8 C 13/2019-258

Rubrum

Okresní soud Plzeň – jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa svědka a žalované] zastoupená advokátem [tituly] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [územní celek] sídlem [adresa žalované a původního účastníka] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti smlouvy a určení vlastnictví k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Určuje se, že kupní smlouva uzavřená dne 5.5.2017 mezi [celé jméno původního účastníka] nar. dne [datum], zemř. dne [datum] a prvou žalovanou a formou notářského zápisu č. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka] notáře [titul] [jméno] [příjmení], je neplatná.

II. Určuje se, že předchůdce žalobkyně, pan [celé jméno původního účastníka], [datum narození] byl ke dni úmrtí, tedy k [datum] vlastníkem nemovitostí: pozemků ve zjednodušené evidenci – původ PK těchto čísel parcelních: [číslo], [anonymizováno 7 slov], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno 7 slov], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], nyní nově označených jako pozemky [číslo] [číslo] v obci a k.ú. [obec] zapsaných na [list vlastnictví] a spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] k pozemku č. parc. [číslo] (nově označeného) v obci a k.ú. [obec]; zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce].

III. Žaloba se v části, že předchůdce žalobkyně, [celé jméno původního účastníka] byl ke dni úmrtí, tedy k [datum] vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku č. parc. st. [číslo], jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, a pozemku č. parc. [číslo], zahrada, nyní zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], zamítá.

IV. Prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 22 851,80 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 52 635,90 Kč a náhradu za 21% daň z přidané hodnoty ve výši Kč 11 053,50 Kč, tedy celkem 63 689,40Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Prvá a druhá žalovaná nemají mezi sebou právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou k soudu dne 4.12.2018 se část. nesv. [celé jméno původního účastníka], [datum narození], klient Domova [obec] zastoupený opatrovníkem obcí [obec], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že kupní smlouvu, kterou uzavřel s prvou žalovanou formou notářského zápisu [spisová značka], sepsaného u notáře [titul] [jméno] [příjmení], je neplatná a dále, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] a spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] k pozemku nově označeného jako parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Uvedl, že s prvou žalovanou [celé jméno žalované] uzavřel dne 5.5.2017 kupní smlouvu, podle níž na ni převedl nemovité věci za 100 000 Kč. Má za to, že kupní cena za prodej nemovitých věcí neodpovídala tržní ceně, což je zřejmé i z toho, že kupující [celé jméno žalované] vzápětí bez jakýkoliv dalších investic do převáděných nemovitostí část těchto nemovitých věcí prodala kupní smlouvou ze dne 19.12.2017 za cenu 1 000 000 Kč obci [obec], druhé žalované. Žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne 8.11.2017 č.j. [číslo jednací] omezen ve svéprávnosti, zejména nakládání s majetkem větší hodnoty. Z tohoto spisu, kde jsou založeny lékařské zprávy a znalecký posudek o zdravotním stavu [celé jméno původního účastníka] lze usuzovat, že již v době, kdy [celé jméno žalované] uzavírala s [celé jméno původního účastníka] kupní smlouvu o převodu nemovitých věcí, byl zdravotní stav žalobce podobný jeho stavu koncem roku 2017, kdy mu byla omezena svéprávnost. Opatrovník má za to, že nebyl schopen posoudit závažnost činěného právního úkonu, má za to, že při uzavření kupní smlouvy nebyl schopen posoudit následky svého jednání. Je tedy dán jeho zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 5.5.2017. Má za to, že tato smlouva je neplatná. Dále se domnívá, že pokud je kupní smlouva ze dne 5.5.2017 je neplatná, ani druhá žalovaná [územní celek], na kterou prvá žalovaná převedla část nemovitých věcí, nemohla nabýt vlastnické právo k těmto věcem, když [územní celek] při uzavření kupní smlouvy s prvou žalovanou nepostupovala s dostatečnou opatrností. Pokud by si ověřila nabývací titul k nemovitým věcem, zjistila by, že kupní cena, za kterou prvá žalovaná od žalobce nemovitosti koupila, není obvyklou tržní cenou. Žalobce dále odkázal na znalecký posudek [titul] [příjmení] v opatrovnickém spise ze dne 9.10.2017 týkajíce psychického stavu žalobce.

2. K podání žaloby byl udělen souhlas opatrovnickým soudem [celé jméno původního účastníka] (bod 12).

3. Žalobce část. nesv. [celé jméno původního účastníka], [datum narození] zemřel dne [datum]. Notářka v [obec] [titul] [jméno] [příjmení] sdělila, že pozůstalá sestra [celé jméno žalobkyně], [datum narození], dědictví neodmítla (čl. 176 spisu).

4. Rozhodnutím ze dne 26.2.2020 č.j. [číslo jednací] soud připustil, aby na místo žalobce do řízení vstoupila jeho sestra [celé jméno žalobkyně], [datum narození].

5. Prvá žalovaná ve vyjádření uvedla (čl. 46 – 47), že [celé jméno původního účastníka] je bratrancem její matky a ke dni vyjádření (25.3.2019) je asi sedm let obyvatelem domova důchodců Domov pro seniory [obec]. Měl zdravotní problémy, proto nemohl být doma ve [obec] sám, nebyly tam pro něj podmínky, záchod byl na dvoře a žalobce si nevařil. Sehnala mu domov důchodců, žalobce je svobodný a bezdětný. Vždy měl radost, pokud za ním do domova přijela, občas ho navštěvovala jeho sestra svobodná a bezdětná [celé jméno žalobkyně]. V roce 2013 jí navrhoval, že jí své nemovitosti předá, ihned to volal sestře [celé jméno žalobkyně], která s tím nesouhlasila. K převodu nedošlo, avšak návrh z jeho strany se opakoval vždy po jednom roce. Proto se obrátila na notáře v [obec] [titul] [jméno] [příjmení], v domově důchodců předtím oznámila, že bude s žalobcem sepisovat smlouvu. Před podpisem smlouvy se též informovala u jeho vedoucího [celé jméno svědka], zda je žalobce schopen podepsat smlouvu, ten jí sdělil, že ji podepsat může, byl mu připraven občanský průkaz. U notáře byla uzavřena kupní smlouva na 100 000 Kč. Nebyla informována o tom, že by bylo zahájeno řízení ohledně omezení svéprávnosti, nebylo jí to sděleno ani opatrovníkem, soudem ani žalobcem. O nemovitost v [obec] se s manželem starali, protože si sousedé stěžovali na nálety. Navrhla vypracování znaleckého posudku, který by vyvrátil, že žalobce při podpisu smlouvy nebyl při smyslech a že nevěděl, co dělá.

