8 C 138/2025 - 92

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 59 526,27 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 075,80 Kč s tím, že tuto částku je oprávněna uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 727 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 35 450,47 Kč, úroku ve výši 12,9 % ročně z částky 27 400,86 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27 400,86 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 130,69 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 499 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 190,25 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 59 526,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 11. 2020 společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úroky a poplatkem za pojištění v 60 měsíčních splátkách ve výši 737 Kč (splátka bez pojištění 682 Kč + poplatek za pojištění 45 Kč), a to vždy do 25. dne příslušného měsíce. Žalovaná nehradila splátky předmětné zápůjčky řádně a včas, neboť v prodlení se ocitla již při první splátce splatné do 25. 12. 2020 a poslední platbu žalovaná uhradila dne 25. 7. 2021, proto právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila neuhrazené splátky zápůjčky ke dni 19. 11. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2022. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem dne 27. 4. 2022, přičemž celková výše postupované pohledávky činila 32 059,25 Kč (z toho neuhrazená jistina ve výši 27 400,86 Kč). Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 27 400,86 Kč, dlužného obchodního úroku k datu zesplatnění ve výši 1 130,69 Kč, neuhrazeného obchodního úroku ve výši 12,90 % ročně z částky 27 400,86 Kč od 20. 11. 2021 do 26. 6. 2024 kapitalizovaného částkou 9 190,25 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 27 400,86 Kč od 20. 11. 2021 do 26. 6. 2024 kapitalizované částkou 15 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 27 400,86 Kč od 20. 11. 2021 do 26. 6. 2024 kapitalizovaného částkou 6 055,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 130,69 Kč od 20. 11. 2021 do 26. 6. 2024 kapitalizovaného částkou 249,88 Kč a neuhrazeného poplatku za poštovní upomínku ve výši 499 Kč. Dále se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení příslušenství, a to úroku ve výši 12,90 % ročně z částky 27 400,86 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 27 400,86 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 130,69 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 499 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 190,25 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení (tedy od 26. dne po vyhotovení předžalobní výzvy). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě neuhrazených pohledávek předžalobní výzvou ze dne 26. 6. 2024. Žalobkyně dále doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z informací poskytnutých žalovanou a informací zjištěných z interních a externích datových zdrojů a registrů (BRKI, NRKI, SOLUS a ISIR), když v těchto registrech neměla žalovaná žádný závazek po splatnosti (SOLUS) či byla pozitivně vyhodnocena (BRKI / NRKI) a v registru ISIR byla bez záznamu. Právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřila deklarovaný příjem žalované ve výši 20 000 Kč s využitím komplexního statistického nástroje a deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti navýšila na částku 9 550 Kč (skládající se z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, výdajů na živobytí ve výši 3 550 Kč a ostatních výdajů ve výši 2 000 Kč), proto vycházela ze skutečnosti, že žalované zbývá na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje celkem 10 450 Kč. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaná na zápůjčku celkem uhradila částku 5 879,20 Kč. Žalobkyně doplnila, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví právní předchůdkyně žalobkyně, a to s využitím potvrzujícího kódu zaslaného sms zprávou na telefonní číslo [tel. číslo], přičemž návrh smlouvy byl nejprve potvrzen a zaslán žalovanou právní předchůdkyni žalobkyně a následně tento právní předchůdkyně žalobkyně potvrdila, čímž jej akceptovala.

2. Žalovaná na výzvu soudu, aby sdělila a doložila své aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry, nereagovala. K žalobě se nevyjádřila, k ústním jednáním konaným dne 25. 8. 2025 a dne 23. 9. 2025 se bez omluvy nedostavila, ačkoliv k nim byla řádně a včas předvolána, resp. o odročení jednání byla řádně a včas vyrozuměna. Žalobkyně se zúčastnila jednání konaného dne 25. 8. 2025, avšak k jednání konanému dne 23. 9. 2025 se bez omluvy nedostavila, ačkoliv o odročení jednání na tento termín věděla. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti žalované (jednání dne 25. 8. 2025), resp. obou účastníků (jednání dne 23. 9. 2025) v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] včetně akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 25. 11. 2020, produktových obchodních podmínek a všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč jako nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr na dobu určitou a žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s pojistným, a to v 60 měsíčních splátkách po 727 Kč (měsíční splátka jistiny a úroku ve výši 682 Kč + měsíční splátka pojištění ve výši 45 Kč), přičemž splatnost řádné měsíční splátky byla sjednána k 25. dni v měsíci, počínaje dnem 25. 12. 2020. Dále bylo sjednáno, že poskytnutý úvěr bude žalované vyplacen na bankovní účet č. [č. účtu], přičemž z tohoto bude rovněž splácen. Mezi stranami byla dále sjednána smluvní pokuta, kterou je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalované za její prodlení se splátkou, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, a poplatek ve výši 499 Kč za odeslanou poštovní upomínku k zaplacení dlužné částky. Dále bylo sjednáno, že pokud žalovaná přestane splácet půjčku, může právní předchůdkyně žalobkyně učinit celou půjčku okamžitě splatnou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,90 % ročně. Na návrhu je závěrem uvedeno v internetovém bankovnictví dne 25. 11. 2020; číslo mobilního telefonu [tel. číslo]; kód potvrzovací SMS: [hodnota]; [Jméno žalované]. Akceptace návrhu byla podepsána dne 25. 11. 2020.

