zákon. V této části je tak námitka žalobkyně nedůvodná.
78. Žalobkyně dále uvedla, že nesouhlasí se závěry uvedenými v opatření (rozhodnutí o krácení dotace), které bylo aprobováno napadeným rozhodnutím, a to zejména se skutečností, že se dopustila porušení autorského zákona, ani se závěrem, že ačkoliv dle závěrečných zpráv průběžně a zdárně plnila všechny podmínky poskytnuté dotace, tak následně bylo v opatření konstatováno, že hodnoty indikátoru 07.57.00 naplněny nebyly.
79. V tomto ohledu musí soud dát za pravdu žalobkyni. Žalovaný rozhodl o nevyplacení části dotace podle ustanovení § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel, přičemž na toto rozhodnutí správního orgánu je nutno klást obdobné požadavky jako na každé jiné správní rozhodnutí. Uplatní se zde tedy i požadavek na řádné odůvodnění rozhodnutí. Správní orgán je povinen se při své činnosti zabývat všemi zákonnými hledisky pro vydání takového rozhodnutí a přesvědčivě uvést, ke kterému ze zákonných hledisek přihlédl a z jakých důvodů tak učinil, a to s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného případu.
80. Problematikou řádného odůvodnění rozhodnutí správního orgánu se opakovaně zabývala soudní judikatura, podle které je nezbytné, aby se správní orgán v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 s. ř. vypořádal s námitkami účastníků řízení takovým způsobem, aby z odůvodnění jeho rozhodnutí bylo možno dovodit, z jakého důvodu považuje námitky účastníka řízení za liché, mylné anebo vyvrácené (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008 – 109), v opačném případě může své rozhodnutí zatížit nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Je tak povinností nadřízeného správního orgánu podané námitky řádně námitky přezkoumat [§ 89 odst. 2 s. ř.], přičemž nevypořádání uplatněných námitek zpravidla způsobuje nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, č. j. 3 As 51/2007 – 84).
81. Závěry žalovaného uvedené v opatření nebyly dle názoru soudu dostatečně odůvodněny, přičemž k nápravě nedošlo ani napadeným rozhodnutím. V opatření, jež je po formální stránce značně nepřehledné (jeho náležitostmi se soud zabývá níže), bylo pouze prostě konstatováno, že značná část produktu byla doslovně převzata z již existujícího dokumentu (RAP) a dále z volně dostupných internetových stránek. Z rozhodnutí však není zřejmé, jaká část Motivačně poradenského programu byla takto převzata, jaká část je shodná a z jakého důvodu tato nesplňuje podmínku inovativnosti stanovenou indikátorem č. 07.57.
0. Z rozhodnutí není taktéž nikterak zřejmé, z jak velké části by musel být produkt nový (inovativní) a z jaké části by případně postačilo využití stávajících a ověřených metod, aby projekt splnil náležitosti inovativního produktu stanovené indikátorem. Již z podstaty významu pojmu „inovativní“ lze totiž předpokládat, že „inovativní produkt“ bude přicházet s jistým pokrokem, postaveným na osvědčených základech, a ze své podstaty tak bude vycházet z předchozího produktu, který bude vylepšovat, a kdy tak lze předpokládat podobnost s produktem, na jehož základech byl inovován.
82. Posouzení, zda daný produkt je nový, inovativní či totožný s předchozím produktem, je na správním orgánu, který by měl nuance mezi (v tomto případě) inovativním a minulým produktem, jež mohou být někdy ne zcela zřetelné, náležitě odůvodnit, resp. v rozhodnutí vysvětlit, z jakého důvodu produkt inovativní není. Za řádné odůvodnění nelze považovat pouhé konstatování, že údajně inovovaný produkt je v (podstatné) části totožný s jiným produktem a jeho text pochází z odkazovaných internetových zdrojů. Odůvodnění těchto podstatných skutečností v napadeném rozhodnutí i v rozhodnutí o krácení dotace chybí, a v důsledku toho byla tato rozhodnutí zatížena vadou spočívající v jejich nepřezkoumatelnosti; v této části je tak námitka žalobkyně důvodná.
83. V opatření (rozhodnutí o krácení dotace) se uvádí, že žalobkyně měla porušit ust. § 31 odst. 1 autorského zákona, aniž by však bylo zřejmé, jakou část produktu žalobkyně necitovala (resp. neoznačila autory), které pasáže byly nepůvodní, kdo byl autorem nepůvodní části pocházející z internetových stránek, resp. zcela chybělo odůvodnění zjištění, že autorem necitovaných částí nebyla sama žalobkyně a že tyto nepocházely z jejích vlastních materiálů. Není tak zřejmé, jak konkrétně měla žalobkyně porušit ustanovení autorského zákona.