6. Druhá žalovaná uvedla, že je věcí žalobce, aby prokázal, že v době uzavření kupní smlouvy dne 5.5.2017 trpěl [celé jméno původního účastníka] takovou [anonymizováno] poruchou, která jej činila nezpůsobilým právně jednat. Co se týče svého vlastnického práva, žalovaný tvrdí, že je dobrověrným nabyvatelem, a pokud by se i prokázalo, že prvá žalovaná nemohla s nemovitými věcmi disponovat v důsledku případné neplatnosti kupní smlouvy, odkázal na zásadu materiální publicity veřejného záznamu v katastru nemovitostí, a pokud by se i prokázalo, že prvá žalovaná byla nevlastníkem, druhý žalovaný nabyl nemovité věci úplatně a poukázal na domněnku poctivosti a dobré víry jednajícího. Jako nabyvatel vlastnického práva při zachování obvyklé míry opatrnosti a dostupnosti veřejných a známých údajů nevěděl a ani nemohl vědět, že zapsaný stav údajů katastru případně neodpovídá skutečnému stavu; v případě, bude-li kupní smlouva uzavřena mezi žalobcem a prvou žalovanou prohlášena za neplatnou. Žalovaný nemá přístup do příslušných registrů osob a soudních spisů, když při zachování obvyklé míry opatrnosti nemohl usoudit na případnou pochybnost správnosti zápisu údajů v katastru nemovitostí. V době převodu vlastnického práva na obec byla prvá žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník převodu a bude prokazovat, že je dobrověrným nabyvatelem vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne 19.12.2017.

7. Soud při svém rozhodování vycházel z opatrovnického spisu týkající se část. nesv. [celé jméno původního účastníka], [datum narození], sp.zn [spisová značka] vedeného [název soudu]; výslechu žalobkyně, výslechu svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [titul] [jméno] [příjmení], notáře v [obec], listinných důkazů a znaleckého posudku.

8. Z kupní smlouvy sepsané dne 5.5.2017 formou notářského zápisu notářem [titul] [jméno] [příjmení] sp.zn. [spisová značka] (důkaz čl. 76 – 77) bylo zjištěno, že [celé jméno původního účastníka] prodal prvé žalované nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a [číslo] parcely zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] za dohodnutou cenu 100 000 Kč. Dále bylo dojednáno, že kupní cena ve výši 100 000 Kč bude stranou kupující uhrazena před podpisem této smlouvy a strana prodávající příjem této částky potvrzuje.

9. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prvou žalovanou a druhou žalovanou, obcí [obec], ze dne 19.12.2017 bylo zjištěno, že prvá žalovaná druhé žalované prodala pozemek parc. č. st. 44, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – rodinný dům a dále pozemek dle KN parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] za dohodnutou kupní cenu 1 000 000 Kč (čl. 25 – 27). Za [územní celek] podepsal kupní smlouvu starosta [územní celek]. Z příkazu k úhradě (čl. 43) bylo zjištěno, že obec Dnešice dala dne 20.12.2017 pokyn [právnická osoba] k převodu částky 1 000 000 Kč na účet prodávající, prvé žalované uvedený v kupní smlouvě dle článku III. bod 2.

10. Vlastnictví nemovitých věcí prvou žalovanou bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] (čl. 49 – 55).

11. Vlastnické právo [územní celek], druhé žalované bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] (čl. 59, nemovité věci nabyté na základě kupní smlouvy ze dne 19.12.2017).

12. Z obsahu opatrovnického spisu [celé jméno původního účastníka], [datum narození] sp.zn. [spisová značka], vedeného u [název soudu], bylo zjištěno, že je veden od 11.11.2015, kdy současná žalobkyně [celé jméno žalobkyně], sestra zemřelého žalobce podala k soudu podnět ohledně omezení svéprávnosti a návrhu na vydání předběžného opatření jejího bratra [celé jméno původního účastníka], který již pět let žije v Domově [obec] a jeho psychický stav se zhoršuje, byl několikrát hospitalizován v [anonymizováno] nemocnici v [obec]. Ze zprávy [anonymizováno] nemocnice v [obec] ze dne 8.7.2015 bylo zjištěno, že pan [celé jméno původního účastníka] trpí [anonymizována dvě slova], které není jen přechodného charakteru, když není schopen samostatně jednat při právních úkonech jako je uzavírání a ukončení smluv a není schopen pochopit jejich obsah. Soud tedy rozhodnutím ze dne 16.11.2015 č.j. [číslo jednací] jmenoval předběžně [celé jméno původního účastníka], [datum narození] opatrovníka pro zařizování úkonů ve vztahu k Centru sociálních služeb [obec], Domov [obec], a to paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Usnesení ve vztahu k [celé jméno žalobkyně] nabylo právní moci dne 8.12.2015. Dále bylo zahájeno řízení o přezkoumání jeho svéprávnosti. Následně rozhodnutím ze dne 11.12.2015 bylo řízení o omezení svéprávnosti [celé jméno původního účastníka] zastaveno, rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.1.2016. Dne 9.8.2017 byl do spisu doručen podnět Centra sociálních služeb (dále jen CSS) [obec] na zahájení řízení omezení svéprávnosti pana [celé jméno původního účastníka]. Z něho bylo zjištěno, že zdravotní stav pana [celé jméno původního účastníka] se neustále zhoršuje, neustále řeší majetkové věci, nepamatuje si, co vlastně má, snaží se získat kontakt na nějakého právníka, který by s ním řešil otázky jeho majetku, který už ale nemá. Vyzvedává si vyšší částky z depozitního účtu a následně je ztratí. Naposled, když chtěl právníka, aby s ním řešil jeho statek v [obec], a na dotaz, zda ví, že ho daroval neteři, prohlásil, že to asi zapomněl. CSS má za to, že zdravotní stav pana [celé jméno původního účastníka] je natolik závažný, že bez omezení jeho svéprávnosti by mu hrozila závažná újma. V řízení o omezení svéprávnosti, které bylo zahájeno dne 21.8.2017 soudním rozhodnutím, byl vypracován znalcem [titul] [jméno] [příjmení] znalecký posudek dne 9.10.2017, když znalec uvedl, že z [anonymizováno] hlediska u pana [celé jméno původního účastníka] jde o trvalé [zdravotní stav] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], kdy příčina je jednak [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; je narušeno jeho myšlení, uvažování, abstraktní myšlení a časová orientace a orientace v situaci. Rozsudkem okresního soudu v [obec] ze dne 8.11.2017 č.j. [číslo jednací] byl [celé jméno původního účastníka], [datum narození] omezen ve svéprávnosti tak, že je schopen činit běžné právní úkony každodenního života a nakládat s částkou 300 Kč pod dohledem opatrovníka, opatrovníkem mu byla jmenována [územní celek], [IČO]. Rozsudek nabyl právní moci dne 9.12.2017. Následně spis obsahuje podání opatrovníka o tom, že se na něj obrátil pan [celé jméno původního účastníka], aby mu pomohl opatrovník získat finanční prostředky, které z převodu domu a pozemků uvedených v notářském zápise dle kupní smlouvy získala jeho neteř [celé jméno žalované], která tyto nemovité věci prodala obci [obec]. Opatrovnický soud udělil opatrovníku nesv. [celé jméno původního účastníka], [datum narození], obci [obec] rozhodnutím souhlas k podání žaloby a vedení soudního sporu o neplatnost kupní smlouvy ze dne 5.5.2017 a určení vlastnického práva proti [celé jméno žalované]. Rozsudek nabyl právní moci dne 29.11.2018.