4. Z přehledu informací k prověření úvěruschopnosti ke smlouvě č. [hodnota] včetně výstupu z prověření registru dlužníků a protokolu o ověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je vdaná, žije v nájmu, je zaměstnaná, její příjem činí 20 000 Kč, její výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, její výdaje na živobytí činí 2 000 Kč a ostatní výdaje činí 2 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila celkovou pravděpodobnost splácení úvěru žalovanou na 98,80 %, když mezi výdaje žalované započetla částku 4 000 Kč na bydlení, částku 3 550 Kč na životní náklady, částku 2 000 Kč na ostatní výdaje, tedy celkem 9 550 Kč, přičemž platební kapacitu žalované stanovila na částku 10 450 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále dle protokolu vycházela i z informací, že žalovaná v interních databázích nemá záznam, a z registrů ISIR, BRKI a SOLUS žalovaná nemá negativní záznam ani dluh po splatnosti. Z výstupu z prověření v registru BRKI učiněného 27. 3. 2025 žalovaná prošla v pořádku, tedy nebyla nalezena negativní informace.

5. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalované za měsíce leden 2020 až červenec 2020, listopad 2020 až prosinec 2020, leden 2021 až prosinec 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 11. 2020 žalované vyplatila částku 30 000 Kč. V měsíci leden 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 79,60 Kč a konečný zůstatek 14,90 Kč, příjmy za toto období činily celkem 200 Kč a výdaje 264,70 Kč. V měsíci únor 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 14,90 Kč a konečný zůstatek 135,74 Kč, příjmy za toto období činily celkem 150 Kč a výdaje 29,16 Kč. V měsíci březen 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 135,74 Kč a konečný zůstatek 17,74 Kč, příjmy za toto období činily celkem 2 020 Kč a výdaje 2 138 Kč. V měsíci duben 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 17,74 Kč a konečný zůstatek 38,63 Kč, příjmy za toto období činily celkem 550 Kč a výdaje 529,11 Kč. V měsíci květen 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 38,63 Kč a konečný zůstatek 9,63 Kč, příjmy za toto období činily celkem 2 500 Kč a výdaje 2 529 Kč. V měsíci červen 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 9,63 Kč a konečný zůstatek 180,54 Kč, příjmy za toto období činily celkem 200 Kč a výdaje 29,09 Kč. V měsíci červenec 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 180,54 Kč a konečný zůstatek 38,54 Kč, příjmy za toto období činily celkem 400 Kč a výdaje 542 Kč. V měsíci listopad 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 48,13 Kč a konečný zůstatek 388,13 Kč, příjmy za toto období činily celkem 45 500 Kč a výdaje 45 160 Kč, přičemž příjmová částka byla tvořena předmětným úvěrem ve výši 30 000 Kč a platbami od Finančního úřadu pro Jihočeský kraj v celkové výši 15 500 Kč. V měsíci prosinec 2020 byl počáteční zůstatek na účtu 388,13 Kč a konečný zůstatek 191,14 Kč, příjmy za toto období činily celkem 11 300 Kč a výdaje 11 497 Kč, přičemž příjmová částka byla z části tvořena platbou od Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ve výši 5 500 Kč. V měsíci leden 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 191,14 Kč a konečný zůstatek 2 127,38 Kč, příjmy za toto období činily celkem 67 000,06 Kč a výdaje 65 063,82 Kč, přičemž příjmová částka byla z části tvořena půjčkou ve výši 50 000 Kč. V měsíci únor 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 2 127,38 Kč a konečný zůstatek 831,34 Kč, příjmy za toto období činily celkem 14 000,01 Kč a výdaje 15 296,05 Kč, přičemž příjmová částka byla z části tvořena platbou od Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ve výši 11 500 Kč. V měsíci březen 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 831,34 Kč a konečný zůstatek -0,19 Kč, příjmy za toto období činily celkem 310 Kč a výdaje 1 141,53 Kč. V měsíci duben 2021 byl počáteční zůstatek na účtu -0,19 Kč a konečný zůstatek 2 842,51 Kč, příjmy za toto období činily celkem 71 475,10 Kč a výdaje 68 632,40 Kč, přičemž příjmová částka byla tvořena platbami od Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ve výši 71 475 Kč. V měsíci květen 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 2 842,51 Kč a konečný zůstatek 0 Kč, příjmy za toto období činily celkem 0 Kč a výdaje 2 842,51 Kč. V měsíci červen 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 0 Kč a konečný zůstatek -9,05 Kč, příjmy za toto období činily celkem 7 000 Kč a výdaje 7 009,05 Kč. V měsíci červenec 2021 byl počáteční zůstatek na účtu -9,05 Kč a konečný zůstatek -0,46 Kč, příjmy za toto období činily celkem 3 000 Kč a výdaje 2 991,41 Kč. V měsíci srpen 2021 byl počáteční zůstatek na účtu -0,46 Kč a konečný zůstatek -605,71 Kč, příjmy za toto období činily celkem 0 Kč a výdaje 605,25 Kč. V měsíci září 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 605,71 Kč a konečný zůstatek -1 159,35 Kč, příjmy za toto období činily celkem 0 Kč a výdaje 553,64 Kč. V měsíci říjen 2021 byl počáteční zůstatek na účtu –1 159,35 Kč a konečný zůstatek 1 223,79 Kč, příjmy za toto období činily celkem 0 Kč a výdaje 64,44 Kč. V měsíci listopad 2021 byl počáteční zůstatek na účtu -1 223,79 Kč a konečný zůstatek -1 248,94 Kč, příjmy za toto období činily celkem 0 Kč a výdaje 25,15 Kč. V měsíci prosinec 2021 byl počáteční zůstatek na účtu -1 248,94 Kč a konečný zůstatek -1 275,46 Kč, příjmy za toto období činily celkem 0 Kč a výdaje 26,52 Kč.

