8 A 87/2024– 54

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, IČ: 00408026 se sídlem v Praze, Platnéřská 191/4, PSČ 110 00 JUDr. Ing. Jiřím Davidem, LL.M., ČAK 10648, advokátem se sídlem Kaprova 40/12, 110 00 Praha proti žalovanému Ministerstvo pro místní rozvoj, IČ: 66002222 se sídlem Staroměstské náměstí 6, 110 00 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2024, č.j. MMR–51571/2024 – 26, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobou napadeným rozhodnutí rozhodl žalovaný tak, že námitky žalobce proti Opatření poskytovatele dotace ze dne 12. 4. 2024 (dále jen „Opatření“), kterým nebyla dle ustanovení § 14e zákona o rozpočtových pravidlech vyplacena část dotace ve výši 626 908,53 Kč, jsou nedůvodné a Opatření je oprávněné.

2. Ministr pro místní rozvoj tímto rozhodnutím potvrdil Opatření spočívající v nevyplacení částky za věcně nezpůsobilé výdaje ve výši 626 908,53 Kč za porušení bodu 4 v části VI Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. 44916/2017–91/1 ze dne 26. 10. 2017, ve znění pozdějších změn, ve spojení s odst. 9.

1. Obecných pravidel pro žadatele a příjemce, verze 1.15, platná od 30. 3. 2023.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

3. Důvodem rozhodnutí o nevyplacení dotace tedy je, že se poskytovatel dotace a žalovaný domnívají, že výdaje v této výši, které žalobce nárokoval jako způsobilé (dále jen „ZV“), nebyly uhrazeny, případně dokonce ani skutečně nevznikly. S tímto však nelze souhlasit a bylo i daňovými a účetními dokumenty přiloženými k žádosti o platbu č. 8 doloženo, že výdaje v požadované výši skutečně vznikly a byly uhrazeny. Žalobce tak namítá, že napadené rozhodnutí je v rozporu s ust. § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“).

4. Rozporované způsobilé výdaje jsou součástí faktury č. 1051232821 vystavené zhotovitelem stavby společností Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. za stavební práce odvedené v měsíci prosinci 2023 dle dodatku č. 2 (DOD2) Smlouvy o dílo (SoD). Tato faktura byla nárokovaná ve dvou řádcích soupisky faktur – řádku č. 10041 a 10042. Jedná se o výdaje spojené s realizací stavebních prací vysoutěžených v rámci VŘ011 Stavební obnova proboštství a kostela v Chlumu Svaté Maří (jde o dva projekty IROP: *4584 Proboštství a *4599 Kostel s ambity). Zakázka byla měněna dodatky č. 1, 2 a 3. Zhotovitel stavby vystavil v prosinci 2023 k uhrazení stavebních výdajů vztahujících se v projektu Revitalizace proboštství Chlum Svaté Maří k Žádosti o platbu č. 8 tři faktury. Tyto faktury byly uhrazené v plné výši ve třech platbách 28. 12. 2023. Přehled fakturovaných a uhrazených částek uvádíme v níže uvedené tabulce.

5. Skutečně vzniklé stavební výdaje fakturované a uhrazené v prosinci 2023: [OBRÁZEK]

6. V rámci 1. FA za prosinec 2023 byly nárokovány výdaje snížené u projektu *4584 o 1.199.415,21 Kč bez DPH (NZV – nezpůsobilé výdaje spojené s projektem). V rámci prací dle dodatku č. 2 (a v rámci rozporované faktury č. 1051232821) byly tyto nezpůsobilé výdaje neprojevující se v poskytnutých dotacích sníženy méněpracemi o 659.903,72 Kč bez DPH. Celkem tedy byly uhrazeny dle fakturace na základě Smlouvy o dílo (1. FA) a dodatku č. 2 k této smlouvě (2. FA) nezpůsobilé výdaje u projektu *4584 ve výši 539.511,39 Kč (1.199.415,21 – 659.903,72). Protože tyto původní NZV nebyly nárokovány jako způsobilé u fakturace dle SoD ani k ní navázané fakturaci prací dle DOD2, nemohlo fakticky dojít ke zkreslení výše způsobilých výdajů, neboť ve všech fázích výpočtů byly tyto výdaje vyčleněny z výkaznictví způsobilých výdajů. Avšak poskytovatel dotace započetl nezpůsobilé méněpráce proti způsobilým vícepracím, čímž došlo ke zmatení celé situace a nutně i k mylnému závěru stran výše uhrazených způsobilých výdajů. Způsobilé a nezpůsobilé výdaje je třeba rozlišovat, kdy poskytovatel dotace nezohlednil snížení o méněpráce, vzniklé ale u nezpůsobilých výdajů, které si žalobce nenárokoval. Dosud tak bylo chybně postupováno tak, že odečet méněprací byl považován orgánem a žalovaným za odečet fakturace prací, na kterých byl spolu s ostatním pracemi (plněním) uveden, ačkoliv se vztahuje na jiné plnění. Pro dodavatele prací je totiž rozdělování způsobilých a nezpůsobilých výdajů irelevantní, kdy se na objednavatele dívá jako na jeden subjekt.

