Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

8 C 163/2021-92

Rozhodnuto 2021-12-20

Citované zákony (10)

Rubrum

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 200 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 31.5.2021 do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % jdoucí z částky 119 438 Kč od 31.5.2021 do 6.12.2021, to vše do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, tj. zaplacení částky 20 562 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % jdoucím z této částky od 31.5.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Řízení o zaplacení částky 119 438 Kč se pro zpětvzetí zastavuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení] celkem 61 642,20 Kč, a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu Plzeň-jih soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 31.5.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované, aby jí zaplatila částku ve výši 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucí od 31.5.2021 do zaplacení. Dne 9.12.2020 ji byly v zařízení žalované podány nitrožilně 3 ml přípravku [anonymizována dvě slova], určeného výhradně k perorální aplikaci, tedy k podání ústy. V důsledku této aplikace došlo u ní k rychlému rozvoji šokového stavu s hypotenzí, zimnicí a třesavkou, následovanému rozvojem hyperpyrexie, tedy vzestupu tělní teploty až na 42°C. Stav žalobkyně si vyžádal zavedení centrálního žilního katetru cestou pravé vnitřní jugulární žíly a umístění žalobkyně na [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [obec]. Žalobkyně požaduje podle ust. § 2598 o.z. peněžitou náhradu vyvažující plně vytrpěné bolesti ve výši 200 000 Kč. Žalované byla zaslána výzva, kterou převzala dne 25.5.2021, aby jí tuto částku zaplatila ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy. Na to žalovaná reagovala tak, že probíhá interní šetření celé události a že uplatněný nárok na odčinění vytrpěných bolestí peněžitou náhradou ve výši 200 000 Kč je neurčitý.

2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že do zařízení žalované byla přijata dne 7.12.2020 z důvodu oboustranné plicní embolie, a dne 9.12.2020 byla přeložena do [právnická osoba] [obec], z níž byla propuštěna dne 16.12.2020. K vyčíslení bolestí částkou 200 000 Kč dospěla žalobkyně na základě své úvahy, kdy nárokovaná částka kromě bolesti jinou nemajetkovou újmu neobsahuje.

3. Žalovaná se ve věci písemně vyjádřila, uvedla, že žalobkyně byla přijata jako covid-19 pozitivní pacientka k hospitalizaci dne 7.12.2020 na akutní lůžko interního oddělení žalované ve vážném stavu, po jejím příjmu byla ihned zahájena léčba oboustranné virové pneumonie a oboustranné plicní embolie. Žalobkyně byla monitorována, a vzhledem ke kardiopulmonálně kompenzovanému stavu nebyla u ní shledána trvalá přístrojová monitorace u lůžka. Dne 9.12.2020 v 8:45 hod došlo ze strany žalované k nesprávnému podání léčiva [anonymizována dvě slova] nitrožilně, na což však bylo ihned žalovanou reagováno, u žalobkyně byla bezodkladně zahájena příslušná léčba vedoucí k nápravě předmětného omylu. Chyba byla zjištěna okamžitě, již před 9:00 hod byla započata léčba řešící předmětné pochybení. U žalobkyně byl zajištěn nitrožilní vstup nejdříve periferní, posléze centrální, po hyposaturaci byla žalobkyni podávána oxygen terapie do normalizace měřených saturací, dále ji byl podáván lék [anonymizováno] venózně, [anonymizováno] venózně ([anonymizováno] [hmotnost] [anonymizováno].) a antibiotika [anonymizováno] [hmotnost] [anonymizováno]. Dále byly žalobkyni podávány infuze k udržení správného krevního tlaku, byl jí proveden odběr hemokultury a kontrolní laboratoře, žalobkyně byla po celou dobu napojena na monitoraci vitálních funkcí a byla pod dozorem lékařů. Celá událost byla konzultována s [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [obec] a dále s [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [obec], kdy žalobkyně byla ze strany žalované adekvátně zaléčena a po domluvě s [právnická osoba] [obec] byla ve stabilizovaném stavu z preventivních důvodů předána v 11:45 hod do [právnická osoba] [obec] k další monitoraci zdravotního stavu a pokračování v léčbě. Žalovaná dále uvedla, že podání nesprávného léku nevedlo u žalobkyně k bezprostřednímu ohrožení na životě, žalobkyní popisované zdravotní obtíže možno připisovat k podanému léčivu nitrožilně, když však není možné vyloučit, že covid-19 onemocnění s oboustrannou plicní embolií mohlo průběh reakce, a tedy žalobkyní uváděné symptomy zhoršit. Odkázala na ust. § 2958 o.z., a protože žalobkyně požaduje předmětnou žalobou bolestné ve výši 200 000 Kč, aniž by předložila lékařský posudek, z něhož už by bylo možné dovozovat oprávněnost nároku na odčinění bolesti, když ani jinak blíže nespecifikovala, jakým způsobem k částce 200 000 Kč došla, má za to, že volná úvaha žalobkyně není relevantním vodítkem k určení nemajetkové újmy, resp. bolestného. Zástupce žalované dopisem ze dne 28.5.2021 informoval zástupkyni žalobkyně, že i pro případné mimosoudní vyrovnání je přesná specifikace žalovaného nároku nezbytná. Protože žalobkyně nijak dále nereagovala, bez doplnění specifikace jejího nároku má za to, že jej nelze odškodnit.

