8 C 195/2017-247

Rubrum

Okresní soud Plzeň – sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce: 1) Spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních 2/3 nemovitostí: [anonymizováno] st.p. [číslo] o velikosti [výměra], jehož součástí je [anonymizováno] [adresa] ([anonymizována dvě slova]) a [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra] ([anonymizováno]), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 2) [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra] ([anonymizována dvě slova]), [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra] ([anonymizováno]) a [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra] ([anonymizována dvě slova]), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalované se přikazuje pohledávka za [právnická osoba] na účtu vedeném na jméno žalované číslo účtu [bankovní účet] ve výši 3 837,77 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu částku 229 111,35 Kč do 90 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen uhradit České republice na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.

V. Žalovaná je povinna uhradit České republice na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen„ SJM“). Manželství účastníků uzavřené [datum] zaniklo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství [název soudu] č.j. čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce učinil předmětem vypořádání následující majetek: 1) Veškeré vybavení a zařízení rodinné domácnosti na adrese [obec a číslo], zařízení všech místností, které si odvezla žalovaná a v hodnotě dle žalobce 150.000 Kč. Všechny tyto věci měly být přikázány do výlučného vlastnictví žalované. Jednalo se o následující movité věci (specifikované v podání ze dne [datum], čl.59 a při jednání dne [datum], čl.67pv): sporák s elektrickou troubou, sklokeramickou varnou deskou, bílé barvy [značka automobilu], zakoupený v [obec] v [část obce] za cca 8.800 Kč. Dále lednice [anonymizováno] bílé barvy s dvěma dvířky, mrazákem dole, vysoké asi 2 m, pořízená asi za 9.000 Kč až 10.000 Kč. Dále pračka [anonymizováno] s plněním z boku na asi 5 kg prádla bílé barvy, zakoupená v [anonymizováno] za necelých 6.000 Kč. Dále sedací semišová souprava trojsedák, tmavě hnědé a z části fialové barvy s dřevěnými opěrkami, koupena v prodejně nábytku [anonymizováno] [část obce] [obec] za 15.500 Kč. Dále kuchyňská souprava sestávající ze stolu z obdélníkové dřevotřísky hnědé barvy a rohovou lavicí, čalouněnou s hnědým mikroplyšovým čalouněním, pořízená v [anonymizováno] [část obce] [obec] za asi 1.000 Kč. Dále nerez hrnce 2 sady po 6 ks, se skleněnými poklicemi, zakoupeny za cenu 2x 2.500 Kč. Dále příbory nerez 2 sady. Zlacené hrnečky s podšálky 6 ks s motivem Tří Grácií, získané jako svatební dar. Dále kávovar [anonymizováno] na výrobu překapávané kávy, zakoupený v [anonymizováno] [část obce] za 1.200 Kč. Dále peřiny (peří) 6 kusů sestávajících z tří polštářů, tří peřin, růžové barvy. Některé účastníci dostali od matky žalobce a některé od rodičů žalované. A konečně ruční mlýnek na maso šnekový s pozinkovou povrchovou úpravou, kovové barvy. 2) Finanční prostředky na bankovním účtu vedeném na jméno žalované ke dni zániku manželství, a to č. účtu: [bankovní účet] u [anonymizováno]. 3) Nemovitosti, a to spoluvlastnický podíl ve výši 2/3 [anonymizováno] st.p. [číslo] o velikosti [výměra], jehož součástí je [anonymizováno] [adresa] ([anonymizována dvě slova]) a [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra], vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], kat. úz. a [územní celek], na [list vlastnictví]. Dále pozemky ve výlučném vlastnictví účastníků - [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra] - [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra] – [anonymizováno] a [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra] – [anonymizována dvě slova], vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], kat. úz. a [územní celek], na [list vlastnictví]. 