8 C 155/2021 - 264

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka]., IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o 220.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení částky 220.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 220.000 Kč od 22. 4. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Vedlejší účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. České republice – Okresnímu soudu v Bruntále se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se, podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 21. 7. 2021, domáhal náhrady nemajetkové újmy po žalovaném. Tvrdil, že byl dne 22. 4. 2018 účastníkem dopravní nehody, která byla zaviněna [jméno FO], zaměstnancem žalovaného, který řídil vozidlo ve vlastnictví žalovaného. Jako zaměstnavatel [jméno FO] pak žalovaný odpovídá za způsobenou škodu žalobci dle § 2914 obč. zákoníku. Žalobce uvedl, že v důsledku dopravní nehody se obrátil na lékařskou pomoc v důsledku svých bolestí páteře a levého předloktí. Byla zjištěna distorze krční páteře a hypestézie žalobce a v důsledku toho má žalobce nyní vyhřezlé 2 ploténky a další zdravotní obtíže. Až v době podání žaloby došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce. Žalobce tvrdil, že uvedené zranění žalobce bylo v jednoznačné příčinné souvislosti s dopravní nehodou, resp. úrazovým dějem spočívajícím ve srážce vozidla žalobkyně a vozidla žalovaného. Žádal po žalovaném uhradit na bolestném a ztížení společenského uplatnění částku 200.000 Kč a na psychických útrapách částku 20.000 Kč.

2. Žalovaný učinil nesporným, že dopravní nehoda ze dne 22. 4. 2018 byla zaviněna jeho zaměstnancem [jméno FO] řídícím vozidlo ve vlastnictví žalovaného. Uvedl, že škodná událost byla nahlášena pojistiteli – [právnická osoba]. Žalovaný zpochybnil příčinnou souvislost mezi zdravotními potížemi žalobce a dopravní nehodou.

3. Do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalovaného [Jméno účastníka]., když je na základě pojistné smlouvy č. [hodnota] odpovědnostním pojistitelem žalovaného. Vedlejší účastník uvedl, že žalobci na bolestném uhradil pojistné plnění ve výši 8.850 Kč. Částka byla vypočtena podle metodiky Nejvyššího soudu České republiky, a to na základě zdravotní dokumentace předložené žalobcem v rámci šetření pojistné události ohledně dopravní nehody ze dne 22. 4. 2018, ze které vyplývá, že žalobce utrpěl zranění spočívající v podvrtnutí krní páteře (latinsky: distorze krční páteře, resp. distorze C páteře). Podle metodiky Nejvyššího soudu tomuto zranění odpovídá položka bolesti S134 Podvrtnutí a natažení krční páteře 30 bodů. Za stavu, kdy se hodnota jednoho bodu odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž bolest vznikla, tj. vznikla-li bolest v roce 2018 činí hodnota jednoho bodu částku ve výši 295,04 Kč a výše oprávněného nároku činí (po zaokrouhlení) částku 8.850 Kč. Vedlejší účastník poukázal na to, že ze [podezřelý výraz] dokumentace doložené žalobcem nevyplývá, že by při dopravní nehodě utrpěl další zranění, které by bylo důvodem pro poskytnutí dalšího plnění náhrady bolestného. Co se týká nároku žalobce na náhradu ztížení společenského uplatnění, poukázal vedlejší účastník na to, že není v žalobě řádně vyčíslen, stejně tak jako v případě nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 20.000 Kč, který není nijak zdůvodněn, pouze je označen jako náhrada za psychické útrapy. Vedlejší účastník poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 11. 2017 sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, ve kterém Nejvyšší soud učinil závěr, že smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odčinit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, ve kterém tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách. Nárokem na odškodnění bolesti je odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak duševního strádání. Ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění vedlejší účastník poukázal na skutečnost, že žalobce již v době před dopravní nehodou trpěl vážným chronickým onemocněním páteře, které má degenerativní charakter. Jedná se o stenosu páteřního kanálu (tj. vrozené nebo degenerativním procesem získané zúžení páteřního kanálu) v úseku obratlů C4 – C5 s hernií disku (tj. výhřezem meziobratlové ploténky), mírnou impresi míchy jako stav po náhradě disků C5, C6 a C7, když tuto operaci žalobce absolvoval již v roce 2015 a v roce 2016 (dne 22. 4. 2016) byl žalobce vyšetřen na neurochirurgické klinice [právnická osoba] pro onemocnění M 501 Onemocnění krční meziobratlové ploténky s radikulopatií. Vedlejší účastník má za to, že se na potížích žalobce podílí významnou, resp. převažující mírou jeho zdravotní potíže z doby před 25. 4. 2018. Vedlejší účastník vznesl námitku promlčení žalobou uplatněných nároků ve vztahu ke všem uplatněným nárokům, když žaloba byla podána u soudu až po uplynutí zákonné promlčecí lhůty a poukázal na závěry rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 4. 2006 č. j. 25 Cdo 359/2005. Z citovaného rozhodnutí vyplývá, že co se týká subjektivní vědomosti poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon v ust. § 106 odst. 1 obč. zákoníku spojuje počátek běhu promlčecí lhůty, vychází zákon z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou. Předmětná nehoda se stala dne 22. 4. 2018 a žaloba byla podána až dne 21. 7. 2021.