7. Naopak poskytovatel dotace výši způsobilých a nezpůsobilých výdajů uznal a nerozporoval. Toto by mělo být mezi stranami nesporné, případně nechť je proveden důkaz i zjišťovacími protokoly všech uskutečněných plnění dle připojeného správního spisu a výslechem pracovníka, pana Ing. T. P., nar. …, bytem: …., který v pozici finanční manažer projektů pro žalobce dotaci pomáhal zařizovat, a který důkladně na grafickém znázornění může vysvětlit problematiku způsobilých a nezpůsobilých výdajů a jejich fakturaci. Zjišťovací protokol ke sporné faktuře obsahující odečet částky přikládáme k důkazu. Rozdělení na ZV (způsobilé výdaje) a NZV (nezpůsobilé výdaje) je patrné v záložce tohoto dokumentu SPP rekapitulace stavby. Stejně je tomu i u zjišťovacích protokolů k ostatním fakturám, které nechť jsou případně provedeny k důkazu. Problém tedy vznikl jaksi matematickou chybou, nepochopením, kdy odečet za méněpráce se vztahuje na nezpůsobilé výdaje, které tak nemohou snížit výši způsobilých výdajů a nikoliv na způsobilé výdaje, které žalobce doložil, vč. jejich úhrad. Pověřený subjekt a žalovaný k vyplácení dotace však zjednodušeně dospěl při předložení fakturace k tomu, že částka automaticky snižuje poskytnuté plnění díky méněpracím na uznatelných, způsobilých výdajích, čemuž tak ale nebylo.

8. Částka –659.903,72 Kč (v tabulce podbarvená červeně) snižuje totiž sice celkovou fakturovanou částku, ovšem týká se nezpůsobilých výdajů. Nelze ji započíst ve faktuře proti způsobilým výdajům, jak s tím pracuje poskytovatel dotace (resp. jím pověřený subjekt) a jak toto jednoduše převzal žalovaný, protože pak by nesouhlasila suma fakturovaných způsobilých výdajů s výší způsobilých výdajů vykázaných ve zjišťovacím protokole a v průběhu čerpání stavby. Tato suma je tedy dobropisem dříve vyfakturované sumy, ale u nezpůsobilých výdajů uvedených ve faktuře prací dle Smlouvy o dílo (1. FA) na základě změnových listů obsahujících méněpráce věcně nezpůsobilých prací/výdajů, což je standardní postup při fakturaci stavebních prací dotčených méněpracemi. Toto rozporováno nebylo. Pro lepší představu si žalobce přiložil grafické znázornění rozúčtování položek obsažených v 1. FA a ve 2. FA.

9. Suma nezpůsobilých výdajů 1.199.415,21 Kč z 1. FA nefigurovala v žádosti o platbu. Žalobce ji nenárokoval k proplacení, tedy ani její korekci/dobropis z 2. FA nelze v žádosti o platbu zahrnovat logicky do výpočtů. To by hrubě narušilo logiku výkaznictví/oddělování způsobilých a nezpůsobilých výdajů.

