8 C 130/2014-187

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem [celé jméno řešitele] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zast. JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], o částku [částka], takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky [částka] s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ohledně 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svoji žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalované [příjmení] – [stát. instituce], o náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, bylo ve výroku I. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. byla žaloba v částce [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítnuta. Výrokem III. byla žalobci uložena povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Výrokem IV. byla žalovaná uložena povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a výrokem V. bylo rozhodnuto, že žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem odvolacího soudu - [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], byl shora uvedený výrok soudu I. stupně potvrzen co do částky [částka] spolu s 3% úrokem z prodlení od [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce dne [datum] uhradil společnosti [právnická osoba] celkem [částka]. Zavinění žalovaného je dáno jeho protiprávním jednáním, když zvolil nesprávný úřední postup spočívající v nedostatečném zajištění podkladů pro rozhodnutí a zejména v průtazích řízení. Nahradil-li žalobce škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, má dle § 16 odst. 1) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nárok na regresní úhradu od žalovaného, který škodu způsobil. Žalobce dne [datum] oznámil žalovanému, že hodlá přistoupit k soudnímu vymáhání regresní úhrady a vyzvala ho k úhradě, žalovaný však dosud ničeho neuhradil.

2. Řízení bylo do pravomocného ukončení ve věci samé vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a do ukončení dovolacího řízení do rozsudku odvolacího soudu [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], přerušeno do [datum].

3. Žalobce vzal před zahájením jednání podáním z [datum] (čl.130) v částce [částka] zpět a zdejší soud usnesením čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], řízení v této části zastavil. Žalobce dále při jednání dne [datum] vzal žalobu v částce [částka] se souhlasem žalovaného zpět a soud při jednání v tomto rozsahu řízení zastavil. Při jednání konaném dne [datum] soud dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil změnu žaloby ze dne [datum] (podání čl. 156), kdy předmětem řízení byla nadále částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, když současně ohledně zákonných úroků z prodlení z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení vzal žalobce se souhlasem žalovaného žalobu v tomto rozsahu zpět a usnesením vyhlášeným při tomto jednání bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno. Zbývající nárok [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení tvoří částka [částka] s kapitalizovaným 2% úrok z prodlení ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], sestávající z nároku na náhradu škody [částka], kterou žalobce uhradila spol. [právnická osoba], jako skutečnou škodu vzniklou vynaložením nákladů na odtěžení svrchní vrstvy zeminy, tzv. skrývky, kterou měla odtěžit na vlastní náklady spol. [anonymizováno] a [příjmení] na základě smlouvy ze dne [datum], a následně musel odtěžit pan [jméno] [příjmení] dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Dále nárok na úhradu částky [částka] sestává z ušlého zisku [částka] společnosti [právnická osoba], který žalobce této společnosti uhradil, a to z důvodu nemožnosti provozování skládky v prostoru, ve kterém se nachází odtěžený štěrkopísek o objemu [číslo] m3. Konečně částku [částka] tvoří náklady řízení vzniklé v řízení vedeném u [název soudu], [spisová značka] a u odvolacího soudu [název soudu] [spisová značka], stanovené rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve výši [částka]. Dohromady [částka]. Odpovědnost za regresní úhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, kterou žalobce uhradil společnosti [právnická osoba], jde k tíži pouze žalovaného, jako správního orgánu prvního stupně, bez jehož pochybení by újma vůbec nevznikla, neboť při včasném vydání konečného rozhodnutí by ke škodě v majetkové sféře společnosti [právnická osoba] podle obvyklého chodu věci nikdy nedošlo.