4) Práva a povinnosti vyplývající ze společného dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru s [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], v původní výši 200.000 Kč. Žalobce výlučně hradil splátky 1.813 Kč měsíčně, a navrhl proto vypořádání částky, kterou uhradil od zániku SJM do doby rozhodnutí soudu. 5) Vnos žalobce ve výši 50.000 Kč z výlučného vlastnictví do SJM, kdy tyto finanční prostředky nabyl před uzavřením manželství a byly investovány do nemovitosti v SJM. Žalobce před uzavřením manželství vlastnil vozidlo [příjmení] [příjmení], které před [anonymizováno] [rok] prodal za 50.000 Kč a tyto prostředky investoval do opravy, údržby nemovitosti (jednání [datum], čl.51pv). 6) Práva a povinnosti z půjčky ve výši 150.000 Kč, za účelem pořízení vozidla v době manželství a vypořádání částky, kterou na společnou půjčku hradí žalobce od doby právní moci rozsudku o rozvodu manželství do dnešní doby. Finanční prostředky byly získány na základě smlouva o úvěru, kterou účastníci uzavřeli s [právnická osoba] dne [datum] (jednání dne [datum], čl.52). 7) Konečně učinil žalobce předmětem vypořádání osobní vozidlo a přívěsný vozík. 8) Jako poslední skutečnost podstatnou pro vypořádání zaniklého SJM účastníků žalobce navrhl disparitu vypořádacího podílu, když v žalobě tvrdil, že rodinný dům byl po opuštění ze strany žalované velice zdevastován, v době jejího odchodu nebyla provedena rekonstrukce, kterou následně prováděl sám žalobce, čímž zhodnotil spoluvlastnický podíl účastníků na nemovitosti. Třetí spoluvlastník nemovitostí s [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], se nikdy nepodílela na financování ani rekonstrukci nemovitosti. Žalobce navrhoval snížení vypořádacího podílu žalované, neboť žalovaná se nepodílela na udržení rodinné domácnosti žádným způsobem, a to ani zabezpečením rodinné domácnosti či starostlivostí o nezletilé společné děti.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila (vyjádření k žalobě z [datum], čl.32), nároky zde uplatněné odmítla, neboť vychází z neobjektivních a nepravdivých skutečnosti. Není pravdou, že odvezla z rodinné domácnosti v [obec a číslo] vybavení, zejména nábytek oceněný žalobcem na 150.000 Kč, pouze odvezla nábytek, který vlastnila před uzavřením manželství. Žalovaná neměla podklady k vyjádření se ohledně objemu finančních prostředků na účtech. Je pravdou, že účastníci mají v nevypořádaném SJM spoluvlastnický podíl [anonymizováno] k nemovitostem zapsaným v kat. úz [obec] na [list vlastnictví] a nemovitosti zapsané v kat. úz. [obec] na [list vlastnictví]. Úvěr sjednaný účastníky s [anonymizována dvě slova] v částce 200.000 Kč byl za trvání manželství z převážné většiny u hrazen. Žalovaná zcela odmítla, tvrzení žalobce, že ze svých výlučných prostředků nabytých před uzavřením manželství investoval do společných nemovitostí 50.000 Kč či částku nižší. Půjčka 150.000 Kč byla použita na zakoupení 15 letého vozidla [anonymizováno], který užívá výhradně žalobce i s přívěsným vozíkem, který s automobilem zakoupil. Ohledně půjčky není žalované známo, do jaké míry je splacena. Žalovaná od zcela odmítla tvrzení žalobce, že jejich rodinný dům byl po jejím opuštění velice zdevastován a že v době jejího odchodu nebyla provedena žádná rekonstrukce. Tyto rekonstrukce prováděl sám žalobce, čímž zhodnotil spoluvlastnický podíl účastníků na nemovitosti včetně spoluvlastnického podílu [jméno] [celé jméno žalované], sestry žalobce. Tvrzení žalobce jsou vykonstruovaná a účelová za účelem snížení vypořádat si ho podílu žalované.

