8 C 145/2023 - 221

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kristýny Stachové a přísedících Miluše Boronkajové a Libuše Vaculíkové ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [právnická osoba] [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru podle ust. § 69 zákoníku práce takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovaným dne [datum] je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u okresního soudu [datum] se žalobce domáhal, aby okresní soud určil neplatnost rozvázání pracovního poměru dle ust. § 69 zákoníku práce, tedy, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovaným dne [datum], je neplatná. Uváděl, že od [datum] pracoval u žalovaného na pozici vedoucí oddělení dopravních agend, požární ochrany a BOZP (oddělení tzv. „DAP“). Jeho pracovní náplň tvořilo zajišťování výkonu státní správy a státního odborného dozoru v silniční dopravě podle ust. § 34 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o silniční dopravě, tj. výkon funkce dopravního úřadu pro taxislužbu a MHD, zajišťování ostatní dopravní obslužnosti územního obvodu města, posuzování a ověřování odborné způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel a jiných. Žalobce byl v dané době jedinou osobou u zaměstnavatele s odbornou způsobilostí pro výkon této agendy. Dne [datum] dal žalovaný žalobci výpověď dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost žalobce v důsledku organizačních změn. Ve výpovědi bylo uvedeno, že za účelem zvýšení efektivnosti práce rozhodl žalovaný usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] o zrušení oddělení dopravních agend, požární ochrany a BOZP k [datum], v důsledku čehož zanikla pracovní pozice žalobce. Dále žalobce uvedl, že sdělil žalovanému dopisem ze dne [datum], že považuje výpověď za neplatnou a ve smyslu ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce považuje výpověď za neplatnou a tvrdí, že „údajná organizační změna přijatá usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] ve skutečnosti představovala ryze účelový krok, jehož jediným cílem bylo, aby se žalovaný protiprávně zbavil osoby žalobce“. Tvrdí, že pracovní poměr žalobce měl z důvodu zvýšení efektivity skončit k [datum]. Žalovaný však již dne [datum] uskutečnil výběrové řízení na pracovní pozici související s agendou plánu udržitelné mobility města (tzv. PUMM). Účast v tomto výběrovém řízení nebyla žalobci ze strany žalovaného nabídnuta. Žalobce tvrdí, že v žádném případě nebyl pro žalovaného nadbytečný, když žalovaný v podstatě ihned po sporném rozvázání pracovního poměru se žalobcem přijal dalšího zaměstnance, který měl na starosti záležitosti týkající se dopravy. Dále žalobce poukazoval na to, že žalovaný dne [datum] rozhodl o zvýšení celkového počtu zaměstnanců o 2 ze 194 na 196 s účinností od [datum]. Dále uvedl, že žalovaný schválil dne [datum] usnesení č. j. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka], kterým byl přijat plán udržitelné mobility „PUMM“, který předpokládal vytvoření dvou pracovních pozic, z čehož jedna pozice byla určena pro oddělení dopravních agend, požární ochrany a BOZP vedené žalobcem. Žalobce tvrdí, že žalovaný nejprve rozhodl, že kvůli plánu PUMM bude na oddělení vedeném žalobce vytvořeno nové pracovní místo, následně však samotné oddělení nečekaně zrušil, aby poté ony 2 nové pracovníky skutečně přijal, a dokonce navýšil kvůli nim počet zaměstnanců. Žalobci však ani jedno z těchto míst nabídnuto nebylo, i přesto, že pro výkon této agendy má kvalifikaci. Z těchto důvodů považuje žalobce organizační změnu za pouze účelovou, tedy přijaté usnesení považuje za účelové. Žalobce má za to, že o tom, že organizační změna byla přijata ryze účelově svědčí i fakt, že žalovaný nikdy žádným způsobem neobjasnil, jak by měla organizační změna a s ní související rozvázání pracovního poměru žalobce přispět k vyšší efektivitě činnosti zaměstnavatele. Žalobce tvrdil, že neexistovalo žádné hodnocení činnosti oddělení dopravních agend, požární ochrany a BOZP anebo žalobce. Žalobce uváděl, že organizační změna byla připravována na poslední chvíli, takže o ní mnozí zaměstnanci úřadu ani nevěděli, a to ani nadřízený žalobce [jméno FO]. [jméno FO]. Žalobce je přesvědčen, že cíl organizační změny od počátku směřoval k tomu, aby se žalovaný zbavil žalobce jako svého zaměstnance. Žalobce dále uvedl, že není pravdou, že mu žalovaný nabídl 3 jiné volné pracovní pozice, jak je uvedeno ve výpovědi. Je pravdou, že žalovaný nabídl žalobci jiné pracovní pozice, tyto však vůbec neodpovídaly kvalifikaci žalobce a jeho platovému zařazení, když jako vedoucí oddělení byl žalobce zařazen v 11. platové třídě a žalovaný žalobci nabídl např. místo správce budovy radnice v 8. platové třídě. Dále žalobce poukazoval na to, že mu tajemník žalovaného na osobní schůzce dne [datum] sdělil, že už nemůže ustát tlak na jeho odvolání a musí jej propustit a dotázal se ho, zdali nechce odejít sám. Žalobce tento postup odmítl, protože si nebyl vědom žádného pochybení, naopak byl vždy hodnocen kladně. Žalobce poukazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015 sp. zn. 21 Cdo 695/2014, tj. závěr, že pokud rozhodnutím zaměstnavatele popř. jeho realizací u zaměstnavatele, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle, a že tedy zaměstnavatel ve skutečnosti jen předstíral přijetí organizačního opatření se záměrem zastřít své skutečné záměry, je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně významné z hlediska ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, nebylo přijato. Při zkoumání toho, co zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením, je třeba posuzovat jednání zaměstnavatele vždy v jeho úplnosti a logické návaznosti. Dále žalobce poukazoval na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4568/2017, tj. závěr, že přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, případně obsazení tohoto místa zaměstnavatelem některým ze stávajících zaměstnanců, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu. V takovém případě totiž nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným, a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ust. § 52 písm. c) zákoníku práce.

