8 C 171/2023 - 128

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], Vienna Insurance Group, IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 297 069 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 297 069 Kč s úrokem prodlení ve výši 15 % ročně z částky 297 069 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 809 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] soudní poplatek ve výši 2 971 Kč.

IV. Žalovaná je povinna nahradit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] náklady řízení, jejichž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 297 069 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 12. 10. 2022 do zaplacení, coby nevyplacené náhrady za ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSÚ“). Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 9. 2019 při dopravní nehodě, kterou zavinil u žalované pojištěný škůdce, utrpěla zranění (naražení hlavy a nosu, zlomenina levé loketní kosti), která i po absolvované léčbě zanechala na jejím zdravotním stavu výrazná omezení. Na zraněné levé ruce nemůže narovnat prsty, má problémy s úchopy předmětů i s oblékáním. I při běžných denních činnostech si musí pomáhat pravou rukou. Dříve psala na klávesnici všemi deseti, což však nyní není možné, neboť levou rukou je schopna psát pouze dvěma prsty. Omezena je i při spaní, kdy vůbec nemůže spát na levém boku. Její levá ruka je celkově slabší, nemá v ní sílu, přičemž se jedná o stav již definitivní. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] bylo za použití Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vzaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu na vědomí pod sp. zn. Cpjn 14/2014 (dále jen „Metodika“) ZSÚ vyčísleno na částku 1 054 482 Kč, kterou následně žalobkyně výzvou ze dne 22. 7. 2022 uplatnila u žalované. Na takto uplatněný nárok však žalovaná plnila pouze částečně, když žalobkyni dne 11. 10. 2022 zaplatila částku 757 413 Kč. Žalobkyně proto žalobou požaduje po žalované doplacení dosud nevyplacené náhrady za ZSÚ ve výši 297 069 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že dne 22. 9. 2019 skutečně došlo k dopravní nehodě, při níž byla žalobkyně zraněna, kdy tuto nehodu zavinil řidič a provozovatel vozidla u ní pojištěný. Z důvodu šetření této pojistné události a žalobkyní vzneseného nároku na ZSÚ ve výši 1 054 482 Kč si žalovaná nechala zpracovat odborný lékařský posudek od lékaře a soudního znalce [právnická osoba], kterému za tímto účelem předala lékařskou dokumentaci žalobkyně a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Oproti posudku [tituly před jménem] [jméno FO] byly [právnická osoba] hodnoceny odlišně domény D210, D220 a D230, u nichž žalovaná akceptovala kapacitu 1, neboť žalobkyně je pravačka, není poškozen palec a ukazovák (úchop) a je zde přihlíženo k hodnocení pouze fyzické složky; a dále doména D415, u které žalovaná akceptovala kapacitu 1, neboť u žalobkyně je přítomna porucha funkce zápěstí a prstů levé ruky. S ohledem na uvedené bylo tedy [právnická osoba] ZSÚ stanoveno toliko na částku 757 413 Kč, která již byla žalobkyni vyplacena. [právnická osoba] replice k vyjádření žalované žalobkyně akcentovala, že odborné posouzení [právnická osoba] bylo zpracováno pouze na základě lékařské dokumentace, bez jakéhokoli osobního kontaktu a vyšetření. Naproti tomu [tituly před jménem] Piňos, znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, provedl vedle studia lékařské dokumentace i vyšetření žalobkyně, kdy zhodnotil její zdravotní stav dle skutečného stavu, všechna její omezení viděl a na tomto podkladu provedl hodnocení ZSÚ. Žalobkyně nesouhlasí s hodnocením domén D210, D220 a D230 pouze stupněm intenzity 1 – v důsledku zranění je omezena v běžných každodenních činnostech (ustlání postele, skládání prádla apod.), omezení tedy zřetelně zasahuje do jejího každodenního života, a proto by tyto domény měly být hodnoceny stupněm intenzity 2. Nesouhlasí ani s hodnocením domény D415 stupněm intenzity 1 – i zde je omezena při běžných denních činnostech zřetelně (např. vždy při pozici vleže), a proto by i tato doména měla být hodnocena stupněm intenzity 2.

