8 C 171/2020-81

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované], okres [okres] proti žalovaným: ; 1. [celé jméno žalovaného], [anonymizováno], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované], okres [okres] ; 2. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované], okres [okres] o odstranění staveb a o zdržení se zásahů do vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně odstranit následující dvě stavby, které stojí na pozemku parc. [číslo] – [anonymizováno 6 slov] [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec], a jsou připojeny k betonovému plotu žalobkyně, stojícímu na pozemku parc. [číslo] – orná půda, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], pracoviště [obec], u hranice s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]: a) stavba z betonových tvárnic s šikmou plechovou střechou a s plechovými dveřmi o rozměrech: šířka bez střechy 143 cm, šířka včetně střechy 156 cm, výška včetně střechy na vyšší straně 190 cm a na nižší straně 172 cm, délka 200 cm, b) stavba dřevěná s šikmou plechovou střechou a dveřmi obloženými dřevem o rozměrech: šířka bez střechy 142 cm, šířka včetně střechy 148 cm, výška včetně střechy na vyšší straně 184 cm a na nižší straně 164 cm, délka 170 cm, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovaným 1) a 2) povinnost zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně tím, že by užívali její betonový plot, stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] při hranici s pozemkem žalovaných parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], k opření svých věcí a k zřízení svých staveb.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud uložil oběma žalovaným odstranit dvě stavby, které stojí na pozemku žalovaných parc. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna. Jde o stavbu z betonových tvárnic s šikmou plechovou střechou výšky 190 cm a o dřevěnou stavbu s šikmou plechovou střechou výšky 184 cm. Tyto stavby jsou připojeny k betonovému plotu žalobkyně, stojícímu na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], přičemž plot žalobkyně je u hranice s pozemkem žalovaných parc. [číslo]. Žalobkyně se dále domáhá, aby soud uložil oběma žalovaným povinnost zdržet se zásahů do jejího vlastnického práva tím, že by žalovaní užívali tentýž betonový plot k opření svých věcí a ke zřízení svých staveb. Žalobkyně tvrdí, že na svém pozemku parc. [číslo] má postavený plot z betonových tvárnic při hranici s pozemkem žalovaných parc. [číslo]. Žalovaní mají k betonovému plotu žalobkyně ze svého pozemku parc. [číslo] přistavěny obě předmětné stavby. Nejprve vznikla stavba z šedých betonových tvárnic, a asi v červnu 2020 žalovaní zhotovili druhou stavbu obloženou světlým dřevem. Plot žalobkyně byl postaven přibližně v roce 1998. Žalovaní mají o tentýž plot žalobkyně neustále opřeny své movité věci. Žalobkyně však k připojení obou staveb žalovaných ke svému plotu ani k opírání jejich věcí o plot nikdy nedala souhlas a není jí známo žádné stavební řízení, v němž by stavební úřad o těchto stavbách rozhodoval, a jehož by žalobkyně byla účastnicí. Poté, kdy byla postavena betonová stavba žalovaných, dávala žalobkyně podnět na stavební úřad asi v roce 2015, avšak bylo jí sděleno, že tehdejšímu vlastníkovi nemovitostí žalovaných, panu [příjmení], nelze ničeho doručit, neboť je v zahraničí. Žalobkyně proto napsala panu [příjmení] předžalobní výzvu, a ozvala se jí jeho dědička. Tím, že obě stavby žalovaných přiléhají k plotu žalobkyně, znemožňují údržbu plotu například čištěním nebo ošetřením ochranným nátěrem, neumožňují vizuální kontrolu plotu, brání v přístupu vzduchu, v důsledku čehož hrozí zavlhání plotu. Žalovaní tím neoprávněně zasahují do vlastnického práva žalobkyně, neboť užívají její plot, který jim nepatří. Žalobkyně upozornila žalované na neoprávněnost jejich staveb, naposledy dopisem doručeným [datum].