3. Z rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum] (čl.19) vyplývá, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před úřadem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] zaniklo dne [datum]. Mezi účastníky bylo nesporné, že za trvání manželství nedošlo k žádné úpravě zákonného rozsahu SJM (jednání dne [datum] čl.51pv).

4. Podle § 3028 odst. 1, 2, 3 OZ (občanský zákoník z.č. 89/2012 Sb.) a) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. b) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. c) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. SJM účastníků vzniklé za trvání předchozího (starého) občanského zákoníku (z.č. 40/164 Sb.) zaniklo rozvodem za účinnosti (nového) občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb., dále jen OZ. Hmotně právní úprava vypořádání společného jmění manželů, zaniklého po 1.1.2014 se řídí (dle § 3028 odst. 1 OZ) úpravou dle OZ. Pokud by došlo k zániku SJM za účinnosti starého občanského zákoníku (před 1. lednem 2014), pak by se vypořádání řídilo občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., (R NS ČR 22 Cdo 3779/2014 z 29.4.2015).

6. Dle závěrů konstantní judikatury (R NS ČR 22 Cdo 3227/2017 z 7.12.2017) soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. I vypořádání nároků spočívajících v investici z výlučného majetku do majetku společného v řízení o vypořádání společného jmění manželů předpokládá, že v takovém řízení účastník uplatní požadavek na úhradu toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a učiní tak tento nárok předmětem řízení. Současně platí časový rámec pro uplatnění takových nároků potud, že soud může vypořádat pouze ty investice, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání těchto vnosů uplatněn, nelze již vnosy následně zohlednit a nárok na jejich vypořádání zaniká. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud SJM účastníků zaniklo dne [datum] a řízení bylo zahájeno dne [datum], byl okruh majetku, práv a dluhů vymezen tím, co žalobce učinil v žalobě předmětem vypořádání.

7. Během řízení účastníci výslovně vyňali některé věci z vypořádání. A to nerez hrnce dvě sady 2x6 kusů, příbory nerez 2 sady, zlacené hrnečky 6 kusů s motivy Tří Grácií, jako svatební dar, kávovar [anonymizováno], peřiny s peřím 6 kusů, ruční mlýnek na maso (při jednání [datum], čl.75pv). Při jednání dne [datum] (čl.52pv) žalobce již výslovně nežádal vypořádat osobní vozidlo a přívěsný vozík. Žalovaná však trvá na vypořádání těchto věcí, avšak přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ve lhůtě poskytnuté soudem k specifikaci vozidel a předložení důkazů (do [datum]), v podání ze dne [datum] (čl.55) ani později nedoplnila. Soud proto osobní vozidlo a přívěsný vozík nevypořádával.

8. Předmětem vypořádání SJM tak zůstalo následující: 1) sporák [anonymizováno], lednice [anonymizováno], pračka [anonymizováno], sedací souprava trojsedák semišová tmavě hnědofialová a kuchyňská souprava (stůl a rohová lavice z dřevotřísky s hnědým čalouněním). 2) finanční prostředky na bankovním účtu vedeném na jméno žalované ke dni zániku manželství, a to č. účtu: [bankovní účet] u ČSOB. 3) spoluvlastnický podíl ve výši [anonymizováno] k [anonymizováno] st.p. [číslo] jehož součástí je [anonymizována tři slova] [adresa] a [anonymizováno] p. [číslo] v kat. úz. a obci [obec], na [list vlastnictví]. Dále pozemky ve výlučném vlastnictví účastníků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v kat. úz. a [územní celek], na [list vlastnictví], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. 4) Práva a povinnosti vyplývající ze společného dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru uzavřené účastníky a [právnická osoba] [číslo] dne [datum], včetně úhrad žalobce na tento společný dluh od zániku SJM do doby rozhodnutí soudu. 5) Vnos žalobce 50.000 Kč z jeho výlučného vlastnictví do opravy, údržby nemovitosti v SJM. Uvedenou částku nabyl žalobce prodejem vozidlo [příjmení] [příjmení] před rokem [rok], které vlastnil před uzavřením manželství. 6) Práva a povinnosti vyplývající ze společné půjčky ve výši 150.000 Kč na základě smlouvy o úvěru uzavřené účastníky a [právnická osoba] dne [datum], za účelem pořízení vozidla za trvání manželství - vypořádání částky uhrazené žalobcem od doby zániku SJM do současnosti. 7) Poslední skutečností k vypořádání zaniklého SJM účastníků byl návrh žalobce na disparitu vypořádacího podílu.

