8 C 193/2019-124

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátkou JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 247 731,65 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném [číslo] žalované [číslo] zaplacení společně a nerozdílně částky 247 731,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 247 731,65 Kč od [datum] do zaplacení se vůči žalované [číslo] zamítá.

II. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobkyni částku 123 866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 123 866 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Lhůta k plnění dle výroku I. se stanoví v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, a to vždy do 20. dne měsíce počínaje prvním celým měsícem po právní moci tohoto rozsudku to vše pod sankcí ztráty výhody splátek.

IV. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 111 509 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 85 231 Kč k rukám právního zástupce žalované [číslo] to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení v této věci je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanými, předmětná smlouva o dílo měla spočívat ve stavebních pracích provedených žalobkyní v období od [datum] do [datum] na nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalovaných – budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Stavební práce měly spočívat ve zhotovení běžných udržovacích prací dle dílčích objednávek na základě ústní dohody se žalovanými. Na stavební práce měl navazovat projekt objednaný žalovanými u [právnická osoba] kancelář [právnická osoba], [IČO] Cena díla byla stanovena dle cenové soustavy ponížené o 10- 20% dle skutečného stavu a prováděného díla, přičemž práce samotné byly prováděny subdodavatelsky, a to zaměstnanci [celé jméno žalovaného], [IČO] a [jméno] [příjmení], [IČO]. Vzhledem k tomu, že na přestavbu nemovitosti nebylo v rozporu s očekáváním vydáno stavební povolení, nebylo možné ze strany žalobkyně v provádění stavebních pracích dále pokračovat a v návaznosti na to žalobkyně provedla vyúčtování ceny díla. Cena byla stanovena dle položkového rozpočtu [číslo] 2016. Žalovaní neuhradili cenu díla vyúčtovanou fakturou č. 2019 [číslo] ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně při jednání dne [datum] doplnila, že případná existence soudních sporů mezi manželi [příjmení] nemá a nemůže mít dopad do tohoto řízení, když je zde jiný okruh účastníků, kdy předmětem tohoto řízení je zaplacení díla, které pro manžele [celé jméno žalovaného] prováděla žalobkyně, nikoliv narovnání či vyrovnání vzájemných závazků mezi žalovanými. Žalobkyně je přesvědčena, že i pokud by nebylo prokázáno ve vztahu k žalované [číslo] že o uzavření tohoto smluvního vztahu věděla, uvádí, že za takové situace by závazek stejně padal na oba žalované jakožto manželé, z něhož jsou povinni společně a nerozdílně, v době vzniku závazku nebylo rozděleno jmění manželů a tedy dle občanského zákoníku i tento závazek je společným závazkem i pokud jeden z manželů o něm nevěděl, pokud nepřesahuje obvyklé majetkové poměry manželů. Žalobkyně je dále přesvědčena, že bylo dostatečně tvrzeno, jakým způsobem došlo k uzavření smlouvy o dílo a to s odkazem na projektovou dokumentaci. Dle dosavadní soudní praxe např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 964/2012, lze smlouvu sjednat určitě právě odkazem na projektovou dokumentaci. Žalobce má dále za to, že nejen, že dostatečně tvrdil vznik smlouvy a její rozsah, ale k tomuto navrhl i příslušné důkazy, když z provedených důkazů je zcela zřejmé, že k takové dohodě došlo a z výpovědi žalované [číslo] je i zcela jednoznačné, že o prováděných pracích ze strany jiného subjektu věděla. A v rámci postupu prováděných prací i tak činila, žalobkyně odkazuje na založený návrh na zábor podepsaný ze strany žalované [číslo]. Žalobkyně má současně za to, že je zcela nepodstatná skutečnost, že většinovým společníkem žalobkyně je žalovaný [číslo] když žalobkyně má samostatnou právní subjektivitu a jeho statutární orgán musí jednat s péčí řádného hospodáře a domáhat se úhrady závazku po jeho provedení.

