8 C 146/2024 - 119

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Pavla Janků a přísedících Jindřišky Košíkové a Mgr. Vojtěcha Němce ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], advokátem se sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované], IČO: [Anonymizováno], se sídlem [Adresa žalované] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátem se sídlem [Anonymizováno] o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, dané žalovanou jako zaměstnavatelem žalobkyni jako zaměstnanci listinou ze dne 5. 6. 2024, doručenou dne 6. 6. 2024, je neplatné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 43.041 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované okamžitým zrušením datovaným 5. 6. 2024, doručeným žalobkyni 6. 6. 2024, je neplatné s tím, že s žalovanou uzavřela dne 31.8.2023 pracovní smlouvu jako kuchařka s místem výkonu práce v [adresa] na dobu zástupu po dobu nemoci paní [jméno FO]. Dne 6. 6. 2024 jí bylo poštou doručeno zaměstnavatelem okamžité zrušení pracovního poměru s tím, že porušila povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a to, že dne 21. 5. 2024 měla odcizit majetek zaměstnavatele, což měla připustit ve svém vyjádření dne 22. 5. 2024, ode dne 28. 5. 2024 údajně přestala bez omluvy docházet do zaměstnání, a tedy má k 5. 6. 2024 neurčitý počet neomluvených absencí a dne 31. 5. 2024 se ani přes SMS výzvu nedostavila do zaměstnání, ani svou nepřítomnost neomluvila. S okamžitým zrušením pracovního poměru žalobkyně zcela nesouhlasí a uplatňuje žalobou její neplatnost. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr se zaměstnancem zrušit jen tehdy, poruší-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle § 60 zákoníku práce musí zaměstnavatel v okamžitém zrušení pracovního poměru skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Žalobkyně namítla, že došlo k porušení ustanovení § 60 zákoníku práce, pro které je okamžité zrušené pracovního poměru neplatné již z formálních důvodů. Pokud jde o skutek z 21. 5. 2024, tak nikterak není specifikováno údajné odcizení majetku, což nemůže nahradit odkaz na údajné vyjádření ze dne 22. 5. 2024. Pokud pak jde o neomluvené absence, které nakonec nejsou ani v okamžitém zrušení specifikovány, tak žalobkyně trvá na tom, že se žádných neomluvených absencí nedopustila. Dne 28. 5. 2024 v práci byla a požádala si o dovolenou, neboť jí bylo řečeno, že zástup bude ukončen, neboť paní [jméno FO] k 31. 5. 2024 ukončí pracovní neschopnost. Den předchozí ve večerních hodinách jí paní ředitelka poslala SMS s tím, že by potřebovala dořešit nějaké nové skutečnosti ohledně pracovněprávních vztahů. Tentýž den se žalobkyně omluvila, že hlídá vnoučata a požádala o informaci do emailu.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani částečně. Žaloba je zcela nedůvodná. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 31. 8. 2023 pracovní smlouvu na základě které žalobkyně vykonávala pro žalovanou práci na pozici kuchařka. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou po dobu nemoci paní [jméno FO]. Pracovní poměr žalobkyně byl ukončen ze strany žalované okamžitým zrušením pracovního poměru, kdy písemné vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 5. 6. 2024 bylo žalobkyni doručeno dne 6. 6. 2024 (dále jen „Okamžité zrušení pracovního poměru“). Žalovaná trvá na tom, že Okamžité zrušení pracovního poměru je platné právní jednání, které splňuje všechny zákonné požadavky. Žalobkyně v žalobě namítá neplatnost Okamžitého zrušení pracovního poměru a svou žalobu odůvodňuje tím, že Okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné z formálních důvodů (není specifikováno údajné odcizení majetku, nedostatečná specifikace neomluvených absencí) a dále uvádí, že se nedopustila neomluvených absencí. S těmito tvrzeními žalobkyně žalovaná nesouhlasí. Žalobkyně ve své žalobě uvádí nepravdivé, neúplné a zavádějící informace zejména o situaci na pracovišti před ukončením pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru splňuje všechny požadavky, které jsou na tento způsob ukončení pracovního poměru kladeny právními předpisy. Žalobkyně porušila své pracovní povinnosti tak závažným způsobem, že již po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby ji zaměstnával až do uplynutí případné výpovědní doby. Porušení pracovněprávních povinností ze strany žalobkyně bylo v písemném vyhotovení Okamžitého zrušení pracovního poměru specifikováno dostatečně určitě, aby je nebylo možné zaměnit, jak je požadováno v § 60 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané žalobkyní byly v Okamžitém zrušení pracovního poměru specifikováno takto: „dne 21. 5. 2024 jste odcizila majetek zaměstnavatele, což jste připustila ve svém vyjádření ze dne 22. 5. 2024, ode dne 28. 5. 2024 jste přestala bez omluvy docházet do zaměstnání, tedy máte k dnešnímu dni 5. 6. 2024 neomluvených absencí, dne 31. 5. 2024 jste se ani přes SMS výzvu nedostavila do zaměstnání, ani svou nepřítomnost neomluvila“. Porušení specifikované pod prvním bodem – odcizení majetku, je nutné považovat za dostatečně určité. Skutečnost, že ohledně odcizení majetku je odkazováno na jiný dokument (vyjádření ze dne 22. 5. 2024) na tom nic nemění. Odborná literatura se shoduje na tom, že určitosti důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru není na překážku, pokud je odkazováno na jinou listinu, ve které je důvod blíže konkretizován. Konkrétně lze citovat: Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023: „bude třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho přesná individualizace. Nebude proto zpravidla stačit jen povšechný poukaz na „zvlášť hrubé porušení povinností“, ale bude třeba uvést konkrétní údaje o tom, kdy, kde, jakým jednáním a která konkrétní povinnost měla být porušena. Požadavku určitosti nebude většinou na překážku, bude-li při konkretizaci důvodu rozvazovacího jednání odkázáno na obsah jiné listiny (inspekční záznam, protokol o šetření apod.), jejíž obsah ale bude druhému účastníku pracovního poměru znám (z předchozí doby nebo proto, že mu bude zároveň s rozvazovacím jednáním doručen) a sám osobě spolu s listinou o okamžitém zrušení pracovního poměru bude dostatečně konkrétním popisem důvodu rozvázání pracovního poměru.“ Zmiňované vyjádření žalobkyně ze dne 22. 5. 2024 žalovaná předložila soudu a navrhla provedení této listiny k důkazu. Žalobkyně doručila žalované pouze jednu listinu datovanou 22. 5. 2024, která obsahuje jednak stížnost na údajnou šikanu na pracovišti a žalobkyně zde mimo jiné popisuje situaci, ke které došlo dne 21. 5. 2024 na pracovišti ve věci zmizelých jogurtů. Z tohoto popisu, která sepsala přímo žalobkyně, je zřejmé, že si žalobkyně bez svolení přisvojila několik jogurtů. Když se začaly jogurty hledat, tak je zatajila a raději nechala koupit nové, aby situaci napravila. Následně se pak v její tašce hledané jogurty našly a připouští, že se dopustila pochybení a zpětně lituje, že hned vše nepřiznala. Z tohoto vyjádření žalobkyně je naprosto nepochybné, jaký skutek je uveden v Okamžitém zrušení pracovního poměru pod prvním bodem. Ve vztahu ke specifikaci neomluvených absencí, je námitka žalobkyně také nedůvodná. Byť je formulace neúplná, neboť písařskou chybou vypadl počet neomluvených absencí ke dni sepisu Okamžitého zrušení pracovního poměru, tak je naprosto zřejmé, že žalovaná vytýká žalobkyni, že od 28. 5. 2024 přestala bez omluvy docházet do zaměstnání a tedy od 28. 5. 2024 do 05. 6. 2024 má žalobkyně u žalované neomluvené absence. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru není nutné popisovat do všech podrobností, ale stačí konkretizace jednání zaměstnance, ve kterém zaměstnavatel spatřuje porušení předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. V této souvislosti lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, např. Nejvyšší soud, 21 Cdo 3648/2019, 18. 12. 2019: „Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 1996, sp. zn. 2 Cdon 198/96, uveřejněný pod č. 35 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998). U důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce je třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho přesná individualizace, je třeba uvést konkrétní údaje o tom, kdy, kde, jakým jednáním a která konkrétní povinnost měla být porušena (srov. dále například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. [spisová značka]).“ Žalovaná má za to, že důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru jsou dostatečně určitě konkretizovány a nejsou dány důvody pro formální neplatnost Okamžitého zrušení pracovního poměru. Dále žalovaná uvedla, že okolnosti, které předcházely rozhodnutí žalované o ukončení pracovního poměru žalobkyně Okamžitým zrušením pracovního poměru jsou žalobkyní uváděny neúplně a zkresleně. Dne 21. 5. 2024 došlo k odcizení jogurtů z ranní svačinky pro děti v [Anonymizováno]. Tuto záležitost řešila žalobkyně se svou přímou nadřízenou paní [jméno FO], vedoucí školní jídelny. Dne 23. 5. 2024 obdržela žalovaná vyjádření žalobkyně datované 22. 5. 2024, ve kterém si žalobkyně stěžuje na šikanu na pracovišti a zároveň přiznává odcizení jogurtů. Jedná se o to vyjádření, na které je odkazováno v Okamžitém zrušení pracovního poměru. Na základě této stížnosti zorganizovala ředitelka školky paní [jméno FO] dne 27. 5. 2024 schůzku za účasti [jméno FO] – ředitelky školky, žalobkyně, [jméno FO] – vedoucí jídelny, [jméno FO] – kuchařky a [jméno FO] – kuchařky. Na této schůzce byl dán prostor všem, aby se vyjádřili k situaci na pracovišti, tvrzením žalobkyně ohledně šikany i odcizení jogurtů. Žalobkyně se na této schůzce k odcizení jogurtů přiznala. Ředitelka se snažila dát prostor všem ke svobodnému vyjádření a snažila se být nestranná. Zaměstnanci byli poučení o správném a vhodném chování na pracovišti. Ze schůzky byl následně pořízen zápis. Žalobkyně se při odchodu dotazovala, zda má druhý den přijít do práce, ředitelka ji ujistila o tom, že ano, že s ní počítá. Následující den (28. 5. 2024), se však žalobkyně nedostavila do práce a pouze poslala SMS zprávu vedoucí školní jídelny, ve které jí oznámila, že si bere od pátku dovolenou. Vedoucí jí odpověděla, že její zprávu bere na vědomí, předá ji paní ředitelce, ale upozornila ji že „je potřeba dovolenou podepsat“. V návazné komunikaci jí vedoucí napsala, že o dovolenou se žádá 14 dní dopředu a musí být schválena. Následně se žalobkyně odpoledne dne 28. 5. 2024 zastavila na pracovišti, kde vypsala žádost o dovolenou a předala jí vedoucí školní jídelny. Když byla vedoucí školní jídelny upozorněna, že má jít za ředitelkou, aby jí dovolenou schválila, tak žalobkyně řekla, že s ní má vše vyřešené a odešla. Celý postup žalobkyně ohledně nedostavení se do práce byl v hrubém rozporu s tím, jak se u žalované řeší dovolené. Vzhledem k tomu, že žalobkyně pracovala u žalované téměř devět měsíců, tak si musela být vědoma, že takovýmto způsobem nelze čerpat řádnou dovolenou a je nezbytné schválení její žádosti. Navíc na nutnost schválení dovolené byla žalobkyně upozorňována. Pro řádné čerpání dovolené na základě žádosti zaměstnance je nezbytné, aby dovolená byla zaměstnanci zaměstnavatelem schválena. Dovolená žalobkyni nikdy schválena nebyla. Žalovaná je předškolní vzdělávací zařízení, kdy doba provozu tohoto zařízení odpovídá organizaci daného školního roku. Dovolená je zpravidla nařizována zaměstnavatelem v létě a v období vánočních prázdnin, a to v návaznosti na to, jak je toto školní zařízení uzavřeno nebo je omezen jeho provoz. Mimo tuto „prázdninovou“ dovolenou je zaměstnancům povolováno čerpání dovolené jen výjimečně. Vždy je nutné, aby zaměstnanec podal dopředu písemnou žádanku zpravidla alespoň 14 dnů dopředu. Dovolenou pak schvaluje na základě žádosti zaměstnance ředitelka školky. V případě její nepřítomnosti schvaluje dovolenou její zástupkyně. Tento postup je u žalované dlouhodobě zavedený a neměnný, protože jakýkoli výpadek pracovní síly v době plného provozu školky je z provozního hlediska velmi komplikovaný a je nutné vždy řešit absenci zaměstnance, aby byl provoz zachován. Jak vyplývá z SMS komunikace žalobkyně a účetní žalované paní [jméno FO] a také z SMS komunikace mezi žalobkyní a vedoucí školní jídelny [jméno FO], tak byla absence žalobkyně v práci velkou komplikací v provozu. Ředitelka i ostatní zaměstnanci žalované se snažili žalobkyni kontaktovat a přimět k tomu, aby do práce přišla. Žalobkyně však pouze reagovala tím, že nedorazí, protože musí hlídat vnoučata a slíbila to dceři. Takováto omluva nepřítomnosti je naprosto v rozporu s právními předpisy i praxí u žalované, jako zaměstnavatele. V žádném případě takovýto postup nelze považovat za řádně omluvenou absenci. Žalovaná se pro úplnost ohradila také proti tvrzení žalobkyně, že by jí mělo být sděleno, že se paní [jméno FO] vrací z pracovní neschopnosti, a proto jí bude pracovní poměr ukončen. Naopak žalobkyni bylo opakovaně sdělováno, že s ní počítají a aby do práce přišla. Pokud se týká požadované schůzky mezi žalobkyní a ředitelkou školy paní [jméno FO] dne 31. 5. 2024, kdy opakovaně žádala ředitelka žalobkyni, aby na schůzku dorazila. Na tomto jednání chtěla ředitelka seznámit žalobkyni s tím, že paní [jméno FO] pracovní neschopnost trvá a v dohledné době není reálný její návrat, chtěla jí také seznámit s připraveným zápisem ze schůzky z 27. 5. 2024. Žalobkyně se ale na tuto schůzku odmítla dostavit s odůvodněním, že hlídá vnoučata a že jí má ředitelka informace poslat mailem. Ředitelka školy odmítala posílat emailem zásadní informace týkající se pracovního poměru žalobkyně, protože od ní neměla písemný souhlas k tomuto způsobu komunikace. Žalobkyni to opakovaně vysvětlovala. Žalobkyně však přesto nedorazila do práce a ani nedoložila souhlas s emailovým způsobem komunikace v pracovněprávních věcech. Žalovaná tak veškerou oficiální komunikaci a vyjádření k stížnosti žalobkyně zasílala poštou. Po stížnosti žalobkyně se zvedla vlna písemné komunikace, kdy ostatní zaměstnankyně měly potřebu se k tvrzením žalobkyně vyjádřit a ohradit se proti tomu, že by žalobkyni šikanovaly. Sama žalobkyně pak ještě zaslala ředitelce školy další dvě emailové zprávy, a to dne 3. 6. 2024 a 6. 6. 2024, které jsou velmi rozporuplné a zavádějící. Na jednu stranu si v nich žalobkyně stěžuje na šikanu a špatné vztahy na pracovišti, zároveň ale uvádí, že zde byla šťastná. Ředitelka provedla šetření stížnosti žalobkyně, vyslechla si dotčené strany, poučila zaměstnance o správném chování v kolektivu a na pracovišti, nicméně neshledala, že by zde k šikaně docházelo. Z provedeného šetření vyplynulo že se žalobkyně velmi negativně stavila k jakémukoli pokynu či upozornění na nedodržování povinností či hygienických předpisů, a to vyvolávalo spory mezi zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se odmítla dostavit na schůzku s ředitelkou, tak jí bylo zasláno písemné vyjádření k její stížnosti i celé situaci ohledně ukončení pracovního poměru, a to přípisem ze dne 28. 6. 2024. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované náhradu nákladů tohoto řízení v plné výši.

3. Pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem, datovanou 31. 8. 2023 a shodným tvrzením účastníků, má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena uvedená smlouva, na základě které mezi nimi vznikl pracovní poměr na dobu určitou jako zástup po dobu nemoci paní [jméno FO], se sjednaným dnem nástupu do práce 1. 9. 2023, druhem práce „kuchařka“ a místem výkonu práce [Anonymizováno] [adresa]. Pracovní úvazek byl sjednán v rozsahu 0,8.

4. Listinou nadepsanou „Okamžité zrušení pracovního poměru“, datovanou 5. 6. 2024, adresovanou žalobkyni a shodným tvrzením účastníků, má soud za prokázané, že žalovaná doručila dne 6. 6. 2024 žalobkyni uvedenou listinu obsahující následující text: „Vážená paní [jméno FO], rušíme s Vámi okamžitě pracovní poměr podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, protože jste porušila povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, který spatřujeme v následujících skutečnostech. Dne 21. 5. 2024 jste odcizila majetek zaměstnavatele, což jste připustila ve svém vyjádření ze dne 22. 5. 2024. Ode dne 28. 5. 2024 jste přestala bez omluvy docházet do zaměstnání, tedy máte k dnešnímu dni 5. 6. 2024 neomluvených absencí. Dne 31. 5. 2024 jste se ani přes SMS výzvu nedostavila do zaměstnání, ani svou nepřítomnost neomluvila. Tyto popsané skutečnosti hodnotíme jako zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právního předpisu ve smyslu platného zákoníku práce a stávající judikatury. Váš pracovní poměr končí doručením.“ 5. Dopisem žalobkyně adresovaným žalované a datovaným 22. 5. 2024, má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala ředitelce žalované dopis, ve kterém uvedla, že se na ni obrací s nelehkou situací, v niž se nachází. Pracuje v [Anonymizováno] [adresa] velmi ráda. Za tuto možnost je vděčná. Práce ji baví a doposud do práce chodila ráda a s úsměvem. Nenapadlo by ji, že bude muset psát tuto stížnost, ale nic jiného ji nezbývá než se touto cestou bránit, neboť ji paní [jméno FO] a [jméno FO], neustále slovně napadají. Napadají ji větami typu: „Že práci musí dělat neustále za ni.“, „Že není dost rychlá“, „Že není dost dobrá.“, „Že práci dělá špatně.“ Neustále na ni vyvíjí nátlak. Když se na ně obrací s pracovním dotazem, dostávají se jí jizlivé odpovědi. Není ji to příjemné. A není jediná, ke komu se tak paní [jméno FO] a [jméno FO] chovali. Nadřízená žalobkyně ji řekla, že je s její prací spokojená. Několikrát paní vedoucí informovala o těchto situacích, ale vždy byla ujištěna, že to bude dobré se slovy: „Vždyť je znáš. Víš, jaké jsou.“ Tyto situace žalobkyně neustále přecházela, až z nich několikrát onemocněla. Kvůli těmto nelehkým situacím vyhledala odbornou pomoc terapeuta, který jí doporučil napsat tuto stížnost. Včera 21. 5. 2024 to vyvrcholilo v otevřený konflikt ohledně poškozených jogurtů, s [jméno FO], a [jméno FO]. Žalobkyně se domnívala, že tyto poškozené jogurty, které si mimochodem někdy berou i ony, jakožto i jiné zbylé potraviny, si může vzít. Vždy jí vše odsouhlasili, tudíž předpokládala, že je to v pořádku a danou věc neřešila do chvíle, než [jméno FO] udiveně poškozené jogurty začala hledat. V tom okamžiku žalobkyně pro ty poškozené jogurty chtěla jít a vrátit je, ale [jméno FO] jí to znemožnila se slovy: „Že to půjde vyřešit sama“ a v tu ránu byla pryč. Žalobkyně zpanikařila a nemohla tuto situaci nějak vysvětlit a ze strachu poškozené jogurty raději zatajila a nechala si koupit nové, aby neudělala zase něco špatně a situaci napravila. Pod nátlakem se do toho tak zamotala, až tašku ukázala, a jogurty se v její tašce našli. A bylo jí to velice trapné, že se neúmyslně dopustila pochybení. A zpětně lituje, že hned vše nepřiznala. [jméno FO] vedoucí ji ujišťovala, že to zůstane jen mezi nimi, a že už to nemá řešit. Ale žalobkyně považuje za správné, ředitelku informovat o tom, co se stalo. Neboť by si přála, aby se už takovéto situace neopakovaly, a aby pracovní prostředí bylo příjemné a bezpečné. Také si uvědomuje, že tato cesta může znamenat i rozvázání pracovního poměru, což by nerada. Dopis byl žalované doručen 23. 5. 2024 a téhož dne jej přijala i ředitelka žalované.

6. Zápisem ze schůzky na základě stížnosti žalobkyně konané dne 27. 5. 2024, má soud za prokázané, že k projednání výše uvedené stížnosti žalobkyně se u žalované konala dne 27. 5. 2024 schůzka, na které byly přítomny [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], žalobkyně a [jméno FO] jako ředitelka [Anonymizováno]. Zápis byl vyhotoven následný dne 28. 5. 2024. Ředitelka žalované do uvedeného zápisu uvedla, že se jednalo o projednání přiznání žalobkyně a obvinění ze šikany na pracovišti. Dále je v předmětném zápise uvedeno, že se žalobkyně přiznala k odcizení jogurtů. Z výpovědi je patrné, že si je vědoma svého činu. lituje toho, s vedoucí školní jídelny to vyřešily formou napomenuti a domluvily se, že tuto věc již dále řešit nebudou (viz. vyjádření VŠJ), 2. den však stěžovatelka vše písemně oznámila ředitelce školy, včetně stížnosti na chování kolegyň kuchařek. Obvinila je za šikany, čímž myslela slovní napadání a kritiku její práce. Bohužel se potvrdilo, že skutečnost je jiná a že i ona na kolegyně, včetně své nadřízené, křičí a ignoruje jejich výtky (např. nedodržení hygienických předpisů) a každou chvíli mění své chování. Ve své stížnosti zmínila také onemocnění, ale za celou dobu svého působení v naší mateřské škole nebyla ani jednou v pracovní neschopnosti. Na schůzce se měly možnost vyjádřit všechny přítomné k celé situaci. Stížnost bude řešena takto: Stěžovatelka – 1. odcizení majetku zaměstnavatele, 2. druhý den po schůzce nenastoupila řádně do zaměstnání, pouze sdělila SMS zprávou, že si bere dovolenou, o kterou předem nepožádala a jedná se o neomluvenou absenci. Kuchařky byly poučeny o správném a vhodném chování na pracovišti a ústně napomenuty za nevhodné chování.