2. Žalovaný žalobu neuznal a navrhnul její zamítnutí. Žalovaný učinil nesporným, že dne [datum] dal žalobci výpověď. Výpověď považuje za platnou s tím, že na jejím základě došlo k zániku pracovního poměru žalobce. Žalovaný uvedl, že [jméno FO]. [jméno FO], tajemník žalovaného, (dále také jako „tajemník žalovaného“) řešil v průběhu roku 2022 a roku 2023 s vedoucím odboru správního [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] přetížení a nedostatečné personální obsazení na odboru správním, oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. [tituly před jménem] [jméno FO] na tuto skutečnost tajemníka opakovaně upozorňoval. Jednalo se o vyřizování agendy na úseku řidičských průkazů, při výkonu státní správy ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zákona č. 247/2000 Sb., dále rozhodování o zadržení řidičského průkazu a rozhodování o udělení, podmínění, omezení, odnímání a vrácení řidičského oprávnění a zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění. Dále se jednalo o úsek výkonu činností v oblasti bodového hodnocení řidiče a rozhodování o profesní způsobilosti řidiče. Pro řešení nedostatečného personálního obsazení, bylo podle názoru vedoucího odboru, nezbytné doplnit oddělení registru vozidel a řidičských průkazů nejméně o jednu polovinu pracovního úvazku, což však v dané době nebylo možné, když počet zaměstnanců schválený radou města byl zcela naplněn a nebylo možné přijmout dalšího zaměstnance. Z těchto důvodů prověřoval tajemník žalovaného pracovní vytíženost zaměstnanců na jednotlivých odborech s cílem najít volné kapacity pro posílení personálního obsazení oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Tajemník žalovaného prověřoval pracovní vytíženost zaměstnanců na jednotlivých odborech s cílem najít volné kapacity pro posílení personálního obsazení oddělení registru vozidel a řidičských průkazů, a to v oblastech státní správy, které měly nejblíže k registru vozidel a řidičských průkazů. Proto tajemník žalovaného uložil na počátku roku 2023 [jméno FO]. [jméno FO] jako vedoucímu odboru organizačního vypracovat přehled o rozsahu činnosti zkušebních komisařů, kteří v rámci činnosti tohoto odboru zajišťovali provádění zkoušek odborné způsobilosti při získávání řidičského oprávnění v období roku 2022 a 2023. Jednalo se o činnost zkušebních komisařů [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Z analýzy provedené [jméno FO]. [jméno FO] vyplynulo, že pracovní vytížení těchto zkušebních komisařů je kolísavé s ohledem na průběh kalendářního roku. Pro řešení situace na odboru správním, oddělení registru vozidel a řidičských průkazů zpracoval tajemník žalované Návrh změny Opatření obce č. [hodnota]/[rok], Organizačního řádu [právnická osoba] v [adresa], kterou navrhoval zrušení oddělení dopravních agend, požární ochrany a BOZP a přesunutí části činností a pravomocí tohoto zrušeného oddělení na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů, konkrétně výkon agendy státního dozoru nad výkonem činnosti autoškol a profesní způsobilosti dle zákona č. 247/2000 Sb., včetně metodického řízení autoškol ve správním obvodu ORP [adresa] s výjimkou výkonu agendy státního dozoru nad výkonem činnosti autoškol a profesní způsobilostí dle uvedeného zákona. Zbylou část pravomocí a činnosti oddělení DAP navrhoval ponechat na odboru organizačním pod přímým vedením vedoucího odboru [jméno FO]. [jméno FO]. S navrhovaným zrušením oddělení DAP byl spojen i zánik funkce vedoucího oddělení. V důvodové zprávě předložené radě města jsou popsány důvody navrhované organizační změny. Zejména, že převodem zkušebních komisařů na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů dojde k personálnímu posílení oddělení s důrazem na zastupitelnost zaměstnanců. Dále dojde k úspoře mzdových a provozních nákladů souvisejících se zánikem pracovního místa vedoucího oddělení, když zbylý počet zaměstnanců zrušeného oddělení bude přímo řízen vedoucím odboru. Žalovaný upozornil na to, že celý postup a způsob, jakým dojde prostřednictvím navrhované organizační změny ke zvýšení efektivity, byl podrobně popsán v podkladech pro rozhodnutí rady města. Dále žalovaný uvedl, že Rada města [adresa] na své 12. schůzi dne [datum] přijala usnesení č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka], kterým schválila návrh tajemníka žalovaného, tedy Návrh změny Opatření obce č. [hodnota]/[rok] Organizačního řádu [právnická osoba] v [adresa]. Žalovaný upozornil na to, že změna organizačního řádu je výlučně v pravomoci rady města, která na základě podkladů, které k návrhu zpracoval tajemník, může rozhodnout také tak, že navrhovanou změnu odmítne, příp. návrh upraví. V tomto případě rada města předložený návrh tajemníka schválila. Bylo bezpředmětné a předčasné informovat zaměstnance žalovaného před rozhodnutím rady města, když k žádné změně nemusí dojít. Dále žalovaný uvedl, že [datum] svolal tajemník žalovaného jednání a informoval na něm všechny zaměstnance zařazené do odboru organizačního o tom, že rada města předchozí den schválila předmětnou změnu organizačního řádu a tajemník žalovaného na jednání vysvětlil, v čem změna spočívá a proč ke změně došlo a v čem bude spočívat zvýšení efektivity a hospodárnosti. Zápis z této porady pořízený [jméno FO]. [jméno FO] byl rozeslán elektronickou poštou zaměstnancům z odboru organizačního, a tedy i žalobci. V souladu se schválenou změnou organizačního řádu žalovaného byla uvedená agenda převedena na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů a spolu s touto agendou byli na toto oddělení také převedeni dva zkušební komisaři [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Popis pracovního místa obou převedených zaměstnanců byl doplněn o tyto činnosti: na úseku řidičských průkazů, při výkonu státní správy ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zákona č. 247/2000 Sb., rozhodování o zadržení řidičského průkazu, rozhodování o udělení, podmínění, omezení, odnímání a vrácení řidičského oprávnění a zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění. Dále na úseku výkonu činností v oblasti bodového hodnocení řidiče, a to zejména: provádění v registru řidičů záznamů o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení a oznamování řidiči dosažení 12 bodů v bodového hodnocení řidiče a výzvy k odevzdání řidičského průkazu a rozhodování o profesní způsobilosti řidiče. Žalovaný tvrdí, že popsaným organizačním opatřením žalovaný prokazatelně personálně posílil oddělení registru vozidel a řidičských průkazů tak, že již není třeba doplnit uvedené oddělení o další polovinu pracovního úvazku, protože chybějící kapacita je nyní podle potřeby doplňována také prostřednictvím [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Uspořeny byly finanční prostředky v ročním objemu cca 250.000 Kč, které představují pouze mzdové náklady na polovinu pracovního úvazku zaměstnance s předmětnou kvalifikací a pracovním zařazením. Současně došlo ke zrušení pracovního místa vedoucího oddělení dopravních agend, požární ochrany a BOZP, přesunutí části činností a pravomocí tohoto zrušeného oddělení na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů a k rozdělení zbylých činností mezi vedoucího odboru organizačního a další zaměstnance tohoto odboru, což představuje finanční úsporu v ročním objemu cca 800.000 Kč. Dále se žalovaný vyjadřoval k Plánu udržitelné městské mobility „PUMM“. Vysvětloval, že se jedná především o strategický dokument, který slouží zejména pro koncepční naplňování dlouhodobých cílů a je podkladem pro strategické řízení. Zastupitelstvo města sice tento dokument schvaluje, to ale neznamená, že tímto schválením by rozhodlo o realizaci všeho, co tento dokument obsahuje. Žalovaný uvedl, že skutečně na str. 135 a 136 tohoto dokumentu je doporučen vznik pracovní pozice Koordinačního pracovníka, který bude mít na starosti právě koordinaci plnění cílů PUMM a dále Koordinačního pracovníka, který bude řešit plán optimalizace MHD. PUMM ovšem nestanoví, kdy mají být tyto pozice zřízeny. Žalovaný dále uvedl, že poprvé byl schválen „Akční plán udržitelné městské mobility pro rok 2023“, a to usnesením Rady města [adresa]/[spisová značka]/[spisová značka] ze dne [datum], který má podobu tabulky. Bylo tak rozhodnuto o vytvoření pozice pracovníka pro koordinaci koncepce dopravy a hájení koncepčních zájmů samosprávy s tím, že toto bylo svěřeno do působnosti oboru rozvoje města (označen jako nositel) s tím, že je zde uvedeno stav: příprava, což znamená že odbor rozvoje města má začít v průběhu roku 2023 připravovat zřízení pracovní pozice „pracovníka pro koordinaci koncepce dopravy a hájení koncepčních zájmů samosprávy“. Dle harmonogramu má být tato pracovní pozice zřízena nejpozději do konce roku 2023. Přípravu popisu pracovního místa, dle pověření tajemníka žalovaného, vytvořila [jméno FO]. [jméno FO], když tajemníkovi dne [datum] zaslala popis pracovního místa e-mailem, včetně dalších podkladů pro vyhlášení výběrového řízení na obsazení této pozice. Na základě pokynu tajemníka žalovaného ze dne [datum] bylo dne [datum] zveřejněno výběrové řízení na „Koordinátora městské mobility“. Bylo rozhodnuto o tom, že obě činnosti uvedené na str. 135 a 136 PUMM bude vykonávat jedna osoba s ohledem na úsporu nákladů. Zájemci o tuto pozici mohli podávat přihlášky do výběrového řízení do [datum]. Žalobce svoji přihlášku nepodal. Pohovory s uchazeči proběhly dne [datum] a dne [datum] byl na základě doporučení výběrové komise vyhlášen vítězný uchazeč. Dále žalovaný uvedl, že pracovní pozice, kterou zastával žalobce má minimální, spíše ale žádný obsahový a profesní průnik s pozicí koordinátora městské mobility. Podrobně popsal, že žalobce jako vedoucí oddělení dopravní agend, PO, BOZP měl jiný soubor činností. Dále žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce, že žalovaný rozhodl dne [datum] o zvýšení počtu zaměstnanců o 2 ze 194 na 196, je nepravdivé. Uvedl, že od okamžiku schválení PUMM zastupitelstvem města, rada města rozhodla o zvýšení počtu zaměstnanců pouze ve dvou případech, a vždy to souviselo s nárůstem agendy v jiné oblasti spravované [právnická osoba] v [adresa] a podklady pro každé rozhodnutí byly řádně odůvodněny. Jednalo se o rozhodnutí rady města č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] ze dne [datum], kterým rada města rozhodla o navýšení počtu zaměstnanců ze 194 na 195, a to z důvodu rozšíření počtu zaměstnanců, kteří vykonávají agendu pěstounské péče. Mzdové náklady na tuto agendu jsou hrazeny z dotace poskytované státem a nemají dopad do rozpočtu města. Druhým rozhodnutím bylo usnesení č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] ze dne [datum], kterým rada města rozhodla o navýšení počtu zaměstnanců ze 195 na 196 z důvodu rozšíření počtu zaměstnanců na oddělení přestupků v rámci agendy řešení přestupků a vymáhání pokut, vše v souvislosti s nárůstem této agendy po zahájení činnosti radarového rychloměru v [adresa]. Nárůst agendy byl tak velký, že bylo nezbytné přijmout dalšího zaměstnance. Žalovaný dále uvedl, že z pozice zaměstnavatele neměl nikdy výhrady ke kvalitě práce žalobce, který vždy plnil pracovní povinnosti řádně a včas. Jediný důvod, proč byl rozvázán pracovní poměr, je uveden ve výpovědi ze dne [datum]. Žalovaný uvedl, že žalobci nabídl 3 pracovní pozice uvedené ve výpovědi, když v jednom případě se jednalo o úřednickou pozici zařazenou do 10. platové třídy, tj. „Referent krizového řízení, obranného plánování a ochrany obyvatelstva“. Jednalo se o úřednickou pozici v rámci oddělení, které žalobce vedl a po zrušení oddělení musela být pozice zachována, protože její existence vyplývá ze zákona. Zaměstnankyně, která pozici vykonávala, odešla do starobního důchodu. K této pracovní pozici, měl podle názoru žalovaného, žalobce velmi blízko. Zaměstnankyně, která pozici vykonávala, byla přímou podřízenou žalobce. Žalobce všechny nabízené volné pracovní pozice odmítl, o čemž je pořízen písemný záznam ze dne [datum], který žalobce podepsal. Dále žalovaný uvedl, že při jednání dne [datum], kterého se zúčastnil tajemník žalovaného a [jméno FO], žalobce poté, co odmítl všechny nabízené pracovní pozice, sdělil tajemníku žalovaného, že tyto pracovní pozice odmítá také proto, že nemá zájem pro žalovaného pracovat a nechce mít nic s žalovaným společného jako se zaměstnavatelem. Žalobce před skončením pracovního poměru u žalovaného předal celou svou agendu příslušným zaměstnancům a sdělil, že má již nové zaměstnání, do kterého nastupuje. Žalovaný tvrdí, že je obecně známo, že žalobce ihned po skončení pracovního poměru u žalovaného začal pracovat na Městském úřadě v [adresa] ve státní správě v oblasti dopravy. Žalovaný uvedl, že podání této žaloby ze dne [datum] obsahuje poprvé prohlášení žalobce, že žalobce trvá na tom, aby byl stále zaměstnán u žalovaného. Žalovaný se pozastavil nad tím, že mu není jasné, jakým způsobem by žalobce ukončil svůj stávající pracovní poměr a nastoupil zpět do zaměstnání k žalovanému v případě úspěchu ve sporu. Žalovaný má pochybnosti o vážnosti vůle žalobce nastoupit zpět do zaměstnání u žalovaného.

3. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že vedoucím oddělení DAP byl jmenován na základě výsledků výběrového řízení dne [datum]. Organizační odbor byl zřízen od [datum] (schváleno radou města usnesením č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]). Od [datum] žalobce pracoval u žalovaného na pozici vedoucího oddělení DAP. Žalobce doplnil, že vykonával funkci vedoucího oddělení DAP s úvazkem přibližně 0,8 a přímo zajišťoval výkon státní správy a státního odborného dozoru v silniční dopravě podle § 34 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. K výkonu této činnosti žalobce získal z ministerstva vnitra osvědčení o zkoušce z odborné způsobilosti a odborné části. Práce vedoucího DAP představovala odhadovaný úsek 0,2, což představovalo péči o podřízené. Poukázal na to, že už dne [datum] usnesením č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] rada města schválila „Akční plán udržitelné mobility pro rok 2023“ a bylo rozhodnuto o vytvoření pozice pracovníka pro koordinaci koncepce dopravy a hájení koncepčních zájmů samosprávy. Dále žalobce poukázal na to, že usnesením rady města ze [datum] byla jednak zrušena pozice vedoucího DAP a současně byla přidána kompetence odboru rozvoje města v oblasti PUMM. Dne [datum] bylo vyhlášeno výběrové řízení na koordinátora PUMM zařazeného v 11. platové třídě, stejně jako v případě žalobce a byl přijat nový pracovník, přičemž žalobci nebyla tato pozice žalovaným nabídnuta. Žalobce má za to, že jeho předchozí pracovní zkušenosti na pozici vedoucího oddělení DAP odůvodňují dostatečně závěr o vhodnosti této pozice právě pro žalobce, a to i s ohledem na požadavky na uchazeče na koordinátora požadované žalovaným. Žalobce upozornil na to, že má 10,5 roku zkušeností s fungováním samosprávy a veřejné správy, má znalost předpisů ČR a EU a znalost informačního systému VERA.