9. Ohledně movitých věcí (ad. 1), kterými jsou - sporák [anonymizováno], lednice [anonymizováno], pračka [anonymizováno], sedací souprava trojsedák semišová tmavě hnědofialová a kuchyňská souprava (stůl a rohová lavice z dřevotřísky s hnědým čalouněním) při jednání dne [datum] učinili účastníci nespornou jejich hodnotu ve výši 9.000 Kč (čl.168pv). Protože žalovaná tyto věci již neměla v držení, podle jejího vyjádření při jednání dne [datum] (čl.67pv) a jednání dne [datum] (čl.168pv), soud mohl pouze vypořádal hodnotu těchto věcí, které žalovaná užívala ke dni zániku SJM.

10. Další součástí vypořádávaného SJM (ad. 2) byly finanční prostředky na bankovním účtu č.ú.: [bankovní účet] u [právnická osoba], ke dni zániku manželství. Dle zprávy [anonymizováno] ze dne [datum] (čl.171) činil zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] částku 3.834,77 Kč a současným majitelem účtu je žalovaná.

11. Zásadním aktivem tvořícím součást zaniklého SJM účastníků byly nemovitosti (ad. 3). A to spoluvlastnický podíl ve výši [anonymizováno] k [anonymizováno] st.p. [číslo] jehož součástí je [anonymizována tři slova] [adresa] a [anonymizováno] p. [číslo] v kat. úz. a obci [obec], na [list vlastnictví]. Dále pozemky ve výlučném vlastnictví účastníků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v kat. úz. a [územní celek], na [list vlastnictví], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro kat. úz. a [územní celek] [list vlastnictví] (čl.7) a [list vlastnictví] (čl.8), kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícími [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] a kupujícími – někdejšími manželi [příjmení] (účastníky) a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] dne [datum] (čl.12), kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, a [jméno] [celé jméno žalované], jako prodávajícími a obcí [obec], jako kupující dne [datum] (čl.15), kupní smlouvy uzavřené mezi obcí [obec] jako prodávajícím a účastníky jako kupujícími dne [datum] (čl.17), vyplývá, že účastníci za trvání manželství nabyli do SJM ideální spoluvlastnický podíl ve výši [anonymizováno] k [anonymizováno] st.p. [číslo] o velikosti [výměra], jehož součástí je [anonymizováno] [adresa] ([anonymizována dvě slova]) a [anonymizováno] p. [číslo] o velikosti [výměra] ([anonymizováno]), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Sestra žalovaného pak nabyla zbývající ideální [anonymizováno] spoluvlastnického podílu k těmto nemovitostem, vše za kupní cenu 300.000 Kč. Od pozemku p. [číslo] byl pak citovanou kupní smlouvou ze dne [datum] oddělen od pozemku [číslo] geometrickým plánem [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] a prodán za cenu 40 Kč obci [obec], s právními účinky vkladu dne [datum]. Shora uvedenou kupní smlouvou uzavřenou mezi obcí [obec] a účastníky dne [datum], účastníci nabyli za cenu 3.360 Kč do výlučného vlastnictví oddělené, nově vzniklé [anonymizováno] p. [číslo] p. [číslo] st.p. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví], pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], s právními účinky vkladu ke dni [datum].

12. Ohledně stavebně technického stavu nemovitostí, zejména domu [adresa] v [obec], žalobce tvrdil (čl.53, čl.58pv, že po rozvodu manželství investoval do domu asi 90.000 Kč, rekonstruoval topení, kanalizaci, komín, dále dětský pokoj, hradil daň z nemovitosti a pojištění domu. Podrobně rozsah prací po zániku SJM specifikoval podáním z [datum] (čl.86) následovně: -) Komín 2. ústící do pokoje za kuchyní, byl opravován v části nad střešní krytinou - hlava komínu nad střechou z nových cihel, tepelná izolace, šlechtěná omítka, nerezový nástavec. -) Pokoj za kuchyní - jádrová a štuková omítka. Odvětrání drenážními trubkami pod podlahou, betonová podlaha. Protiradonová a tepelná izolace podlahy. Instalace plechový dvoutělesového radiátoru. -) Kuchyň - oprava omítky pod oknem a za kuchyňskou linkou, nanesením štukové omítky, instalace dvoutělesového radiátoru. -) Obývací místnost - oprava štukové omítky pod stropem, výměna jednotělesového radiátoru. -) Koupelna - napojení na hlavní kanalizační řad, montáž WC a rozvodů. -) Střecha - oprava části střešní krytiny a oplechování. -) Oprava vjezdové brány, výstavba nového oplocení a oprava stávajícího.

13. Žalovaná (podáním z [datum], čl.95) učinila nesporným z rekonstrukčních prací po zániku SJM pouze provedení oprav v koupelně.

14. Žalobce upřesnil prováděné rekonstrukce mj. po zániku SJM při jednání dne [datum] (čl.110pv a následující): V domě jsou 2 komíny, první, z něhož ústí krbová kamna z obývacího pokoje, byl opravován ještě za trvání manželství. Druhý komín ústící do pokoje za kuchyní, který byl užíván jako dětský pokoj [jméno] i [jméno], byl opravován v nadstřešní části. Došlo k úplnému odstranění cihlového komína nad střechou, žalobce použil nové cihly, na konec komínu byl umístěn nerezový nástavec. Dále žalobce provedl tepelnou izolaci šlechtěnou omítkou ve zděné části komínu. K opravám pokoje za kuchyní uvedl, že podlaha byla vytvořena tak, že s úrovní podlahy byl škvárobeton, nad ním tenká vrstva betonu. Po nastěhování účastníků se podlaha bořila a plesnivěla, proto žalobce po nastěhování podlahu zarovnal nivelační stěrkou, na kterou poté položili lino a na něj koberec. Po odstěhování žalované ([anonymizováno] [rok]) byly místnosti zavlhlé a zplesnivělé. Žalobce před rozvodem začal skopávat omítky, vykopal podlahu a škvárobeton a nechal to odvětrávat asi jeden rok. Po rozvodu provedl výkopy podél vnitřních, umístil tam drenážní trubky a vyústí přes obvodové zdivo, aby mohly základy větrat. Po celé podlaze umístil štěrk, na něj vylil beton, a na to umístil protiradonovou izolaci, pak umístil tepelnou izolaci z polystyrenu o šířce 5 cm, poté zde umístil fólii. Na fólii vložil kari sítě a armovací železné dráty, které zalil betonem (asi 8 cm). Na takto upravenou podlahu umístil koberec. Stejným způsobem provedl za trvání manželství úpravu podlahy v obývacím pokoji a kuchyni. V kuchyni nebylo možné provést odvětrávání drenážními trubkami. Žalobce odkopal přibližně 2/3 zvlhlé a plesnivé omítky, začal ještě před rozvodem a pak bylo třeba, aby to asi 1 rok celé vyschnulo. Stěny až po dokončení podlahy omítnul jádrovou omítkou a štukem. Před rozvodem byly radiátory 1 v pokoji za kuchyní, v kuchyni nebyl žádný, v obývací místnosti byl 1, v koupelně s WC byl 1 radiátor + 1„ žebřík“ a poslední radiátor byl v chodbě. Po rozvodu manželství nainstaloval celkem 3 radiátory s měděnými rozvody, do zadního pokoje za kuchyní, do kuchyně a do obývacího pokoje. Úpravy v kuchyni zahrnovaly rozvod teplo v měděných trubkách a instalaci radiátoru z plechu. Opravu omítky nanesením štukové omítky. V obývacím pokoji žalobce opravil popraskanou štukovou omítku na stěnách v části pod stropem. V koupelně někdy v roce 2015 nainstaloval těleso WC, vybudoval kanalizační odvod WC a jeho připojení na hlavní kanalizační řad (vnitřní rozvod odpadové vody a rozvodu až k hranici pozemku). K rekonstrukci střechy uvedl, že před rozvodem ČEZ prováděl navýšení kapacity elektrorozvodů a nad střechou domu [adresa] vedly rozvody. Když toto vedení odstranili ze střechy a vedli vedení v zemi, došlo k poškození střechy. ČEZ nebyl ochotný uznat svoji odpovědnost za škodu na střeše. Proto žalobce objednal pokrývače pana [příjmení], který po rozvodu opravil střechu včetně poškození způsobené ČEZem. Pokrývač vyměnil některé tašky, část hřebenu střechy a opravoval oplechování kolem komínu. Tyto práce si vyfakturoval (faktura [jméno] [příjmení], pokrývačství [obec a číslo], [číslo] na částku 19.600 Kč, ze dne [datum], čl.112). K vjezdové bráně žalobce uvedl, že za trvání manželství zde byla dvoukřídlá vchodová brána s menším a větším křídlem, z kovového rámu, v dolní části s plechovými výplněmi. Po obou Po levé straně vedl drátěný plot, po pravé straně dřevěný plot, který se již rozpadal.