7. Listinou nazvanou „křivé obvinění“ podepsanou [jméno FO], má soud za prokázané, že [jméno FO], pracovnice žalované, podala na žalobkyni u žalované stížnost, ve které uvedla: „Podávám stížnost na paní [jméno FO], že po incidentu v [Anonymizováno] mě obvinila ze šikany na pracovišti. Myslím si, že mezi námi všemi to byla hlasitá výměna názorů kdy mě a paní [jméno FO] napadla slovně paní [jméno FO], že jí prohlížíme kabelku. Toto tvrzení není pravdivé, nikdy bychom si to nedovolily. Druhý den nás (mě a paní [jméno FO]) slovně napadla dcera paní [jméno FO]. [jméno FO] nás pošpiňuje u zaměstnanců [Anonymizováno] (paní [Anonymizováno]) a sama i když o incidentu nemá mluvit, to roznáší po známých. Moc mě mrzí jaká vznikla situace, ale není to poprvé co paní [jméno FO] takovou situaci vyvolala. Vše přetočí a tím se snaží odvézt pozornost od problému, který způsobila.“ 8. Listinou nazvanou „Stížnost“ podepsanou [jméno FO], má soud za prokázané, že [jméno FO], pracovnice žalované, podala na žalobkyni u žalované stížnost, ve které uvedla: „[jméno FO] nás křivě obvinila z věcí, které se nikdy nestaly. Mrzí mě, jak vše dopadlo, netušila jsem, s jakým člověkem mám, co dočinění. [jméno FO] vůbec nespolupracovala, co se práce týče, jakmile jsem ji řekla ohledně nějaké práce, tak začala škaredě odpovídat a nakonec zmínila, že to není její práce. Myslím si, že bychom měly být týmový kolektiv, a to paní [jméno FO] nebyla. Šikana u nás na pracovišti nikdy nebyla a tím nás paní [jméno FO] křivě obvinila.“ 9. Listinou nazvanou „Reaguji na stížnost p. [jméno FO]“, má soud za prokázané, že [jméno FO], pracovnice žalované, zaslala žalované své vyjádření ke stížnosti žalobkyně na šikanu na pracovišti, ve kterém uvedla: „21. 5. 2024 při chystání stravy pro omluvené děti do jídlonosičů se přišlo na skutečnost, že nemáme vráceny jogurty z ranní přesnídávky ze třídy [Anonymizováno]. [jméno FO] se dotázala paní [jméno FO] kde jsou, ale odpověď NEVÍM není dostačující, a proto se šla podívat na třídu. Nenašla jogurty ani na třídě ani na kuchyňce. Znovu se dotázala paní [jméno FO] a odpověď byly otevřené, další odpověď byly poškozené. Rodičům omluvených dětí jsme daly jogurty, co jsme měly ve stavu, s tím, že se situace určitě vyřeší. Následně se na kuchyni objevily tři nové bílé jogurty úplně jiné značky. Při kontrole použitých surovin pro daný den jsem se dotázala odkud máme toto zboží, nemám dodací list ani paragon a nejsou zaúčtovány a naskladněny. Došlo k hlasité výměně názorů jak z mé strany, tak ze strany zaměstnankyň provozu, závěrem navrhla paní [jméno FO] předložit osobní tašky s tímto návrhem jsem souhlasila a doporučila všem zúčastněným kouknout jako první do mé tašky. [jméno FO] ovšem obrátila a prohlásila, že to nechce, že tuto situaci už zažila, načež odcházela z kuchyně, aniž bychom situaci vyřešily. Šla jsem za paní [jméno FO] do spojovací chodby (krčku) kam odešla a zeptala jsem se proč odchází v polovině věty. Odpověděla, jestli jsem zažila kontrolu osobní tašky na vlastní kůži. Ano, zažila a několikrát, nevidím na tom nic špatného. Následně mezi čtyřma očima po velkém váhání ukázala tašku, ve které byly nalezeny nepoškozené jogurty. Zeptala se jestli ji vyhodím. Moje reakce byla jiná. Ústní výtka s upozornění, že v případě opakování bude následovat hrubé porušeni pracovní kázně. 23. 5. 2024 podala stížnost paní ředitelce.“ 10. Dopisem žalobkyně datovaným 6. 6. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně tohoto dne poté co jí bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru, zaslala ředitelce žalované přípis tohoto znění: „Vážená paní ředitelko, dnešního dne jsem obdržela okamžitou výpověď dle § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jsem k uvedenému nucena konstatovat následující: Na jednání dne 27. 5. 2024, které proběhlo na základě mého podání ze dne 22. 5. 2024 jsem opětovně byla napadena paní [jméno FO], z [jméno FO] strany nedošlo k žádnému, byť minimálnímu, upozornění, že se paní [jméno FO] dopouští přinejmenším nehodného chování. Naopak, když chtěla mé podání vidět, sdělila jste dokonce přímo přede mnou, že „teď ne, později“. O jednání nebyl na místě proveden zápis, který bych mohla podepsat, případně se k němu vyjádřit. Jestli byl vyhotovena dodatečně, to je potom již velice zavádějící. [jméno FO] výše uvedeném jednání jste mi sama řekla, abych šla do pracovní neschopnosti. Já požádala o dovolenou, neboť když mi za pár dní končí pracovní poměr, alespoň část si vyberu abyste mi nemusela proplácet celou dovolenou a k tomu ještě pracovní neschopnost. V případě dovolené pouze došlo k tomu, že jste ji již nepodepsala, byť byla paní [jméno FO] schválena, byla jste o ni informována. Toto jste použila nakonec proti mně. Přitom v SMS zprávě píšete tak, že je evidentní, že s mou dovolenou souhlasíte. Dále mi dne 27. 5. 2024 bylo sděleno, že moje pracovní smlouva stejně končí ke dni 31. 5. 2024. Jelikož jsem měla ústně schválenou dovolenou, netušila jsem, jaké podlosti se ještě proti mé osobě chystají, nemohla jsem se dostavit vyzvednout v pátek 31. 5. 2024 výstupní papíry. Byla jsem velice nepříjemné překvapená, že jsem se dnešního dne najednou dozvěděla, že pracovní smlouva mi najednou k 31. 5. 2024 neskončila, najednou bylo rozhodnuto o okamžitém skončení pracovního poměru. K věci šikany na pracovišti, když mi nebylo dáno slovo na jednání dne 27. 5. 2024, sdělují následovné: uznávám, že je mojí chybou, že jsem věc šikany neřešila důrazně a dávno. Již při nástupu jsem si mohla udělat obrázek o tom, jaké je chování paní [jméno FO] a [jméno FO], když na paní [jméno FO] jsem neslyšela jediného slušného slova, samé pomluvy, sprostoty. Mohlo mě napadnout, že teď budu na řadě já. Další moje chyba byla, že jsem mlčela o tom, jak mé kolegyně každou chvíli sedí a povídají si, koukají, jak já běhám a pracuji. Namísto toho jsem se dočkala urážek a ponižování, kterým najednou věříte, přestože jste mi několikráte řekla, že paní [jméno FO] je se mnou a mojí prací spokojená a chválí mě. Další z chyb, které jsem udělala, mnohokráte jsem zjistila, že mi byla prohrabována moje taška. Soukromá, osobní věc. Přišlo mi to ubohé a velice smutné, že tohoto je někdo schopen. Ale nezjistila jsem, že by se mi něco ztratilo, tak jsem si pořád říkala, že nechci dělat zle, že chci mít klid, protože práce se mi velice líbila, byla jsem tam šťastná, spokojená. [jméno FO] jsem o tomto průběžně mezi řečí zpravovala, nic se nezměnilo. Proto jsem byla nucena přistoupit k podání prošetření šikany na pracovišti. K Vašemu důvodu okamžité výpovědi sdělují následovné: ano, nebylo správné vzít si otevřené nesnědené jogurty, za toto se velice omlouvám, stydím se, byla to veliká chyba. Pokud se ovšem toto děje na pracovišti běžně, kdy si paní [jméno FO] i [jméno FO] odnášejí pravidelně zbylé potraviny, nedomyslela jsem, že to tak je špatně, měla jsem za to, že toto je běžná praxe. Navíc jsem jogurty nechala za své peníze koupit a vrátila. Vážená paní ředitelko, vzhledem ke skutečnosti, že paní [jméno FO] nestačilo roznášet lži a pomluvy o mé osobě ve školce, ale roznáší je i po celé obci, kdy mě již několik lidi kontaktovalo, jsem nucena konstatovat, že její chování nese znaky trestného činu Pomluva dle § 184 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Že k okamžitému skončení pracovního poměru dle § 55 zák. č. 262/2006 Sb. ve skutečnosti došlo z důvodů, z jakých k němu došlo, to je evidentní. Veškerá předchozí komunikace i korespondence je neoddiskutovatelná. Velice mě mrzí, že jste k tomuto byla ochotna přistoupit. Každopádně za stavu, kdy mi byla nakonec dána takováto výpověď, nadále jsem nucena trvat na svém podání. Pokud by výpověď byla tak, jak mi bylo sděleno. že skončím, a to dle § 65 zákona č. 262/2006 Sb., tedy že mi končí smlouva na dobu určitou, byla bych ochotna své podání vzít zpět. Bohužel za situace, ke které došlo, budu nucena se obrátit s věcí na Vašeho zřizovatele a pochopitelně na Oblastní inspektorát práce pro [Anonymizováno] a [Anonymizováno] kraj, neboť jinou další možnost obrany nemám. Velice mě tento stav mrzí, je smutné, k čemu se lidé dokáží snížit.