4. Žalovaný doplnil svá tvrzení v podání ze dne [datum]. Uvedl, že žalobce vykonával pro žalovaného konkrétní náplň práce na základě jmenování ze dne [datum], což vyplývá z pracovního popisu pracovního místa vedoucího oddělení DAP ze dne [datum]. Dále žalovaný doplnil, že na odboru organizačním pracuje od roku 2021 [jméno FO]. [jméno FO], která byla po celou dobu pracovně podřízená žalobci. Pracuje stále na pozici referentka silniční a městské dopravy. Žalovaný uvedl, že [jméno FO]. [jméno FO] složila zkoušku zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správní činnosti v silniční dopravě v září 2021. Do té doby byl žalobce na odboru organizačním jedinou úředně oprávněnou osobou, která složila předmětnou zkoušku. Proto [jméno FO]. [jméno FO] do října roku 2021 pouze připravovala podklady pro žalobce, který následně vyhotovil a podepisoval rozhodnutí. Od konce roku 2021 až do současnosti [jméno FO]. [jméno FO] pracuje zcela samostatně a zajišťuje plnohodnotný výkon dané agendy. Žalobce pouze z pozice vedoucího oddělení podepisoval rozhodnutí, která samostatně zpracovávala [jméno FO]. [jméno FO]. V případě potřeby žalobce [jméno FO]. [jméno FO] zastupoval. Od [datum] spadá [jméno FO]. [jméno FO] přímo pod vedení [jméno FO]. [jméno FO], který jako vedoucí organizačního odboru podepisuje rozhodnutí zpracovaná [jméno FO]. [jméno FO] a v případě nutnosti ji zastupuje. Dále žalobce jako vedoucí oddělení dohlížel na výkon agendy a podepisoval rozhodnutí ve výkonu státní správy a státního dozoru ve věci získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zákona č. 247/2000 Sb. V souladu se schválenou změnou organizačního řádu žalovaného byla tato agenda s účinností od [datum] převedena na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů a na toto oddělení byli převedeni zkušení komisaři [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný uvedl, že organizační změna přijatá usnesením žalovaného ze dne [datum] učinila výkon práce vykonávané žalobcem pro žalovaného jako zaměstnavatele nepotřebným. Tuto agendu nyní sama zpracovává [jméno FO]. [jméno FO], která splňuje všechny zákonné předpoklady a je odborně schopná tuto agentu samostatně zpracovávat. Zároveň je přímo podřízená vedoucímu odboru [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO] od období od [datum] zajišťuje všechny předchozí činností, které zajišťoval ve vztahu k této agendě a ve vztahu k řízení [jméno FO]. [jméno FO] žalobce. Převedením další agendy a dvou zkušebních komisařů na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů, kdy řízením těchto osob je pověřen vedoucí oddělení, se stal žalobce i v této části nepotřebným. Zároveň byl na uvedeném oddělení vyřešen nedostatek oprávněných úředních osob pro zastupování. Další původní činnost žalobce, tj. úsek krizového a obranného plánování fakticky zajišťovala paní [jméno FO], která žalobce pouze informovala o své činnost. Žalobce tu však žádnou činnost fakticky nevykonával. Oprávněná úřední osoba k podpisu byla [jméno FO]. [jméno FO]. V současnosti tuto činnost zajišťuje [tituly před jménem] [jméno FO], který je přímo podřízen [jméno FO]. [jméno FO]. Činnost úseku povodňových plánů žalobce fakticky nevykonával. Tuto činnost samostatně zajišťovala paní [jméno FO] a oprávněná osoba k podpisu byl [jméno FO]. [jméno FO]. Činnost spolupráce s KU MSK na aktualizaci povodňového plánu MSK žalobce fakticky nevykonával. Vykonával ji vedoucí odboru výstavby a životního prostředí. Spolupráci s PMS ČR a příslušnými soudy při zajišťování výkonu trestu OPP fakticky zajišťovala [jméno FO] a jako oprávněná osoba podepisoval [jméno FO]. [jméno FO]. Činnost úseku požární ochrany, úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, úseku vnitřní autodopravy žalobce fakticky nevykonával. Zaměstnankyně [jméno FO] ukončila pracovní poměr se žalovaným ke dni [datum] z důvodu odchodu do starobního důchodu. Funkci, kterou vykonávala, tj. Referent krizového řízení, obranného plánování a obrany obyvatelstva, se zařazením do 10. platové třídy, pak byla nabídnuta žalobci. Žalobci tuto funkci nabízel [jméno FO]. [jméno FO] a žalovaný má za to, že bylo víc než vhodné, aby žalobce, pokud nabídku příjme, v rámci předání funkce pracoval do [datum] souběžně s [jméno FO]. K této pracovní pozici měl podle názoru žalovaného žalobce blízko, když pracovnice, která tuto pozici vykonávala byla přímou podřízenou žalobce a ten byl velmi dobře seznámen s obsahem takové práce. Žalobce změnu pracovního poměru odmítl, což vyplývá z listiny ze dne [datum]. Žalovaný uvedl, že žalobci nabídl všechny volné pracovní pozice a tento je odmítl, o čemž byl pořízen písemný záznam ze dne [datum]. Žalovaný uvedl, že žalobce poté, co odmítl všechny nabízené pracovní pozice, [jméno FO]. [jméno FO] sdělil, že odmítá také proto, že nemá zájem v budoucnu pro žalovaného pracovat, protože nechce mít nic do budoucna společného se žalovaným. Žalovaný poukázal na to, že žalobce ve své účastnické výpovědi dne [datum] sám uvedl, že již v průběhu měsíce června roku 2023 uzavřel pracovní smlouvu s městem [adresa], když před tím vyhrál výběrové řízení a pracuje pro město [adresa] na stejné pracovní pozici. Žalovaný uvedl, že podstatnou a jedinou příčinou organizační změny provedené podle usnesení ze dne [datum] bylo zvýšení efektivity a hospodárnosti činnosti zaměstnavatele (žalovaného), k čemuž fakticky došlo až v souvislosti se zánikem pracovního místa vedoucího oddělení DAP a také v souvislosti s posílením personálního obsazení oddělení registru vozidel a řidičských průkazů, bez nutnosti vytvoření dalšího pracovního místa. Došlo také k úsporám na mzdových nákladech. K výzvě soudu žalovaný doplnil, že příčinnou souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností žalobce spatřuje v tom, že podle usnesení ze dne [datum] fakticky došlo ke zrušení oddělení DAP ke dni [datum] a ke stejnému dni zanikl pracovní poměr žalobce na základě výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum]. V důsledku zrušení oddělení DAP také zanikla ke stejnému dni pracovní pozice vedoucího oddělení DAP. Tato pracovní pozice zanikla nejen formálně, ale také výkon pracovních činností spojených s výkonem funkce vedoucího oddělení DAP byl fakticky převeden na jiné zaměstnance žalovaného. Komisaři [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a spolu s nimi také agenda, kterou vykonávali, přešla dne [datum] na odbor správní, oddělení registru vozidel a řidičských průkazů a žalobce tedy fakticky nemohl ve vztahu k těmto zaměstnanců a také k této agendě vykonávat funkci vedoucího oddělení, protože tyto činnosti fakticky převzal vedoucí oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Zbylá část zaměstnanců zrušeného oddělení dopravních agend byla přijatou organizační změnou převedena s účinností od [datum] pod přímé vedení vedoucího odboru organizačního [jméno FO]. [jméno FO], který tímto dnem začal fakticky ve vztahu k těmto zaměstnancům ([jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]) vykonávat pracovní činnost vedoucího zaměstnance, tedy činnost, kterou do [datum] vykonával žalobce jako vedoucí oddělení. Veškerá činnost, kterou žalobce pro žalovaného fakticky vykonával, byla od [datum] rozdělena mezi stávající zaměstnance žalovaného zařazené do odboru organizačního nebo převedena na vedoucího odboru organizačního. Od [datum] do současnosti je počet zaměstnanců zařazených do odboru organizačního stále stejný, což znamená, že počet zaměstnanců se snížil o jednoho zaměstnance v příčinné souvislosti se zrušením oddělení DAP. Dále žalovaný uvedl, že pracovní pozice Koordinátor městské mobility na pozici referenta v rámci odboru rozvoje, oddělení strategického plánování a projektů, je neúřednická pozice a činnosti vykonávané tímto zaměstnancem se vztahují pouze k výkonu samosprávy. [právnická osoba], které žalovaný vyhlásil bylo realizováno dobrovolně a ve snaze transparentním a rovným přístupem obsazovat pracovní místa, u kterých zákon výběrové řízení nenařizuje. Žalobce, pokud měl zájem o tuto pracovní pozici, měl možnost se i po skončení pracovního poměru o tuto pozici ucházet, což však žalobce neučinil. Žalovaný má za to, že je to z důvodu, že žalobce měl vždy zájem o výkon úřednické pozice a na tuto také nastoupil u nového zaměstnavatele města [adresa]. Žalovaný také poukazoval na to, že žalobce akcentoval svůj nezájem o nabízené neúřednické pozici i ve své účastnické výpovědi. Žalovaný upozornil na to, že žalobce vůči žalovanému nepostupoval podle § 69 odst. 1 zákoníku práce a neoznámil žalovanému bez zbytečného odkladu, že trvá na tom, aby ho žalovaný dále zaměstnával. Dále poukázal na to, že vyplatil žalobci v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku, a že žalobce měl již v době skončení pracovního poměru uzavřenou pracovní smlouvu s městem [adresa] na totožnou pracovní pozici a prakticky okamžitě pokračoval ve výkonu shodné pracovní činnosti. Žalovaný má za to, že žalobce fakticky nemá zájem pracovat dále pro žalovaného. Poukazoval na to, že na přímou otázku soudu při jednání dne [datum], zda žalobce stále trvá na tom, aby jej žalovaný zaměstnával, žalobce neodpověděl. Pouze sdělil, že na žalobě trvá. Žalovaný má za to, že žalobce pouze zneužívá své právo podat žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru k tomu, aby se mu prostřednictvím tohoto řízení dostalo snad jakéhosi zadostiučinění, avšak nemá vážný zájem být u žalovaného dále zaměstnán.

5. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že usnesením rady města žalovaného konaném [datum] byl mimo jiné zrušen ke dni [datum] odbor dopravy a silničního hospodářství a současně zanikla funkce vedoucího tohoto odboru, kterou vykonával žalobce. Žalovaný sdělil žalobci, že jeho pracovní poměr nekončí a dle ust. § 73 zákoníku práce je navržena změna dalšího pracovního zařazení a je nabízeno, aby se žalobce přihlásil do výběrového řízení na vedoucího oddělení DAP, které vzniká od [datum] (sdělení žalovaného ze dne [datum]). Žalobce byl na základě výběrového řízení jmenován vedoucím oddělení DAP, odboru organizačního žalovaného s účinností od [datum]. Se jmenováním na vedoucí pracovní místo žalobce souhlasil (jmenování na pracovní pozici a souhlas ze dne [datum]). Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce převzal dne [datum] listinu nazvanou jako „Rozvázání pracovního poměru s výpovědí z důvodu nadbytečnosti“. V uvedené listině je uvedeno, že na základě rozhodnutí žalovaného a usnesení rady města č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] ze dne [datum] žalovaný žalobci oznámil, že bylo rozhodnuto o zrušení oddělení DAP ke dni [datum] a zrušením tohoto oddělení zanikne i pracovní pozice vedoucího oddělení. Dále je uvedeno, že „dnes Vám (žalobci) byly nabídnuty tři jiné pracovní pozice, které jste odmítl, o čemž existuje i písemný záznam z [datum]“. Současně tajemník žalovaného dal žalobci výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti v souvislosti s popsanou organizační změnou provedenou za účelem zvýšení efektivnosti práce. Dále je sděleno, že pracovní poměr žalobce skončí na základě této výpovědi z pracovního poměru dne [datum]. Dále je uvedeno, že o rozvázání pracovního poměru byla informována odborová organizace dne [datum]. Žalobce listinu převzal dne [datum], avšak odmítl podepsat převzetí (rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu nadbytečnosti ze dne [datum]).

6. Dále bylo prokázáno, že žalobci bylo sděleno, že s ohledem na usnesení Rady města [adresa] ze dne [datum] došlo ke zrušení oddělení DAP a zároveň došlo ke zrušení jeho pracovní pozice vedoucího úředníka oddělení ke dni [datum]. Dále je uvedeno, že dne [datum] Rada města [adresa] na svém zasedání přijala usnesení č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka], kterým byl změněn organizační řád žalovaného a byla zrušena pracovní pozice žalobce jako vedoucího úředníka ke dni [datum]. Je uvedeno, že pracovní poměr žalobce nekončí a jsou mu nabízena tato volná pracovní místa: 1) referent majetkové správy, neúřednická pozice 8. platová třída, 2) referent majetkové správy na úseku pronájmů a výpovědí bytů 10. platová třída, úřednická pozice, 3) referent krizového řízení obranného plánování a ochrany obyvatelstva, odbor organizační, 10. platová třída, úřednická pozice. Všechna 3 nabízená pracovní místa byla [datum] Bylo prokázáno, že uvedenou listinu z [datum] žalobce převzal a všechny tři nabízené pozice tajemníkem žalovaného žalobce odmítl (viz listina z [datum]).

7. Dále bylo prokázáno, že od [datum] byl žalobce zaměstnán u žalovaného jako vedoucí oddělení DAP na odboru organizačním. Pracovní zařazení dle katalogu prací bylo: referent pro silniční a městskou dopravu, 11. platová třída. Jako vedoucí oddělení DAP zajišťoval žalobce zejména tyto činnosti: výkon státní správy a státního odborného dozoru v silniční dopravě – dopravního úřadu pro taxislužbu a městskou hromadnou dopravu, zajišťování ostatní dopravní obslužnosti potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti území kraje. Dále výkon státní správy a státního dozoru ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, výkon státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, výkon státní správy a státního odborného dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích v platném znění. Dle popisu pracovního místa z [datum] pod tuto pozici spadaly další vykonávané činnosti jako např. úsek krizového a obranného plánování, úsek povodňových plánů, úsek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a další (popis pracovního místa z [datum], jmenování na pracovní pozici vedoucího úředníka ze dne [datum]). Po dobu nepřítomnosti vedoucího DAP byl v plném rozsahu žalobce zastupován vedoucím organizačního odboru, tj. [jméno FO]. [jméno FO] (viz popis pracovního místa z [datum]).

8. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] Rada města [adresa] projednala usnesením č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] a doporučila zastupitelstvu města schválit [adresa] udržitelné městské mobility města [adresa] (dále jako PUMM). Odbor rozvoje města zpracoval návrh usnesení 25. Zasedání zastupitelstva města [adresa] konaného dne [datum]. V návrhu usnesení je uvedeno, že Zastupitelstvo města schvaluje PUMM. Vedoucí odboru: [jméno FO] [jméno FO] [jméno FO]. Bc., vedoucí odboru ORM, zpracovatel referent: [tituly před jménem] [jméno FO], předkladatel: místostarosta [jméno FO]. [jméno FO]. V obsahu návrhu je obsažena důvodová zpráva, ve které je uvedeno, že PUMM respektuje základní pravidla strategického plánování. Návrhová část je souborem doporučení a příkladů, jak řešit jednotlivé dopravní problémy v rámci města [adresa]. Je uvedeno, že plán začal vznikat na jaře 2020. Finální verze byla zpracovávána během dubna a května 2022. Části návrhu byly připomínkovány veřejností, odborníky na udržitelnou mobility, zaměstnanci městského úřadu a poradními skupinkami rady města a mohla se vyjádřit i veřejnost. Kompletní dokument byl zpracován v průběhu července 2022. Dokument slouží zejména pro koncepční naplňování dlouhodobých cílů a bude východiskem k Akčnímu plánu přímo navazujícímu na rozpočet města. PUMM může také vhodně doplnit připravovaný Strategický plán [adresa]–2030, a to zejména v oblasti rozvoje dopravy. Dále je v návrhu uvedeno, že pro implementaci a realizaci opatření PUMM je nezbytné vytvoření pracovní pozice „koordinačního pracovníka pro oblast dopravy, mezioborovou spolupráci, koordinaci projektů a hájení koncepčních zájmů samosprávy včetně koordinace systému MHD, VHD a železniční dopravy“. Dále bylo prokázáno, že rada města doporučila zastupitelstvu města schválit [adresa] udržitelné městské mobility města [adresa]. Usnesení bylo přijato pod č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] (viz přehled usnesení města [adresa] z 93. schůzce Rady města [adresa], která se konala dne [datum], Návrh usnesení 25. zasedání Zastupitelstva města [adresa] konaného dne [datum]).