3. Dne [datum] žalovaný [číslo] uznal žalovanou částku jako svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. K závazku žalované [číslo] uvedl, že s ní veškeré stavební práce konzultoval, s jejich realizací tedy byla seznámena a sama se podílela na řízení provádění těchto prací, přičemž byla i v kontaktu s pracovníky žalobkyně. Dále žalovaný [číslo] při jednání soudu dne [datum] sdělil jako reakci na vyjádření právní zástupkyně žalované [číslo] že jej chce žalovaná [číslo] očernit a zmínil, že je mezi žalovanými vedeno opatrovnické řízení, v němž soud kritizoval naopak chování žalované [číslo].

4. Žalovaná [číslo] s žalobou nesouhlasila. Poukázala na to, že s žalobkyní smlouvu o dílo neuzavřela, od žalobkyně neobdržela žádnou dokumentaci vztahující se k údajné smlouvě, stavebním pracím ani kalkulaci. Dále uvedla, že žalovanému [číslo] pouze poskytla finanční prostředky, které od ní požadoval, a to dne [datum] částku 200 000 Kč převedenou na společný účet s poznámkou„ [obec]“. Poukázala rovněž na propojenost žalobkyně a žalovaného [číslo] když zaměstnanci uvedení ve stavebním deníku nejsou zaměstnanci žalobkyně, nýbrž žalovaného (jako osoby samostatně výdělečně činné). V tomto řízení uplatňovanou pohledávku žalobkyně uplatnil žalovaný [číslo] proti žalované [číslo] také v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud jde o údajné stavební práce, žalovaná [číslo] uvedla, že tyto dle tvrzení žalobkyně započaly již v roce 2016, a byly ukončeny v roce 2018, fakturu za jejich provedení však žalobkyně vystavila až v roce 2019. I tato skutečnost dle žalované [číslo] působí dojmem účelovosti vystavených faktur, jimiž se žalovaný [číslo] snaží„ ekonomicky deptat“ žalovanou za její odchod ze společné domácnosti a podání návrhu na rozvod manželství. Dle názoru žalované je tedy otázkou, kdo ve skutečnosti dílo prováděl a poukázala také na totožně formulovaný výčet prováděných stavebních prací a totožně uváděné zkrácené označení těchto prací, a to v žalobě i ve vyjádření žalovaného. Stavební deník a faktura jsou dle žalované jednostranně vystavenými dokumenty. Podle názoru žalované, žalobkyně v řízení neprokázala uzavření smlouvy o dílo se žalovanou, a proto navrhla zamítnutí žaloby.

5. Při jednání dne [datum] právní zástupkyně žalované upozornila na účelovost žaloby, která zapadá do kontextu dalších účelových a šikanozních žalob žalovaného [číslo] vůči žalované [číslo] pro ilustraci jeho chování uvedla, že žalovaný [číslo] prostřednictvím svého právního zástupce podal ústavní stížnost proti rozsudku, kterým bylo manželství účastníků rozvedeno a která byla ústavním soudem odmítnuta. V této věci, údajně měla být uzavřena smlouva o dílo v roce 2016 a práce prováděny až do roku 2019, v této věci jsou vystavené faktury v rozporu se zákonem o účetnictví, neboť faktury byly vystaveny téměř půl roku po údajně ukončených prací, což je v rozporu se zákonem o dani z příjmu přidané hodnoty. Žalobkyně neprokázala, že by předmětné práce prováděl svými zaměstnanci, ostatně své zaměstnance neměl. Tyto práce nemohly být prováděny ani zaměstnanci firmy [celé jméno žalovaného], OSVČ, neboť společník má stejný předmět podnikání jako samotná společnost. Obecné podmínky, které brání fakturačnímu vztahu mezi společností a jednatelem nebyly splněny. Smlouvu žalovaná nikdy neuzavřela, jak zmínila v řízení u Okresního soudu v Ústí nad Labem, nepodepsala návrh na zábor, jak bylo zde nově tvrzeno, setrvává na svém stanovisku, který prezentovala ve svém návrhu u zdejšího soudu před rozhodnutím a i jej prezentovala před Krajským soudem, neboť dle jejího názoru nedošlo k žádným změnám skutkového stavu.