13. Z výslechu svědkyně [celé jméno žalobkyně] (čl. 113 a násl.) bylo zjištěno, že je sestrou zemřelého žalobce. O bratrovi ví, že měl epileptické záchvaty, tehdy bydlel v [obec], byl asi i alkoholik. Věděla, že byla opatrovníkem bratra, jako opatrovník mohla rozhodovat o tom, zda z toho zařízení Domova v [obec] odejde. Šla za ředitelem Domova ohledně majetku svého bratra, četla zápis od právníka [příjmení], kde mělo být všechno, co její bratr paní [celé jméno žalované] předával. O tom, že by byl bratr omezen ve svéprávnosti, nevěděla.

14. Z výslechu žalobkyně (čl. 96 a násl.) soud zjistil, že je vzdálenou sestřenicí zemřelého [celé jméno původního účastníka] i vzdálenou sestřenicí žalobkyně [celé jméno žalobkyně] Zdravotní stav pana [celé jméno původního účastníka] se zhoršoval, byl hospitalizován ve [obec] na lůžkách dlouhodobé péče, byl v [obec], později byl umístěn do Domova v [obec]. Strýc jí poprvé nemovité věci nabízel v roce 2013, tehdy to volala tetě [celé jméno žalobkyně], že by si majetek rozdělily, ta byla rezolutně proti tomu, chtěla celý majetek. Tetu [celé jméno žalobkyně] za bratrem do [obec] vozila. Žalobkyně nevěděla, že teta byla jeho opatrovníkem. Ohledně převodu majetku hovořila s ředitelem [jméno], domluvila se s notářem [titul] [příjmení], dohodli datum 5.5.2017. Strýce [celé jméno původního účastníka] vyzvedla v domově důchodců, v kanceláři mluvila opět s ředitelem [jméno], řekla jim, že strejda jí bude předávat majetek a že si strýce vyzvedne, aby byl připravený a měl občanský průkaz. Strýce vyzvedla v 9:30 hod, v 10:00 hod byli v [obec], kde na Městském úřadu je kancelář notáře, notář se ptal strejdy, zda ví, co jde udělat, že jí jde předat chalupu a pozemky. Smlouvu četla nahlas, strejda kýval, byl spokojený. Poté smlouvu podepsali, strýc se vůbec po podpisu na peníze neptal. Tehdy se ho ptala, řekl jí, aby si je nechala, že má v domově důchodců peněz dost. Kupní smlouvu sepsala proto, že chtěla nejdříve darovací smlouvu, při jejím uzavření by platila vysokou daň finančnímu úřadu, což věděla před podpisem, proto byla uzavřena kupní smlouva. Peníze však strýci nikdy nedala. Po prodeji domku v [obec] polovinu peněz tetě nedala. S tetou se nemůže kontaktovat, je zamčená. [obec] hodně navštěvuje, hodně se povídalo o tom, že by bylo vhodné v obci rozšířit silnici, a protože kolem domu je silnice z obou stran, obec projevila zájem domek koupit. Starostovi obce navrhla sumu 1 000 000 Kč, měla odhad, dodala jej finančnímu úřadu. Kopii znaleckého posudku předávala vyšetřovateli na policii. Starosta [obec] byl za ní doma, byl ji informovat o tom, že se to projednávalo v zastupitelstvu, které dalo souhlas. Kupní smlouvu s obcí podepsala a peníze obdržela v lednu 2018. Pokud jde o zdravotní stav [celé jméno původního účastníka], určité změny na něm pozorovala, opakoval se, občas si nepamatoval, i po sepisu smluv za strýcem stále jezdila. Od 5.5.2017 za ním jeho sestra [jméno] už v [obec] nebyla. Pokud navrhovala obci 1 000 000 Kč, říkala jim, že je to podle odhadu znalce [příjmení] [příjmení]. Když strýc zemřel, nikdo ji neinformoval.

15. Z výslechu [celé jméno svědka] (čl. 115 a násl.) bylo zjištěno, že byl od roku 1994 – 2018 starostou [územní celek]. Pana [celé jméno původního účastníka] potkával v obci, ví, že nějakou dobu pobýval i u paní [celé jméno žalované], pak již byl v [obec]. Po umístění pana [celé jméno původního účastníka] v [obec] byl jeho barák prázdný. Obec měla zájem rozšířit komunikaci, a protože barák stojí mezi dvěma silnicemi, je v trojúhelníku, dal řešení na rozšíření silnice, pak se stalo, že objevili inzerát, že je na prodej barák pana [celé jméno původního účastníka], nabízely ho dvě realitní kanceláře. Protože komunikace není obce, ale krajského úřadu, projednávali to i tam, a protože se snáz domluví majitel – obec a kraj, projevili zájem o odkoupení. Zastupitelé na zasedání rozhodli, že to koupí, v inzerátech byly ceny od 1 000 000 – 1 500 000, obec rozhodla jít na nejnižší cenu. Na internetu si našli, že vlastníkem je paní [celé jméno žalované]. Sešli se s paní [celé jméno žalované], ta řekla, že dá výpověď realitce a že kupní smlouvu uzavřou přímo, bez realitky. Plácli si, že to koupí za 1 000 000 Kč, před podpisem smlouvy žádný odhad neměli. V době uzavření kupní smlouvy se paní [celé jméno žalované] ptal na stav pana [celé jméno původního účastníka], ta sdělila, že za ním jezdí a navštěvuje ho. Je mu též známo, že poté, co obec dům koupila, byl pan [celé jméno původního účastníka] obhlédnout dům, tehdy tam byl on, starosta [územní celek] a pan [celé jméno původního účastníka]. Ohledně nabývacího titulu neví, zda si jej ověřovali, na obci si„ vyjeli“ z internetu, že paní [celé jméno žalované] je vlastníkem. Jakým způsobem, za kolik si nemovité věci pořídila, to je nezajímalo. Advokát [titul] [anonymizováno] s obcí spolupracuje několik let, není schopen říci, zda se s advokátem podíleli i na koncepci kupní smlouvy. Svědek setrval na tom, že pan [celé jméno původního účastníka] nebyl občanem obce od 3.12 nebo 12.12.2017, pamatuje si to přesně proto, že na konci roku dělají přehled, kterým občanům budou v následujícím roce k životnímu výročí přát.

16. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že v CSS [obec] pracuje již třicet jedna let, vzpomněla si, že pan [celé jméno původního účastníka] byl přijatý na trvalý pobyt, asi před deseti lety. Když k nim nastoupil, byl komunikativní, důvěřivý, v posledních dvou až třech letech se u něj začaly projevovat stavy zmatenosti, pořád hovořil o tom, že má barák a nějaké polnosti. Stavy zmatenosti se u něj projevovaly tak, že byl někdy plačtivý, když za ním přestala jezdit jeho sestra, říkal o ní, že zemřela. Na návštěvy za ním jezdila paní [celé jméno žalované], občas ho brávala pryč. Asi tři roky byl pan [celé jméno původního účastníka] v domově se zvláštním režimem, tedy na oddělení, kde je zvýšený dohled a sleduje se pohyb lidí, je to právě pro stavy zmatenosti. Pan [celé jméno původního účastníka] byl epileptik. Domnívá se, že v roce 2016 s panem [celé jméno původního účastníka] v jeho domku v [obec] byli, chtěl se tam podívat. V době výslechu svědkyně věděla o tom, že byl omezen ve svéprávnosti asi dva roky. Z jejího pohledu byl pan [celé jméno původního účastníka] někdy smutný, vůbec nekomunikoval, někdy byl rozčílený, třeba když něco hledal a nemohl najít. Tvrdil, že to měl, ale nebyla to pravda, tehdy ji volaly spolupracovnice, aby jim přišla s panem [celé jméno původního účastníka] pomoci. Nic jí o převodu nemovitých věcí dne 5.5.2017 není známo.

17. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] (čl. 122 a násl.), manžela prvé žalované bylo zjištěno, že původní žalobce je vzdálenější strýc jeho matky, původně [celé jméno původního účastníka] bydlel v [obec] s [celé jméno žalobkyně] asi někdy do roku 1990. Když mu přestalo sloužit zdraví, bydlel v jejich rodině v [obec] asi dva měsíce a pak šel do Domova důchodců v [obec]. Ženu za strýcem panem [celé jméno původního účastníka] do [obec] vozil. Věděl o tom, že strýc naléhal na jeho manželku, aby se uskutečnil převod, že by jí to chtěl dát, nechtěl to dát sestře [jméno], o které tvrdil, že je stejně stará jako on, neví, co by s tím dělala. Manželku doprovodil v květnu, když se sepisovala smlouva, na Obecní úřad do [obec], kde má notář kancelář, u samotného sepisu smlouvy nebyl. Od manželky věděl, že to bude kupní smlouva, pouze nevěděl, jaká bude cena. Po sepisu byl seznámen s tím, že v kupní smlouvě byla uvedena částka 100 000 Kč, on sám se ptal strýce, kdy mu mají těch 100 000 Kč dát, on peníze odmítl, že peníze nepotřebuje. Manželka mu nakonec kupní cenu nezaplatila. Když byla manželka vlastníkem domu v [obec], dům vyklidili, vyčistili a podali si inzerát. Nabídková cena byla poprvé od realitky 1 800 000 Kč nebo 1 500 000 Kč, bylo jim však sděleno, že za takovou cenu je dům s pozemkem neprodejný, později byla cena snížena na 1 200 000 Kč. S dalšími kupci se nedohodli, ale věděli, že obec ([obec]) něco shání, a protože se zná se starostou [celé jméno svědka], dali obci písemně návrh na odkoupení. V době, kdy činili návrh obci na odkup, již nemovitost v realitních kancelářích nabízená nebyla. Je mu známo, že obec má právníka a ten připravil smlouvu. Smlouva byla podepsaná v prosinci, odhad jim dělal [titul] [příjmení] z Oplota, impulzem k vypracování znaleckého posudku bylo sdělení notáře o tom, že posudek budou potřebovat. Má za to, že zdravotní stav strýce v době podpisu kupní smlouvy na jeho manželku byl dobrý. Někdy v říjnu 2017 se měli dozvědět o omezení svéprávnosti strýce [celé jméno původního účastníka]. V době, kdy sepisoval kupní smlouvu, určitě omezen nebyl. Protože je činný ve veřejném životě v obci a byl u hasičů, věděl o tom, že obecní zastupitelstvo [územní celek] schválilo odkoupení.

18. Notář [titul] [jméno] [příjmení] byl zproštěn všemi účastníky povinnosti mlčenlivosti dle § 56 odst. 1 e) notářského řádu. Z jeho výslechu bylo zjištěno, že obvykle sepisuje notářské zápisy v kanceláři v [obec], a asi od roku 1994 má kancelář též na radnici v [obec], kde je pro veřejnost přístupná notářská služba. Vzpomněl si, že prvá žalovaná ho navštívila v úředních hodinách, přišla se informovat na postup ohledně převodu nemovitých věcí, když mu sdělila, že pan [celé jméno původního účastníka] je obyvatelem Domova důchodců v [obec]. Řekla mu, že její strýc je fyzicky schopný, a k jeho dotazu, zda je orientovaný, aby byl vůbec schopen posoudit následky svého jednání, mu sdělila, že občas něco zapomene, ale že je orientován. Též mu sdělila, že to není její přímý pokrevní strýc, nýbrž v pobočnější linii, takže nelze použít zákon pro osvobození při darovací smlouvě, strýc byl rozhodnutý ten majetek převést bezúplatně, proto byla připravena místo darovací smlouvy kupní smlouva za 100 000 Kč Pan [celé jméno původního účastníka] se před ním vyjádřil tak, že dům i s pozemky v [obec] chce dát paní [celé jméno žalované], na svědka při jednání působil naprosto vyrovnaně, fyzicky se mu zdál v pořádku, na první pohled viděl, že s paní [celé jméno žalované] mají skutečně dobrý vztah. Na radnici v [obec] ho viděl poprvé v životě, není psycholog ani psychiatr, ale nenabyl dojmu, zda by byl pod nějakým tlakem. K podpisu smlouvy tlačen nebyl, působil na něj vyrovnaně, neví, zda to bylo tím, že se z jiného prostředí dostal ven nebo zda měl světlý okamžik. Kromě sepisu smlouvy dne 5.5.2017 s paní [celé jméno žalované] jednal ještě ohledně odměny, a předkládala mu ocenění nemovitých věcí znalcem, jednalo se zřejmě o posudek pro finanční úřad, protože v roce 2017 se platila daň z převodu nemovitých věcí a daň se měla platit z vyšší ceny, proto byla důležitá posudková cena. U soudu slyšel poprvé informaci o tom, že pan [celé jméno původního účastníka] měl opatrovníka v osobě jeho sestry [celé jméno žalobkyně] někdy v lednu 2016. Samotný text kupní smlouvy měl připraven, jednání trvalo asi dvacet minut, text ohledně kupní ceny byl uveden 100 000 Kč a že kupní smlouva byla uhrazena ještě před podpisem smlouvy. Určitě před ním peníze nikdo nepřepočítával, z textu kupní smlouvy vyplývá, že kupní cena byla zaplacena před podpisem..

19. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], vedoucí Domova [obec] soud zjistil, že ředitelem je od 1.7.2010, pan [celé jméno původního účastníka] k nim nastoupil 30.6.2011. Ještě před nástupem byla u pana [celé jméno původního účastníka] diagnostikována [anonymizováno 5 slov]. Protože několikrát napadal spolubydlící, byl několikrát hospitalizován v [anonymizováno] nemocnici v [obec]. V roce 2013 v domově zavedli službu„ domov se zvláštním režimem“ a tam byl pan [celé jméno původního účastníka] přeřadili. Tato služba znamená, že je lidem věnována zvýšená pozornost. V srpnu 2017 podalo CSS podnět k zahájení řízení o omezení svéprávnosti. Svědek následně vypovídal shodně s obsahem listin založených v opatrovném spise [celé jméno původního účastníka]. Pokud byl [celé jméno původního účastníka] ustanoven opatrovník, měli informace o tom, že paní [celé jméno žalobkyně] ho zastupuje ve smluvních vztazích vůči jejich zařízení. Pokud jde o zdravotní stav, namátkou uvedl, že 12.5.2016 byl pan [celé jméno původního účastníka] velmi zmatený, že si potřebuje koupit tranzistorové rádio a že mu u baráku spadl plot a že to musí opravit, dne 17.5.2016 ležel na podlaze, dostal [anonymizováno] záchvat, 16.9.2016 odmítl koupel, stále dokola si vede svou, dne 2.12.2016 vedoucí domova kontaktoval rodinu, sestru pana [celé jméno původního účastníka], aby mu nikdo z rodiny nevozil alkoholické nápoje. Dne 1.3.2017 byl pan [celé jméno původního účastníka] velmi rozrušený ohledně osobních rodinných záležitostí, šlo o jeho sestru, finance a a jeho dům. Tehdy se trochu klepal, snažili se ho uklidnit. Dne 2.3.2017 byl opět ráno neklidný, nemohl se dovolat sestře, že musí zjistit, jestli na ni opravdu volal kriminálku, že ho okradla a prodala mu dům. Byla snaha o vysvětlení, že se mu to jenom zdálo. Dne 11.3.2017 opět rozrušen, chtěl doprovod a odvést domů, že potřebuje vyřešit majetkové záležitosti ohledně domu a peněz. Pokud byl dotazován na kupní smlouvu, ví, že paní [celé jméno žalované] za nimi několikrát přišla, aby připravili pana [celé jméno původního účastníka] na cestu a měl u sebe občanský průkaz. Ohledně kupní smlouvy ví, že mu přišla poštou, opatrovník [územní celek] si ji přečetl a nechal ji založenou ve spise. Ven ze zařízení nechodil, pouze několikrát byl s doprovodem v [obec], aby viděl dům a přesvědčil se o jeho stavu, protože se myslel, že mu v domě někdo bydlí. Dne 12.5.2017 s ním navštívili i starostu v [obec], protože [celé jméno původního účastníka] neměl klíče od domu, dovnitř se nedostal, chodil jenom okolo a bavil se s občany obce. Po jeho úmrtí byla v zařízení pouze paní [celé jméno žalované], paní [celé jméno žalobkyně] nikoliv.

20. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] (čl. 147 a násl.) ze dne 25.10.2019 bylo zjištěno, že znalec provedl vyšetření pana [celé jméno původního účastníka] ambulantně, nepodařilo se mu s ním navázat hodnotný kontakt, byl somnolentní, odpovídal jednoslovně nebo vůbec, opakovaně usínal, na dotazy odpovídal nepřiměřeně nebo vůbec. Soudem bylo zjištěno, že [celé jméno původního účastníka] byl poprvé hospitalizován v [anonymizováno] nemocnici v [obec] od 22.9.2012 do 24.10.2012 pro bizarní chování a agresivitu. Druhá hospitalizace proběhla od 23.3.2013 do 3.5.2013 pro [anonymizováno 9 slov], byly u něj zjištěny výrazné poruchy [anonymizováno 6 slov]. Třetí hospitalizace proběhla od 19.8.2014 do 20.11.2014 pro poruchy chování a agresivitu při základním onemocnění – [anonymizována tři slova], tehdy byl shledán pro režim sociálního zařízení jako neúnosný. Po medikamentózním zklidnění byl navrácen do zařízení sociální péče. Čtvrtá hospitalizace u něj proběhla od 18.12.2014 do 24.7.2015 pro poruchy chování při [anonymizováno], bylo u něj konstatováno [popis zdravotního stavu] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. Znalec uvedl, že [celé jméno původního účastníka] byl [anonymizováno] léčen od roku 2012 pro [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Konstatoval, že byla u něj ke dni 5.5.2017 zjistil [anonymizováno 6 slov] [anonymizována tři slova] (a to i s přihlédnutím k zdravotnické dokumentace z nemocnice v [obec]), kdy nebyl schopen uzavřít kupní smlouvu, chápat její obsah, smysl a dopad, nebyl zcela svéprávný. Znalec též uvedl, že [celé jméno původního účastníka], [datum narození] v předmětné době (5.5.2017) trpěl [anonymizována tři slova] (na podkladě [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]) v středně pokročilém stádiu, kdy z titulu této poruchy nebyl schopen rozpoznat a ovládat své jednání, jeho schopnosti byly sníženy do pásma mezi jejich plnou uchovalostí a ztrátou, exekutivní funkce pak byly vymizelé. Byl ve stavu, kdy byl snadno ovlivnitelný a dal se svést. Ke dni 5.5.2017 nebyl schopen uzavřít kupní smlouvu, chápat její obsah, smysl a dopad, nebyl zcela svéprávný k tomuto úkonu.

21. Ostatní důkazy provedené v tomto řízení (např. do jaké doby byl [celé jméno původního účastníka] obyvatelem [územní celek] či informace o prověřování věci Policí ČR) soud nehodnotil, neboť byly právně nevýznamné.

