8 C 140/2020-165
Citované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 135 odst. 2 § 138 § 141 odst. 1 § 142 odst. 1 § 148
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 11 odst. 1 § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 3 písm. a § 13 § 13 odst. 4 § 14
Rubrum
Okresní soud v Sokolově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Stanislava Janků a přísedících Jaroslava Grochala a Jaroslavy Volfové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele takto:
Výrok
I. Žaloba o určení, že rozvázaní pracovního poměru výpovědí z důvodu §52 písm. e) z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ze dne [datum], které převzal žalobce od žalované dne [datum], je neplatné, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 27 215,82 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen nahradit státu náklady ve výši 4750Kč na účet Okresního soudu v Sokolově, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhá určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu § 52 písm. e) z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ze dne [datum], které převzal žalobce od žalované dne [datum] je neplatné, to vše s odůvodněním, že MUDr. [jméno] [příjmení] žalobce zaregistroval a před uzavřením pracovní smlouvy se žalovanou jej vyšetřil a pro účely uzavření pracovní smlouvy se žalovanou ze dne [datum] jej shledal zdravotně zcela způsobilým. Po lékaři doporučenému zákroku v nemocnici, žalovaná žalobci nařídila lékařskou prohlídku u [právnická osoba], se sídlem [adresa], kde se dne 18. 5. 2020 podrobil vyšetření u MUDr. [jméno] [příjmení], všeobecné praktické lékařky, která není jeho lékařem, kdy výsledkem mimořádné prohlídky provedené na žádost zaměstnavatele je lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 18. 5. 2020, ve kterém je uvedeno, že žalovaný pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce pro žalovanou. Žalobce považuje posudek v podobě vyplněného formuláře za neúplný a neurčitý, když z jeho obsahu nevyplývá, proč, resp. z jakých důvodů měl pozbýt dlouhodobě zdravotní způsobilosti a není popsána ona dlouhodobost v intencích běhu času, event. léčby, prognózy mého zdravotního stavu apod., což má přímou souvislost s rozvázáním mého pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele z důvodu § 52 písm. e) ZP. Dle § 52 písm. e) ZP (WK), musí být vydán kvalifikovaný lékařský posudek, že stav zaměstnance musí být dlouhodobý, tj. trvat déle než jeden rok (NS 21 Cdo 1754/2002, SRNS, svazek č. 24, s. 204 či NS 21 Cdo 2785/2010), a pokud žalobce byl k datu uzavření pracovní smlouvy se žalovanou ([datum]) způsobilým, nezpůsobilým k výkonu sjednaného druhu práce pro žalovanou by se mohl event. stát až 30. 10. 2020. Dne 26. 6. 2020 pak žalobce navštívil MUDr. [jméno] [příjmení], všeobecného praktického lékaře, který jej shledal plně pracovně způsobilým, když pak dočasně pracoval v [obec] u Státního statku [obec], jako řidič traktoru a zemědělských strojů, včetně jejich údržby, kdy tedy vykonával stejnou práci, jako vykonával pro žalovanou. Žalobce v rámci dupliky, při jednáních při závěrečném návrhu setrval na své shora přiblížené argumentaci a návrhu, dále rozporoval znalecký posudek.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí, žalobu navrhuje zamítnout, poukazuje na to, že důvody k podání výpovědi byly naplněny, přičemž žalovaná neměla a nemá vhodnou práci pro žalobce. Žalobce ve věci zejména zamlčel jeho déletrvající vážné zdravotní problémy – neurologické a se srdcem, kdy žalobci hrozilo a hrozí srdeční selhání, když měl opakované potíže, absolvoval řadu zdravotních vyšetření a podrobil se i zdravotním výkonům, kdy si ztěžoval na bolesti v paži. Žalovaná k výpovědi přistoupila po zralé úvaze a po mimořádné zdravotní prohlídce žalobce, jejímž výsledkem byl posudek o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce, kdy proti posudku žalovaný nepodal žádný opravný prostředek. Žalovaná tak nemohla připustit, aby žalobce prováděl sjednanou práci řídil obci traktor, nebo, aby používal motorovou pilu či křovinořez a ohrozil tak sebe, nebo další osoby či majetek. Představa zkolabování žalobce za volantem traktoru je pro žalovanou nepřijatelná. Žalovaná dále při jednáních a při závěrečném návrhu setrvala na své shora přiblížené argumentaci a návrhu na zamítnutí žaloby.