6. S ohledem na výslovné uznání závazku ze strany žalovaného [číslo] soud vůči žalovanému nejprve rozhodl částečným rozsudkem pro uznání ze dne 10. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni polovinu žalované částky, tj. 123 866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 123 866 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč a to na základě žádosti žalovaného o splátky. Tento částečný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Jelikož žalovaný [číslo] uznal celou spornou částku a v rozsudku o uznání ze dne [datum] soud rozhodl jen o polovině žalované částky s ohledem na výslovné uznání závazku ze strany žalovaného [číslo] soud vůči žalovanému [číslo] rozhodl, tak že mu uložil povinnost zaplatit 123 866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 123 866 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč (výrok III.) Toto rozhodnutí pak vyplývá z § 153a odst. 1 o.s.ř.

7. Rozsudek Okresního soudu ze dne [datum] byl zrušen Krajským soudem (rozhodnutí č.j. [číslo jednací]) a to z důvodů nesouladu vyhlášeného rozsudku v jeho znění v části týkající se nákladů řízení.

8. Soud při jednání dne [datum] zopakoval výsledky předchozích jednání.

9. Z výpisu z [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec] soud zjistil, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], s podíly ve výši .

10. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp.zn. [spisová značka] a to konkrétně ze žaloby, jenž byla podána žalovaným [číslo] vůči žalované [číslo] dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný [číslo] podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z doplnění žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalovaný [číslo] domáhal v rámci žaloby na vypořádání po žalované uhradit investice do sporné nemovitosti. Toto doplnění se v svým obsahem shoduje s obsahem žaloby jenž podala žalobkyně vůči žalovanému [číslo] žalované [číslo].

11. Z listiny označené jako„ Oznámení o ukončení stavby [obec a číslo]“ datované k [datum] a podacích lístků vyplývá, že žalobkyně žalovaným oznámila ukončení provádění stavebních prací, a to vzhledem k absentujícímu stavebnímu povolení na přestavbu budovy [adresa], a vyzvala žalované k odsouhlasení přiloženého vyúčtování na částku 204 736,90 Kč bez DPH.

12. Z listiny označené jako„ Faktura – Daňový doklad“ číslo [rok] [číslo], vystavené a splatné [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným za stavební práce částku 247 731,65 Kč vč. DPH.

13. Z upomínky ze dne [datum] a podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně žalované vyzvala k úhradě platby za stavební práce ve výši 247 731,65 Kč vč. DPH.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil, že žalovaný [číslo] je společník žalobkyně a zároveň je jednatel. Svědkyně [celé jméno svědkyně] je zapsána v obchodním rejstříku jako společník žalobkyně.

15. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že je administrativní pracovnicí žalobkyně, každé„ akce“ se účastnila spolu s žalovaným [číslo] prokuristou žalobkyně p. [příjmení], přičemž uzavření smlouvy v tomto konkrétním případě byla dle svědkyně přítomna i žalovaná [číslo]. Po domluvě o tom, jaké práce budou prováděny, vše na pokyn žalovaného [číslo] zapsala do počítače. K případné existenci plné moci uvedla, že si není jistá, zda tato existuje. Podle svědkyně byla žalovaná [číslo] přítomna jednání, týkající se stavebních prací, docházela do kanceláře na adrese [obec a číslo]. Během nepřítomnosti žalovaného [číslo] řešila záležitosti týkající se zařizování povolení na obecním úřadě sama žalovaná [číslo]. Svědkyně vypověděla, že práce vykonávali zaměstnanci žalovaného [číslo] – [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Odpovědným za celou„ akci“ byl podle výpovědi svědkyně prokurista p. [příjmení], svědkyně pro něj pouze připravovala podklady.

16. Soud zamítl výslech žalovaného [číslo] [jméno] [příjmení], které žalobkyně navrhla vyslechnout k provedení stavebních prací, stejně tak výslech [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rovněž navržených žalobkyní k prokázání provedení stavebních prací, na nichž se měli podílet, neboť jejich výslech nemohl nahradit chybějící tvrzení žalobkyně ohledně existence a obsahu smlouvy o dílo jako takové. Pro nadbytečnost z výše uvedeného důvodu soud rovněž zamítl důkazní návrh žalované [číslo] – výpis z účetnictví žalobkyně z let 2016 2019. Soudem byl zamítnut také důkazní návrh žalobkyně – plná moc, na jejímž základě měla být svědkyně [celé jméno svědkyně] pověřena uzavíráním smluv za žalobkyni, když z jejího výslechu měl soud za to, že žádnou smlouvu neuzavírala, byla pouze administrativní pracovnicí, která žalobkyni pomáhala. Soud rovněž vyjádřil pochybnosti nad tím, zda tato plná moc vůbec existuje, když za celou dobu řízení nebyla taková plná moc soudu předložena ani o ní nebyla žádná tvrzení.