4. Předně soud uvádí, že mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně utrpěla dne 22. 9. 2019 zranění při dopravní nehodě, způsobené provozem vozidla [Anonymizováno] RZ [SPZ], jehož řidičem a provozovatelem byl [jméno FO], přičemž v době dopravní nehody bylo vozidlo pojištěno u žalované (rovněž oznámení o škodné události ze dne 22. 10. 2022, výpis z obchodního rejstříku žalované, usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne [datum] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum]. Žalobkyně uplatnila dne 22. 7. 2022 u žalované nárok na náhradu za ZSÚ, jejíž výši vyčíslila v souladu se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] na částku 1 054 482 Kč (rovněž výzva k vyplacení pojistného plnění ze dne 22. 7. 2022). Žalovaná na základě posudku [právnická osoba] žalobkyni vyplatila na ZSÚ toliko částku 757 413 Kč (rovněž sdělení o výši pojistného ze dne 7. 10. 2022, výpis z běžného účtu žalobkyně za říjen 2022). [právnická osoba] ohledem na uvedené lze konstatovat, že předmětem sporu v dané věci je toliko stanovení výše ZSÚ – účastníci se rozcházejí při hodnocení domén D210, D220, D230 a D415. Žalobkyně v případě hodnocení těchto 4 domén trvá na stupni kapacity 2 (středně těžká obtíž) a žalovaná na stupni kapacity 1 (lehká obtíž). V tomto směru tedy soud prováděl dokazování.

6. Ze zdravotnické dokumentace žalobkyně založené ve spise na č. l. 10–24 p. v. vyplývá, že dne 22. 9. 2019 byla žalobkyně dopravena do [právnická osoba], kde jí byla stanovena diagnóza [Anonymizováno]) a dále [podezřelý výraz]. Následovaly ambulantní kontroly, zpráva ze dne 6. 11. 2019 – prsty extrémně ztuhlé, zpráva ze dne 28. 11. 2019 – hybnost se jeví horší, prsty tuhnou, trvá psychický blok k plné aktivitě. V době od 3. 12. 2019 do 5. 12. 2019 byla žalobkyně hospitalizována na ortopedickém oddělení Slezské nemocnice, provedena operace – osteosyntéza nehojící se zlomeniny. Další ambulantní kontroly, zpráva ze dne 6. 1. 2021 – nejvíce trápí prsty, postupně vzniklo drápovité postavení III. + IV. a část V. prstu (nedominantní končetina), profese pokladní v Tesco. Další ambulantní kontroly, probíhá rehabilitace. V době od 15. 8. 2021 do 18. 8. 2021 byla žalobkyně hospitalizována na plastické chirurgii FN [adresa], provedena operace III. prstu levé ruky. Další ambulantní kontroly, poslední zpráva ze dne 3. 11. 2021 – trvá kontraktura na III. a IV. prstu méně na V. prstu v 90 st. v PIP, doporučeno žádat o invalidní důchod, rehabilitace probíhá.

7. Ve znaleckém posudku ze dne 16. 7. 2021 [tituly před jménem] Piňos, znalec v oboru zdravotnictví odvětví chirurgie, specializace traumatologie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, stanovil dle Metodiky ZSÚ na 6,918485 % z rámcové částky pro rok 2021 (14 244 400 Kč) a zároveň doporučil uplatnit kladný modifikační koeficient ve výši 107 % (základní částka zvýšená o 7 %) s ohledem na věk žalobkyně v době úrazu (38 let); takto ZSÚ vyčíslil na částku 1 054 482 Kč. Jako datum ustálení zdravotního stavu stanovil 5. 9. 2021. Při hodnocení ZSÚ vycházel z usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 10. 2. 2020, z výňatků ze zdravotnické dokumentace žalobkyně a z vlastního vyšetření žalobkyně dne 13. 7. 2022. V rámci vyšetření žalobkyně znalec uvedl: žalobkyně v době úrazu pracovala jako pokladní v Tescu, nyní vykonává stejnou pracovní činnost; před předmětnou dopravní nehodou neměla žádný úraz vč. levé horní končetiny; dominantní horní končetina je pravá; aktuální omezení žalobkyně spočívá v tom, že nemůže narovnat prsty, nemůže uchopit např. flašku či drobné předměty, nemůže válet těsto válečkem, má problémy s oblékáním, musí si pomáhat pravou rukou; v levé ruce nemá sílu, ruka je slabší; dříve psala na klávesnici počítače všemi deseti prsty, nyní může jen dvěma; nemůže spát na levém boku, bolí ji levá horní končetina. V rámci objektivního vyšetření znalec konstatoval: Levá horní končetina – v ramenním kloubu nesvede elevaci končetiny nad hlavu ve stejném rozsahu jako na pravé straně, v loketním kloubu hybnost bez omezení, v zápěstním kloubu je proti pravé straně omezení palmární flexe na 30 st., vpravo 70 st., dorsální flexe na 45 st., vpravo je 80 st., při dorsální flexi v zápěstí přecházejí prsty do flexe, ze které je nelze extendovat, cítivost levé horní končetiny je v celém rozsahu normální. Vyšetření jednotlivých prstů – I. a II. prst bez omezení hybnosti; III. a IV. prst v základním kloubu možná aktivní flexe ze základního postavení do 80 st., ve středním kloubu rigidní flexe 100 st., pasivní pohyb kolem této polohy +/- 5 st., aktivní pohyb není možný vůbec, v distálním interphalangeálním kloubu semiflexe 15 st., pak možná aktivní flexe do 30 st., natažení do základního postavení není možné; V. prst v základním kloubu flexe do 90 st. aktivně, ve středním kloubu naznačena semiflexe cca 5 st., pak aktivně možná do 90 st., v distálním interphalangeálním kloubu náznak semiflexe cca 5 st., aktivně pak flexe do 15 st.

8. Ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve smyslu Metodiky hodnotil jednotlivé položky (domény) v 9 stanovených oblastech života (kapitoly). V rámci kapitoly D2 – Všeobecné úkoly a požadavky hodnotil položku D210 – Provádění jednotlivých úkolů – stupněm kapacity 2 (středně těžká obtíž), a to z důvodu, že má žalobkyně s ohledem na omezenou funkci levé ruky problém provádět některé jednoduché i složité úkoly levou rukou, např. ustlání postele, uspořádání nábytku v bytě apod., hodnotil pouze fyzickou složku úkolu (nikoli mentální složku), kdy tento problém je přítomen méně než 50 % času s intenzitou, která zasahuje do každodenního života, a který se děje občas během posledních 30 dní; položku D220 – Provádění mnohočetných úkolů – hodnotil stupněm kapacity 2 (středně těžká obtíž), a to z důvodu, že má žalobkyně s ohledem na omezenou funkci levé ruky problém provádět některé četné úkoly nezávisle nebo ve skupině levou rukou, hodnotil pouze fyzickou složku úkolu (nikoli mentální složku), kdy tento problém je přítomen méně než 50 % času s intenzitou, která zasahuje do každodenního života, a který se děje občas během posledních 30 dní; položku D230 – Vykonávání běžné denní povinnosti – hodnotil stupněm kapacity 2 (středně těžká obtíž), a to z důvodu, že má žalobkyně s ohledem na omezenou funkci levé ruky problém vykonávat jednoduché nebo složité běžné denní povinnosti, kdy tento problém je přítomen méně než 50 % času s intenzitou, která zasahuje do každodenního života, a který se děje občas během posledních 30 dní. V rámci kapitoly D4 – Pohyblivost hodnotil položku D415 – Udržení pozice těla – stupněm kapacity 2 (středně těžká obtíž), a to z důvodu, že má žalobkyně problém setrvat v pozici vleže po určitou dobu na levém boku pro bolesti vznikající při tom v levé horní končetině, což je zdůvodnitelné dalším zhoršením prokrvení svalstva levé horní končetiny při jejím útlaku vleže, kdy tento problém je přítomen méně než 50 % času s intenzitou, která zasahuje do každodenního života, a který se děje občas během posledních 30 dní (jedná se o sporné položky hodnocení ZSÚ, pozn. soudu).

9. V odborném lékařském posouzení ze dne 10. 9. 2022 [právnická osoba] stanovil dle Metodiky ZSÚ na 4,9694113757 % z rámcové částky pro rok 2021 a ve shodě s [tituly před jménem] [jméno FO] doporučil uplatnit kladný modifikační koeficient ve výši 107 % z důvodu věku žalobkyně v době úrazu; takto vyčíslil ZSÚ na částku 757 413 Kč. Při hodnocení ZSÚ vycházel z lékařských zpráv žalobkyně a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], vlastní vyšetření žalobkyně neprováděl. Na rozdíl od znalce [tituly před jménem] [jméno FO] hodnotil položky D210 – Provádění jednotlivých úkolů, D220 – Provádění mnohočetných úkolů, D230 – Vykonávání běžné denní povinnosti –stupněm kapacity 1 (lehká obtíž), což odůvodnil tím, že žalobkyně je pravačka (poškozena je tedy nedominantní končetina), není poškozen palec a ukazovák (úchop) a je zde přihlíženo k hodnocení pouze fyzické složky; položku D415 – Udržení pozice těla – hodnotil stupněm kapacity 1 (lehká obtíž) s odůvodněním, že je přítomna porucha funkce zápěstí a prstů levé ruky; v ostatních doménách s hodnocením [tituly před jménem] [jméno FO] souhlasil.

10. V rámci výslechu znalec [tituly před jménem] Piňos uvedl, že jako znalec v oblasti chirurgie – specializace úrazu (traumatologie) je zapsán u Krajského soudu v [adresa] od roku 1986. Pro odvětví odškodňování nemateriální újmy na zdraví, které se nyní nazývá hodnocení míry bolesti a funkčních schopností, je jako znalec zapsán od roku 2015. Ročně vypracuje kolem 60-70 znaleckých posudků. Pokud jde o hodnocení ZSÚ v projednávaném případě, konkrétně o hodnocení kapacity (stupně obtíží) u domén D210, D220, D230 v rámci kapitoly Všeobecné úkoly a požadavky, pak k tomuto znalec – při vědomí argumentace žalobkyně, resp. [právnická osoba], který u těchto domén hodnotil kapacitu stupněm 1 – uvedl následující: Podle Metodiky se pro hodnocení kvalifikátorů kapacity i výkonu za stupeň 1 považuje lehká obtíž neboli mírná porucha, která je dobře snesitelná a stává se zřídka během posledních dnů; za stupeň 2 se považuje středně těžká porucha, což znamená takový problém, který je přítomen méně než 50 % času, s intenzitou, která zasahuje do každodenního života (je tedy zřejmá), a který se děje občas během posledních 30 dnů. U žalobkyně úraz zanechal trvalé následky spočívající v těžkém omezení hybnosti na III. a IV. prstu a lehké na V. prstu levé horní končetiny. Na III. a IV. prstu je ve středním kloubu naprostá ztuhlost; žalobkyně má ruku v ohnutí v těchto kloubech (ohnutí 90 st.); není možný žádný aktivní pohyb a pasivní pohyb je zhruba v rozsahu 5 st. kolem postavení v 90–100 st.; v posledním článku je ohnutí fixované na 15 st., úplné natažení možné není a dále pak je možné pasivní ohnutí zhruba do 30 st. U malíku (V. prstu) je porucha nevýznamná. Žalobkyně má zachovanou úchopovou funkci pro palec a ukazovák (I. a II. prst) levé ruky. S ohledem na uvedené znalec hodnotil kvalifikátor kapacity žalobkyně stupněm 2, neboť se domnívá, že je plně adekvátní jak u domény D210, kdy žalobkyni trvalé rigidní postavení III. a IV. prstu znemožňuje provádět činnosti spočívající např. v uspořádání nábytku, v přenášení předmětů, ustlání postele; obdobně v doméně D220, kde jí toto omezení znemožňuje provádět tyto i četnější úkoly; obdobně v doméně D230, kde jí toto omezení znemožňuje provádět běžné denní povinnosti. V tomto směru znalec akcentoval, že pokud jsou prsty III. a IV. rigidní, a tedy zcela chybí úchop III. a IV. prstem, pak např. nelze funkčně vyždímat hadr mezi ukazovákem a palcem, kde je úchop zachován, stejně tak jako v ruce vyprané prádlo v levé ruce. Takto popsané těžké postižení na levé ruce znalec rozhodně nepovažuje za lehkou obtíž, a proto ji označil stupněm 2, tedy jako středně těžkou. Na okraj znalec poznamenal, že popsané poškození žalobkyně částečně rozvrací každodenní život a jedná se tedy o postižení značně velké, což odpovídá stupni 3, nicméně s ohledem na to, že má žalobkyně zdravou pravou ruku a že nebyla hodnocena (odečtena) mentální funkce, která se v těchto doménách hodnotí, dospěl k hodnocení stupněm 2. Pokud jde o hodnocení kapacity domény D415 v rámci kapitoly Pohyblivost, pak znalec uvedl, že v této doméně ohodnotil to, že pokud žalobkyně leží na levém boku, zhoršuje se tím nedokrvení levé horní končetiny a projevuje se to bolestmi. Bolest nehodnotil zvlášť v doméně pocitu nebo citlivosti, ale snažil se odškodnit tento problém, který žalobkyně má a který je zdůvodnitelný tím, že při nedokrvení levé horní končetiny (v daném případě předloktí, paže) dochází ke zvýšení bolesti následkem špatného prokrvení končetiny; akcentoval, že foltnarova kontrakura vzniká na základě nedokrvení svalů z následnou fibrotizací – vazivovou přeměnou svalů ohýbající prsty, která se u žalobkyně zhoršuje dalším nedokrvením při ležení. Tuto obtíž, která se u žalobkyně projevila považuje znalec za zřetelnou, tedy za středně těžkou obtíž (stupeň 2). Dále znalec uvedl, že při hodnocení ZSÚ hodnotil i předchozí zdravotní stav žalobkyně a přihlédl i k zaměstnání, které žalobkyně vykonávala a vykonává i nadále (pokladní v Tescu), přičemž hodnotil nikoli to, co žalobkyně dělala v minulosti, ale to, o co do budoucna přišla (žalobkyně např. není schopna psát na klávesnici všemi 10 prsty). Při pohovoru se znalec žalobkyně také ptal na sporty, koníčky a další její záliby, nicméně doménu D920 – rekreace a volný čas – samostatně nehodnotil, neboť žalobkyně je schopna rekreace, je schopna jezdit na zájezdy, a pokud jde o poruchu úchopové funkce levé ruky, která má za následek, že se žalobkyně nemůže plně věnovat a provádět sportovní činnosti jako před úrazem (např. chytání míče, problém s plaváním, nemožnost přelézt žebřík atd.), pak tuto hodnotil již v předchozích doménách.

11. Další účastníky navrhované důkazy soud neprováděl pro nadbytečnost s ohledem k zásadě hospodárnosti řízení. Žalobkyně mimo to na svém výslechu netrvala, stejně jako žalovaná netrvala na výslechu [právnická osoba]. Pro zadání žalovanou navrhovaného revizního znaleckého posudku pak soud neshledal důvody. Dle judikatury Nejvyšší soudu je revizní znalecký posudek namístě jedině tehdy, jsou-li pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku; tedy nikoliv vždy tam, kde jsou jeho závěry zpochybňovány jiným znaleckým posudkem, natož pak odborným vyjádřením, ale pouze tehdy, nebude-li mít soud pochybnosti po slyšení znalce za odstraněné (srov. rozsudek ze dne 27. 11. 2018 sp. zn. 23 Cdo 4255/2017). Nevykazuje-li písemné vyhotovení znaleckého posudku žádné vady, které by svědčily o formálních či věcných nedostatcích, a znalec při výslechu před soudem reagoval bez nesrovnalostí na vznesené dotazy, nejsou dány důvody pro zpracování tzv. revizního znaleckého posudku (viz rozsudek ze dne 27. 5. 2015 sp. zn. 25 Cdo 259/2012). V případě rozporu mezi dvěma znaleckými posudky lze rozhodnout o přezkoumání těchto posudků dalším znalcem, příp. znaleckým ústavem, ovšem jen v případě, že soud sám tento rozpor po slyšení obou znalců neodstraní (viz R 45/1984 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávaném případě byl k důkazu předložen pouze jeden znalecký posudek, a to posudek [tituly před jménem] [jméno FO], další oponentní znalecký posudek předložen nebyl, toliko odborné vyjádření [právnická osoba] bez znalecké doložky – zadání revizního znaleckého posudku z tohoto důvodu tak nepřicházelo v úvahu. Namístě pak nebylo ani zadání revizního znaleckého posudku k přezkoumání znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], když soud, jak bude dále blíže rozebráno, neměl po slyšení znalce jakékoli pochybnosti o správnosti jeho znaleckých závěrů.

12. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

13. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

14. Dne 22. 9. 2019 způsobil řidič vozidla, jež bylo pojištěno u žalované, dopravní nehodu, při které žalobkyně utrpěla mimo jiné zranění levé horní končetiny. Žalobkyně je pravačkou a v době úrazu jí bylo 38 let. Zdravotní stav žalobkyně se ustálil dne 5. 9. 2021, přičemž úraz u ní zanechal trvalé následky spočívající v těžkém omezení hybnosti na III. a IV. prstu a lehké na V. prstu levé horní končetiny; úchopovou funkci pro I. a II. prst levé ruky má žalobkyně zachovanou. Uvedené omezení znemožňuje žalobkyni provádět činnosti spočívající např. v uspořádání nábytku, v přenášení předmětů, ustlání postele, žalobkyně nemůže uchopit např. flašku či drobné předměty, nemůže válet těsto válečkem, má problémy s oblékáním, musí si pomáhat pravou rukou, nemůže funkčně vyždímat hadr či prádlo vyprané v ruce, a dále má žalobkyně bolesti, když leží na levém boku. Míra ZSÚ žalobkyně činí 6,9184854497 %. Dne 22. 7. 2022 žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu za ZSÚ ve výši 1 054 482 Kč. Dne 11. 10. 2022 žalovaná vyplatila žalobkyni na ZSÚ částku 757 413 Kč.

15. Za stěžejní pro své rozhodnutí pokládá soud znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ve spojení s jeho výslechem při jednání soudu. Soud má závěry posudku [tituly před jménem] [jméno FO] za přesvědčivé a logicky odůvodněné. Posudek je podrobný a znalec v něm náležitě vysvětluje postup, jímž došel k prezentovaným závěrům stran zranění žalobkyně při předmětné dopravní nehodě a v jejich důsledku žalobkyní utrpěných překážek lepší budoucnosti. Znalec pracoval s několika zdroji, z nichž nutno zmínit vyšetření žalobkyně znalcem dne 13. 7. 2022 a dále zdravotnickou dokumentaci žalobkyně za období po úrazu. V rámci svého výslechu pak znalec zcela objektivně a přesvědčivě vysvětlil důvody, proč v případě 4 sporných domén (D210, D220, D230 a D415) stanovil kapacitu stupněm 2 (středně těžká obtíž), a nikoli stupněm 1 (lehká obtíž) – což je mezi účastníky jediné sporné. S ohledem na uvedené neměl soud důvod jakkoli pochybovat o správnosti uvedeného znaleckého posudku.

16. Jak již soud shora uvedl (srov. bod 11), v projednávaném případě nebylo namístě zadání revizního znaleckého posudku, když předložený znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] splňoval veškeré formální i věcné náležitosti a soud o jeho správnosti nepochyboval. To, že znalec v rámci znaleckého posudku stanovil vedle procentního vyjádření ztráty životních příležitostí i samotnou částku náhrady za ZSÚ, nečiní znalecký posudek nesprávným – soud však pracuje toliko se znalcem vyjádřeným procentem, v němž je poškozený vyřazen ze zapojení do životních činností; samotné určení výše odškodnění za ZSÚ je pak úkolem soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021 sp. zn. 25 Cdo 1361/2021). V projednávaném případě bylo navíc opozičním pouze odborné vyjádření [právnická osoba], tedy listinný důkaz, kdy s tímto se znalec [tituly před jménem] Piňos v rámci svého výslechu náležitě vypořádal a své závěry ohledně hodnocení kapacity stupněm 2 (nikoli stupněm 1, jak uváděl [právnická osoba]) u 4 sporných domén si přesvědčivě odůvodnil. Odborné vyjádření [právnická osoba] v tomto směru soud považuje za nepřesvědčivé a nesprávné.

17. Po právní stránce soud věc zhodnotil následovně:

18. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

19. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

20. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

21. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

22. Dle judikatury Nejvyššího soudu při stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je výklad § 2958 o. z. založený na posouzení funkčních schopností poškozeného podle nezávazné pomůcky, označené též jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, způsobilým a vhodným přístupem k naplnění zákonného principu slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavku legitimního očekávání (§ 13 o. z.). Soud k objektivizaci a medicínské klasifikaci trvalých zdravotních následků na základě posudku znalce z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, zjistí procento, v němž je poškozený vyřazen ze zapojení do životních činností definovaných v upravené Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Tímto procentem ze 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok, předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, soud vyjádří objektivizovanou náhradu, kterou do výsledné podoby upraví zvýšením či snížením (modifikace) podle konkrétních okolností případu a poměrů poškozeného tím, že zohlední zejména jeho věk, intenzitu předchozího zapojení do společenských aktivit či okolnosti vyjmenované v § 2957 o. z. (viz rozsudek ze dne 15. 12. 2021 sp. zn. 25 Cdo 1361/2021).

23. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně v důsledku nehody ze dne 22. 9. 2019 utrpěla újmu na zdraví. Má tak nárok na peněžitou náhradu vyvažující ZSÚ ve smyslu § 2958 o. z. Soud se proto dále zabýval tím, jaká peněžitá náhrada (přesněji řečeno zadostiučinění) vyvažuje ušlé životní příležitosti žalobkyně, resp. je podle zásad slušnosti přiměřená k jejich odčinění. V souladu s Metodikou (viz výše) vyšel soud z procentuálního vyčíslen ZSÚ znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] v rozsahu 6,9184854497 %. Vzhledem k tomu, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v roce 2021, činí výchozí rámcová částka pro výpočet 14 244 400 Kč (400násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav žalobkyně; z této vycházel i [tituly před jménem] [Anonymizováno]). Základní – objektivizovaná vypočtená náhrada ZSÚ tedy v případě žalobkyně činí 985 496,74 Kč (14 244 400 * 0,069184854497). S ohledem na věk žalobkyně v době úrazu (38 let) přistoupil soud dále k modifikaci základní částky, kdy tuto zvýšil o 7 % (dle Metodiky je namístě základní částku zvýšit až o 10 %, nastaly-li trvalé následky u poškozeného ve věku 35-44 let; [tituly před jménem] Piňos i [právnická osoba] navrhovali s ohledem na věk žalobkyně navýšení o 7 %). Jiné mimořádné okolnosti pro navýšení nebo naopak pro ponížení základní částky (intenzita předchozího zapojení do společenských aktivit, okolnosti uvedené v § 2957 o. z.) soud neshledal. Výsledná částka ZSÚ tak odpovídá náhradě ve výši 1 054 482 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná doposud žalobkyni na náhradě za ZSÚ zaplatila toliko částku 757 413 Kč, je žaloba na doplacení částky ve výši 297 069 Kč z titulu ZSÚ důvodná. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

24. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek prodlení lze odvodit od předžalobní výzvy, která byla žalované, spolu s veškerými podklady nutnými k vyplacení pojistného plnění, zaslána dne 22. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až ode dne 12. 10. 2022 (den následující po dni, ve kterém žalovaná žalobkyni částečně na ZSÚ plnila), soud jejímu návrhu vyhověl.

25. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu plně úspěšné žalobkyni. Náklady sestávají z odměny advokáta za 5,5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif”), po 3 100 Kč při tarifní hodnotě 50 000 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021 sp. zn. 25 Cdo 3771/2020), a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 14. 2. 2024, účast na jednání dne 22. 2. 2024 a dne 23. 5. 2024 a za jednoduchou výzvu k plnění bez právního posouzení ze dne 2. 7. 2022, paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 6 úkonů po 300 Kč, a z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 959 Kč. Celkové náklady žalobkyně činí 22 809 Kč. Žalovaná je ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ve smyslu § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř.

26. Výrokem III. dále soud rozhodl v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), o přenesení poplatkové povinnosti, neboť žalobkyně, která je dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích z placení soudního poplatku osvobozena, byla v řízení plně úspěšná. Povinnost k zaplacení soudního poplatku tak dle citovaného zákonného ustanovení přešla na žalovanou. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 3 písm. b) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (Sazebníku poplatků) jako 1 % z přisouzené částky (297 069 Kč), tedy ve výši 2 971 Kč. Lhůta pro jeho zaplacení vyplývá z § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích.

27. Výrokem IV. pak soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované povinnost zaplatit náklady státu, když, jak je podrobně vysvětleno shora, shledal v řízení plný úspěch žalobkyně. Tyto náklady budou tvořeny znalečným, jež bude přiznáno a vyplaceno znalci za účast na jednání soudu, přičemž o konkrétní výši bude rozhodnuto až samostatným usnesením.

Poučení