4. Podle ust. § 125 o.s.ř. za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánu, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazů předepsán, určí jej soud.

5. I přes to, že je účastnický výslech, až na výjimky, pouze podpůrným důkazem, který soud provádí jen výjimečně, soud žalobkyni vyslechl. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že pro bolest levé nohy navštívila svého praktického lékaře dne 7.12.2020, byla na rentgenu plic, pak na sonu, zjistili ji trombózu v noze a zápal plic, rovnou od praktického lékaře [titul] [příjmení] jela sanitkou do [právnická osoba] [anonymizováno]. Tam jí udělali veškerá vyšetření, CT, zjistili, že má embolii plic, byla přijata na interní oddělení, ví, že ji píchali injekce do břicha na ředění krve, brala [anonymizována dvě slova] a nějaké vitamíny. Měla infuze. Infuze dostávala asi jednou nebo dvakrát denně. Asi po dvou dnech se stalo, že ji byl aplikován [anonymizována dvě slova] do žíly, přečetla si to ze stříkačky, když ji sestra odložila na stole. Než byla přijata do nemocnice, domnívá se, že žádnou teplotu neměla, dýchalo se jí blbě, do nemocnice byla přijata pro zápal a embolii plic. Když ji aplikovali [anonymizována dvě slova] do žíly, říkala, že ji to pálí, na nikoho ale nezvonila, v tu chvíli ji to nenapadlo, poprosila uklízečku, aby zavolala sestřičku, ta přišla, vyndala ji kanylu ze žíly a pokoušeli se ji kanylu napíchnout na ruce, ale to už nešlo, protože se jí ztratily žíly. Hodili na ni zelenou plachtu, držely ji dvě sestřičky, aby necukla, a protože se bojí injekcí, zaslechla jednu ze sester, jak říká:„ Ta nebude spolupracovat“, tak proto ji držely. Měla zimnici, zapamatovala si, jak přes ni házeli nějaké chladící pytle, bylo ji hrozně, bylo jí i na zvracení, chvíli brečela, bála se o život, má dvě děti. V podobné situaci se nikdy neocitla. Z nemocnice ji převezli tentýž den na [část obce] do [právnická osoba] [obec], kde byla na ARO oddělení, byla monitorovaná, měla na sobě dýchací masku, aby mohla dýchat, na ARO na [číst obce] byla jeden den a pak ji převezli na oddělení [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] [obec] na infekční oddělení, po propuštění je stále v pracovní neschopnosti. Před přijetím do nemocnice v průběhu pěti let před prosincem 2020 nebyla nemocné, má dvě děti, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [hmotnost]. Asi dva roky bere prášky na vysoký tlak, které ji předepisuje lékař, pak bere prášky na ředění krve ([anonymizováno]) a na vysoký tlak bere lék [anonymizováno] [hmotnost]. Léky na vysoký tlak a na ředění krve bere asi půl roku. Ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, dříve byla zaměstnána jako kadeřnice ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], pak byla na rodičovské dovolené. Po skončení rodičovské dovolené brala podporu v nezaměstnanosti, je hlášena u úřadu práce. Mladší dítě má ve své péči, 10 leté dítě vychovává její přítel, který však není otcem druhého dítěte. S přítelem žije v nájemním bytě, přítelův příjem činí asi 25 000 Kč měsíčně. Nikdo ze [právnická osoba] [anonymizováno] se jí do dnešní doby neomluvil. Formulář, který poslala žalovaná jejímu právnímu zástupci, se k ní nedostal, kdyby ho obdržela, souhlasila by s vyžádáním si zdravotnické dokumentace pojišťovnou žalované; jako adekvátní by považovala částku 200 000 Kč a omluvu k tomu. Domnívá, že podáním léku [anonymizována dvě slova] jí pobyt v nemocnici pouze prodloužilo, je to její domněnka.