“ 11. Dopisem ředitelky žalované adresovaným žalobkyni a datovaným 28. 6. 2024 má soud za prokázané, že ředitelka žalované zaslala žalobkyni dne 28. 6. 2024 na výše uvedený dopis ze dne 23. 5. 2024 odpověď tohoto znění: „Vážená paní [jméno FO], velice mě mrzí Váš postoj k situaci, která se stala 21. 5. 2024. Ve vaší stížnosti podané 23. 5. 2024 jste obvinila své kolegyně ze šikany, což beru jako vážné obvinění z Vaší strany. Bohužel jste nepředložila žádné důkazy, a navíc, po vyjádření Vašich kolegyň i nadřízené, vyplývá, že jste byla pouze upozorňována na neplnění některých svých povinnosti a porušování hygienických předpisů. Z tohoto důvodu nelze šikanu jakkoliv prokázat. Mám oprávněné obavy, že Vaše stížnost měla zastínit nezákonné jednání, kdy jste odcizila z kuchyně majetek zaměstnavatele, a navíc jste se k tomuto ve druhé části Vaší stížnosti přiznala. Dle vyjádření Vaši nadřízené jste se k ní chovala po tomto incidentu nepříjemně a křičela na ni. Ihned po podání stížnosti jsem se snažila s Vámi všemi sejit a Vaši stížnost řešit. Na schůzce jste měly možnost vyjádřit se k dané situaci všechny zúčastněné a v případě slovního útoku na Vaši osobu jsem okamžitě útok zastavila a snažila se spor řešit v klidu a bez emocí. Bohužel sama jste se nebyla schopna vyjádřit a ze schůzky chtěla odejít, aniž by byla schůzka ukončena, což také nepovažují z Vaší strany za slušné. Po Vaší otázce, zda máte druhý den přijít do práce, jste byla ujištěna, že určitě, že Váš pracovní poměr trvá. Mohlo to vše zůstat u ústního napomenutí a místo toho jsme se dočkaly obvinění z Vaší strany a vyhrožování trestním oznámením. Navíc jste druhý den nepřišla do zaměstnání a pouze napsala SMS své nadřízené, že si berete dovolenou, což nelze bez schválení zaměstnavatelem. Tímto jste se dopustila dalšího hrubého porušení pracovní kázně. Nereagovala jste ani na naše výzvy k dostavení se na pracoviště i v další dny a neprojevila žádnou vůli toto řešit. Proto jsem Vám byla nucena okamžitě zrušit pracovní poměr podle ustanovení §55 odst. 1 písm. b) zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce. Velice mě tato situace mrzí, myslím si, že se všemu dalo předejít, ale bohužel z Vaší strany došlo k selhání a nebyla žádná iniciativa k nápravě, ba naopak, situaci jste ještě více vyhrotila výhružnými e-maily, na které rozhodně odpovídat nebudu, protože nemám Váš písemný souhlas s tímto způsobem komunikace. Bohužel zde píšete nepravdy, nic jste nepodložila důkazy a vyhrožujete vedení a svým kolegyním. S touto nepříjemnou situací jsem seznámila i zřizovatele, kterému jsem poskytla veškeré informace a podklady a pokud bude třeba, budeme se bránit právní cestou. Věřím však, že tohle nebude potřeba a že je i ve Vašem zájmu vše vyřešit v klidu, bez zbytečných emocí. Věřte, že kdybyste hned na začátku celého procesu vše řešila v klidu a dostavila se na naši výzvu, nemuselo k této situací vůbec dojít.“ 12. E-mailem žalobkyně adresovaným ředitelce žalované a datovaným 3. 6. 2024 a odpovědí ředitelky žalované z téhož dne, má soud za prokázané, že žalobkyně dne 3. 6. 2024 zaslala ředitelce žalované e-mail tohoto znění: „Stížnost na způsob vedení, jednání ve věci: šikana na pracovišti. Dobrý den, Vážená paní ředitelko, obracím se na Vás, neboť jsem nebyla spokojená se způsobem vedení jednání ze dne 27. května 2024 ve věci: šikana na pracovišti. Nebyl vyhotovený žádný písemný záznam z jednání, a to beru jako porušení obecné platných pravidel. Tím Vás, paní ředitelko žádám, o vyhotovení záznamu. A také dávám stížnost, a zvažuji i trestní oznámení, na všechny, co mě uráželi, snižovali a říkali o mně nepravdivé věci. Byla jsem paní [jméno FO] označena za schizofrenika, který by časem mohl někoho podřezat. A vy paní ředitelko jste byla u toho, a jakkoli jste tomu nezabránila. Toto jednání jste nevedla řádným způsobem, tak abyste byla neutrální a ochránila tak všechny strany. Tímto vás rovněž žádám o vysvětlení, proč jste se tak chovala a jednala, neboť to beru jako hrubé porušení vašich pracovních pravomocí a beru to jako vaše selhání ve věci vedení sporu a vedení jednání mezi zaměstnanci. Takové urážlivé a ponižující jednání je z hlediska zákonu nepřípustné. Prosím tedy o Vaše vyjádření.“ Ředitelka žalované zaslala žalobkyni odpověď tohoto znění: „Vážená paní [jméno FO], schůzka, která proběhla na základě Vaší stížnosti dne 27. 5. 2024 je řádně zdokumentovaná a byla připravena k podpisu i pro Vás. Vzhledem k tomu, že jste se bohužel v pátek 31. 5. 2024 nedostavila na moji výzvu do zaměstnání a odůvodnila to hlídáním vnoučete, i přesto, že Vaše dovolená nebyla schválená, nemohla jste ji tak podepsat a převzít. E-mailem Vám bohužel nic poslat nemohu, protože nemám Váš písemný souhlas. Mohu vše zaslat doporučenou poštou.“ 13. Výpověďmi svědkyň [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], má soud za prokázané, že praxe u žalované týkající se jogurtů pro neomluvené a nepřítomné děti, je taková, že tyto jogurty se vrací do zpátky do kuchyně a musí se předat rodičům, když si vyzvednou stravu [právnická osoba]. [jméno FO] tehdy v květnu 2024 zjistila, že na druhé části budovy jogurty nebyly, a tak se obrátila na žalobkyni, která jí řekla, že tam žádné nejsou. [jméno FO] je tak šla vyzvednout sama, ale učitelky jí řekly, že je už předaly žalobkyni, nicméně jogurty nebyly. Následně to začala řešit [jméno FO] jako vedoucí kuchyně a ptala se žalobkyně, kde jsou ty jogurty. Na to žalobkyně řekla, že neví. Na kuchyni se pak objevily nějaké jogurty, které zakoupila děvčata, ale vedoucí kuchyně nevěděla, kdo konkrétně a proto řekla, že tyto jogurty nemůže přijmout, protože o nich nemají žádný záznam, žádný doklad či dodací list a nemůže je zaevidovat. Zeptala se tedy pracovnic kuchyně, kdo ty původní jogurty má, nikdo nic neřekl, a tak rozhodla, že si všechny ukážou tašky. Začala u sebe a následně když prohlížela tašku žalobkyně, byly tam nalezeny ony 3 nepoškozené jogurty. Následně šla paní [jméno FO] s žalobkyní do kuchyně mezi ostatní a poprosila je, jestli může tento incident zůstat v kuchyni, že to nebudou dále rozpitvávat, ale nesmí se to již opakovat. Druhý den zavolala ředitelka žalované vedoucí kuchyně k sobě s tím, že na pracovnice kuchyně podala žalobkyně stížnost.

14. Výpověďmi svědkyň [jméno FO], vedoucí kuchyně žalované, [jméno FO] a účastnickou výpovědí ředitelky žalované [jméno FO], má soud za prokázané, že při projednávání výše uvedené stížnosti někdy v květnu 2024 na schůzce v kuchyni, kde byla přítomna i ředitelka žalované, se žalobkyně ptala, jestli má nadále přicházet do práce a ředitelka ji řekla, že samozřejmě musí přijít do práce, protože byla vzatá jako zástup za paní [jméno FO] (nyní [jméno FO]). Také svědkyně [jméno FO], která byla na této schůzce přítomna uvedla, že se žalobkyně ptala, zda má přijít do práce a ředitelka jí řekla, že samozřejmě ano.

15. Výpovědí svědkyně [jméno FO], má soud za prokázané, že po výše uvedené schůzce v kuchyni žalobkyně přišla za svědkyní do kanceláře s tím, že si požádá o dovolenou nebo chtěla dovolenou přes SMS zprávy. Na to jí svědkyně napsala, že musí žádat 14 dní předem a že to musí určitě schválit vedoucí. Následně žalobkyně nebyla v práci a svědkyně za ni zastupovala. Když pak žalobkyně do práce přišla, vrátila svědkyni nějaké pracovní oblečení, následně byla u nich v kanceláři, žalobkyně podepsala nějakou dovolenou a svědkyně se jí zeptala, jestli chce mluvit v ředitelkou. Žalobkyně na to odvětila, že už má s paní ředitelkou všechno vyřízené. Jak pak ale svědkyně zjistila, žalobkyně dovolenou schválenou neměla, protože za paní ředitelkou nebyla, měla pouze vypsanou žádanku. K poslednímu dni v měsíci květnu měla dát vědět paní [jméno FO], jestli bude pokračovat v pracovní neschopnosti a paní [jméno FO] přišla a podala výpověď. S žalobkyní se tak počítalo, že bude nadále u žalované pracovat. Od 28. 5. 2024 však žalobkyně již v práci nebyla.

16. Účastnickou výpovědí [jméno FO], ředitelky žalované, má soud za prokázané, že někdy na konci května 2024 jí vedoucí kuchyně paní [jméno FO] sdělila, že tam paní žalobkyně byla a požádala o dovolenou, což ředitelka žalované brala jako podraz, protože den předtím se jí žalobkyně ptala, jestli má přijít do práce a druhý den nepřišla. Ředitelka pak řekla, že žalobkyně nemůže mít dovolenou, když je ve školce 109 dětí ze 119. Na pracovišti musí být tři kuchařky a paní [jméno FO] pracovala za žalobkyni. Ředitelka žádnou žádost žalobkyně o dovolenou neviděla ani neschválila a když pak ve čtvrtek přišla paní [jméno FO] (nyní [Anonymizováno]) a dala výpověď, tak ředitelka vyzývala žalobkyni, aby přišla, a to v dobré víře, že se nějakým způsobem domluví a vyřeší to. Paní žalobkyně však odpověděla, že hlídá vnuka a nepřijde.

17. Rozvrhem čerpání dovolené u žalované datovaným 28. 1. 2023, má soud za prokázané, že v bodech 4 a 5 je uvedeno, že „rozvrh čerpání dovolené je sestavován tak, aby dovolená byla čerpána zpravidla v červenci a v srpnu, vcelku a plnila svůj účel odpočinku a regenerace, přihlíží jak k provozním důvodům zaměstnavatele, tak k oprávněným zájmům zaměstnance. Při sestavování plánu dovolených se vychází z nezbytnosti zajištění plynulého a bezproblémového provozu organizace. Změny plánu dovolených podle okamžitých potřeb organizace a zaměstnanců jsou v kompetenci ředitele školy, který tuto kompetenci může přenést v době své nepřítomnosti na další vedoucí pracovníky organizace.“ Dále je v uvedeném dokumentu obsažen také rozvrh čerpání dovolené na rok 2023 u provozních zaměstnanců v době od 1. 7. do 11. 8. a dále v době od 27. 12. do 29. 12. 2023.

18. Zápisem z provozně – pedagogické porady ze dne 31. 8. 2023 a prezenční listiny, má soud za prokázané, že na této poradě se mimo jiné řešil také plán čerpání dovolené a této porady se zúčastnila také žalobkyně.

19. Výpisem z elektronické komunikace mezi žalobkyní a [jméno FO], vedoucí stravovny a hospodářkou u žalované a výslechem [jméno FO] jako svědkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala této svědkyni dne 28. 5. 2024 zprávu tohoto znění: „[adresa] podepsat. Díky [Anonymizováno].“ Na to jí žalobkyně 28. 5. 2024 napsala: „Stačí to podepsat v pátek, až si přijdu pro věci a zápočtový list.“ Na to jí svědkyně 28. 5. 2024 odpověděla: „[Anonymizováno], o dovolenou se žádá 14 dní dopředu a musí ji schválit vedoucí nebo ředitelka, a to ty asi víš. Tudíž je potřeba podepsat dnes.“ Další zpráva od žalobkyně je 31. 5. 2024 tohoto znění: „Ahoj [Anonymizováno], co jsi potřebovala.“ Na to jí svědkyně napsala: „Okamžitě zavolej.“ 20. Písemnou žádostí o dovolenou datovanou 28. 5. 2024, má soud za prokázané, že žalobkyně požádala dne 28. 5. 2024 o dovolenou za období od 28. 5. 2024 do 31. 5. 2024. Na žádance není uvedeno schválení této dovolené ze strany ředitelky žalované či kohokoliv jiného.

21. Měsíčním výkazem práce žalobkyně za květen 2024 má soud za prokázané, že ve dnech 28. 5. 2024 až 31. 5. 2024 je uvedeno 0 odpracovaných hodin, dovolená.

22. Výpisem z elektronické komunikace mezi žalobkyní a ředitelkou žalované [jméno FO] z května a června 2024 a účastnickým výslechem [jméno FO] má soud za prokázané, že ředitelka žalované zaslala žalobkyni dne 30. 5. 2024 zprávu tohoto znění: „[Anonymizováno], potřebovala bych s tebou zítra pořešit nějaké nové skutečnosti ohledně pracovně právních vztahů. Poprosila bych tě, abys přišla v 11 hodin, to už nebudu u dětí. Děkuji. [jméno FO].“ Na to jí žalobkyně 30. 5. 2024 odpověděla: „[jméno FO] zítra se nedostavím, už mám jiné plány a co jsi potřebovala, hlídám vnoučata.“ Ředitelka žalované pak žalobkyni 30. 5. 2024 sdělila, že: „Určitě to nevyřešíme takhle po telefonu a je to ve tvém vlastním zájmu, takže tě prosím, aby sis to zítra zařídila a došla. Děkuji.“ Na to jí žalobkyně 30. 5. 2024 odpověděla: „[Anonymizováno] tak mi to pošli do e-mailu, opravdu zítra nemohu, dcera má zítra kurz v [Anonymizováno] a slíbila jsem jí pohlídat malého, děkuji.“ Ředitelka žalované na to 30. 5. 2024 odvětila: „Určitě nepošlu.“ 23. Výpisem z elektronické komunikace mezi žalobkyní a [jméno FO], účetní žalované a výslechem [jméno FO] jako svědkyně, má soud za prokázané, že tato svědkyně zaslala žalobkyni dne 31. 5. 2024 zprávu tohoto znění: „Ahoj [Anonymizováno], dorazíš prosím dnes? Já v pondělí musím jet nečekaně dělat výplaty do [adresa], a tak tu nebudu. Předem děkuji za pochopení. [jméno FO].“ Na toto žalobkyně 31. 5. 2024 odpověděla: „Ahoj [Anonymizováno], omlouvám se, ale dneska nemohu, psala jsem to i [jméno FO].“ Na toto jí svědkyně 31. 5. 2024 napsala: „[Anonymizováno], zkus prosím dorazit. Právě, že [jméno FO] je už naštvaná a nemáš prý schválenou dovolenou. Tím pádem Ti hrozí paragraf 55. Opravdu přijď, ať se to vyřeší. Prosím.“ A dále téhož dne: „[Anonymizováno], prosím alespoň dej vědět, jestli přijdeš. Potřebuji nejpozději 12:30 odejít. Děkuji.“ Další zpráva od žalobkyně je datována až 5. 6. 2024 a byla tohoto znění: „Ahoj [Anonymizováno], dnes jsem byla na pracovním úřadu a potřebuji zápočtový list, pošleš mi ho, děkuji. [Jméno žalobkyně].“ Na to jí svědkyně napsala: „Ahoj [Anonymizováno], zápočťák má u sebe [jméno FO] k podpisu, tak se domluv s ní.“ Žalobkyně pak odvětila: „Dobrá obrátím se na pracovní úřad, děkuji.“ 24. Výpovědí svědkyně [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a účastnickou výpovědí ředitelky žalované má soud za prokázané, že pokud šlo o čerpání dovolené u žalované, bylo třeba, aby žádost o dovolenou byla schválena ředitelkou žalované.