2. Žalovaní 1) a 2) navrhli zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Namítli, že svými stavbami nebrání žalobkyni v přístupu k jejímu betonovému plotu do takové míry, aby nebyla možná jeho vizuální kontrola a údržba. Žalovaní nebránili nikdy a nemají to ani v úmyslu do budoucna přístupu žalobkyně k jejímu plotu v přiměřené míře za účelem provedení jeho údržby. Žalobkyně nikdy nesdělila žalovaným, že nesouhlasí s jakýmkoliv opíráním věcí žalovaných o její betonový plot, a tudíž nebyly vyčerpány všechny možnosti pro mimosoudní řešení této otázky. Žalovaní se snažili o dohodu s žalobkyní a navrhli jí, že by odstranili spojení mezi jejich betonovou stavbou a betonovým plotem žalobkyně, a zároveň by žalovaní udělili souhlas ke zvýšenému betonovému plotu žalobkyně nad 2 m, a žalobkyně by naproti tomu udělila souhlas ke stavbám žalovaných. Žalobkyně však s tímto návrhem dohody nesouhlasila. Žalovaní dále poukázali na to, že jejich betonová stavba je zhotovená z šedých bloků a byla pořízena před více než 10 lety, zřejmě v roce 2006 již stála. V té době však nemovitosti žalovaných vlastnil jejich právní předchůdce. Tato stavba obsahuje rozvody vody a elektřiny a slouží jako příslušenství domu žalovaných. Stavba má samonosnou konstrukci a mezera mezi ní a betonovým plotem žalobkyně je vyplněna maltou pro zamezení pronikání chladu a zamrznutí rozvodů vody. Žalovaní předpokládají, že pro takovouto stavbu nebylo třeba stavebního povolení ani ohlášení. Betonový plot žalobkyně je ze strany žalovaných přístupný po celé délce kromě dvou úseků od délkách 20 cm v místě této betonové stavby žalovaných, kde je provedeno právě utěsnění spáry pro zajištění bezporuchové funkce rozvodů a zamezení jejich zamrznutí. Uvnitř betonové stavby žalovaných je plot žalobkyně přístupný po odstranění tepelné izolace. Takovýto přístup je podle žalovaných dostatečný pro vizuální kontrolu a nezbytnou údržbu plotu žalobkyně. Žalovaní si nejsou vědomi žádných negativních účinků, které by tato stavba měla na technický stav plotu žalobkyně. Ohledně dřevěné stavby žalovaných poukázali žalovaní na to, že tato není spojena s jejich vedlejší betonovou stavbou ani s betonovým plotem žalobkyně. Mezi ní a betonovým plotem žalobkyně je spára, která umožňuje vizuální kontrolu a základní údržbu plotu žalobkyně. Tato dřevěná stavba byla dokončena v červenci 2020 a je příslušenstvím venkovního bazénu žalovaných, obsahuje technické zázemí k tomuto bazénu. Nevztahuje se na ni povinnost ohlášení stavby ani stavebního povolení. Žalovaní si nejsou vědomi toho, že by tato stavba měla negativní vliv na technický stav plotu žalobkyně. Odvod dešťové vody je společný pro obě stavby žalovaných a je veden do jejich pozemku ve vzdálenosti více než 1,5 metru od plotu žalobkyně. Žalovaní rovněž upozornili na to, že betonový plot žalobkyně je v podstatném úseku své délky výrazně vyšší než 2 m, jeho výška v místě obou staveb žalovaných je 2,3 až 2,4 m nad úrovní terénu a základu plotu. Žalovaným není známo, že by existovalo rozhodnutí stavebního úřadu nezbytné pro stavbu plotu vyššího než 2 m, ani souhlas předchozího majitele nemovitostí žalovaných se zvýšením plotu, rovněž žalovaní nedali k takto vysokému plotu žalobkyně souhlas. Žalobkyně si navýšila svůj plot nad 2 m v červnu 2015 bez ohlášení, bez souhlasu sousedů nebo povolení stavby. Žalobkyně neprojevila nikdy zájem o kontrolu stavu jejího betonového plotu ze strany pozemku žalovaných. Žalovaní ji dvakrát nabídli, aby se osobně přesvědčila o provedení jejich staveb a o stavu svého plotu ze strany žalovaných, což žalobkyně odmítla. Žalovaní upozornili žalobkyni na to, že její plot z betonových bloků s dřevěnými plotovými latěmi, nacházející se na hranici mezi pozemkem žalobkyně parc. [číslo] příjezdovou cestou parc. [číslo] se naklání směrem do příjezdové cesty, a že je zde riziko možné újmy na majetku a zdraví. Žalovaná však na toto nikterak nereagovala, i když technický stav jejího plotu v tomto místě vyžaduje údržbu a opravu.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně svého nároku na uložení povinnosti žalovaným zdržet se zásahu do vlastnického práva žalobkyně tím, že by užívali její betonový plot k opírání svých věcí a ke zřízení svých staveb. Vzhledem k tomu, že žalovaní s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasili, postupoval soud podle ustanovení § 96 odstavců 1, 2 a 3 o. s. ř. a řízení v odpovídající části zastavil výrokem II. tohoto rozhodnutí.