6. Z lékařského záznamu ze dne 9.12.2020 týkající se žalobkyně nazvaného jako„ protokol o mimořádné události – chyba v medikaci“, bylo zjištěno, že žalobkyně byla přijata pro plicní embolii při covid pneumonii, kdy 9.12 v 8:45 hod ji bylo podáno ošetřujícím personálem zhruba 3 ml [anonymizováno] [příjmení] venózně, poté u ní došlo k rozvoji hypotenze, zimnic, třesavek až obraz šokového stavu. Pacientka byla plně při vědomí bez bolesti hyposaturace na 85 až 88 % na vzduchu, tachykardie 150/, incip. mramorování kůže, po zajištění žilního vstupu v 9:00 hod podán [anonymizováno] [hmotnost] [anonymizováno] v 9:15 podán [anonymizováno] injekčně do žíly, dále [anonymizováno] [hmotnost] též do žíly, oxygenoterpaie. Pacientka přeložena na covid box, via ARO zaveden centrální žilní katetr, pod sono kontrolou. Pro rozvoj hyperpyrexie 42°C [anonymizováno] [hmotnost] do žíly, tekutinová resuscitace [anonymizováno], při hyperpyrexii chlazení těla lokálně i podávání chlazených roztoků venózně. Saturace 99 % na 7l/min., postupně zlepšení stavu, zklidnění tachykardie na 95/min., pacientka tlakově stabilní bez nutnosti katecholaminové podpory, stav konzultován v toxikologii v [obec], kdy žádné zkušenosti nejsou k dispozici, stav podobný při zvýšené hladině kyseliny mléčně v krvi. Stav dále konzultován na [právnická osoba], s [titul] [jméno] domluven překlad na covid [právnická osoba]. Do odjezdu nadále chlazení teploty v sestupném trendu, 40 °C, tlakově stabilní, stf kolem 120 – 130/, s dobrou diurézou, byla předána posádce rychlé lékařské pomoci k převozu na covid [právnická osoba].

7. O léčivém přípravku [anonymizována dvě slova] (čl. 10-12) bylo zjištěno, že jde o perorální roztok, v lékové formě jako čirý, žlutohnědý roztok s charakteristickým nakyslým zápachem po karamelu, používá se při onemocnění, jako jsou: neoterizmus, průjem, obstipace, dyspepsie, během léčby a po léčbě antibiotiky a sulfonamidy, gastrointestinální poruchy vyvolané změnou klimatu (např. při cestách do teplých krajin) a při salmonelové enteritidě u kojenců a malých dětí ke zkrácení doby vylučování salmonel. Patří do skupin protiprůjmových mikroorganismů, dále bylo zjištěno, že přípravek [anonymizována dvě slova] obsahuje laktózu.

8. Žalobkyni bylo rozhodnutím ze dne 9.9.2021 uloženo, aby znalecký posudek týkající se její újmy, ohodnocení bolesti předložila soudu nejpozději do 25.10.2021. Předložen byl až 12.11.2021.

9. Řízení bylo koncentrováno dle § 118b o.s.ř, žalovaná později návrh na výslech svědků z řad zdravotnického personálu vzala zpět, nepopřela, že u ní došlo k nesprávnému podání léku [anonymizována dvě slova] nitrožilně, bylo to nesprávné, ale jde o to, zda podáním léku vznikla žalobkyni újma a jaká náhrada jí za takovou újmu případně náleží.

10. Žalovaná předložila listinu nazvanou„ posudek o bolestném“ (čl. 41), jde o formulář jež byl zaslán advokátu žalobkyně, listina se do dispozice žalobkyně nedostala.

11. Žalobkyně dne 12.11.2021 předložila znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], znalce pro stanovení nemateriální újmy na zdraví, pro ortopedii a traumatologii. Znalec vycházel ze zdravotnické dokumentace [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z období od 7.12.2020 do 9.12.2020 a [právnická osoba] [obec] z období od 9.12.2020 do 16.12.2020. Uvedl, že u žalované jí byl omylem dne 9.12.2020 aplikovány zhruba 3 ml přípravku [anonymizována dvě slova] do žíly, byť jde o přípravek určený pouze k perorální aplikaci. Pak u ní došlo k rozvoji hypotenze (poklesu krevního tlaku), k rozvoji zimnic, třesavek až obrazu šokového stavu, s počínajícím mramorováním kůže, následně pak rozvoje hyperpyrexie (vzestupu tělní teploty) až na 42°C. Pacientce byl zaveden periferní žilní katetr do žíly pravé horní končetiny a centrální žilní katetr do pravé vnitřní hrdelní žíly, byla přeložena na covid box jednotky intenzivní péče, byl ji podán [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], širokospektré antibiotikum [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Vzhledem k základnímu postižení plící byl podáván kyslík a vzhledem k hyperpyrexii byla chlazena lokálně i nitrožilně podávanými infuzními roztoky. Ve stabilizaci stavu byla téhož dne, 9.12.2020, přijata do [právnická osoba] [obec], nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], následně 10.12.2020 na jednotku intenzivní péče na JIP [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], následně dne 11.12.2020 na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Bodové ohodnocení bolesti žalobkyně stanovil položkou T8061 – sérová nemoc s komplikacemi (šok a hyperpyretická reakce) per analog. – 300 bodů, S552 – poranění povrchní žíly předloktí (zavedení periferního žilního katetru) – 10 body a položkou S153 – poranění vnitřní hrdelní žíly (centrální žilní katetr v pravé hrdelní žíle) – 40 body, celkem stanovil bolestné částkou 350 bodů.

12. Žalovaná poté, co ji byl prostřednictvím soudu zaslán znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], plnila žalobkyni dne 6.12.2021 částkou 124 438 Kč, přičemž z této částky částku 119 438 Kč považovala za vytrpěné bolesti, když 350 bodů vynásobila částkou 341,25 Kč/bod a zbývající částku 5 000 Kč považovala jako úhradu znalečného. Žalobkyně poté vzala žalobu v části zpět, a to v rozsahu 119 438 Kč, když i nadále požadovala přiznání náhrady ve výši 80 562 Kč, dále přiznání úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 31.5.2021 do 6.12.2021 a přiznání úroku z prodlení z částky 80 562 Kč od 31.5.2021 do zaplacení. Poté, co žalovaná s částečným zpětvzetím souhlasila, bylo řízení o zaplacení částky 119 438 Kč pro zpětvzetí zastaveno dle § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok III).

13. Žalobkyně požadovala po částečném zpětvzetí k zaplacení částku 80 562 Kč, kdy odkázala jednak na pochybení zdravotnického zařízení, na které se obrátila s důvěrou o pomoc maje důvěru v odbornost jejich zaměstnanců, dále pro postoj žalované, když se ani po bezmála dvou letech neomluvila, a dále uvedla, že je na místě zohlednit obavy žalobkyně o svůj život a zdraví stejně tak jako o osud jejich dětí. Odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 4518/2018, sp.zn. 25 Cdo 894/2018. Nakonec doplnila, aby soud při rozhodování o nákladech řízení zvážil aplikaci ust. § 150 o.s.ř., když připojila úmrtní list syna [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum].

14. Podle ust. § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

15. Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ust. § 45 odst. 1 je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, a zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

16. Podle ust. § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

17. Podle ust. § 2894 odst. 2 o.z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

18. Podle ust. § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

19. Podle ust. § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

20. Podle ust. § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučinění. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

21. Podle ust. § 2953 odst. 1 o.z. z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

22. Podle ust. § 2953 odst. 2 o.z. odstavec 1 se nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče.

23. Podle ust. § 2955 o.z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

24. Podle ust. § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala 25. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958 o.z.).

26. Podle ust. § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách, dále z.zs.) náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

27. Podle ust. § 5 odst. 2 písm. e) téhož zákona druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí jsou mj. léčebná péče, jejímž účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupu s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledku nemoci a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu.

28. Podle ust. § 6 z.zs. formami zdravotní péče jsou ambulantní péče, jednodenní péče, lůžková péče a zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta.

29. Podle ust. § 9 lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnou ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu.

30. Podle ust. § 45 odst. 1 z.zs. poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

31. Podle ust. § 8 odst. 5 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, poskytovatel zdravotních služeb odpovídá podle právních předpisů9) za škodu na zdraví nebo za usmrcení člověka, ke kterým došlo v důsledku použití neregistrovaného léčivého přípravku nebo použití registrovaného léčivého přípravku způsobem uvedeným v odstavci 4. Hodlá-li ošetřující lékař předepsat nebo použít neregistrovaný léčivý přípravek nebo použít registrovaný léčivý přípravek způsobem uvedeným v odstavci 4, seznámí s touto skutečností a důsledky léčby pacienta, popřípadě jeho zákonného zástupce. Neumožňuje-li zdravotní stav pacienta takové seznámení, učiní tak ošetřující lékař po použití léčivého přípravku neprodleně, jakmile to zdravotní stav pacienta umožní. Jde-li o předepsání neregistrovaného léčivého přípravku, ošetřující lékař tuto skutečnost vyznačí v lékařském předpisu. Předepsání nebo použití neregistrovaného léčivého přípravku ošetřující lékař neprodleně oznámí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Způsob a rozsah oznámení o předepsání nebo použití neregistrovaného léčivého přípravku Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv stanoví prováděcí právní předpis. Jde-li o radiofarmakum, Státní ústav pro kontrolu léčiv informuje o jemu oznámeném použití neregistrovaného radiofarmaka Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Léčivý přípravek podle odstavce 3 písm. b) bodu 2 musí být označen alespoň způsobem stanoveným v § 57 odst. 2.

32. Podle ust. § 8 odst. 8 téhož zákona zacházet s léčivými přípravky jinak, než v souladu s tímto zákonem, je zakázáno.

33. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně je osobou, která byla v prosinci 2020 pacientkou praktického lékaře [titul] [jméno] [příjmení] v [obec], ke kterému šla dne 7.12.2020, že ji bolí noha. Provedli jí sono, rentgen plic, zjistili trombózu v noze a zápal plic, rovnou od praktického lékaře ji sanitním vozem transportovali do [právnická osoba] [anonymizováno]. Byla přijata pro covid onemocnění a pro embolii plic, léčba probíhala standardně, až do 9.12.2020, kdy ji omylem zaměstnanec žalované aplikoval do žíly 3ml léčivý přípravek [anonymizována dvě slova], ačkoliv ten se může aplikovat pouze perorálně (ústy). V důsledku tohoto pochybení v medikaci, kterou žalovaná přiznala, došlo u žalobkyně k rozvoji hyperpyrexie až na 42°C, tachykardie se ji zvýšila až na 150/ mramorovala jí kůže. Protože se jí ztratily žíly na rukách, bylo nutné žalobkyni zaléčit, což provedla žalovaná prostřednictvím centrálního žilního katetru cestou pravé vnitřní jugulární žíly na krku. Úkony žalované pro její chybu v medikaci byly všechny popsány v protokolu o mimořádné události (bod 6). Když žalobkyni se postupně zlepšil stav, zklidnila se jí tachykardie na 95/min, byla přeložena do [právnická osoba] [anonymizováno] [obec]. Tam byla léčena až do 16.12.2020, kdy byla propuštěna. Při určení výše nároku soud vycházel z důkazů provedených v řízení, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle ust. § 132 o.s.ř. Při určení výše nároku jsou podkladem pro úvahu soudu takové skutečnosti, které vycházejí ze souvislosti posuzovaného případu a umožní učinit určité kvantitativní závěry o výši uplatněného nároku. Žalobkyně požadovala pouze újmu vyvažující její vytrpěné bolesti dle ust. § 2958 o.z. při nesprávné aplikaci [anonymizována dvě slova], který jí byl podán do žíly, ačkoliv je to v rozporu s popisem tohoto lékového přípravku. Žalované zaslala výzvu, jež jí byla doručena dne 25.5.2021 a požadovala ve lhůtě 5 dnů plnění 200 000 Kč. To se nestalo, žalobkyně následně po uplynutí této lhůty dne 31.5.2021 podala žalobu. V průběhu řízení předložila znalecký posudek [titul] [příjmení], který stanovil bolestné na částku 350 bodů a uvedl, že hrubá měsíční nominální mzda v předchozím roce, tedy v roce 2019, činila 34 578 Kč, což představuje 121 023 Kč. Soud však zjistil, že za rok 2019 činila průměrná mzda podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem částku 34 125 Kč, což při násobku 350 body představuje částku 119 438 Kč, když tuto částku žalovaná plnila (plnila též náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč). Proto bylo řízení částečně v rozsahu 119 438 Kč zastaveno. Znalec analogicky hodnotil aplikaci [anonymizována dvě slova] 9.12.2010 položkou T8061, kdy se stav žalobkyně podobal šokovému stavu, dále poranění povrchní žíly předloktí a poranění vnitřní hrdelní žíly (10 + 40 bodů). Poranění je typ zranění, při němž je narušena kůže či podkožní tkáň, kdy příčinou může být např. nehoda, násilí či chirurgický zákrok. V případě žalobkyně se jednalo o chirurgický zákrok pro nesprávnou medikaci, kdy jí byla napíchnuta žíla na předloktí, a protože se to nedařilo, když žalobkyně se dostávala do hyperpyrexie (zvyšovala se ji tělesná teplota), musel personál použít její vnitřní hrdelní žílu, kterou vpichem též poranil. Po částečném zpětvzetí žalobkyně setrvala na zbývající části, a to přiznání částky 80 562 Kč, když navýšení bolestného spatřovala jednak v postoji žalované, která se jí do doby vyhlášení rozhodnutí, resp. ani po převzetí výzvy k plnění (25.5.2021) neomluvila. Žalobkyně má za to, že je na místě zohlednit obavy žalobkyně o její život, stejně tak o zdraví a osud dětí, a požadovala, aby soud na její osobu nahlédl též rozsudky Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 4518/2018, sp.zn. 25 Cdo 894/2018. Soud konstatuje, že judikatura uvedená žalobkyní se na její případ nedá použít, neboť v judikovaných případech šlo o usmrcení nebo o zvlášť závažné ublížení na zdraví, a odčinění duševních útrap a žalobkyně žádné duševní útrapy netvrdila. Soud uvádí, že účelem náhrady nemajetkové újmy je primárně satisfakce, tedy vyvážení a zmírnění dopadů nepříznivého následku neoprávněného zásahu. Žalovaná porušila zjm. ust. § 45odst. 1 z.zs., kdy neposkytla dne 9.12.2020 zdravotní péči na náležité odborné úrovni, ačkoliv ode dne přijetí žalobkyně tomu tak bylo, neposkytla zdravotní péči dle uznávaných medicínských postupů (§4 odst. 5 z.zs.); porušila ust. § 8 odst. 5 a 8 z.č. 378/2007 Sb. o léčivech, když aplikovala žalobkyni přípravek [anonymizována dvě slova] do žíly, ačkoliv se tento léčivý roztok užívá pouze perorálně (ústy). Navýšení nad částku 119 438 Kč soud shledal důvodnou dle ust. § 2957 o.z., ale pouze v rozsahu 60 000 Kč, když k navýšení dospěl v souladu se zásadami slušnosti. Z částky 60 000 Kč soud přiznal žalobkyni 40 000 Kč navýšení pro postoj žalované, která se žalobkyni nijak neomluvila, nezaslala žádnou písemnou omluvu, a ještě před podáním žaloby žalobkyni sdělila, že u žalované stále probíhá šetření interní záležitosti. I když od počátku přiznala své pochybení, mohla ještě před samotným podáním žaloby alespoň částečně plnit, což se nestalo. Ke zvýšení bolestí žalobkyně dne 9.12.2020 došlo v důsledku pochybení zdravotnického zařízení, do něhož byla poškozená jako pacientka transportována přímo od praktického lékaře, a jíž byla od 7.12.2020 poskytována zdravotní péče, tedy jako pacientka se obrátila o pomoc s důvěrou v odbornost zaměstnanců žalované, žalobkyně byla ode dne přijetí osobou závislou na lékařské péči žalované, postavení žalované jakožto garanta odbornosti a profesionality zdravotnického personálu je totiž okolností, pro kterou může být náhrada nemajetkové újmy zvýšena (§ [číslo]). Přístup škůdce k uplatněnému nároku, podobně jako forma a míra zavinění, je dalším z možných zvažovaných faktorů pro snížení nebo zvýšení náhrady nemajetkové újmy. Žalovaná sice až v soudním řízení přiznala pochybení, ale vstřícný přístup k žalobkyni neprokázala před podáním žaloby, vůbec s ní nekomunikovala, vůbec se jí nesnažila vytrpěnou újmu kompenzovat a vůbec nepřistoupila ani k částečné finanční náhradě nemajetkové újmy mimosoudně, což je důvodem, že soud náhradu dle ust. 2958 o.z. nad rámec znaleckého posudku zvýšil. Pro nedbalost žalované se samotná bolest pro diagnozy v době přijetí zvýšila, personál žalované si počínal necitlivě, při zákrocích na odčinění nesprávného postupu hodnotí soud přístup personálu vůči žalobkyni negativně; bylo vyřčeno:„ Ta nebude spolupracovat“. Žalovaná se po události žalobkyni písemně neomluvila, naopak zvolila odmítavý, konfrontační a necitlivý přístup k řešení újmy žalobkyně, pro něž byla výše satisfakce zvýšena. Bolestné je náhradou za již vytrpěné bolesti. Dalším důvodem, pro něž byla satisfakce zvýšena o dalších 20 000 Kč, je okolnost, že se personál choval necitlivě (navýšeno o 12 000 Kč), kdy žalobkyně byla v době pochybení zdravotnického personálu matkou 2 dětí a měla obavy nejen o svůj život, ale i o osud svých dětí, pokud by se s ní něco stalo (zvýšení o 8 000 Kč). Zde soud vzal v úvahu, že v přímé péči žalobkyně bylo v době pochybení žalované mladší z dětí, starší z dětí bylo v péči bývalého partnera. Dalšímu zvýšení soud nevyhověl, a to jednak pro samotný postoj žalobkyně, která uvedla, že by žalované dala souhlas pro její pojišťovnu týkající se vyžádání si její zdravotní dokumentace, ale tato informace se do její dispozice nedostala a dále pro samotné sdělení znalce [titul] [příjmení] (čl. 67), na něhož se obrátila žalobkyně někdy v polovině června 2021, tedy po podání žaloby. Žalobu je sice možné podat ještě před tím, než má žalobce k dispozici odborné posouzení, pro účely mimosoudního jednání je to však vhodnější. Protože žalovaná částečně plnila dne 6.12.2021, byl žalobkyni do této doby přiznán úrok z prodlení z částky 119 438 Kč, úrok z prodlení byl přiznán i z navýšení bolestného, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb., kdy výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ve zbývající části, tedy přiznání částky 20 562 Kč s úrokem z prodlení, byla její žaloba zamítnuta. Soud důvody k dalšímu navýšení satisfakce neshledal.

34. Podle ust. § 136 o.s.ř. lze-li výši nároku zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjisti vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

35. Podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyni bylo přiznáno plnění včetně částečného zastavení (25.8 a 17.12.2021) ve výši 179 438 Kč, když bylo zamítnuto v částce 20 562 Kč. Úspěch žalobkyně představuje 90 %, její neúspěch 10 %, avšak rozhodnutí záviselo na úvaze soudu, proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., a to za poskytnuté právní služby advokáta. Advokátu bylo přiznáno 5 úkonů právní služby á 8 300 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 1. převzetí zastoupení, 2.podání žaloby, 3. účast u jednání soudu 25.8.2021, 4.částečné zpětvzetí 7.12.2021 a 5. účast u soudu dne 17.12.2021. Advokátu dále přísluší polovina právního úkonu ve výši 4 150 Kč za předžalobní výzvu, neboť ji soud hodnotí podle § 11 odst. 2 písm. d) jako jednoduchou výzvu k plnění, bez bližší specifikace. Dále bylo přiznáno advokátu 6 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 vyhl., dále náhrada za promeškaný čas za dvě cesty k jednání soudu (25.8.2021 a 17.12.2021) v rozsahu šesti půlhodin (2 × 6 půlhodin) á 100 Kč) a cestovné za dvě cesty ve výši 2 294 Kč. Advokát dále prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, která mu přísluší v rozsahu 21 %. Celková náhrada tak představuje 61 642,20 Kč (50 944 Kč + 10 698,20 DPH). Soud podotýká, že sídlo advokáta je v [obec], proto mu soud počítal pro cestovné cestu [obec] – [obec] a zpět, nikoliv cestu [obec] – [obec] – [obec], neboť tam se sídlo advokátní kanceláře nenachází, tam je sídlo advokátního koncipienta, který vykovává činnost pro advokáta [jméno] Lhůtu k plnění soud žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. prodloužil na deseti dnů.

36. Žalobkyně byla dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozena od platby soudního poplatku, přičemž podle ust. § 2 odst. 3 téhož zákona platí, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení. Soudní poplatek podle sazebníku, položky 3 písm. a) činí 2 000 Kč. Soud uložil žalované zaplatit tento poplatek státu na účet Okresního soudu Plzeň-jih ve prospěch čísla účtu vedeného u ČNB, č.ú. [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.