8 A 88/2023– 46

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému A. A., bytem X Magistrát hl.m. Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2023, č. j. MHMP 592332/2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce je vlastníkem nebytové jednotky č. X, situované v prvním podlaží budovy č.p. X, k.ú. X, ulice X. Jedná se sklepní kóji s dřevěnými přepážkami. Úřad městské části Praha 6, odbor výstavby, (dále jen „stavební úřad“) opatřením ze dne 23. 7. 2018, č. j. MCP 6 174144/2018 oznámil zahájení řízení o odstranění stavby ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), označené jako stavební úpravy nebytové jednotky číslo X v prvním podlaží objektu č.p. X, prováděné bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu, toto rozhodnutí nahrazující. Nepovolené stavební úpravy nebytové jednotky spočívaly v odstranění původní podlahy tvořené cihlami v betonové mazanině a v odstranění základové zeminy a v provedení obkladu obvodových svislých konstrukcí nebytové jednotky sádrokartonovými předstěnami v ocelových profilech.

2. Po proběhlém řízení vydal dne 3. 3. 2021 pod č. j. MCP6064786/2021 stavební úřad rozhodnutí, kterým podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařídil odstranění nepovolených stavebních úprav nebytové jednotky. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které bylo zamítnuto pro opožděnost. Následně 29. 8. 2022 žalobce podal žádost o obnovu řízení s tím, že vyvstaly najevo nové skutečnosti v řízení dříve neznámé, které odůvodňují povolení obnovy řízení. Konkrétně žalobce uvedl, že odborné posudky a vyjádření, na jejichž základě bylo rozhodnutí o odstranění stavby vyhotoveno, byly zhotoveny bez přítomnosti znalců, jen na základě informací ze strany společenství vlastníků jednotek. Žalobce nechal zpracovat znalecké posudky ve věci statiky budovy a příčin zvýšené vlhkosti v prostorech domu, ze kterých vyplynulo, že jednání žalobce nebylo protiprávní.

3. Stavební úřad rozhodl dne 17. 10. 2022 pod č. j. MCP6 368176/2022, o žádosti žalobce o povolení obnovy řízení zamítavě. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím tak, že k odvolání napadené rozhodnutí částečně změnil, když provedl úpravy textu, co do základu rozhodnutí však napadené rozhodnutí potvrdil.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného, doplňující vyjádření žalobce

4. Žalobce v podané žalobě navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, neboť je nesprávné a řízení, které jeho vydání předcházelo, nebylo vedeno v souladu s právními předpisy; žalobce má za to, že obnova řízení měla být povolena, neboť nově vyšly najevo skutečnosti dříve neznámé, které prokazují, že práce provedené žalobcem se nedotýkaly nosné konstrukce a hlavní příčinou vzniku vlhkostních poruch v domě je absence účinné hydroizolační ochrany konstrukcí.

5. Žalobce v řízení o povolení obnovy řízení předložil vyjádření statika ke stavebním úpravám zpracované společností PIADA s.r.o., autorizované dne 25. 7. 2022, Ing. M. B., autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb a vyjádření společnosti DEKPROJEKT s.r.o., zpracované Ing. T. R. ze dne 17. 1. 2022, které bylo zpracováno na základě průzkumu v předmětném prostoru. Přesto, že mu tyto doklady byly předloženy, stavební úřad žádost o obnovu řízení zamítl s tím, že obsah ani závěr vyjádření statika neprokazují ani nedokládají dříve neznámé skutečnosti, které by vyvracely závěry správního orgánu, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby.

6. Napadeným rozhodnutím žalovaný tuto úvahu stavebního úřadu potvrdil, žalovaný tedy nesprávně posoudil důkazy předložené žalobcem a ve věci dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění.

7. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že obnova řízení je určena primárně k nápravě skutkových nesprávností, podstatným rysem obnovy řízení je to, že umožňuje z důvodu skutkových omylů zjištěných až po právní moci rozhodnutí znovu rozhodnout ve věci samé a prolomit tak překážku věci rozhodnuté. V řízení o povolení obnovy se nepřezkoumává zákonnost a správnost původního rozhodnutí, ale je nutné posoudit otázku, zda nové skutečnosti či důkazy dříve neznámé, anebo jiné zákonem vymezené skutečnosti ve spojení s důkazy již provedenými mohou mít podstatný vliv na obsah rozhodnutí, a tedy odůvodňují příznivější rozhodnutí, než které bylo vydáno.

8. Žalobce k žádosti o obnovu řízení předložil vyjádření statika ke stavebním úpravám zpracované společností PIADA s.r.o. autorizované Ing. M. B., autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, tedy stejné osoby, která se k nepovoleným stavebním úpravám z hlediska statiky vyjadřovala již v průběhu předchozích řízení o dodatečném povolení stavby a odstranění nepovolených stavebních úprav.

9. Žalovaný uvedl, že zpracovatel se prostřednictvím fotografií číslo 7 a 8 zabývá prokázáním výškového rozdílu mezi původní úrovní čisté podlahy z plných cihel ve vstupní chodbě a horní úrovní nové železobetonové podkladní desky v místnosti sklepů, který činí 160 mm, dále má fotografie číslo 9, která zobrazuje prostor sklepa před úklidem v roce 2015, tj. před realizací nové podlahy, prokazovat výškový rozdíl vstupní podlahy, chodby a podlahy místnosti, v té době. Z fotografie však existenci výškového rozdílu nelze určit. Závěrem zpracovatel konstatuje, že železobetonová podkladní deska je výškově umístěna maximálně 150 mm pod původní úrovní cihelné podlahy a že na části plochy místnosti je výškový rozdíl ještě nižší, cca 70 mm, z důvodu původně šikmé cihelné podlahy. Uvádí, že vzpěrná únosnost nosného zdiva tedy ohrožena není, že základy zdiva podkopány nejsou a že lokální a krátkodobé odkopání v době výstavby z důvodu rozvodu sítí je nyní bezpředmětné. Konstatuje, že stav konstrukce trvá od roku 2018, tj. 5 let bez zjevných známek poruch vyvolaných stavebními pracemi. Nelze tvrdit, že provedením podkladního betonu v tloušťce 100 mm došlo ke zhoršení původního statického stavu. Zesilování obvodu nosných zdí dalším nadbetonováním není účelné, neboť dalece přesahuje i původní staticky vyhovující stav.

10. Vyjádření statika podle žalovaného zmiňuje pouze výškový rozdíl mezi novou železobetonovou podkladní deskou a původní úrovní cihelné podlahy, což je pro posouzení toho, zda realizované nepovolené stavební úpravy podlahy mohly ovlivnit vzpěrnou únosnost nosného zdiva, či nikoliv, nedostatečné. Pro toto posouzení bylo třeba znát, do jaké hloubky bylo zasahováno do rostlého terénu pod původní podlahou, jaká je tloušťka nové železobetonové desky, zda a v jaké tloušťce se pod touto deskou nacházejí další skladebné vrstvy nově realizované podlahy. Tyto skutečnosti z předmětného vyjádření z předchozího spisu nevyplývají. Z obsahu fotografie číslo 1, která zachycuje pouze část prostoru s výkopy, nelze rozsah výkopových prací posoudit, neboť není zřejmé, zda se jedná o stav konečný či zda bylo následně ve výkopech pokračováno. Důkazem konečného rozsahu výkopů by mohly být fotografie celého prostoru s již zabudovanými rozvody kanalizace před záhozem. Tyto skutečnosti nelze s ohledem na to, že podlaha je zakryta, zjistit. Protože nikdy nebyla zjišťována skutečná hloubka základové spáry domů, nelze ani jednoznačně posoudit, nakolik rozsah výkopových prací mohl ovlivnit vzpěrnou únosnost nosného zdiva; tvrzení zpracovatele, že vzpěrná únosnost nosného zdiva není ohrožena, když za pět let od realizace podkladního betonu nedošlo ke zhoršení statického stavu, přičemž vychází pouze z výškového rozdílu nové železobetonové desky vůči původní úrovni cihelné podlahy položené na rostlý terén je tak nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné.