3. Soud věc projednal během čtyř ústních jednání, v jejich průběhu byli vyslechnuti účastníci a znalec, dále soud provedl listinné důkazy, následně bylo poslední jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku.
4. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce s žalovanou dne [datum] uzavřel pracovní smlouvu na dobu neurčitou s nástupem do práce dne [datum], na základě které u žalované pracoval na pozici řidiče silničních motorových vozidel, zámečníka, domovníka a prováděl další práce spojení s údržbou a úpravou zeleně v obci, práce spojené s likvidací komunálního odpadu, ostatní pomocné práce, přičemž před uzavřením pracovní smlouvy se žalovanou jej vyšetřil MUDr. [příjmení] dne [datum] a MUDr. [jméno] [příjmení] dne 1.11.2019 a pro účely uzavření pracovní smlouvy se žalovanou jej oba shledali zdravotně způsobilým. V průběhu trvání pracovního vztahu žalovaná žalobci nařídila lékařskou prohlídku u [právnická osoba], se sídlem [adresa], kde se dne 18. 5. 2020, kde se podrobil vyšetření u MUDr. [jméno] [příjmení], všeobecné praktické lékařky, kdy výsledkem mimořádné prohlídky provedené na žádost zaměstnavatele je lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 18. 5. 2020 vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb, ve kterém je uvedeno, že žalovaný pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce pro žalovanou. Proti posudku se žalobce neodvolal (nepodal návrh na přezkum posudku). Dne [datum] žalobce od žalované převzal výpověď z pracovního poměru z důvodu §52 písm. e) z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (ZP), neboť dle lékařského posudku vydaného MUDr. [příjmení] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost s tím, že pracovní poměr končí k [datum], současně u žalovaného nebylo volné žádné jiné pracovní místo odpovídající odborné kvalifikaci a zdravotní způsobilosti žalobce. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované do datové schránky dne 18.7.2020 oznámil, že s podanou výpovědí nesouhlasí a že trvá na dalším zaměstnávání u žalované dle pracovní smlouvy ze dne [datum]. Tato shodná tvrzení vzal soud za svá skutková zjištění. Spor tak zůstal pouze o tom, jaký byl zdravotní stav žalobce v době podání výpovědi z hlediska způsobilosti vykonávat sjednanou práci a s tím související spor z hlediska právního hodnocení - naplnění výpovědního důvodu §52 písm. e) z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (ZP).
5. Soud má dále z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce) za prokázané, že v průběhu pracovního vztahu, zejména jaře 2020 si žalovaný stěžoval u žalované na zdravotní obtíže a že některé náročnější fyzické práce nezvládá (účastnický výslech starostky [územní celek] [jméno] [příjmení]), dále žalobce postoupil řadu prohlídek a vyšetření - dne [datum] u MUDr. [příjmení] (evidencí docházky žalobce a propustkou z [datum]), [datum] u MUDr. [příjmení] (evidencí docházky žalobce a propustkou z 31.3.2020), 29.4.2020 u MUDr. [příjmení] (evidencí docházky žalobce a propustkou z 29.4.2020), dne 27.4.2020 kardiologické vystření v [obec] (účastnický výslech žalobce). Žalobce dlouhodobě, minimálně od nástupu do zaměstnání ke dni [datum] a při obdržení výpovědi dne 19. 5. 