22. Podle ust. § 7 o.z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

23. Podle ust. § 581 o.z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

24. Podle ust. § 980 odst. 1 prvé věty o.z. platí, je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje.

25. Podle ust. § 980 odst. 2 o.z., je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

26. Podle ust. § 984 odst. 1 o.z., není-li stav zapsaný ve veřejném sezamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. [celé jméno původního účastníka], [datum narození] byl osobou bez přímých potomků, neměl žádné děti, jeho sestrou je [celé jméno žalobkyně], [datum narození] též bezdětná. Vzdálenou příbuznou je prvá žalovaná [celé jméno žalované], [datum narození] [celé jméno původního účastníka] žil v [obec], jeho zdravotní stav se s postupem věkem začal zhoršovat. Před hospitalizací v [anonymizováno] nemocnici v [obec] krátce pobýval u prvé žalované, která se o něj starala, obyvatelem Domova v [obec] se stal až dne 30.6.2011. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že již v době nástupu [celé jméno původního účastníka] trpěl [anonymizována dvě slova]. Jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval, jeho sestra [celé jméno žalobkyně], nynější žalobkyně podala k [název soudu] dne 11.11.2015 podnět k omezení jeho svéprávnosti, [celé jméno žalobkyně] byla jmenována opatrovníkem s tím, že je oprávněna jednat za bratra [jméno] ve věci realizace úkonů s CSS [obec], Domov [obec], zejména pak při podepisování dodatků k pobytovým smlouvám ve vztahu k tomuto domovu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 9.12.2016, svéprávnost [celé jméno původního účastníka] omezena dále nebyla. CSS v [obec] následně podalo dne 9.8.2017 podnět k omezení svéprávnosti. Podnět CSS byl učiněn až po podpisu smlouvy s prvou žalovanou. K omezení svéprávnosti [celé jméno původního účastníka] [datum narození] došlo rozsudkem [název soudu] ze dne 8.11.2017 č.j. [číslo jednací] tak, že [celé jméno původního účastníka] byl schopen činit běžné právní úkony každodenního života a nakládat s částkou 300 Kč týdně, opatrovníkem byla jmenována [územní celek]. Rozsudek nabyl právní moci dne 9.12.2017, působí ex nunc, tedy do budoucna, nikoli zpětně. Před účinností rozsudku omezení svéprávnosti uzavřela prvá žalovaná s [celé jméno původního účastníka] dne 5.5.2017 kupní smlouvu týkající se nemovitých věcí, jichž byl [celé jméno původního účastníka] vlastníkem. Šlo o soubor pozemků, dále dům v [obec] s pozemkem a spoluvlastnický podíl. Prvé žalované nebylo nic známo o tom, že její strýc [celé jméno původního účastníka] má opatrovníka sestru [celé jméno žalobkyně] ve vztahu k zařízení, kde je umístěn, věděla pouze o tom, že se jeho zdravotní stav zhoršuje. Protože [celé jméno původního účastníka] chtěl majetek někomu dát a nedal jej sestře [jméno], o které prohlásil, že je stejného věku jako on a že ho nepotřebuje, uzavřel kupní smlouvu, v níž prvá žalovaná nabyla předmětné nemovité věci spolu s domem v [obec] za kupní cenu 100 000 Kč. Notář [titul] [příjmení], který smlouvu připravoval, byl seznámen s tím, že prvá žalovaná věděla, že pokud by uzavřela s [celé jméno původního účastníka] darovací smlouvu, byla by povinna platit daň finančnímu úřadu, neboť nebyla v blízkém příbuzenském vztahu k převodci. Z tohoto důvodu byla domluvena kupní smlouva, kupní cena měla být zaplacena před podpisem kupní smlouvy, ale z výslechu samotné žalobkyně i svědka [celé jméno svědka], manžela prvé žalované bylo zjištěno, že [celé jméno původního účastníka] ve skutečnosti peníze nechtěl, říkal, že má dost peněz na svém účtu v domově. Personál zařízení, kde byl [celé jméno původního účastníka], jej připravil dne 5.5.2017 na cestu, dostal občanský průkaz, paní [celé jméno žalované] si ho vyzvedla. O tom, co bude konkrétně dne 5.5.2017 pan [celé jméno původního účastníka] činit, nebyl dopředu nikdo ze zařízení informován, dozvěděli se to až později, co panu [celé jméno původního účastníka] byly doručeny písemnosti z katastrálního úřadu a samotná kupní smlouva. Z výslechu svědků též bylo zjištěno, že [celé jméno původního účastníka] byl několikrát v obci [obec] na návštěvě, kde hovořil s místními občany. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], bývalého starosty [územní celek] bylo zjištěno, že obec měla zájem rozšířit vozovku, která se nacházela v blízkosti domu bývalého vlastníka [celé jméno původního účastníka] a dopředu se na krajském úřadu informovali, že je snazší jednání – úřad – vlastník, následně zjistili, že prvá žalovaná domek v [obec] spolu s pozemky nabízí k prodeji přes realitní kanceláře. Soud zjistil, že zastupitelstvo obce schválilo nabytí nemovitého majetku, domku v [obec] od prvé žalované za cenu 1 000 000 Kč, původní inzerovaná cena byla snížena. Obci [obec] poskytl v době právního jednání, uzavření kupní smlouvy právní služby stejný advokát, který zastupuje obec v tomto řízení, ten připravoval kupní smlouvu. Z výslechu starosty obce též bylo zjištěno, že si obec zjišťovala, kdo je vlastníkem, a to dálkovým přístupem do na katastru nemovitostí. Následně mezi sebou prvá a druhá žalovaná uzavřely dne 19.12.2017 kupní smlouvu, bylo též jednoznačně prokázáno, že kupní cena 1 000 000 Kč byla prvé žalované druhou žalovanou poukázána a žalovaná tuto kupní cenu obdržela. Rozsudek o omezení svéprávnosti [celé jméno původního účastníka], [datum narození] je účinný od 9.12.2017, působí do budoucna, ex nunc, a protože v řízení bylo prokázáno, že [celé jméno původního účastníka] trpěl [anonymizována dvě slova] již v roce 2011, kdy nastoupil do zařízení v [obec], trpěl zdravotními obtížemi ještě před samotným omezením svéprávnosti, šlo o zjištění, zda zemřelý [celé jméno původního účastníka] byl schopen uzavřít s prvou žalovanou dne 5.5.2017 jakoukoliv smlouvu, zda byl tohoto jednání schopen. Neplatnost právního úkonu podle § 581 o.z. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu v době, kdy učinil právní úkon, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. V řízení je tedy zapotřebí zjistit existenci duševní poruchy, a zda tato duševní porucha měla vliv na schopnost jednající osoby posoudit následky svého jednání a ovládnout svou vůli. Zjišťování těchto právně významných skutečností si (z povahy věci) vyžaduje znalecké posouzení. Znalecký posudek by tedy měl být (z hlediska odborného posouzení zdravotního stavu osoby, jež v předmětném období měla učinit právní úkon v duševní poruše) odborným podkladem ve formě důkazu, který ve spojitosti s dalšími důkazy by měl soud vést k tvorbě jeho závěru o tom, zda posuzovaná osoba v inkriminovaný okamžik při uzavírání předmětného právního úkonu jednala v duševní poruše či nikoli.

28. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy u notáře trpěl [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno 9 slov], z titulu této poruchy nebyl schopen rozpoznat a ovládat své jednání. Bylo zjištěno, že ke dni 5.5.2017 [celé jméno původního účastníka] trpěl duševní poruchou – [anonymizováno 5 slov], kdy nebyl schopen uzavřít kupní smlouvu, její obsah, smysl a dopad, nebyl zcela svéprávný k tomuto úkonu a bylo též zjištěno, že byl ve stavu, kdy byl snadno ovlivnitelný a dal se svést. Provedením dokazováním bylo zjištěno, že [celé jméno původního účastníka] nebyl dne 5.5. 2017 činit jednání, uzavření jakékoliv smlouvy, proto soud jednání, uzavření kupní smlouvy ze dne 5.5.2017 hodnotí jako absolutně neplatné jednání. Kupní smlouva uzavřená formou notářského zápisu u notáře [titul] [jméno] [příjmení] po sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] je neplatná dle ust. § 581 o.z. Bylo jednoznačně prokázáno, že [celé jméno původního účastníka] nevěděl a nemohl vzhledem ke své nemoci posoudit následky svého chování dne 5.5.2017. Skutečnost, že duševní poruchou [celé jméno původního účastníka] trpí, nemohla poznat ani prvá žalovaná, ani notář, protože jde o odborné posouzení psychiatrického stavu, kteří jako laici nejsou schopni učinit. Protože bylo soudem určeno, že jednání zemřelého [celé jméno původního účastníka] s prvou žalovanou dne 5.5.2017 je absolutně neplatné, soud ve výroku II. určil, že [celé jméno původního účastníka] byl ke dni úmrtí, tedy k 23.11.2019 vlastníkem nemovitostí, pozemků ve zjednodušené evidenci zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] k pozemku č. parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 29. „ Při nabývání vlastnických práv k věcem zapsaným ve veřejném seznamu se významným způsobem uplatňují dva ústavní principy. Tím prvním je princip ochrany vlastnického práva vyplývající z článku 11 listiny základních práv a svobod. Tím druhým, avšak neméně důležitým, je princip právní jistoty a ochrany dobré víry, který vyplývá z článku I. ústavy. Tyto principy se pak v praxi v určitých situacích setkávají takovým způsobem, že se jejich uplatnění vzájemně vylučuje a je nutné zvolit, kterému z nich bude dána přednost – zda ochraně vlastnického práva skutečného vlastníka či ochraně právní jistoty dobrověrného nabyvatele. Řešením tohoto sporu je právě zásada materiální publicity veřejných seznamů (dále jen také„ materiální publicita“), která umožňuje, aby při splnění zákonem stanovených podmínek došlo k nabytí od neoprávněného. Tím prolamuje zásadu nemo plus iuris ad allium transfere potest quam ipse habet a posouvá hranice uplatnění ústavního principu právní jistoty ve prospěch nabyvatelů v dobré víře. Nutným důsledkem tohoto posunu je, že se naopak snižuje ochrana skutečných vlastníků, na které mnohem důrazněji dopadá jedna ze základních zásad občanského práva – vigilantibus iura scripta fund, tedy zásada, že práva náležejí bdělým. Materiální publicita působí pouze v situacích, kdy existuje nesoulad mezi skutečným a zapsaným právním stavem. Zapsaným stavem je třeba rozumět pouze a právě ty údaje, které jsou obsahem zápisů provedených do příslušného veřejného seznamu. Údaje, které jsou obsahem sbírky listin, nelze považovat za údaje zapsané do veřejného seznamu, přestože na jejím základě byly příslušné zápisy provedeny. Rozhodující je obsah vlastních zápisů, nikoliv obsah sbírky listin. Z toho, co je ve veřejném seznamu zapsáno, jsou pro účely § 984 rozhodné pouze údaje o právním stavu. Rozpor mezi skutečným právním stavem právních vztahů k věci zapsané ve veřejném seznamu a evidenčním stavem je přirozenou záležitostí, které nelze zabránit. V dané věci vznikl rozpor, kdy jde o počáteční absenci právního důvodu vzniku práva (zejména absolutní neplatnost či zdánlivost právního jednání, na jehož základě byl proveden zápis do veřejného seznamu) (viz. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář.