11. Ničím nepodložené tvrzení zpracovatele tak vychází pouze z jeho praktických zkušeností, což je pro účely správní řízení nedostatečné, nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné. Navíc je tato skutečnost, že zpětná únosnost nosného zdiva nyní není ohrožena, nepodstatná, rozhodná je skutečnost, že k zásahu do nosných konstrukcí stavby odebráním zeminy vůbec došlo. Nově předložené vyjádření statika nepřináší žádné nové skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které žalobce, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit. Provedené důkazy se ukázaly nepřesvědčivými a zpochybnitelnými. Stabilitu stavby zajišťují jak základy, tak základová půda, při navrhování i posuzování základu jsou základové konstrukce a základová půda vždy uvažovány jako nedílný celek, odebráním základové půdy po obvodu konstrukce základů dochází k zásahu do nosné konstrukce stavby a obnažením základů může dojít k narušení stability celého objektu. Nelze proto přisvědčit tvrzení žalobce, že vlastník jednotky je oprávněn jakkoliv se zeminou disponovat, neboť podle prohlášení vlastníka podlahová krytina patří k jednotce; podlahovou krytinou ve smyslu prohlášení vlastníka budovy jsou totiž pouze cihly, nikoliv zemina pod nimi, tj. základová půda. Přesvědčení žalobce o tom, že nepovolené stavební úpravy nepředstavují zásah do nosných konstrukcí, a tudíž zásah do společných částí domu, je vzhledem k již uvedenému liché.

12. V písemném vyjádření ze dne 10. 9. 2024 žalobce rozvedl žalobní body a uvedl, že rekonstrukce nebytové jednotky začala být realizována v dubnu 2018 a byla prováděna pouze uvnitř jednotky ve vlastnictví žalobce. Část prostoru, kde jsou umístěny rozvody vody a hlavní uzávěr plynu, opravami dotčena nebyla, rovněž nebylo dotčeno stoupací potrubí, které k domu patří. Nedošlo tedy k zásahu do společných prostor, ani do společného majetku. Přesto na podnět SVJ stavební úřad nařídil místní šetření, které se konalo ve fázi, když hrubá práce již byla dokončena, v důsledku toho se stavební úřad na místě samém nemohl bezprostředně přesvědčit o rozsahu rekonstrukce a provedených prací. Veškerá tvrzení, která pak stavební úřad zahrnul do svého rozhodnutí, byla vytvořena a vzešla ze strany SVJ, SVJ také nechalo udělat posouzení statikem a posouzení vlhkostního stavu jednotky. Tyto posudky spolu s čestnými prohlášeními členů SVJ se pak staly základem pro rozhodnutí o odstranění stavby. Žalobce namítl, že prohlídka stavby měla být realizována ve vnitřních prostorech jednotky, která je v jeho vlastnictví. Žalobce však souhlas ke vstupu do prostor za účelem podobné prohlídky nikdy nedal a žádné prohlídce nebyl přítomen. Z toho vyplývá, že buď se tato prohlídka ve skutečnosti vůbec nekonala, nebo účastníci prohlídky vnikli do nebytové jednotky protiprávně. Podle § 51 odst. 1 správního řádu přitom platí, že k provedení důkazů nelze užít důkazních prostředků, které jsou získané nebo provedené v rozporu s právními předpisy.

13. Tento závěr je podporován i skutečností, že předložená čestná prohlášení ze strany SVJ nejsou datována, tato čestná prohlášení nejsou důvěryhodná a nemohou sloužit jako důkaz pro rozhodnutí stavebního úřadu. Co se týče posudku, který zpracovala Ing. T. R., na základě kterého bylo nařízení odstranění stavby, žalobce uvedl, že prohlídka se konala dne 10. 9. 2019, taktéž mimo předmětnou místnost, v níž probíhaly stavební opravy. Měření vlhkosti probíhalo v sousedících místnostech v suterénu včetně sousední jednotky č. X, SVJ o vstup do předmětné místnosti nežádalo a majitel jednotky také nebyl přítomen. Žalobce uzavřel, že rozhodnutí o odstranění stavby se opírá o důkazní prostředky, které byly buď získané v rozporu s právními předpisy, nebo jsou nevěrohodné, a to z důvodu, že proběhly mimo předmětný prostor, což je důvodem ke zrušení rozhodnutí, jako i rozhodnutí souvisejících, v nichž byly tyto vady přítomny, tedy také rozhodnutí napadeného.

14. Žalobce dále uvedl, že ze strany SVJ dlouhodobě po dobu šesti let jsou patrné snahy nebytový prostor využít pro své účely. Žalobce sám během stavebního řízení několikrát objednával statické posudky a vyjádření statika k otázce, jestli byl připuštěn zásah do nosných konstrukcí; výsledkem těchto šetření je jednoznačné tvrzení, že k zásahu do nosných konstrukcí nedošlo. Žalobce uvedl, že jediné relevantní a důvěryhodné důkazy, které byly v řízení předloženy, jsou důkazy, z nichž plyne, že nedošlo k zásahu do nosných konstrukcí domu. Z toho vyplývá, že jako majitel nebytové jednotky nemusel žádat o stavební povolení, ani nemusel stavbu ohlašovat. Žalobce navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, současně navrhl, aby soud uložil orgánu veřejné moci povinnost zdržet se dalšího porušování práv žalobce a přijmout opatření k nápravě vzniklé situace.

15. V průběhu ústního jednání konaného dne účastníci setrvali na svých stanoviscích.

16. Žalobce byl poučen ze strany soudu o rozsahu soudního přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. a po poučení prohlásil, že netrvá na tom, aby soud uložil orgánu veřejné moci povinnost zdržet se dalšího porušování práv žalobce a přijmout opatření k nápravě vzniklé situace. O žalobě bylo proto rozhodnuto ve znění původního petitu.

III. Posouzení žaloby

17. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Podle § 100 odst. 1 správního řádu, Řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

19. Literatura k tomu uvádí: „Základní podmínkou obnovy řízení je existence pravomocného rozhodnutí správního orgánu a další podmínkou obnovy řízení je zákonný důvod. Zákonné důvody obnovy řízení jsou správním řádem stanoveny taxativně a odlišně podle toho, zda bylo řízení zahájeno na návrh účastníka nebo ex offo. Správní orgán je povinen řízení obnovit na žádost účastníka řízení, pokud nastane některá z taxativně stanovených zákonných podmínek. Podmínky jsou uvedeny alternativně, to znamená, že postačí splnění některé z nich.

20. První alternativní podmínkou je to, že vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník řízení, kterému jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit. Nejvyšší správní soud (NSS 6 A 63/2002–40) k tomu uvedl: "Smyslem institutu obnovy řízení podle § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu je nové projednání věci za situace, kdy účastník řízení až po uplynutí lhůty pro podání odvolání nebo až po proběhnuvším odvolacím řízení, případně poté, kdy nabylo právní moci správní rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, zjistí, že procesní pochybení správního orgánu mohlo vést k vydání rozhodnutí v jeho neprospěch. Pokud účastník řízení namítal takové pochybení již v odvolání a odvolací orgán toto pochybení shledal nevýznamným pro meritorní rozhodnutí, obnova řízení není možná." Nelze uplatnit skutečnosti nebo důkazy, které by byly v neprospěch účastníka a které by mohly zhoršit jeho postavení.

21. Druhou podmínkou je to, že se provedené důkazy ukázaly být nepravdivými (jejich obsah neodpovídá skutečnosti – např. předložení pozměněné, padělané, dodatečně vyhotovené listiny).

22. Třetí alternativní podmínkou je, že bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno. Mohlo by se jednat o rozhodnutí o předběžné otázce, rozhodnutí s podmiňujícím výrokem nebo změnu či zrušení závazného stanoviska. Konečně by se mohlo jednat i o rozhodnutí, které bylo zrušeno soudem a bylo podkladem pro rozhodnutí vydané v řízení, které má být obnoveno.

23. Uvedené skutečnosti, důkazy nebo zrušení či změny podkladového rozhodnutí musí ovšem odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem původního rozhodování. Řízení se neobnoví, pokud by tyto skutečnosti, důkazy či rozhodnutí nasvědčovaly sice nezákonnosti předchozího rozhodnutí nebo postupu, ale neměly by vliv na nový způsob rozhodnutí ve věci samé.“ (FIALA, Zdeněk, Kateřina FRUMAROVÁ, Pavel VETEŠNÍK, Martin ŠKUREK, Eva HORZINKOVÁ, Vladimír NOVOTNÝ, Olga SOVOVÁ a Lenka SCHEU. § 100 Obnova řízení. In: FIALA, Zdeněk, Kateřina FRUMAROVÁ, Pavel VETEŠNÍK, Martin ŠKUREK, Eva HORZINKOVÁ, Vladimír NOVOTNÝ, Olga SOVOVÁ a Lenka SCHEU. Správní řád: Praktický komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024–7–10]. ASPI_ID KO500_p12004CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336–517X.).

24. Z obsahu správního spisu se podává následující.

25. Žalobce podal dne 29. 8. 2022 žádost o obnovu řízení, ve dvou již ukončených řízeních vedených stavebním úřadem, a to jednak samotné řízení o odstranění předmětné stavby a dále přestupkové řízení. Žalobci bylo nařízeno odstranění stavebních úprav jednotky číslo X a rovněž mu byla uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. Jelikož podané odvolání bylo zamítnuto pro opožděnost, žalobce obstaral firmu Anastav Group s.r.o., která měla nařízené odstranění provést. V průběhu stavební kontroly, se zjistilo, že odborné posudky a vyjádření na jejichž základě bylo rozhodnutí o odstranění stavby vyhotoveno, byly zhotoveny bez přítomnosti znalců v předmětných prostorech, jen na základě informací ze strany SVJ.

26. Aby nedošlo k chybám budovy v průběhu odstranění, za což stavební firma odpovídá, byla nucena znovu objednat znalecké posudky ve věci statiky budovy a příčin zvýšené vlhkosti v prostorech domu, tak aby prohlídky proběhly právě v předmětných prostorech a odpovídaly skutečnému stavu. Po obdržení posudku a vyjádření se zjistilo, že k zásahu do nosné konstrukce nedošlo. Pokud jde o vzlínání vlhkosti, opatřený posudek tvrdí, že příčinou vzniku je absence účinné hydroizolační ochrany konstrukcí, která by chránila konstrukce suterénních obvodových stěn proti působení vody. Z toho žalobce dovodil, že nemůže být viníkem zemní vlhkosti. Žalobce v žádosti uvedl, že tedy vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti a obě spojená řízení by měla být proto obnovena.

27. K podanému návrhu žalobce přiložil dokument označený: Konzultace v místě stavby – hydroizolačních opatření spodní stavby bytového domu zpracované společností DEKPROJEKT s.r.o., v němž je popsána situace, a to konkrétně tak, že jde o starší vícepodlažní řadový dům, který je podsklepený. V současné době se tvoří vlhkostní poruchy na stěnách suterénních prostor orientovaných do ulice, předmětem konzultace je návrh nápravných opatření. Historicky byly místnosti orientované do ulice užívaného jako sklepy, v současné době jsou v nich prováděny stavební úpravy, nově má část prostor sloužit pro trvalý pobyt osob (kanceláře).

28. Z předloženého podkladu vyplývá, že příčinou vzniku vlhkostních poruch suterénních stěn je absence účinné hydroizolační ochrany konstrukcí, která by chránila konstrukce suterénních obvodových stěn proti působení vody prosakující přilehlým pórovitým prostředím a vody zadržené v zásypech, která může lokálně působit na obvodové stěny hydrostatickým tlakem, a vzlínající zemní vlhkosti. Soklová část uliční fasády není chráněna proti působení srážkové odstřikující vody. Vlhké vnitřní stěny suterénu jsou důsledkem šíření vlhkosti pórovitým materiálem kontaktních konstrukcí objektu. Aplikací vnitřního zateplení polystyrenovými deskami došlo ve stěnách k uzavření vlhkosti, která byla dříve přirozeně odvětrávaná do interiéru. Možnost odvětrání vlhkosti, která se do interiéru sklepů dostává ze stěn, byla výrazně snížena výměnou suterénních oken za výrazně těsnější a dispozičním uzavřením suverénních prostorů, v důsledku toho je stávající suverénní zdivo výrazně vlhké a vlhkost vzlíná do vyšší úrovně vůči původnímu stavu.

29. K návrhu na povolení obnovy řízení žalobce dál předložil vyjádření statika ke stavebním úpravám zpracované společností PIADA, statika a dynamika staveb, s.r.o., z jehož závěru se podá, že nová železobetonová podkladní deska je výškově umístěna maximálně 150 mm pod původní úrovní cihelné podlahy položené na rostlý terén, na části plochy místnosti je výškový rozdíl ještě nižší, cca 70 mm z důvodu původně šikmé cihelné podlahy. Vzpěrná únosnost nosného zdiva tedy ohrožena není. Základy zdiva podkopány nejsou; lokální a krátkodobé odkopání v době výstavby z důvodu rozvodu sítí je nyní bezpředmětné. Stav konstrukce trvá od roku 2018, tj. 5 let bez zjevných známek poruch vyvolaných stavebními pracemi.

30. Vzhledem k tomu, jaké byly výškové úrovně původních podlahových vrstev, nelze tvrdit, že provedením podkladního betonu v tloušťce 100 mm došlo ke zhoršení původního statického stavu. Zesilování obvodu nosných zdí dalším nadbetonováním není účelné, neboť dalece přesahuje i původní staticky vyhovující stav.

31. Znalec shledal stav základových konstrukcí nosného zdiva a podkladní železobetonové desky jako staticky vyhovující, nicméně upozornil na skutečnost, že již od roku 2018 jsou vlastníci objektu upozorňováni na havarijní stav stropních panelů pod prostorem garáže, a to bez jakékoliv reakce a provedení opravy konstrukcí.

32. Pojem „dříve neznámá skutečnost“ je vysvětlován judikaturou správních soudů. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2011, č. j. 8 As 18/2010–113, „Pojem „dříve neznámá skutečnost“ dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 nelze chápat subjektivně, tj. jako skutečnost neznámou tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu jako skutečnost, kterou účastník správního řízení znát nemohl a nemohl ji v původním řízení uplatnit“.

33. Městský soud vyšel ze zjištění, že rozhodnutím Stavebního úřadu č.j. MCP6 064786/2021 ze dne 3. 3. 2021 bylo vlastníkům jednotek a společných prostor domu č.p. X nařízeno odstranění nepovolených stavebních úprav nebytové jednotky číslo X, a to v obkladu obvodových svislých konstrukcí předmětného prostoru sádrokartonovým předstěnami v ocelových profilech. Důvodem pro vydání rozhodnutí o odstranění předmětné stavby byla skutečnost, že žalobce jako stavebník tyto stavební úpravy provedl bez rozhodnutí stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem.

34. Důvodem, pro který stavební úřad nařídil odstranění nepovolených stavebních úprav, bylo zjištění, že následkem úprav obvodových konstrukcí v nebytové jednotce žalobce došlo ke zhoršení vlhkostních poměrů v obvodové nosné konstrukci a uzavřením vlhkosti obvodové nosné stěně sádrokartonovou konstrukcí došlo k negativnímu ovlivnění těchto nosných konstrukcí. Zásahem provedeným do rostlého terénu v tloušťce 250 mm, kterým byla zvýšena volná výška suterénní stěny, došlo k negativnímu ovlivnění statického působení stávajících nosných suterénních stěn a základových konstrukcí. Obě stavební úpravy byly buď samy o sobě, nebo ve vzájemných důsledcích zásahem do nosných konstrukcí stavby a vzájemným působením byly umocněny, proto tyto stavební úpravy vyžadovaly projednání v režimu stavebního povolení.

