8 A 42/2020– 40

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce J. O., IČ: X, se sídlem Y, zastoupeného advokátem JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D., se sídlem V Jámě 699/1, Praha 1, proti žalovanému Ministerstvo průmyslu a obchodu,se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2020, č. j. MPO 72965/19/61100/01000, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2020, č. j. MPO 72965/19/61100/01000, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 153,00 Kč k rukám zástupce žalobce a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce podal dne 28. 8. 2019 žádost o platbu (dále jen „ŽoP") vztahující se k jeho projektu reg. č. X, nazvanému „Energetické úspory a zvyšování účinnosti objektu č.p. X, k.ú. Y“ (dále jen „Projekt“), v rámci které požadoval úhradu části přislíbené dotace ve výši 1.767.014,53 Kč.

2. Žalovaný tuto ŽoP posoudil a ve smyslu ustanoveni § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), zkrátil Opatřením požadovanou část dotace požadované k proplacení tak, že částka dotace navržená k proplacení po krácení byla 0 Kč.

3. K tomuto krácení ŽoP žalovaný přistoupil z důvodu tvrzeného pochybení žalobce, jenž se měl u účetních dokladů č. 302018, 20170041, 20180025, 920180002, FV171004 a 302018 dopustit porušení Hlavy 1., čl. 7 odst. 2, Rozhodnutí o poskytnutí dotace, č. j. MPO 51941/18/61400 ze dne 6. 8. 2018 (dále jen „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“). Toto porušení pak mělo spočívat v nedodržení účelu dotace, jelikož žalobce nebyl schopen doložit provedení plánovaných úsporných opatření – realizaci PUR panelů. Vzhledem k nedodržení účelu dotace byla žalobci dotace udělena sankce ve výši 100 %.

4. Kromě toho se měl žalobce dopustit v rámci výběrového řízení na dodavatele stavebních prací (dále jen "VŘ“) porušení bodu č. 46 písm. c) a d) Pravidel pro výběr dodavatelů, č. j. MPO 29205/17/61100 s platností ode dne 2. 5. 2017 (dále jen "PpVD“). Toto porušení mělo spočívat v podstatné změně závazku ze smlouvy. Žalobce doložil faktury ve výši 15.594.917,08 Kč, zatímco vysoutěžená cena díla byla 19.309.452,00 Kč. Došlo tedy ke snížení závazku ze smlouvy o 3.714.534,92 Kč. Opatřením tedy byla dále vyměřena korekce dle bodu 20 dokumentu D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, č. j. MPO 36277/17/61100 s platností ode dne 22. 11. 2017, ve výši hodnoty snížení rozsahu zakázky plus 25 % ze smluvní ceny po jejím snížení.

5. Proti Opatření následně žalobce podal podle ust. § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel v zákonné lhůtě námitky, ve kterých namítal, že doložil důkazy, ze kterých nade vši pochybnost vyplývá, že PUR panely byly realizovány jako součást VŘ, a že byly realizovány v rozsahu dle VŘ. K porušení bodu č. 46 písm. c) a d) PpVD pak žalobce uvedl, že se jedná o nepodstatnou změnu smlouvy. O těchto námitkách žalovaný rozhodl rozhodnutím č. j. 72965/19/61100/01000 ze dne 3. 2. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že k tvrzenému porušení Hlavy 1. čl. 7 odst. 2 Rozhodnutí o poskytnutí dotace konstatoval, že úsporná opatření v podobě PUR panelů byla skutečně realizována. K porušení bodu č. 46 písm. c) a d) PpVD žalovaný uvedl, že původně vysoutěžená cena díla činila 19.309.452,00 Kč bez DPH, zatímco příjemce dotace doložil faktury pouze na částku 15.594.917,08 Kč bez DPH. Změna závazku ze smlouvy tak činila 3.714.534,92 Kč bez DPH, což odpovídá 19,24 % původní hodnoty závazku ze smlouvy. Dle žalovaného se jedná o podstatnou změnu závazku ze smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému žalovaný tedy zrušil sankci ve výši 100 % za porušení Hlavy 1. čl. 7 odst. 2 Rozhodnutí o poskytnutí dotace a potvrdil sankci ve výši hodnoty snížení rozsahu zakázky plus 25 % ze smluvní ceny po jejím snížení.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