84. Po obecném konstatování, že žalobkyně se dopustila výše uvedeného porušení zákona, totiž rozhodnutí obsahovalo pouze výpočet sankce, a to ve výši 18 % procent počítané z celkové částky dotace. K námitce žalobkyně týkající se této otázky žalovaný uvedl, že předložený inovovaný produkt vykazuje 26 % shodu s jiným Metodickým materiálem (RAP), a že celkově představují nepůvodní texty přes 50 % předloženého dokumentu, když byla převzata i většina metodických listů. Nicméně z materiálu, jež je založen ve spise, tj. dokumentu nazvaného „Podobnosti s vybranými dokumenty“ je zřejmé, že podobnost s vybranými dokumenty představuje 41 %, přičemž je zde dodatečně rukou doplněn text „+ další vyznačené části.“ Z přiložených materiálů ani z odůvodnění napadeného rozhodnutí není vůbec zřejmé, jak správní orgán dospěl k závěru, že produkt obsahuje více než 50 % nepůvodních textů, ani na základě jakého postupu k tomuto číslu dospěl. Odůvodnění s odkazem na nijak nekonkretizovaný veřejně dostupný systém pro kontrolu dokumentů soud považuje za zcela nedostatečné a nepřezkoumatelné. Taktéž není zřejmé, jak a zda žalovaný posuzoval obsah údajně shodného textu, a to jednak ve vztahu k tomu, zda není použito obecných schémat či formulací použitelných i pro jiné vzdělávací projekty, kdy se tyto mohou zcela důvodně opakovat ve více projektech, a jednak k cílové skupině a celkovému zaměření obou programů.
85. Soud se totiž domnívá, že pokud se žalobkyně zavázala dodat inovovaný (nikoliv zcela nový) produkt, bylo nasnadě očekávat, že tento produkt se bude v určitých částech shodovat s jinými produkty (programy), a nebylo tedy možné očekávat, že produkt bude zcela originální. Žalobkyni lze také dát za pravdu v té části žalobní námitky, kde uvádí, že se správní orgány nikterak nezabývaly dokazováním, že údajně nepůvodní text není autorským dílem žalobkyně a pouze na základě odkazu na internetové stránky a veřejně dostupný systém pro kontrolu dokumentů uvedly, že žalobkyně autorem textu není.
86. Žalovaný taktéž v napadeném rozhodnutí řádně nevysvětlil rozpory mezi závěry všech monitorovacích zpráv a výsledkem závěrečné kontroly. Na jednu stranu žalovaný v monitorovacích zprávách tvrdí, že požadované hodnoty indikátoru 07.57.00 bylo dosaženo dne 14.6.2013, resp. 14.9.2014, aniž by ze správního spisu vyplýval rozpor, z jakého důvodu došlo ke změně data naplnění indikátoru, aby následně při závěrečné administrativní kontrole dospěl k závěru, že požadované hodnoty dosaženo nikdy nebylo. Taktéž ze závěrů kontroly na místě nic nenasvědčovalo tomu, že hodnotící indikátor splněn nebyl, kdy z nich naopak vyplynulo, že žalobkyně jej řádně dosáhla. Žalobkyně tak po celou dobu realizace mohla nabýt přesvědčení, že tento hodnotící indikátor splnila, jelikož jeho nesplnění, či jakékoliv pochyby ohledně jeho splnění jí nebyly v průběhu realizace ze strany správního orgánu vytýkány.
87. Na tento rozpor upozornila žalobkyně taktéž v námitkách proti Opatření, k čemuž žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že „Vyjádření z první kontroly na místě bylo dočasného charakteru. Kontrola pouze konstatovala průběžné plnění indikátorů, mimo jiné i to, že v rámci monitorovacího indikátoru 07.57.00 byla vykázána hodnota 1. Není zpochybňováno, že v této době mohly existovat materiály k motivačně vzdělávacímu programu. Podrobná kontrola obsahu těchto materiálů však probíhá až při kontrole závěrečné monitorovací zprávy, po vložení finální verze produktu do databáze produktů ESF. Při této druhé kontrole byly zjištěny nedostatky spočívající v duplicitě s jiným, již vykázaným a v databázi doloženým produktem.“ Tento závěr žalovaného je však dle soudu zmatečný a nepřezkoumatelný. Z napadeného rozhodnutí není nikterak zřejmé, co měl žalovaný na mysli, pokud uvedl, že kontrola na místě je jen dočasného charakteru. Pokud dále uvedl, že není zpochybňováno, že v době této kontroly mohly existovat materiály k motivačně vzdělávacímu programu řádně vypracované, aby tak byly splněny podmínky pro naplnění indikátoru, tak není zřejmé, z jakého důvodu následně žalobkyni vyzval, aby tyto materiály doplnila, resp. předložila.