4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce domáhající se regresní náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu svůj nárok opírá o rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a ohledně samotného vzniku škody blíže ničeho neprokazoval ani nedokládal jakékoliv důkazy. Z ustanovení § 18 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci vyplývá, že je to právě žalobce, kdo je povinen prokázat toto zavinění ze strany žalovaného. § 18 odst. 3 téhož uvádí, že pokud tato škoda byla způsobena zaviněním porušením více osob, jsou povinni tuto neregresní náhradu uhradit podle své účasti na způsobení škody v odůvodněných případech pak společně a nerozdílně. Z citovaného rozsudku [anonymizována dvě slova] jednoznačně vyplývá, že k porušení právní povinnosti, která způsobila vzniklou škodu, přispěl jak nesprávný úřední postup žalovaného, tak také [anonymizována dvě slova] [okres]. Žalobce neunesl své důkazní břemeno ohledně míry zavinění ze strany žalovaného a tedy nelze po žalovaném spravedlivě požadovat zaplacení celé částky. S ohledem na tyto skutečnosti je zde namístě žalobu zamítnout v plném rozsahu. Nebo minimálně co do požadovaného příslušenství, neboť nelze přičítat k tíži žalovaného, že nedošlo k úhradě k datu [datum], neboť to byl právě žalobce, jenž opakovaně požádal o přerušení tohoto řízení, s odůvodněním, že probíhá jiné řízení, kde je řešena otázka, která má zásadní význam pro dané rozhodnutí. Žalobce ve své výzvě z března 2014 chtěl uhradit celou původně žalovanou částku [částka] a je zřejmé, že tento nárok nebyl oprávněný, což potvrdil následně i citovaný rozsudek [anonymizována dvě slova], který tento nárok snížil pouze na částku [částka]. I tato částka byla následně žalobcem snížena o dalších [částka]. Pokud by měly být přiznány úroky z prodlení, pak nejdříve ode dne vydání citovaného rozsudku [název soudu], který jako poslední pravomocně ve věci rozhodl a stanovil definitivní výši škody, kromě částky [částka], o kterou byla žaloba následně vzata zpět. Žalovaný nezavinil prodlení a nárok žalobce řešily soudy téměř 10 let.

5. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žaloba (ve znění pozdějších změn) [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] r.o. proti [země], [stát. instituce] o zaplacení náhrady škody [částka] [anonymizováno] nezákonným rozhodnutím podle z. č. 82/1998 Sb., byla doručená soudu dne [datum]. Žalobce opíral svůj nárok o skutečnost, že v rámci povolené činnosti žalobce činil kroky k zahájení podnikání a požádal stavební úřad Městského úřadu Touškov jako příslušný orgán veřejné moci o vydání územního rozhodnutí ke zřízení pískovny. To bylo vydáno dne [datum] pod j. [číslo] nabylo právní moci dne [datum], následně však bylo zrušeno rozhodnutím [stát. instituce] v [obec] dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobce uplatnil nárok na náhradu škody u [stát. instituce], které nárok žalobce odmítlo. V návaznosti na řízení o vydání tohoto územního rozhodnutí bylo vedeno i řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem a bylo zahájeno [datum] a ukončeno dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] o povolení k činnosti prováděné hornickým způsobem. Od [datum] žalobce provozoval na předmětném pozemku pískovnu, avšak pouze do [datum], kdy výše uvedené územní rozhodnutí bylo rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum], v právní moci dne [datum], pro nezákonnost zrušeno. Žalobce dovozoval odpovědnost žalované z nesprávného úředního postupu spočívající ve vadách řízení, které vedly ke zrušení původního rozhodnutí a v průtazích v řízení, jelikož v důsledku nesprávného postupu správního orgánu došlo k 18 měsíčnímu nucenému zastavení těžby. Škoda, která měla žalobci v důsledku vydání a následného zrušení územního rozhodnutí o povolení zřízení pískovny žalobci vzniknout představovala: ušlý zisk ve výši [částka] pro znemožnění plnění smlouvy ze dne [datum] se [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], stavební firma, výroba prefabrikátů a kamenolomy, komanditní společnost (dále jen„ [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]“) o dodávkách štěrkopísku z pískovny, na základě níž měl žalobce zaručen odběr suroviny [částka] tun do [datum], za skutečnosti, že daná surovina byla jinak neprodejná, ušlý zisk z neuložených peněz na účtu v bance ve výši [částka], smluvní pokutou ve výši [částka] vyplacenou jednatelům, společníkům žalobce na základě smluv o půjčce uzavřených na základě smluv o půjčce ze dne [datum], kapitalizovaný úrok z této půjčky ve výši [částka], náklady právního zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v řízení o vydání územního rozhodnutí vedeného u [stát. instituce] ve výši [částka], skutečnou škodu ve výši [částka] za odtěžení vrchní vrstvy štěrkopísku v celkovém množství [číslo] m3 při ceně [částka] za m3. Odtěžení této povrchové vrstvy měla bezplatně provést na základě smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], nicméně vzhledem k předčasnému ukončení smlouvy tuto povrchovou vrstvu odtěžil na náklady žalobce [jméno] [příjmení]. Žalobce dále uplatnil ušlý zisk z neprovozování skládky v prostoru, který měl být odtěžen dle smlouvy se [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] v celkovém množství 200.000 tun zeminy ([číslo] m3) ve výši [částka] při úplatě [částka], kdy úplatné uložení odpadů mělo být realizováno [právnická osoba] Czech a.s. a [právnická osoba], s tím, že za 6 dnů byl uložen odpad 14.177 tun. Přestože by došlo k vytěžení 200.000 tun, surovina by musela zůstat v pískovně, jelikož není problém ji odtěžit, ale je problematické její uskladnění, prodání a tím uvolnění prostoru v pískovně. Vytěžením by vznikla pouze další škoda odpovídající odtěžením, resp. nákladům na odtěžení. Dále žalobce uplatňoval ušlý zisk za nerealizovaný prodej písku ve výši [částka] za dobu zastavení provozu pískovny po dobu 18 měsíců, tj. od [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci nové rozhodnutí o využití území pro zařízení pískovny. V rozmezí těchto dat nebylo možné realizovat podnikání v daném oboru, tedy těžit a prodávat písek a dosahovat obvyklý zisk, který při průměrném měsíčním prodeji 3.500 tun a průměrného zisku [částka] ([částka] představující průměrnou realizační cenu vytříděného písku dle ceníku s přibližnými náklady ve výši [částka]).