10. Z údajů v tabulce vyplývá (viz číslování řádků po pravé straně tabulky): 1) Za stavební práce bylo v prosinci 2023 vyfakturováno celkem 9.786.169,55 Kč bez DPH. 2) Z toho připadalo na projekt Revitalizace proboštství 5.563.160,12 Kč. 3) Z toho tvořily nezpůsobilé výdaje činily 550.039,49 Kč a způsobilé výdaje 5.013.120,63 Kč. 4) V prosinci 2023 byly tedy vyfakturované skutečně vzniklé způsobilé stavební výdaje připadající na projekt Proboštství ve výši 5.013.120,63 Kč. 5) Všechny tři faktury byly v prosinci 2023 uhrazené v plné výši 9.786.169,55 Kč. Proto musely být, logicky, uhrazeny i všechny způsobilé výdaje uvedené ve zjišťovacích protokolech. 6) Fakturované výdaje připadající na projekt Revitalizace proboštství byly uhrazeny v plné výši 5.563.160,12 Kč. 7) Fakturované způsobilé výdaje připadající na projekt Revitalizace proboštství byly uhrazené v plné výši 5.013.120,63 Kč. Z toho bylo uhrazeno: a) v platbě č. 1: způsobilé výdaje uvedené na 1. FA ve výši 2.395.532,04 Kč. b) v platbě č. 1: část způsobilých výdajů uvedených na 2. FA, odpovídající odpočtu nezpůsobilých výdajů na 2. FA, tj. 659.903,72 Kč. c) v platbě č. 2: část způsobilých výdajů uvedených na 2. FA, snížených o odpočet nezpůsobilých výdajů na 2. FA, tj. 220.113,28 Kč. d) v platbě č. 3: způsobilé výdaje uvedené na 3. FA ve výši 1.737.571,59 Kč.

11. Je tedy zjevné, že v prosinci 2023 vznikly věcně způsobilé stavební výdaje připadající na projekt Proboštství v celkové výši 5.013.120,63 Kč, které také byly v celé výši uhrazené. Tato skutečnost byla poskytovateli dotace prokázána a krácení dotace je tak v rozporu se zákonem a nezákonné a i věcně nesprávné je rovněž rozhodnutí žalovaného, které jen přebírá závěr poskytovatele a tento postup poskytovatele dotace potvrzuje. Platby byly ke kontrole doloženy výpisem z bankovního účtu.

12. Formalisticky striktně odděleným posuzování těchto tří faktur ze strany poskytovatele dotace a nerozlišování/neoddělování cash–flow způsobilých a nezpůsobilých výdajů se ale došlo k mylnému závěru, že žalobce doložil pouze úhradu způsobilých výdajů ve výši 8.205.534,88 Kč, tedy o 659.903,72 Kč nižší než ve skutečnosti (zbývající 920.730,95 Kč do celkové zaplacené částky 9 786 169,55 Kč jsou nezpůsobilé výdaje).

13. Je zcela běžnou praxí, že stavební práce jsou fakturovány odděleně v jedné faktuře za práce dle původní smlouvy o dílo, v níž jsou vyfakturovány veškeré, tedy jak ty realizované beze změn oproti smlouvě o dílo, tak i ty, které podléhají změnám (méněpracím) a k témuž datu jsou v dalších fakturách formou méněprací (a víceprací) korigovány na základě změnových listů sdružených v daném dodatku – v našem případě v dodatku č. 2.

14. Ve specifických případech se může stát, a to z důvodů čistě matematických, že celková výše faktury nemusí odpovídat skutečně vzniklým a uhrazeným způsobilým výdajům. Tento případ nastává tehdy, pokud jsou v rámci fakturace započteny méněpráce nezpůsobilých výdajů. Jak je detailně vysvětleno výše, tento případ nastal i u předmětné faktury.

15. Chybným posouzením ze strany poskytovatele dotace došlo patrně k odpočtu méněprací vztahujících se k nezpůsobilým pracím/výdajům (659.903,72 Kč) od způsobilých víceprací (880.017,00 Kč), a de facto došlo ke smíšení dvou druhů výdajů a v konečném důsledku nesprávnému snížení způsobilých výdajů na 220.113,28 Kč (880.017,00 Kč – 659.903,72 Kč). Reálně byly však v rámci dané žádosti o platbu uhrazeny způsobilé výdaje ve výši 880.017,00 Kč bez DPH. V rámci celkového obratu za prosincové práce je rozdíl 659.903,72 Kč uhrazen/zohledněn dne 28. 12. 2023 v rámci úhrady faktury č. 1051232820 (1. FA) ve výši 6 241 276,69 Kč, tedy ve stejný den, kdy byly uhrazeny i ostatní faktury za prosincové stavební práce.