88. Lze shrnout, že pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí aproboval rozhodnutí o krácení dotace a uvedl, že žalobkyně jednak podstatnou část produktu zkopírovala z již existujících materiálů, a nenaplnila tak podmínku inovativnosti, a jednak porušila autorský zákon, aniž by však takový závěr dostatečně rozvedl a konkretizoval, a aniž by tento závěr přesvědčivě vyplýval z napadeného rozhodnutí či z Opatření, zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. Lze připustit, že ve vyjádření k žalobě žalovaný blíže odůvodnil své rozhodnutí a poukazoval na některé důvody, které jej k závěru o nesplnění jedné z podmínek dotace vedly. K tomu je však nutno uvést, že absence dostatečného odůvodnění napadeného rozhodnutí nemůže být dodatečně zhojena vyjádřením žalovaného k žalobě (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.12.2008, č. j. 8 Afs 66/2008–71 či ze dne 28.1.2009, č. j. 1 As 110/2008–99). Zároveň je nutno žalovanému vytknout, že nepostupoval v souladu s § 89 odst. 2 s. ř., neboť nedostál své povinnosti přezkoumat napadené rozhodnutí v rozsahu žalobkyní uplatněných námitek.
89. Potud je nutno uzavřít, že napadené rozhodnutí i opatření (rozhodnutí o krácení dotace) byla zatížena vadou spočívající v jejich nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť nedošlo k řádnému zdůvodnění toho, na základě jakého pochybení byla žalobkyni uložena sankce za nenaplnění monitorovacích indikátorů u předmětného dotačního projektu. Vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů je napadené rozhodnutí zatíženo i z toho důvodu, že se dostatečně nevypořádalo s námitkou poukazující na rozpor mezi závěry kontroly na místě, závěry monitorovacích zpráv a závěry uvedenými v rozhodnutí o krácení dotace.
90. Ve třetím žalobním bodě žalobkyně namítala, že závěry a hodnocení žalovaného ve věci krácení poskytnutí dotace o jednu třetinu jsou nepřezkoumatelné. S tímto závěrem však soud nemůže bezvýhradně souhlasit. Již z Opatření totiž vyplývá, jak správní orgán dospěl k procentuálnímu určení celkové míry plnění indikátorů [viz tabulka na str. 3 Opatření]. Následně s odkazem na část IV bod 2.
4. Rozhodnutí o poskytnutí dotace žalovaný uvedl, že „v případě naplnění hodnoty monitorovaných indikátorů výstupů uvedených v části 14 přílohy č. 1 Rozhodnutí na méně než 70 % až 55 % bude vyměřen odvod z celkové částky dotace ve výši 18 %.“ Žalovaný byl v tomto zcela limitován částí IV. Rozhodnutí o poskytnutí dotace, kde je zcela jasně stanoveno, jak má postupovat při stanovení výše sankce. Pokud dále žalobkyně namítala, že žalovaný vůči ní nepostupoval vstřícně, tak lze zopakovat, že poté, co žalovaný zjistil, že produkt nesplňuje zcela podmínky dotace, tak nad rámec svých povinností umožnil žalobkyni produkt dopracovat, aniž by ihned přistoupil k vyměření sankce. Následně při určení výše sankce žalovaný zvolil tu nejnižší procentuální výši, jež mu Rozhodnutí o poskytnutí dotace umožňovalo uložit.
91. Se žalobkyní lze nicméně souhlasit v tom, že z Opatření není na první pohled zřejmé, z jaké celkové částky dotace žalovaný sankci ve výši 1 019 994,26 Kč vypočítal. Lze pouze dovozovat, že tato částka byla vypočítána z celkové maximální částky, jež mohla být žalobkyni dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace přiznána, a to z částky 5 666 634,80 Kč, kdy výpočtem lze dojít k závěru, že výše sankce odpovídá 18 % z této maximální částky. To ostatně potvrzuje i žalovaný v napadeném rozhodnutí, v němž uvádí, že výše sankce byla stanovena z celkové částky dotace. Žalobkyně však namítala, že žalovaný sankci vypočítal nesprávně, resp. že ji odvozoval z nesprávné částky, kdy měl sankci vypočítat ne z celkové maximální (hypotetické) částky přiznané dotace, ale z reálné částky 3 205 812,28 Kč, kterou žalobkyně vykázala jako způsobilé výdaje. Právě tato částka dle názoru žalobkyně představuje výši celkové dotace.