6. V podané žalobě žalobce vznesl tři žalobní námitky: žalovaný nesprávně právně posoudil otázku oprávněnosti změny závazku ze smlouvy o dílo ze dne 24. 4. 2018, která spočívala ve snížení rozsahu díla z původní hodnoty ve výši 19.309.452,00 Kč bez DPH, na hodnotu ve výši 15.594.917,08 Kč bez DPH; napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, přičemž tato nepřezkoumatelnost spočívá v nedostatku důvodu napadeného rozhodnutí; žalovaný nesprávně aplikoval ustanovení určující výši korekce dotace, když nepřihlédl k zásadě obsažené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle níž se trestnost činu posoudí a trest ukládá podle právní úpravy, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl trestný čin spáchán, je–li to pro pachatele příznivější.

7. Jak v podané žalobě uvedl, žalovaný věc posoudil tak, že s ohledem na skutečnost, že hodnota změny závazku činí 3.714.534,92 Kč bez DPH, přičemž toto odpovídá 19,24 % původní hodnoty závazku ze smlouvy, jedná se ve smyslu ust. čl. 46 PpVD písm. c) a d) PpVD o podstatnou změnu závazku, neboť hodnota změny závazku je vyšší, než 15% původní hodnoty závazku ze smlouvy na zakázku na stavební práce, tedy než jak dovoluje prahový limit uvedený v ust. čl. 47 písm. b) PpVD.

8. Postup žalovaného při posuzování podstatné změny je podle žalobce naprosto nedostačující, neboť zcela absentuje přezkoumatelné odůvodnění ze strany žalovaného v tom smyslu, jak dospěl k tomu, že předmětná změna závazku, tedy zúžení předmětu závazku, naplnila skutkové podstaty změny závazku dle písmen c) a d) čl. 46 PpVD. Zcela chybí odůvodnění toho, z jakého důvodu má žalovaný za to, že předmětná změna závazku by za použití v původním výběrovém řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dále jak předmětná změna závazku, změnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele.

9. K tomu žalobce dále uvedl, že pouhé konstatování výše procentní hodnoty změny závazku ze strany žalovaného nesplňuje nároky na posouzení podstatnosti či nepodstatnosti změny závazku v intencích zásady materiální pravdy, kterou je žalovaný při svém rozhodnutí vázán.

10. Žalobce odkázal na Metodiku Ministerstva pro místní rozvoj, označenou jako „Změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“ (dále jen „Metodika MMR“), podle níž platí, že pokud jsou naplněny podmínky podle ust. § 222 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tedy pokud zadavatel prokáže, že změna by neumožnila účast jiných dodavatelů, neovlivnila výběr dodavatele, nezměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele a významně nerozšířila předmět veřejné zakázky, není již třeba prokazovat podmínky podle ostatních odstavců. Jinak řečeno, i v případě, že hodnota předmětné změny závazku je u zakázky na stavební práce vyšší nebo rovna 15%, lze odůvodnit nepodstatnost změny tím, že nejsou naplněny důvody dle čl. 46 PpVD.

11. Na základě výše uvedeného namítl, že konkrétní změna závazku, jež spočívá v zúžení předmětu závazku o 3.714.534,92 Kč bez DPH je nepodstatnouzměnou závazku a žalobce ve smyslu čl. 46 PpVD neumožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy, kterou uzavřel na plnění zakázky.