2020 trpěl a trpí těmito nemocemi - [anonymizováno 8 slov], v oblasti bederní páteře [anonymizováno 30 slov] těžkou poruchou statiky i dynamiky páteře, [anonymizováno 23 slov], bloky krční páteře, [anonymizováno 9 slov] s projevy chronických bolesti hlavy, [anonymizováno 12 slov] (bolesti poloviny hlavy) se slzením, [anonymizována dvě slova]. Dosavadní terapie v oblasti pohybového systému je s omezeným efektem. [anonymizováno 8 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]) [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Dále jsou bolesti levého ramenního kloubu vlevo, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] s omezením rozsahu pohybů i svalové síly levé horní končetiny. Dalším závažným onemocněním je [anonymizováno] choroba [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], s následnými atypickými opakovanými tlakovými bolestmi na hrudi, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kdy hůře toleruje i běžnou zátěž, zadýchá se, opotí se, vadí mu horko a dusno. Onemocnění vylučují z podstatné části vykonávat sjednanou práci u žalované, kdy nemohl vykonávat práce s křovinořezem a manipulovat s těžkými břemeny, další činnosti, jako opakované nastupování a vystupování z traktoru, připojování a odpojování vleku, či pracovních strojů, nakládání a vykládání komunálního odpadu, zámečnické práce spojené s broušením, vrtáním, opravy a údržba kování oken, žaluzií, údržba a výměna osvětlovacích těles, práce ve výškách, drobné zednické práce, by vedly ke zhoršení jeho zdravotních obtíží a k opakovaným a častým pracovním neschopnostem (závěry znaleckého posudku znalce doc. MUDr. Jiřího Chaloupky, CSc. Uvedená onemocnění [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] jsou trvalá onemocnění (znalecký posudek znalce doc. MUDr. Jiřího Chaloupky, CSc, výslech znalce doc. MUDr. Jiřího Chaloupky, CSc.). Zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý pro pracovní zařazení u žalované žalobce především pro nestálé klimatické podmínky a celkovou fyzickou zátěž, při vstupní prohlídce prováděné MUDr. [příjmení] by jej shledala zdravotně nezpůsobilým pro dané pracovní zařazení (lékařské vyjádření MUDr. [příjmení] ze dne 23.7.2020). Žalobce pracoval od 29.6.2020 do 20.7.2020 jako zemědělský pracovník, traktorista u společnosti [právnická osoba], [IČO] (pracovní smlouva z [datum] a potvrzení o zaměstnání.), dne 25.6.2020 žalobce podstoupil vstupní prohlídku, kdy byl shledán zdravotně způsobilý pro výkon sjednané práce (v lékařský posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 25.6.2020). Z ostatních provedených důkazů soud nevyvodil žádné relevantní zjištění pro tento spor.
6. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Listinné důkazy, krom lékařského posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 18.5.2020 a znaleckého posudku doc. MUDr. Jiřího Chaloupky, CSc, nebyly nijak rozporovány, navíc se vztahovaly k tomu, co je mezi účastníky nesporné.
7. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zák. práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti; v případě, že lékařský posudek nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2016, sp.zn. 21 Cdo 1804/2015, R 42/2017). V posuzovaném případě pak z lékařského posudku MUDr. [příjmení] není zřejmé, zda žalobce měl pozbýt vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost na základě obecného onemocnění či v důsledku nemoci z povolání, zejména však jsou ve věci pochybnosti o zdravotním stavu a zdravotní způsobilosti žalobce v kontextu jeho tvrzení, že je zdravotně způsobilý pro danou práci, a dále zjištění, že byl při vstupní prohlídce shledán pracovně způsobilým a též jej po obdržení napadené výpovědi z pracovního poměru následně praktický lékař MUDr. [jméno] [příjmení] shledal plně pracovně způsobilým a pracoval pak v [obec] u [právnická osoba] jako traktorista a zemědělský pracovník, kdy měl vykonávat obdobnou práci, jako vykonával pro žalovanou. Z těchto důvodů pak ve věci nebylo možné vycházet jen z lékařského posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy bylo nutné vyřešit odbornou otázku ve smyslu §127o.s.ř. soud proto přistoupil k ustanovení znalce, který zodpověděl zadané otázky ke zdravotnímu stavu žalovanému, které jsou pak zásadní pro zjištění ohledně naplnění daného výpovědního důvodu.