4. Z výpisů z katastru nemovitostí ověřil soud označení nemovitostí účastníků řízení a vlastnické vztahy k nim. Žalobkyně je na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] vedena jako výlučná vlastnice pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře 718 m a pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 174 m, včetně součásti tohoto pozemku, kterým je stavba rodinného domu [adresa]. Nabývacím titulem pro žalobkyni je dohoda o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Na listu vlastnictví [číslo] pro obec Moravany a [katastrální uzemí] jsou vedení žalovaní 1) a 2) jako vlastníci v režimu společného jmění manželů pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře 665 m a pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 219 m včetně součásti tohoto pozemku, kterým je rodinný dům [číslo]. Nabývacím titulem pro oba žalované je kupní smlouva z [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

5. Vzájemnou polohu nemovitých věcí účastníků řízení zjistil soud z katastrální mapy. Pozemky parc. [číslo] spolu sousedí po celé délce. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] tedy zastavěné plochy a nádvoří, spolu nesousedí, nepřiléhají k žádným pozemkům, každý z nich je zcela obklopen zmíněným pozemkem druhu orná půda.

6. Ze zprávy Stavebního úřadu [obec] z [datum] soud zjistil, že stavební úřad provedl [datum] kontrolní prohlídku obou staveb žalovaných, při níž shledal, že ve stavbě žalovaných z betonových tvárnic se nacházejí vnitroareálové rozvody vody, zabezpečené před účinky povětrnostních vlivů obezděním z betonových tvárnic, vnitřní izolací polystyrenem a přestřešením stříškou, která zabezpečuje odtok dešťových vod na pozemek žalovaných. Přestřešení je provedeno tak, že je znemožněno zatékání dešťové vody mezi tuto stavbu a betonový plot žalobkyně. Vedle stavby z betonových tvárnic je dřevěný objekt obsahující technologické zařízení pro filtraci bazénu, přestřešený obdobným způsobem. Oba objekty žalovaných nejsou spojeny, mají společný pouze odtok dešťové vody na pozemek žalovaných. [ulice] [anonymizováno] pokládá tyto objekty za součástí technologického zařízení, proto nevyžadovaly opatření stavebního úřadu k jejich provedení. Způsob provedení obou objektů neovlivňuje žádné okolní stavby ani veřejné zájmy chráněné stavebním úřadem. [ulice] [anonymizováno] z materiálů dostupných na internetu zjistil, že objekt z betonových tvárnic vznikal přibližně současně se stavbou rodinného domu žalovaných v roce 2006, druhý objekt je relativně nový.