12. K tomu pak žalobce konkrétně uvedl, že předmětem zúžení jsou méněpráce, jejichž rekapitulace je uvedena v příloze k dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, uzavřeném dne 10. 10. 2018. Zúžení díla v tomto rozsahu přitom není podstatnou změnou, která by: a) významně rozšířila předmět zakázky, b) za použití v původním výběrovém řízení umožnila účast jiných dodavatelů; Žalobce má za to, že dané zúžení předmětu zakázky nebylo s to jakkoli umožnit účast jiných dodavatelů. Žalobce totiž původně počítal s předpokládanou hodnotovou veřejné zakázky ve výši 12.600.000,– Kč bez DPH, jak ostatně vyplývá z čl. 2.1 zadávací dokumentace k zakázce na stavební práce, v rámci které mělo dojít ke změně závazku ze smlouvy, která z ní vzešla. Zadavatel tedy přiměřenost veškerých zadávacích podmínek přizpůsoboval ve vztahu k jim stanovené předpokládané hodnotě. Uvedené se nejvíce projevilo při stanovení minimální úrovně kritéria technické kvalifikace dle čl. 4.1 zadávací dokumentace, kdy žalobce, coby zadavatel požadoval doložit dvě reference o realizaci obdobných zakázek, přičemž finanční objem jedné významné zakázky činil minimálně 5 mil. Kč bez DPH. Pokud jde o možnost účasti jiných dodavatelů, pak nerealizované méněpráce neměly a nemohly mít žádný vliv na okruh dodavatelů, kteří se o zakázku ucházeli, či mohli ucházet. c) za použití v původním výběrovém řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky; Žalobce, coby zadavatel obdržel v rámci výběrového řízení toliko jednu nabídku, a to právě od dodavatele M. V., IČO: X, se sídlem Y. Žalobce má za to, že je objektivně vyloučeno, že by změna závazku mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky za situace, kdy v zadávacím řízení je toliko jeden účastník. d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele; Ke změně hospodářské rovnováhy smluvního vztahu ve prospěch vybraného dodavatele dochází typicky v těch případech, které by měly za následek zmírnění povinností dodavatele, pouhým „zméněpracováním“ předmětu závazku a tomu odpovídajícím ponížením ceny díla nemohlo dojít ke změně ekonomické rovnováhy smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele.

13. Třetí žalobní námitku pak žalobce odůvodnil tím, že pokud žalovaný při vyměření korekce dotace vycházel z bodu 20 dokumentu D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, č. j. MPO 36277/17/61100 s platností ode dne 22. 11. 2017, pak nepostupoval správně, neboť ve věci existuje pro žalobce příznivější úprava uvedená v dokumentu D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, č. j.: MPO 81059/19/61010/61000, číslo vydání/aktualizace 5.1, s platností ode dne 24. 10. 2019.

14. Jak uvedl, podle bodu 20 dokumentu D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, č. j. MPO 36277/17/61100 s platností ode dne 22. 11. 2017 platí, že pokud byl snížen rozsah zakázky, a to by mohlo mít vliv na výběr nejvýhodnější nabídky, pak se sankce vypočte tak, že jí bude tvořit hodnota snížení rozsahu plus 25 % ze smluvní ceny po jejím snížení (pouze tehdy, když se jedná o podstatné snížení v rámci zakázky). Tuto úpravu požil žalovaný.

15. Naproti tomu dle bodu 20 dokumentu D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, č. j.: MPO 81059/19/61010/61000, číslo vydání/aktualizace 5.1, s platností ode dne 24. 10. 2019 platí, že pokud byla umožněna podstatná změna smlouvy, která nebyla jasně, přesně a jednoznačně (včetně rozsahu, povahy a podmínek) popsána v zadávací dokumentaci, jakož i taková změna, která mění celkovou podobu zakázky, udělí se korekce dotace ve výši 25 % z hodnoty původní + 25 % z navýšení pokud bylo.

16. Korekce realizovaná dle úpravy uvedené v dokumentu Kategorizace sankcí z roku 2017 činí tedy celkem 7 613 264,19 Kč, když tato hodnota je tvořena součtem částky Kč (hodnota snížení 3.714.534,92729,27 898 3 rozsahu) a částky Kč (25% ze smluvní ceny po jejím snížení, tj. 15.594.917,08 Kč). Naproti tomu korekce realizovaná dle úpravy uvedené v dokumentu Kategorizace sankcí z roku 2019 činí celkem 363 827 4,– Kč (25% z původní hodnoty závazku, tj. 19.309.452,00 Kč).

17. Z výše uvedeného je dle žalobce patrné, že úprava dle dokumentu D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, č. j.: MPO 81059/19/61010/61000, číslo vydání/aktualizace 5.1, s platností ode dne 24. 10. 2019 je pro žalobce příznivější a žalovaný tedy pochybil, když jí ve prospěch žalobce neaplikoval.

18. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl její zamítnutí.