8. Znalecký posudek doc. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], odpovídá zákonné úpravě (z.č. 254/2019 Sb.) není vnitřně rozporný, je přesvědčivý, úplný ve vztahu k zadání, je z něj patrné, na základě jakých úvah došel ke svému závěru, které jsou logicky odůvodněné podloženy obsahem nálezu, a současně není v rozporu s ostatními provedenými důkazy, zejména s lékařským posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] a jejím lékařským vyjádření ze dne [datum], kde se tato lékařka vyjadřuje k absenci způsobilosti vykonávat sjednanou práci již při vzniku pracovně-právního vztahu, současně odpovídá i účastnickému výslechu žalované, když starostka obce hodnověrným způsobem popisovala obtíže žalobce a s tím související obavy o život a zdraví žalobce, ale i třetích osob, když právě tato zjištění starostky a její obavy iniciovaly podstoupení mimořádné prohlídky žalobce u MUDr. [příjmení]. Při svém výslechu pak znalec své závěry obájil. Pokud žalobce namítá odbornou nezpůsobilost znalce, kdy nemá atestaci z kardiologie, neurologie ortopedie, je nutné žalobci ozřejmit, že znalec má z hlediska své odbornosti zapsáno v evidenci znalců obor zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání (nyní pracovní lékařství), dále má atestaci z pracovního lékařství, poskytuje pracovně lékařské služby, je přednostou Klinice pracovního lékařství FN v [obec]. Pracovní lékařství, jak vysvětlil i sám znalec, je pak interdisciplinární odvětví, které se zabývá vlivem práce, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví pracovníků, prevencí, diagnostikou, léčbou a posudkovými aspekty nemocí způsobených nebo zhoršovaných prací a dohledem nad dodržováním zdravotně přijatelných pracovních podmínek, přičemž dle vzdělávacího programu (dostupného např. ve Věstníku MZ ČR) je součástí vzdělávání v tomto oboru jsou znalosti z různých dalších lékařských oborů (namátkou vnitřní lékařství, chirurgie, ortopedie, dermatologie, ORL, infekční lék atd.), v rozsahu potřebném pro jejich využití právě v posuzování a hodnocení zdravotního stavu pracovníků, prevenci poškození zdraví pracovníků vlivem práce, zlepšení jejich zdravotního stavu, podpoře zdravého životního stylu, zlepšování, případně udržení zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobého udržení pracovní schopnosti. Z čehož samozřejmě vyplývá, že znalec nemusí mít atestaci ke všem lékařským oborům, ke kterým se z hlediska posuzování pracovní způsobilosti vyjadřuje. Z těchto důvodů i soud zamítl důkazní návrh žalobce na ustanovení znalce profesora [jméno] [příjmení] z FN [část obce] [obec] a jiného znalce z oboru ortopedie pracujícího ve FN [anonymizováno] [část obce], [obec a číslo]. Pokud žalobce namítá, že nebyl znalcem osobně vyšetřen, soud se ztotožňuje s vysvětlením znalce, že pro vyhotovení znaleckého posudku to v některých případech není potřebné, což je právě tento případ, protože znalec posuzoval způsobilost žalobce vykonávat sjednanou práci ke dni podání výpovědi ([datum]), přičemž k vyšetření žalobce znalcem mohlo dojít nejdříve v červenci –srpnu 2021, kdy znalec obdržel spis od soudu, a takové vyšetření pro posouzení tehdejšího zdravotního stavu by nebylo nijak přínosné, kdy postačovalo vycházet z bohaté zdravotnické dokumentace žalobce, kterou měl znalec k dispozici. Z těchto důvodů pak soud pro nadbytečnost zamítl i důkazní návrh žalobce na výslech svědkyně [příjmení], která se měla vyjadřovat k okolnostem pozvání žalobce k vyšetření. K další námitce žalobce pak soud uvádí, že znalec ve znaleckém pracuje z lékařskými zprávami, které jsou relevantní k zodpovězení zadané znalecké otázky, současně znalec hodnověrně vysvětlil, že zdravotní dokumentace MUDr. [příjmení] a MUDr. [anonymizováno], kdy na závěrech