9. Tajemník žalovaného předložil dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] radě města ke schválení nový organizační řád [právnická osoba] v [adresa] účinný od [datum]. Jednalo se o změnu Opatření obce č. [hodnota]/[rok], a to tak, že se ruší ke dni [datum] Oddělení DAP a přesunuje se část činností a pravomocí tohoto zrušeného oddělení na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Zbylá část pravomocí a činností zrušeného oddělení zůstává na odboru organizačním v přímém vedení vedoucího odboru, vše v rozsahu nového znění Organizačního řádu [právnická osoba] [adresa]. Se zrušením oddělení DAP je současně spojen i zánik funkce vedoucího tohoto oddělení. Zpracovatelem návrhu byl tajemník žalovaného. Předkladatelem byl starosta. V důvodové zprávě obsažené v návrhu je uvedeno, že organizační řád [právnická osoba] v [adresa] představuje základní vnitřní organizační přepis, který upravuje zásady činností a řízení městského úřadu, dělbu práce mezi jednotlivými úseky úřadu, jejich vzájemné vztahy, vztahy k orgánům obce, rozsah pravomocí, vztahy k právnickým osobám a organizačním složkám, které zřizuje nebo zakládá město [adresa]. Z důvodu zvýšení efektivity a hospodárnosti činnosti MěÚ bylo tajemníkem doporučeno radě města schválit tuto změnu Organizačního řádu, kterou bude zrušeno oddělení DAP, tak jak dosud existuje v rámci odboru organizačního. Část agendy zrušeného oddělení DAP (spočívající v činnosti: výkon státní správy a státního dozoru ve věcech posuzování a ověřování odborné způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel podle zákona č. 247/2000 Sb.) bude změnou organizačního řádu převedena na odbor správní oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů budou převedeni (zařazeni) oba stávající zaměstnanci – zkušební komisaři, kteří tuto převáděnou agendu vykonávají. Tím dojde také k personálnímu posílení s důrazem na zastupitelnost zaměstnanců, když oddělení registru vozidel a řidičských průkazů již vykonává: agendu státního dozoru nad výkonem činnosti autoškol a profesních způsobilostí dle zákona č. 247/2000 Sb. a agendu registrů řidičů podle zákona č. 361/2000 Sb. Zbylá agenda zrušeného oddělení DAP a zaměstnanci, kteří výkon této agendy zajišťují, budou přímo podřízení a přímo řízení vedoucím odboru organizačního. Jedná se o 3 zaměstnance a je vhodné, aby tito zbylí 3 zaměstnanci byli řízeni přímo vedoucím odboru organizačního, bez nadbytečného mezičlánku – oddělení. Provedenou změnou bude ušetřeno 1 pracovní místo – vedoucí oddělení DAP, když zrušením oddělení zanikne současně i pracovní místo vedoucího oddělení, čímž dojde k úspoře mzdových a provozních nákladů městského úřadu v [adresa] (viz návrh usnesení 12. schůze Rady města [adresa] konané dne [datum]). Dále bylo prokázáno, že Rada města schválila usnesením přijatým na 12. schůzi Rady města [adresa] dne [datum] usnesení č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] Organizační řád [právnická osoba] v [adresa]. Rada města schválila změnu opatření obce č. [hodnota]/[rok], Organizační řád [právnická osoba] v [adresa] tak, že ruší ke dni [datum] „oddělení dopravních agend, požární ochrany a BOZP“ a přesunuje část činností a pravomocí tohoto zrušeného oddělení na „oddělení registru vozidel a řidičských průkazů“. Zbylá část pravomocí a činností zrušeného oddělení zůstává na odboru organizačním v přímém vedení vedoucího odboru, vše v rozsahu nového znění „Organizačního řádu [právnická osoba] [adresa]“. Se zrušením oddělení DAP je současně spojen i zánik funkce vedoucího tohoto oddělení. Usnesení bylo dne [datum] přijato (viz přehled usnesení města [adresa] z 12. schůze Rady města [adresa], která se konala dne [datum]).

10. Dále bylo prokázáno, že Rada města [adresa] schválila na 18. schůzi, která se konala dne [datum] pod č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] usnesení, tj. „Schválení celkového počtu zaměstnanců městského úřadu [adresa]“ na 196 s účinností od [datum] (viz přehled usnesení města [adresa] z 18. schůze Rady města [adresa], která se konala dne [datum]).

11. Dále bylo prokázáno, že žalobce převzal výpověď z pracovního poměru od tajemníka žalovaného dne [datum] a tuto odmítl podepsat (shodná tvrzení účastníků, výpověď tajemníka žalovaného). Dále bylo prokázáno, že žalobce sdělil žalovanému, že od žalovaného dne [datum] obdržel výpověď z pracovního poměru z důvodu dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, tj. pro údajnou nadbytečnost v důsledku organizačních změn. Žalobce žalovanému sdělil, že v souladu s ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce považuje předmětnou výpověď za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce uvedl, že údajná organizační změna od počátku sledovala protiprávní rozvázání jeho pracovního poměru (dopis žalobce ze dne [datum]).

12. Dále bylo prokázáno, že tajemník žalovaného řešil a projednával v průběhu roku 2022 a 2023 s vedoucím odboru správního [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] přetížení a nedostatečné personální obsazení na odboru správním, oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Tajemník byl upozorňován na tyto potíže vedoucím odboru [tituly před jménem] [jméno FO]. Jednalo se o vyřizování agendy na úseku řidičských průkazů při výkonu státní správy ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zákona č. 247/2000 Sb., na úseku výkonu činností v oblasti bodového hodnocení řidiče, rozhodování o profesní způsobilosti řidiče. Podle názoru vedoucího odboru byl odbor nedostatečně personálně obsazen a bylo nutné doplnil oddělení registru vozidel a řidičských průkazů nejméně o jednu polovinu pracovního úseku, což v dané době nebylo možné, protože počet zaměstnanců dle schváleného usnesení rady byl zcela naplněn. V souvislosti s touto situací prověřoval tajemník žalovaného pracovní vytíženost zaměstnanců na jednotlivých odborech s cílem najít volné kapacity pro posílení personálního obsazení oddělení registru vozidel a řidičských průkazů a uložil na počátku roku 2023 vedoucímu odboru organizačního ([jméno FO]. [jméno FO]) vypracovat přehled o rozsahu činnosti zkušebních komisařů, kteří v rámci činnosti tohoto odboru zajišťovali provádění zkoušek odborné způsobilosti při získávání řidičského oprávnění v období roku 2022 a 2023. Jednalo se o zkušební komisaře: [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (viz účastnický výslech tajemníka žalovaného a výslech [jméno FO]. [jméno FO]). [jméno FO]. [jméno FO] sdělil e-mailem ze dne [datum] výsledek prověřování tajemníku žalovaného, když z něho vyplynulo, že pracovní vytížení těchto dvou zkušebních komisařů je kolísavé s ohledem na období kalendářního roku, když v některých měsících je pravidelně nízký počet zkoušek (viz e-mail z [datum] a tabulka Přehled – počty zkoušek zkušebních komisařů 2022). Dále bylo prokázáno, že pro řešení zjištěné situace na odboru správním, oddělení registru vozidel a řidičských průkazů zpracoval tajemník žalovaného návrh změny Opatření obce č. 1/2021, organizačního řádu [právnická osoba] v [adresa], kterou navrhoval zrušení oddělení DAP a přesunutí části činností a pravomocí tohoto oddělení na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů a zbylou část pravomocí a činností oddělení navrhoval ponechat na odboru organizačním, pod přímým vedením vedoucího odboru [jméno FO]. [jméno FO] (viz návrh změny Opatření obce č. [hodnota]/[rok], účastnický výslech tajemníka žalovaného a důvodová zpráva spolu s návrhem usnesení). Dále bylo prokázáno, že Rada města [adresa] na své 12. schůzi dne [datum] přijala usnesení č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka], kterým schválila shora uvedený návrh tajemníka žalovaného (viz seznam přijatých usnesení dne [datum] a uvedené usnesení).

13. Dne [datum] tajemník žalovaného svolal zaměstnance zařazené do odboru organizačního a informoval je o tom, že Rada města dne [datum] přijala usnesení č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] a byla schválena předmětná změna organizačního řádu. Zaměstnanci byli informováni o změně organizačního řádu a bylo jim sděleno, proč ke změně došlo a v čem bude spočívat zvýšení efektivity a hospodárnosti a jak se změna dotkne jednotlivých zaměstnanců. Z této porady byl pořízen zápis [jméno FO]. [jméno FO] (zápis ze dne [datum], účastnický výslech tajemníka žalovaného, výslech [jméno FO]. [jméno FO]). Zápis z této porady byl rozeslán elektronickou poštou zaměstnancům odboru organizačního, včetně žalobce. Na poradě [datum] byli přítomni oba zkušební komisaři [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Byli přítomni další zaměstnanci organizačního odboru, včetně žalobce. Tajemník také informoval zaměstnance o zrušení oddělení DAP a o zrušení pozice vedoucího tohoto oddělení (viz zápis z porady ze dne [datum]).

14. Dále bylo prokázáno, že v souladu se schválenou změnou Organizačního řádu žalovaného byla uvedená agenda převedena na zkušební komisaře [jméno FO] a [jméno FO] a oba zkušební komisaři byli převedeni (zařazeni) na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů (viz usnesení č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka], popisy pracovního místa [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] z období před [datum] a po [datum], účastnický výslech tajemníka žalovaného, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO]). Bylo prokázáno, že převedením dvou zkušebních komisařů na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů, byla vyřešena personální situace na tomto oddělení, kdy již nebylo nutné doplnit oddělení o další jednu polovinu pracovního úvazku, protože chybějící kapacita byla a je doplňována prostřednictvím zaměstnanců [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Další úspora vznikla žalovanému tím, že nemusí vynakládat finanční prostředky na další vybavení pracoviště, zajištění kanceláře a vzdělávání nových zaměstnanců (viz výslech vedoucího tohoto oddělení [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]).

15. Bylo prokázáno, že na straně 135 a 136 PUMM byl doporučen vznik pracovní pozice Koordinačního pracovníka, který bude mít na starosti koordinaci plnění cílů PUMM a dále Koordinačního pracovníka, který bude řešit plán optimalizace MDH. Není stanoveno, kdy mají být tyto pozice zřízeny (PUMM). PUMM předpokládá, že na jeho základě bude rada města každý rok schvalovat „akční plán udržitelné městské mobility“ pro daný kalendářní rok. Usnesením Rady města [adresa]/[spisová značka]/[spisová značka] ze dne [datum] byl schválen akční plán udržitelné městské mobility pro rok 2023. Bylo rozhodnuto o vytvoření pozice pracovníka pro koordinaci koncepce dopravy a hájení koncepčních zájmů samosprávy. Tato problematika byla svěřena do působnosti odboru rozvoje města ve stádiu příprava v průběhu roku 2023, tj. že tento odbor má začít v průběhu roku 2023 připravovat zřízení pracovní pozice „pracovníka pro koordinaci koncepce dopravy a hájení koncepčních zájmů samosprávy“. Dle položky ve sloupci harmonogram vyplývá, že pracovní pozice má být zřízena nejpozději do konce roku 2023 (viz PUMM a uvedený akční plán – tabulka). Na základě uvedeného schváleného akčního plánu PUMM tajemník žalovaného pověřil vedoucí odboru rozvoje města [jméno FO]. [jméno FO] přípravou popisu pracovního místa a přípravou dalších podmínek pro jednu osobu, když bylo rozhodnuto, že prozatím obě činnosti bude vykonávat jedna osoba s ohledem na nemalé náklady spojené se zřízením tohoto pracovního místa (viz účastnický výslech tajemníka žalovaného a e-mail ze dne [datum] od [jméno FO]. [jméno FO]). [jméno FO]. [jméno FO] zaslala tajemníku žalovaného e-mail z [datum], který obsahuje popis pracovního místa takového pracovníka a další podklady pro vyhlášení výběrového řízení na obsazení předmětné pracovní pozice (e-mail ze dne [datum] a účastnický výslech tajemníka žalovaného). Na základě pokynu tajemníka žalovaného ze dne [datum] bylo dne [datum] zveřejněno výběrové řízení na pracovní pozici „Koordinátora městské mobility“. Zájemci mohli podávat přihlášky do výběrového řízení do [datum]. Pohovory s uchazeči proběhly dne [datum] a na základě doporučení výběrové komise rozhodl tajemník žalovaného dne [datum] o výběru vítězného uchazeče (účastnický výslech tajemníka žalovaného, předložená dokumentace k výběrovému řízení). Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce přihlášku do výběrového řízení na pozici „Koordinátora městské mobility“, nepodal. [adresa] uchazeč, který nyní zastává pozici koordinátora městské mobility je [jméno FO] (viz dokumentace k výběrovému řízení). Bylo prokázáno, že pracovní pozice, kterou zastával žalobce jako vedoucí oddělení DAP a pozice koordinátora městské mobility má obsahovou shodovost pouze částečně. Z činností vykonávaných koordinátorem se může jednat např. o připravování, koordinaci zadání pro technickoekonomické studie jednotlivých méně rozsáhlých projektů v dopravě, zajišťování zpracování a projednání koncepce rozvoje jednotlivých dopravních systémů města, podílí se na vypracování oborových rozvojových koncepcí souvisejících s dopravou a podílení se na zpracování programu rozvoje města i jeho aktualizace z pohledu koncepce cyklistické, pěší dopravy a bezpečnosti silničního provozu a dalších činností souvisejících s dopravou (viz popis pracovního místa žalobce a popis pracovního místa [jméno FO]).

16. Dále bylo prokázané, že rada města od okamžiku schválení PUMM rozhodla o zvýšení počtu zaměstnanců ve dvou případech. Jednalo se o rozhodnutí rady města č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o navýšení počtu zaměstnanců ze 194 na 195 z důvodu rozšíření počtu zaměstnanců, kteří vykonávají agentu pěstounské péče. Mzdové náklady na tuto agendu jsou hrazeny z dotace poskytované státem (viz uvedené rozhodnutí s důvodovou zprávou). Dále rada města usnesením č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] ze dne [datum] rozhodla o navýšení počtu zaměstnanců ze 195 na 196 z důvodu rozšíření počtu zaměstnanců na oddělení přestupků v rámci agendy řešení přestupků a vymáhání pokut v souvislosti s nárůstem této agendy po zahájení činnosti radarového rychloměru v [adresa], když nárůst této agendy byl tak ohromný, že bylo nezbytné přijmout dalšího zaměstnance (viz uvedené usnesení a důvodová zpráva).

17. Žalobce neprokázal své tvrzení, že byl v předmětném období (od měsíce dubna 2023) jedinou osobou u zaměstnavatele – žalovaného s odbornou způsobilostí pro výkon agendy státní správy a státního odborného dozoru v silniční dopravě podle zákona č. 111/1994. Žalovaný prokázal, že na odboru organizačním pracuje od roku 2021 [jméno FO]. [jméno FO], která byla po celou dobu pracovně podřízená žalobci. Pracuje stále na pozici „referentka silniční a městské dopravy“ a stále zajišťuje výkon státní správy a státního odborného dozoru v silniční dopravě podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. [jméno FO]. [jméno FO] složila příslušnou odbornou zkoušku na konci roku 2021 (popis pracovního místa [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum]).

18. Bylo prokázáno, že Rada města schválila celkový počet zaměstnanců [právnická osoba] [adresa] na 196 s účinností od [datum]. Jednalo se o požadavek tajemníka žalovaného, který požádal o navýšení celkového počtu pracovníků o jednoho pracovníka, který rozšíří počet pracovníků vykonávajících agendu přestupků na odboru správním z důvodu vymáhání pokut a přestupků při měření rychlostí v [adresa] pomocí radarového rychloměru, kdy již tato agenda byla personálně poddimenzována (návrh usnesení 18. schůze Rady města [adresa] konaná dne [datum] spolu s přílohou č. [hodnota] odůvodnění žádosti). Usnesení č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka], kterým rada města schválila navýšení počtu zaměstnanců na 196 s účinností od [datum] bylo přijato (přehled usnesení). Dále bylo přijato usnesení č. 3823/98/RM/2022 ze dne [datum], kterým byl celkový počet zaměstnanců žalovaného navýšen na 195 s účinností od [datum]. Usnesení bylo přijato na základě návrhu usnesení 98. schůze Rady města [adresa] konané dne [datum], když na základě požadavků odboru sociálního a školství požádal tajemník žalovaného o navýšení celkového počtu zaměstnanců MěÚ [adresa] o jednoho pracovníka, který by vykonával agendu pěstounské péče, která je personálně poddimenzována a město [adresa] za stávajícího stavu nemůže rozšířit počet dohod o výkonu pěstounské péče (viz návrh usnesení 98. schůze Rady města [adresa] konané dne [datum], včetně přílohy č. [hodnota] žádosti o navýšení počtu pracovníků agendy pěstounské a přehled přijatých usnesení dne [datum]).

19. Soud má za prokázané, že u žalobce chyběl vážný zájem o výkon pracovní pozice koordinátora městské mobility. Toto je prokázáno zejména tím, že žalobce před tajemníkem [jméno FO]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] neprojevil zájem o tuto pozici a také se do výběrového řízení nepřihlásil. Jedná se také o pozici neúřednickou a sám žalobce prohlásil, že v jeho případě připadá v úvahu pouze druh práce na pozici úřednické. Ani v době vedení soudního řízení žalobce neprojevil vážný zájem o to, aby ho žalobce dále zaměstnával, a to na jakékoliv pozici. Na přímý dotaz předsedkyně senátu na jednání, zda-li žalobce má zájem být u žalobce dále zaměstnáván, žalobce neodpověděl. Žalobce také odmítl 3 nabízené pracovní pozice žalovaným. Přitom nabízená pozice referenta krizového řízení obranného plánování a obrany obyvatelstva by byla pro žalobce vhodná, když se jedná o pozici na stejném odboru, na kterém žalobce působil. Jedná se o úřednickou pozici a jedná se o uvolněné místo po pracovnici, která odešla do starobního důchodu a dříve vykonávala tuto pozici jako podřízena žalobce.

20. Z přílohy č. [hodnota] Organizačního řádu [právnická osoba] v [adresa] účinného od [datum] vyplývá, že zde již není zahrnuto oddělení DAP a odboru organizačnímu je podřízeno již pouze jedno oddělení, a to oddělení vnitřní správy (uvedená příloha Organizačního řádu [právnická osoba] v [adresa] účinného od [datum] a příloha č. [hodnota] Organizačního řádu v [adresa] účinného od [datum] – tabulka, včetně směrnice č. [hodnota]/[rok] Organizační řád [právnická osoba] v [adresa] účinný od [datum]). Od [datum], tedy za předchozí období, byla organizační struktura žalovaného jiná. V této době ještě existovalo oddělení DAP. Odboru organizačnímu byla podřízena 2 oddělení, a to oddělení DAP a oddělení vnitřní správy (viz Opatření obce č. [hodnota]/[rok] Organizační řád [právnická osoba] v [adresa] s účinností od [datum], včetně přílohy č. [hodnota] náplň činnosti jednotlivých úseků a příloha č. [hodnota] Organizačního řádu [právnická osoba] v [adresa] účinného od [datum] – tabulka organizační struktury). V obou uvedených obdobích byl vždy odbor organizační podřízen tajemníku. Tajemník byl vždy podřízen starostovi (příloha č. [hodnota] Organizačního řádu [právnická osoba] v [adresa] účinného od [datum] a účinného od [datum]). Z organizačního řádu účinného od [datum] je zřejmé, že na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů byla přesunuta činnost dle přijatého usnesení ze [datum] č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] – organizační změny (viz Organizační řád [právnická osoba] v [adresa] – směrnice č. [hodnota]/[rok] účinná od [datum]). Organizační změna je pak také obsažena na str. 4 přílohy č. [hodnota] Organizačního řádu [právnická osoba] v [adresa] účinného od [datum] – náplň činnosti jednotlivých úseků, kde je uvedena struktura odboru organizačního takto: a) útvar vedoucího odboru, b) oddělení vnitřní správy (příloha č. [hodnota]). V případě organizačního řádu od [datum] byla struktura odboru organizačního takto: a) oddělení dopravních agend, požární ochrany a BOZP, b) oddělení vnitřní správy (příloha č. [hodnota] Organizačního řádu účinného od [datum]).

21. Dále bylo prokázáno, že vedoucí odboru správního [tituly před jménem] [jméno FO] zpracoval důvodovou zprávu kde uvádí, že došlo k dramatickému nárůstu přestupků z důvodu spuštění měření rychlosti v [adresa] ke dni [datum] a žádá o přidělení jednoho pracovního místa na odbor správní, oddělení přestupků ke zpracovávání agendy přestupků vyplývající z radarového měření rychlosti v [adresa] (viz důvodová zpráva).

22. Žalobce ve svém účastnickém výslechu potvrdil, že listina nazvaná jako „rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu nadbytečnosti“ ze dne [datum] mu byla předána dne [datum] v kanceláři tajemníka žalovaného. Potvrdil, že před tímto datem byl tajemníkem žalovaného upozorněn na to, že bude propuštěn pro nadbytečnost. Uvedl, že mu žádné argumenty sděleny nebyly, a to ani personalistkou. Tato tvrzení žalobce soud považuje na nepravdivá s ohledem na předložený zápis z porady odboru organizačního ze dne [datum], kterého se účastnil i žalobce a ze zápisu je zřejmé, že vedoucím odboru, za přítomnosti žalobce, bylo přítomným zaměstnancům sděleno a vysvětleno usnesení ze dne [datum] a přijaté organizační změny. Žalobce opakoval, že vše byla zástěrka, jak se zbavit jeho osoby, a že mu nikdy nebylo nic vytýkáno k jeho práci. Dále žalobce uvedl, že nabízené pracovní pozice žalovaným nepřijal, když tyto neodpovídaly jeho kvalifikaci a proto, že se jednalo o účelový postup žalovaného. [právnická osoba] je údržbář a neodpovídá jeho kvalifikaci, druhá pozice je neúřednická a byla obsazena na dobu určitou a třetí pozice byla obsazena jeho podřízenou paní [jméno FO]. Dané nabídky nepřijal, protože mu to připadalo neodpovídající jeho kvalifikaci a jevilo se to spíš jako účelové. Poukazoval na to, že následně bylo vyhlášeno výběrové řízení na pozici koordinátora PUMM, když tato pozice mu nabídnuta nebyla a má za to, že by se na ni hodil. Žalobce ve svém účastnickém výslechu potvrdil, že tři nabídky práce od žalovaného nepřijal. Co se týká pracovní pozice po paní [jméno FO], žalovaný tvrdil, že paní [jméno FO] odešla do starobního důchodu, a tato pozice byla žalobci nabízena opakovaně, tj. nejen písemně, ale i přímo vedoucím odboru [jméno FO]. [jméno FO]. Soud dospěl k tomu, že tuto nabízenou pozici, která je úřednická a odpovídá kvalifikaci žalobce, žalobce odmítl, neboť neměl zájem být dále u žalovaného zaměstnán. Pokud pak měl žalobce zájem o výkon pozice koordinátora PUMM, nic mu nebránilo, aby se do tohoto výběrového řízení přihlásil, což neučinil. Žalobce potvrdil ve svém účastnickém výslechu, že před organizačními změnami řešil s [jméno FO]. [jméno FO] dva komisaře na oddělení, když [jméno FO]. [jméno FO] požadoval statistické údaje. Žalobce dále potvrdil, že k [datum] nastoupil do nového zaměstnání na [právnická osoba] [adresa]. Pracovní smlouvu uzavíral někdy v 6. měsíci, když mu volala tajemnice z [adresa] a nabídla nástup do stejné pozice. Do výběrového řízení vyhlášeného dne [datum] na pozici koordinátora PUMM se pak žalobce nepřihlásil. Je tedy zjevné, že o výkon této pozice zájem neměl. K dotazu předsedkyně senátu, zda žalobce trvá stále na to, aby ho žalovaný stále zaměstnal žalobce uvedl: „Nevím, jak soud rozhodne. Za žalobou si stojím. V očích zaměstnanců jsem vypadal, jako bych tam roky nic nedělal“. Žalobce ani na přímou výzvu soudu nesdělil, zda má skutečný vážný zájem o výkon práce pro žalovaného. Žalobce poukazoval na to, že mu nebyla nabídnuta funkce výkon práce koordinátora PUMM. Soud dospěl k závěru, že žalovaný neměl žádnou povinnost výkon této práce žalobci nabídnout. [právnická osoba] na obsazení této pozice bylo vyhlášeno až dne [datum], tedy až poté, co skončil pracovní poměr žalobce u žalovaného, když výpověď obdržel žalobce již [datum]. Nic však nebránilo žalobci s do tohoto výběrového řízení přihlásit. Soud dospěl k závěru, že žalobce se do tohoto výběrového řízení nepřihlásil, když o něj neměl vážný zájem, když se nejednalo o úřednickou pozici a žalobce již od června 2023 měl nabídku jiné práce, do které již [datum] nastoupil. Soud má však za to, že žalobce splňoval předpoklady pro výkon funkce koordinátora PUMM, což vyplývá z listin předložených žalobcem (popis pracovního místa žalobce a koordinátora PUMM, osvědčení Ministerstva vnitra ČR o zkoušce z odborné způsobilosti, vysokoškolský diplom, životopis žalobce z roku 2018, měsíční zpráva o průběhu projektů 2/2023, rodné listy projektů revitalizace sídliště u nemocnice a příprava západního obchvatu a vybudování cyklistické trasy [adresa]).