6. Mezitímním rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl základ nároku shledán důvodným. Usnesení [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl citovaný rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení ohledně částky [částka] zastaveno a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl výrokem I. zrušen zamítavý výrok soudu I. stupně ohledně částky [částka] a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno. Výrokem II. byl zamítavý výrok ohledně částky [částka] s příslušenstvím potvrzen a výrokem III. odvolacího soudu byl zamítavý výrok soudu I. stupně ohledně částky [částka] zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem [anonymizována dvě slova] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl dovoláním napadený rozsudek [název soudu] čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] zrušen ohledně potvrzujícího výroku rozsudku soudu I. stupně, kterým byla žaloba v částce [částka] zamítnuta, a věc byla vrácema odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku co do částky [částka] potvrzen a ohledně částky [částka] zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudek [název soudu] čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] uložil výrokem I. povinnost žalované zaplatit částku [částka] s 3% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítnuta. Výrokem III. byla žalobci uložená povinnost uhradit náhradu nákladů řízení České republice ve výši [částka], výrokem IV. byla žalované uložena povinnost uhradit náhradu nákladů řízení České republice ve výši [částka] a výrokem V. nebylo žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl výrokem I. rozsudek ve výroku I. ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s 3% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení potvrzen. Výrokem II. odvolacího soudu byl výrok I. soudu I. stupně ohledně 3% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] změněn tak, že byla žaloba zamítnuta. Výrokem II. odvolacího soudu byl výrok I. napadeného rozsudku v částce [částka] s 3% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudkem [anonymizována dvě slova] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl dovoláním napadený rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve výroku I. zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byla výrokem I. žaloba v částce [částka] s úroky z prodlení od [datum] do zaplacení zamítnuta. Výrokem II. byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [částka] a výrokem III. byla žalobci uložena povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení [částka]. Rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] svým výrokem I. změnil napadený výrok I. rozsudku soudu I. stupně tak, že uložil povinnost žalované zaplatit žalobci [částka] s 2% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ve vztahu k částce [částka] s 3% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a 1% úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítavý výrok I. rozsudku soudu I. stupně potvrdil. Výrokem II. odvolacího soudu byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudu všech tří stupňů ve výši [částka]. Výrokem III. byla uložena povinnost uhradit České republice náhradu nákladů řízení, [anonymizováno] to žalobci ve výši [částka] a žalovanému ve výši [částka]. Výroky I. a III. nabyly právní moci dne [datum], výrok II. dne [datum]. Usnesením [anonymizována dvě slova] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] bylo dovolání žalobce do rozsudku MS v [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítnuto a usnesení nabylo právní moci dne [datum].