19. Žalovaný stručně rekapituloval skutkový děj s tím, že žalobce v rámci finální žádosti o platbu uvedl částku dotace požadované k vyplacení ve výši 1 767 014,53 Kč. Jednalo se o třetí žádost o platbu v rámci projektu, k žádosti byly mimo jiné doloženy poslední doklady prokazující úhrady dodavateli výběrového řízení, které byly prokázány v součtu ve výši 15 594 917, 08 Kč, ačkoliv sjednaná cena díla s vítězným dodavatelem podle smlouvy uzavřené dne 24. 4. 2018 byla 19 309 452 Kč, bez DPH.

20. Žalobce doložil Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo uzavřený dne 10. 10. 2018, jímž byla snížena cena díla na 15 594 917, 08 Kč bez DPH. Dílo však již bylo dle předávacího protokolu „bez závad a nedodělků“ předáno žalobci zhotovitelem dne 2. 10. 2018. Dne 6. 5. 2019 pak žalobce doložil Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 17. 4. 2019, ze kterého vyplývá, že si žalobce se zhotovitelem dohodl, že práce původně Dodatkem č. 1 smlouvy o dílo vyňaté jsou provedeny v rozsahu změny položkového rozpočtu číslo 2. Tímto Dodatkem č. 2 byla cena díla navýšena na 17 229 824 Kč bez DPH. Podle žalovaného tak po protokolárním převzetí díla, které bylo žalobcem převzato bez závad a nedodělků, došlo následně k dohodě o změně rozsahu díla, která snížila cenu díla, aby však o dalších několik měsíců později došlo k další změně již dokončeného díla tak, že se opět změnil položkový rozpočet a cena téhož dokončeného díla se navýšila.

21. Žalovaný má za to, že žalobce připustil podstatnou změnu závazku ze smlouvy, v rozsahu více než 19 % oproti původnímu závazku. Žalobce dále řádně nevyhotovil ve smyslu bodu 50 PpVD přehled zaměňovaný položek, včetně podrobného a srozumitelného odůvodnění. Pokud by podle tohoto bodu postupoval, byl by možné jím provedené změny nepovažovat za podstatnou změnu závazku ze smlouvy.

22. Dále žalovaný uvedl, že pokud žalobce stanovil předpokládanou hodnotu díla ve výši 12 600 000 Kč ve výběrovém řízení, je sporné, zda takto nízká stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky nemohla odradit od účasti ve výběrovém řízení další potenciální dodavatele, a být tak potenciálně diskriminační. Vysoutěžená cena překračující 19 000 000 Kč pak ukazuje na ne zcela správně stanovenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

23. K námitce týkající se nesprávné aplikace korekce žalovaný uvedl, že nevyplacení části poskytnuté dotace podle § 14 e odst. 1 rozpočtových pravidel není následkem spáchání ani trestného činu ani přestupku. Při stanovení výše nevyplacené části dotace je žalovaný vázán příslušnými předpisy Evropské komise. V případě Kategorizace šlo o rozhodnutí komise C(2013) 9527 ze dne 19. 12. 2013, kterým se stanoví a schvalují pokyny ke stanovení finančních oprav, jež má komise provést u výdajů financovaných Unií v rámci sdíleného řízení v případě nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Cílem finančních oprav je napravit stav tak, aby všechny výdaje přihlášené k financování Unií byly zákonné a správné. Rozhodnutí Komise stanovilo za omezení rozsahu zakázky s tím, že jde o pochybení spočívající v zadání zakázky v souladu se směrnicemi a následné omezení rozsahu, sankci ve výši 25 % +25 % celkové hodnoty konečného rozsahu je–li uvedené omezení rozsahu významné. Za významné snížení rozsahu zakázky přitom není považována změna, která nemění celkovou povahu zakázky a jejíž hodnota je nižší než 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na stavební práce. Žalovaný proto nemohl postupovat při určení výše nevyplacené části dotace, jinak.

24. V rámci repliky k vyjádření žalovaného žalobce zaslal soudu oznámení o ukončení daňové kontroly ze dne 31. 8. 2021, č. j. 1699490/21/3300–31472–805160 a na ně navazující zprávu o daňové kontrole, v níž správce daně Finanční úřad pro Zlínský kraj žalobci sděluje, že správcem daně porušení rozpočtové kázně shledáno nebylo.