6. Z transakční historie ke smlouvě č. [hodnota] vyplývá, že dne 25. 11. 2020 byl čerpán úvěr v celkové výši 30 000 Kč a že na tento úvěr bylo žalovanou celkem uhrazeno 5 924,20 Kč, a to celkem v 8 splátkách, přičemž žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou první splátky, když tuto uhradila v plné výši až dne 28. 12. 2020. Žalovaná byla v prodlení rovněž se splátkou splatnou dne 25. 3. 2021, 25. 5. 2021 a 25. 6. 2021.

7. Z oznámení o zesplatnění půjčky ze dne 19. 11. 2021 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila smlouvu o půjčce uzavřenou dne 25. 11. 2020 za okamžitě splatnou, přičemž ke dni 19. 11. 2021 dlužná částka činila 29 236,96 Kč, z toho jistina ve výši 27 400,86 Kč, úrok ve výši 1 130,69 Kč, úrok z prodlení ve výši 26,41 Kč a ostatní poplatky ve výši 679 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů od data vyhotovení této výzvy.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2022 ve spojení s její přílohou č. 1 - seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 27. 4. 2022 a soupisem podaných zásilek ze dne 27. 4. 2022 byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.

9. Předžalobní výzvou k úhradě dlužných částek ze dne 26. 6. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 25. 6. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 53 593,44 Kč, a to ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 25. 11. 2020 před podáním žaloby, a to nejpozději do 21. 7. 2024. Výzva byla žalované zaslána na adresu [adresa].

10. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, uzavřela s žalovanou dne 25. 11. 2020 smlouvu o peněžité zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované částku 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku spolu s úrokem, poplatky za pojištění a poplatky v 60 měsíčních splátkách po 727 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 5 924,20 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2022. Žalovaná byla dne 26. 6. 2024 žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky, a to do 21. 7. 2024, přičemž tato výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty.

11. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

12. Smlouvu o peněžité zápůjčce uzavřenou mezi účastníky dne 25. 11. 2020 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 o.z. věty prvé lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

21. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu a jeho doplnění uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovanou a z informací zjištěných z interních a externích datových zdrojů a registrů (BRKI, NRKI, SOLUS a ISIR), když v těchto registrech neměla žalovaná žádný závazek po splatnosti (SOLUS) či byla pozitivně vyhodnocena (BRKI / NRKI) a v registru ISIR byla bez záznamu. Právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřila deklarovaný příjem žalované ve výši 20 000 Kč s využitím komplexního statistického nástroje a deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti navýšila na částku 9 550 Kč (skládající se z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, výdajů na živobytí ve výši 3 550 Kč a ostatních výdajů ve výši 2 000 Kč), proto vycházela ze skutečnosti, že žalované zbývá na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje celkem 10 450 Kč. Soud podotýká, že žalobkyně byla při ústním jednání konaném dne 25. 8. 2025 poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., přesto svá skutková tvrzení a důkazní návrhy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované ve lhůtě poskytnuté soudem více nedoplnila.