7. Z výzvy žalobce adresované žalovanému ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení částky [částka] do [datum] (čl. 23), žalovaný učinil nesporným, že tato výzva byla žalovanému doručena (čl.182).

8. Účastníci učinili nesporným (při jednání dne [datum], čl.173) následující skutečnosti: [stát. instituce], jako stavební úřad, dne [datum] vydal k žádosti [právnická osoba] [anonymizováno] s r.o., [IČO] (dále též„ Choagro“) územní rozhodnutí č. j. 543/98 o využití území pro zřízení pískovny na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Chotíkov. Odvolání obcí [obec] a [obec] někdejší [anonymizována dvě slova] [okres], referát životního prostředí, rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [číslo], zamítl a napadené územní rozhodnutí potvrdil, pročež uvedená rozhodnutí nabyla právní moci. Přezkumné řízení zahájené z podnětu [územní celek] bylo rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nejprve zastaveno; k rozkladu [územní celek] [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], napadené rozhodnutí ministerstva zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, aby ministerstvo dalším rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [anonymizováno] [spisová značka], změnilo rozhodnutí Okresního úřadu [okres] tak, že zrušilo původní (tj.„ první“) rozhodnutí stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne [datum] a vrátilo mu věc k dalšímu řízení jako správnímu orgánu I. stupně. Rozklad [anonymizováno] proti rozhodnutí ministerstva z [datum] byl zamítnut rozhodnutím [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a zrušovací rozhodnutí ze dne [datum] jím tak bylo potvrzeno. Nato dne [datum] [anonymizováno] přerušilo veškerou činnost v pískovně [obec]. [příjmení] (tj.„ druhé“) územní rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo opět zrušeno [anonymizována dvě slova] [okres] dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Třetí a vyhovující územní rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [okres] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], potvrzeno a dne [datum] nabylo právní moci. [anonymizováno] (výzvou) [územní celek], stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo [anonymizováno] vyzváno k předložení dalších dokladů v dané věci. [anonymizována dvě slova] v [obec] rozhodnutím ze dne [datum], č. j [číslo] [spisová značka], udělil [anonymizováno] – v závislosti na tehdy vydaném, tj. prvním, pravomocném územním rozhodnutí - povolení k hornické činnosti na předmětném pozemku, Choagro uzavřelo dne [datum] se [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], kom. spol. (dále též„ [anonymizována dvě slova] a [příjmení]“) smlouvu o zajištění těžby, nakládky a haldování v pískovně a o zajištění dopravy, evidence a vážení suroviny s tím, že platnost smlouvy byla omezena do [datum]; dodatkem z [datum] strany konstatovaly, že [anonymizováno] nemůže plnit smlouvu z důvodu dodatečného zrušení územního rozhodnutí na pískovnu v přezkumném řízení. [anonymizováno] mělo uzavřenou smlouvu se spol. [anonymizováno] a [příjmení] ze dne [datum], dle této smlouvy mělo zajištěnou bezplatnou skrývku, tj odtěžení svrchní vrstvy. Jelikož z cit. smlouvy po zrušení prvního územního rozhodnutí sešlo, muselo Choagro na vlastní náklady zajistit skrývku. [anonymizováno] uzavřelo [anonymizováno] panem [jméno] [příjmení] smlouvu o dílo dne [datum], jejímž předmětem bylo tzv. odtěžení skrývky v rozsahu 11 600m3. Pan [příjmení] [příjmení] vyúčtoval za odtěžení povrchové vrstvy v pískovně částku [částka], která byla také žalobcem uhrazena na základě faktur číslo: [číslo] vystavené na částku [částka], [číslo] vystavené na částku [částka], [číslo] vystavené na částku [částka] a [číslo] vystavené na částku [částka]. [anonymizováno] vznikla z titulu ušlého zisku z důvodu nemožnosti provozování skládky v prostoru, ve kterém se nacházel odtěžený štěrkopísek o objemu [číslo] m3 škoda ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobce dne [datum] uhradila společnosti [právnická osoba] celkem [částka].