23. Mezi účastníky řízení pak bylo nesporné, že ke kvalitě vykonávané práce žalobcem nebyly nikdy ze strany žalovaného připomínky. Soubor vykonávaných činností žalobcem na pracovní pozici vedoucího oddělení DAP ze dne [datum] byl prokázán popisem tohoto pracovního místa vedoucí oddělení DAP ze dne [datum]. Je zde podrobně rozepsán soubor vykonávaných činností (viz popis pracovního místa). Na odboru organizačním pracuje od roku 2021 [jméno FO]. [jméno FO] stále na pozici „referentka silniční a městské dopravy“, která byla po celou dobu pracovně podřízena žalobci, která složila zkouška zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správní činnosti v silniční dopravě v září 2021. Po složení této zkoušky [jméno FO] pracuje samostatně a zajišťuje plnohodnotný výkon dané agendy a žalobce jako vedoucí oddělení pouze podepisoval její rozhodnutí, která zpracovávala. V případě potřeby ji zastupoval žalobce. Od [datum] spadá [jméno FO]. [jméno FO] přímo pod vedení vedoucího organizačního odboru, tedy [jméno FO]. [jméno FO], který podepisuje její rozhodnutí a v případě nutnosti ji zastupuje (viz popis pracovního místa [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum], popis pracovního místa žalobce ze dne [datum], osvědčení o vykonání zkoušky k ověření ZOZ v silniční dopravě, výslechem svědka [jméno FO]. [jméno FO]). Dále bylo prokázáno, že v souladu se schválenou organizační změnou, byli 2 zkušební komisaři [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], dříve podřízení žalobci, převedeni na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů.

24. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] došlo fakticky k provedení schválené organizační změny. Tato organizační změna učinila výkon práce vykonávané žalobcem (dle jmenování ze dne [datum]) zcela pro žalovaného jako zaměstnavatele nepotřeným, když bylo zrušeno oddělení DAP včetně funkce vedoucího tohoto oddělení. Organizační změnou došlo k odstranění mezičlánku, a to vedoucího oddělení DAP a zrušení celého oddělení. Co se týká výkonu státní správy a státního odborného dozoru v silniční dopravě, tak dále vykonává tuto činnost [jméno FO]. [jméno FO], která splňuje všechny zákonné předpoklady a je dlouhodobě schopna samostatně pracovat. [jméno FO]. [jméno FO] je v rámci organizačního řádu podřízena přímo vedoucímu odboru organizačního, který ji v případě nutnosti zastupuje a jako vedoucí podepisuje připravená rozhodnutí u agendy výkon státní správy a státního dozoru ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zákona č. 247/2000 Sb. Bylo prokázáno, že došlo k převodu uvedených 2 zkušebních komisařů na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů již v rámci existující struktury odboru správního a oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Řízením těchto osob je také pověřen vedoucí tohoto oddělení, a to [tituly před jménem] [jméno FO]. Na uvedeném oddělení byl tímto způsobem zároveň vyřešen nedostatek oprávněných úředních osob pro zastupování a zpracování zvýšeného nárůstu práce. Bylo prokázáno, že v souladu s návrhem usnesení 12. schůze Rady města [adresa] konané dne [datum] a usnesením č. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka] ze dne [datum] fakticky došlo k navrhované a schválené změně, jak je podrobně rozepsáno shora. Část agendy zrušeného oddělení DAP byla změnou organizačního řádu převedena na odbor správní, oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Na základě schválené změny byly na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů převedeny také stávající zaměstnanci oba zkušební komisaři, kteří tuto převáděnou agendu vykonávali. Zbylá agenda zrušeného oddělení DAP a zaměstnanci, kteří výkon této agendy zajišťovali, jsou po nastalé organizační změně přímo podřízeni a jsou přímo řízení vedoucím odboru organizačního [jméno FO]. [jméno FO]. Provedenou změnou bylo fakticky zrušeno jedno pracovní místo, a to vedoucí oddělení DAP a bylo zrušeno celé oddělení DAP. Žalobce naopak neprokázal své tvrzení, že předmětná organizační změna měla být účelová, neměla být faktická a vše mělo být činěno z důvodu zbavení se jeho osoby. Příčinnou souvislost mezi rozhodnutím o předmětné organizační změně a nadbytečností žalobce spatřuje soud v tom, že přijatou organizační změnou fakticky došlo ke zrušení oddělení DAP ke dni [datum] a ke stejnému dni zanikla i pozice vedoucího oddělení DAP. Tato pracovní pozice zanikla nejen formálně, ale také fakticky, když výkon předmětných pracovní činností spojených s výkonem této funkce byl fakticky převeden na jiné zaměstnance žalovaného. Počet zaměstnanců odboru organizačního byl takto s účinností od [datum] snížen o jednoho zaměstnance v příčinné souvislosti se zrušením oddělení [právnická osoba] tím spojeným zánikem pracovní pozice vedoucího tohoto oddělení. 25. [jméno FO]. [jméno FO] ve svém výslechu vypověděl, že o předmětných organizačních změnách byl informován ze strany tajemníka na poradě dne [datum], kde bylo sděleno, že usnesením rady zanikne oddělení DAP k [datum] a některé kompetence přejdou a přítomní byli informováni o tom, jak a kam někteří zaměstnanci půjdou. Dále uvedl, že žalobce byl hodnocen vždy velice kladně, co se týká rámce agendy hodnocení zaměstnanců. Dále svědek uvedl, že po té reorganizační změně některé kompetence přešly pod jiný odbor, odbor správní. Činnosti, které zůstaly na jeho odboru (odbor organizační) převzal svědek jako zodpovědná osoba, a to včetně řízení kolegyně [jméno FO]. [jméno FO]. Co se týká období před provedenou organizační změnou, tak svědek uvedl, že byl vznesen požadavek panem tajemníkem ohledně efektivity pracovníků zkušebních komisařů, kde společně vytvářeli porovnání výkonu práce zkušebních komisařů. Dále svědek, v návaznosti na zjištění efektivity úřadu, zkoumal a zjišťoval pracovní vytíženost zaměstnanců svého odboru, tudíž i kolegy žalobce. Takže z jeho strany probíhala kontrolní činnost. Stanovili pro tajemníka a vytvořili výstup výkaz činností jednotlivých zkušebních komisařů. Dále uvedl, že se na poradě vedení v dubnu 2023 dozvěděli výstup usnesení rady města, že rada města svým usnesením ruší oddělení DAP a pozici místa vedoucího tohoto oddělení. Svědek uvedl, že se snažili řešit, jak se to po poradě bude odvíjet dál a zda jsou nějaké jiné možnosti pro žalobce. Dále svědek uvedl, že si práce žalobce vážil. Dále svědek uvedl, že správní rozhodnutí a veškerou dokumentaci na oddělení DAP dříve podepisoval žalobce a nyní vše podepisuje svědek jako vedoucí odboru organizačního. Svědek potvrdil, že organizačními změnami některé kompetence byly převedeny na odbor správní, včetně zkušebních komisařů. Co se týká dopravních agend, PO, BOZP, krizové řízení a veškeré náležitosti s tím spojené zůstaly na odboru organizačním a ty kompetence zastřešuje svědek jako vedoucí odboru a dále kolegyně [jméno FO]. [jméno FO], která v říjnu 2020 udělala zkoušku základní odbornou způsobilost, což je podmínka, aby mohla v té přenesené působnosti vykonávat výkon státní správy. Aktuálně svědka jako vedoucího odboru organizačního zastupuje tajemník a pokud není tajemník, tak vedoucí odboru financí. Dále se svědek vyjádřil k tabulce na čl. 58 počty zkoušek zkušebních komisařů a vysvětlil, že tento přehled byl zpracován na základě požadavku vedení radnice, konkrétně pana tajemníka, aby bylo zjištěno porovnání počtu vykonaných zkoušek na jednotlivé komisaře a přehled v rámci republikového průměru. Výstup byl zpracován ve spolupráci s komisaři, a i s žalobcem. Dále svědek uvedl, že přehled byl zpracován, aby se zjistilo, jestli je zde nějaká možnost využití zkušebních komisařů třeba na oddělení řidičských průkazů, aby komisaři mohli být na jiném odboru, na jiném oddělení, aby se jich mohlo využít, pokud není jejich vytíženost 100%. Bylo zjištěno, že možnost využít komisaře, když jsou tito třeba na podzim nebo v zimě méně vytížení, je buď pro činnost odboru správního a oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Dále svědek uvedl, že požadavek na výpomoc v rámci řidičských průkazů vzešel z odboru správy, kde byly problémy s počtem zaměstnanců, když tam chyběl zaměstnanec. Svědek uvedl, že v roce 2021–2022 bylo šetření iniciováno vedoucím odboru správního [tituly před jménem] [jméno FO] přes vedení, přes tajemníka. [tituly před jménem] [jméno FO] požadoval možnost výpomoci zkušebních komisařů, kteří by z odboru organizačního mohli vypomáhat na odboru správním. Svědek uvedl, že po provedené organizační změně od [datum] je odbor organizační schopen plnit všechny úkoly, které pro něj vyplývají z organizačního řádu. Po odchodu paní [jméno FO] byl přijat nový pracovník, který si dodělává odbornou zkoušku. V době, kdy pracovník odborné zkoušky neměl, zastřešoval agendu svědek. Svědek potvrdil, že se účastnil porady z [datum] a pořídil z ní zápis, který ihned rozeslal všem zaměstnancům. Svědek uvedl, že na poradě vznesl dotaz, že by byl rád, aby žalobce vykonával práci po paní [jméno FO], která odcházela 31. 8. do starobního důchodu. Svědek potvrdil, že nabídl žalobci, aby vzal práci po paní [jméno FO], když si myslí, že ta pozice ze strany žalobce by byla vykonávána dobře a žalobce má potřebné zkušenosti. Svědek uvedl, že tato pracovní pozice byla žalobci nabídnuta i ze strany vedení. Svědek uvedl, že si již nepamatuje, zdali měl žalobce o tuto práci zájem (výslech svědka dne [datum] – protokol, přepis části záznamu).

26. Dále byl vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí odboru správního, oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Uvedl, že s žalobcem se pracovně nestýkali. Uvedl, že ví, že žalobce skončil na úřadě z důvodu nějakých organizačních změn. Svědek potvrdil, že na jeho oddělení byly z oddělení žalobce přeřazeni 2 komisaři. Zkušební komisaři splňují odborné požadavky, a proto zastupují ostatní zaměstnance na oddělení. Komisaři se pak zastupují vzájemně, protože jsou tam další odborné požadavky. Svědek uvedl, že na jeho odboru bylo personální přetížení. S vedoucím oddělení se pak snažili najít řešení toho, jak by se mohlo organizačně v rámci pracovníků, kteří byli na oddělení, toto vyřešit, nicméně tam nebylo v podstatě řešení. Také tam nebyla zastupitelnost pracovníků. Situace byla řešena v roce 2022 a v roce 2023. Svědek informoval tajemníka o této situaci. Tajemník pak hledal nějaké řešení. Potřebovali na oddělení nutně minimálně jednu polovinu pracovního úvazku s ohledem na maximální hospodárnost a efektivitu činnosti. Svědek uvedl, že situace se podařila vyřešit v minulém roce změnou organizačního řádu, kdy zkušební komisaři přešli na odbor správní, tedy na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů, když se jednalo o osoby znalé této agendy a ze schopnosti zastupovat ostatní pracovníky. Tímto způsobem dle svědka došlo k úsporám, kdy nebylo nutné přibírat další poloviční úvazek a vynakládat náklady na složení odborné způsobilosti dalšího zaměstnance (viz výslech svědka dne [datum], protokol z jednání a přepis části záznamu).