lékařských posudků těchto lékařů žalobce staví svou obhajobu ke zdravotní způsobilosti, neobsahovaly všechny záznamy, byly stručné proto čerpal z jiných, zejména odborných zpráv specialistů, které byly v daném případě pro zodpovězení otázky podstatné, když obsahují anamnestické údaje, popis vlastního fyzikálního vyšetření, popis výsledky odborných vyšetření, diagnostický závěr, popis léčby a doporučení. Současně z těchto důvodů by bylo zcela nadbytečné vyslýchat MUDr. [příjmení], MUDr. [příjmení], MUDr. [příjmení], když ti lékaři by z odstupem času mohli ke zdravotnímu stavu žalobce uvést je ty skutečnosti, které vyplývající z jejich lékařských zpráv či vedené zdravotnické dokumentace, se kterými znalec ve svém posudku pracoval, případně osvětlil jak s nimi pracoval a posuzoval je. Proto soud tyto důkazní návrhy žalobce zamítl. Stejně tak by bylo nadbytečné vyžadovat zprávu o zdravotní způsobilosti jeho osoby ke sjednané práci od MUDr. [příjmení], když tento důkaz se měl vztahovat k tomu, že jej před nástupem do zaměstnání žalovaná nevyzvala k absolvovaní také prohlídky, a to z doby, kdy byl žalobce registrován u tohoto lékaře, když tvrzení, ke kterému je navrhován tento důkaz, nemá vliv na skutkové závěry uvedené níže, navíc to, že MUDr. [příjmení] žalobce před nástupem do zaměstnání shledal zdravotně způsobilým, je mezi účastníky nesporné, proto soud tento návrh též zamítl. Dále pak ze shora uvedených důvodů pak soud nevycházel i z účastnického výslechu žalobce, pokud jde o jeho zdravotní potíže, když jsou spolehlivě objektivizovány a prokázány znaleckými posudkem znalce.
9. Lze tedy uzavřít, že shora přiblížené námitky žalovaného k postupu znalce a k závěrům znaleckého posudku, ani případně další jiné námitky, se kterými se soud případně konkrétně nevypořádal, s ohledem na shora uvedené závěry a odpovědi znalce při jeho výslechu, nebyly způsobilé závěry o zdravotním stavu v době pracovního poměru u žalované a jeho způsobilost vykonávat sjednanou práci zpochybnit. Současně je nutné doplnit, ani nesporná tvrzení účastníků či žalobcem předložené lékařské posudky k jeho zdravotní způsobilosti (vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání k žalobci, vstupní prohlídka před nástupem ke společnosti [právnická osoba], nebo lékařská zpráva MUDr. [příjmení] ze dne 1.12.2020 (ta se vztahuje k období více jak 6 měsíců po podání napadené vypovědí a svědčí pouze o tom, že žalobce byl po lékařském zákroku - koronarografii, kdy k tomuto datu byl žalobce po tomto zákroku bez větších obtíží, provedený lékařský zákrok u žalobce měl za následek, že kritická místa na tepnách byla rozšířena, na zpomalení progrese předmětné choroby u žalobce má nejvíce vliv jím užívaná medikace, nic se však nemění na tom, že u žalobce jde o trvalé onemocnění, které jej pro sjednanou práci u žalované činí nezpůsobilým) nejsou způsobilá zvrátit níže uvedená skutková zjištění o zdravotním stavu žalobce v době při nástupu do zaměstnání k žalované, do podání napadené výpovědi včetně závěrů o nezpůsobilosti žalobce vykonávat sjednanou práci, když tato tvrzení a důkazy žalobce jsou jednoznačně vyvrácena znaleckým posudkem s doc. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], ze kterého vzal za prokázaný zdravotní stav žalobce a jaké činnosti nemůže vykonávat, kdy znalecký posudek navíc korespondují s dalšími provedenými důkazy (s lékařským posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] a jejím lékařským vyjádření ze dne 23.7.2020, a účastnickém výslechu žalované).
10. Pro doplnění k hodnocení důkazů pak soud uvádí, že též pro nadbytečnost a jednoznačné závěry znaleckého posudku o pracovní nezpůsobilosti žalobce nebyly provedeny ostatní důkazy navrhované žalovanou v jejím vyjádření k žalobě (č.l. 27).