22. Žalobkyně jako doklady, z nichž vycházela právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované, označila a předložila přehled informací k prověření úvěruschopnosti, výstup z prověření registru dlužníků a protokol o ověření úvěruschopnosti. Z těchto bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně příjmy žalované nikterak neověřovala a vycházela z přijmu uvedeného žalovanou ve výši 20 000 Kč, který deklarovala za využití komplexního statistického nástroje. Dále bylo zjištěno, že právní předchůdkyně pro posouzení úvěruschopnosti žalované navýšila jí tvrzené výdaje z částky 8 000 Kč na částku 9 550 Kč, čímž stanovila zbývající finanční prostředky žalované na částku 10 450 Kč (20 000 Kč – 9 550 Kč). Dále bylo zjištěno, že žalovaná v interních databázích právní předchůdkyně žalobkyně neměla záznam, a v registrech ISIR, BRKI a SOLUS neměla žalovaná negativní záznam ani dluh po splatnosti. Soudu byly dále předloženy výpisy z účtu žalované za období leden 2020 až červenec 2020 a rovněž za období listopad 2020 až prosinec 2021. Z těchto je evidentní, že příjmy žalované za období leden 2020 až červenec 2020 činily celkem 6 020 Kč a výdaje žalované za toto období činily 6 061,06 Kč, žalovaná v tomto období neměla na účtu ani minimální úspory. V listopadu 2020 činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalované 48,13 Kč, její příjem v tomto měsíci činil 45 500 Kč, avšak částku 30 000 Kč představuje předmětná peněžitá zápůjčka poskytnutá žalované dne 25. 11. 2020, výdaje za tento měsíc činily 45 160 Kč.

23. Lze uzavřít, že žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti žalované neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Právní předchůdkyně žalobkyně příjmy ani výdaje žalované neověřovala, když dle sdělení [právnická osoba]. součástí procesu posouzení úvěruschopnosti žalované nebyly informace o výpisech z účtů žalované. Pokud by řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované na základě výpisů z účtu, které soudu byly předloženy, musela by dojít k závěru, že měsíční výdaje žalované jsou buď stejné jako její příjmy nebo dokonce její příjmy převyšují a že tedy žalovaná není schopna řádně úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů žalované a ne tyto vypočítávat ze statistických dat, zvlášť když měla možnost tak učinit (výpisy z účtu žalované měla k dispozici). Neověření příjmů a výdajů žalované implikuje účelovost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti žalované, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení její reálné situace. Bez zjištění a ověření skutečných příjmů a výdajů žalované a jejich porovnání nemohla žalobkyně posoudit, zda je žalovaná schopna splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 1819/2023), avšak v předmětné věci je postaveno najisto, že žalovaná nebyla schopna předmětný spotřebitelský úvěr splácet, když se ocitla v prodlení již s první splátkou splatnou dne 25. 12. 2020, za celou dobu uhradila pouze 8 splátek z celkových 60, přičemž z toho se ve 4 případech ocitla v prodlení s úhradou splátky, a dále již v lednu 2021 čerpala další půjčku ve výši 50 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tak uzavřením smlouvy o půjčce jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 30 000 Kč a žalovaná splatila celkem částku 5 924,20 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 24 075,80 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky za pojištění a další poplatky) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

25. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaná tak není povinna poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopna splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, žalobkyně současné poměry žalované nezná, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 075,80 Kč ve splátkách po 727 Kč měsíčně s ohledem na to, že při uzavření smlouvy o půjčce žalovaná souhlasila s tím, že částku 30 000 Kč splatí právní předchůdkyni žalobkyně právě ve splátkách ve výši 727 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou.

26. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, poplatky z pojištění, smluvní pokutu, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch je částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byla v rozsahu 59,55 % úspěšná žalovaná a v rozsahu 40,45 % byla úspěšná žalobkyně, žalované by tak náleželo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 19,10 %, jelikož se však řízení aktivně neúčastnila, žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

28. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly na rozhodnutí soudu zásadní význam. Rovněž konstatuje, že soud provedl veškeré účastníky navržené důkazy kromě výpisů z účtů vedených na jméno žalované u společnosti [právnická osoba]., za období od srpna do listopadu 2020, které žalobkyně označila jako důkaz, soud tyto vyžádal od právní nástupkyně společnosti [právnická osoba]., tedy od společnosti [právnická osoba]., avšak tato soudu sdělila, že těmito nedisponuje, proto soud tento důkaz zamítl.

Poučení