1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 35 s.)

30. Principem materiální publicity jsou chráněny pouze situace, kdy k nabytí práva došlo na základě právního jednání, což bylo jednání mezi prvou a druhou žalovanou, mezi nimi šlo o převod nemovitých věcí, a to pozemku č. parc. st. 44, jehož součástí je stavba [adresa žalované a původního účastníka] – rodinného domu a pozemku č. parc. [číslo], které v dobré víře nabyla druhá žalovaná, [územní celek] dle kupní smlouvy ze dne 19.12.2017. Podle názoru soudu druhá žalovaná prokázala dobrou víru a dále i skutečnost, že nemovité věci nabyla za úplatu, tedy podmínky ust. § 984 odst. 1 o.z. Druhá žalovaná v době, kdy uzavírala kupní smlouvu dne 19.12.2017 ze všech dostupných veřejně známých údajů nemohla vědět a nemohla seznat, že zapsaný stav v katastru nemovitostí případně neodpovídá skutečnému stavu právnímu. Druhá žalovaná, [územní celek] neměla žádný přístup k osobním, zdravotním i soudním dokumentům, z kterých by mohla zjistit, že převodce [celé jméno původního účastníka], od něhož prvá žalovaná [celé jméno žalované] nemovité věci nabyla, nebyl tohoto jednání dne 5.5.2017 schopen. Druhá žalovaná nemohla tedy reálně zjistit, že zapsaný stav v katastru nemovitostí neodpovídá právnímu stavu. Druhá žalovaná s prvou žalovanou uzavírala kupní smlouvu v době, kdy prvá žalovaná byla zapsaným vlastníkem v katastru, když žalobkyně, potažmo předchozí žalobce v rámci koncentrační lhůty nepředložil žádné relevantní důkazy, kterým by byla dobrá víra druhé žalované vyvrácena. Dobrou víru občanský zákoník prezumuje, podle ust. § 7 se totiž má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře, a žalobkyně, pokud jde o dobrou víru druhé žalované, ničeho ke tvrzením, že žalovaná nejednala v dobré víře, nepředložila. Pokud jde o judikaturu, kdy žalobkyně poukazovala na nález Ústavního soud z 26.8.2003 sp.zn. I. ÚS 437/02 a další nález 13.6.2006 sp.zn. Pl. ÚS 75/04, soud tuto judikaturu posoudil jako nepřiléhavou v dané věci, protože jde o judikaturu před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., tedy před 1.1.2014. Soud ve vztahu ke kupní smlouvě uzavřené mezi oběma žalovanými [celé jméno žalované] a obcí [obec] dne 19.12.2017 posuzoval důsledně veškeré okolnosti jejího uzavření. Před uzavřením kupní smlouvy mezi žalovanými rozhodovalo zastupitelstvo obce, které je vícečlenným orgánem, když nabytí nemovitého majetku obcí, veřejnou korporací, podléhá schválení zastupitelstva obce dle zákona o obcích. Bývalému starostovi [územní celek] i ostatním obyvatelům obce, se kterými se [celé jméno původního účastníka] bavil při svých návštěvách, když byl obhlížet domek v [obec], bylo známo, že [celé jméno původního účastníka] je vlastníkem domku. Před samotným uzavřením kupní smlouvy si ověřovali stav v katastru nemovitých věcí dálkovým přístupem, zda je skutečně vlastníkem [celé jméno původního účastníka] či někdo jiný; nelze po druhé žalované požadovat, aby si v rámci dobré víry ještě zjišťovala obsah nabývacího titulu ze sbírky listin, i když je toto možné, protože toto pod zásadu materiální publicity nespadá. Opačný přístup by byl v rozporu s ust. § 980 odst. 2 o.z., který zakládá domněnku souladu stavu zapsaného a skutečného právního stavu, a kladl by nepřiměřené nároky na smluvní strany. Druhá žalovaná byla informována, věděla o tom, že v době podpisu kupní smlouvy je vlastníkem prvá žalovaná, a soud tedy dospěl k závěru, že kupní smlouva mezi prvou a druhou žalovanou je platným právním úkonem, byla uzavřena v dobré víře, převod nemovitostí byl uzavřen za úplatu. Jsou tedy splněny obě podmínky v ust. § 984 odst. 1 o.z., kdy druhá žalovaná prokázala, že je dobrověrným nabyvatelem vlastnického práva od prvé žalované, proto byla žaloba ve výroku III. zamítnuta. Soud se ve věci posuzování dobré víry dobrověrného nabyvatele řídil novější judikaturou, zejména rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 2769/2018 a dále vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne 28.1.2016 sp.zn III. ÚS 247/2014.

31. Podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

32. Podle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

33. Soud při přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni postupoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., při rozhodování o nákladech řízení druhé žalované taktéž podle ust. §142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 150 o.s.ř.

34. Ve věci byla částečně úspěšná žalobkyně [celé jméno žalobkyně], a to pouze v části týkající se neplatnosti kupní smlouvy ze dne 5.5.2017 vyjma nemovitých věcí souvisejících s domem v [obec], kdy soud dospěl k závěru, že je důvodné přiznat žalobkyni polovinu náhrady nákladů řízení vůči prvé žalované, a naopak ve vztahu k druhé žalované, kde žalobkyně nebyla úspěšná, přiznat druhé žalované polovinu náhrady nákladů řízení vůči ní. Prvá a druhá žalovaná nejsou solidárními společníky, došlo k jednání, uzavření kupních smluv, které žalobkyně nemohla ovlivnit, proto soud u každé právní služby poskytnuté advokátem přiznal pouze její polovinu.