9. Při jednání konaném dne [datum] (čl.181) učinili účastníci dále nesporná následující tvrzení: [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zrušeno proto, že chyběla stanoviska dotčených orgánů (závazný posudek hygienika, stanoviska vodohospodářských orgánů), nebylo dostatečně dořešeno napojení na dopravní a rozvodné sítě (nutné stanovisko referátu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] OÚ [okres]) a nebyl prokázán majetkoprávní vztah k sousednímu pozemku, kdy souhlas spoluvlastníka byl nutný k žádosti o změnu využití pozemku. Kladná stanoviska hygienika i vodohospodářského orgánu si opatřil v rámci (prvního) odvolacího řízení odvolací orgán – [anonymizována dvě slova] [okres] (vyústilo rozhodnutím č.j. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]). V dalším průběhu navazujícího správního řízení pak společnost [právnická osoba] předložila i souhlasné stanovisko vlastníka dotčených pozemků [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] z [datum] (v souvislosti s dočasností vztahu k žalobci byla tato souhlasná stanoviska překládána opakovaně, např. [datum] a [datum]). Společnost [anonymizováno] doložila i splněním požadavku dopravního napojení a napojení na rozvodné sítě. K původnímu návrhu [právnická osoba] (za prakticky obdobných podmínek) bylo vyhověno„ třetím“ územním rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], které dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci.

10. Z výše uvedeného dokazování vyplývá, že územním rozhodnutím [stát. instituce] z [datum] bylo vyhověno návrhu žalobce a bylo rozhodnuto o využití parcely č. kat. [číslo], k. ú. [obec] pro zřízení pískovny a na toto pravomocné rozhodnutí navazovalo i povolení [anonymizována tři slova] k těžbě prováděné hornickým způsobem, jehož závaznost i vlastní těžba, byla výslovně podmíněna existenci územního rozhodnutí. Rozhodnutím [stát. instituce] z [datum] bylo změněno rozhodnutí [anonymizováno] [okres] ze dne [datum] tak, že rozhodnutí stavebního úřadu [stát. instituce] z [datum] se ruší a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí. V novém řízení bylo vydáno [stát. instituce] dne [datum] územní rozhodnutí stejného obsahu jako z [datum], které po odvolacím řízení nabylo právní moci [datum]. Přestože následně probíhalo paralelně vícero dílčích řízení (a to i o vydání územního rozhodnutí), pak v konečném (třetím) rozhodnutí prvoinstančního orgánu bylo výslovně uvedeno, že se jím (kontinuálně) rozhoduje o (původní) žádosti žalobce podané dne [datum]. Do doby vydání„ prvního“ územního rozhodnutí uplynulo od zahájení řízení (aniž by řízení bylo správní řízení bylo v té době přerušeno) 8 měsíců a 16 dnů, do vydání posledního rozhodnutí ve věci (dne [datum]) pak uplynuly bez jediného dne čtyři roky.

12. Nároky žalobce upravuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (ve znění účinném do 30.6.2001)

13. Podle § 3 odst. 1, písm. a), b), c) z.č. 82/1998 Sb. (1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby") ,1) c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

14. Dle § 5 z.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

15. Podle § 13 odst. 1 z.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

16. Dle § 16 odst. 1, 2, 3, 4 z.č. 82/1998 Sb. (1) Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily. (2) Bylo-li rozhodnutí územního samosprávného celku přezkoumáno příslušným orgánem a následně byla rozhodnutí tohoto orgánu a územního samosprávného celku zrušena pro nezákonnost, může stát požadovat regresní úhradu na kraji, je-li příslušným orgánem orgán kraje, nebo na územním samosprávném celku. (3) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní úhradu. (4) Stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti územního celku v samostatné působnosti, územního celku v přenesené působnosti či úřední osoby na způsobení vzniklé škody.