III. Posouzení žaloby

25. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (souhlas žalobkyně byl v souladu s § 51 odst. 1 větou druhou s. ř. s. presumován)a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

26. O skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu a městský soud vyšel proto z obsahu správního spisu a tvrzení účastníků řízení.

27. Městský soud v Praze vyšel ze zjištění, že opatřením ze dne 4. 9. 2019, č. j. MPO 32859/19/6110061150, bylo žalobci oznámeno, že jeho žádost o dotaci bude krácena o 100 % z důvodu nedodržení účelu dotace dle RoPD MPO 51941/18/61400, Hlava I. dle čl. 7 odst. 2., s tím, že nebyl naplněn účel dotace, jelikož žalobce, jako žadatel, nebyl schopen doložit že byla provedena veškerá úsporná opatření, tj. PUR panely. Žalobce opakovaně uváděl protichůdná tvrzení a dokládal dokumenty, které byly datovány po skončení projektu.

28. Zároveň, jak je v opatření uvedeno, došlo u UC1, UC8, k porušení bodu 46 c) a d) PpVD a bodu 47a), který upozorňuje, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy, kterou uzavřel na plnění zakázky.

29. Dle kategorizace sankcí č. j. MPO 36277/17/6110, bod 20 se sankce vypočítává jako hodnota snížení rozsahu plus 25% ze smluvní ceny po jejím snížení. Žalobce doložil faktury ve výši 15 594 917,08 Kč, ale vysoutěžená cena díla byla 19 309 452,00 Kč. Hodnotu snížení rozsahu smlouvy vyčíslil žalovaný na částku 3 714 534,92, k tomu bylo připočteno 25% ze smluvní ceny po jejím snížení tedy částka 3 898 729,27 Kč. Krácení podle opatření činilo celkem 7 613 264,19 Kč.

30. V opatření je dále uvedeno: „z důvodu, že se jedná o závěrečnou ŽoP, kdy krácení převyšuje výši způsobilých výdajů, je na projektu založena nesrovnalost.“ 31. Žalobce v podaných námitkách proti opatření vytkl žalovanému jednak nevhodný administrativní způsob komunikace ze strany API, zejména pak trval na tom, že prokázal realizaci PUR panelů v rozsahu dle výběrového řízení.

32. Dále uvedl, že k úpravě smlouvy o dílo v rozsahu méněprací došlo v marginálním rozsahu vysoutěžené ceny. Cena uvedená vybraným dodavatelem v rámci výběrového řízení činila 19 309 452,00 Kč bez DPH, konečná cena díla činila částku 17 229 824,00 Kč bez DPH, jedná se o snížení ceny díla o 10,77%, jde tedy o změnu nepodstatnou, která ani nemůže ovlivnit průběh výběrového řízení ani okruh potenciálních dodavatelů.

33. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí:„poskytovatel dotace ruší sankci ve výši 100 % za porušení Hlavy I., čl. 7, odst. 2 ROPD a potvrzuje sankci ve výši hodnoty snížení rozsahu zakázky plus 25% ze smluvní ceny po jejím snížení.“ Podle odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalovaný vyšel z opatření s tím, že úsporná opatření v podobě PUR panelů byla realizována. K porušení bodu č. 46 písm. c) a d) poskytovatel dotace uvedl: „doložené dodatky č. 1 a č. 2 jsou nerelevantní z toho důvodu, že byly podepsány až po předání a dokončení díla, což potvrzuje Předávací protokol (…). Dle uvedeného protokolu došlo k předání díla dodavatelem M. V. dne 2. 10. 2018 bez závad a nedodělků objednateli. Vzhledem k tomu, že podpisem Předávacího protokolu příjemce dotace potvrdil, že dílo realizované na základě smlouvy o dílo ze dne 10. 8. 2018 bylo řádně provedeno dle specifikace uvedené v této smlouvě, hodnotí poskytovatel dotace Dodatek č. 1 ze dne 10. 10. 2018 i Dodatek č. 2 ze dne 17. 4. 2019 jako nerelevantní, jelikož k jejich podpisu došlo (ve) chvíli, kdy byl již smluvní vztah mezi příjemce dotace a vybraným dodavatelem fakticky ukončen předáním díla. Z toho vycházel posuzovatel dotace při pokutování, zda se jedná o podstatnou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu bodů č. 46) a 47) PpVD. Původně vysoutěžená cena díla činila 19 309 452,00 Kč, zatímco příjemce dotace doložil faktury pouze na částku 15 594 917,08 Kč bez DPH. Změna závazku ze smlouvy tak činila 3 714 534,92 Kč bez DPH, což odpovídá 19,24% původní hodnoty závazku ze smlouvy. Jedná se tudíž o povstanou změnu závazku ze smlouvy.