92. K tomu soud uvádí, že podle části I bodu 2.1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace se poskytuje žalobkyni dotace v celkové maximální výši 5 666 634,80 Kč. Podle části IV bodu 2.
4. Rozhodnutí o poskytnutí dotace se sankce počítá z celkové částky dotace. Stěžejním pro aktuální situaci je výklad pojmu „celková částka dotace“, resp. „celková maximální výše dotace“. V tomto případě se tyto dva pojmy shodují. Referenční rámec ukládání sankcí lze spatřovat v Metodice pro monitorovací indikátory, kde se v kapitole 4 uvádí, že „Případné snížení bude vypočítáno z celkové přiznané částky na projekt.“ Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyni byla přiznána částka ve výši 5 666 634,80 Kč, která by v této maximální hodnotě byla žalobkyni proplacena, pokud by žalobkyně naplnila všechny původní cíle projektu – toto se však nestalo, načež žalobkyně vykázala k proplacení částku výrazně nižší. Žalovaný tudíž nepochybil, pokud vypočítal sankci z celkově přiznané částky na projekt (tedy z částky 5 666 634,80 Kč) a nikoliv ze skutečně vyplacené částky, jelikož vycházel jednak ze zákonných ustanovení a jednak z Rozhodnutí o poskytnutí dotace a jeho příloh. Jediný další rámec pro uložení sankce, jak uvedl žalovaný, byl stanoven v čl. IV bodu 2.4 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, kde se stanoví, že „odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena“, přičemž toto ustanovení reflektuje znění § 44a odst. 9 zákona o rozpočtových pravidlech.
93. Z rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30.10.2018, č. j. 1 Afs 291/2017 – 33 nicméně vyplývá, že „[p]ři stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Správce daně musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti (§ 44a odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění do 29. 12. 2011) a své rozhodnutí náležitě odůvodnit.“ V aktuálním případě se správní orgány nikterak nezaobíraly přiměřeností uložené sankce, ani tím, jaké dopady bude mít výše uložené sankce na žalobkyni, která na základě důvodného předpokladu, že řádně plnila podmínky uložené dotace, produkt realizovala a vložila do něj i vlastní finanční prostředky ještě před tím, než jí byla dotace (či její část) proplacena. Žalobkyni proto nelze upřít právo na náležité odůvodnění rozhodnutí ve vztahu ke stanovené výši sankce. Žalovaný by měl srozumitelně vysvětlit, z jakého důvodu jako výchozí částku použil maximální částku, jež žalobkyni mohla být proplacena, a také to, jak se vypořádal s přiměřeností sankce ukládané žalobkyni. Nelze totiž pominout, že uložená sankce (1 019 994,26 Kč), vypočtená z maximální možné výše dotace (5 666 634,80 Kč), ve vztahu ke skutečně proplacené výši dotace (3 205 812,28 Kč) představuje výrazný, nijak neodůvodněný nepoměr, když ve výsledku byla žalobkyni uložena sankce ve výši cca 32 % skutečně vyplacené dotace.
94. Jak rovněž uvedla žalobkyně v replice k žalobě, žalovaný možná právě na základě uvědomění si možnosti uložení nepřiměřeně tvrdé sankce na základě modelu, jaký byl užit v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, do budoucna upravil podmínky tak, aby těmto dopadům zamezil, když v navazujícím operačním programu Zaměstnanost uvedl, že „[n]enaplnění cílových hodnot indikátorů uvedených v právním aktu může mít dopad na výši způsobilých výdajů projektu. Právní akt obsahuje propojení mezi mírou čerpání výdajů z rozpočtu projektu a mírou dosažení indikátorů. Tj. pokud nebyla vyčerpána celková maximální výše dotace, snižují se závazky příjemce týkající se indikátorů tak, že se vynásobí podílem skutečně vyčerpané částky z rozpočtu projektu k celkovým maximálním způsobilým výdajům dle právního aktu.“ V následně vypsaném operačním programu tak žalovaný již upravil podmínky čerpání dotace, resp. sankce za jejich nedodržení tak, aby k situaci, jež je předmětem správní žaloby, nedošlo, a aby bylo zcela zřejmé, z jaké částky se výše sankce počítá.