27. Dále soud provedl účastnický výslech [jméno FO]. [jméno FO], tajemníka žalovaného. Tajemník uvedl, že si myslí, že s žalobcem měli dobré, kolegiální vztahy a uvedl, že co se týká podané výpovědi, tak se vůbec netýkala výkonu práce žalobce a byla to výpověď pro nadbytečnost. Výhrady k práci žalobce jako podřízeného, tajemník neměl. Dále uvedl, že osobně již dne [datum] se s žalobcem setkali v jeho kanceláři a byl tak žalobce informován tajemníkem, že tajemník bude připravovat přínos do rady města, který může skončit i tou cestou, že žalobce bude propuštěn pro nadbytečnost. Žalobce tedy informaci obdržel půl měsíce před tím, než byl tento návrh podán. Dále se dne [datum] na poradě zaměstnanců odboru organizačního žalobce dozvěděl, jak vše bude probíhat. Dále uvedl, že o tom, že výpověď pro nadbytečnost dostane zrovna konkrétně žalobce, rozhodla rada města svým usnesením, kdy zrušila oddělení [právnická osoba] tím zároveň i místo vedoucího. Dále uvedl, že žalobce mohl setrvat v pracovní pozici u žalovaného, když žalobci byly nabídnuty 3 pracovní pozice a on je odmítl. Poukazoval zejména na pozici krizového bezpečáka. Dále uvedl, že dne [datum] nabídl žalobci veškeré pracovní pozice, které v tu dobu u žalovaného byly volné a tyto všechny žalobce odmítl. Jedna pracovní pozice byla po paní [jméno FO], která sice končila až 31. 8., ale v případě, že by žalobce tuto práci přijal, tak by ty 2 měsíce žalobce využil pro své zapracování, když tajemník má takovou pravomoc svěřenou radou města, kdy má většinou vždycky jedno volné místo pro zapracování, aby nemusel navyšovat počet zaměstnanců. Dále se tajemník vyjádřil k tomu, z jakého důvodu nebyla žalobci nabídnuta práce koordinátora PUMM. Bylo to z důvodu, když žalobci byla podávána výpověď, tak tajemník neměl ještě ani od paní [jméno FO] popis tohoto pracovního místa a vůbec v té době nevěděl, kdy bude vyhlašovat výběrové řízení. Tajemník potvrdil výpověď svědka [jméno FO] a také uvedl, že v roce 2022 byl ze strany [jméno FO] informován o tom, že potřebuje personálně posílit oddělení řidičských průkazů a registru vozidel a bylo mu doporučeno prozkoumat, jestli by mohli vypomoct zkušební komisaři, kteří mají příslušné zkoušky a tuto práci před několika lety vykonávali a vzájemně se zastupovali, a tak se nemuseli zaučovat. Na základě toho dal tajemník v lednu panu [jméno FO] úkol vypracovat výstup, jak jsou zkušební komisaři vytěžováni a výsledkem byla prezentovaná tabulka. To byla první indicie, kdy se tajemník rozhodl, že na základě tohoto výstupu přesune komisaře na oddělení dopravy nebo na oddělení občanských průkazů. Pak řešil situaci, že žalobce měl pod sebou 6 podřízených a z toho 2 odejdou. [jméno FO] měl pod sebou žalobce a asi 2 podřízené s tím, že se vědělo, že paní [jméno FO] odejde do důchodu. [jméno FO] sdělil, že paní [jméno FO] je schopna vykonávat práci, kterou vykonává žalobce a je schopna ji konat samostatně a aktuálně má již potřebnou odbornou zkoušku. Proto se tajemník rozhodl a navrhl radě města zrušení odboru DAP, protože by jim odešla de facto třetina zaměstnanců, práci žalobce z 90 % zvládala paní [jméno FO] a zbývajících 10 % si převzal pan [jméno FO]. Proto tajemník navrhl radě města zrušení oddělení DAP zároveň se zrušením pracovního místa vedoucího tohoto oddělení. Dále tajemník uvedl, že výsledkem analýzy zkoumání efektivity a zatížení komisařů byl výsledek, že jsou nevytížení minimálně z poloviny své pracovní doby. Dále tajemník uvedl, že prvoiniciátorem organizačních změn byl pan [jméno FO], který řešil personální přetížení svého oddělení, a proto tajemník začal hledat, kde byl získal ze stávajících zaměstnanců potřebné pracovníky a jediní vhodní pracovníci byli zkušební komisaři. Dále tajemník vysvětlil, že před organizačními změnami nebyla s příslušníky konkrétních odborů řešena proveditelnost a jakým způsobem budou agendy předávány a jakým způsobem dojde k té změně po faktické stránce, protože to před změnami bylo naprosto bezpředmětné, protože rada města může rozhodnout jinak. O činnosti oddělení DAP se tajemník bavil a probíral ji s vedoucím s [jméno FO]. [jméno FO] a probírali kdo co dělá, kdo koho zastupuje a uvedl, že to, jak to dnes funguje, tak ukazuje, že to rozhodnutí bylo správné. Tajemník uvedl, že organizační změny vedly k efektivitě a finančním úsporám a poukázal zejména na výši platu žalobce jako vedoucího oddělení. Dále nemusel být přibírán další pracovník na oddělení registru vozidel a řidičských průkazů. Nemusely být vynakládány prostředky na zaškolení nového pracovníka a složení odborné zkoušky. Dále tajemník uvedl, že organizační změny začaly být zvažovány až od začátku roku 2023, kdy byl informován o tom, že zkušební komisaři nejsou plně vytížení (viz účastnický výslech [jméno FO]. [jméno FO] – protokol z jednání dne [datum] a přepis části záznamu z jednání ze dne [datum]).

28. Daný případ soud po právní stránce posuzoval dle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění platném ke dni 26. 4. 2023, tedy k okamžiku, kdy žalobce obdržel od žalovaného výpověď.

29. Dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce, první věta, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

30. Žalovaný namítal, že žalobce mu neoznámil bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Žalobce má za to, že tuto povinnost splnil, když písemné oznámení bylo žalovanému zasláno spolu s žalobou. Co se týká lhůty „bez zbytečného odkladu“, jde pouze o pořádkovou lhůtu, protože smyslem § 69 zákoníku práce je upravit práva a povinnosti stran pracovního poměru v období, které začíná dnem následujícím po dni, kterým pracovní poměr měl (má) podle výpovědi, okamžitého zrušení nebo zrušení ve zkušební době skončit, a které končí dnem, jímž byla určena neplatnost rozvázání pracovního poměru nebo jímž jinak došlo k platnému skončení pracovního poměru. Je třeba dovodit, že zaměstnanec může své oznámení učinit až do doby platného skončení pracovního poměru, které nastalo na základě jiné pracovně právní skutečnosti, nejpozději však do rozhodnutí soudu, jímž bylo řízení o žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru pravomocně skončeno, a kterým byla určena neplatnost rozvázání pracovního poměru (viz zákoník práce 4. vydání 2023 Beck). S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že v daném případě žalobce oznámil žalovanému včas, tedy bez zbytečného odkladu, písemně, že trvá na tom, aby ho žalovaný dále zaměstnával (viz oznámení obsažené v předžalobní výzvě ze dne [datum] a podaná žaloba ze dne [datum]).

31. Dle ust. § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

32. Pracovní poměr žalobce měl skončit k datu [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí u okresního soudu dne [datum], byla žaloba podána včas.

33. Dle ust. § 52 písmeno c) zákoníku práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolu, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

34. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nebo jmenováním na pracovní místo. Jmenováním se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo nestanoví-li to zvláštní právní předpis, v případech uvedených v ust. § 33 odst. 3 zákoníku práce. U ostatních pracovních míst se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou (viz § 33 zákoníku práce). V případech uvedených v ust. § 33 odst. 3 zákoníku práce může ten, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4 zákoníku práce), vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat. Vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát (§ 73 odst. 1. zákoníku práce). Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce (viz § 73a odst. 2 zákoníku práce). Zákoník práce při úpravě skončení pracovního poměru – jak vyplývá z jeho části druhé Hlavy IV, zásadně nerozlišuje mezi pracovním poměrem založeným jmenováním a pracovním poměrem, který vznikl na základě pracovní smlouvy. Zvláštní právní úprava byla přijata v ust. § 73 a 73a zákoníku práce, v nichž jsou upraveny důvody odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa u zaměstnanců, u nichž se pracovní poměr zakládá jmenováním. V ust. § 73a odst. 2 zákoníku práce se upravují otázky dalšího možného trvání nebo skončení pracovního poměru zaměstnance, který byl z pracovního místa odvolán nebo který se svého pracovního místa vzdal. Nejde-li o pracovní poměr založený jmenováním na dobu určitou, vytvoří se v něm pro případ, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci nebo že zaměstnanec takovou práci odmítne, fikce nadbytečnosti zaměstnance, pro kterou s ním zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr výpovědí, aniž by bylo potřebné (možné), se při zkoumání platnosti této výpovědi zabývat tím, zda se zaměstnanec skutečně stal pro zaměstnavatele nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiných organizačních změnách (jak to jinak ust. § 52 písmeno c) zákoníku práce pro platné rozvázání pracovního poměru výpovědí vyžaduje). Uvedené ust. tedy vytváří (ve svých důsledcích) další důvod, pro který zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď. Tímto způsobem se zaměstnavateli umožňuje rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem, který byl z pracovního místa odvolán nebo který se svého pracovního místa vzdal, i když ve skutečnosti nemusela nastat jeho nadbytečnost ve smyslu ust. § 52 písmeno c) zákoníku práce, tedy jinak řečeno, je tu samo o sobě nevýznamné, zda k nadbytečnosti zaměstnance opravdu došlo v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolu, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiných organizačních změnách. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že také pracovní poměr se zaměstnancem, kterého může zaměstnavatel z jeho pracovního místa odvolat nebo který se může svého vedoucího pracovního místa vzdát, lze platně rozvázat výpovědí podle ust. § 52 písmeno c) zákoníku práce z důvodu, že se vedoucí zaměstnanec stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolu, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, i když zaměstnanec nebyl předtím ze svého pracovního místa odvolán a ani se dříve svého pracovního místa nevzdal, a že na závěrech přijatých v tomto směru, (například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2006, sp. zn. 21 Cdo 3016/2005, který byl uveřejněn pod č. 42 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2007) ještě za předchozí právní úpravy, nemá důvod cokoliv měnit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. 21 Cdo 4447/2010). V projednávaném případě bylo s účinností ode dne [datum] zrušeno žalobcem zastávané pracovní místo vedoucí oddělení DAP. Proto předchozí odvolání z tohoto pracovního místa nebo vzdání se takového místa zaměstnancem (viz uvedená judikatura), není podmínkou pro platnost výpovědi z pracovního poměru podanou podle ust. § 52 písmeno c) zákoníku práce. V souladu s § 73a odst. 2 zákoníku práce přihlédl soud k tomu, že zaměstnavatel, po zrušení pracovní pozice žalobce, nabídl žalobci všechna volná pracovní místa, která k dispozici u žalovaného byla, a že žalobce všechna nabídnutá volná pracovní místa odmítl. Byly tak splněny všechny zákonné podmínky pro podání výpovědi žalobci dle § 52 písmeno c) zákoníku práce a danou výpověď žalobci je nutno posoudit jako platnou.

35. Výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost podle § 52 písmeno c) je dána, byl-li zaměstnanec odvolán z vedoucího pracovního místa nebo se ho vzdal, neskončil-li pracovní poměr jinak a nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance jinou odpovídající práci. Fikce výpovědního důvodu podle § 52 písmeno c) tu nastává, aniž by se vyžadovalo, aby se zaměstnanec skutečně stal pro zaměstnavatele nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiných organizačních změnách (viz § 73a odst. 2 zákoníku práce). V daném případě tedy soud dovodil fikci výpovědního důvodu dle ust. § 73a odst. 2 zákoníku práce.