16. S odkazem na výše uvedené tak zjevně není pravdou, že by žalobce nedoložil úhradu požadovaných způsobilých výdajů, a proto nevyplacení části nárokované dotace ve výši 626.908,53 Kč odpovídá 95% dotaci z výdaje 659 903,72 Kč a žalobce má za to, že by nemělo dojít k jakémukoliv krácení, protože se takto „dobropisované“ výdaje nevztahovaly ke způsobilým výdajům, nýbrž se vztahovaly k nezpůsobilým výdajům, které výši dotační částky neovlivňují, což orgán (jím pověřený subjekt) a ani žalovaný chybně nerozlišili.

17. Žalobce tedy výše citovaná pravidla pro žadatele a příjemce nijak neporušil, když výdaje skutečně uhradil a rovněž je i řádně doložil. Případně složitější fakturace od jeho dodavatele pak žalobci nemůže jít k tíži. Rozhodnutí o krácení dotace tak nemá oporu v zákoně a bylo vydáno pouze z důvodu, že úřední aparát poskytovatele dotace není z nepochopitelných důvodů schopen pochopit právní institut splnění závazku dobropisováním, konkrétně postup, kdy došlo k zaplacení určité částky nezpůsobilých výdajů (na základě 1. FA, tj. faktury č. 1051232820) a následně došlo dodatkem ke smlouvě o dílo k ponížení ceny díla z důvodu méněprací a cena těchto nezpůsobilých méněprací, kterou by musel zhotovitel žalobci vracet, byla započtena (zohledněna) na část ceny díla, kterou měl žalobce na základě další faktury (2. FA, č. 1051232821) zhotoviteli platit. Zcela lidově řečeno žalobce v jedné faktuře „přeplatil“ na nezpůsobilých výdajích a v další faktuře se mu tento „přeplatek“ jen matematicky odečetl od platby předepsané k úhradě za způsobilé výdaje, protože pro dodavatele jde pochopitelně z jeho pohledu o „jedny“ peníze, kdy ovšem žalobce a žalovaný musí rozlišovat pro účely poskytnutí dotace mezi způsobilými a nezpůsobilými výdaji za plnění účtované dodavatelem.

18. Žalovaný k podané žalobě předně uvádí, že má za to, že všechny relevantní námitky a argumenty žalobce byly již v napadeném rozhodnutí řádně vypořádány, a v podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí.

19. Po opakovaném a pečlivém posouzení námitek žalobce a prověření všech skutečností týkajících se nevyplacení části dotace žalovaný konstatuje, že při administrativním ověření ŽoP byl řádně zjištěn skutkový stav a opatření poskytovatele dotace, kterým nebyla na základě administrativního ověření ŽoP vyplacena část dotace, je po posouzení veškerých předložených podkladů nutné považovat za oprávněné. Žalovaný rovněž trvá na zdůvodnění uvedené v napadeném Rozhodnutí ministra ze dne 19. 7. 2024. Žalobce v podané správní žalobě nepřináší žádné nové skutečnosti a důkazy, které již nepředložil v předchozích řízeních a se kterými by se již žalovaný nevypořádal v rámci napadeného rozhodnutí. Při ověřování správnosti administrativního ověření ŽoP bylo postupováno v souladu s postupy stanovenými v pravidlech pro žadatele a příjemce a v interní metodice IROP je tak dodržován rovný přístup ke všem příjemcům a je rozhodováno ve stejných či obdobných případech stejným či obdobným způsobem.

20. Primárním důvodem označení výše uvedených výdajů za nezpůsobilé je skutečnost uvedená v kapitole 9.1 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce (vydání 1.15, platnost od 30. 03. 2023), kde je vymezeno úplné vykazování výdajů nesporným způsobem. Z daňového dokladu č. 1051232821 vyplývá, že celkové způsobilé výdaje na faktuře činí 2 293 776,34 Kč bez DPH. Žalobce ovšem žádá k proplacení částku o 659 903,72 Kč vyšší, než je uvedená částka na faktuře, tj. 2 953 680,06 Kč bez DPH.