25. Listinou nazvanou „výpověď z pracovního poměru“ datovanou 28. 5. 2024 a sdělením žalované datovaným 28. 5. 2024, má soud za prokázané, že paní [jméno FO], doručila žalované výpověď z pracovního poměru z pracovní pozice kuchařka, dne 28. 5. 2024, což žalovaná vzala na vědomí s tím, že pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty dne 31. 7. 2024.

26. Při právním posouzení věci soud vycházel v ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) a po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Dle § 55 odst. 1, písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Soud nejprve zkoumal, zda žaloba na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru byla podána včas dle § 58 odst. 1 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. K odcizení jogurtů mělo dojít 21. 5. 2024 a k neomluveným absencím v období od 28. 5. 2024 do 5. 6. 2024. Okamžité zrušení pracovního poměru pak bylo ze strany žalované učiněno 5. 6. 2024 a žalobkyni doručeno 6. 6. 2024, tedy v rámci výše uvedené lhůty. Dále soud zkoumal, zda má okamžité zrušení pracovního poměru po formální stránce veškeré zákonné náležitosti. Dle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo učiněno v písemné formě, bylo žalobkyni řádně doručeno a dle závěrů soudu také vymezení důvodů je dostatečně určité. Vymezení důvodu uvedené jako: „Dne 21. 5. 2024 jste odcizila majetek zaměstnavatele, což jste připustila ve svém vyjádření ze dne 22. 5. 2024.“ považuje soud za dostatečně určité, byť je odkazováno na další listinu, v tomto případě vyjádření žalobkyně datované 22. 5. 2024. Vyhotovení a zaslání této listiny žalobkyní žalované bylo v řízení prokázáno, žalobkyně tuto listinu ani její znění nijak nezpochybňovala a z uvedeného data nepochází žádná další listina od žalobkyně, se kterou by bylo možné předmětnou listinu zaměnit. Z obou listin, tedy z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 5. 6. 2024 a z dopisu žalobkyně datovaného 22. 5. 2024 tak lze jednoznačně jeden z důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru určit. Jako druhý důvod žalovaná uvedla: „Ode dne 28. 5. 2024 jste přestala bez omluvy docházet do zaměstnání, tedy máte k dnešnímu dni 5. 6. 2024 neomluvených absencí.“. Je pravdou, že ve vymezení tohoto důvodu chybí počet neomluvených absencí, nicméně toto lze dohledat a přesné vyčíslení těchto absencí není nezbytnou podmínkou pro určitost tohoto důvodu. Jako třetí důvod žalovaná uvedla: „Dne 31. 5. 2024 jste se ani přes SMS výzvu nedostavila do zaměstnání, ani svou nepřítomnost neomluvila.“ Vymezení tohoto důvodu soud shledal zcela určitým. Dále se soud zabýval tím, zda skutečně došlo k uvedeným porušením povinností ze strany žalobkyně tak, jak jsou uvedeny v okamžitém zrušení pracovního poměru a pokud ano, zda jsou tato porušení natolik závažná, aby odůvodňovala tak výjimečný způsob ukončení pracovního poměru, jakým okamžité zrušení je. Skutečnost, že žalobkyně dne 21. 5. 2024 odcizila tři jogurty určené pro nepřítomné děti byla v řízení prokázána jak výpověďmi svědkyň [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] tak i vyjádřením samotné žalobkyně, která se k tomu doznala. Vzhledem k okolnostem však soud nepovažuje tento čin za natolik závažný, aby byl důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. Soud nepochybuje o tom, že možnost odnosu nespotřebovaných potravin pracovnicemi kuchyně za určitých okolností nějakým způsobem reálně fungovala a funguje. V tomto konkrétním a ojedinělém případě sice chování žalobkyně nebylo správné, když předmětné jogurty zatajila a muselo dojít až na prohledávání tašek pracovnic kuchyně, nicméně soud uvěřil žalobkyni její tvrzení, že i vhledem ke vztahům na pracovišti zpanikařila, zakoupila jogurty nové a snažila se své jednání utajit s tím, že se domnívala, že si předmětné jogurty může bez problémů vzít. Je pravdou, že správně se měla zachovat tak, že ihned poté, co začala být po jogurtech sháňka, se měla ozvat a jogurty vydat s tím, že si myslela, že si je může vzít, případně ještě lépe, se nejprve ostatních a vedoucí kuchyně zeptat, zda si tyto jogurty může vzít. Nicméně i přesto soud dospěl k závěru, že závažnost jednání žalobkyně nebyla tak vysoká, že by toto porušení pracovních povinností samo o sobě odůvodňovalo okamžité zrušení jejího pracovního poměru. I vedoucí kuchyně a ředitelka uvedly, že byly ochotné toto pochybení žalobkyně přejít toliko s ústní výtkou. Druhý důvod okamžitého zrušení pracovního poměru spočíval v neomluvené absenci žalobkyně v období od 28. 5. 2024 do 31. 5. 2024. Jak bylo v řízení prokázáno, úprava postupu při čerpání dovolených je u žalované upravena dokumentem nazvaným „rozvrh čerpání dovolené“ ve kterém je také uvedeno, že změny plánu dovolených podle okamžitých potřeb organizace a zaměstnanců jsou v kompetenci ředitele školy, který tuto kompetenci může přenést v době své nepřítomnosti na další vedoucí pracovníky organizace. Svědkyně [jméno FO], vedoucí kuchyně, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a ředitelka žalované ve svých výpovědích uvedly, že pokud šlo o čerpání dovolené u žalované, bylo třeba, aby žádost o dovolenou byla schválena ředitelkou žalované. Dne 28. 5. 2024 žalobkyně formou SMS požádala svoji vedoucí [jméno FO] o dovolenou do 31. 5. 2024 touto formou: „[adresa], do pátku si beru dovolenou, děkuji, [jméno FO].“ Na to jí svědkyně dne 28. 5. 2024 odpověděla: „[adresa] ráno, dobře, beru na vědomí, předám informaci i paní ředitelce, nicméně je potřeba dovolenou podepsat. Díky [Anonymizováno].“ Na to jí žalobkyně 28. 5. 2024 napsala: „Stačí to podepsat v pátek, až si přijdu pro věci a zápočtový list.“ Na to jí svědkyně 28. 5. 2024 odpověděla: „[Anonymizováno], o dovolenou se žádá 14 dní dopředu a musí ji schválit vedoucí nebo ředitelka, a to ty asi víš. Tudíž je potřeba podepsat dnes.“ Následně žalobkyně dodatečně předala [jméno FO] písemnou žádanku o dovolenou za období od 28. 5. 2024 do 31. 5. 2024. Tato žádanka však nebyla písemně schválena. Dle § 217 odst. 1 zákoníku práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně dne 28. 5. 2024 požádala svoji vedoucí [jméno FO] a dovolenou formou SMS zprávy, jak se uvedeno výše. Vedoucí žalobkyni sdělila, že to bere na vědomí, ale že je potřeba dovolenku podepsat a musí ji schválit vedoucí nebo ředitelka. Žalobkyně se poté až následně dostavila a podepsala písemnou žádanku o dovolenou za období od 28. 5. 2024 do 31. 5. 2024. Tato písemná žádanka však schválena nebyla. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala zcela správně. O dovolenou měla požádat předem a písemnou formou, nikoliv však formou SMS zprávy, měla vyčkat, zda bude její žádost schválena k tomu oprávněnou osobou, což byla ředitelka žalované, v případě její nepřítomnosti další vedoucí žalované. Až po schválení mohla nastoupit čerpání dovolené. Soud však dospěl k závěru, že ani toto porušení pracovních povinností žalobkyní není natolik závažné, aby samo o sobě, případně i ve spojení s prvním porušením spočívajícím v odcizených jogurtech, bylo natolik závažné, že by odůvodňovalo okamžité zrušení pracovního poměru. Pro tento závěr soudu jsou podstatné okolnosti, za kterých k tomuto porušení došlo, kdy žalobkyně požádala o dovolenou, byť nikoliv v předepsané formě a ve vnitřním předpisem požadovaném předstihu 14ti dnů, nicméně v reálném životě může docházet k situacím, kdy může být takovýto formální postup problematický. Důležitá je především vzájemná komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, aby se předešlo případným problémům. Žalobkyně tedy svoji žádost o dovolenou v době od 28. 5. 2024 do 31. 5. 2024 sdělila dne 28. 5. 2024 své nejbližší nadřízené, tedy vedoucí kuchyně [jméno FO]. Z její odpovědi, že tuto informaci bere na vědomí, předá ji ředitelce, přičemž dovolenou musí schválit vedoucí nebo ředitelka, mohla žalobkyně nabýt dojmu, že její dovolená je tedy vedoucí kuchyně schválena tím spíše, že ji v průběhu čerpání této dovolené kontaktovala až ředitelka dne 30. 5. 2024 s tím, že by potřebovala s žalobkyní 31. 5. 2024 pořešit nějaké nové skutečnosti ohledně pracovně právních vztahů. Žalobkyně se tak až do 31. 5. 2024 mohla důvodně domnívat, že její dovolená byla schválena, když jí žalovaná jako její zaměstnavatel, nevyzývala k okamžitému nástupu do práce v předmětném období od 28. 5. 2024 do 31. 5. 2024. O tom, že její dovolená za období od 28. 5. 2024 do 31. 5. 2024 nebyla schválena ředitelkou žalované se pak žalobkyně jednoznačně dozvěděla až na základě elektronické komunikace s [jméno FO], účetní žalované, která žalobkyni dne 31. 5. 2024 napsala zprávu tohoto znění: „[Anonymizováno], zkus prosím dorazit. Právě, že [jméno FO] je už naštvaná a nemáš prý schválenou dovolenou. Tím pádem Ti hrozí paragraf 55. Opravdu přijď, ať se to vyřeší. Prosím.“. Pokud jde o třetí porušení pracovních povinností žalobkyní spočívající v tom, že se dne 31. 5. 2024 ani přes SMS výzvu nedostavila do zaměstnání, ani svou nepřítomnost neomluvila, tak také toto porušení bylo v řízení prokázáno a soud dospěl k závěru, že je natolik závažné, že již samo o sobě odůvodňuje okamžité zrušení pracovního poměru. Jak již vyplynulo z výše uvedené SMS zprávy, kterou dne 30. 4. 2025 zaslala ředitelka žalované žalobkyni ve znění: „[Anonymizováno], potřebovala bych s tebou zítra pořešit nějaké nové skutečnosti ohledně pracovně právních vztahů. Poprosila bych tě, abys přišla v 11 hodin, to už nebudu u dětí. Děkuji. [jméno FO].“, a dále z výše uvedené SMS zprávy od [jméno FO] ze dne 31. 5. 2024, žalovaná jakožto zaměstnavatel vyzývala opakovaně žalobkyni k tomu, aby se dostavila do zaměstnání, aby mohly být řešeny důležité pracovněprávní otázky. Jak vyplynulo z výpovědi ředitelky žalované, týkaly se tyto otázky dalšího trvání pracovního poměru žalobkyně u žalované s ohledem na výpověď, kterou dne 28. 5. 2024 dala paní [jméno FO], nyní [jméno FO], za kterou žalobkyně jako zástup pracovala. Žalobkyně však na tyto výzvy adekvátně nereagovala a do zaměstnání od pondělka následujícího týdne, tedy od 3. 6. 2024 nenastoupila bez jakékoliv omluvy, a to i přes to, že jak bylo prokázáno výpověďmi ředitelky žalované, a především svědkyněmi [jméno FO] a [jméno FO], bylo žalobkyni ředitelkou žalované při projednávání stížnosti žalobkyně v květnu 2024 sděleno, že její pracovní poměr trvá a má i nadále chodit do práce. Nebyla tak prokázána jakákoliv skutečnost, na základě které by se žalobkyně mohla domnívat, že její pracovní poměr uplynutím měsíce května 2024 skončil a od června již nemá chodit do práce. Výpověď paní [jméno FO], nyní [jméno FO], byla žalované doručena již 28. 5. 2024 a z žádných důkazů nevyplynulo, že by měla od června 2024 nastoupit do práce. I kdyby měla žalobkyně o případném nástupu paní [jméno FO] od června 2024 jakékoliv informace, pořád platí, že se měla dostavit do práce minimálně ihned 3. 6. 2024 a vše se svým zaměstnavatelem řešit, aby předešla problémům. Pokud by tak nejpozději 3. 6. 2024 žalobkyně učinila, bylo by možné ještě dospět k závěru, že porušení pracovních povinností žalobkyní nebylo v době od 31. 5. 2024 do 3. 6. 2024 natolik závažné, aby odůvodňovalo okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobkyně tak nicméně neučinila, měla pracovní poměr za skončený a na žalovanou se obrátila až tehdy, kdy k tomu byla přinucena úřadem práce. Za této situace soud dospěl k závěru, že neomluvená absence žalobkyně v době od 3. 6. 2024 do 5. 6. 2024 je důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, když žalobkyně porušila své povinnosti zaměstnance uvedené v § 38 odst. 1, písm. b) zákoníku práce, dle kterého je od vzniku pracovního poměru zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalovaná měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 19.800 Kč, dle § 7, bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 2 úkony právní služby po 2.500 Kč (převzetí a příprava věci a sepis vyjádření k žalobě ze dne 4. 9. 2024) a 4 úkony právní služby po 3.700 Kč (účast u jednání ve dnech 6. 1. 2025, 3. 3. 2025, 28. 4. 2025 a 30. 4. 2025). Požadovanou odměnu za přípis adresovaný soudu ze dne 9. 1. 2025, kde se žalovaná prostřednictvím svého zástupce pouze vyjadřuje k tomu, zda z hlediska zajištění její činnosti mohou být všechny navržené svědkyně předvolány na den 3. 3. 2025 v 8:00 hodin soud odměnu zástupci žalované nepřiznal, neboť se nejedná o žádnou právní pomoc. Dále jsou náklady řízení tvořeny 2x režijním paušálem po 300 Kč a 4x po 450 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále 4x cestovným z [adresa] a zpět k jednání ve dnech 6. 1. 2025, 3. 3. 2025, 28. 4. 2025 a 30. 4. 2025 (4x286 km) osobním vozidlem tovární značky Mercedes – Benz GLS 400 D, RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě dle technického průkazu 7,9 litru motorové nafty na 100 km, vyhláškové ceně motorové nafty 34,70 Kč za 1 litr dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věci č. 475/2024 Sb. a sazbou základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, tedy celkem 9.771 Kč. Dále náhradou za promeškaný čas v rozsahu 24 půlhodin po 150 Kč, tedy 3.600 Kč dle § 14 citované vyhlášky, to vše navýšeno o 21 % DPH. Celkem tak náklady žalované činí 43.041 Kč.

Poučení