95. Pokud tedy žalovaný náležitě neodůvodnil výpočet uložené sankce a její přiměřenost a zároveň se ani v tomto ohledu nevypořádal s námitkami žalobkyně, když jisté dodatečné odůvodnění lze najít pouze ve vyjádření k žalobě, zatížil tím i v tomto ohledu napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí.
96. Ve čtvrtém žalobním bodě žalobkyně namítla, že se žalovaný dostatečně nevypořádal se všemi námitkami proti opatření. K tomu soud jednak odkazuje na vypořádání předcházejících žalobních bodů a dále uvádí následující.
97. Námitka žalobkyně, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s tvrzením, že výstupem projektu měl být vzdělávací kurz či program jakožto hmatatelný výstup a nikoliv popis produktu, důvodná není. Žalovaný se s tímto tvrzením v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal, když odkázal, jak ostatně soud uvedl již v odůvodnění prvního žalobního bodu, na příslušnou Příručku pro příjemce finanční kontroly, ze které je zřejmé, že bylo povinností žalobkyně vyhotovit a vložit do databáze produkt, který by mohl být následně šířen vůči dalším obdobně zaměřeným organizacím tak, aby byl zajištěn maximální přínos projektů podpořených z evropského sociálního fondu. Na stejném místě pak žalobkyně namítala, že napadeným rozhodnutím byl nově zpochybňován obsah předloženého dokumentu, s čímž však již soud musí souhlasit, jelikož z Opatření nikterak nevyplývá, že by bylo žalobkyni vytýkáno cokoliv jiného, než že produkt částečně přejala z jiných a necitovaných zdrojů. K obsahu dokumentu nebyla v Opatření ani zmínka, tuto skutečnost žalovaný uvedl poprvé až v napadeném rozhodnutí pod bodem 1), kde konkrétně argumentoval tím, že „[v] rámci doložených materiálů bylo pouze zmíněno, že do programu byly zařazeny i indoorové hry, jinak je metodika shodná s metodikou popsanou již v metodické příručce projektu CZ.04.4.09/1.1.00.4/0038 Rehabilitace – Aktivizace – Práce určenou osobám se zdravotním postižením, shodná je pak i naprostá většina metodických listů. Při posuzování produktu jakožto výstupu aktivity tedy není možné tvrdit, že bylo vytvořeno něco nového, případně že byl obsah inovován.“ Citovaná argumentace žalovaného o obsahu údajně inovovaného produktu však byla učiněna až v napadeném rozhodnutí, kdy se tak stalo zcela nově a nad rámec odůvodnění vyplývajícího z Opatření.
98. Jak Městský soud v Praze konstatoval např. v rozsudku ze dne 24.1.2019, č. j. 10 A 123/2015 – 56, „[s]právní soudy se v minulosti opakovaně vyjádřily rovněž k problematice řetězení nepřezkoumatelných rozhodnutí. Ustálená rozhodovací praxe přitom stojí na závěru, že přezkoumá-li odvolací orgán rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, které je zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, sám zatíží své rozhodnutí o odvolání shodnou vadou. V tomto směru lze pro větší stručnost odkázat na právní názor vyslovený v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2010, čj. 5 As 63/2009 - 81, ze dne 31. 3. 2010, čj. 8 Azs 2/2010 - 57, ze dne 13. 6. 2007, čj. 5 Afs 115/2006 - 91, či ze dne 8. 9. 2010, čj. 9 Afs 57/2010 - 139, a celé řadě dalších rozhodnutí tohoto soudu, který je třeba obdobně aplikovat i ve vztahu rozhodnutí odvolacího orgánu a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jak plyne jednoznačně např. z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2008, čj. 2 As 16/2008 - 41.“ (…) „Správní soudy připouštějí toliko to, aby odvolací orgán v rozhodnutí o odvolání provedl určité dílčí korekce odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jestliže jinak dojde k závěru, že odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí není nepřezkoumatelné, není v rozporu s právními předpisy, a je správné.“ 99. „Jakkoli tedy platí, že z hlediska soudního přezkumu tvoří rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jeden celek a není tedy vyloučeno, aby odvolací orgán napravil drobné vady řízení před správním orgánem prvního stupně a drobné vady v řízení v něm vydaného, nesmí v žádném případě takovým způsobem postupovat v případě rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, které je zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. V takovém případě by podle ustálené rozhodovací praxe správních soudů odvolací orgán účastníku řízení nepřípustně odňal jednu instanci a připravil by jej o právo reagovat na konkrétní odůvodněné závěry správního orgánu prvního stupně. V tomto směru lze odkázat např. na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2013, čj. 4 As 10/2012 - 48, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2013, čj. 60 A 1/2013 - 49, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2010, čj. 29 Ca 221/2008 - 48, či rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2012, čj. 9 Ca 144/2009 - 102.“ Uvedené závěry jsou použitelné i na nyní posuzovanou věc, a to i přes určitá specifika postupu rozhodování o námitce proti rozhodnutí o krácení dotace podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech.