21. Žalobce ve své argumentaci uvádí, že částka 659 903,72 Kč „snižuje celkovou částku uvedenou na faktuře se týká nezpůsobilých výdajů a nelze ji započíst proti způsobilým výdajům.“ Avšak z daňového dokladu č. 1051232821 doloženého žalobcem jasně nevyplývá, k jakým konkrétním méněpracím týkajícím se nezpůsobilých výdajů se dodatek č. 2 vztahuje a nelze tak ověřit tvrzení žalobce, že se jedná o nezpůsobilé výdaje. Daňový doklad č. 1051232821 tedy není způsobilý doložit nesporným způsobem výši způsobilých výdajů.

22. Zároveň v kapitole 2.6 Způsobilé výdaje Specifických pravidel pro žadatele a příjemce v rámci specifického cíle 3.1, se uvádí, že výdaje, které nejsou řádně doložené, byť i z věcného hlediska způsobilé, jsou vždy považovány ze strany ŘO IROP za nezpůsobilé výdaje.

23. Na závěr žalovaný odkázal na konstantní judikaturu, ze které vyplývá, že poskytnutí dotace z veřejného rozpočtu je de facto dobrou vůlí veřejného poskytovatele, která musí být na druhé straně vyvážena přísnými podmínkami, které zavazují jejího příjemce. Příjemce dotace je proto povinen při nakládání s rozpočtovými prostředky dodržovat nejen zákonné podmínky, ale také podmínky stanovené ve smlouvě či v rozhodnutí o poskytnutí dotace“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. 9 Afs 113/2007–63).

24. Soud nařídil ve věci jednání na den 19. 3. 2025, při kterém účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích.

III. Posouzení žaloby

25. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

26. Soud při hodnocení věci vyšel z následující právní úpravy:

27. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

28. Jádrem sporu je posouzení, nakolik byly splněny předpoklady pro aplikaci ust. § 14e odst. 1 věta před středníkem rozpočtových pravidel, který stanoví, že poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta.

29. Podle § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel, poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.

30. Podle § 14e odst. 3 rozpočtových pravidel, v rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.

31. Podle § 14e odst. 4 rozpočtových pravidel, bylo–li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci nevyplatí.

32. Dle ust. části VI. bod. 4 Podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace, příjemce se řídí aktuální verzí Obecných a Specifických pravidel pro žadatele a příjemce.

33. Dle kapitoly 9.1 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce, nazvaný Úplné vykazování výdajů: „Výše způsobilých výdajů pro příspěvek z ESI fondů se stanoví na základě skutečně vzniklých a uhrazených výdajů, doložených účetním, daňovým či jiným dokladem. Náležitosti účetního dokladu jsou stanoveny zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Daňové doklady, používané pro prokazování způsobilosti (faktury, paragony apod.), musí splňovat náležitosti daňových dokladů stanovených zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a obecné náležitosti účetních dokladů.“ 34. Dle kapitoly 2.6 Způsobilé výdaje Specifických pravidel pro žadatele a příjemce se uvádí: Příjemce je povinen řádně doložit způsobilé výdaje příslušným účetním dokladem, popřípadě další požadovanou dokumentací. Výdaje, byť z věcného hlediska způsobilé, které nejsou řádně doložené, jsou vždy považovány za výdaje nezpůsobilé.