15. Stavebně technický stav domu [adresa] žalobce doložil fotodokumentací (zejména fotografie v příl. čl.89 a CD s elektronickými snímky). Z fotografie z [datum] je patrný stav zejména vstupní brány, dále přední části domu a střechy. Z digitálních snímků z adresáře„ Oprava komín 2“ pořízených v době od [datum] do [datum], je zřejmé, že k přestavbě komínu 2 došlo nejdříve během [anonymizováno] [rok]. Na digitálních snímcích z adresáře„ Rozvod topení - radiátory“ pořízených v době od [datum] do [datum], je zobrazeno provádění rozvodu tepla do plechových panelových radiátorů s měděným rozvodem. Z digitálních snímků z adresáře„ vstupní brána“ pořízených v době od [datum] do [datum], je patrná kovová červená vstupní brána s částí s dřevěnou výplní a budování plotu od brány s kovovými sloupky, dřevěnou výplní a betonovou podezdívkou. Ze shora uvedených důkazů měl soud za prokázaný rozsah rekonstrukčních prací tak, jak je vymezil žalobce ve svém podání ze dne [datum] (čl.86). V tomto stavebně technickém stavu (bez rekonstrukcí po zániku SJM účastníků, ke dni [datum]) pak soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] ocenil nemovitosti v aktuálních obvyklých cenách (tedy ke dni rozhodnutí soudu).

16. Podle aktuální judikatury vyjádřené v rozsudku NS ČR sp.zn. 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28.4.2020 se při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. Pro ocenění věci je třeba vycházet z cen odpovídajících (ať již podle obecně závazných cenových předpisů, či vývoje cen věcí) cenám platným v době, kdy se provádí vypořádání. Jinak by byl jeden z manželů neodůvodněně zvýhodněn nebo znevýhodněn proti druhému, pokud by např. jenom v důsledku změny cenového předpisu se zvýšila cena rodinného domku nebo v důsledku snížené poptávky klesla cena ojetého osobního automobilu“. Toto judikatorní, avšak zákonem nevyjádřené pravidlo, nelze ovšem absolutizovat, neboť např. je-li předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví rozestavěný rodinný dům, jehož hodnota od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů do jeho vypořádání vlivem klimatických podmínek a jeho neudržováním a neužíváním oběma účastníky podstatně poklesla, musí tento pokles hodnota postihnout oba účastníky, ledaže by tento stav výlučně zavinil jeden z nich. V projednávané věci došlo po zániku SJM ke dni vypořádání nemovitosti k rekonstrukci domu [adresa], proto považoval soud za spravedlivé, aby stavebně technický stav oceňované nemovitosti byl určen stavem ke dni zániku SJM, nikoliv jejím stavem v době rozhodování soudu.