17. Podle § 18 odst. 1 až 7 z.č. 82/1998 Sb. (1) Právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. (2) Zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu. (3) Byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti více osob, jsou povinny zaplatit regresní úhradu podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně. (4) Kdo je povinen platit regresní úhradu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. (5) Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit zejména s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně. (6) Ten, proti němuž byl uplatněn nárok na regresní úhradu, má proti subjektu, který po něm regresní úhradu požaduje, právo uplatnit všechny námitky, které tento subjekt mohl uplatnit vůči poškozenému v řízení o náhradě škody. (7) Povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle § 14 odst. 4 platí pro posouzení práva na regresní úhradu obdobně.

18. Ze skutkového stavu vyplývá a tyto skutečnosti byly zjištěny v řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], že se žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu vedoucímu ke vzniku škody společnosti [právnická osoba], a náhradu škody žalobce uhradil této společnosti dne [datum] ve výši celkem [částka]. Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Z tohoto hlediska za nesprávný postup, vedoucí k odpovědnosti státu, je vedle nevydání též opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být v souladu s uvedenými pravidly správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, to vše samozřejmě za předpokladu, že poškozenému vznikla škoda (majetková újma vyjádřitelná v penězích), která je v příčinné souvislosti s uvedeným postupem, tedy je-li nesprávný postup orgánu státu se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku (R NS ČR 25 Cdo 1851/2002).

19. Pokud tedy zde bylo územní rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] zrušeno proto, že chyběla stanoviska dotčených orgánů (závazný posudek hygienika, stanoviska vodohospodářských orgánů), nebylo dostatečně dořešeno napojení na dopravní a rozvodné sítě, (nutné stanovisko referátu dopravy a silničního hospodářství [anonymizována dvě slova] [okres]) a nebyl prokázán majetkoprávní vztah k sousednímu pozemku, kdy souhlas spoluvlastníka byl nutný k žádosti o změnu využití pozemku), pak nelze, než dovodit, že uvedené skutečnosti, jež měly ve výsledku fatální vliv na další délku a průběh správního řízení, zjevně ovlivnily jeho délku. Kladná stanoviska hygienika i vodohospodářského orgánu si bez obtíží opatřil v rámci (prvního) odvolacího řízení odvolací orgán – [anonymizována dvě slova] [okres] a nic nebránilo ani správnímu orgánu I. stupně si (v souladu se zákonem a včas) opatřit totožná stanoviska již před vydání (prvního) územního rozhodnutí. V dalším průběhu navazujícího správního řízení pak žalobce předložil i souhlasné stanovisko vlastníka dotčených pozemků [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] z [datum] (v souvislosti s dočasností vztahů k žalobci byla tato souhlasná stanoviska předkládána opakovaně, např. [datum] a [datum]), lze mít tedy za to, že pokud by žalobce byl řádně správním orgánem vyzván k doložení splnění požadavku dopravního napojení a napojení na rozvodné sítě (jež také žalobce rovněž na výzvu doložil), požadované listiny mohl předložit (resp. mohly být opatřeny správním orgánem) již v době do vydání„ prvního“ územního rozhodnutí dne [číslo]. Tomuto závěru nasvědčuje i další fakt, že s konečnou platností bylo k původnímu návrhu žalobce (za prakticky obdobných podmínek)„ třetí“ územní rozhodnutí (znovu) vydáno. Správní orgán mohl nakonec také původní řízení přerušit a v případě nedoložení potřebných dokladů ze strany žalobce následně jeho návrh zamítnout nebo požádat odvolací orgán o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí podle tehdy účinného správního řádu, nic z toho se ovšem nestalo. Nedodržením lhůt pro skončení správního řízení dle § 49 spr. řádu (ve znění do jeho novely zák. č. 29/2000 Sb.), kdy správní rozhodnutí mělo být dle zákona vydáno ve lhůtě do 90 dnů, tedy do [datum] došlo k překročení pořádkových lhůt a tím o nesprávný úřední postup (srov. R NS ČR 2 Cdon 607/97). Bylo v objektivních možnostech a schopnostech správního orgánu I. stupně opatřit (nebo od žalobce vyžádat) potřebné listiny a podklady do okamžiku vydání„ prvního“ územního rozhodnutí, které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího orgánu dne [datum] (to je zhruba s odstupem ještě dalších 5 měsíců po uplynutí lhůty zákonem vyhrazené k vydání rozhodnutí), pak právě s tímto okamžikem jde o nejzazší délku správního řízení, ve které už je zahrnuta i předpokládaná délka (jednoho) odvolacího řízení. Tato lhůta k vydání rozhodnutí nebyla dodržena a jednání správního orgánu je nesprávným úředním postupem (např. rozhodnutí NS ČR 30 Cdo 656/2013). Postupem [územní celek] a [anonymizována dvě slova] [okres] došlo v důsledku překročení pořádkových lhůt určených k vydání rozhodnutí k nesprávnému úřednímu postupu.