4. V podání ze dne 9. 3. 2022 žalobce specifikoval, že se domáhá náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 170.000 Kč, na bolestném náhrady ve výši 30.000 Kč, a co se týká náhrady za psychické útrapy, požaduje přiznání náhrady ve výši 20.000 Kč. Co se týká nároku na náhradu bolestného, žalobce uvedl, že po dopravní nehodě měl problémy s bolestí krční páteře s projekcí do hlavy, kdy nemohl otáčet hlavou a rovněž kvůli bolesti levého předloktí. U žalobce byla zjištěna distorze C páteře (krční páteře) z projekcí do okciputu (kosti týlní) a hyperstézie žalobce. Magnetickou rezonancí ze dne 8. 6. 2018 byl zjištěn primárně úzký páteřní kanál, významná stenóza páteřního kanálu v oblasti bederní páteře a bylo zjištěno, že žalobce má vyhřeznuté 2 ploténky. Žalobce uvedl, že do předmětné autonehody měl problémy toliko s krční páteří. Co se týče bederní páteře, bolest začala právě až po předmětné autonehodě, při které došlo k otřesu páteře žalobce, který způsobil změny na bederní páteři, konkrétně obratle L1, kde má nyní v důsledku nárazu vyhřezlé 2 ploténky. Žalobce má s ohledem na uvedené změny na bederní páteři bolesti zad a nohou, kdy nemůže stát bezbolestně víc než 5 minut, sedět bez bolesti déle než hodinu a chůze žalobce je po zhruba 10 minutách nemožná, a to právě v důsledku bolesti zad, točení hlavy a mžitků před očima. Žalobce uvedl, že mu vedlejším účastníkem bylo na náhradě nemajetkové újmy – bolestném vyplaceno toliko 8.850 Kč za podvrtnutí krční páteře. Co se týká ztížení společenského uplatnění, žalobce uvedl, že má v důsledku autonehody vyhřezlé 2 ploténky na bederní páteři a opětovně došlo k poškození krční páteře. Trpí bolestmi zad s projekcí do noh, bolestmi krční páteře s projekcí do levé ruky, necitlivostí v prstech levé ruky. Uvedené bolesti žalobce podstatně omezují v životě, kdy omezení v jednotlivých sférách života žalobce jsou uvedeny v rámci pohyblivosti, práce a zaměstnání, péče o sebe, život v domácnosti a život komunitní, sociální a občanský. Co se týká pohyblivosti, uvedl žalobce, že před autonehodou neměl s pohyblivostí žádný problém. Po autonehodě má velké bolesti bederní páteře, nemůže stát bezbolestně víc než 5 minut, sedět bez bolestí déle než hodinu a chůze žalobce je po zhruba 5 minutách nemožná v důsledku bolesti zad. Bolest bederní páteře je po 5 minutách tak výrazná, že vede k nestabilitě a až omdlení žalobce. Nedokáže bez bolesti stát na jedné noze, odrazit bez bolesti žebřík, posunout věci na zemi nohou. Po autonehodě způsobuje žalobci stání velké bolesti, nemůže jezdit MHD aby při tom stál, musí vždy sedět. Má problémy s oblékáním, nemůže se ohnout a s oblékáním kalhot a ponožek mu musí pomáhat manželka. Občas neudrží oblečení v levé ruce. Před autonehodou pracoval žalobce jako řidič z povolání, po autonehodě tohoto není schopen. Není ani schopen vykonávat práci hodinového manžela. V důsledku autonehody a bolestí bederní páteře je omezen na svém životě v domácnosti. Není schopen vařit a umývat nádobí, když nevydrží stát u dřezu a plotny. Není schopen provádět ani drobné opravy v domácnosti a kutilské činnosti. Je omezen při provádění běžných činností v domácnosti. Tyto může provádět pouze po krátkou dobu a s častými přestávkami. Není schopen obstarat větší nákup. Má potíže při osobní hygieně, při oblékání, při konzumaci jídla, kdy v důsledku necitlivostí levé ruky má potíže se sám najíst. Před autonehodou pomáhal na zahradě se stříháním stromků a sečením trávy. Toto po autonehodě nemůže. Před autonehodou vedl aktivní činnosti, vykonával Nordic Walking, inline bruslení, jízdu na kole, chození na procházky, účastnil se sportovních akcí. Po autonehodě, z důvodu bolesti zad, jsou tyto činnosti vyloučeny. Nemůže také chodit do kina či do divadla. Nezvládá chodit na vzájemné návštěvy s přáteli a rodinou. Má stále bodavé bolesti do bederní páteře, vystřelující bolest do nohou, trnutí nohou. Užívá léky proti bolesti Ibuprofen 400mg 5x – 8x denně, což přináší i vedlejší účinky, jako ospalost, únavu, nedostatek soustředěnosti a žaludeční nevolnost. Žalobce se vyjádřil k námitce promlčení uplatněné vedlejším účastníkem a uvedl, že co se týká nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění, má za to, že k ustálení zdravotního stavu ještě nedošlo. A co se týká nároku na náhradu za bolest, tak se nabytí normativního vědomí o vzniku újmy ve smyslu § 620 váže na okamžik, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil natolik, že lze objektivně provést zhodnocení vytrpěných bolestí. Uvedl, že nemohlo dojít k promlčení uplatněných nároků, neboť je zřejmé, že k ustálení zdravotního stavu žalobce nedošlo přede dnem 21. 7. 2018.

5. V podání ze dne 30. 11. 2022, k výzvě soudu, žalobce specifikoval, že na bolestném požaduje zaplacení částky ve výši 30.000 Kč, když při dopravní nehodě dle žalobce mělo dojít ke zranění: „otřes a podvrtnutí bederní páteře“. Tedy po dopravní nehodě má žalobce na bederní páteři patologický nález, který se převážně projevuje bolestí v bederní páteři, brněním nohou, tupostí a bodáním do nohou. Žalobce uvedl, že při dopravní nehodě došlo k nárazu vozidla řízeného panem [jméno FO] do vozidla řízeného žalobcem, čímž došlo k otřesu a podvrtnutí bederní páteře a žalobce trpí v důsledku tohoto otřesu a podvrtnutí bederní páteře bolestmi bederní páteře, brněním nohou, tupostí a bodáním do nohou. Žalobce tvrdil, že při dopravní nehodě došlo k otřesu a podvrtnutí jeho bederní páteře a k distorzi krční páteře a že žalobce má v důsledku dopravní nehody zúžený mozkomíšní kanál a C páteř (krční páteř) má opět v horším stavu – převážně se to projevuje křečemi a tupostí levé ruky, bolestí levé ruky, žalobce má tupé prsty na levé ruce (před dopravní nehodou neměl žalobce křeče v levé ruce, neměl tupé ostatní prsty na levé ruce). Po dopravní nehodě má žalobce nově problémy s bederní páteří – převážně se to projevuje bolestí v bederní páteři, brněním nohou, tupostí a bodáním do nohou. Po dopravní nehodě má žalobce křeče a tupost levé ruky. Dále žalobce uvedl, že má v současnosti tupé všechny prsty na levé ruce, že má útlak kořene nervů C8. Má nadále problémy s bederní páteří – bolest nohou, tuhnutí nohou.

6. Co se týká žalobou uplatněného nároku na další nemajetkovou újmu (dušení útrapy), žalobce specifikoval, „že má zejména obavy, že mu z vedlejší silnice opět někdo nedá přednost a opětovně bude účastníkem dopravní nehody“.

7. Soud má za prokázané, že žalobce jako řidič motorového vozidla Fiat Ulysse, reg. zn. [SPZ] byl dne 22. 12. 2018 účastníkem dopravní nehody vzniklé kolizí dvou motorových vozidel, kdy druhé vozidlo zn. IVECO, reg. zn. [SPZ] ve vlastnictví žalovaného bylo řízeno zaměstnancem žalovaného [jméno FO]. Dále má soud za prokázané, že uvedená dopravní nehoda byla zaviněna [jméno FO]. Tyto skutečnosti učinili účastníci nespornými.

8. Dále bylo prokázáno, že žalobce byl dne 23. 4. 2018 vyšetřen na chirurgické klinice, oddělení úrazové chirurgie – všeobecná ambulance, [právnická osoba]., [právnická osoba]. Ve zprávě je uvedena bolestivost C páteře při pohybu, nejsou větší spasmy PVS. Je uveden závěr: distorsio col. vert. cervicis. Doporučení: klidový režim, analgetika, suché teplo, měkký límec 1-2 týdny. Při obtížích vyšetření neurochirurgem (ambulantní nález ze dne 23. 4. 2018). Dále byl žalobce vyšetřen na stejném oddělení dne 24. 4. 2018. Je uveden závěr: stp. distorzi krční páteře, v obj. neur. nálezu hypestezie v regionu n. okcipit. bilat., jinak BPN. Dále je uvedeno, že od 23. 4. 2018 má žalobce pracovní neschopnost (ambulantní nález ze dne 24. 4. 2018). V dalším ambulantním nálezu stejného oddělení ze dne 11. 5. 2018 je v anamnéze žalobce uvedena distorze krční páteře. Dále uvedena operace krční páteře v dubnu [adresa] (ambulantní nález ze dne 11. 5. 2018). Dále v ambulantním nálezu ze dne 8. 6. 2018 je uvedeno dle MR Cp. 5/2018. Závěr: Primárně úzký páteřní kanál, významná stenóza páteřního kanálu v etáži C 4/5 s med. hernií disku, je mírná imprese míchy, bez myelopatie (ambulantní nález ze dne 8. 6. 2018). Dále bylo zjištěno ze zprávy z neurologické ordinace [tituly před jménem] [jméno FO] [právnická osoba], že žalobce byl dne 1. 8. 2018 vyšetřen v této ordinaci se závěrem: stav po distorzi C páteře (23. 4. 2018) a stav po operaci C páteře (vyšetření z 1. 8. 2018). Dále byl žalobce vyšetřen dne 17. 1. 2019 ve stejné ordinaci s dalším závěrem: recidiv. lumbalgie bez radikulární sympt., parestesie DKK – klinický nález nevýrazný (zpráva ze dne 17. 1. 2019). Dále bylo ve zprávě [tituly před jménem] [jméno FO] uvedeno, že žalobce měl 14. 5. 2019 bolesti C páteře (lékařská zpráva). Dále byl žalobce vyšetřen ve [právnická osoba] na neurochirurgické klinice [tituly před jménem] [jméno FO] se závěrem, že pacient uvedl, že od doby autonehody má bolest LS krajině, iritace po ventrální straně a iritace do HKK více vlevo a po ventrální straně a do chodidel (zpráva z 26. 2. 2020). Ve spise jsou založeny další lékařské zprávy a zdravotnická dokumentace žalobce na čl. 20, 21, 22, 23, na čl. 105-107, čl. 141-146, která byla předložena k prostudování a vyslovení odborného názoru soudní znalkyní. S ohledem na nutnou odbornost soud neučinil podrobná skutková zjištění z této zdravotnické dokumentace. Z této dokumentace lze pouze konstatovat, že žalobce sám při uvedených vyšetřeních uváděl subjektivně své bolesti. Např. ve zprávě z 21. 1. 2015 uvedl, že od 4/2014 postupně vznikaly projevy s necitlivostí palce levé ruky, postupně celé LHK, bolesti ve C-Th oblasti páteře a kolem levé lopatky. Přetrvává tupost palce levé ruky (zpráva z 21. 1. 2015). Ve zprávě z 24. 7. 2017 žalobce uváděl nově bolesti levého ramene (viz zpráva).

9. Dále bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k náhradě škody a nemajetkové újmy (předžalobní výzva ze dne 14. 4. 2021 a podací lístek ze dne 14. 4. 2021, výtisk ze sledování zásilek České pošty online). Dále bylo prokázáno, že vedlejší účastník šetřil předmětnou pojistnou událost a zaslal žalobci pojistné plnění ve výši 8.850 Kč (shodná tvrzení účastníků, informace o výplatě pojistného plnění ze dne 21. 5. 2021). Co se týká výplaty pojistného žalobci vedlejším účastníkem ve výši 8.850 Kč, jednalo se o náhradu způsobené újmy: bolestné 8.850 Kč. Pojistitel uvedl, že bolestné bylo vyplaceno na základě doložených lékařských zpráv, a to dle Metodiky NS položka S134 – podvrtnutí a natažení krční páteře. Dále je uvedeno, že jiné zranění nebylo uvedeno v žádné z doložených lékařských zpráv (informace o výplatě pojistného plnění ze dne 21. 5. 2021, doplňující informace k pojistnému plnění).

10. Bylo prokázané, že vedlejší účastník uhradil na bolestném žalobci částku 8.850 Kč. Tato částka byla vypočtena podle Metodiky Nejvyššího soudu České republiky obsahující podrobná pravidla výpočtu výše bolestného, včetně přílohy zahrnující hodnocení jednotlivých bolestivých stavů. Ze zdravotní dokumentace předložené žalobcem vyplývá, že žalobce při dopravní nehodě dne 22. 4. 2018 utrpěl zranění spočívající v podvrtnutí krční páteře (distorze krční páteře, resp. distorze C páteře), viz předložená zdravotní dokumentace žalobcem. Podle Metodiky Nejvyššího soudu tomuto zranění odpovídá položka bolesti S134 – podvrtnutí a natažení krční páteře, tedy 30 bodů (viz Metodika Nejvyššího soudu s přílohou).

11. Bylo prokázáno, že ve vyšetření ze dne 8. 6. 2018 žalobce je uveden závěr: primárně úzký páteřní kanál, významná stenóza páteřního kanálu v oblasti bederní páteře, vyhřeznuté ploténky (viz vyšetření z 8. 6. 2018 na čl. 17). Bylo prokázáno, že ve vyšetření ze dne 23. 4. 2018 žalobce je uveden závěr: distorsio col. vert. cervicis a v nálezu z 24. 4. 2018: stp. distorze krční páteře (viz uvedené nálezy).