11. Při svém rozhodnutí soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] od 1.11.2019 pracoval u žalované jako řidič silničních motorových vozidel, zámečník, domovník a prováděl další pomocné práce, přičemž již v době nástupu do této práce a při obdržení výpovědi dne [datum] trpěl závažnými a trvalými onemocněními [anonymizováno 6 slov], které z podstatné části vylučují vykonávat sjednanou práci u žalované, a to pracovat s křovinořezem a manipulovat s těžkými břemeny, další činnosti, jako opakované nastupování a vystupování z traktoru, připojování a odpojování vleku, či pracovních strojů, nakládání a vykládání komunálního odpadu, zámečnické práce spojené s broušením, vrtáním, opravy a údržba kování oken, žaluzií, údržba a výměna osvětlovacích těles, práce ve výškách, drobné zednické práce, by vedly ke zhoršení jeho zdravotních obtíží a k opakovaným a častým pracovním neschopnostem). Žalobce od žalované převzal výpověď z pracovního poměru z důvodů uvedených v ustanovení §52 písm. e) ZP, dne 19.5.2020, kdy výpověď je odůvodněna tím, že dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb MUDr. [jméno] [příjmení] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, současně u žalovaného nebylo volné žádné jiné pracovní místo odpovídající odborné kvalifikaci a zdravotní způsobilosti žalobce, s tím že pracovní poměr končí k [datum].
12. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení zákoníku práce, přičemž dospěl k závěru, že žalobce od žalované obdržel řádnou výpověď z pracovního poměru ve smyslu ustanovení §50, odst. 1-4 ZP, se zákonnou výpovědní lhůtou ve smyslu ustanovení §51, odst. 1 ZP, přičemž výpovědní důvod dle ustanovení §52 písm. e) ZP byl naplněn, když od počátku pracovněprávního vztahu u žalované žalobce neměl, vzhledem ke svému vážnému zdravotnímu stavu, dlouhodobě zdravotní způsobilost sjednanou práci vykonávat, což ve věci bylo prokázáno zejména znaleckým posudkem doc. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], ve spojení s lékařským posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] a jejím lékařským vyjádření ze dne [datum], a účastnickém výslechem žalované, které jednoznačně vyvrátily závěry lékařských posudků MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] o zdravotní způsobilosti žalobce uváděné v posudcích ze vstupních prohlídek žalobce. Pokud žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS 21 Cdo 1754/2002, SRNS, svazek č. 24, s. 204, či NS 21 Cdo 2785/2010), stav zaměstnance musí trvat déle než jeden rok a pokud žalobce byl k datu uzavření pracovní smlouvy se žalovanou ([datum]) způsobilým, nezpůsobilým k výkonu sjednaného druhu práce pro žalovanou by se mohl event. stát až 30. 10. 2020, není tento právní názor správný. Zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 1754/2002 je zcela nepřiléhavé, týkalo se jiného výpovědního důvodu (porušení pracovní kázně). Stejně tak je nepřiléhavé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 2785/2010, kdy pokud jde o hodnocení lékařského posudku po formální stránce, je nutné vycházet z toho, že ani po [datum] (tedy potom, co nabyl účinnosti zákon č. 202/2017 Sb.) nadále nepřichází v úvahu soudní přezkum rozhodnutí příslušného správního orgánu, kterým byl přezkoumán lékařský posudek, není možno takový posudek, resp. rozhodnutí příslušného správního orgánu o jeho přezkumu, považovat za rozhodnutí, z něhož by mohl soud v občanském soudním řízení ve smyslu § 135 odst. 2 OSŘ bez dalšího vycházet, neboť‚ není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech (srov. závěry cit. nálezu ÚS z 23. 9. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 11/08). Což znamená, že i pro právní stav po dni 31. 10. 2017 zůstávají v platnosti závěry Nejvyššího soudu učiněné v rozsudku z 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, kdy právě v intencích rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1804/2015 soud ve věci rozhodoval. Pokud jde o dlouhodobost pozbytí zdravotní způsobilosti, je pak nutné vycházet z ustanovení §74, odst.4 zákona č. o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb., kde se uvádí, že za dlouhodobý stav je nutno považovat každý stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho způsobilost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že bude trvat déle než 180 dnů. S ohledem na závěry znaleckého posudku, kdy u žalovaného jde trvalé obecné onemocnění, kterým trpěl