35. Odměna advokáta žalobkyně byla stanovena v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., kdy advokát žalobkyně vyúčtoval paušální odměnu za jeden úkon ve výši 12 300 Kč, když výše této paušální odměny byla uplatněna pouze ve vztahu k odměně druhé žalované, neboť znalecký posudek pro ocenění nemovitostí prvá žalovaná předala finančnímu úřadu a jde tedy o nemovité věci, které lze ocenit; soud v případě odměny žalobkyně ve vztahu k prvé žalované vycházel z paušální odměny stanovené v souladu s ust. § 9 odst. 4 písm. p) vyhlášky, kdy vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč a paušální odměna za jeden úkon tak představuje částku 3 100 Kč. Soud přiznal 8 úkonů právní služby á 3 100 Kč (1. převzetí věcí, 2. sepis žaloby, 3. účast u jednání soudu dne 20.5.2019, 4. + 5. účast u jednání dne 17.7.2019 – jednání se konalo víc jak dvě hodiny, 6. vstup žalobkyně do řízení, 7. účast u jednání soudu dne 18.11.2020, 8. účast u jednání soudu dne 20.1.2021); za účast při vyhlášení rozhodnutí dne 27.1.2021 soud přiznal advokátu žalobkyně podle § 11 odst. 2 písm. f) odměnu ve výši poloviny, tj. částky 1 550 Kč. Advokátu nepřiznal úkon právní služby za návrh na změnu žalobního petitu, neboť advokát učinil návrh na vstup [celé jméno žalobkyně] do řízení po zemřelém bratru, když tento návrh měl obsahovat též návrh na změnu žalobního petitu. Soud advokátu přizná jen účelně vynaložené náklady, tedy 8 úkonů právní služby á 3 100 Kč a polovina za úkon (vyhlášení rozhodnutí dne 27.1.2021) ve výši á 1 550 Kč představuje celkem 26 350 Kč, dále jde o 9 režijních paušálů á 300 Kč (dle § 13 téže vyhlášky), což představuje částku 2 700 Kč, celkem na právních službách soud vycházel z částky 29 050 Kč. Dále advokát účtoval cestovné [obec] – [obec] a zpět, když cestovné v roce 2019 u advokáta žalobkyně představovalo částku 1 535,60 Kč, v roce 2020 představovalo cestovné 767,80 Kč, v roce 2021 částku 750,2 Kč. Soud vycházel při vyúčtování cestovného z paušální náhrady za jeden km jízdy 4,10 Kč, při ceně benzinu 33,10 Kč v roce 2020 činila paušální náhrada za jeden km jízdy 4,20 Kč a soud vycházel z ceny 32 Kč benzinu a v roce 2021 soud vycházel z ceny 27,80 Kč za jeden litr benzinu a paušální náhrady 4,40 Kč. Cestovné tak představuje celkem částku 3 053,60 Kč. Náhrada za ztrátu času při cestě [obec] [obec] a zpět nárokoval advokát za tři půlhodiny á 100 Kč, při účasti u čtyř jednání, přičemž podle portálu [webová adresa] cesta z [obec] na Okresní soud Plzeň – jih (je počítáno sídlo advokáta [ulice a číslo], [obec]) trvá hodinu, tedy soud u advokáta počítal pouze s náhradou dvou půlhodin po 100 Kč za jednu cestu [obec] – [obec], tedy čtyř půlhodin cestu [obec] – [obec] a zpět. Ústní jednání ve věci se konalo dne 20.5.2019, 17.7.2019, 20.1.2021 a vyhlášení proběhlo dne 27.1.2021 (jednání, kterých se advokát žalobkyně zúčastnil). Jde tedy o náhradu 16 × 100 Kč, která představuje částku 1 600 Kč. Polovina ze součtu 33 703,60 Kč představuje částku 16 851,80 Kč, k této odměně se připočítává polovina soudního poplatku ve výši [číslo], když tuto celkovou částku 22. 851,80Kč soud uložil prvé žalované, aby zaplatila k rukám advokáta podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku, lhůta k plnění byla dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. prodloužena.

36. Ve věci byla úspěšná druhá žalovaná, a to zcela, u vyúčtované odměny poskytnutých právních služeb druhé žalované soud vycházel z ust. § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť nemovité věci, které byly převedeny do vlastnictví žalované, byly oceněny částkou 1 000 000 Kč (znalecký posudek na tuto částku nikdo nezpochybňoval), proto odměna za jeden úkon právní služby činí 12 300 Kč. Soud vycházel z 8 úkonů právní služby á 12 300 Kč (1. převzetí zastoupení, 2. vyjádření k žalobě, 3. účast při jednání dne 20.5.2019, 4. + 5. účast u jednání dne 17.7.2019 – víc jak dvě hodiny, 6. účast u jednání dne 14.8.2020, 7. účast u jednání dne 18.11.2020, 8. účast u jednání dne 20.1.2021) a osmi úkonů režijního paušálu á 300 Kč, což v souhrnu představuje částku 100 800 Kč. Advokát druhé žalované dále účtoval cestovné, které při stejných zásadách jako u prvého advokáta činí celkem 994,50 Kč, cestovné za rok 2020 představuje částku 994,50 Kč a cestové v roce 2021 představuje částku 482,80 Kč, tedy celkem na cestovném se jedná o částku 2 471,80 Kč. Náhrada za ztrátu času při jedné cestě [obec] – [obec] a zpět představuje částku 400 Kč, když náhrada za ztrátu času v souhrnu představuje částku 2 000 Kč. I přesto, že druhá žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, soud konstatuje, že by nebylo spravedlivé ukládat žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve vztahu k ní a za použití ust. § 150 o.s.ř. z nich přiznal pouze polovinu. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou shledávány v tom, že žalobkyně byla sice prvním opatrovníkem [celé jméno původního účastníka], později byla opatrovníkem jmenována [územní celek] a pokud prvá žalovaná nebyla účastníkem řízení o svéprávnosti [celé jméno původního účastníka], nemohla se dozvědět o tom, že se vůbec nějaké řízení vede a nemohla se ani o rozhodnutí, kterým byl [celé jméno původního účastníka] omezen ve svéprávnosti. V občanském průkazu není po novele zákona č. 328/1999 Sb. účinné od 1. 1. 2012 (zrušené ust. § 3 odst. 3) zapisovaný údaj o omezení způsobilosti k právním úkonům (nyní svéprávnosti), včetně jména opatrovníka, je-li jím fyzická osoba nebo sídlo právnické osoby, jde-li o veřejného opatrovníka. Polovina z částky 105 271,80 Kč představuje částku 52 635,90 Kč, když k tomuto se přiznává náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 11 053,50 Kč, neboť advokát je jejím plátcem. Celková náhrada představuje částku 63 689,40 Kč, kterou soud uložil žalobkyni zaplatit k rukám advokáta druhé žalované v prodloužené lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 os.ř.

Poučení