35. K tomu soud považuje za přiléhavé citovat z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2014, č. j. 8 Ans 4/2013–44: „Poskytnutí dotace ze státního rozpočtu je de facto dobrou vůlí státu, která musí být na druhé straně vyvážena přísnými podmínkami, které zavazují jejího příjemce. Je proto nasnadě, že příjemce dotace je povinen při nakládání s rozpočtovými prostředky dodržovat nejen zákonné podmínky, ale též podmínky stanovené ve smlouvě či rozhodnutí o poskytnutí dotace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, čj. 9 Afs 113/2007 – 63). Z výše uvedeného také plyne, že rozhodnutí o poskytnutí dotace není samo o sobě titulem k vyplacení dotace. Jako takové představuje ze strany stěžovatele závazný příslib, že stěžovatel užije své volné správní uvážení ohledně poskytnutí dotace určitým způsobem, tj. že dotaci příjemci poskytne při splnění daných podmínek. Pokud by však za této situace příjemce splnil všechny požadované podmínky a stěžovatel by mu dotaci nevyplatil, dopustil by se stěžovatel nezákonného zneužití správního uvážení a porušení principu ochrany legitimního očekávání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2006, čj. 6 A 25/2002 – 59).“ 36. Podle právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012–38 pak „za dodržení podmínek, které se vážou k udělené dotaci [tj. peněžních prostředků ve smyslu § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech], odpovídá příjemce dotace.“ 37. V rozhodnutí žalovaného se uvádí: „Příjemce dotace žádá v rámci způsobilých výdajů o částku 2 953 680,06 bez DPH, tedy částku vyšší, než je uvedena na příslušném daňovém dokladu. Příjemci dotace nelze vyplatit vyšší částku, než je vykázána v rámci samostatné faktury. Specifická pravidla pro žadatele a příjemce v kapitole 2.6. – Způsobilé výdaje definují povinnost příjemce „řádně doložit způsobilé výdaje příslušným účetním dokladem, popřípadě další požadovanou dokumentací. Výdaje, byť z věcného hlediska způsobilé, které nejsou řádně doložené, jsou vždy považovány za výdaje nezpůsobilé“.

38. Soud má za to, že povinností žalobce vyplývající ze shora citovaných ustanovení Obecných a Specifických pravidel pro žadatele a příjemce bylo doložit všechny způsobilé výdaje fakturou, a to zcela průkazně, jak bylo požadováno.

39. Postup měl být dle soudu následující: 1. specifikace výdaje (v tomto případě obdržené práce), 2. faktura za tyto konkrétní práce, 3. uhrazení této faktury. Jen takové doložení je zcela jednoduché a tím průkazné. Žádné zápočty. Tento požadavek je dle soudu zcela na místě. Poskytovatel dotace tak má přehled využití poskytnuté dotace a příjemci dotace tak nevzniká prostor pro možné nakládání s finančními prostředky mimo účel, pro který byla dotace poskytnuta. Je–li nutné pro prokázání těchto výdajů provádět další operace, jako v tomto případě kontrolovat zjišťovací protokoly, zkoumat další listiny a vyslýchat svědky, je tento způsob stanovení výše způsobilých výdajů komplikovaný a tím v rozporu s podmínkami, za kterých žalobce dotaci obdržel.

40. Žalobce v souladu s podmínkami poskytnuté dotace ohledně požadovaných výdajů v předmětné výši, tedy ohledně způsobilých výdajů ve výši 626 908,53 Kč nepostupoval, jelikož tyto nebyly samostatně vyfakturovány, ale byly v předložené faktuře č. 1051232821 odečteny, jelikož byly předmětem započtení na méněpráce, které byly vyfakturovány a zaplaceny předchozí fakturou č. 1051232820. Dalo by se říct, že tyto výdaje byly fakturovány dvěma daňovými doklady, nikoliv jedním, jak bylo požadováno dle kapitoly 9.1 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce.

41. Tím se tyto zřejmě materiálně způsobilé výdaje staly ve smyslu ust. 2.6 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce výdaji nezpůsobilými.

42. Soud tak shodně se žalovaným uvádí, že konstantní judikatura NSS ohledně podmínek, za nichž příjemce dotaci obdrží, je přísná. Pokud se žalobci zdály tyto podmínky příliš formální nebo nesmyslné, nemusel na ně přistoupit a o dotaci žádat. I kdyby tyto podmínky byly objektivně až nesmyslně přísné, je nutné je dodržovat, rozhodl–li se žalobce toto dobrodiní státu příp. EU čerpat. Bylo na žalobci, aby svému dodavateli fakturoval nikoliv dle zvyklostí ve stavebnictví, jak tvrdí, ale v souladu se specifickými pravidly pro žadatele a příjemce dotace, jak bylo uvedeno shora.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

43. Městský soud v Praze s ohledem na shora uvedené závěrem konstatuje, že rozhodnutí žalovaného je v souladu se zákonem a podaná žaloba je nedůvodná, a proto ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

44. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak nevznikly mu žádné náklady řízení nad rámec běžného výkonu úřední činnosti.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení