8 C 162/2020-131

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zast. Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa], o 192 963,88 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 104 071,88 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení od 6. 11. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 88 891,99 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení od 6. 11. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhá zaplacení částky 192 963,88 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako provozovatelem distribuční soustavy uzavřena s žalovaným jako zákazníkem smlouva o připojení odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobce začal odebírat elektřinu a využíval přitom již osazený elektroměr č. [anonymizováno], který byl na odběrném místě již užíván předchozí odběratelkou [jméno] [příjmení] Smlouva byla uzavřena za účelem zajištění dodávky elektřiny pro podnikatelskou činnost se stanoveným tarifem žalobcem [anonymizováno]. Odběr ve sporném odběrném místě probíhal ve vysokém a nízkém tarifu. V případě nízkého tarifu (známého jako„ noční proud“) jde o dálkové ovládání distributora týkající se sepnutí spotřebičů s vysokým odběrem. Zpravidla se jedná o spotřebiče jako bojlery či elektrické vytápění. V daném případě tarif [anonymizováno] znamenal, že např. elektrické vytápění provozovny žalovaného mohlo probíhat 20 hodin denně v nízkém tarifu. Např. pokud by byly 2 spotřebiče lednička, která musí odebírat proud 24 hodin denně, a elektrické topení, které bude topit pouze 20 hodin denně, během jednoho dne odebírají podle tarifu [anonymizováno] proud v nízkém tarifu v délce 20 hodin denně oba spotřebiče. Zbývající 4 hodiny během tohoto dne probíhá odběr ve vysokém tarifu. Rozdíl spočívá v tom, že během těchto 4 hodin odebírá elektřinu ve vysokém tarifu pouze lednička, zatímco odběr elektrického vytápění je blokován prvkem [anonymizováno] (hromadné dálkové ovládání distributora). Žalobce začal odebírat elektřinu od [datum]. V této době zde byl instalován elektroměr č. A0262619, který odečítal odebranou elektřinu ve vysokém tarifu (VT) a v nízkém tarifu (NT).

2. Odečet byl proveden v souvislosti se změnou zákazníka [datum] a stav [anonymizováno] činil [číslo] [anonymizováno] a [anonymizováno] NT [číslo] [anonymizováno]. Odečet těchto částek proběhl v souladu s praxí, prostřednictvím zákazníka. Následovalo období od [datum] do [datum], kdy došlo k odečtu elektroměru zaměstnancem žalobce, stav [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. V dalším období [datum] - [datum] zjistil dne [datum] odečítač (osoba pověřená žalobcem), stav elektroměru: [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [rok] [anonymizováno]. Další období [datum] - [datum] zjistil odečítač dne [datum] a zjistil stav elektroměru [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. Za další období [datum] - [datum], odečítač dne [datum] zjistil stav [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. Následující období [datum] - [datum] odečítač zjistil dne [datum] hodnoty [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]. Další období [datum] - [datum] provedl dne [datum] odečítač zjistil stav elektroměru [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. Žalobce pojal podezření, zda nedošlo k závadě na elektroměru, neboť oproti předchozímu období došlo k snížení odběru elektřiny ve vysokém tarifu z předchozích [číslo] [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova]. Proto dne [datum] přišel zkontrolovat elektroměr technik žalobce a provedl odečet za období od [datum] do [datum] údaji [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. Technik zjistil, že přepínání mezi tarify ([anonymizováno]) je funkční. Technik manipulaci s ochrannými prvky elektroměru nezjistil, ani ji však neměl za úkol zjišťovat, protože jeho úkolem bylo zjistit funkčnost přepínání mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] prostřednictvím zařízení [anonymizováno]. V dalším období odběru od [datum] do [datum] provedl odečítač žalobce dne [datum] odečty se zjištěním stavu [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. V dalším období [datum] - [datum] odečítač zjistil dne [datum] stav [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. Následuje období od [datum] do [datum], kdy dne [datum] technik žalobce provedl jak odečet s výsledky [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno], a také zjištění funkčnosti přepínání mezi [anonymizováno] a [anonymizováno]. Z důvodu nutnosti periodické výměny elektroměrů dne [datum] měl technik žalobce [jméno] [příjmení] pracovní příkaz, aby dne [datum] vyměnil u žalovaného elektroměr s příkazem k této výměně. Protože tento technik pojal podezření, že došlo k porušení elektroměru a toto nemohl a neměl zjišťovat, elektroměr přelepil plombami. Dne [datum] technik nezjistil závadu na přepínání mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], proto přelepil ochranné prvky elektroměru ochrannými přelepkami opatřenými čárovým kódem, kdy by jejich případné rozlepení vedlo k jejich viditelnému poškození. Sloužilo k tomu, aby do nejbližšího možného dne, kdy proběhne kontrola elektroměru, nedošlo k manipulaci s elektroměrem. Mezi dny [datum] a [datum], kdy elektroměr přijeli zkontrolovat a posléze odmontovat zaměstnanci [právnická osoba], nedošlo k zásahům do elektroměru, neboť bezpečnostní přelepky, nainstalované dne [datum] byly neporušené. Za období od [datum] do [datum] byly dne [datum] zjištěny techniky [právnická osoba] výsledky elektroměru takto [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. Protože dne [datum] měli technici [právnická osoba] podezření z manipulace s elektroměrem, demontovali ho a na jeho místo byl dosazen elektroměr [číslo]. Tento elektroměr měl na počátku odběru stav ke dni [datum]: [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]. V dalším odběrném období [datum] - [datum] provedl odečítač pověřený žalobcem zjištění stavu elektroměru [anonymizováno] – [rok] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. V období [datum] - [datum] provedl odečítač dne [datum] odečet elektroměru s výsledkem [anonymizováno] – [číslo] [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizováno]. V období od [datum] do [datum] byla průměrná denní spotřeba v tarifu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a v tarifu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v období od [datum] do [datum] v tarifu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a v tarifu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v období od [datum] do [datum] pak v tarifu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] denně a v tarifu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] denně.

3. Bylo zjištěno porušení úředních značek elektroměru na obou stranách krytu mechanismu a číselníku elektroměru. [příjmení] i pravá úřední značka byla v polovině přestřižena a ve spodní části byla ke krytu přilepena. Pravá úřední značka měla navíc„ přemáčknutá“ (nečitelná) razidla. Elektroměr byl shledán dále bez viditelného poškození, byl demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska k provedení zkoušky správnosti měření elektrických veličin a následně soudnímu znalci z oboru kriminalistika se specializací kriminalistická technika, mechanoskopie a elektrotechnika. Na odběrné místo byl osazen nový elektroměr [číslo]. Kontroly se zúčastnila přivolaná Policie ČR. Ve znaleckém posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno] [číslo] z [datum] se o stavu elektroměru uvádí, že jsou prokazatelné vrypy na číselníku elektroměru, které svědčí o opakovaných zásazích do měřidla. Úřední značky jsou zdařilými falzifikáty, které bylo velmi obtížné odhalit. To svědčí o neoprávněném odběru.

4. V odečtovém období po [datum] došlo ke snížení spotřeby ve vysokém tarifu o celých 90 % předchozího odečtového období [datum] až [datum], celkové snížení spotřeby v tomto odečtovém období bylo o 40 %. I v následujících obdobích byla spotřeba nižší, nicméně již se jednalo o propad v rozsahu 61 % ve vysokém tarifu a přibližně 15 % propadu celkové spotřeby vztaženo k období [datum] až [datum]. Výpočet žalovaného nároku byl proveden tak, že spotřeby zjištěné v rozhodném období [datum] až [datum] byly porovnány s referenčním obdobím následujícím po zjištění neoprávněného odběru, konkrétně [datum] až [datum]. Výsledný rozdíl je přičítán zásahům do elektroměru. Celý tento postup je popsán v důkazu„ [anonymizováno] spotřeb [celé jméno žalovaného]“. Trvání neoprávněného odběru je stanoveno od [datum] do [datum] ([číslo] dní). A to od kontroly žalobce [datum], po níž následoval výrazný propad spotřeby, jehož původ spatřuje žalobkyně v zásazích do elektroměru, až do [datum], kdy byla provedena kontrola technikem žalobkyně.

5. Výše popsané škody je upraven ustanoveními § 9 odst. 2 až 6 vyhlášky č. 82/2011 Sb. lze označit za fiktivní, nijak nereflektuje realitu konkrétního odběrného místa, ke kterému se má vztahovat. Vstupními hodnotami jsou pouze mezní hodnoty jističe, či průřez vodiče. Tyto údaje nijak nedokáží postihnout specifikum daného odběrného místa. Použití tohoto způsobu výpočtu by v případě žalovaného znamenalo škodu ve výši 329.742,40 Kč § 9 odst. 1 cit. vyhlášky připouští výpočet vycházející z reálných hodnot, Ústavní soud tento přístup vyžaduje a konkrétně výpočet vycházející z historie spotřeb přímo zmiňuje v bodu 39 nálezu I. ÚS 668/15 ze dne [datum]. Žalobce vycházel nikoliv z výpočtu dle § 9 vyhl. 82/2011 Sb., ale z výpočtu, který má dle § 9 odst. 1 této vyhlášky vycházet z podmínek nejbližších podmínkám neoprávněného odběru, které jsou dané v místě odběrného místa. Tedy ze zjištěné spotřeby v následujícím období po období neoprávněném odběru, kdy délka odběru není stanovena, ale optimální je co nejdelší období. Zjišťuje se odběr ve [anonymizováno] a [anonymizováno] a pro účely výpočtu se provádí celková spotřeba, tedy součet spotřebované energie v [anonymizováno] ve [anonymizováno] i [anonymizováno]. Z této celkové hodnoty se pak zjišťuje průměrná denní spotřeba [anonymizováno]. Tato průměrná spotřeba se vynásobí počtem dnů neoprávněného odběru a odběr změřený během doby neoprávněného odběru se od tohoto čísla odečte a výsledkem je rozsah neoprávněného odběru. V daném případě vycházel žalobce z vypočteného předpokládaného odběru [anonymizována dvě slova] denně, od tohoto průměrného denního odběru byl odečten průměrný denní odběr zjištěný dle sporného elektroměru č. [anonymizováno], který (součet [anonymizováno] i [anonymizováno]) činil [anonymizována dvě slova] denně. Rozdíl mezi denní spotřebou [anonymizována dvě slova] a 77,8 [anonymizováno] denně činí [anonymizována dvě slova] a představuje výši škody za neoprávněný odběr denně. Při délce neoprávněného odběru [číslo] dní se jedná o celkem [číslo] [anonymizováno] za jednotkovou cenu stanovenou Českým energetickým úřadem pro rok [rok] ve výši 6,05 Kč (dle § 9 odst. 9 ukazující na dobu cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, tedy rok [rok]). Celková částka činí 172.172,39 Kč.

6. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. K poskytování služeb souvisejících s odhalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny pro žalobce je od [datum] zmocněna společnost [právnická osoba], která se stala ve sdružení se spol. [právnická osoba], vítězem zadávacího řízení konaného v rámci veřejné zakázky na služby ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb.. Žalobce uhradil jako poškozený na základě uzavřené smlouvy cenu dle ceníku služeb spol. [právnická osoba] ze [anonymizována dvě slova] účinného od 1.1.2017 částku 10.831 Kč bez DPH. Tato částka byla zaplacena [právnická osoba] s.r.o., dle faktury [číslo] z [datum], a to dne [datum]. Součástí faktury je i seznam provedených prací s vyznačením kontroly [číslo] (označení žalobce pro kontrolu odběrného místa žalovaného). Dále žalobce uhradil 5.000 Kč bez DPH za vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], dle faktury [variabilní symbol], ze dne [datum], která byla uhrazena dne [datum] Poslední část nákladů na zjištění neoprávněného odběru je kontrola elektroměru v autorizovaném metrologickém středisku, dle ceníku žalobce platného od [datum] ve výši 1.488 Kč bez DPH, nicméně k výpočtu škody bylo k újmě žalobce uvedena nižší cena 1.352 Kč (bez DPH).

7. Žalovaný navrhl úplné zamítnutí žaloby. Škoda (za neoprávněný odběr) vyčíslená v trestním řízení měla být stanovena na částku 45.524 Kč, kdy navíc v usnesení o zrušení zahájení trestního stíhání bylo uvedeno, že není dostatečně podložen vznik byť nejmenší možné škody a období jejího vzniku, ani skutečnost, že se trestné činnosti dopustil právě obviněný. Odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem je objektivní, nikoliv absolutní - odpovědnost za stav. Žalobce musí tvrdit, že ze strany žalovaného došlo k protiprávnímu jednání (opomenutí), vzniku škody a příčinné souvislosti mezi jednáním a vzniklou škodou. Žalobce v řízení netvrdil, k jakému protiprávnímu jednání (opomenutí) mělo ze strany žalovaného dojít, pouze uvedl, že žalovaný neudržoval elektroměr ve stavu odpovídajícímu předpisům a technickým normám. Pokud však nezjistil zásah ani pracovník provádějící pravidelné odečty, ani montér, neměl šanci jakýkoliv zásah zjistit ani žalovaný. Nelze tedy u něj shledat v tomto směru žádné protiprávní opomenutí, za které by odpovídal.

8. Žalobce tvrdí, že ke škodě došlo v období od [datum] – [datum] ([číslo] dnů) a od toho odvíjí výpočet škody. Dle tabulky spotřeb je zřejmé, že k poklesu došlo v období [datum] – [datum] a částečně [datum] - [datum], dále je spotřeba opět konstantní. Pokud by se na uvedené období aplikoval výpočet škody žalobce, pak v období [číslo] – [datum] (365 dní) průměrná denní spotřeba [anonymizováno], rozdíl [anonymizována dvě slova]. Škoda [anonymizováno] x [anonymizováno] x 6, [číslo] = [částka]. V období [datum] [datum] (370 dní) průměrná denní spotřeba [anonymizována dvě slova], rozdíl [anonymizována dvě slova]. Škoda [anonymizováno] x [anonymizováno] x [anonymizováno], [číslo] = [částka] Celkem 144.349 Kč. Celý výpočet se pak ovšem změní, pokud se vezme jako kontrolní hodnota spotřeby jiná než [anonymizována dvě slova]. Tato hodnota je nesprávná z důvodu, že se váže k jinému období, než jsou pravidelné odečty, tato období nelze porovnávat, neboť i při stejném ročním provozu podniku nejsou jednotlivé měsíce stejné, určité měsíce jsou vytíženější, jiné zase méně. K porovnání se tedy vždy musí brát totožné období. V úvahu by dle tabulky přicházela období předcházející nebo období [datum] – [datum], kdy je denní průměr [anonymizována dvě slova]. Při použití této hodnoty se škoda za dané období vyčíslí na částku 125.874 Kč. Při použití hodnoty z období [číslo] – [číslo] ([anonymizována dvě slova]) je pak škoda 99.473 Kč za celé období. Je tedy evidentní, že výpočet škody se odvíjí od počtu dní období a srovnávací hodnoty, kdy rozdíly výpočtu jsou vysoké. Žalovaný podotýká, že pokud by měl odrážet výpočet skutečné náklady, je vždy třeba jako porovnávací denní hodnotu vzít stejná období. Z tabulky hodnot (naměřených odběrů) nevyplývá, že by ke škodě mělo docházet v období po roce 2016. Žalovaný poukazuje též na to, že elektroměry kontrolovali na místě dva montéři, tedy kvalifikovanější pracovníci než osoby provádějící odečty, přesto žádný zásah nebyl zjištěn, proto je sporné i to, že ke škodě vůbec došlo. Druhou otázkou je samostatný výpočet škody, kdy dle judikatury bez ohledu na vyhlášku, má soud zjišťovat skutečnou výši škody, která žalobci vznikla. Výpočet žalobce stojí jednak na hodnotách odpovídajících hodnotám skutečným, jednak na ceně za [anonymizováno] dle vyhláškového ceníku. Nicméně ke skutečné škodě se dá dojít tak, že výpočet bude postaven pouze na skutečných hodnotách. Z jednotlivých vyúčtování je zřejmé, jakou částku v konkrétních obdobích žalovaný platil za vysoký a nízký tarif. Pokud zjistíme rozdíl energie samostatně na [anonymizováno] a samostatně na [anonymizováno] a vynásobíme smluvní cenou, dostaneme skutečnou škodu, která žalobci vznikla.

9. Žalovaný vznesl námitku promlčení a nárok na náhradu škody za období [rok] [rok] jsou promlčeny. Nejde pouze o to, kdy žalobce škodu zjistil, ale kdy ji zjistit měl a mohl. Žalobce postavil svou žalobu a vznik škody na porovnávání spotřeb (a následnému zjištění zásahu do elektroměru v roce 2017). Nicméně, jak vyznělo z výslechu svědků, žalobce zjistil na daném místě v době [rok] výrazný propad a vyslal [datum] kvalifikovaného pracovníka elektroměr zkontrolovat a příčinu prověřit. Přes zjištění nesrovnalostí věc dále neřešil, evidentně, případnou škodu, která vznikla do tohoto data, odhalit měl a mohl (měl k tomu stejné prostředky, kterými škodu prokazuje nyní). Zde mu tedy začala plynout subjektivní lhůta a uplynula [datum]. V následujícím období [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] [rok] sice nedošlo k prověřování montérem, avšak historii spotřeb (a potencionální vznik škody) měl žalobce stále k dispozici. Promlčecí dobu je tedy nutné počítat od pravidelného odečtu, kdy i období do 4/ 2016 je promlčeno.

10. Je navíc zcela v rozporu s dobrými mravy, aby žalobce hradil neoprávněný odběr za 1.316 dnů, když právě žalobce byl jediný, kdo mohl neoprávněný odběr zjistit nejdříve. Pokud by se jednalo o období např. 100 dnů, cena by byla jistě jiná. Podstatné je i to, že se nezjišťuje skutečná škoda, ale škoda ve výši co nejbližší skutečné a téměř v každém případě je takové určení ceny mnohonásobně vyšší, než by žalovaný zaplatil za oprávněný odběr.

11. Mezi účastníky bylo nesporné (čl.107), že údaje jednotkové spotřeby kWh ve vysokém i nízkém tarifu ([anonymizováno] a [anonymizováno]) elektroměru žalobce č. [anonymizováno] od [datum] do [datum] a [číslo] od [datum] do [datum] a v tabulce žalobce [anonymizováno] (v elektronické podobě příloha žaloby v systému [příjmení]), kdy naměřené údaje jsou uvedeny v odstavci 2. tohoto odůvodnění. Dále, že za období od [datum] do [datum] činí průměrná jednotková spotřeba vysokého i nízkého tarifu v odběrném místě žalovaného [anonymizována dvě slova] denně a průměrná jednotková spotřeba denně činí za období od [datum] do [datum] činí [anonymizována dvě slova]. Dále bylo nesporné (čl.130), že výše průměrné ceny za [anonymizována dvě slova] dle § 9 odst. 9 vyhl. [číslo] stanovená Českým energetickým úřadem v roce [rok] činí [anonymizováno], [částka].

12. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl, že pro žalobce jsem pracoval jako technik měření od roku [rok] do roku [rok]. Prováděli výměny, osazování elektroměrů a jejich demontáže. Samostatně neměli na starost odečítání stavu elektroměru, nicméně vždy při osazování či výměně elektroměrů do protokolu stav elektroměru zapisovali. Samozřejmě při každé kontrole elektroměru měli na starost to, zda je v pořádku, zejména se musely zkontrolovat cejchovní plomby na elektroměru, jestli nejsou poškozené či přestřižené. Pokud došlo k porušení cejchovních plomb, museli to uvést do protokolu jako možné napadení elektroměru a současně plomby přelepili speciálními samolepkami. Pokud došlo k poškození montážní plomby, která vedla k svorkovnicí, zde se vždycky měřily body napěťovou zkoušečkou. Pokud bylo uvnitř elektroměru zjištěno na měřících bodech správné napětí, nijak to neřešili, protože se stávalo tak v jedné desetině případů, že montážní plomby bývávaly poškozené. Toto se mohlo často stávat například při výměně stávajícího hliníkového rozvodu vedoucího k elektroměru za měděný a takový elektrikář neměl jinou možnost, než tyto plomby odstranit. Takový elektrikář nebo zákazník by měl nejprve na ČEZ zavolat, jestli může plomby porušit, ale fakticky se to ne vždy dodržovalo a ne vždy takové porušení mohlo vést k nějakým nepříznivým následkům. Proto do protokolu uváděli při porušení montážní plomby jen situace, kdy uvnitř měřícího zařízení naměřili údaje, které naznačovaly přemostění derivační klenby, které zkreslovalo řádné měření. Ohledně kontroly elektroměru provozovny restaurace [anonymizováno] na [příjmení] ulici v [obec] uvedl, že si vybavuje, že tam byl, ale nic bližšího. Byl kontrolovat skutečnost, že došlo ke snížení spotřeby elektrické energie asi v roce [rok], [rok]. [příjmení] [příjmení] tam byl až následně po něm a našel tam cejchovní plombu poničenou a následně z toho byl problém. Pokud by při jeho kontrole k porušení cechovní plomby došlo, samozřejmě by to dal najevo, olepil by to ochrannými samolepkami a nahlásil to na netechnické ztráty, což je firma, která vyšetřuje napadení elektroměrů. Rovněž by to uvedl do protokolu ČEZu. V případě kontroly [anonymizováno] se nekontroluje samotný elektroměr, ale [anonymizováno] zařízení, které je vedle elektroměru. Samozřejmě i při kontrole [anonymizováno] dochází ke kontrole elektroměru a z toho, zda jsou nebo nejsou porušeny cejchovní plomby, případně montážní plomby. Domníval se, že pokud by někdo slepil vteřinovým lepidlem cejchovní plombu, možná by to zjistit nemusel, nicméně určitě by odhalil deformaci druhé cejchovní plomby kleštěmi. Ačkoliv je metodika kontroly cejchovních plomb, stává se často, že je technik v tísni, když má naplánováno kontrolu jiného elektroměru, elektroměr se nachází ve špatně osvětlené části domu, mluví na něj lidé apod. Není tedy taková možnost kontrolovat plomby, jako měl znalec, který na to měl mnohem delší čas, prostor, osvětlení apod.

13. Svědek [jméno] [příjmení] (čl.69pv) vypověděl, že pro žalobce pracuje od roku 2016 jako montér měření. Jeho pracovní náplní je správa elektroměrů, kontrola, výměna, demontáž, odpojování a připojování elektroměrů. Ke své přítomnosti v odběrném místě u žalovaného ([anonymizována dvě slova]) v listopadu [rok] uvedl, že si to pamatuje. V místě elektroměru, který byl mechanický, byla tma a posvítil si čelovkou. Zjistil, že pravá cejchovní plomba byla přerušena a zmačknuta nějakými kombinačkami, což znamená, že s tím někdo manipuloval. Zkontroloval ještě jističe, [anonymizováno], jističe, můstek. Žádné jiné problémy nezjistil. Porušenou plombu přelepil samolepkou, ofotil stav elektroměru včetně detailu porušení plomby před i po jejím přelepení ochrannou samolepkou. Do terminálu napsal záznam o tom, co zjistil a odešel.