již při nástupu do zaměstnání, je nutné uzavřít, že tato doba byla s přehledem naplněna, když ke dni podání výpovědi tento dlouhodobý stav trval nejméně 6 měsíců a 19 dnů. Pokud pak žalobce argumentuje ulehčenými pracovními podmínkami, je zapotřebí uvést, že zákoník práce takový termín nezná, tento termín se objevuje v komentáři Wolters Kluver k ustanovení §52 písm. e) ZP, kde objevuje v podobě, že„ Sama skutečnost, že byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod, však ještě nezakládá existenci tohoto výpovědního důvodu. Stane-li se např. zaměstnanec invalidním proto, že je schopen dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání vykonávat za zvlášť ulehčených podmínek, jsou v tomto případě důvody pro výpověď splněny jen tehdy, pokud zaměstnavatel nemá možnost tyto zvlášť ulehčené podmínky vytvořit“. Tento komentářový názor se tedy jednak týká věci, kde byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod, což samo osobě neznamená naplnění výpovědního důvodu dle §52 písm. e) ZP, navíc v dané věci, s ohledem na náplň práce žalobce u žalovaného a jeho trvalé zdravotní obtíže, je možnost vytvořit zvlášť ulehčené podmínky z povahy věci zásadně vyloučena.
13. Lze tedy uzavřít, že po skutkové stránce žalobce trpí trvalým onemocněním vyučující vykonávat sjednanou práci u žalovaného, po právní stránce tak pozbyl dlouhodobě způsobilost vykonávat sjednanou práci u žalovaného a byl tak naplněn výpovědní důvod dle ustanovení §52 písm. e) ZP, přičemž soud se po skutkové, právní i procesní stránce řádně a konktrétně vypořádal se všemi relevantními námitkami a důkazními žalobce.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 215,82 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 560,18 Kč za 4 cesty [ulice] [anonymizováno] - [obec] a zpět vozem [příjmení] [jméno], r.z. [anonymizováno] [číslo], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 377,87 Kč za 30 ujetých km v částce 177,87 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 377,87 Kč za 30 ujetých km v částce 177,87 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 402,22 Kč za 30 ujetých km v částce 202,22 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 402,22 Kč za 30 ujetých km v částce 202,22 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 360,18 Kč ve výši 3 855,64 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne 9. 7. 2021 dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 5 000 Kč. Za účelné lze považovat toliko takové úkony advokáta, které byly potřebné (nezbytné) k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě, pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení. Žalobkyni oproti požadované částce na nákladech řízení ve výši 31656,02 Kč nebyla přiznána náhrada za jeden úkon právní služby, a to za vyjádření k duplice, když žalovaná se k této duplice vyjádřila při ústním jednání, navíc i písemné vyjádření by soud vzhledem k obsahu ústního vyjádření nepovažoval za účelně vynaložený úkon.
15. Dle ustanovení § 148 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, aby nahradili státu náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je zavinili. U pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 ve výši státem placených nákladů řízení se úrok z prodlení nevyměřuje. Pro vymáhání pohledávek uvedených v odstavci 3 se uplatní postup stanovený daňovým řádem. V daném případě státu vznikly náklady v souvislosti s přiznáním znalečného znalci ve výši 8500Kč, které bylo přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 3.12.2021, č.j. 8 C 140/2020-119 a dále znalečné ve výši 1250Kč, které bylo přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 10.6.2022, č.j. 8 C 140/2020-165, kdy po započtení zálohy na znalečné ve výši 5000Kč zbývá uhradit 4750Kč. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení, v tomto řízení odpovídá výsledek řízení v zásadě úspěchu ve věci, tj. náklady řízení státu platí ten účastník, který ve věci nebyl úspěšný, což je v daném případě žalobce, proto tato povinnost byla uložena žalobci. Soud současně nezjistil u žalobce předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o.s.ř., když v průběhu řízení nepožádal o osvobození od soudních poplatků ani nesděloval žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by soud mohl takové předpoklady s tím, že by nebylo v jeho moci uhradit předmětnou částku (4750Kč).
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.