34. Městský soud předně uvádí, že obecně o rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost se jedná mimo jiné tehdy, když je jeho výrok v rozporu s odůvodněním nebo rozhodnutí vůbec neobsahuje právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jeho důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 – 130, též rozsudek č. j. 2 Ads 33/2003 – 78). Rovněž to je případ rozhodnutí, jehož odůvodnění nedává smysl, z něhož by vyplývaly skutkové a právní důvody, které vedly správní orgán k vydání rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2003, č. j. 7 A 547/2002 – 24).

35. Z uvedeného vyplývá, že napadené rozhodnutí nemůže obstát už pro jeho nepřezkoumatelnost.

36. Žalovaný zcela rezignoval na vlastní odůvodnění vydaného rozhodnutí, a aniž by vypořádal námitky žalobce, omezil se v odůvodnění napadeného rozhodnutí na citaci opatření žalovaného jako správního orgánu prvého stupně.

37. Ohledně dalších žalobních námitek pak městský soud uvážil následujícím způsobem.

38. V článku 46 PpVd je uvedeno: „Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy, kterou uzavřel na plnění zakázky. Za podstatnou se považuje taková změna, která by: a)významně rozšířila předmět zakázky, b)za použití v původním výběrovém řízení umožnila účast jiných dodavatelů, c)za použití v původním výběrovém řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, d)měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele.“ 39. Žalovaný bez jakéhokoli odůvodnění shledal porušení bodu c) tedy ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky a d) změnu ekonomické rovnováhy ve prospěch vybraného dodavatele. V napadeném rozhodnutí však nejsou uvedeny žádné skutkové okolnosti, které by odůvodňovaly vyslovený závěr a rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné.

40. Žalovaný se zároveň nijak nevypořádal s námitkou žalobce, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy.

41. K poslední žalobní námitce pak městský soud jen ve stručnosti konstatuje, že aplikovat pozdější právní úpravu na právní vztahy vzniklé před nabytím její účinnosti lze pouze u trestních činů nebo u sankcí, které mají trestněprávní povahu. Jak to stanovuje čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Dle konstantní judikatury správních soudů porušení rozpočtové kázně není správním deliktema stejně tak uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí. Hlavním cílem odvodu za porušení rozpočtové kázně je navrátit zpět do státního rozpočtu prostředky, které nebyly využity k určenému účelu a v souladu s podmínkami, které stát (či Evropská unie) pro čerpání těchto prostředků stanovil. Proto následkem nevyužití dotace pro stanovený účel či její použití v rozporu s předem určenými podmínkami je povinnost tuto dotaci (i třeba jen z části) vrátit tak, aby tyto prostředky mohly opět sloužit svému původnímu účelu. Nejvyšší správní soud k tomu dále uvedl, že příjemce dotace přijímá „určité dobrodiní ze strany státu, protiváhou tohoto dobrodiní je pak akceptace podmínek poskytnutí dotace“(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č. j. 2 Afs 58/2005 – 90). Rozhodnutí o poskytnutí dotace a podmínky poskytnutí dotace zakládají mezi příjemcem a poskytovatelem dotace veřejnoprávní vztah. Za dodržení podmínek dotace odpovídá zásadně příjemce dotace (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012 – 38). Shodné závěry je pak třeba učinit i na případ, kdy došlo ke krácení dotace, jako v projednávané věci. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 42. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, nezbývá, než jako nepřezkoumatelné zrušit.

43. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek 3 000 Kč, odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“). Podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky z tarifní hodnoty 50 000 Kč, činí výše odměny 3 100 Kč. Žalobci byla přiznána náhrada za dva úkony právní služby a to převzetí věci [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky], písemné podání ve věci (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) dále 2 x náhrada paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč a 21 % DPH.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Posouzení žaloby Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení