8 C 122/2020 - 520

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně 3 mísy + 2 vázičky + oválný tác, vše porcelán cibulák v ceně 1.696 Kč, jídelní stůl + 6 židlí v ceně 2.419 Kč, zahradní nábytek = stůl + 4 polohovací židle v ceně 1.361 Kč, vysavač Zelmer v ceně 1.404 Kč, 2 šicí stroje: Yamato dvojjehlovka + Juki overlock vše v ceně 3.416 Kč, osobní automobil Peugeot 306 sp.zn. [Anonymizováno] v ceně 16.310 Kč, psa jorkšíra jménem Goliáš v ceně 6.000 Kč, 1 matraci do postele v ceně 25 Kč, tlakovou myčku Parkside v ceně 975 Kč, elektrickou sekačku v ceně 194 Kč.

II. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného parc.č.st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům čp. [Anonymizováno] na parc.č.st. [adresa], v ceně 3.700.000 Kč, a dále pozemek parc.č. [Anonymizováno] v ceně 2.500.000 Kč, vše nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [Anonymizováno], [adresa] pro obec a katastrální území [adresa].

III. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného skříň + botník v chodbě v ceně 1.594 Kč, kuchyňskou linku v ceně 5.034 Kč, mikrovlnnou troubu Whirpool v ceně 287 Kč, elektrickou troubu s plynovou deskou Fagor v ceně 1.152 Kč, myčku nádobí Elektrolux v ceně 973 Kč, lednici Calex v ceně 231 Kč, zahradní traktor XT 190 HD/TC102 v ceně 33.628 Kč, 10m3 palivového dřeva v ceně 8.000 Kč, osobní automobil Volkswagen Touran sp.zn. [Anonymizováno] v ceně 89.290 Kč, televizor Philips v ceně 528 Kč, domácí kino s reproduktory Panasonix v ceně 189 Kč, sedací soupravu oranžové barvy s úložným prostorem (sedačka + 1 křeslo) v ceně 2.673 Kč, obývací sestavu nábytku z dubu (skleník, skříňka pod televizi, knihovna, komoda, konferenční stolek, sloupek pod květinu) v ceně 4.118 Kč, nábytek do horní i dolní koupelny v ceně 1.499 Kč, automatikou pračku AEG Lavamat v ceně 1.053 Kč, nábytek do ložnice (manželská postel s úložným prostorem + noční stolky + vestavná skříň + 1 matrace) v ceně 3.780 Kč + 25 Kč, benzinovou sekačku v ceně 1.928 Kč a křovinořez v ceně 1.670 Kč.

IV. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného právo k peněžním prostředkům v hodnotě 639.780,62 Kč na účtu č. [č. účtu] vedeném pro žalovaného jako majitele účtu u [právnická osoba].

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 2.655.356 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni 3 mísy + 2 vázičky + oválný tác, vše porcelán cibulák, zahradní nábytek = stůl + 4 polohovací židle, jídelní stůl + 6 židlí, tlakovou myčku Parkside a elektrickou sekačku, to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

VII. Ohledně požadavku na vypořádání kuchyňského nádobí jako součásti zaniklého společného jmění manželů se řízení zastavuje.

VIII. Ohledně požadavku na vypořádání elektrických nůžek Hecht a pozemku parc.č. [Anonymizováno] zahrada zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u [Anonymizováno] [adresa], pro obec a katastrální území [adresa] se žaloba zamítá.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

X. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 22.470 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

XI. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 22.470 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Dle žalobních tvrzení bylo manželství účastníků uzavřené dne [Anonymizováno] 1993 rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 8. 2017, čj. 15 C 58/2017-23, který nabyl právní moci dne 3. 10. 2017. K vypořádání společného jmění (dále SJM) dohodou účastníků nedošlo. Žalobkyně se proto s požadavkem na toto vypořádání obrátila na soud. Předmětem vypořádání učinila nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], jako a) pozemek parc.č.st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp.[Anonymizováno] rodinný dům, b) pozemek parc.č.[Anonymizováno] – orná půda, to vše nemovité věci zapsané na listu vlastnictví [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa]. Žalobkyně dále tvrdila, že součástí společného jmění manželů je i c) pozemek parc.č.[Anonymizováno] zahrada zapsaná na listu vlastnictví [Anonymizováno] pro obec a k.ú. [adresa]. Žalovaný je sice v katastru nemovitostí zapsán jako jeho výlučný vlastník a tvrdí, že finanční prostředky na kupní cenu získal od svých rodičů. Dle žalobkyně ale tato svá tvrzení nijak nedoložil. Žalobkyně dále jako součást SJM specifikovala řadu movitých věcí a finanční prostředky na účtu u [právnická osoba]., s tím, že ve výši zůstatku ke dni zániku manželství účastníků by měly být zohledněny finanční prostředky ve výši cca 190.000 Kč použité ve prospěch synů účastníků [Anonymizováno] (nákup osobního automobilu pro [Anonymizováno] apod.). Žalobkyně žádala, aby v rámci vypořádání do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány čtyři movité věci a zbytek byl přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného s povinností vyplatit jí vypořádací podíl.

2. Žalovaný rozšířil masu společného jmění k vypořádání o další movité věci. Uvedl, že ze žalobkyní označeného účtu u [právnická osoba]., byly po rozvodu manželství účastníků vyplaceny následující konkrétní částky, které je třeba v konečném zůstatku na účtu zohlednit: 160.000 Kč na nákup vozidla pro [Anonymizováno], 5.000 Kč na zaplacení pobytu [jméno FO] na Slovensku, 9.800 Kč na nákup brýlí pro [jméno FO], 8.000 Kč na nákup pneumatik [Anonymizováno], 2.000 Kč pojištění automobilu, 6.618 Kč pojištění domu účastníků, 2.640 Kč daň z nemovitostí, 40.000 Kč na nákup vybavení do pokoje [jméno FO] a 9.900 Kč úhrada autoškoly [jméno FO]. Žalovaný dále navrhl, aby v rámci vypořádání byly zohledněny jako jeho vnosy jeho finanční prostředky získané od jeho rodičů: 25.000 Kč na nákup pozemku pro postavení rodinného domu, 100.000 Kč na střechu rodinného domu, 200.000 Kč na nákup materiálu na rodinný dům, 5.000 Kč na garážová vrata, 100.000 Kč na nákup osobního automobilu Peugeot 307 v roce 2001 za celkem 380.000 Kč (toto vozidlo bylo následně prodáno za 120.000 Kč a tento výtěžek použit na úhradu části kupní ceny vozidla Volkswagen Touran), 255.723,10 Kč vyplacených ze stavebního spoření matky žalovaného, 70.000 Kč vyplacených ze stavebního spoření otce žalovaného a 200.000 Kč (z toho část použita na nákup zahradního traktoru). Žalovaný navrhl, aby jeho vnosy použité na stavbu rodinného domu a koupi pozemku byly valorizovány.

3. V průběhu řízení oba účastníci navrhli disparitu vypořádacích podílů. Žalobkyně navrhovala zohlednit, že žalovaný se měl na její úkor obohatit minimálně o 255.000 Kč, neboť nemovitosti náležející do SJM účastníků dlouhodobě užívá výlučně sám (žalobkyně vycházela z výše obvyklého nájemného v místě a čase od 3. 10. 2017 ve výši 15.000 Kč měsíčně minus 5.000 Kč měsíčně na výdaje spojené s údržbou). Žalovaný odkázal na finanční prostředky na účtu č.[hodnota] vedeném u [právnická osoba]. Šlo o účet, na který byly poukazovány společné finanční prostředky účastníků (jejich mzdy). Současně ale na tento účet byla dne 1. 4. 2010 poukázána částka 255.723,10 Kč ze stavebního spoření matky žalovaného. A dne 26. 7. 2010 z tohoto účtu bylo zaplaceno 139.215,10 Kč na nová okna do rodinného domu účastníků. Zbývající finanční prostředky, které žalovaný považoval za svoje (rozdíl mezi 255.723,10 Kč a 139.215,10 Kč) na uvedeném účtu účastníků zůstaly a došlo tak k jejich smísení se společnými prostředky účastníků. Uvedený rozdíl (pokud by ho soud neakceptoval jako výlučné prostředky žalovaného) ten navrhl zohlednit v rámci disparity podílů.

4. Žalovaný pak v podání doručeném soudu dne 10. 1. 2022 uplatnil své další 2 vnosy – 24.240 Kč a 500.000 Kč.

5. V podání ze dne 14. 1. 2022 žalobkyně popsala, jakými konkrétními finančními prostředky měla na stavbu rodinného domu, případně společné movité věci, přispět z darů od svých rodičů ona.

6. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil tato zjištění: - z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 17. 8. 2017, čj. 15 C 58/2017-23, že bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne [Anonymizováno] 1993 před Městským úřadem v [adresa]; účastníkům se narodily dvě děti – [Anonymizováno], narozený v r. [Anonymizováno], a [Anonymizováno], narozený v r. [Anonymizováno]; rozsudek nabyl právní moci dne 3. 10. 2017; - z výpisů z katastru nemovitostí vedeného u [právnická osoba], Katastrální pracoviště [adresa], že pozemek parc.č.st.[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp.[Anonymizováno], a pozemek parc.č.[Anonymizováno] orná půda, vše nemovité věci zapsané na listu vlastnictví [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa], jsou součástí společného jmění účastníků; pozemek parc.č.[Anonymizováno] zapsaný na listu vlastnictví [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa] je zapsán jako výlučné vlastnictví žalovaného - jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne 10. 9. 2008 s právními účinky vkladu práva k 15. 9. 2008; - z písemné komunikace právních zástupkyň účastníků (dopisy a emaily ze dne 7. 6. 2018, 25. 9. 2018, 15. 10. 2019, 23. 10. – 24. 10. 2018, 22. 10. 2019, 18. 9. 2018, 13. 9. 2019), že k dohodě o vypořádání SJM mezi účastníky nedošlo; - z kupní smlouvy datované dne 10. 9. 2008, že [jméno FO] jako prodávající prodala žalovanému jako kupujícímu nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí v obci a katastrálním území [adresa] – mimo jiné pozemek parc.č.[Anonymizováno]; kupní cena činila 200.000 Kč a prodávající potvrdila, že ji převzala v hotovosti při podpisu smlouvy; z Prohlášení [jméno FO] podepsaného dne 12. 6. 2020 (podpis [jméno FO] s tímto datem úředně ověřen), že ta uzavřela kupní smlouvu se žalovaným, kterou žalovanému prodala mimo jiné pozemek parc.č.[Anonymizováno] v k.ú.[adresa]; kupní cena za prodané nemovité věci činila 200.000 Kč a celá jí byla předána před podpisem smlouvy v hotovosti rodiči kupujícího – [jméno FO] a [jméno FO]; finanční prostředky jí byly předány v jejich domě, předání peněz byl kromě [jméno FO], rodičů žalovaného přítomen i syn [jméno FO]; kupující přítomen nebyl, ten smlouvu podepisoval dodatečně; rodiče kupujícího [jméno FO] sdělili, že nemovitosti jsou kupovány za jejich finanční prostředky; - z Prohlášení [jméno FO] a [jméno FO] podepsaného jmenovanými dne 27. 4. 2020 (jejich podpisy s tímto datem úředně ověřeny), že žalovanému darovali částku 200.000 Kč na úhradu kupní ceny za nemovité věci v [adresa] koupené od [jméno FO]; nemovitosti kupoval jejich syn a oni před podpisem kupní smlouvy v jejich domě vyplatili v hotovosti prodávající kupní cenu; - z oznámení [právnická osoba] ze dne 1. 4. 2010 adresovaného [jméno FO], nar. [Anonymizováno], jako majitelce účtu, že stavební spořitelna na základě výpovědi smlouvy o stavebním spoření č.3186010701 smlouvu zrušila k 31. 3. 2010; celková částka k vyúčtování činila 255.723,10 Kč a tyto peněžní prostředky stavební spořitelna k výše uvedenému datu převedla na účet vedený u [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu]; - z oznámení [právnická osoba] ze dne 1. 4. 2008 adresovaného [jméno FO], nar.[Anonymizováno], jako majiteli účtu, že stavební spořitelna na základě výpovědi smlouvy o stavebním spoření č.3766650801 smlouvu zrušila k 31. 3. 2008; celková částka k vyúčtování činila 155.176,50 Kč a tyto peněžní prostředky stavební spořitelna k výše uvedenému datu převedla zčásti na účet vedený u [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu] (příjemce platby [Jméno žalovaného]) – převedená částka 71.176,50 Kč, a zčásti na účet stavebního spoření vedený u [Anonymizováno] č. účtu [č. účtu] (příjemce platby [Jméno žalovaného]) – převedená částka 84.000 Kč; z výpisu z účtu u [Anonymizováno] č. účtu [č. účtu], že smlouva o stavebním spoření byla uzavřena dne 22. 8. 2007 s [jméno FO], nar. [Anonymizováno], a s datem 31. 5. 2015 je uvedena výplata zůstatku 199.490 Kč a účet byl zrušen; - ze zprávy [právnická osoba]., že zůstatek na účtu č.[č. účtu] ke dni 3. 10. 2017 činil 881.738,62 Kč; - z přehledu plateb z účtu žalovaného, že dne 10. 5. 2021 byla provedena úhrada 1.028 Kč pod označením daň z nemovitosti, dne 5. 10. 2020 platba 2.206 Kč pod označením pojištění domácnosti/nemovitosti na účet [Anonymizováno] dne 27. 10. 2017 výběr hotovosti 20.000 Kč, dne 26. 10. 2017 výběr v hotovosti 20.000 Kč, dne 23. 6. 2020 platba 10.990 Kč pod označením Autoškola [jméno FO]; - z dopisu tehdejší právní zástupkyně žalobkyně adresovaného právní zástupkyni žalovaného, že žalobkyně byla ochotna od zůstatku na účtu u [právnická osoba]., odečíst 160.000 Kč na zakoupení automobilu při syna [Anonymizováno], 5.000 Kč na výměnu peněz na Slovensko pro syna [jméno FO], 5.000 Kč na pojištění rodinného domu, 9.800 Kč na koupi brýlí pro syna [jméno FO], 8.000 Kč na koupi pneumatik na os.automobil pro syna [Anonymizováno] a 2.000 Kč na pojištění osobního automobilu; - z technického průkazu silničního motorového vozidla, že vozidlo s registrační značkou [SPZ] bylo registrováno na žalobkyni dne 29. 12. 2008 (první registrace vozidla byla v roce 1999); dle potvrzení o převzetí autovraku bylo toto vozidlo předáno dne 21. 7. 2019 do zařízení ke sběru autovraků; - z kupní smlouvy ze dne 25. 10. 2012, že žalovaný koupil vozidlo Volkswagen Touran za 292.000 Kč, šlo o ojeté vozidlo – ke dni koupě stav tachometru ujetých 97.900 Kč; - z kupní smlouvy ze n 24. 7. 1997, že město [adresa] prodalo účastníkům pozemek parc.č.[Anonymizováno] v [adresa]; - z faktury č.30903998 vystavené 23. 7. 2010, že společnost [právnická osoba]. se sídlem v [adresa] vyfakturovala žalovanému zálohu ve výši 139.215,10 Kč na dodávku plastových výrobků; dne 1. 11. 2010 společnost potvrdila, že jí fakturovaná částka byla uhrazena; - z pokladního dokladu z 6. 4. 2018, že u [právnická osoba]. byla za 4.200 Kč zakoupena skříň; dne 11. 12. 2017 pak u téhož prodejce zakoupen nábytek v celkové výši 14.198 Kč; - z Potvrzení o zaplacení daně vydaného Finančním úřadem pro [právnická osoba], Územní pracoviště v [adresa], že žalovaný platil daň z nemovitostí (čp.[Anonymizováno] jako součást parc.č.st.[Anonymizováno], parc.č.st.[Anonymizováno], parc.č.[Anonymizováno]) – výše daně 909 Kč (hrazena za rok 2018 dne 14. 5. 2018, za rok 2019 dne 30. 5. 2019, za rok 2020 dne 7. 5. 2020 a za rok 2021 dne 10. 5. 2021); poplatník daně žalovaný; - z rozpočtu nákladů na stavbu řadového rodinného domu s garáží investora manželů [jméno FO], že náklady byly celkem vyčísleny na částku 1.428.174 Kč; rozpočet je datovaný listopadem 1997 a vypracoval ho [jméno FO] ([jméno FO] [právnická osoba], [adresa]); - z faktury č.FVT 15/038/5/03968 vystavené dne 23. 8. 2015, že společnost [právnická osoba]., vyfakturovala žalovanému za zahradní traktor částku 68.163 Kč; - ze znaleckého posudku znalce [Anonymizováno] specializace Ekonomika – Ceny a odhady – motorová vozidla) č.posudku [Anonymizováno] a z dodatku č.[hodnota] k tomuto posudku, že obvyklá cena vozidla Peugeot 306D SPZ [SPZ] ke dni podání znaleckého posudku činila 16.310 Kč; - ze znaleckého posudku téhož znalce č.posudku [Anonymizováno] a z dodatku č.[hodnota] k tomuto posudku, že obvyklá cena vozidla VW Touran SPZ [SPZ] ke dni podání znaleckého posudku činila 79.290 Kč; - ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (specializace Ekonomika - Ceny a odhady – spotřební elektrotechnika a elektronika, movité věci), že znalec určil aktuální obvyklou cenu movitých věcí tvořících součást SJM, celková částka 79.023 Kč; - z Dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku č.[hodnota] znalecké kanceláře [právnická osoba]., že aktuální obvyklá cena nemovitých věci zapsaných na LV [Anonymizováno] pro obec a k.ú. [adresa] činila 3.700.000 Kč; - z rukou psaného textu na obálce od zásilky, že tam je uvedeno „co dostal [jméno FO]“; dále na listině z druhé strany pokladního dokladu, že je uveden text „na stavbu [jméno FO] boudy za parcelu 25 tis, na střechu 100 tis, na materiál 100 tis + 100 tis vrata garážová 5 tis na auto 100 tis za zahradu 200 tisíc z lišky moji dostal 215 tisíc na traktor 50 tis“; - z výpisů ze sporožirového účtu žalovaného u [právnická osoba]., účet č.[č. účtu], že: - dne 1. 4. 2010 došla na účet z účtu č.[č. účtu] [jméno FO] částka 255.723,10 Kč; - dne 28. 7. 2010 byla z účtu na účet č.[č. účtu] provedena platba 139.215,10 Kč; - dne 18. 10. 2012 byla z účtu provedena platba 292.000 Kč; - z Rámcové smlouvy [Anonymizováno] uzavřené mezi poskytovatelem služby [Anonymizováno], společností [právnická osoba]., a žalovaným jako investorem ze dne 2. 8. 2023, že uvedená společnost se zavázala poskytovat žalovanému [Anonymizováno], mimo jiné zřídí a povede žalovanému účet; z Přehledu [Anonymizováno] že hodnota portfolia žalovaného činí 2.050.170 Kč, aktuální vklad 1.982.874 Kč, od začátku vyděláno 67.296 Kč; - z výpovědi svědkyně [jméno FO], že žalovanému prodala nemovitosti – šlo o zahradu a kousek pozemku před zahradou (pruh trávníku); navštívili ji rodiče žalovaného, že chtějí nějak podělit děti; kupní smlouvu připravovala [tituly před jménem] [jméno FO]; jako kupující v ní byl uveden žalovaný a ten také kupní smlouvu podepisoval; celé to ale svědkyně dojednávala s jeho rodiči; ti jí u nich doma předali v hotovosti kupní cenu; bylo to 200.000 Kč, šlo v té době o velkou částku a proto si to pamatuje; později se na ní obrátil žalovaný s prosbou, aby podepsala prohlášení, aby nemusela k soudu; říkal, že má nějaké problémy; - z výpovědi svědkyně [jméno FO], [Anonymizováno] žalovaného, že po sňatku účastníků s nimi svědkyně vycházela dobře, vztahy mezi nimi byly běžné jako v každé rodině; svědkyně bydlela u rodičů a ti vždycky říkali, že ona dostane dům a žalovaný to co oni naspoří; když se na domě dělala třeba střecha, podílela se na tom svědkyně s manželem i rodiče, ale jinak od rodičů nikdy žádný větší dar nedostala; rodiče jí dům darovali asi v roce 2010, žalovanému pak šly peníze ze stavebních spoření obou rodičů; ti zemřeli v roce 2021; jaké přesné částky rodiče dali žalovanému svědkyně nevěděla, asi nejvíc to bylo 100.000 Kč nebo 200.000 Kč na auto Peugeot; pak rodiče dávali různě desítky tisíc korun; mamka třeba říkala, že 50.000 Kč dává žalovanému; za tyto prostředky si účastníci měli kupovat vybavení do domácnosti, traktůrek, sekačku, další konkrétní věci si svědkyně nevybavovala; pokud šlo o úspory rodičů, ti nikdy neměli auto, na dovolené byli 1x na podnikové rekreaci v Tatrách, žádné zbytečnosti nekupovali, vybavení v domě měli původní, co se vzali (ze 70. let), mamka šila pro sebe, pro děti, co šlo, vypěstovalo se na zahradě; než šli do důchodu, mamka pracovala jako šička a taťka jako traťový dělník, později jako posunovač; asi největší částka, co rodiče žalovanému dali, byla na zahradu, co se kupovala od p.[jméno FO]; rodiče také dávali peníze všem 4 vnoučatům - každé dostalo k maturitě 100.000 Kč, dvě z vnoučat pak každé 3.000 Kč k titulu bakaláře a 2.000 Kč k titulu inženýra; mamka si psávala na papír, co komu dala, psala si všechny účty, co komu dala za dárek, aby dala všem stejně; na stavbu domu účastníků dávali rodiče žalobkyně dřevo, protože měli les, otec zase platil parcelu na úřadě; - z výpovědi svědka [jméno FO], manžela [jméno FO], že s manželkou uzavírali sňatek v roce 1985 a bydleli v domě u jejich rodičů; v tom domě bydlí dosud, manželka ho pak od svých rodičů dostala; tchán pracoval u Českých drah a tchýně jako šička; auto neměli, na dovolené byli 1x nebo 2x, šlo o podnikovou dovolenou; chtěli to mezi dětmi vyrovnat, takže dcera dostala dům a když tchánovi končilo stavební spoření, peníze nechal poslat žalovanému; rodiče tehdy neměli účet, takže stavební spořitelna to poslala na účet svědka a ten to pak poslal žalovanému; žalovanému šly i peníze ze stavebního spořené tchýně; když účastníci stavěli, tchán platil na úřadě za parcelu a pak platil i nějaký stavební materiál; výši částek svědek nevěděl; na stavbu finančně pomáhali i rodiče žalobkyně, tak jak to bývalo; svědek byl u toho, když se rodiče domlouvali s tou paní ohledně zahrady, šlo o částku 200.000 Kč; tchýně si vedla takové svoje účetnictví; - z výpovědi znalce [Anonymizováno], že v projednávané věci posuzoval 2 vozidla; vozidlo Peugeot fyzicky neviděl, protože již dříve bylo zlikvidováno; znalec tak vycházel z dokladu o likvidaci vozu (technický průkaz žalobkyně neměla), z informací od žalovaného a z informací nalezených k uvedenému typu vozidla na internetu; zjistil kupní cenu vozidla, zůstala mu časová cena 10 % z prodejní ceny, když zohlednil i cenu pneumatik, u nichž počítal s 50% opotřebením; výsledkem byla částka 38.940 Kč, která ale faktické ceně vozidla neodpovídala, protože vozidlo bylo porouchané a cena opravy by převýšila cenu vozidla; žalobkyně udělala nejrozumnější věc, když vozidlo zlikvidovala; znalec použil koeficient 0,4 a získal výslednou cenu vozidla 16.310 Kč; znalec při stanovení obvyklé ceny bral v úvahu i ceny ojetých vozidel; v případ realizace prodeje v autobazaru si autobazar z výsledné prodejní ceny srazí 5-8 %; žádná věc nemá nikdy nulovou hodnotu; i rozbité vozidlo má minimálně cenu šrotu; vozidlo VW Touran znalec prohlížel; není vyloučeno, že někdo inzeroval prodej obdobného vozidla za 100.000 Kč – skutečná prodejní cena ale mohla být odlišná; ceny v inzerátech bývají vyšponované a dnes nikdo nic nekoupí bez slevy; v r. 2023 (znalec byl vyslýchán 21. 3. 2023 - pozn. soudu) se ceny ojetých vozidel poměrně výrazně zvýšily; znalcem posuzované vozidlo VW Touran by se mohlo prodat maximálně o 10.000 Kč dráž než za cenu stanovenou znalcem; znalec se vyučil automechanikem, v oboru dělal až do roku 2013; pracoval jako prodejce aut, řešil reklamace; - z výpovědi svědka [jméno FO], [Anonymizováno] žalobkyně, že dům účastníků se začal stavět v roce 1997, stavba trvala asi 2 roky; svědek na stavbě domu pracoval jako zedník, otec žalovaného mu přidával; zpočátku účastníci stavbu financovali ze svých prostředků, následně svědek s manželkou poskytovali žalobkyni peníze nebo materiál; účastníci vlastnili automobil Peugeot 306; poslední technickou prohlídkou vozidlo jen taktak prošlo; pak auto stálo 8 měsíců u domu a nakonec svědek zajistil jeho odtah na vrakoviště; žalovaný o vozidlo projevil zájem teprve po jeho likvidaci; - z výpovědí účastníků, jak ten který měl představu o ceně jednotlivých věcí pro účely vypořádání, kdy a z jakých prostředků byly věci pořízeny a za jakou cenu; v případě pejska toho žalovaný několik let neviděl, je u rodičů žalobkyně.

7. Nejprve bylo zjištěno, že žaloba byla podána včas (26. 6. 2020), tj. do tří let od zániku SJM účastníků (§ 741 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.).

8. Mezi účastníky bylo nesporným, že nedošlo k vypořádání SJM dohodou a bylo tak namístě, aby vypořádání provedl soud (§ 740 o.z.). To podle pravidel uvedených v § 742 o.z. Tj. zejména s přihlédnutím k tomu, aby a) podíly obou manželů na vypořádávaném společném jmění byly stejné, b) každý z manželů nahradil to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každému z manželů, pokud o to požádal, bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.

9. Předmětem vypořádání mohly být jen ty věci, které reálně v době zániku tvořily součást SJM (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 2537/2013, Rc 35/12) a nárok na jejichž vypořádání byl uplatněn v zákonné tříleté lhůtě (22 Cdo 1192/2007) – proto se soud nezabýval vnosy 24.240 Kč a 500.000 Kč uplatněnými žalovaným teprve 10. 1. 2022 (právní moc rozsudku o rozvodu manželství účastníků dne 3. 10. 2017), případně dalšími nároky uvedenými níže.

10. Soud se nezabýval ani valorizací navrhovanou žalovaným, neboť se na ní účastníci předem nedohodli (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1172/2022). Tady soud dodává, že je mu aktuálně známo, že problematiku valorizace vnosů posoudil jinak než nejvyšší soud ve svém stanovisku Ústavní soud (viz nález pléna Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2024, sp.zn. Pl.ÚS 23/24). Toto stanovisko však bylo zveřejněno až po vydání rozsudku soudu v projednávané věci a proto se názory v něm vyjádřenými soud nemohl řídit.

11. U věcí při ocenění se zohledňoval jejich stav a cena v době vypořádání SJM, když v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti, které by měly soud vést k zohlednění stavu věcí v době zániku SJM (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1205/2019). Tam, kde se účastníci v průběhu řízení na ceně věci dohodli, soud vycházel z této dohody. U ostatních věcí byly zohledněny ceny stanovené znaleckými posudky. U osobního automobilu Volkswagen Touran pak byla aktuální cena (proti ceně dle znaleckého posudku) zvýšena v souladu s výpovědí znalce o 10.000 Kč (na celkových 89.290 Kč). K cenám obou vozidel (tj. existujícího VW Touran i zlikvidovaného Peugeot) soud uvádí, že znalec věrohodně vysvětlil, jakým způsobem ke svým závěrům dospěl a soud tak z nich vycházel.

12. Pokud šlo o nemovité věci, soud do vypořádání zahrnul pozemek parc.č.st. [Anonymizováno], jehož součástí je dům čp.[Anonymizováno], a pozemek parc.č.[Anonymizováno]. Ne však již pozemek parc.č.[Anonymizováno] V případě tohoto pozemku žalovaný unesl důkazní břemeno, že ten je v jeho výlučném vlastnictví (a tedy není součástí SJM). Vyplynulo to jednak ze samotné kupní smlouvy ze dne 10. 9. 2008, dále pak z písemných čestných prohlášení obou rodičů žalovaného (ty soud jako důkazy zohlednil proto, že rodiče již nežijí a tudíž je soud nemohl vyslechnout jako svědky), z výslechu svědkyně prodávající [jméno FO]. Je pravdou, že obecně není vyloučeno, aby i věc, na zaplacení jejíž kupní ceny byly použity finanční prostředky pouze rodičů jednoho z manželů, se stala součástí SJM. To ale za situace, kdy manželé v kupní smlouvě projeví vůli nabýt věc do SJM (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1659/2000). To ale daný případ nebyl.

13. Že i v poměrech o.z. může soud rozhodnout o nerovnosti podílů judikoval Nejvyšší soud v rozhodnutí 22 Cdo 1735/2023. Stejně jako to, že lze využít rozhodovací praxi přijatou v poměrech zák.č.40/1964 Sb. Soudní odklon od principu rovnosti podílů ale musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi. Těmi mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, případně okolnosti další (viz shrnutá judikatura v citovaném 22 Cdo 1735/2023). Pokud ale žalobkyně jako na důvod vedoucí k odklonu od principu rovnosti podílů manželů při vypořádání SJM poukazovala na výlučné užívání společných nemovitostí pouze žalovaným, pak to podle soudu k rozhodnutí o disparitě při vypořádání vést samo o sobě nemůže.

14. Žaloba byla zamítnuta ohledně požadavku na vypořádání elektrických nůžek Hecht - účastníci se shodli na tom, že ke dni zániku jejich manželství nůžky již neexistovaly (žalovaný tvrdil, že ještě za trvání manželství účastníků rozbily a on je pak vyhodil, což žalobkyně nečinila sporným).

15. V případě finančních prostředků na účtu u [právnická osoba]., činil bankou sdělený zůstatek k 3. 10 2017 částku 881.738,62 Kč. Od té soud odečetl částky, na kterých se účastníci shodli: 160.000 Kč na auto pro [Anonymizováno], 5.000 Kč na pobyt [jméno FO] na Slovensku, 9.800 Kč na brýle [jméno FO], 8.000 Kč na pneumatiky [Anonymizováno]. Dále 6.618 Kč na pojištění domu (žalobkyně v podání na čl. 195 souhlasila s částkou 5.000 Kč, podle žalovaného šlo pojištění za 3 roky po 2.000 Kč za dobu od 18.10.2017 do 12.10.2021 – dům v SJM účastníků, žalobkyně by se na platbě pojištění nepochybně měla podílet), 2.640 Kč daň z nemovitostí (platí to samé, co soud uvedl u platby pojištění za společné nemovitosti), 40.000 Kč vybavení do dětského pokoje [jméno FO] a 9.900 Kč autoškola [jméno FO]. Celkem soud zohlednil 241.958 Kč. Naopak soud nezohlednil částku 2.000 Kč, u které žalovaný přes poučení soudu neprokázal, že ji platil na pojištění auta. Odpočty dalších částek 3.636 Kč (mělo jít o další daň z nemovitostí) a 4.412 Kč (11.030 Kč minus již uplatněných 6.618 Kč) nebyly zohledněny pro jejich uplatnění po 3 letech od zániku SJM (viz shora citované rozhodnutí 22 Cdo 1192/2007).

16. Masu SJM tak tvořily movité věci v ceně 190.574 Kč a nemovité věci v ceně 3.700.000 Kč. Dále finanční prostředky na účtu u [právnická osoba]., ve výši 639.780,62 Kč (881.738,62 Kč minus 241.958 Kč). Masa SJM tedy představovala částku 4.530.354 Kč. Každému z manželů by se mělo dostat 2.265.177 Kč (4.530.354 Kč : 2). Žalovanému se přitom v rámci vypořádání dostává hodnoty 4.497.432 Kč (157.652 Kč + 3.700.000 Kč + 639.780 Kč). Měl by tak žalobkyni vyplatit 2.232.255 Kč (4.497.432 Kč minus 2.265.177 Kč). Na tu mu ale soud nakonec zohlednil vnosy: 500.000 Kč (ten akceptovala i žalobkyně), a 255.723 Kč a 71.176,50 Kč jako částky vyplacené prokazatelně žalovanému ze stavebních spoření obou jeho rodičů. Zbývající žalovaným tvrzené vnosy soud jako dostatečně neprokázané neakceptoval (výpovědi svědků hovořících o finančních prostředcích, kterých se mělo dostat žalovanému, byly neurčité, písemný rukou psaný seznam částek, který měla psát matka žalovaného, nevěrohodným). Žalovaný v řízení doložil svou solventnost k výplatě vypořádacího podílu.

17. Důkaz grafologickým znaleckým posudkem, který měl prokázat, že text na listině čl. 227 psala matka žalovaného, soud nepovažoval za nezbytný.

18. Soud dodává, že při rozdělení movitých věcí bral v úvahu skutečnost, že mnohé z věcí každodenního využívání, které po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti zůstaly v držení žalovaného, si žalobkyně musela znovu sama pořídit a je tak nesmyslné, aby jí věci stejné povahy byly přikazovány ze SJM (týká se zejména věcí tvořících vybavení domácnosti).

19. Věci, které byly přikázány žalobkyni, a které dosud drží žalovaný, je ten povinen jí vydat.

20. Ohledně kuchyňského nádobí byla vzata žaloba zpět a soud v tomto rozsahu řízení zastavil (§ 96 odst. 1,2,4 o.s.ř.).

21. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl v souladu se Stanoviskem Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp.zn. Pl.ÚS – st.59/23, jehož závěry lze vztáhnout i na řízení o vypořádání SJM. Žádnému z účastníků tak nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. V předmětné věci totiž soud nezjistil žádné důvody zvláštního zřetele hodné (např. obstrukční jednání některého z účastníků apod.), které by soud měly vést k přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.

22. Účastníci by se měli podílet každý jednou polovinou na nákladech řízení státu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Šlo o znalečné [právnická osoba]., 11.019 Kč (14.019 Kč minus zálohy 3.000 Kč = 1.500 Kč každý z účastníků), svědečné svědkyně [jméno FO] 1.050 Kč, znalečné znalce [Anonymizováno] 2.736 Kč, znalečné znalce [jméno FO] 12.725 Kč a další znalečné [právnická osoba]., 17.409 Kč. Od částky 44.939 Kč (11.019 Kč + 1.050 Kč + 2.736 Kč + 12.725 Kč + 17.409 Kč) pak bylo třeba odečíst další zálohy účastníků 2.000 Kč = 2 x 1.000 Kč. Z celkových 42.940 Kč je každý z účastníků povinen zaplatit státu jednu polovinu, tj. 22.470 Kč.

23. Lhůtu k plnění (§ 160 odst.1 o.s.ř.) soud stanovil účastníkům v obvyklé délce.

Poučení