100. Městský soud v Praze tak přisvědčuje žalobkyni, že odůvodnění Opatření i napadeného rozhodnutí odporuje standardům přezkoumatelnosti, přičemž fakt, že žalovaný rozhodnutí o krácení dotace následně doplnil o další důvod pro krácení dotace (že by obsah údajně inovovaného produktu bez dalšího neobstál při splnění podmínek dotace), měl za následek zkrácení žalobkyně na jejím právu reagovat na konkrétní odůvodněné závěry prvostupňového rozhodnutí.
101. Dále je nutno přisvědčit žalobkyni, že se žalovaný dostatečně nevypořádal s jejími námitkami co do zdůvodnění údajného porušení autorského zákona. Žalovaný na jedné straně uvedl, že veřejně dostupný systém pro kontrolu dokumentů nalezl doslovnou 26 % shodu s jiným metodickým materiálem a následně, bez další konkretizace, že „Převzaty byly jak části týkající se obecného popisu poradenského programu a jeho zajištění, tak části popisující metodiku programu a doporučení pro jeho realizaci, převzata byla také většina metodických listů.“ Žalovaný dospěl k závěru, že nepůvodní texty představují 50 % předloženého textu, aniž by jakkoliv uvedl, krom obecného odkazu na internetové zdroje, jejichž autor není zřejmý, jak dospěl k závěru, že tyto údajně nepůvodní texty nepocházejí z vlastních podkladů žalobkyně a kdo je autorem, jehož měla žalobkyně citovat (byť by měla žalobkyně citovat např. samu sebe, jak může vyplývat i z dikce autorského zákona). Taktéž není řádně vysvětleno, jak správní orgán dospěl k závěru o 26 % doslovné shodě, když z dokumentů založených ve spise vyplývá, že shoda činila 41 % a podle napadeného rozhodnutí bylo nepůvodních více než 50 % textu. Jisté vodítko, jak k tomuto závěru správní orgán dospěl, lze najít ve vyjádření žalovaného k žalobě, kterým ale, jak již bylo opakovaně uvedeno výše, nelze vady rozhodnutí napravit. I tato námitka je tak důvodná.
102. V pátém žalobním bodě žalobkyně namítala další vady řízení. Lze přisvědčit žalobkyni, že žalovaný nepostupoval standardně, pokud jí napadené rozhodnutí nezaslal prostřednictvím datové schránky tak, jak předpokládá § 19 odst. 1 s. ř., resp. ani se o tento způsob doručování nepokusil a rozhodnutí zaslal doporučeným dopisem. Správní orgán tak nerespektoval zákonem stanovená pravidla pro doručování, neboť doručoval své rozhodnutí žalobkyni prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, ačkoliv měla zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku. Nejvyšší správní soud opakovaně uvádí, že „řádné doručení písemností v praxi znamená, že se písemnost zašle nebo odevzdá tomu, komu je určena, a že existuje důkaz o tom, že daná osoba písemnost převzala. Důvodem existence právní úpravy doručení je jistě mimo jiné i potřeba zabezpečit, aby si doručující správní orgány či soudy mohly být jisty, že se písemnost dostala do rukou adresáta. Je-li totiž adresát s obsahem písemnosti obeznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je, zda se daná písemnost dostala do rukou adresáta“ (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 Afs 148/2008 - 73, a ze dne 13. 12. 2010, č. j. 1 As 90/2010 - 95, ze dne 31.1.2018, č. j. 2 Afs 45/2017 - 37). Lze tak uzavřít, že žalovaný sice nedodržel stanovený způsob doručování dle 19 s. ř., nicméně písemnosti se prokazatelně dostaly do sféry adresáta (žalobkyně), což ostatně žalobkyně ani nikterak nezpochybňovala. Uvedeným pochybením při doručování tedy žalobkyně ve výsledku nebyla zkrácena na svých právech.
