8 C 192/2017-406
Citované zákony (21)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 224 odst. 5
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 odst. 2 § 142 odst. 1 § 148 odst. 1 § 151 odst. 3
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1 odst. 1 § 1 odst. 3 § 5 § 7 odst. 1 § 14 odst. 1 § 15 odst. 2 § 31a odst. 1 § 31a odst. 2
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 222 odst. 1 písm. a § 222 odst. 4 písm. a
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2910 § 2911 § 2962 § 2963 § 2964
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2 odst. 3
Rubrum
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu takto:
Výrok
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 902 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 902 900 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.
II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2 857 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 857 900 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a dále placení částky 13 350 Kč měsíčně s účinností od ledna 2019.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 942 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal uhrazení částky 3 465 000 Kč jako náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu. Tato částka se skládala z částek 130 000 Kč z titulu nepřiměřených průtahu v řízení, 500 000 Kč z titulu újmy na cti a osobním životě, 1 470 000 Kč z titulu ušlé mzdy a důchodu a částky 1 365 000 Kč z titulu ušlého zisku. V odůvodnění uvedl, že byl účastníkem trestního řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu – řízení bylo neúměrně dlouhé a nezákonné. V důsledku tohoto řízení byla žalobci způsobena újma na cti a osobním životě, v takovém rozsahu, že se z něj stala osoba bez vlastního bydlení, příjmů a majetku. V důsledku kolapsu nastalého u hlavního líčení dne [datum] došlo u něj k rozvoji duševního onemocnění, v jehož důsledku došlo u něj k poklesu pracovní schopnosti o 70 %. Žalobci byla přiznána invalidita třetího stupně, bez nároku na invalidní důchod, takže mu vznikla škoda v podobě ušlé mzdy a důchodu a ušlého zisku. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž tímto ponížil svůj nárok na náhradu škody za nepřiměřenou délku řízení. Podle odůvodnění částečného zpětvzetí byla uvedená částka vyplacena žalovanou současně s vyslovenou omluvou přípisem ze 17. 12. [číslo]. Soud proto usnesením ze dne 14. 2. 2018, č. j. 8 C 192/2017-151, řízení v této části zastavil. Podáním ze dne [datum] žalobce svůj návrh rozšířil o přiznání náhrady škody v podobě renty ve výši 13 350 Kč měsíčně počínaje lednem 2019 jako očekávaného podílu na zisku z pronájmu nemovitosti v obci [obec], což soud připustil usnesením ze dne 4. 12. 2020, č. j. 8 C 192/2017-373. V tomto podání žalobce uvedl, že dehonestující novinový článek byl sepsán na objednávku jeho první manželky a trestní řízení vedlo k rozpadu jeho nové rodiny, přičemž z důvodu dluhu na výživném došlo k omezení jeho styku s dětmi. Při jednání dne [datum] pak vzal žalobce žalobu výslovně zpět co do částky 902 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 902 900 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to ohledně nároku na náhradu škody v podobě ušlé mzdy a důchodu.
2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedla, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 130 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu, náhrady majetkové škody ve výši 2 835 000 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výš 500 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání. K projednání žádosti došlo dne [datum] a bylo konstatováno, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a požadované zadostiučinění nebylo žalobci poskytnuto; dále bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a za toto bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění ve výši 40 000 Kč. Náhrada majetkové škody nebyla poskytnuta jako nedůvodná. K nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání žalovaná uvedla, že žalobci již byla přiznána částka 40 000 Kč a též mu byla vyslovena omluva, což žalovaná považuje za dostatečné. K nároku na náhradu majetkové škody z titulu nezákonného trestního stíhání v podobě rozdílu dosaženého příjmu a ušlého zisku uvedla, že žalobcem požadovaná částka není nijak podložena, jedná se pouze o odhad toho, kolik by jako IT programátor vydělával; současně chybí zřejmá příčinná souvislost mezi nezákonným trestním stíháním a namítanou majetkovou škodou. Konečně pak k nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení žalovaná uzavřela, že posuzované řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé, neboť z důvodu složitosti věci bylo třeba provádět širší dokazování, ve věci bylo rozhodováno dvakrát soudem prvního stupně a dvakrát soudem druhého stupně a délka řízení byla také ztížena zdravotním stavem žalobce, který se v době od [datum] do [datum] nebyl schopen účastnit hlavního líčení.
3. S ohledem na částečné zpětvzetí rozhodl soud výrokem I. podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o částečném zastavení řízení, když žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila.
4. Mezi účastníky bylo nesporné, že v případě žalobce bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], a dále pak že z uplatněného nároku byla žalobci vyplacena částka 40 000 Kč.
5. Podáním ze dne [datum] uplatnil žalobce nárok na poskytnutí zadostiučinění v peněžní formě a na náhradu škody za nezákonné rozhodnutí u žalované. Požadoval zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 130 000 Kč, za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným trestním stíháním ve výši 500 000 Kč, dále pak náhradu škody v podobě rozdílu dosaženého příjmu a ušlého zisku ve výši celkem 2 835 000 Kč. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a též uzavřela, že žalobce nijak nedoložil vznik majetkové škody v podobě rozdílu dosaženého příjmu a ušlého zisku, která by byla v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním. Žalovaná však také konstatovala, že trestní stíhání žalobce bylo nezákonné, za což mu bylo přiznáno odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 40 000 Kč a současně byla vyslovena omluva. Spis sp. zn. 10 T 29/2014 6. Z připojeného spisu Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. 10 T 29/2014, soud zjistil, že dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení na základě trestního oznámení podaného Bc. [jméno] [celé jméno žalobce]. Z podnětu k trestnímu stíhání doručeného Policii České republiky dne [datum] soud zjistil, že tímto požádala bývalá manželka žalobce, Bc. [jméno] [celé jméno žalobce], o prošetření podezření ze spáchání trestného činu. V podnětu uvedla, že se žalobce měl dopustit trestného činu poškození věřitele tím, že zatajil výhru značné částky ve Sportce, která se měla stát součástí společného jmění manželů a měla být předmětem vypořádání, a dále tím, že se zbavoval majetku, který by mohl být předmětem exekučního řízení.
7. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že je bez pracovního poměru a není hlášen na úřadu práce. Zaměstnání si hledal, vzhledem k věku však neúspěšně. S jeho bývalou manželkou [jméno] [celé jméno žalobce] byly vedeny soudní spory, kdy ve věci sp.zn. 22 Cdo 1220/2012 měl dle žalobce rozhodovat Nejvyšší soud. Nakonec žalobce uvedl, že nároky jeho bývalé manželky jsou zcela neoprávněné. Ve věci byla zpracována tři odborná vyjádření na hodnotu nemovitých věcí.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.