7. Skutečný stav obou staveb žalovaných, jejich polohu a spojení s betonovým plotem žalobkyně, zjistil soud z fotodokumentace účastníků a stavebního úřadu, a zejména z ohledání na místě samém. Soud shledal, že plot žalobkyně je zhotoven z betonových tvárnic a na jeho horní hraně jsou tvárnice se stříškou, v jejich polovině je vyvýšený štít, svažuje se jednou polovinou směrem k pozemku žalobkyně a druhou polovinu směrem k pozemku žalovaných. U tohoto plotu žalobkyně jsou ze strany, kde se nachází pozemek žalovaných parc. [číslo] umístěny 2 malé stavby žalovaných, jedna z nich je postavena z betonových tvárnic, druhá je dřevěná, obě mají šikmou plechovou střechu skloněnou směrem k sobě a prostředkem je vedena malá rýna s výtokem na pozemek žalovaných. V betonové stavbě se nachází ze všech čtyř stran izolace ve formě polystyrenových desek. Uvnitř této stavby jsou rozvody vody a elektřiny, obsahující trubky, zakončení, skříňky. Tyto rozvody jsou umístěny při stěně, která přiléhá k plotu žalobkyně. Za těmito rozvody jsou rovněž polystyrenové desky, připevněné či přilepené k betonovému plotu žalobkyně. Na dveřích z vnitřní strany jsou rovněž polystyrenové desky. Druhá stavba žalovaných dřevěná má uvnitř rozvody pro bazén, podél plotu žalobkyně je stěna z dřevotřísky, uvnitř stavby se nachází ještě nářadí a 2 volně ložené polystyrenové desky. Z vnější strany obou staveb bylo zjištěno, že tyto nejsou spolu spojeny, pouze mají společný odtok dešťové vody z plechových šikmých střech svažujících se k osobě. Stavba z betonových tvárnic je přímo napojená na plot žalobkyně, není mezitím žádná mezera, ani z pohledu zvrchu, tedy rovněž střecha se dotýká plotu žalobkyně. Mezi dřevěnou stavbou žalovaných a plotem žalobkyně je spára, tedy mezera o šíři 5,5 cm. [příjmení] stavba je postavená na betonovém základě, který je dobře viditelný, přesahuje blíže k plotu žalobkyně, a mezi tímto základem a plotem žalobkyně je vložená tenčí polystyrenová deska, která se dotýká jak základu dřevěné stavby žalovaných, tak plotu žalobkyně. Žalovaní poukázali na to, že tato tenká polystyrenová deska je vlastně dilatační spárou mezi plotem žalobkyně a základem jejich dřevěné stavby, a nemůže mít na betonový plot žalobkyně žádný negativní vliv. [ulice] plechová střecha na dřevěné stavbě žalovaných se opírá o plot žalobkyně. Soud měřením zjistil rozměry obou staveb žalobkyně i šířku mezery mezi dřevěnou stavbou žalovaných a plotem žalobkyně.

8. Žalovaní při ohledání poukázali na to, že žalobkyně si zvýšila svůj betonový plot nad výšku 2 m. Polovina vody dopadající na horní hranu plotu žalobkyně, může téci na pozemek žalovaných, a proto žalovaní vyspádovali obě střechy svých staveb tak, aby voda potom odtékala na jejich pozemek.

9. Ohledně toho, jakým způsobem se žalobkyně před zahájením tohoto řízení pokoušela o vyřízení věci, zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dopisem z [datum] vyzvala žalobkyně [jméno] [příjmení], [obec], [ulice a číslo], k odstranění stavby z betonových tvárnic, kterou on trvale připojil a přistavěl k betonovému plotu žalobkyně, a upozornila ho na to, že pokud stavbu neprodleně neodstraní, obrátí se žalobkyně se svým nárokem na soud. Žalobkyně uvedla, že uvítá, pokud [jméno] [příjmení] přehodnotí svůj dosud nekonstruktivní postoj. Na tuto výzvu žalobkyně obdržela odpověď od [jméno] [příjmení] z [datum], která žalobkyni sdělila, že je neteř [jméno] [příjmení] a po dobu jeho nepřítomnosti se stará o jeho došlou poštu, a otevřela i dopis od žalobkyně. Sdělila, že pan [příjmení] v říjnu 2015 zemřel a teta přijede vše vyřídit příští rok. Dopisem ze [datum] vyzvala žalobkyně oba žalované, aby odstranili obě stavby nacházející se u jejího plotu, jinak podá žalobu na ochranu vlastnického práva k soudu. Stavba žalovaných znemožňuje údržbu plotu žalobkyně a brání v přístupu vzduchu k němu, čímž vzniká riziko zavlhnutí. Žalobkyně poukázala na to, že o svém stanovisku již oba žalované informovala, avšak bezvýsledně, žalovaní si přistavili k stavbě ještě další část. Podle podacích lístků byl dopis odeslán každému žalovanému doporučeně dne [datum].

10. Žalobkyně tvrdí, že již před tímto dopisem vyzvala žalované k odstranění jejich staveb neformálním dopisem v červnu 2020. Tuto skutečnost žalovaní potvrdili s tím, že obdrželi první výzvu [datum], a poté dvakrát nabídli žalobkyni, aby se šla přesvědčit o stavu jejich staveb, což však žalobkyně neučinila.

11. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Účastníci jsou vlastníky shora uvedených nemovitých věcí, z nichž pozemky parc. [číslo] spolu sousedí po celé délce. Žalobkyně na jejím pozemku parc. [číslo] má postavený plot z betonových tvárnic při hranici s sousedním pozemkem žalovaných parc [číslo]. Žalovaní na svém pozemku mají shora popsanou stavbu z betonových tvárnic s šikmou plechovou střechou, která je napojena na plot žalobkyně jednou stěnou. Uvnitř této stavby jsou rozvody vody a elektřiny pro rodinný dům žalovaných. Na všech stěnách je izolace z polystyrenových desek, kdy tyto desky jsou na jedné stěně přímo připevněny na plot žalobkyně. Tato stavba byla postavena dřívějším vlastníkem nemovitostí žalovaných v přesně nezjištěné době. Žalobkyně vyzývala dřívějšího vlastníka k odstranění této stavby v roce 2015, kdy tento dřívější vlastník byl již po smrti, a vyřizovala se pozůstalost. Žalovaní se dne [datum] stali vlastníky jejich nemovitostí, a v roce 2020 přistavěli k stavbě z betonových tvárnic ještě další stavbu podobných rozměrů ze dřeva s šikmou plechovou střechou, v níž mají umístěny rozvody k bazénu. Mezi touto dřevěnou stavbou a plotem žalobkyně je mezera okolo 5 cm, avšak základ této dřevěné stavby je blíže plotu žalobkyně a mezi základem a plotem žalobkyně je na těsno umístěna tenká polystyrenová deska, která slouží jako dilatační spára, a přes tuto polystyrenovou desku je základ dřevěné stavby žalovaných spojen s plotem žalobkyně. [příjmení] obou staveb žalovaných přiléhají k plotu žalobkyně. Žalobkyně vyzvala oba žalované k odstranění obou staveb nejprve v červnu 2020, nevyužila jejich nabídky si vše prohlédnout z jejich strany. Naposledy se žalobkyně pokusila dosáhnout odstranění staveb žalovaných dopisem ze [datum], žalovaní ji nevyhověli.

12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Usnesením [číslo] Sb. byla vyhlášena Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky. V hlavě druhé jsou upravena lidská práva a základní svobody, přičemž vlastnického práva se týká článek 11. Podle odstavce prvního tohoto článku má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Podle odstavce třetího vlastnictví zavazuje, nesmí být zneužito na újmu práv druhých, anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, přičemž výkon vlastnictví nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

13. Obsah vlastnického práva se vymezuje tak, že vlastník má právo svůj majetek držet, užívat, požívat a disponovat s ním, je oprávněn vzdát se své věci, opustit ji, spotřebovat ji nebo ji zničit. Jeho vlastnictví působí vůči všem ostatním, kteří se musí zdržet neodůvodněných zásahů do něj. Vlastník je povinen svůj majetek nezneužívat a jeho prostřednictvím druhým neškodit, a vlastník odpovídá za škody způsobené svým majetkem. Na úpravu vlastnictví v Listině základních práv a svobod navazuje úprava obsažená v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., v ustanovení § 1011 a následujících. Podle § 1012 má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob. Z uvedených ustanovení lze dovodit, že vlastnické právo spočívá v právu ovládat věc svojí mocí, tedy mocí nezávislou na současné existenci moci kohokoliv jiného k téže věci, a vlastnické právo je tudíž přímým právním panstvím konkrétně určené osoby nad určitou věcí. Ochrana vlastnického práva spočívá jednak v tom, že vlastník věci může žalovat toho, kdo věc neprávem zadržuje, aby ji vydal ve smyslu § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, a jednak v tom, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje, jak je uvedeno v § 1042 občanského zákoníku.

14. V daném případě se žalobkyně jakožto výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] plotu postaveného na tomtéž pozemku, domáhá po žalovaných 1) a 2), aby odstranili své 2 stavby, které jsou napojeny na tento plot žalobkyně. Soud se při ohledání na místě samém přesvědčil, že stavba žalovaných z betonových tvárnic je přímo na plot žalobkyně napojena, kdy tvoří vlastně jednu stěnu této stavby žalovaných, na níž žalovaní připevnili či přilepili polystyrenové desky, a také na ní napojili další 2 kolmé stěny této své stavby i střechu. Tato stavba žalovaných přiléhá na plot žalobkyně, a je k němu připevněná. Tento stav žalovaní uznali, přičemž uvedli, že uvnitř této jejich stavby je plot žalobkyně přístupný po odstranění tepelné izolace, tedy polystyrenové desky. Soud má za to, že tato stavba žalovaných zasahuje do vlastnického práva žalobkyně k jejímu betonovému plotu, když jednu jeho část zcela zakrývá, a žalobkyně nejen že nemá přístup k této části svého plotu, ale ani tuto část plotu nemůže vidět. Soud poukazuje na to, že uvnitř této stavby je zejména v chladnějších obdobích tepleji než venku, a voda, která může ukapávat z vodoměrů, může takto kondenzovat na chladnější straně a může docházet k vysrážení vody mezi polystyrenovou deskou a prochladlým betonovým plotem žalobkyně. Soud se nemohl přesvědčit při ohledání, zda betonový plot žalobkyně již je nějakým způsobem poškozen či narušen, neboť k části plotu, která je zcela zakryta betonovou stavbou žalovaných, nebyl možný žádný přístup.

15. Pokud jde o dřevěnou stavbu žalovaných, tato sice není po celé jedné stěně napojena na plot žalobkyně, avšak je postavena v těsné blízkosti, přitom její základ je napojen na plot žalobkyně tak, že mezi ním a plotem je tenká polystyrenová vrstva. Rovněž zastřešení této budovy je napojeno na plot žalobkyně. Do spáry či mezery mezi dřevěnou stavbou žalovaných a plotem žalobkyně může padat voda nebo sníh, listí, prach, hmyz, mohou se tam zdržovat zvířata, případně tam mohou být hnízda různých živočichů. Soud při ohledání nahlédl do této spáry, a žádné poškození plotu žalobkyně neshledal, avšak nebylo možné pohledem zkontrolovat celou plochu mezi plotem žalobkyně a dřevěnou stavbou žalovaných. Stříška na této budově je opřena o plot žalobkyně. Soud je toho názoru, že i v případě této dřevěné stavby dochází k zásahu do vlastnického práva žalobkyně k jejímu plotu. Žalobkyně nemá ke svému plotu v této části přístup, a nemůže zabránit případným škodám, které mohou vznikat v důsledku zanesení spáry, omezeného přístupu vzduchu či světla a zavlhání. Obě stavby žalovaných brání žalobkyni v přístupu k příslušným částem jejího plotu, žalobkyně tak nemůže provádět údržbu plotu či kontrolu jeho stavu a není schopna zabránit případným škodám, například vlhnutí, možnému výskytu plísní, znečišťování a dalších. Soud ještě poznamenává, že pokud jde o kondenzaci vlhkosti, dalo by se snad částečně předejít jejím následkům instalováním paronepropustné fólie, avšak toto by nevyřešilo veškerá další omezení a potenciální škody na plotu žalobkyně.

16. Předmětem žaloby podle citovaného ustanovení § 1042 občanského zákoníku, tedy negatorní žaloby, je odstranění bezprávného stavu, tedy zdržení se konkrétních rušivých zásahů. Může se však jednat i o kumulaci žalob, tedy za daných okolností lze uložit i povinnost něco konat v rámci ochrany ve smyslu ustanovení § 2903 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

17. Soud se zabýval tím, zda popsaný zásah do vlastnického práva žalobkyně k jejímu plotu ze strany žalovaných je oprávněný či nikoliv. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaní anebo jejich právní předchůdce, tedy dřívější vlastník jejich nemovitostí, se dohodli s žalobkyní na tom, že předmětné stavby mohou takto na plot žalobkyně napojit. Žalovaní ani ničeho takového netvrdili. Podle stanoviska stavebního úřadu nebylo k pořízení žádné z těchto staveb žalovaných třeba rozhodnutí nebo jakéhokoliv jiného opatření stavebního úřadu. Žalobkyně tudíž nebyla a ani nemohla být účastníkem jakéhokoliv správního řízení, například vedeného stavebním úřadem, v němž by mohla své námitky vůči postavení každé z předmětných staveb uplatnit. Pokud by kdy žalobkyně nějakou takovou možnost měla a nevyužila by jí, nebyla by oprávněna požadovat, aby žalovaní odstranili tyto stavby či aby je nezřizovali v občanskoprávním řízení, jak se podává z rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 21. 8. 2 019 č.j. 22 Cdo 4348/2018-233.

18. Soud ohledně využívání stavby betonového plotu žalovanými k umísťování jejich staveb zmiňuje rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 6. 2017 sp. zn. 22 Cdo 1881/2017 Nejvyšší soud v něm uzavřel, že vlastník pozemku nesmí bez právního důvodu zasahovat do vlastnictví souseda tím, že opírá či připíná popínavé nebo jiné rostliny o zeď jeho domu, a proti takovému zásahu se lze bránit negatorní vlastnickou žalobou. Tento závěr lze analogicky použít i na projednávanou věc, neboť když pouhé popínání rostlin na zdi souseda je neoprávněným zásahem, zcela jistě musí být neoprávněným zásahem i napojování vlastních staveb, nepodléhajících stavebnímu povolení či jinému opatření stavebního úřadu, na betonový plot žalobkyně. Podstatu neoprávněnosti takového zásahu spatřuje soud v tom, že žalovaní, respektive jejich právní předchůdce, bez jakéhokoliv souhlasu žalobkyně využili část jejího betonového plotu ke svým stavbám do takové míry, že žalobkyně nemá k těmto částem přístup a nemůže plně uplatnit obsah svého vlastnického práva, jak bylo výše popsáno. Ze strany žalovaných tak jde o užívání cizí věci bez souhlasu jeho vlastníka.

19. Žalovaní namítli, že žalobkyně může provádět vizuální kontrolu svého plotu u jejich staveb, případně, že by mohli za tímto účelem odstranit na nutnou dobu polystyrenové desky z betonové stavby, připevněné k plotu žalobkyně. Tento přístup žalobkyně k jejímu plotu soud nepovažuje za dostatečný. Žalobkyně ve smyslu § 1021 občanského zákoníku má právo na to, aby oba žalovaní jí umožnili vstup na jejich pozemek v době, v rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě jejího pozemku, respektive jejího betonového plotu, anebo k hospodaření s ním, pokud nelze tohoto účelu dosáhnout jinak. Žalobkyně však v důsledku polohy obou předmětných staveb žalovaných nemůže toto své právo realizovat.

20. Soud ještě dodává, že pokud jsou stavby v těsné blízkosti, nejde bez dalšího o nepřípustný přímý zásah do vlastnického práva některé ze stran, proti němuž by poskytovala ochranu negatorní žaloba, jak je uvedeno v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 13. 8. 2020 sp. zn. 22 Cdo 3742/2019. V této souvislosti může být ještě významné, zda se nejedná například o řadovou zástavbu domů, případně zda stavby v těsné blízkosti byly postaveny na základě veřejnoprávního rozhodnutí například stavebního úřadu. Taková situace však v projednávané věci nenastala. Jak soud již uvedl, žalovaní či jejich právní předchůdci bez jakékoliv dohody s žalobkyní zřídili obě předmětné stavby, a tím bezdůvodně zasáhli do vlastnického práva žalobkyně k jejímu plotu.

21. Žalovaní poukázali na to, že žalobkyně mohla odstranění jejich stavby z betonových tvárnic řešit již v dřívější době, kdy žalovaní ještě nebyli vlastníky jejich nemovitostí, přičemž oni zakoupili své nemovitosti již s touto stavbou. Soud uvádí, že tyto okolnosti nejsou právně významné při posouzení nároku žalobkyně na odstranění obou staveb, a bylo by možné je zohlednit nejvýše při rozhodování o náhradě nákladů řízení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se domáhala odstranění stavby z betonových tvárnic již v roce 2015, toto však bylo znemožněno v důsledku úmrtí dřívějšího vlastníka nemovitostí žalovaných.

22. Soud rovněž hodnotil, zda nárok žalobkyně na odstranění obou staveb žalovaných není šikanózní či v rozporu s dobrými mravy. Soud s ohledem na všechny výše uvedené okolnosti však ničeho takového neshledal a má za to, že obě stavby žalovaných představují neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobkyně k jejímu plotu, což opravňuje žalobkyni využít prostředek k ochraně vlastnického práva v podobě žaloby podle § 1042 občanského zákoníku. Předmětem žaloby žalobkyně je odstranění neoprávněného stavu. Žalobkyně se však nedomáhá uložení povinnosti žalovaným zdržet se konkrétních rušivých zásahů, tedy zdržet se postavení obou předmětných staveb. Takovýto nárok by za současných okolností byl již bezpředmětný, když obě stavby jsou zcela dokončeny. Soud je toho názoru, že žaloba žalobkyně na odstranění těchto staveb je v daném případě již na místě s ohledem na všechny zjištěné okolnosti. Zápůrčí, tedy negatorní žaloba podle § 1042 občanského zákoníku může být spojená s žalobou na jiné plnění, tedy na odstranění závadného stavu již existujícího.

23. Závěrem soud shrnuje, že považuje žalobu žalobkyně za důvodnou, a proto jí vyhověl. Soud se nezabýval námitkou žalovaných ohledně zvýšení plotu žalobkyně nad výšku 2 m, ani technickým stavem jiného oplocení žalobkyně, které však je odlišné od plotu, postaveného mezi pozemky účastníků. Tyto okolnosti nemají právního významu pro rozhodnutí v této věci a odstranění zásahů do vlastnického práva žalobkyně nemůže být ze strany žalovaných podmiňováno snížením oplocení žalobkyně, případně opravou jiného oplocení.

24. V souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu povolil soud ve výroku I tohoto rozhodnutí oběma žalovaným delší lhůtu plnění v trvání l měsíce, a to s ohledem na charakter uložené povinnosti.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. Žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby způsobila, že řízení bylo částečně zastaveno, a ve zbytku předmětu sporu měla úspěch. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně i žalovaný 1) se navíc svého práva na náhradu nákladů řízení vzdali.