20. Poškozený (společnost [právnická osoba]) nemohl (při vzájemné provázanosti územního rozhodnutí a na něj navazujícího rozhodnutí báňského úřadu o povolení těžby) od okamžiku přerušení těžby do vydání třetího pravomocného územního rozhodnutí vykonávat činnost, která mu původně byla povolena. Mezi nesprávným úředním postupem a škodou musí existovat vztah příčiny a následku. V daném případě odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nikoliv včasném vydání územního rozhodnutí (v době od [datum] do [datum]), jehož absence bránila poškozenému pokračování v těžbě. Škoda vznikla následkem onoho nesprávného úředního postupu správních orgánů I. a II. stupně, neboť při včasném vydání konečného rozhodnutí by ke škodě v majetkové sféře poškozeného podle obvyklého chodu věcí nedošlo. Jednalo se o náklady, které poškozenému vyúčtoval [jméno] [příjmení] za odtěžení povrchové vrstvy v pískovně ve výši [částka], které by poškozený nemusel vůbec hradit a nesla by je podle uzavřené smlouvy spol. [anonymizováno] a [příjmení]. Dále poškozenému vznikl nárok z titulu ušlého zisku ve výši [částka] s příslušenstvím, z důvodu nemožnosti provozování skládky v prostoru, ve kterém se nacházel odtěžený štěrkopísek o objemu [číslo] m. Poškozenému tedy vznikl nároku na náhradu věcné škodu způsobenou zmařením odvezení skrývky v částce [částka] a náhradu ušlého zisku za znemožnění provozu skládky ve výši [částka], celkem [částka]. K tomu náleží i zákonný úrok z prodlení ve výši 2 % ročně od [datum] (počítaný od uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku u žalované České republiky (§ 15 odst. 1 z.č. 82/1998 Sb.) podle ust. § 1 tehdy účinného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., když dvojnásobek diskontní sazby vyhlášené Českou národní bankou činil 2%.

21. Zatímco odpovědnost státu a územního celku v samostatné působnosti za újmu způsobenou výkonem veřejné moci je odpovědností objektivní bez možnosti liberace, regresní úhrada je založena na odpovědnosti za zavinění. Ustanovení § 18 odst. 1 cit. zák. nijak nerozlišuje jednotlivé kategorie povinných z regresní úhrady, tudíž zavinění je vyžadováno bez ohledu na to, zdali regresní nárok míří proti konkrétním fyzickým osobám dle § 17 odst. 1 až 3 (včetně notáře a soudního exekutora) nebo proti úředním osobám dle § 3 odst. 1 písm. b), územním samosprávným celkům v přenesené působnosti dle § 3 odst. 1 písm. c), případně územním samosprávným celkům v samostatné působnosti dle § 16 odst.