103. Žalobkyně dále namítala, že v napadeném rozhodnutí absentuje uvedení příjemce rozhodnutí a orgánu, který rozhodnutí vydal. Podle § 68 odst. 2 s. ř. se v rozhodnutí ve výrokové části uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst.
1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.
104. Ke členění a náležitostem výrokové části správního rozhodnutí se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku ze dne 11. 1. 2012, č. j. 3 Ads 96/2011-118, v němž uvedl, že „výrokovou část správního rozhodnutí nelze ztotožňovat s výrokem rozhodnutí. Ve výrokové části je označen orgán, který jako věcně příslušný ve věci rozhodl; poté jsou v ní označeni účastníci řízení podle § 27 odst. 1 [správního řádu], kterým správní rozhodnutí zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti nebo o nichž se prohlašuje, že práva nebo povinnosti mají nebo nemají, a jejich zástupci; poté je v ní uvedena vlastní právní otázka, která je předmětem řízení (…); dále jsou uvedena příslušná ustanovení právních předpisů, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí, a samozřejmě samotný výrok rozhodnutí. Právě samotný výrok rozhodnutí náležitě vyjadřuje, jakým způsobem příslušný správní orgán rozhodl o předmětu řízení. Výrok rozhodnutí musí být přitom jasný, srozumitelný, přesný a určitý, neboť pouze ten (na rozdíl od ostatních částí správního aktu, jako je označení orgánu, který rozhodl, návětí, odůvodnění, poučení) v sobě nese autoritativní úpravu práv a povinností. Je tedy třeba odlišit ‚výrok‘ jako nejdůležitější součást správního aktu (většinou i vhodně graficky oddělený, zpravidla mezi slovy ‚rozhodl takto‘ a ‚odůvodnění‘) od ‚výrokové části rozhodnutí‘, která vyjadřuje, jakým způsobem bylo rozhodnuto v dané věci a, nabude-li právní moci, představuje překážku věci rozhodnuté a v případě nepravomocného rozhodnutí překážku litispendence a umožňuje řádné právo na obhajobu (…). Ve výrokové části rozhodnutí ve smyslu § 68 odst. 2 [správního řádu] jsou tedy uvedeny jak výše zmíněné údaje (označení orgánu, který ve věci rozhodoval, označení účastníků řízení a příslušná ustanovení právních předpisů, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí), které se obecně nazývají záhlavím či návětím rozhodnutí, tak samotný výrok, příp. výroky.“ 105. Z uvedeného vyplývá, že je nutno odlišovat „výrok“ od „výrokové části rozhodnutí“, přičemž pouze na „výrok“ je zákonem kladen požadavek jasného, srozumitelného, přesného a určitého znění. Jak přitom uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 14.7.2015, č. j. 8 As 141/2012–57, „konkrétní podobu výrokové části rozhodnutí, tedy např. její grafické či jiné rozlišení na záhlaví (návětí) a výrok (enunciát), zákon výslovně nestanoví.“ 106. Městský soud v Praze má ve shodě s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu za to, že je na správním orgánu, jakým způsobem správní řízení specifikuje, musí to však učinit takovým způsobem, aby bylo adresátovi rozhodnutí jasné, o jaké řízení se jedná. V nyní posuzovaném případě správní orgány tomuto požadavku nedostály. Ve výrokové části napadeného rozhodnutí totiž nejenže není uvedeno označení žalobkyně (v závěru rozhodnutí, po samotném poučení a až za podpisem ministryně práce a sociálních věcí, je jako adresát rozhodnutí uvedena jednatelka společnosti POE s.r.o.), ale není zde uvedeno ani označení žalovaného, který napadené rozhodnutí vydal.
107. K argumentaci žalovaného, jenž ve vyjádření k žalobě uvedl, že v případě, pokud je „v zápatí dokumentu na titulní straně uvedeno jméno, sídlo a kontakty na subjekt, který rozhodnutí vydal, nelze se dovolávat zjevných vad“, soud konstatuje, že v zápatí napadeného rozhodnutí sice citované náležitosti uvedeny jsou, avšak správní orgán, který rozhodnutí vydal, musí být specifikován podle § 68 odst. 2 s. ř. ve výrokové části rozhodnutí (nikoliv v jeho hlavičce/záhlaví a zápatí). Zcela nesprávné je i tvrzení žalovaného uvedené ve vyjádření k žalobě, že zákon neklade požadavek na to, že označení účastníků stran musí být v samotném úvodu dokumentu. Označení stran totiž, jak je uvedeno výše, musí být dle § 68 odst. 2 s. ř. ve výrokové části rozhodnutí, která dle ustálených zvyklostí bývá v samotném úvodu rozhodnutí, před jeho odůvodněním.