17. Soud zamítl dále návrh žalobkyně, na provedení důkazu a to návrh záboru a znovu již neprováděl důkazy, jejichž provedení bylo zamítnuto při předchozích jednání. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], nebylo vůbec prokázáno uzavření smlouvy tak, jak tvrdila žalobkyně. Proto je výslech svědků, kteří práce prováděly nadbytečný, stejně tak projektová dokumentace. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Dolní Zálezly, s podíly ve výši . Žalovaný [číslo] podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaný [číslo] dne [datum] výslovně uznal svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu a výše, když prohlásil, že smlouvu o dílo s žalobkyní skutečně uzavřel, a to na stavební práce uvedené v návrhu žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný [číslo] je jednatelem žalobkyně, svědkyně [celé jméno svědkyně] je společníkem žalobkyně a zároveň administrativní pracovnicí žalobkyně. Svědkyně se účastnila spolu se žalovaným [číslo] prokuristou žalobkyně p. [příjmení] jednání, přičemž dle svědkyně byla přítomna i žalovaná [číslo] na jednání se dojednával obsah prováděných prací a svědkyně vše zapisovala do počítače. Svědkyně nepotvrdila existenci plné moci, na základě které měla jednat se žalovanou. Z výpovědi vyplynulo, že svědkyně vždy jednala na pokyn žalovaného [číslo]. Žalovaný s žalovanou řeší o Okresního soudu v Ústí nad Labem (sp.zn. 29 C 154/2019) vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí výše uvedených. Žalovaný v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví po žalované požaduje vypořádat investice, jenž se shodují s investicemi, jenž požaduje žalobce zaplatit po žalovaných. Vztahy mezi žalovanými jsou komplikované v souvislosti s rozvodem manželství.

18. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

19. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

20. Podle § 1732 odst. 1 o.z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

21. Podle § 1740 odst. 1 o.z osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

22. Podle § 2586 odst. 1 smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

23. Dle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

24. Podle § 6 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

25. S ohledem na výslovné uznání závazku ze strany žalovaného [číslo] soud vůči němu rozhodl rozsudkem pro uznání a uložil mu povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku II. s příslušenstvím.

26. V řízení nebylo postaveno na jisto, že žalovaná [číslo] věděla o uzavřené smlouvě o dílo, ani že se na jejím uzavření jakýmkoliv podílela. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, kterým by uzavření smlouvy o dílo hodnověrně prokázala. Ústní smlouva měla být dle jejího tvrzení uzavřena pracovnicí [celé jméno svědkyně], její svědecká výpověď však uzavření smlouvy o dílo neprokázala, soud má naopak za to, že v této věci svědkyně figurovala pouze jako administrativní pracovnice. Soud tuto skutečnost dovozuje i z toho, že ani sama svědkyně [celé jméno svědkyně] nebyla schopna říci, zda plná moc, na jejímž základě by byla pověřena uzavírat za žalobkyni smlouvy, vůbec existuje. Z její výpovědi soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o dílo. Samotné uznání dluhu žalovaným ještě samo osobě nemůže prokázat skutečnost, že smlouva o dílo byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, když mezi žalovanými v současné době, jak vyplývá z jejich vyjádření, nepanují dobré vztahy a to v souvislosti s ukončením jejich manželství a sporů o nezletilou dceru. Žalovaný je navíc jednatelem žalobkyně tudíž jeho uznání dluhu by mohlo být v dané věci pouze účelové.