2. Stát je oprávněn požadovat regres po subjektech, které újmu způsobily (např. notář nebo územní samosprávný celek v přenesené působnosti). Tato regresní odpovědnost za zavinění vzniká tehdy, jsou-li splněny následující předpoklady porušení právní povinnosti, vznik újmy, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy, zavinění. Ja bylo uvedeno výše škoda společnosti [právnická osoba], kterou Česká republika uhradila, vznikla následkem onoho nesprávného úředního postupu správních orgánů I. (žalobce) a II. stupně nedodržením příslušných správních předpisů upravujících délku a postup správního řízení a takovým jednáním došlo ke vzniku citované škody [částka] poškozené společnosti [právnická osoba], potažmo škody vzniklé během zákonných úroků z prodlení a nákladů řízení vzniklých žalobci v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. 19C 18/2004, které žalobce poškozené [právnická osoba] uhradil. Nezákonný postup územního celku (jeho správního orgánu) je nepochybně zaviněným jednáním žalovaného a který zodpovídá v celém rozsahu. Skutečnost, že odvolací orgán měl správnímu orgánu I. stupně v odvolacím řízení dát pokyny či sám si opatřit či vyžádat chybějící listiny od dotčených orgánů, nezbavuje správní orgán jeho odpovědnosti. Na druhou stranu skutečnost, že tak odvolací orgán ([anonymizována dvě slova] [okres]) tak neučinil, vedla soud k limitaci rozsahu regresní úhrady § 17 odst. 4 z.č. 82/1998 Sb. Rozsah náhrady, na kterou má stát z titulu regrese nárok a kterou je oprávněn požadovat po subjektech uvedených v odstavci 1 (úřední osoby definované zákonem, územní celky v přenesené působnosti) a odstavci 2 (územní celky), je omezena mírou účasti těchto subjektů na způsobení škody. Právě z přihlédnutím ke skutečnosti, že rozhodovací činnost správního orgánu I. stupně (stavebního úřadu [stát. instituce]) nebyla včas korigována rozhodnutím odvolacího orgánu ([anonymizována dvě slova] [okres]) považoval soud za podstatnou okolnost pro moderaci nároku žalobce v rozsahu jedné poloviny. Řízení u [název soudu] vedené pod sp.zn. [spisová značka] zahrnovalo 12 rozhodnutí soudů I. stupně odvolacího a dovolacího, kdy žalobce plnil dne [datum] společnosti [právnická osoba] [částka], ačkoli rozsudek ukládající toto plnění (rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]) byl následně rozsudkem [anonymizována dvě slova] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušen v celém rozsahu. S ohledem na délku a průběh tohoto nalézacího řízení považoval soud za spravedlivé užít moderačního práva i ohledně nároku žalobce na úroky z prodlení již od [datum] do zaplacení a přiznal je až od [datum], kdy nabyl právní moci výrok I. rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], kterým byla naposledy uložena povinnost [země] zaplatit společnost [právnická osoba] částku [částka] s 2% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit [částka] s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 150 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, s ohledem na částečná zpětvzetí po zahájení jednání a právo na poměrnou náhradu nákladů řízení by svědčil žalovanému. Žaloba bylo podána ohledně nároku [částka], vyplývala z někdejšího pravomocného rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], dle kterého žalobce plnil dne [datum] společnosti [právnická osoba]. Skutečnost, že následně došlo k zrušení tohoto rozhodnutí dovolacím soudem, následně k přiznání nároku spol. [právnická osoba] jen ve výši [částka] s příslušenstvím a skutečnost, že nárok žalobce soud moderoval ve smyslu § 18 odst. 5 z.č. 82/1998 Sb. považoval soud za natolik závažné, že vedla k aplikaci § 150 o.s.ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému. Když navíc nepřiznání náhrady nákladů řízení se s ohledem na postavení žalovaného, jako územního celku nemůže výrazně nepříznivě projevit v jeho majetkových poměrech.

Poučení