36. V daném případ žalovaný jako zaměstnavatel fakticky dal žalobci výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce přípisem ze dne [datum]. Žalobce pak namítal neplatnost této výpovědi a poukazoval na její účelovost (přijetí organizační změny žalovaným pouze za účelem zbavení se žalobce) a skutečnost, že nebyly splněny podmínky pro to, aby ji žalovaný podal a navrhoval, aby soud určil její neplatnost. Proto se soud zabýval platností této výpovědi i z pohledu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce a žalobcem předestřené judikatury. Výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce je založen na splnění v těchto následujících předpokladů: a) rozhodnutí o změně úkolu zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách (dále též jen rozhodnutí o organizačních změnách), b) nadbytečností zaměstnance a c) příčinné souvislosti mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance. V daném případě bylo prokázáno, že byla splněna podmínka a), tedy, že žalovaný jako zaměstnavatel přijal rozhodnutí o organizační změně, kterým je usnesení ze [datum] č. j. [spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka]/[spisová značka], kterým bylo zrušeno celé oddělení DAP a současně pracovní pozice žalobce. Byla splněna podmínka, že se jednalo o organizační změnu, když pomocí tohoto rozhodnutí zaměstnavatel reguloval počet svých zaměstnanců a jejich profesní a kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Organizační změna, která je obsahem rozhodnutí zaměstnavatele, může být jakákoli. Významné je jen a pouze, že zaměstnanec se v důsledku této změny stal nadbytečným (je dána příčinná souvislost mezi faktickým dopadem změny a nadbytečností zaměstnance), a to i v situaci, kdy se bezprostředně rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně snížení počtu zaměstnanců nezmiňuje (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 1866/2020). V daném případě bylo prokázáno, že v důsledku předmětné organizační změny se žalobce jako zaměstnanec stal pro žalovaného nadbytečným, tedy byla prokázána příčinná souvislost mezi faktickým dopadem změny a nadbytečností zaměstnance. Byly tedy splněny všechny výpovědní důvody předvídané § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobce tvrdil, že rozhodnutí žalovaného jako zaměstnavatele od počátku sledovalo jiné cíle, a že žalovaný jako zaměstnavatel jen předstíral přijetí organizačního opatření se záměrem zastřít své skutečné záměry (zbavit se žalobce), tedy že nebyly naplněny předpoklady výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Tato tvrzení žalobce v daném řízení neprokázal. Oproti tomu žalovaný prokázal, že v důsledku přijaté organizační změny, se žalobce jako zaměstnanec stal pro žalovaného nadbytečným. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že byly splněny všechny předpoklady stanovené v § 52 písm. c) zákoníku práce k podání výpovědi žalobci dle citovaného zákonného ustanovení a dospěl k závěru, že výpověď z [datum] daná žalobci žalovaným, je platná.

37. V rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1399/2010 ze 6. 9. 2011 Nejvyšší soud dovodil, že z dikce tehdy platného ust. § 73 odst. 6 zákoníku práce je zřejmé, že zaměstnavatel může nabídnout zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci kdykoliv, tedy i po odvolání z pracovního místa, i když výkon této práce ve smyslu ust. § 73 odst. 5 věty druhé zákoníku práce ještě neukončil. Přijme-li zaměstnanec takovou nabídku, dojde tím ke změně jeho pracovního zařazení s účinností ode dne, kdy skončil výkon práce na pracovním místě z něhož byl odvolán, ledaže by se dohodli jinak. Nemá-li pro zaměstnance takovou práci, je z ust. § 73 odst. 6 zákoníku práce nepochybné rovněž to, že zaměstnavatel může z této okolnosti kdykoliv po odvolání zaměstnance z pracovního místa dovodit zákonem stanovené následky. Jestliže zaměstnavatel nemá pro odvolaného zaměstnance práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, může mu kdykoliv po odvolání z pracovního místa dát výpověď z pracovního poměru podle ust. § 73 odst. 6 věty třetí a § 52 písm. c) zákoníku práce. Stane-li se tak v den, kdy bylo zaměstnanci doručeno odvolání z pracovního místa, posuzuje se platnost takové výpovědi k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, které tu byly v tento den. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zaměstnavatel může s odvolaným zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí z důvodu fikce nadbytečnosti podle ust. § 73 odst. 6 věty třetí a § 52 písm. c) zákoníku práce kdykoliv poté, co bylo zaměstnanci doručeno rozhodnutí zaměstnavatele o odvolání z pracovního místa, i když v té době zaměstnanec ještě výkon práce na tomto pracovním místě neskončil. Je však třeba zkoumat zásadně též to, zda zaměstnavatel splnil povinnost, tedy tzv. nabídkovou povinnost zaměstnavatele dle ust. § 73 odst. 6 věta druhá zákoníku práce. Zákoník práce tedy zakotvuje tzv. nabídkovou povinnost zaměstnavatele a její splnění je hmotněprávní podmínkou platnosti výpovědi z pracovního poměru podle ust. § 73 odst. 6 věty třetí a § 52 písm. c) zákoníku práce. Nabídková povinnost zaměstnavatele představuje svojí povahou “přímus“ zaměstnavatele učinit zaměstnanci ofertu směřující k uzavření dohody o převedení na jinou práci (ke změně pracovního poměru) ve smyslu ust. § 40 odst. 1. zákoníku práce. Právní úprava tím sleduje cíl, aby zaměstnavatel před tím, než podá výpověď z pracovního poměru, nabídl zaměstnancích jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci s ohledem na to, že k výpovědi z pracovního poměru má docházet z důvodů zpravidla nezávislých na možnostech zaměstnance. Rozhodnutí, zda této nabídky bude využito, závisí výlučně na zaměstnanci, který může tuto pracovní příležitost odmítnout. Přijme-li nabízenou práci, dojde tím ke změně pracovního poměru ohledně dohodnutého druhu práce, popřípadě též místa výkonu práce ve smyslu ust. § 40 odst. 1. zákoníku práce a potřeba rozvázání pracovního poměru tím odpadá. Výpověď z pracovního poměru podle ust. § 73 odst. 6 věty třetí a § 52 písm. c) zákoníku práce proto zaměstnavatel smí dát zaměstnanci jen tehdy, nemá-li pro zaměstnance takovou práci nebo jestliže zaměstnanec nabídku odmítl vzhledem k tomu, že splnění povinnosti zaměstnavatele podle ust. § 73 odst. 6 věty druhé zákoníku práce je předpokladem pro podání platné výpovědí z pracovního poměru podle ust. § 73 odst. 6 věty třetí a § 52 písm. c) zákoníku práce. Soud podle stavu v době výpovědi (jejího doručení druhému účastníku pracovního poměru) rovněž zásadně zkoumá to, zda zaměstnavatel splnil vůči zaměstnanci tzv. nabídkovou povinnost (srov. též právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdo N 829/97).

38. Žalobce poukazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015 sp. zn. 21 Cdo 695/2014, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že v případě, že rozhodnutím zaměstnavatele, popř. jeho realizací u zaměstnavatele, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle, a že tedy zaměstnavatel ve skutečnosti jen předstíral přijetí organizačního opatření se záměrem zastřít své skutečné záměry, je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně významné z hlediska ust. § 52 písm. c) zákoníku práce nebylo přijato. Při zkoumání toho, co zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením, je třeba posuzovat jednání zaměstnavatele vždy v jeho úplnosti a logické návaznosti.

39. S ohledem na tvrzení žalobce, že „celá tzv. organizační změna byla ze strany žalovaného toliko předstíraná“, soud posuzoval jednání žalovaného v širokém rozsahu, v jeho úplnosti a logické návaznosti, jak je uvedeno shora. V řízení bylo prokázáno, že od počátku žalovaný sledoval konkrétní cíle a ve skutečnosti bylo přijato organizační opatření, které fakticky začalo platit a nastaly všechny jeho předvídané účinky. Soud tedy dovodil, že předmětné rozhodnutí o organizační změně významné z hlediska ust. § 52 písm. c) zákoníku práce bylo žalovaným přijato, je v současné době platné a účinné a jeho účinky fakticky nastaly. Žalobce pak neprokázal své tvrzení, že předmětná organizační změna byla ze strany žalovaného toliko předstíraná.

40. Dále žalobce poukazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2017 sp. zn. 21 Cdo 4568/2017, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že o rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sleduje změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel zamýšlí regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Není samo o sobě významné jak zaměstnavatel své rozhodnutí označil, jestliže rozhodnutí zaměstnavatele bylo opravdu přijato (posuzováno podle jeho skutečného smyslu) k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny. Byl splněn hmotněprávní předpoklad pro podání platné výpovědí z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, i kdyby organizační změnou sledovaný efekt nebyl později dosažen nebo kdyby se ukázala přijatá organizační změna posléze jako neúčinná. Avšak v případě, že rozhodnutí zaměstnavatele, popřípadě jeho realizací u zaměstnavatele, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle a že tedy zaměstnavatel ve skutečnosti jen předstíral přijetí organizačního opatření se záměrem zastřít své skutečné záměry, je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně významné z hlediska ust. § 52 písm. c) zákoníku práce nebylo přijato. Při zkoumání toho, co zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením, je třeba posuzovat jednání zaměstnavatele vždy v jeho úplnosti a logické návaznosti, jak je již uvedeno shora. Okresní soud provedl rozsáhlé dokazování a zkoumal, co zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením. Posuzoval jednání zaměstnavatele v jeho úplnosti a logické návaznosti a dospěl k tomu, že co se týká předmětného rozhodnutí, skutečně se jednalo o rozhodnutí o organizačních změnách, tak, jak ho obsahově vymezuje i tento judikát Nejvyššího soudu a dospěl k závěru, že v daném případě byl splněn hmotněprávní předpoklad pro podání platné výpovědi z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce žalobci. Je nutno poukázat i na to, že organizační změnou sledovaného efektu bylo dosaženo, a organizační změna se ukázala jako účinná. Žalobce oproti tomu neprokázal své tvrzení, že předmětným rozhodnutím zaměstnavatele byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle, a že zaměstnavatel ve skutečnosti jen předstíral přijetí organizačního opatření. S odkazem na uvedený judikát Nejvyššího soudu poukazoval žalobce na to, že z tohoto judikátu vyplývá, že přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, případně obsazení tohoto místa zaměstnavatelem některým ze stávajících zaměstnanců, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu. Žalobce neprokázal, že by na jeho místo byl přijatý jiný zaměstnanec, případně že by jeho pracovní místo bylo obsazeno některým ze stávajících zaměstnanců. Tato skutečnost pak ani nevyplynula z předmětného dokazování.

41. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že výpověď podaná žalovaným žalobci dne [datum] je platná a žalobu v celém rozsahu zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a s ohledem na plný procesní úspěch ve věci přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalovanému. V závěrečném návrhu na jednání soudu dne [datum] žalovaný uvedl, že náklady řízení vyčíslí soudu stejným způsobem jako žalobce, tedy ve lhůtě 7 dnů od vyhlášení rozsudku. Ve stanovené lhůtě pak žalovaný soudu žádné vyúčtování nákladu řízení nepředložil. Proto soud z úřední povinnosti sám vyúčtoval náklady řízení dle obsahu spisu. Vzhledem k tomu, že žalovaný soudu nesdělil a nedoložil, zda je plátcem DPH, soud nepřiznal k vyúčtované a přiznané odměně DPH. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s § 151 odst. 1 občanského soudního řádu věta první, dle kterého o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Dle odst. 3 citovaného ust. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem a který nedoložil výši hotových výdajů, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Žalovanému v průběhu prvostupňového řízení vznikly náklady dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 a 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náklady vznikly v podobě paušální náhrady výdajů za sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 3 písm. a) cit. vyhlášky, dále dne § 3 písm. c) cit. vyhlášky za účast na jednání soudu dne [datum] od 9:00 hod. do 13:52 hod. (3x započaté 2 hodiny), za účast na jednání u Okresního soudu dne [datum] v době od 9:00 hod. do 9:23 hod. (1x 2 započaté hodiny), za účast na jednání soudu [datum] od 9:00 hod. do 12:53 hod. (3x 2 započaté hodiny). Ve věci tedy žalovaný s ohledem na výše uvedené učinil celkem 8 úkonů dle § 1 odst. 3 cit. vyhlášky. Odměna za učiněné vyjádření z [datum] a z [datum] přiznána nebyla, když se jednalo o doplnění tvrzení a důkazů k výzvě soudu. Dle ust. § 2 odst. 3 cit. vyhlášky má žalovaný nárok na paušální náhradu ve výši 300 Kč za každý úkon, tedy 300 Kč x 8 činí celkem částku ve výši 2.400 Kč. Soud tedy zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 2.400 Kč. V souladu dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu žalobci uložil nahradit náklady řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť ke stanovení lhůty delší či povolení splátek neshledal důvody.