14. Z faktury žalobce ze dne [datum] na částku 192 963,88 Kč včetně DPH (čl.17), předžalobní upomínky žalobce adresované žalovanému z [datum] a dokladu o jejím doručení dne [datum] ([příjmení] - důkaz [anonymizováno] a [anonymizováno]), vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky 192.963,88 Kč fakturou splatnou [datum] a ohledně tohoto nároku vyzval žalovaného předžalobní výzvou z [datum] k úhradě do 7 dní od doručení [datum]. Z přepisu kamerového záznamu z [datum] (čl.56 [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [příjmení] kraje sp. zn. [anonymizováno] [číslo]), zkušební protokolu žalobce z [datum] (čl.28), faktury [právnická osoba] s.r.o. z [datum] (čl.29), výpisu seznamu kontrol (kontrola [číslo] z [datum]) na částku 10.831 Kč (čl.30), oznámení [právnická osoba] žalobci o úpravě ceny dle rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů ze dne [datum] včetně ceníku služeb - položka 7 (čl.32), identifikačních údajů o platbách z [datum] na celkovou částku 4.896.888 Kč a 10.831 Kč (čl.33 a 34), rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neobchodních odběrů [číslo] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] a [právnická osoba] dne [datum] (čl.74) 74 a přílohy [číslo] smlouvy - ceník služeb (čl.79), faktury [právnická osoba] vystavené žalobci [datum] na 72.600 Kč (čl.35) včetně předávacího protokolu (čl.35pv), znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [jméno] z [datum] a jeho dodatku [číslo] ze dne [datum] (čl.42-49 a čl.146 spisu policie), nesporné skutečnosti, že znalec [jméno] [jméno] je jednatelem [právnická osoba] s.r.o. (čl.68), ústního doplnění znaleckého posudku znalcem [příjmení] [jméno] (čl.102pv – 106pv.), ceníku služeb žalobce platného od [datum] (čl.37), vyplynulo, že dne [datum] v 00:01 hod. byl proveden kamerový záznam z kontroly elektroměru [číslo] (jde o výrobní číslo elektroměru, jinak je též žalobcem označován jako elektroměr č. č. [anonymizováno], pozn. soudu) na jméno [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec], se stavem [číslo] [anonymizována dvě slova]) a [číslo] [anonymizována dvě slova]). Byla shledáno poškození úřední značek (jejich přestřižení), a podezření z přilepení plomby u elektroměru lepidlem. Došlo k demontáži shora uvedeného elektroměru a namontování nového elektroměru [číslo] (žalobci následně označovaném [číslo] pozn. soudu) se stavem [číslo] [anonymizována dvě slova]) a [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]). Vymontovaný elektroměr [číslo] byl převezen autorizovanému metrologickému středisku žalobce, které vypracovalo závěrečný protokol z [datum], dle kterého elektroměr nevyhověl vnější prohlídce, ale byl způsobilý pro technickou zkoušku. Za takové přezkoušení náleží dle ceníku žalobce poplatek 1.488 Kč bez DPH, přičemž žalobce omylem požadoval pouze 1.352 Kč. Na základě rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě uzavřené mezi žalobcem, jako objednatelem a společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] dne [datum] měly tyto společnosti k výzvě žalobce provádět kontroly odběrných míst za účelem řešení neoprávněného odběru a za tyto služby měl žalobce hradit dle ceníku (položka 7) v případě kontroly odběrného místa a zjištěného neoprávněného odběru prostřednictvím záměrně upraveného měřícího zařízení částku 10.831 Kč. Tuto částku žalobce uhradil spol. [právnická osoba] v rámci hromadné platby dle faktury této společnosti z [datum], splatné [datum]. Soud nepovažoval za rozhodné, zda demontáž měřidla fakticky provedla společnost [právnická osoba], když vyúčtování činnosti zjištěného neoprávněného odběru provedla dle platného ceníku jedna ze společností stojící na straně dodavatele. Z metrologického střediska byl sporný elektroměr i s dalšími předán dne [datum] znalci [příjmení] [jméno], resp. [právnická osoba] s.r.o.. Znalec k tomuto postupu uvedl, že elektroměr je nejprve předán do autorizovaného meteorologického střediska žalobce, který zkoumá, zda elektroměr řádně funguje v obou tarifech, ale nezkoumá, zda byl přetáčen nebo zda došlo k nějakým zásahům. Pak je elektroměr předán znalci. Protože meteorologické středisko potřebuje provést přezkoušení elektroměru, když se elektroměr k znalci dostane, bývá stav na obou tarifech o několik jednotek na obou měřácích vyšší, než jak je zachycen při odběru z odběrného místa, zpravidla se jedná cca [anonymizována dvě slova] v obou tarifech. Znalci předaný elektroměr byl opatřen bezpečnostními přelepkami, které nalepí odečítač nebo nějaká kontrola, aby bylo zřejmé, že do jeho odpojení z odběrného místa, nikdo nezasahoval pod jeho kryt. Když se elektroměr odpojuje z odběrného místa, tak se na něj nalepí jiné přelepky. V daném případě byly všechny 4 přelepky nepoškozené. Původní úřední značka, kterou byl elektroměr opatřen u výrobce byla porušená, měla uřízlý dřík, v místě mezi hlavou šroubu a nálitkem na krytu, kterým se protahuje. Oba dříky levý upevňovací šroub i pravý, byly vlepené v hlavě šroubu a i na řezných plochách bylo lepidlo. Tedy někdo tu úřední značku přeřízl a pak ji slepil pravděpodobně vteřinovým lepidlem. Jsou zde ještě tzv. provozní značky. Každý elektromontér má přidělené plombovací kleště, v kterých má 2 matrice, s logem distribuční společnosti a druhá s číslem či číselnou nebo písemnou kombinací přidělenou elektromontérovi, z čehož lze zjistit, který elektromontér ji vytvořil. Provozní značky zabezpečují proti neoprávněné demontáži kryt svorkovnice elektroměru, který když je třeba ho připojit na odběrné místo, musí být demontován. Do svorkovnice se připevní připojovací vodiče, namontuje kryt a ten se zaplombuje. K dotazu, zda znalec někde uváděl, že poškozené úřední značky, jsou zdařilými falzifikáty, které by bylo obtížné odhalit, znalec uvedl, že toto jsem neuváděl. Dospěl k závěru, že úřední značky (čepové olověné plomby) jsou originály. Část úřední značky na obrázku 2 posudku je pak v detailu vyfocena na obrázku [číslo] na druhé straně, rubové, je uvedeno [anonymizováno]. U obrázku 3 je vidět deformovaná úřední značka a z obou stran jsou pak detaily této značky na obrázcích [číslo]. Soud podotýká, že z fotodokumentace posudku je patrná zřejmá deformace plomby. Znalec dále uvedl, že prvé značky na obrázku 2 v jeho posudku, by přilepení horní části úřední značky nemuselo být na první pohled patrné, zatímco u druhé úřední značky, která byla zdeformována (obrázek 3), to bylo vidět na první pohled. Z posudku i výpovědi znalce vyplývá, že že byly poškozeny kotouče v číselníku nahoře na 3., 4. a 5., označující tisíce, stovky a desítky kWh, v případě číselníku dole pro nízký tarif poškození kotouče 3 a 4, označující tisíce a stovky. Došlo k jejich násilnému přetočení. Na 3. kotouči zleva horního číselníku [anonymizováno] (označuje tisíce) jsou vrypy u čísle 4, 5 a 6, které jsou vedené proti směru otáčení kotouče, to znamená, že tento kotouč byl násilně přetočen z čísla [anonymizováno] na [číslo] dále z čísla [anonymizováno] na [číslo] dále z čísla [anonymizováno] na [číslo] – tedy o [anonymizováno] čísla, jinými slovy řečeno o [číslo] [anonymizováno]. Na 4. kotouči zleva horního číselníku (označuje stovky) jsou vrypy u čísel [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], které jsou vedené proti směru otáčení kotouče, to znamená, že tento kotouč byl násilně přetočen z čísla 6 na [číslo] dále z čísla [anonymizováno] na [číslo] dále z čísla [anonymizováno] na [číslo] dále z čísla [anonymizováno] na [číslo] – tedy o 4 čísla, jinými slovy řečeno o [anonymizována dvě slova]. Na základě výše uvedeného je oprávněné se domnívat, že stav horního číselníku byl snížen násilným přetočením minimálně o [číslo] [anonymizováno]. Na 3. kotouči zleva spodního číselníku [anonymizováno] (označuje tisíce) jsou vrypy po celém obvodu kotouče, které jsou vedené proti směru otáčení kotouče, takže je evidentní, že tento kotouč byl násilně přetočen z čísla [anonymizováno] na [číslo] dále z čísla [anonymizováno] na [číslo] atd. Až z čísla [anonymizováno] na [číslo] – tedy o [anonymizováno] čísel, jinými slovy řečeno o [číslo] [anonymizováno]. Je pravděpodobné, že 3. kotouč zleva tohoto číselníku byl násilně přetáčen opakovaně (vícekrát), třeba jednou z čísla [anonymizováno] na [číslo] z čísla [anonymizováno] na [číslo] podruhé třeba z čísla [anonymizováno] na [číslo] z čísla [anonymizována dvě slova] [číslo] atd. Protože, kdyby bylo třeba násilně přetočit 3. kotouč zleva tohoto číselníku jednorázově z čísla [anonymizováno] [číslo] bylo by jednodušší ho násilně přetočit jen o jedno číslo ve směru otáčení kotouče, tedy z čísla [anonymizováno] na [číslo] ne o 9 čísel proti směru otáčení kotouče. Na základě výše uvedeného je oprávněné se domnívat, že stav spodního číselníku byl snížen násilným přetočením minimálně o [číslo] [anonymizováno].

15. Znalec výslovně uvedl, že není možné podle charakteru vrypů povrchu zubů kotoučů apod. určit, že by některé vrypy byly zjevně starší než jiné a tedy dojít k závěru, že k přetáčení došlo nikoliv jen v jednom případě, ale vícekrát, neboť měřidlo je ve stabilním prostředí pod pryžovým těsněním a platnost úředního ověření v případě elektroměru je 16 let. Dále uvedl, že pokud by někdo chtěl přetočit číselníky, měl na to klid, nedělal to někde v mrazu, dešti nebo venku a rychle, bylo by možné, že by takový zásah zanechal stopy provést přetočení číselníků, neboť osičky jsou subtilní a lze je otáčet i silou ruky prstů. Znalec byl přesvědčen, že k přetáčení docházelo opakovaně, na základě stavu třetího kotouče spodního číselníku. Když pokud by chtěl přetočit z čísla 9 na [číslo] tak půjdu nahoru a nebudu to přetáčet [anonymizováno 9 slov]. Elektroměrů, které zkoumá od roku [rok], viděl stovky i tisíce, takže pozná, jestli jde o elektroměr, kdy tam někdo jenom sáhnul a jenom přetočil třeba 2 kotouče o 2 zuby. A tohle je typický příklad, kdy je porušena úřední značka a vrypy jsou na celém obvodu kotouče, což podle znalce svědčí o tom, že číselník byl přetáčený opakovaně. Pokud byl přetáčený opakovaně, tak může být nelegálně odebraná energie vyšší než oněch [číslo] [anonymizováno].

16. Soud má za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako provozovatelem distribuční soustavy uzavřena s žalovaným jako zákazníkem smlouva o připojení odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobce začal odebírat elektřinu a využíval přitom již osazený elektroměr č. [anonymizováno] (výr. [číslo]), který byl na odběrném místě již užíván předchozí odběratelkou [jméno] [příjmení], matkou žalovaného. V tomto směru nebyly během řízení žádné pochybnosti. Odečty stavu elektroměru jsou popsány v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku. Při kontrole [datum] bylo zjištěno poškození úřední značky elektroměru a zásah do měřícího mechanismu. Spornou skutečností byl mezi účastníky především délka a potažmo rozsah neoprávněného odběru vzniklého zásahem do měřícího ústrojí elektroměru. Shora uvedený zjištěný skutkový stav byl dle názoru soudu dostačující pro rozhodnutí ve věci samé a nebylo třeba provádět další důkazy (samotný videozáznam demontáže elektroměru, výslechy všech osob provádějících odečty elektroměru, apod.). Dle § 51 z.č. 458/2000 Sb. upravujícího neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování. Dle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. upravujícím způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu a nebo distribuci elektřiny (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. (4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). (5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. (8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. (10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. (11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie. (12) Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

17. Ust. § 51 odst. 1, písm. e) upravuje několik různých případů neoprávněného odběru, jejichž jediným pojítkem je souvislost s měřicím zařízením a předpoklad vzniku škody na straně provozovatele přenosové soustavy nebo distribuční soustavy. Z hlediska zákona je zásadně nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr - postačuje, že byl např. proveden zásah do měřicího zařízení nebo bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, není klíčové, kdo tak učinil. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr elektrické energie je objektivní a ke zjištění této odpovědnosti za neoprávněný odběr postačuje, že k neoprávněnému odběru došlo. U zásahu do měřicího zařízení, který změnil údaje o skutečné spotřebě, se nevyžaduje, aby byl údaj zkreslen ve prospěch odběratele, neboť to v důsledku změny údajů o skutečné spotřebě nelze zjistit. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové či distribuční soustavy zákon v § 49 odst. 4 zakazuje a ukládá účastníkům trhu informovat příslušného provozovatele soustavy o závadách na měřicích zařízeních (i zásazích do nich), včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci. Jestliže byl neoprávněný odběr v řízení prokázán, nemůže se odběratel zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněným odběrem, např. s poukazem na skutečnost, že nenese žádnou odpovědnost za to, že bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, či že si ho ani nebyl vědom. Porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo existenci zásahu do měřicího zařízení však musí prokazovat provozovatel soustavy, z níž je neoprávněný odběr uskutečňován. Objektivní odpovědnost odběratele nelze dovozovat mechanicky, zejména je nutno zohlednit konkrétní okolnosti každého případu, pokud snad nasvědčují, že k neoprávněnému odběru došlo zcela mimo sféru odběratele. Popř. pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny; teprve když nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle § 9 odst. 3 až 8 vyhl. č. 82/2011 Sb..

18. Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřícího přístroje reálně určit (U NS ČR 28 Cdo 2546/2012 z 5.6.2013).

19. Podle závěrů [příjmení] ÚS I.ÚS 668/15 z 11.8.2015 pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud pak na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoli kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní, že výše náhrady škody vypočtená podle prováděcího předpisu k energetickému zákonu je nepřiměřeným zásahem do základních práv škůdce, leží na škůdci. Splnění důkazního břemena může docílit například jako v nyní posuzovaném případě tím, že prokáže, že výše škody podle vyhlášky je mnohonásobně vyšší než platby za elektřinu v předchozích srovnatelných obdobích. Poté je na poškozeném, aby předložil důkazy, že taková výše škody je odpovídající a plní převážně funkci kompenzační. Pokud se to poškozenému prokázat nepodaří, je povinností soudu zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případu, aby se výše škody v co největší možné míře blížila skutečně způsobené škodě a představovala spravedlivou rovnováhu mezi ochranou majetku škůdce i poškozeného.

20. Obdobný závěr vyplývá z R NS ČR 25 Cdo 2692/2019 z 28.4.2021: Výši škody vzniklé neoprávněným odběrem elektrické energie soud stanoví podle vyhlášky o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, účinné v době zjištění neoprávněného odběru, jestliže není možné výši škody stanovit podle zjistitelných údajů anebo se účastníci na výši škody nedohodli. Škůdce nese důkazní břemeno k prokázání, že výše škody podle vyhlášky neplní kompenzační, ale sankční funkci a je nepřiměřeným zásahem do jeho majetkových práv. Pokud škůdce důkazní břemeno unese, je soud povinen zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případu za použití § 136 o. s. ř. popřípadě podle § 2955 OZ.

21. Soud se musel zabývat námitkou promlčení vznesenou žalovaným za období 2014 2016, kterou však neshledal oprávněnou. Dle § 619 OZ (1) Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 OZ (1) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. (2) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § [číslo] zahrnují vědomost o škodě, vadě a totožnosti výrobce. Dle § 629 OZ (1) Promlčecí lhůta trvá tři roky. (2) Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. § 636 OZ (1) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. (2) Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného. (3) Pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se odstavce 1 a 2 nepoužijí.

23. Zákon č. 458/2000 Sb. neupravuje promlčení nároku na náhradu škody z neoprávněného odběru elektřiny a je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Pokud zvláštní právní úprava neobsahuje řešení určitých otázek, aplikuje se předpis obecný, tedy občanský zákoník. Právo na náhradu škody se promlčuje ve tříleté subjektivní lhůtě (§ 629, § 620) avšak nejpozději uplynutím desetileté objektivní lhůty běžící ode dne, kdy škoda reálně vznikla (nikoli tedy ode dne, kdy se škoda stala splatnou, ani ode dne, kdy došlo k právní skutečnosti, která byla příčinou vzniku škody). Jde-li o škodu způsobenou úmyslně nebo vzniklou v důsledku úplatkářství, činí objektivní promlčecí lhůta patnáct let (§ 636 odst. 2). Obě promlčecí lhůty (tříletá subjektivní dle § 629 odst. 1 a desetiletá, resp. patnáctiletá objektivní lhůta podle § 636 odst. 1 a 2) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty. Marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Objektivní promlčecí lhůta přitom představuje z hlediska promlčení nároku na náhradu škody počáteční i nejzazší mez, kterou nelze v žádném případě překročit (NS ČR 30 Cdo 479/2010). Jestliže ke škodě opakovaně dochází pokračujícím jednáním škůdce nebo se jednání škůdce projevuje škodlivými následky opakovaně nebo později, je okamžikem, kdy dochází ke vzniku škody (a tedy okamžikem, od něhož plyne objektivní promlčecí lhůta k uplatnění práva na náhradu škody nebo újmy), až negativní následek, který má být odčiněn, nikoli již první jednání škůdce, které směřuje ke vzniku škody. Sporný může být počátek objektivní promlčecí doby v případě opakovaného či pokračujícího působení téže škodní události. V takovém případě se může totiž jednat buď o nedělitelný nárok či o více samostatných nároků. Dle závěrů R 38/1975 o samostatné nároky na náhradu škody se jedná, jestliže vedle již vzniklé škody vznikly později z téže škodní události další následky, které znamenají další škodu, jejíž náhradu nebylo možno dříve požadovat, protože ještě tyto následky (tj. škoda) neexistovaly. V případě narůstající škody je třeba za samostatné nároky na náhradu škody„ nutno považovat nároky ze dvou i více oddělitelných škodných událostí, a to i když jde o opakování téhož porušení právní povinnosti mezi týmiž subjekty (např. dvěma oddělitelnými neoprávněnými zásahy škůdce proti majetku téhož poškozeného). Z hlediska promlčení nelze proto považovat nároky na náhradu škod vznikajících a narůstajících pokračujícím porušováním téže právní povinnosti za jediný nedělitelný nárok na náhradu škody, který by vznikl teprve po skončeném porušování právní povinnosti nebo po dovršení celkové škody, nýbrž za samostatné nároky, k jejichž uplatnění začíná plynout promlčecí doba, jakmile se poškozený o vzniklých škodách dověděl.” (R NS sp.zn. 2 Cz 19/74; R 38/1975).

24. V projednávané věci jde o narůstající škodu, která vzniká každým dnem neoprávněného odběru a nutno přihlédnout k počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty. Ta počíná běžet ode dne, kdy se poškozený o vzniklé škodě i škůdci skutečně dozvěděl. Je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni odpovídá; nestačí pouhý předpoklad či možnost dozvědět se o škodě a osobě, která za vzniklou škodu odpovídá, přičemž počátek běhu subjektivní lhůty může být odlišný ve vztahu k vědomosti poškozeného o škodě a k jeho vědomosti o škůdci. Za splnění těchto předpokladů může poškozený svůj nárok na náhradu škody uplatnit u soudu. O manipulaci s elektroměrem se žalobce dozvěděl dle žalobních tvrzení dne [datum] a v tříleté lhůtě byla žaloba podána dne [datum]. Škoda neoprávněným odběrem vzniká denně. V tomto směru lze použít i obdobný závěr judikatury (NS 2 Tz 2/89), podle které škody vzniklé opakovaným jednáním naplňujícím stejnou skutkovou podstatu při pokračování v trestném činu se z hlediska náhrady škody považují za samostatné nároky. Podmínky promlčení je proto třeba posuzovat samostatně u toho kterého nároku.

25. Pokud je v ust. § 619 odst. 2 OZ počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty definován tak že oprávněný dozvěděl nebo mohl a měl vědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, pak by byl nárok, který vznikl před měřením [datum] promlčen, s ohledem na velké velký propad v odběru elektřiny v předchozích obdobích, když přepínač [anonymizováno] byl funkční. Ustanovení § 620 je však vůči § 619 ustanovením speciálním pro nárok na náhradu škody, kdy vědomost poškozeného o výši škody a škůdci se nepředpokládá, ale musí být postaveno na jisto, kdy tuto znalost poškozený získal (NS 25 Cdo 2592/2006, NS 25 Cdo 308/2009). Neuplatní se tedy předpoklad, že běh promlčecí lhůty počíná dnem, kdy se poškozený o svém právu„ měl a mohl dozvědět“ (§619 odst. 2). Ve světle zásady vigilantibus iura scripta sunt není logické, aby právní řád poskytoval ochranu osobě, která se vlastní nedbalostí neseznámí s klíčovými podklady přesto, že je má ve své moci a nic jí v takovém jednání nebrání. Obsah ust. § 620 odst. 1 je však z jazykového výkladu zřejmý a námitka promlčení tak nemohla obstát.

26. Zbývalo určit, jaký byl rozsah neoprávněného odběru žalovaného. V tomto směru žalobce sám vypočetl rozsah neoprávněného odběru ne dle cit. § 9 odst. 2 a násl. vyhlášky na základě mezní hodnoty jističe či průřez vodiče, ale s ohledem na reálnou spotřebu odběrného místa. Soud se tak zabýval konkrétními rozsahy spotřeby odběrného místa žalovaného spojeného s provozovnou restaurace [anonymizováno]. Sám žalovaný (čl.67pv) k době od dubna 2014 zejména do dubna [rok] a do dubna [rok] k případnému omezení provozu elektrických zařízení odůvodňující sníženou spotřebu elektřiny ve vysokém tarifu, uvedl, že k žádnému omezení provozu restaurace či elektrických zařízení nedocházelo. Za průměrnou obvyklou spotřebu elektřiny soud zvolil období následující po výměně sporného elektroměru [číslo] (popř. [anonymizováno]) od [datum] do [datum], kdy činí průměrná jednotková spotřeba vysokého i nízkého tarifu v odběrném místě žalovaného [anonymizována dvě slova] denně. Jde o měření, které nebylo zpochybněné zásahy do měřidla a jedná se o dlouhodobý odběr, který nejlépe popisuje obvyklou spotřebu odběrného místa. Lze s žalobcem souhlasit, že běžný odečítač spotřeby nemusí odhalit stopy po porušení ochranných prvků elektroměru. Pokud však žalobce, který zjistil prudký propad spotřeby v období od [datum] do [datum] (průměrná spotřeba [anonymizována dvě slova], téměř na polovici předchozí a odborný zaměstnanec (svědek [anonymizováno]) provádějící měření [anonymizováno] dne [datum] nezjistil žádný zjevný zásah do elektroměru či jeho ochranných prvků, měl provést prohlídku elektroměru, jak byla učiněna po zjištění porušené cejchovní plomby. Nelze tak přisvědčit žalobci, že je prokázaný neoprávněný odběr zpětně po celé období od [datum] do [datum]. Jestliže znalec [jméno] dospěl k závěru, že v případě přetočení horního číselníku byl odečet [anonymizováno] snížen přetočením měřidla minimálně o [číslo] [anonymizována dvě slova] (a [číslo] [anonymizována dvě slova]), pak je zřejmé, že se zjištěným odběrem na přetáčeném elektroměru v období [datum] - [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] (a [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]), kdy průměrná denní spotřeba činila [anonymizována dvě slova], tedy více než následná (a soudem zvolená jako obvyklá denní spotřeba [anonymizována dvě slova]), neoprávněný odběr s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou přesahoval období od [datum] – [datum], do předchozího období. Tím spíše, když znalec uzavřel, že změna kotouče měřáku byla vysoce pravděpodobně vyšší než jím stanovený minimální rozsah [číslo] [anonymizováno] ve vysokém tarifu ([anonymizováno]). Předpoklad, že neoprávněný odběr trval i v době předcházející odpočtu dne [datum] bez dalšího omezení by byl ze shora uvedených důvodů pouhým dohadem, byť s ohledem na propad spotřeby od [datum] do [datum] pravděpodobným. Soud proto považoval za mezní datum, před kterým nedocházelo k manipulaci s elektroměrem, jak výše uvedeno, datum prohlídky a kontroly technikem žalobce dne [datum]. Neoprávněný odběr pak činil rozdíl naměřené (a žalobcem již vyúčtované) průměrné potřeby a spotřeby ze které soud vycházel jako průměrné - [anonymizována dvě slova]. A to v období od [datum] do [datum]. Od [datum] do [datum] byla vyšší průměrná spotřeba než [anonymizována dvě slova], a to [anonymizována dvě slova], proto vzal soud v úvahu období od [datum] do [datum]. Rozdíl průměrné ([anonymizována dvě slova] denně) a vyúčtované spotřeby činil v tomto období celkem [číslo] [anonymizováno]. Při ceně dle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu dle § 9 odst. 9 vyhl. [číslo] účinného v době zjištění neoprávněného odběru [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno], [částka], je hodnota náhrady újmy za neoprávněný odběr 83.280,45 Kč Náklady na zjištění neoprávněného odběru měl soud za prokázané v žalované výši 20.791,43 Kč. Částka 10.831,00 Kč byla žalobcem zaplacena [právnická osoba] s.r.o., dle faktury [číslo] ze dne [datum] dne [datum], na základě sjednaného ceníku činností směřujících k zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Částka 5.000 Kč za vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], dle faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] byla uhrazena dne [datum]. Konečně částka 1.352 Kč (bez DPH) je poplatkem žalobce za přezkoušení elektroměru dle ceníku žalobce platného od [datum] byť ve správné výši 1488 Kč bez DPH a jako odběratele žalobce zavazuje i žalovaného. Dohromady činil nárok žalobce 104.071,88 Kč, spolu se zákonnými úroky z prodlení požadovanými v souladu s § 1970 OZ počínající běžet den po splatnosti [datum] po výzvě žalobce fakturou ze dne [datum]. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

27. Žalobce měl ve věci jen částečný úspěch v rozsahu 53% a neúspěch 47% a rozdíl činil pouze 6%. Soud tak dle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, s ohledem na minimální rozdíl úspěchu a neúspěchu.

Poučení