108. Fakt, že žalovaný byl označen v hlavičce rozhodnutí a v jeho zápatí a žalobkyně až na poslední straně rozhodnutí, a to evidentně pouze z důvodu, aby bylo zřejmé, že rozhodnutí má být doručováno jednatelce žalobkyně, kdy navíc z napadeného rozhodnutí není nikterak seznatelné, že by účastníkem řízení měla být žalobkyně, nemůže zhojit vadu spočívající v tom, že správní orgán postupoval v rozporu s § 68 odst. 2 s. ř.
109. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nebyly splněny požadavky na rozhodnutí správního orgánu zakotvené v § 68 odst. 2 s. ř., protože v napadeném rozhodnutí byli ve výrokové části zcela nedostatečně označeni účastníci řízení, resp. žalobkyně zde vůbec označena nebyla a označení orgánu, jež rozhodnutí vydal, lze nepřímo dovozovat pouze ze skutečnosti, že rozhodnutí bylo vydáno na hlavičkovém papíru ministryně práce a sociálních věcí.
110. Nestandardní je i skutečnost, že žalovaný oddělil poslední odstavec napadeného rozhodnutí od poučení tak, že poučení uvedl až na samostatné stránce. Nejedná se však o vadu, která by způsobila nezákonnost napadeného rozhodnutí či byla bez dalšího v rozporu s ust. § 68 odst. 2 s. ř., Je možné, že žalovaný takto postupoval ve snaze zdůraznit poučení, avšak zároveň lze přisvědčit i žalobkyni, že takto lze nabýt dojmu, že napadené rozhodnutí je nekompletní a před poučením chybí část textu, a to i s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí je velmi stručné, a bylo tak možné očekávat, že další část odůvodnění mohla ještě v místě „prázdné stránky“ pokračovat.
111. Zcela nesprávné je též vyjádření žalovaného, že namísto úředního razítka, které je žalovaný dle ust. § 69 odst. 1 s. ř. povinen (!) k písemnému vyhotovení rozhodnutí připojit, bylo užito hlavičkového papíru. Podle ustálené judikatury absence podpisu či otisku úředního razítka způsobují nezákonnost napadeného rozhodnutí, která však sama o sobě nemá žádné dopady do práv adresáta rozhodnutí. „Pokud stěžovatel nebyl v důsledku takového formálního pochybení zkrácen na svých právech, tj. zejména tehdy, byl-li s obsahem rozhodnutí v celém rozsahu seznámen, řádně a ve lhůtě uplatňoval na jeho podkladě opravné prostředky a když ani v pozdějším řízení nevznikly pochybnosti o autenticitě takového rozhodnutí, nelze takovou vadu chápat jako důvod pro zrušení rozhodnutí městského soudu v rámci řízení o kasační stížnosti.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.10.2012, č.j. 9 As 83/2012-74). Na základě výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyni bylo napadené rozhodnutí doručeno prostřednictvím poštovní služby, s napadeným rozhodnutím se seznámila a v zákonné lhůtě proti němu podala žalobu. Zároveň ze správního spisu nevyplývají jakékoliv pochybnosti o autenticitě napadeného rozhodnutí, což nerozporuje ani žalobkyně. Žalobkyně tedy nebyla zkrácena na svých právech ani tím, že v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí v rozporu se zákonem absentoval otisk úředního razítka.
VI. Závěr a náklady řízení
112. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť napadené rozhodnutí i rozhodnutí o krácení dotace jsou zatíženy vadou nepřezkoumatelnosti. Proto soud přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí, jakož i jemu předcházejícího rozhodnutí o krácení dotace [§ 76 odst. 1 písm. a), § 78 odst. 3 s.ř.s.] a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení [§ 78 odst. 4 s. ř. s.]. V něm správní orgán v souladu s § 78 odst. 5 s. ř. s. zohlední závěry soudu vyslovené výše a rozhodnutí o krácení dotace náležitě doplní ve smyslu výtek podrobně rozebraných v odůvodnění tohoto rozsudku.
113. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení o žalobě, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000 Kč.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (8)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.