12. Žalobce tvrdil, že všechny žalobou uplatněné nároky, a tedy veškerá vzniklá újma mu vznikla v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Žalobce uved, že před dopravní nehodou neměl žádné obtíže s bederní páteří. Dále žalobce tvrdil, že při dopravní nehodě došlo k otřesu a podvrtnutí bederní páteře. Dále tvrdil, že má v důsledku dopravní nehody zúžený mozkomíšní kanál a C páteř (krční páteř) má opět v horším stavu. Žalobce požadoval nové bolestné ve výši 30.000 Kč s tím, že tvrdil, že právě při dopravní nehodě došlo k dalšímu zranění žalobce: otřes a podvrtnutí bederní páteře, což má dle žalobce vyplývat z lékařské zprávy ze dne 9. 7. 2020. Soud má za to, že uvedená lékařská zpráva takové závěry neobsahuje, pouze je v této lékařské zprávě uvedeno, jaký je zdravotní stav žalobce k danému datu. V lékařské zprávě pak ale není uvedeno, že takový zdravotní stav nastal v důsledku dopravní nehody (viz lékařská zpráva ze dne 9. 7. 2020 na čl. 20).

13. Žalobce upřesnil, že při dopravní nehodě došlo k otřesu a podvrtnutí bederní páteře a k distorzi krční páteře. Žalobce má v důsledku dopravní nehody zúžený mozkomíšní kanál a C páteř (krční páteř) má opět v horším stavu – převážně se to projevuje křečemi a tupostí levé ruky, bolestí levé ruky, žalobce má tupé prsty na levé ruce (před dopravní nehodou neměl žalobce křeče v levé ruce, neměl tupé statní prsty na levé ruce). Po dopravní nehodě má žalobce dle svého tvrzení nově problémy s bederní páteří – převážně se to projevuje bolestí v bederní páteři, brněním nohou, tupostí a bodáním do nohou. K prokázání příčinné souvislosti mezi dopravní nehodou a popsaným zdravotním stavem žalobce navrhl žalobce důkaz znaleckým posudkem a svůj účastnický výslech. Soud tedy žalobce jako účastníka řízení vyslechl na jednání konaném dne 23. 1. 2023. Žalobce popsal, že po dopravní nehodě šel na vyšetření. Popsal své bolesti, tj. bolesti páteře a začaly mu brnět nohy, zvláštní bodavé bolesti do chodidel od bederní páteře. Uvedl, že před dopravní nehodou fungoval tak na 95 %. Na levé ruce měl tužší jen palec, teď má celý vršek ruky. Potvrdil, že v roce 2015 byl na operaci krční páteře. Měl křeče do obou rukou, do všech svalů a po operaci už tímto netrpěl a uvedl, že po autonehodě křečemi zase začal trpět. Žalobce popsal omezení osobního života v důsledku svého zdravotního stavu, problém jít na procházky i mdloby. Má problémy s pohybem, a i když sedí. V důsledku svého zdravotního stavu nemůže pracovat ani jezdit taxíkem. Co se týká hygieny, velká omezení nejsou. Omezení jsou, co se týká divadla a kina, protože nevydrží dlouho sedět. Žalobce popsal, že má bolesti v oblasti hlavně bederní páteře a pak to vystřeluje do chodidel. Občas má křeče do levé ruky a tupý vrch levé ruky. Uvedl, že tam má potlačený nerv, ale nebyla mu doporučena operace. Uvedl, že před dopravní nehodou mohl pracovat třeba celý den a byl plný energie, nyní nemůže, když nemůže sedět a má bolesti. Po dopravní nehodě nemůže restaurovat a opravovat kola, nemůže vařit a nemůže provozovat Nordic Walking. Zdravotní stav má vliv i na intimní život (viz účastnický výslech žalobce dne 23. 1. 2023).

14. Podle názoru soudu byla v dané věci zcela zásadní otázka a potřeba jejího vyřešení, tj. jaký charakter mají žalobcem popisované zdravotní potíže, tedy zda se jedná o zdravotní potíže způsobené úrazem utrpěným žalobcem při předmětné dopravní nehodě nebo zda se jedná o zdravotní potíže, jež jsou v souvislosti se zdravotním stavem žalobce v době před dopravní nehodou. Bylo tedy zcela zásadní zjistit, zdali je žalobcem popisovaný zdravotní stav a újma v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Ze zdravotní dokumentace žalobce vyplývalo, že před dopravní nehodou měl žalobce potíže s krční páteří. Proto bylo nutné zjistit, zdali se na současných zdravotních obtížích žalobce podílí významnou, resp. převažující měrou jeho zdravotní potíže z doby před dopravní nehodou (22. 4. 2018), tedy popisované degenerativní změny a onemocnění krční páteře. Bylo třeba zjistit, co je příčinou popisovaných zdravotních obtíží žalobcem, zda se jedná o jeho onemocnění před dopravní nehodou, příp. jakou měrou se dopravní nehoda mohla podílet na vzniku zdravotních obtíží žalobce. Za tímto účelem si soud vyžádal od žalobce jeho zdravotní dokumentaci, kterou žalobce založil do soudního spisu a byla provedena k důkazu. Dále žalobce soudu sdělil, u kterých lékařů a ústavů se léčil/léčí a dal soudu souhlas s případným vyžádáním další potřebné zdravotní dokumentace. Vzhledem k tomu, že se jednalo o posouzení vyžadující odbornost, soud pověřil znaleckým zkoumáním této otázky soudní znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyní z oboru Zdravotnická odvětví různá (36/1967), posudkové lékařství, a zadal vypracování znaleckého posudku s tím, že uložil znalkyni zodpovědět dané otázky a zhodnotit změny zdravotního stavu žalobce vyplynulé z úrazu z dopravní nehody ze dne 22. 4. 2018. Uložil znalkyni zhodnotit, zda v důsledku dopravní nehody ze dne 22. 4. 2018 došlo ke změně zdravotního stavu žalobce nebo zda ke změně zdravotního stavu žalobce došlo v důsledku zdravotních obtíží, kterými žalobce trpěl již před dopravní nehodou. Dále měla znalkyně zhodnotit, v jakém rozsahu souvisí současné zdravotní potíže žalobce s dopravní nehodou ze dne 22. 4. 2018 a v jakém rozsahu souvisí se zdravotními obtížemi, kterými žalobce trpěl již před dopravní nehodou. Dále měla znalkyně posoudit, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce. Znalkyni byl poskytnut celý soudní spis obsahující získanou zdravotní dokumentaci žalobce, a i souhlas žalobce s případným dalším vyžádáním další potřebné zdravotnické dokumentace žalobce. Znalkyně vypracovala znalecký posudek s datem 20. 10. 2024 a odpověděla na otázky položené soudem. Následně byla znalkyně požádána o vysvětlení svého znaleckého posudku (když toto požadoval žalobce) a její výslech byl proveden prostřednictvím videokonference na soudním jednání dne 10. 2. 2025. Znalkyně při svém výslechu tak zhodnotila a reagovala na další část žalobcem doložené zdravotnické dokumentace, tedy výsledku vyšetření ze dne 10. 10. 2024, dne 18. 11. 2024 (čl. 237-238) a vyšetření z 13. 1. 2025 (čl. 243), které byly přečteny k důkazu přímo v přítomnosti znalkyně.

15. Při vypracování znaleckého posudku znalkyně vycházela ze zdravotnické dokumentace obsažené v soudním spise, případně si vyžádala další. Závěr znalkyně je, že žalobce není schopen pro nemoc povahy obecné (bolestivý syndrom krční a bederní páteře při degenerativních změnách, stp. operaci krční páteře 4/2015) práce fyzicky náročné ve vynucených polohách, s nutností zvedat a přenášet těžká břemena, v nepříznivých klimatických podmínkách. Je schopen práce fyzicky méně náročné, s fyzicky výše uvedeným omezením. Nejsou prokázány trvalé následky po úrazu ze dne 22. 4. 2018, které by dále rozšiřovaly jeho pracovní omezení. Tento úraz trvalé následky nezanechal. Obtíže žalobce odpovídají rozvoji degenerativních páteřních změn, které lehký úraz nijak trvale neovlivnil. Zapříčinil akutní exacerbaci trvajících obtíží z oblasti krční páteře, která odezněla. V dokumentaci je zmínka o řízení o invaliditě po operaci krční páteře, výsledek posouzení není doložen. Závěrem znalkyně uvedla, že poúrazové zhoršení páteřních obtíží odeznělo, nejednalo se o stav trvalý. Současně uváděnými obtížemi posuzovaný trpěl již před úrazem, k podstatné změně nedošlo. Příčinou jsou progredující degenerativní změny, které byly v krční oblasti řešeny operací již v roce 2015. Dále znalkyně dospěla k závěru, že poúrazový stav odpovídal dočasné pracovní neschopnosti od 22. 4. 2018 do konce července 2018. Nález neurologa [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 1. 8. 2018 doložil stav, který již dovoloval vykonávat pracovní činnosti s omezeními uvedenými v odpovědi výše. V této době již byl poúrazový zdravotní stav žalobce ustálený (viz znalecký posudek zapsaný pod poř. č. 1251/2024 znaleckého deníku 8. svazku ze dne 20. 10. 2024).

16. S ohledem na závěry znaleckého posudku má soud za prokázané, že současné zdravotní obtíže žalobce uváděné žalobcem a vyplývající z jeho zdravotní dokumentace nemají původ v předmětné dopravní nehodě. Žalobce tedy neprokázal příčinnou souvislost mezi dopravní nehodou a zdravotními obtížemi žalobce.

17. Žalobce se vyjádřil ke znaleckému posudku a uvedl, že dle názoru žalobce jsou závěry znalkyně vnitřně rozporné a zcela neakceptující fakta vyplývající z lékařských zpráv a požadoval, aby soudem byla znalkyně předvolána k vysvětlení znaleckého posudku. Žalobce současně předložil otázky, které požádal, aby znalkyně odpověděla. Soudem byly otázky žalobce znalkyni předestřeny a znalkyně byla předvolána k podání výslechu a vysvětlení znaleckého posudku a také ke zodpovězení otázek žalobce. Žalobce předložil novou lékařskou zprávu ze dne 10. 10. 2024 a z 18. 11. 2024, které byly znalkyni soudem předestřeny k posouzení, stejně tak jako další vyšetření ze dne 13. 1. 2025. Následně bylo přistoupeno k výslechu znalkyně prostřednictvím videokonferenčního zařízení na jednání soudu dne 10. 2. 2025. Soudní znalkyně se ve svém výslechu vyjádřila k veškerým námitkám žalobce a podrobně vysvětlila a přesvědčivě obhájila závěry svého znaleckého posudku. Soudní znalkyně úvodem žalobci vysvětlila, co to je degenerativní onemocnění páteře a jakým způsobem se rozvíjí a k čemu tyto změny mohou vést. Dále se znalkyně opět podrobně vyjádřila k předložené zdravotnické dokumentaci žalobce obsažené v soudním spise a také k dalším 3 novým zprávám předloženým žalobcem. Uvedla, že co se týká zprávy z října 2024 a z 18. 11. 2024, tak se jedná o stav, kdy neurolog popisuje, že se v posledním roce zhoršily bolesti krční páteře a když to píše v říjnu 2024, tzn., že se to zhoršilo od konce roku 2023 do roku 2024, takže toto poslední zhoršení je hodně daleko od úrazu v roce 2018. Znalkyně upozornila na to, že je to ve velkém odstupu, takže tady nelze toto svádět na úraz v roce 2018, který byl před 6 lety. Dále byla provedena magnetická rezonance krční páteře, kdy popisující lékař nově popisuje sekvestr disku C4/5, takže nově prokázané. Tzn., v listopadu 2024 byla nově prokázaná patologická změna na krční páteři. Znalkyně poukázala na to, že toto bylo zase nově, ten sekvestr, to nebylo z minulosti v době po úrazu, takže toto nelze dávat do souvislosti s úrazem, ale s těmi těžkými degenerativními změnami. Co se týká záznamu z ledna 2025, tak v záznamu lékař uvedl pouze potíže, které uvedl pacient, tyto neprověřoval, ale je jisté, že obtíže byly už nejméně od roku 2014, když v roce 2015 měla být provedena rozsáhlá operace krční páteře. Znalkyně opět vysvětlila, že obtíže žalobce trvají už z minulosti, vznikly více než 4 roky před úrazem. Uvedla, že postižení páteře krční je těžké. Postižení bederní páteře až středně těžké. Uvedla, že ten úraz při dopravní nehodě opravdu nezanechal trvalé následky. Uvedla, že ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že neurochirurgové a ani radiolog na magnetické rezonanci nepopsal, že by tam byly známky nějakého úrazu v té páteři, všichni to hodnotili jako degenerativní změny. Znalkyně uvedla, že trvá na tom, že žalobce utrpěl při nehodě pouze podvrtnutí, tzn. distorzi krční páteře. Znalkyně vysvětlila podrobně, že žalobce při dopravní nehodě neutrpěl zranění týkající se bederní páteře. Popsala, že žalobce rozhodně neutrpěl žádné podvrtnutí bederní páteře, a navíc žalobce měl bederní obtíže už před nehodou. V dokumentaci jsou doloženy v listopadu 2017 bederní obtíže v bederní páteři, tj. 30. 11. 2017 popsal neurolog [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalkyně uvedla, že potíže s bederní páteří byly prokazatelně už v listopadu 2017, takže to nemůže svádět žalobce na to, že se mu to stalo až po úrazu. Ty obtíže potom byly obdobné. Navíc v době úrazu, ani potom, si žalobce na obtíže s bederní páteří nestěžoval. Až 17. 11. 2019 udával u svého neurologa bolesti v celém rozsahu zad. Znalkyně setrvala na tom, že toto nelze dávat do souvislosti s dopravní nehodou, a vzniká to na podkladě degenerativních změn. Nelze to tedy dávat do souvislosti s úrazem. Dle názoru znalkyně je jednoznačně doloženo, že ty potíže žalobce měl před úrazem. Znalkyně uvedla, že dopravní nehoda, ten úraz při dopravní nehodě, podvrtnutí krční páteře, trvalé následky nezanechal. Bederní páteř nebyla úrazem postižena. Následně znalkyně zodpověděla a vysvětlila všechny námitky žalobce, které žalobce vznesl. Znalkyně zcela srozumitelně vysvětlila tyto veškeré námitky a také odkázala na konkrétní části zdravotní dokumentace, které žalobci vysvětlila. Znalkyně tedy v celém rozsahu obhájila svůj znalecký posudek předložený soudu, který při svém výslechu ještě rozšířila s ohledem na nové lékařské zprávy předložené žalobcem. Znalkyně tedy bez pochyb obhájila závěry svého znaleckého posudku, o kterých soud nemá pochyb. Znaleckým zkoumáním pak bylo bez jakýchkoliv pochyb prokázáno, že žalobce trpí nemocí obecné povahy, tj. bolestivý syndrom krční a bederní páteře při degenerativních změnách, stp. operaci krční páteře 4/2015. Nebyly tak prokázány trvalé následky po úrazu, který se stal při dopravní nehodě dne 22. 4. 2018, tedy tento úraz žalobci trvalé následky nezanechal. Bylo prokázáno, že obtíže žalobce skutečně odpovídají rozvoji degenerativních páteřních změn, které lehký úraz nijak trvale neovlivnil. Poúrazové zhoršení páteřních obtíží odeznělo. Nejednalo se o stav trvalý. Současně uváděnými obtížemi žalobce trpěl již před úrazem, k podstatné změně nedošlo. Příčinou jsou progredující degenerativní změny, které byly v krční oblasti řešeny operací již v roce 2015. Žalobce tak neprokázal své tvrzení, že příčinou jeho aktuálních zdravotních obtíží je daná dopravní nehoda, tj. charakter zdravotních potíží kterými žalobce trpí, není v příčinné souvislosti s dopravní nehodou.