35. Pro posouzení věci je tedy klíčové, že žalobce provedl stavební úpravy bez stavebního povolení. Skutečnost, že nedošlo k zásahu do nosných konstrukcí a že vzlínání vlhkosti má jinou příčinu, než realizované stavební práce (jak žalobce tvrdil), není dříve neznámou skutečností, která by odůvodňovala povolení obnovy řízení.

36. Obnova řízení (specificky dle § 100 odst. 1 písm. a/ správního řádu, které je v daném případě uplatňováno) je – na rozdíl od úpravy tzv. přezkumného řízení dle § 94 správního řádu – určena primárně k nápravě skutkových nesprávností. K nápravě právních omylů a vad slouží institut přezkumného řízení. Správní řád pak stanoví důvody pro povolení obnovy taxativním způsobem. Teprve za splnění zákonem stanovených podmínek má účastník řízení právní nárok na povolení obnovy řízení. Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, prolamujícím účinek právní moci rozhodnutí. Okamžik právní moci je přitom důležitým momentem z hlediska právní jistoty a stability všech subjektů veřejné správy. Do pravomocného rozhodnutí je proto možno zasáhnout jen za zcela mimořádných a zákonem striktně specifikovaných podmínek.

37. Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona (ve znění účinném do 31.12.2023) stavební úřad nařídí odstranění stavby, vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena.

38. Bylo na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že k jím realizovaným stavebním úpravám stavebního povolení nebylo třeba a rozhodnutí stavebního úřadu musí být proto odvolacím orgánem zrušeno. Právě řízení o odvolání proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby bylo tím řízením, kde měl žalobce uplatnit své tvrzení, že do nosných konstrukcí nebylo stavebními zásahy zasaženo, a tedy v souladu s § 103 odst. 1 písm. d) stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nebylo nutné. Žalobci nic nebránilo v odvolacím řízení toto tvrdit a prokázat a to i (například) důkazy, které předkládá nyní. Vyjádření statika i společnosti DEKPROJEKT bylo možno opatřit kdykoli v průběhu původně vedeného řízení a nejde tedy o nové skutečnosti.

39. Zmeškání lhůty k podání odvolání nemůže být nahrazeno obnovou řízení. Účelem obnovy řízení není přezkum a případná náprava nezákonnosti rozhodnutí správního orgánu z hlediska posouzení okolností a právního stavu, který tu byl v době rozhodování, naopak účelem obnovy je to, aby bylo napraveno nedostatečné skutkové zjištění a přihlédnuto k důkazům a skutečnostem, které sice existovaly v době původního řízení, byly však před ukončením tohoto řízení neznámé a účastník řízení, jemuž jsou k prospěchu, je nemohl z tohoto důvodu řízení uplatnit, a to za splnění další podmínky – možnost jiného řešení otázky, jež byla předmětem původního rozhodnutí. Takové důkazy a skutečnosti v projednávané věci nenastaly. Jak soud již uvedl, žalobce mohl již v samotném řízení o odstranění stavby, případně v řízení odvolacím zpochybnit pravost a věrohodnost místního šetření i čestných prohlášení členů SVJ a rovněž mu ničeho nebránilo předložit vlastní posudky a odborná stanoviska, jimiž by bylo prokázáno, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nebylo nutné, a tedy že rozhodnutí o odstranění stavby je nezákonné.

40. Obnova řízení je, jak vidno, institutem jiného významu, než odvolání ve věci samé a žalovaný nepochybil, pokud podanému odvolání ve věci nyní řešené nevyhověl.

41. Žalobní námitky soud neshledal z uvedených důvodů za relevantní.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

42. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.

43. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného, doplňující vyjádření žalobce III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení