8 C 182/2018-233

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] o určení, že žalobkyně je závětní dědičkou takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa svědka a žalobkyně], je závětní dědičkou po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne [datum], posledně bytem v [obec], [ulice a číslo].

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Břeclavi na znalečném vyplaceném za znalecký posudek z oboru písmoznalectví - ruční písmo částku 9.251 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaným se vrací přeplatek zálohy složené na náklady znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – psychiatrie ve výši 5.100 Kč, a to každému z nich částka 2.550 Kč.

IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 29.600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně se domáhala určení, že je závětní dědičkou po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Uvedla, že je neteří [jméno] [příjmení], která zanechala vlastní rukou psanou závěť, datovanou dnem [datum]. Její manžel [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel v průběhu pozůstalostního řízení a na jeho místo nastoupily jeho děti, narozené z jeho předchozího manželství. Zůstavitelka a [jméno] [celé jméno žalovaného] byli bezdětní. Žalovaní v průběhu pozůstalostního řízení [spisová značka] vznesli námitku neplatnosti závěti s tím, že nebyla napsána vlastní rukou zůstavitelky, a pokud ano, pak šlo o nesvobodu její vůle. Žalobkyně často zůstavitelku navštěvovala v bytě v [obec], ul. [ulice a číslo] a při jedné z návštěv dne [datum] sepsala zůstavitelka závěť, kterou odkázala žalobkyni veškerý majetek žalobkyni, a to za přítomnosti [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně. Zůstavitelka se svým manželem [jméno] [celé jméno žalovaného] od roku 2006 2007 nevedla rodinnou domácnost, neboť její manžel trpěl [anonymizováno] nemocí, vyžadoval celodenní péči, kterou mu zůstavitelka s ohledem na svůj zdravotní stav nemohla poskytnout a pečoval o něj 1. žalovaný. Zůstavitelka utrpěla úraz, po kterém rovněž potřebovala péči, a proto se odstěhovala ze svého bytu v [obec] k žalobkyni, která se o ni víc než 2 roky do smrti zůstavitelky dne [datum] starala, tedy více než 2 roky po sepsání závěti. Pokud by závěť nevyjadřovala pravou a skutečnou vůli zůstavitelky, mohla ji kdykoli změnit či odvolat. Žalobkyně neměla důvod ji ovlivňovat. Tvrzení žalovaných o tom, že nemohli zůstavitelku ve stáří a nemoci navštěvovat, protože jim v tom žalobkyně bránila, je účelové. Pokud by tomu tak bylo, jistě by využili právní prostředky k oznámení závadového jednání žalobkyně proti zůstavitelce. Protože tak neučinili, nelze uvěřit, že nemohli zůstavitelku navštívit a ověřit její zdravotní stav. Zůstavitelka trpěla velkými bolestmi kyčlí, páteře, obecně pohybového aparátu a byla odkázána na pomoc žalobkyně. Zdravotní stav zůstavitelky se výrazně zhoršil po [datum], kdy upadla, došlo k závažnému zranění s krvácením do mozku, subdurálním a subarachnoidálním a následným změnám s rozvojem zmatenosti a neklidu. Proto byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici v [obec], následně byla pak od [datum] do [datum] hospitalizována v nemocnici [obec], poté se o ni celodenně starala žalobkyně ve svém domě v [obec]. V době, kdy byla zůstavitelka umístěna v LDN ve [obec], byla žalobkyně usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 9. 2012 ustanovena její opatrovnicí. Zůstavitelka byla způsobilá nakládat se svým majetkem, byla svéprávná, trpěla pouze fyzickými bolestmi pohybového aparátu, které jí bránily vykonávat všechny potřeby bez pomoci druhé osoby. Z vyjádření žalovaných nelze dovodit nesvobodu vůle zůstavitelky spočívající v nátlaku či hrozby újmou ze strany žalobkyně, nelze ani dovodit, že by zůstavitelka nebyla schopna sepsat závěť vlastní rukou. Není pravdivé ani tvrzení, že by 1. žalovaný hradil daň z nemovitostí, platila ji žalobkyně a platí i nájemné bytu, který je předmětem pozůstalosti. Žalovaní ve smyslu ust. § 565 o. z. uznali pravost a správnost soukromé listiny, tedy závěti, pokud byla použita proti dědicům.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že neměli možnost navštívit byt, o který v dědictví jde, ani zůstavitelku, protože to žalobkyně nedovolila. Neznali zdravotní stav zůstavitelky, neví, byla-li schopna napsat sama delší text a šlo -li o její vůli. Pokud se zůstavitelka nemohla nikam dostavit, nemohla ani odvolat závěť. Byla-li tak nemocná, pak nemohla při 4. stupni [anonymizováno] nemoci sama sepsat závěť ani pochopit, co píše a žalobkyně jen využila jejího zdravotního stavu, závěť jí diktovala. K nesvobodě projevu vůle [jméno] [příjmení], způsobující neplatnost závěti, žalovaní uvedli, že nemají jiné důkazy, než svá tvrzení. Za psychický nátlak vůči zůstavitelce považují to, že od roku 2010 nedostávali od žalobkyně zprávy o zdravotním stavu zůstavitelky, komunikace vázla, byla přerušena, což považují za důkaz, že se dělo něco nedobrého. K žádosti paní [příjmení] ze dne [datum], kterou žádala 1. žalovaného o pomoc při poruše vody, uvedl 1. žalovaný, že vodu u ní opravit nebyl, byl s ní jen v telefonickém kontaktu.

3. Soud provedl důkaz níže uvedenými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění, a to: z listiny sepsané vlastní rukou dne [datum] odkázala paní [jméno] [příjmení] veškerý majetek žalobkyni, své neteři. Podle výpisu z centrální evidence obyvatel byla zůstavitelka vdaná od [datum], bezdětná, od roku 1986 do [datum] byla hlášena na adrese v [obec], [ulice a číslo], od [datum] do svého úmrtí dne [datum] na adrese žalobkyně v [obec]. Že zde ke dni [datum] žila, je uvedeno i v [příjmení] o prohlídce zemřelého. ze spisu zdejšího soudu P 289/2012 bylo zjištěno, že žalobkyně návrhem ze dne [datum] požádala o stanovení opatrovníka paní [příjmení] dle § 29 zákona č. 40/1964 Sb. Uvedla, že do roku 2012 žila paní [příjmení] sama v bytě v [obec], pak po mozkové příhodě v LDN [obec], odkud byla propuštěna do domácí péče. Měla poruchy vidění, řeči, hybnosti, paměti, stavy zmatenosti, občas uvažovala jasně a chvílemi vůbec nereagovala, nebyla schopna chůze, psala nečitelně, měla problémy s přebíráním zásilek, jednáním s orgány státní správy apod. Podle vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení] z nemocnice [obec] paní [příjmení] dle anamnézy doma spadla, utrpěla úraz lebky a mozku, měla stavy zmatenosti a neklidu, nespolupracovala, podle [právnická osoba] testu šlo o těžkou kognitivní poruchu, byla imobilní, mimo realitu, musela být krmena. Diagnostikováno cévní onemocnění mozku, demence, porucha osobnosti a chování, nedoslýchavost. Usnesením č. j. 12 Nc 180/2012-12 ze dne 11. 9. 2012 byla žalobkyně ustanovena opatrovnicí paní [příjmení]. Ze zprávy [nemocnice] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zůstavitelku v LDN pravidelně navštěvovala, o žalovaných se zpráva nezmiňuje. z listin tvořících obsah spisu zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela. V době úmrtí byla provdána za pana [jméno] [celé jméno žalovaného]. Vypravitelkou pohřbu byla žalobkyně, která na předběžném šetření dne [datum] předložila závěť ze dne [datum] a uvedla, že jí ji osobně dne [datum] předala paní [příjmení] ve svém bytě, kde byla žalobkyně na návštěvě. Nejde o závěť se svědky. Na jednání, které se konalo dne [datum] za přítomnosti žalobkyně a 1. žalovaného, který zde vystupoval jako zástupce manžela zůstavitelky, bylo konstatováno, že zůstavitelka byla bezdětná, šetřením v Evidenci právních jednání pro případ smrti nebyla zjištěna žádná listina o právním jednání pro případ smrti, listinu ze dne [datum] předložila žalobkyně při předběžném šetření a uvedla, že závěť sepsala a podepsala zůstavitelka vlastní rukou ve svém bytě za přítomnosti manžela žalobkyně. [příjmení] údaj uvedla žalobkyně v žalobě a zopakovala jej ve své účastnické výpovědi. Předmětem projednávané pozůstalosti je ideální bytu [číslo] včetně podílu [číslo] na společných částech domu čl. 788, kú. [obec], oceněná znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] k datu úmrtí zůstavitelky částkou 1.171.900 Kč. Tehdejší manžel zůstavitelky zastoupený 1. žalovaným tvrdil, že se s žalobkyní dohodl na tom, že manžel zůstavitelky zdědí výše uvedené nemovitosti, takže ji bude vlastnit celou, což žalobkyni bude kompenzovat jiným majetkem, a za těchto předpokladů by k závěti neměl výhrady. Na jednání dne [datum] uvedl 1. žalovaný, že byl podán návrh na omezení svéprávnosti [jméno] [celé jméno žalovaného] pro postupující [anonymizováno] nemoc, kterou trpěl již 6 let, což bylo doloženo návrhem doručeným soudu dne [datum], podle něhož se o [jméno] [celé jméno žalovaného] 1. žalovaný staral celodenně od roku 2008 a uvedl, že manžel zůstavitelky již není schopen jakkoli komunikovat. Rozsudkem Okresního soudu Brno venkov č. j. Nc 7428/2015-115 ze dne 5. 1. 2017 byla omezena jeho svéprávnost po zjištění, že trpěl hlubokou demencí, opatrovníkem byl ustanoven 1. žalovaný. Na jednání dne [datum], konaného za přítomnosti všech účastníků, žalovaní uvedli, že závěť paní [příjmení] neuznávají, zůstavitelka ji buď nesepsala, nebo k ní byla donucena a pro nesvobodu vůle je listina neplatná. Uvedli, že její manžel trpěl [anonymizováno] nemocí a zůstavitelka o něj odmítla pečovat proto, že by to nezvládla. Po úrazu v roce 2012 se v roce 2013 odstěhovala k žalobkyni, která ji doopatrovala. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 4. 2018 bylo žalobkyni uloženo dle § 170 z.ř.s. a 565 zákona č. 89/2012 Sb., aby podala žalobu o určení, že je dědičkou ze závěti s tím, že jde o soukromou listinu, jejíž pravost musí prokázat její pravost, a pokud se tak stane, musí být vyřešena a žalovanými prokázána otázka neplatnosti závěti. z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že manžel se od paní [jméno] [příjmení] odstěhoval v roce 2007. Zůstavitelka v roce 2010 již nebyla schopna z pohybových důvodů žít sama, domov důchodců odmítala a chtěla koupit dům poblíž žalobkyně, aby se o ni mohla starat. Měla penzijní spoření a chtěla je v závěti ponechat žalobkyni, ale protože bylo třeba z něčeho uhradit plánovaný dům poblíž žalobkyně, dohodla se s ní zůstavitelka, že penzijní spoření zruší a z něj si dům koupí, k čemuž z důvodu úrazu zůstavitelky v únoru 2012 již nedošlo. Protože se muselo stavební spoření vybrat a žalobkyně by ho nedostala, rozhodla se zůstavitelka napsat závěť v její prospěch. Dne [datum] ji žalobkyně i se svým manželem navštívila. Zůstavitelka uznávala, že už sama žít není schopna a řešili způsob financování koupě domu. Dobrovolně, aniž by byla k čemukoli nucena, se rozhodla sepsat vlastní rukou závěť. Na základě návrhu žalobkyně a za přítomnosti jejího manžela, dávali dohromady společně text. Před sepisem závěti docházelo u zůstavitelky k takovým změnám chování, kdy se někdy chovala neadekvátně, mluvila, jakoby o hovor neměla zájem, říkala, že je unavená a nemůže přemýšlet. V únoru upadla na náledí a byla umístěna do LDN, následně si ji vzala k sobě žalobkyně. za účelem zjištění projevů zůstavitelky byli slyšeni svědci a vyžádány lékařské zprávy. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], známé žalobkyně bylo zjištěno, že ví, že se žalobkyně o ni starala, zůstavitelka byla v pořádku a běžně komunikovala, na pokyn žalobkyně si vybírala sama v obchodě svědkyně zboží. Svědkyně ji vídala až do smrti zůstavitelky chodit s žalobkyní na procházky. [příjmení] žalobkyně, pan [celé jméno svědka] zůstavitelku znal až v letech 2013 až 2014. Uvedl, že s ní chodíval někdy na procházku, paní [příjmení] věděla, kdo je a kde se vyskytuje. Byla spokojená s péčí o ni, nikdy se nezmiňovala o nějakém nátlaku, nebavili se o tom, jakým způsobem v minulosti pořídila se svým majetkem. Svědek nevěděl, že by jí někdo bránil v setkání s jinými osobami. Někteří z lékařů, na které se soud obrátil, neměli o paní [příjmení] informace buď žádné, nebo se týkaly jejího fyzického zdravotního stavu, popř. vyšetření proběhlo několik let před sepisem závěti, kdy jmenovaná nevykazovala žádné známky duševní poruchy (např. zpráva Fakultní nemocnice [obec], [ulice a číslo], zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] a neuroložky MUDr. [jméno] [příjmení]) . MUDr. [jméno] [jméno], který podle [příjmení] o prohlídce zemřelého provedl prohlídku těla zemřelé paní [příjmení] uvedl, že zemřela na pneumonii. Jako stav, který k tomu mohl vést, je uvedena [anonymizována dvě slova]. Ve fakultní nemocnici sv. [jméno] byla paní [příjmení] hospitalizována až od [datum] do [datum], pak byla přeložena. Psychiatrická léčebna [ulice a číslo], [obec] [obec], kde byla paní [příjmení] hospitalizována od [datum] do [datum], sdělila, že šlo pouze o tuto jedinou hospitalizaci u nich, hospitalizovaná byla paní [příjmení] po fraktuře baze lební, krvácení nastalo asi [datum], tedy v době po sepsání závěti. Přeložena sem byla z neurologické kliniky FN USA [obec]. Z dokumentace plyne, že trpěla významnou poruchou sluchu a demencí typu [anonymizováno], tedy poruchou, která se vyvíjí po řadu let a obecně při ní dochází k významné důvěřivosti, snadnému podléhání citovému nátlaku a slibům, snadné manipulovatelnosti a stavům bránícím posoudit následky jednání. Neví, kdo tuto diagnózu stanovil, informace o jejím stavu před hospitalizací mají omezené. Během hospitalizace byla zmatená. MUDr. [jméno] [příjmení] z nemocnice [obec] sdělila, že paní [příjmení] byla přeložena z neurologické kliniky FN USA [obec] do Psychiatrické léčebny [ulice a číslo], [obec] [obec], kde byla od [datum] do [datum] léčena pro kraniocerebrální trauma vzniklé [datum]. Pak byla přeložena do [obec] na oddělení LDN, kde byla hospitalizována od [datum] do [datum]. Na projevy chování pacientky si již nepamatují. za účelem zjištění platnost závěti, tedy zkoumání, byla-li u paní [jméno] [příjmení] ke dni [datum] zachována rozumová a určovací schopnost, popř. trpěla-li v této době duševní poruchou, činící ji k takovému úkonu neschopnou, byl zpracován znalecký posudek [celé jméno znalce], znalcem z oboru zdravotnictví – psychiatrie. Ten konstatoval obtížnost splnění zadání posudku z důvodu absence dokladů o zdravotním stavu paní [jméno] [příjmení] z doby před úrazem, doložené podklady se týkají stavu až po úrazu, nicméně dovozuje, že pokud by byl její psychický stav narušený, došlo by k iniciativě vyhledat psychiatrické vyšetření a léčbu a pokud by se cítila být omezována, pak pokud byla v telefonickém styku s 1. žalovaným, jak tvrdil, mohla si mu postěžovat či požádat o pomoc. Na druhé straně jí však nevyhověl, když jej požádala o pomoc při opravě vodovodu. Podle žalovaných se nemohli s paní [příjmení] stýkat proto, že jim v tom bylo bráněno, ač ta původně žila sama v [obec], kde ji navštívit mohli, proto by bylo na místě zjistit její vztahy k účastníkům ještě před sepsáním závěti. Znalec měl k dispozici kromě zdravotní dokumentace i přípisy posuzované, z nichž plyne špatný vztah až nenávist k manželovi a jeho dětem, stěžovala si, že ji manžel okrádal. Podle žalobkyně zůstavitelka si nebyla v roce 2011 schopna samostatně obstarávat své záležitosti a žít sama. Díky zprávám z nemocnic je známa diagnóza o úrazu a stavu. V průběhu hospitalizací se stav posuzované zřejmě výrazně zlepšil, protože pak byla přeložena do LDN [obec] a následně propuštěna do péče žalobkyně. O evidentním zlepšení stavu svědčí i výpověď svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], kteří uvedli, že paní [příjmení] byla schopna chodit ven, nakupovat a komunikovat tak, že známky duševní nemoci na ní nepozorovali. Poprvé se zmínka o [anonymizováno] nemoci objevuje až ve zprávě MUDr. [příjmení] z Psychiatrické léčebny [obec], který si stěžuje na nedostatek informací o stavu pacientky před úrazem a kde poněkud odvážně mluví o demenci [anonymizováno] typu, tedy o nemoci vyvíjející se řadu let, připouští však, že chybí údaje o jejím chování doma, sebeobslužnosti, o tom, kdo ji léčil a kdo diagnózu stanovil. Jde o spekulativní úvahu. Lékař neuvádí, z jaké dokumentace vychází, když připouští absenci anamnestických údajů. Jeho úvahy o zvýšené sugestibilitě, snadné zranitelnosti a důvěřivosti u osob s demencí jsou sice správně, ale měl by také doplnit, že lidé s demencí mohou být naopak i nedůvěřiví, podezíraví, takže jeho úvahy o demenci [anonymizováno] typu je nutno odmítnout, nejsou pro ni nejmenší důkazy. To ale neznamená, že znalec popírá rozvoj demence jako takové, naopak lze plně souhlasit s diagnózou nemocnice [obec]„ neurčená demence a jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním a dysfunkcí mozku“. Delirium kombinované etiologie při uvedených diagnózách by znamenalo, že rozvoji a propuknutí dementního syndromu došlo až po úrazu ze dne [datum], šlo o demenci organickou, vaskulární v důsledku poranění a cévních změn v mozku, na rozvoji se mohla podílet i složka [anonymizováno] při zjištěné esenciální [anonymizováno]. Ta také mohla být příčinou potíží, které se u ní projevovaly již před úrazem a které popsala žalobkyně, jako je porucha nálady a aktivity, přechodná zmatenost. Tyto projevy souvisí s cévním zásobováním mozku, mohou způsobit noční stavy zmatenosti až deliria, ale jde o stravy přechodné na rozdíl od [anonymizováno] demence, mohou vymizet, psychický stav se může zlepšit, k čemuž došlo i u posuzované, která mohla být propuštěna do domácího ošetřování a podle svědků se mohla pohybovat a komunikovat s okolím. U [anonymizováno] demence je takovýto průběh nepravděpodobný. Lze tak s vysokou pravděpodobností uzavřít, že nešlo o demenci [anonymizováno] typu a nic na tom nemění ani zápis MUDr. [jméno] v [příjmení] o prohlídce mrtvého, který posuzovanou nemohl z doby před úrazem znát, když posuzovaná do [obec] přišla až v roce 2013. Při běžném vyšetření či ohledání mrtvého v žádném případě typ demence zjistit nelze. Bez dostatečné znalosti anamnestických údajů to nelze zjistit ani při vyšetření živého pacienta s demencí. Neexistuje žádný relativní relevantní doklad o významně narušeném duševním stavu zůstavitelky před úrazem. V době sepisu závěti jí bylo 79 let, podle dostupných informací trpěla nedoslýchavostí a poruchami pohybového aparátu, hypertenzí, tedy potížemi souvisejícími s vyšším věkem. Lze připustit i lehčí organický kognitivní defekt s příznaky, jako je únavnost, zapomětlivost, pokles pozornosti a přechodné afektivní poruchy, které mohou souviset s projevy arteriosklerózy. Podobné projevy však obvykle nevedou k neschopnosti platně konat právní úkony. Pokud by závěť byla zfalšovaná, pak by falšovatel věnoval více pozornosti vnější úpravě závěti, tedy aby byla úpravnější a formálně bezchybná. Právě špatná úprava a drobné chyby v textu svědčí o tom, že závěť psala starší osoba, trpící motorickou poruchou, možná i zhoršením zraku. Mizerná kvalita a úprava písma by mohly nasvědčovat nedobrému zdravotnímu stavu pisatelky, spíše však somatickému než psychickému a lze spekulovat o tom, že v té době se pisatelka necítila dobře, což však nemusí jednoznačně znamenat, že by obsah závěti odporoval jejímu záměru odkázat majetek neteři. U posuzované nebyla před úrazem ze dne [datum] dokázána existence závažné duševní poruchy, zvláště v podobě těžší demence. Tvrzení žalovaných o čtvrtém stupni demence je zcela spekulativní a neprokázané. Pokud by takovým stupněm demence trpěla, bylo by to zjevné i během vyšetření na podzim 2011 a zmínily by se o tom ošetřující lékařky. Kromě jiného by se posuzovaná nebyla ani schopna dostavit se k vyšetření sama. S vysokou pravděpodobností nešlo o demenci [anonymizováno] typu, nýbrž demenci vaskulární, arteriosklerotickou s častějšími výkyvy stavu, aniž by při ní byla narušena významněji schopnost úsudku. Bude-li potvrzeno, že závěť byla psána vlastní rukou zůstavitelky, nebude důvodu pochybovat o tom, že vyjadřovala skutečnou vůli pisatelky. Znalec dospěl k závěru, že nebylo s dostatečnou jistotou prokázáno, že by posuzovaná v době sepisu závěti dne [datum] trpěla natolik závažnou duševní poruchou, která by ji činila k takové úkonu nezpůsobilou. Nelze vyloučit, že trpěla mírnou kognitivní poruchou při počínajícím cévním mozkovém onemocnění, které však nebylo natolik závažné, aby jí bránilo v konání právních úkonů. Její zdravotní stav se závažným způsobem zhoršil po utrpěném úrazu hlavy a mozku dne [datum], po tomto úrazu ji již lze považovat za trvale neschopnou samostatných právních úkonů. K posudku účastníci výhrady neměli, výslech znalce nepožadovali, i když žalovaní z něj dovozují v posudku neobsažené závěry o tom, že paní [příjmení] nebyla schopna závěť sepsat. za účelem zjištění pravosti závěti, tedy zkoumání, byla-li závěť ze dne [datum] sepsána a podepsána rukou zůstavitelky paní [jméno] [příjmení], byl zpracován znalecký posudek [celé jméno znalkyně], znalkyní z oboru písmoznalectví- ruční písmo, která potvrdila pravosti závěti, tedy, že byla sepsána a podepsána rukou paní [jméno] [příjmení].

4. Závěť byla sepsána dne [datum] a k tomuto datu je také nutno posoudit platnost právního úkonu zůstavitelky, spočívajícího v sepsání závěti.

5. Podle § 37 odstavec 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do [datum], právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

6. Podle § 38 odstavec 2 citovaného zákona je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. 7. [příjmení] [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], tedy v době účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a za účinnosti tohoto zákona je tak projednávání pozůstalostní řízení.

8. Podle § 1672 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

9. Podle § 2 písmeno f) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, upravuje tento zákon řízení o pozůstalosti. Podle § 170 odst. 1 citovaného zákona v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Žaloba podaná dle § 170 je tak žalobou o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu a žalobce nemusí naléhavý právní zájem prokazovat.

10. Žalovaní, kteří v průběhu pozůstalostního řízení vznesli námitku neplatnosti závěti, měli prokázat, zdravotní stav zůstavitelky jí takové jednání neumožňoval, případně že šlo o úkon učiněný pod nátlakem, tedy že nešlo o projev svobodné vůle, žalobkyně pak měla prokázat pravost závěti. Tou se zabýval znalecký posudek [celé jméno znalkyně] a potvrdil ji.

11. Neplatnost závěti pro nesvobodu projevu vůle ani z důvodu duševní poruchy zůstavitelky žalovaní neprokázali. Ze závěrů znaleckého posudku [celé jméno znalce] plyne, že zdravotní stav paní [příjmení] jí takové jednání umožňoval a závěry posudku byly srozumitelně vysvětleny. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky zp. zn. 30Cdo 5226/2009„ neplatnost právního úkonu podle § 38 odstavec 2 občanského zákoníku vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout, je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které neumožňují učinit jednoznačný skutkový závěr, na nějž by bylo možno ustanovení § 38 odstavec 2 občanského zákoníku aplikovat.“ Odborné závěry znalce vedou k závěru, že způsobilost zůstavitelky k sepsání a podepsání závěti nebyla v důsledku duševního onemocnění nijak snížena a že by jí učiněný právní úkon nebyl z tohoto důvodu platný. Ostatně o pochybách samotných žalovaných v tomto směru vypovídá i listina nazvaná jako„ vyjádření k závěti“ ze dne [datum], založená ve spise [spisová značka], v níž tehdejší manžel zůstavitelky, ovšem zastoupený 1. žalovaným v době, kdy jeho zdravotní stav mu bránil právně jednat, šlo tedy spíše o projev žalovaného a ne jeho otce, tvrdil, že se s žalobkyní dohodl na tom, že manžel zůstavitelky zdědí výše uvedené nemovitosti, takže ji bude vlastnit celou, což žalobkyni bude kompenzovat jiným majetkem, a za těchto předpokladů by k závěti neměl výhrady. Byl tedy ochoten nyní napadanou závěť akceptovat za předpokladu ekonomického profitu.

12. Nebylo prokázáno tvrzení žalovaných o nátlaku, který vedl k sepisu a podpisu závěti, a že tak nešlo o projev svobodné vůle. Žalovaní za psychický nátlak vůči zůstavitelce považují to, že od roku 2010 nedostávali od žalobkyně zprávy o zdravotním stavu zůstavitelky, že jim žalobkyně v kontaktu bránila. Jde o ničím nepodloženou domněnku, když v telefonickém kontaktu s ní byli a o její zdravotní stav se jeho prostřednictvím zajímat mohli, navíc paní [příjmení] bydlela ještě měsíc po sepsání závěti až do úrazu sama v [obec], kde jim v kontaktech nepřítomnou žalobkyní nemohlo být bráněno. O tom, že by se o zůstavitelku zajímali následně v době hospitalizace po úrazu, se zpráva [nemocnice] ze dne [datum] nezmiňuje. Naopak neochota pomoci jí je zřejmá i z její žádosti ze dne [datum], kterou bezvýsledně požádala 1. žalovaného o pomoc při poruše vody. Sporné, i když nijak významné, je i tvrzení, že žalovaní měli za paní [příjmení] platit daň z nemovitosti a svoz odpadů, kdy nejdříve tvrdil 1. žalovaný, že uvedené hradil on a následně uváděla 2. žalovaná, že tak činila ona. Poznámky psané paní [příjmení], než o snaze pomáhat, svědčí spíše o tom, že její vztah k manželovi a jeho dětem, tedy k žalovaným, byl takový, že mohla mít zájem na tom, aby po její smrti na její majetek nedosáhli. Nebylo prokázáno ani to, že by žalobkyně zůstavitelce závěť diktovala podle své vůle a proti vůli zůstavitelky, údaj žalobkyně, že na základě jejího návrhu a za přítomnosti jejího manžela dávali se zůstavitelkou dohromady společně text závěti, neznamená, že ji zůstavitelka sepsala a podepsala bez vlastní vůle.

13. Žalovaní mají v řízení o určení postavení závětního dědice práva postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Zůstavitelka po sobě zanechala více dědiců, resp. zanechala dědice ze závěti, a pokud by nebyla platná závěť, pak nastupují dědici ze zákona a tato otázka není dosud pravomocně vyřešena. Pasivní legitimaci tak mají všichni potencionální dědici jako nerozluční společníci, žalovaný nárok nebylo možno uplatnit a projednat samostatně jen ve vztahu k jednomu z nich.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náhrada nákladů úspěšné žalobkyně ve výši 29.600 Kč je tvořena uhrazeným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč, zálohou 8.000 Kč složenou žalobkyní na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví - ruční písmo, odměnou 17.500 Kč za 7 úkonů právní pomoci po 2.500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., částkou 2.100 Kč na náhradě 7 paušálů po 300 Kč podle § 13 citované vyhlášky (převzetí právního zastoupení ze dne [datum], podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a dne [datum] a další dvě porady s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] a dne [datum]). Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní v postavení nerozlučných společníků povinni zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

15. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Na znalečném za znalecký posudek z oboru písmoznalectví - ruční písmo bylo vynaloženo 17.251 Kč, na záloze složila žalobkyně 8.000 Kč, zůstává uhradit částku 9.251 Kč a podle výsledku řízení ji zaplatí žalovaní.

16. Žalovaní uhradili zálohu na znalecký posudek z oboru zdravotnictví – psychiatrie, a to každý z nich 5.000 Kč. Za zpracování tohoto posudku bylo vyplaceno 4.900 Kč a přeplatek ve výši 5.100 Kč se žalovaným vrací. Protože bylo každým z nich složeno 5.000 Kč, vrací se každému z nich polovina přeplatku ve výši 2.250 Kč.

Poučení