18. Žalobce požadoval bolestné, když při dopravní nehodě dle žalobce došlo k dalšímu zranění, otřes a podvrtnutí bederní páteře. Žalobce však neprokázal, že při dopravní nehodě mělo dojít k otřesu a podvrtnutí jeho bederní páteře (viz znalecký posudek a dále toto tvrzení nebylo prokázáno žádnou listinou předloženou žalobcem a pokud se týká výslechu žalobce, k takovému závěru žalobce nemá potřebnou odbornost). Proto soud zamítl žalobu v části, kde se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 30.000 Kč jako bolestného ohledně zranění: otřes a podvrtnutí bederní páteře. Je třeba upozornit na to, že vedlejší účastník již žalobci na bolestném vyplatil částku ve výši 8.850 Kč za zranění, které je ve zdravotní dokumentaci žalobce popsáno, a to: podvrtnutí (distorze) krční páteře.

19. Dále žalobce požadoval náhradu za ztížení společenského uplatnění, kdy tvrdil, že v důsledku dopravní nehody mu vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti. Svá omezení v životě pak popsal podrobně ve svém podání z 9. 3. 2022, a to v rámci pohyblivosti, práce a zaměstnání, péče o sebe a život v domácnosti, život komunitní a sociální a občanský. Žalobce za tuto újmu požadoval uhradit částku ve výši 170.000 Kč. Jak je uvedeno shora, žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi dopravní nehodou a zdravotními obtížemi, které uváděl. Tato příčinná souvislost pak byla zcela vyvrácena znaleckým posudkem, který nechal soud vypracovat na návrh žalobce. Nárok žalobce, tj. příčinná souvislost pak nevyplývá z žádných listinných důkazů založených ve spise a nemohla být prokázána ani účastnickým výslechem žalobce, který nemá potřebnou odbornost na to, aby tuto problematiku hodnotil a ani se tak nemůže stát v účastnickém výslechu. Proto soud zamítl žalobu na zaplacení částky ve výši 170.000 Kč jako náhrady škody za ztížení společenského uplatnění žalobce.

20. Soud posoudil nárok žalobce dle zákona č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku s ohledem na to, že ke škodné události došlo dne 22. 4. 2018 a soud tedy posuzoval daný případ dle účinného obč. zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jako obč. zákoník).

21. Dle § 2956 občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

22. Dle § 2957 občanského zákoníku, způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

23. Dle § 2958 občanského zákoníku, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

24. Nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle cit. § 2958 občanského zákoníku tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, a tedy se i samostatně promlčují. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání. Běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 obč. zákoníku jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti, ani ve fyzické či fyzické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčky a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (viz Rc 7/2019). Další nemajetková újma ve smyslu cit. ustanovení může spočívat i v tom, že poškozený není dočasně schopen postarat se o osobu blízkou závislou na jeho péči a má důvodnou obavu, že se o takovou osobu nepostará někdo jiný. Další nemajetkovou újmou může být i nemožnost strávit s osobami blízkými Vánoce. K posouzení existence a rozsahu další nemajetkové újmy není zpravidla potřeba znalecký posudek ani odborné vyjádření z oboru zdravotnictví (rozsudek NS ze dne 2. 5. 2019 sp. zn. 25 Cdo 2635/2018).

25. Žalobce v řízení uplatnil 3 relativně samostatné nároky zakotvené v cit. § 2958 obč. zákoníku a tedy nárok na bolestné, nárok na náhradu další nemajetkové újmy a dále nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění. Co se týká nároku na náhradu bolestného a nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění, pak soud shora uzavřel, že nárok na odškodnění těchto újem nevznikl, když žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi škodní událostí a vznikem této újmy.

26. Co se týká další nemajetkové újmy, kterou žalobce požadoval, soud vycházel ze shora uvedené předestřené judikatury Nejvyššího soudu a dospěl k závěru, že v rámci již odškodněné bolesti byl žalobce odškodněn i co se týká další případně vzniklé nemajetkové újmy. Potíže popsané žalobcem posoudil soud jako [podezřelý výraz] strádání, které se zahrnuje a je myšleno jako odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické i duševního strádání. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou ve smyslu § 2957 věty třetí obč. zákoníku (tzv. bolest v širším smyslu). Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru. Jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (např. nečekaně závažné komplikace spojené s léčením a z nich plynoucí omezení jako je mnohatýdenní přišití končetiny v nepřirozené poloze za účelem tvorby a přenosu laloku při rekonstrukční chirurgii, nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, sportovního utkání nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity, potrat těhotné poškozené způsobené psychickým otřesem, nikoliv škodnou událostí samotnou atd). Soud se zabýval dle závěrů shora cit. ust. NS ze dne 16. 12. 2015 sp. zn. 25 Cdo 3228/2014. Otázkou, zda na straně žalobce vznikla taková další nemajetková újma, která by odůvodňovala přiznání odškodnění za ni. Soud má v daném případě za to, že v posuzovaném případě lze s určitostí říct, že na straně žalobce další nemajetková újma, která by odůvodňovala přiznání odškodnění za ni, ve smyslu shora cit. závěrů NS, nevznikla. Psychickou újmu popisovanou žalobcem, tedy strach z toho, že mu někdo nedá přednost z vedlejší silnice soud posoudil jako odškodněnou již v rámci nároku, který již byl odškodněn v rámci odškodnění bolesti myšlené v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání, když vedlejší účastník již bolest v širším smyslu žalobci odškodnil. Nejednalo se tedy o další nemajetkovou újmu, která by odůvodňovala přiznání odškodnění za ni a soud v této části uplatněného nároku žalobu zamítl.

27. Žalobce se po žalovaném domáhal nahradit vzniklou nemajetkovou újmu na zdraví. Předpokladem pro vznik odpovědnosti žalovaného za danou újmu je jeho zaviněné protiprávní jednání, vznik újmy a příčinná souvislosti mezi jednáním a újmou. V daném případě považoval soud za prokázané zaviněné protiprávní jednání žalovaného. Žalobce však neprokázal příčinnou souvislost mezi jednáním a tvrzenou újmou. Žalobce tedy neprokázal, že žalobcova nemajetková újma byla způsobena v příčinné souvislosti s daným skutkem, tedy s dopravní nehodou, která se stala dne 22. 4. 2018. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi jednáním a újmou, soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

28. Co se týká rozhodování o náhradě nákladů řízení, žalobce navrhl soudu, aby postupoval dle § 150 občanského soudního řádu. Žalobce navrhl soudu, aby zvážil aplikaci § 150 občanského soudního řádu a poukázal na to, že žalobce byl osvobozen od placení soudních poplatků a nepodal žalobu bezdůvodně, kdy dopravní nehoda se stala a tuto způsobil žalovaný a k újmě na zdraví žalobce došlo. Prokázání příčinné souvislosti záviselo ryze na závěrech znaleckého posudku, kdy závěry znaleckého posudku nelze předvídat. Žalobce poukázal na skutečnost, že přiznání náhrady nákladů řízení v plné výši v případě neúspěchu žalobce ve sporu by bylo nepřiměřenou tvrdostí s ohledem na sociální a ekonomickou situaci žalobce, která se v mezidobí od přiznání osvobození od soudních poplatků, nezměnila. Žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 1525/2001. Uvedl, že má za to, že pro užití § 150 občanského soudního řádu hovoří i skutečnost, že žalobce má velmi nízký příjem, jak zohledňuje uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu. Dále poukázal na další rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1805/2001 a 28 Cdo 1243/2001 a nálezy Ústavního soudu III. ÚS 2389/20 a I. ÚS 2101/22. Dále uvedl, že je třeba zohlednit usnesení Nejvyššího soudu 25 Cdo 2699/2013, když rozhodnutí soudu závisí na znaleckém posudku.

29. Je nutno konstatovat, že v daném případě záviselo rozhodnutí soudu na výsledcích znaleckého zkoumání. Jednalo se o problematiku po odborné stránce složitou a vyžadující potřebnou odbornost. V daném případě soudu několik soudních znalců odmítlo vypracovat potřebný znalecký posudek právě s ohledem na danou složitost věci. Soudem byl požádán o vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který po telefonické konzultaci vypracování přislíbil, avšak po nahlédnutí do soudního spisu odmítl požadovaný znalecký posudek vypracovat s ohledem na zjištěnou složitost věci. Stejně tak odmítl znalecký posudek vypracovat i Znalecký ústav [právnická osoba], a to i z kapacitních důvodů. Lze tak s určitostí říct, že danou právní věc bylo možné posoudit a rozhodnout právě až na základě závěrů ustanovené znalkyně a na základě jejího vysvětlení znaleckých závěrů, ke kterým znalkyně dospěla. S ohledem na danou složitost této věci nesouhlasí soud s názorem vedlejšího účastníka, že si žalobce před podáním žaloby musel být vědom toho, že jeho současné zdravotní potíže s danou dopravní nehodou nesouvisí. Tuto skutečnost vyšetřila a vysvětlila až uvedená soudní znalkyně, která je znalkyně v oboru Zdravotnická odvětví různá a posudkové lékařství a má mnohaletou praxi v daném oboru. S ohledem na pečlivý, podrobný znalecký posudek vypracovaný touto soudní znalkyní, a podrobné vysvětlení svých znaleckých závěrů, pak soud nevyhověl návrhu žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku. Lze tak s určitostí uzavřít, že danou věc bylo možné posoudit soudem a rozhodnout až na základě výsledků znaleckého zkoumání ustanovené znalkyně. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že žalobce si nemohl být vědom takových složitých závěrů ohledně svého zdravotnického stavu, ke kterým dospěla až ustanovená soudní znalkyně po podrobném znaleckém zkoumáním, a to se jedná o odbornictví ve zdravotnictví v daném odboru. Je třeba také poukázat na to, že se jednalo o problematiku velmi složitou, kterou si soud nemohl sám jen na základě předložené zdravotnické dokumentace posoudit, a proto právě využil služeb ustanoveného odborníka z daného oboru. Je také nutno konstatovat, že ani sám soud bez odborného vzdělání v dané zdravotnické problematice nemohl dovodit pouze jen na základě předložené zdravotnické dokumentace, zdali uvedenými zdravotními obtížemi žalobce trpěl již před podáním žaloby, případně, zda byly v příčinné souvislosti s danou dopravní nehodou a žalobce jimi začal trpět až v souvislosti s touto dopravní nehodou. Žalobce v dané věci požádal o osvobození od placení soudních poplatků v plném rozsahu. Soud usnesením ze dne 18. 9. 2023 tomuto návrhu žalobce plně vyhověl a přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků v plné výši. Soudem bylo při rozhodování o žádosti žalobce zjištěno, že žalobce má nízký příjem v částce 5.954 Kč měsíčně a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen vyššího výdělku. Z tohoto důvodu také nemůže ze svého příjmu hradit výživné na syna, kdy toto za něho platí manželka. Žalobce vlastní nepojízdný automobil starý zhruba 20 let a podíl o velikosti 1/10 na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky dle § 131 občanského soudního řádu a přiznal žalobci plné osvobození od placení soudních poplatků. Lze tak uzavřít, že v daném případě rozhodnutí soudu záviselo na uvedeném znaleckém posudku. V řízení bylo prokázáno, že žalobce trpí zdravotními obtížemi, které uváděl na počátku sporu a také bylo prokázáno, že se stala dopravní nehoda, kterou žalobce uváděl. Pouze příčinná souvislost byla zjišťována až následným znaleckým zkoumáním pro velkou složit věci. Žalobce tedy nepochybně trpí zdravotními omezeními, která uváděl, avšak až v rámci tohoto soudního řízení bylo znaleckým zkoumáním zjištěno, že tyto zdravotní obtíže nemají původ v předmětné dopravní nehodě. Za těchto okolností má soud za to, že by bylo nepřiměřeně tvrdé, aby žalobci uložil povinnost k náhradě nákladů řízení. Proto soud aplikoval § 150 občanského soudního řádu a rozhodl tak, že žádný z účastníků a ani vedlejší účastník nemají právo na náhradu nákladů řízení. Před tímto rozhodnutím dal soud možnost straně žalované se k danému postupu vyjádřit.

30. V dané věci vznikly soudu náklady státu spočívající ve vypracovaném znaleckém posudku, kdy za vypracovaný znalecký posudek byla znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 14.274 Kč, která jí byla proplacena. Dále soud přiznal soudní znalkyni odměnu za podání vysvětlení ke znaleckému posudku prostřednictvím videokonference na jednání soudu dne 10. 2. 2025, a to ve výši 5.000 Kč (viz usnesení č. j. 8 C 155/2021-213 a 254). Jedná se o vynaložené náklady státu, které však nelze uplatnit u žádného z účastníků. Stát v tomto případě nemá právo na náhradu nákladů řízení, které platil vůči žalobci, když tento byl osvobozen od soudních poplatků. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované pak byli v řízení úspěšní. Proto nebyla státu přiznán nárok na proplacení nákladů, které v tomto řízení platil.

31. V řízení dále vedlejší účastník vznesl námitku promlčení všech žalobou uplatněných nároků a uvedl, že tuto námitku činí z důvodu procesní opatrnosti. Uvedl, že žaloba byla u soudu podána až po uplynutí zákonné promlčecí lhůty a odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 4. 2006 č. j. 25 Cdo 359/2005, ve kterém dovolací soud vyslovil, že subjektivní vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon v ust. § 106 odst. 1 obč. zákoníku spojuje počátek běhu promlčecí lhůty nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby, tedy uplatněním nároku u soudu, zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejíchž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou. Vedlejší účastník poukázal na to, že žaloba byla u soudu podána až 21. 7. 2021. Žalobce uvedl, že promlčecí lhůta činí dle § 629 odst. 1 obč. zákoníku 3 roky a dle § 619 odst. 1 a 2 obč. zákoníku počala promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Rozhodné je, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2001 sp. zn. 25 Cdo 1169/2000 a dále na rozsudek ze dne 21. 4. 2016 sp. zn. 25 Cdo 1593/2015. Poukázal na to, že k ustálení zdravotního stavu žalobce nedošlo před dnem 21. 7. 2018 a když byla žaloba podána 21. 7. 2021, nedošlo k promlčení uplatněných nároků žalobcem. Soudní praxe i právní teorie promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva s důsledkem výrazného oslabení subjektivního práva oprávněného účastníka, neboť promlčením sice jeho nárok nezaniká, nemůže však být soudem přiznán, jestliže povinný před soudem čelí uplatněnému právu námitkou promlčení. U práva na náhradu újmy na zdraví se uplatní jen tzv. subjektivní promlčecí lhůta, jejíž počátek spojuje § 620 odst. 1 obč. zákoníku s vědomostí poškozeného o újmě a osobě povinné k její náhradě. Podle shora cit. § 2958 obč. zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, vznikla-li poškozením zdraví lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Počátek běhu promlčecí lhůty se odvíjí od okamžiku, kdy poškozený nabyl vědomost o újmě a o tom, kdo za ni odpovídá, tj. kdy prokazatelně zjistil, že na jeho úkor došlo k újmě (nikoliv tedy jen o protiprávním úkonu či o škodní události) a kdo ji způsobil. Vědomost poškozeného musí být v tomto směru taková, jaká je zapotřebí k podání žaloby. V případě bolesti nabývá poškozený vědomost o újmě nikoliv již v okamžiku, kdy bolest pociťuje, nýbrž až v okamžiku, kdy se bolestivý stav natolik ustálil (případně odezněl), že lze objektivně provést (např. bodově) ohodnocení bolesti. Z logiky věci nemůže poškozený takové vědomosti nabýt dříve, než újma objektivně vzato vznikla. V případě zásahu do osobnostních práv, mezi něž patří i poškození zdraví, nemusí být tento okamžik vždy zcela exaktně zjistitelný a vědomost poškozeného o újmě může být limitována složitostí případu, jestliže se např. v rámci mimosoudního řešení náhrady či soudního sporu nejsou na odpovídajícím závěru schopni shodnout ani odborníci. I tehdy však musí mít poškozený povědomí o svém zdravotním stavu natolik podložené, aby si mohl utvořit závěr, že mu vznikla odškodnitelná újma na zdraví uplatnitelná u soudu; tehdy počíná běžet promlčecí lhůta (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2023 sp. zn. 25 Cdo 3625/2022). Předpokladem vzniku nároku je pak skutečnost, že újma žalobci skutečně vznikla, tedy že mu mohla vzniknout škoda. V daném případě pak žalobci žádná újma (škoda) v důsledku předmětné škodní události nevznikla a promlčecí lhůta k uplatnění takového nároku nemohla začít běžet. Proto soud posoudil vedlejším účastníkem vznesenou námitku promlčí jako nedůvodnou.

Poučení