27. Soud nad rámec výše uvedeného poukazuje na skutečnost, že žalovaný [číslo] vystupuje jako jediný jednatel a společník žalobkyně, v tomto řízení je přitom jedním ze žalovaných. Přitom se i z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] podává, že smlouva o dílo byla dojednána na základě jeho pokynu, a dílo mělo být provedeno jeho zaměstnanci. S podivem soud pohlíží rovněž na to, že se u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] vedlo řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, v němž žalovaný [číslo] vystupoval na straně žalobce a žalovaná [číslo] na straně žalované, a jehož součástí je i vypořádání pohledávky řešené v tomto řízení, resp. požadavek žalovaného [číslo] (jako žalobce), aby byla v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví zohledněna i investice do nemovitosti v podobě provedených stavebních prací. Vymezení stavebních prací v žalobě podané u Okresního soudu v Ústí nad Labem je přitom obsahově zcela totožné s vymezením stavebních prací v žalobě v tomto řízení. Žaloba u Okresního soudu v Ústí nad Labem přitom časově předchází řízení u zdejšího soudu.

28. Soud má na základě shora uvedených skutečností za to, že žalobkyně neprokázala platné uzavření smlouvy o dílo s žalovanou [číslo] tedy ani existenci žalovaného nároku. I přes vyjádření svědkyně [celé jméno svědkyně] nelze z provedených skutkových zjištění uzavřít, že žalovaná [číslo] o smlouvě o dílo věděla či že by se na jejím uzavření jakkoliv podílela. V souzené věci je třeba rovněž uvést, že věrohodnost výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] ohledně smlouvy o dílo je do značné míry snížena skutečností, že je zaměstnankyní žalobkyně a zároveň jejím společníkem. Existenci nároku žalobkyně na zaplacení ceny za provedení díla nemůže založit ani vyjádření žalovaného [číslo] o tom, že s ním žalovaná [číslo] veškeré stavební práce konzultovala a dohlížela na provádění stavebních prací ze strany zaměstnanců žalobkyně, neboť ani taková skutečnost, i kdyby byla prokázána, nemůže vést k závěru, že žalovaná [číslo] s žalobkyní platnou smlouvu o dílo uzavřela. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k ujednání předmětu díla a jeho ceny. Žalobkyně neprokázala, že by svědkyně [celé jméno svědkyně] měla jakékoliv pověření či plnou moc od jednatele žalobkyně jednat za žalobkyni, tedy uzavřít smlouvu o dílo.

29. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně ač soudem poučena, neunesla důkazní břemeno o tom, že by byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, soud proto její nárok vůči žalované [číslo] zcela zamítl. Samotné tvrzení žalovaného [číslo] že dluh uznává, nemůže samo o sobě vést k rozhodnutí soudu o zaplacení dluhu společně a nerozdílně a určit povinnost dluh hradit žalovanou za situace, kdy žalovaná uzavření smlouvy popírá a dluh neuznává. Žalovaný svůj dluh sice uznal, avšak jeho právní jednání by nemělo zavazovat dnes již bývalou manželku, neboť jsou zde pochybnosti o jeho poctivých úmyslech vzhledem vzájemným sporům žalovaného a žalované. Jak bylo výše zmíněno vzhledem k očividné propojenosti žalovaného s žalobkyní tak soud vyjadřuje pochybnosti nad tím, zda žalobní návrh skutečně sledoval poctivý záměr žalobkyně směřující k vymožení žalované částky či zda za uplatněním nároku nestál šikanózní výkon práva v podobě„ vyřizování účtů“ ze strany žalovaného s žalovanou.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 140 odst. 1 o. s. ř. a § 91 odst. 1 o. s. ř.

31. Vůči žalovanému [číslo] rozhodl tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení proti žalovanému [číslo] zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 111 509 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 390 Kč (plus poplatek za odvolání ve výši 6 194 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 7731,65 Kč sestávající z částky 9 300Kč za každý ze 8 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí, podání žaloby, předžalobní výzva, účast na čtyřech jednáních – [datum], [datum], [datum], [datum], odvolání) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

32. Vůči žalované [číslo] rozhodl tak, že přiznal žalované [číslo] jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 85 231Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 247731,65 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 919,36 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 310,56 Kč za 140 ujetých km v částce 910,56 Kč (36 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 310,56 Kč za 140 ujetých km v částce 910,56 Kč (36 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 298,24 Kč za 140 ujetých km v částce 898,24 Kč (31,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

33. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností ve výroku IV. a V. určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

34. Ohledně výroku III. Soud určil lhůtu k plnění ve splátkách na žádost žalovaného, když tato lhůta není nepřiměřeným zásahem do práv žalobkyně a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaný je jednatel žalobkyně.

Poučení