17. Žalobce předložil znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] znalce [jméno] [příjmení] (příl. čl.62) s doložkou dle §127a o.s.ř. (čl.80), kterým byly vypořádávané nemovitosti oceněny porovnávací metodou částkou dohromady 672.000 Kč. V ústním doplnění posudku. Znalec [příjmení] při jednání dne [datum] (čl.83pv) mj. uvedl ohledně určení hodnoty domu před rekonstrukcemi, že by to bylo problematické, patrně by byl schopen zjistit cenu, ale nevěděl, zda by byla správná, musel by k tomu mít seznam prací. Bylo by dost obtížné určit tržní cenu ke dni zániku manželství. Určovat to takto bez nemovitostí k porovnání, by bylo zcestné. Bez ohledu na výše uvedené, bylo ocenění nemovitostí nutno jednak aktualizovat a současně nemovitosti ocenit ve stavebně technickém stavu ke dni zániku SJM účastníků (s přihlédnutím k následným rekonstrukcím).

18. Žalovaná ohledně ceny nemovitostí předložila odhad tržní ceny [právnická osoba] ze dne [datum] (příl. čl.54) vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], podle kterého byla tržní cena spoluvlastnického podílu [anonymizováno] nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] ve výši 1.100.000 Kč. Odhad obsahoval pouze velmi stručný popis nemovitostí, bez uvedení jakékoliv metody k zjištění ceny (zejm. metody srovnávací). Dále předložila odborné stanovisko znalkyně [jméno] [příjmení], která hodnotí shora uvedený posudek znalce [příjmení] a odhad [anonymizováno] [příjmení] (čl.105).

19. K posudku znalce [příjmení] zde uvádí, že pokud byla provedena rekonstrukce či úpravy je třeba uvést, zda byly provedeny za trvání manželství či po rozvodu a kdy. Popis závad znalce [příjmení] je natolik závažný, že by rodinný dům musel být nezpůsobilý k bydlení. Sotva pak znalec mohl bez odborného posouzení specialistou tvrdit, že je narušená statika domu, v krovech a stropech je dřevomorka. Takový popis technického stavu domů se jí jevil jako účelový. Ačkoliv si oceňovaný objekt nemohla prohlédnout, jeví se cena dle posudku k [datum] ve výši 672 000 Kč, v době kdy ceny nemovitostí jsou hodně vysoko, nízká. Správně by mělo být provedeno ocenění podle stavu k roku [rok], v obvyklé ceně k datu projednávání, tedy současné ceně. K hodnocení Ing. [příjmení] (odhadu ceny [právnická osoba]) uvedla, že není zřejmé, jak dospěl k nabídkové ceně či ceně bez provize a zda [anonymizováno] [příjmení] nemovitost viděl na vlastní oči. Patrně však technický stav nemovitosti nebude tak špatný Přiklonila se k ceně stanovené [anonymizováno] [příjmení].

20. Znalec [příjmení] dne [datum] (čl.125pv) sdělil, že s ohledem na osobní situaci ([anonymizována dvě slova] [role v řízení]) nebude schopen vyhotovit během prázdnin posudek ohledně ceny nemovitosti ve stavu před její rekonstrukcí. Proto soud k zjištění takové ceny ustanovil znalcem zmíněného [celé jméno znalce].

21. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] znalce [celé jméno znalce] (čl.151), a vyjádření znalce ze dne [datum] (čl.218), měl soud za prokázanou obvyklou cenu všech sporných nemovitostí pomocí srovnávací metody, bez rekonstrukcí provedených po [datum], ve výši 1.200.000 Kč. Protože pozemky zapsané na [list vlastnictví] ve výlučném vlastnictví účastníků tvoří s nemovitostmi zapsanými na [list vlastnictví] pravidelný, oplocený funkční celek, nebylo možno odděleně oceňovat spoluvlastnický podíl pozemků [číslo] s domem [adresa] a p. [číslo] zbývající [anonymizováno] na [list vlastnictví]. Samostatným oceněním by nemohlo dojít k řádnému ocenění nemovitostí, užívaných jako funkční celek, tak aby odpovídalo obvyklé hodnotě. Při jednání konaném dne [datum] (čl.168pv) učinili účastníci nesporným, že 2/3 ze zjištěné hodnoty nemovitostí je obvyklou cenou spoluvlastnického podílu 2/3. Jak bylo výše uvedeno pozemky p. [číslo] těsně přiléhají k stavebnímu [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] (stp. [číslo] p [číslo]) a jako příslušenství [anonymizováno] s [anonymizováno] a [anonymizováno] tvoří funkční celek, samostatné ocenění by vedlo k zavádějícímu zjištění obvyklé ceny (obdobně jako ohodnocení součásti věci). Soud proto určil obvyklou cenu vypořádávaných nemovitostí jako 2/3 z ceny všech nemovitostí zjištěné znalcem, tedy částkou 800.000 Kč. Účastníci byli ve shodě, že nemovitosti mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalobce.

22. Další položkou vypořádávaného SJM (ad. 4) byly práva a povinnosti vyplývající ze společného dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru uzavřené účastníky a [právnická osoba] [číslo] dne [datum], včetně úhrad žalobce na tento společný dluh od zániku SJM do doby rozhodnutí soudu. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] jako věřitelem a účastníky a [jméno] [celé jméno žalované] [datum], jako dlužníky dne [datum] (čl.20) vyplývá, že účastníci a [jméno] [celé jméno žalované] uzavřeli smlouvu o hypotéčním úvěru za účelem koupě nemovitostí ([anonymizováno] st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova] [adresa] a [anonymizováno] p. [číslo] v kat. úz. a obci [obec]) ve výši 200.000 Kč, který měli čerpat do [datum], a od [datum] splácet s 9,10% úroky p.a. v měsíčních splátkách splatných do 25. dne v měsíci ve výši 1.813 Kč. Účastníci učinili nesporným (při jednání dne [datum], čl.51pv), že prostředky z úvěru od [anonymizována dvě slova] ve výši 200.000 Kč byly použity na nákup ideálního podílu [anonymizována dvě slova] st. p. [číslo] s [anonymizována dvě slova] [adresa] a [anonymizováno] p. [číslo] v kat. úz. [obec]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] (čl.146, 147) vyplývá, že dluh z hypotečního úvěru dle smlouvy [číslo] (č.účtu [bankovní účet]) ze dne [datum] ke dni [datum] činil na jistině 87.495,05 Kč a úrocích 333,38 Kč. Úvěr byl k [datum] doplacený a uzavřený. V pravidelných splátkách byla uhrazena od [datum] do [datum] částka celkem 95.718,85 Kč. Polovina této částky hrazené po zániku SJM žalobcem činí 47.859,43 Kč.

23. Následující předmětem vypořádání (ad. 5) je vnos žalobce 50.000 Kč z jeho výlučného vlastnictví do opravy, údržby nemovitosti v SJM. Uvedenou částku nabyl žalobce prodejem vozidlo [příjmení] [příjmení] před rokem [rok], které vlastnil před uzavřením manželství.

24. Při jednání dne [datum] (čl.51pv) žalobce tvrdil, že před uzavřením manželství vlastnil vozidlo [příjmení] [příjmení], které před rokem [rok] prodal za 50.000 Kč Tyto prostředky investoval do opravy, údržby nemovitosti. Žalovaná k tomuto nároku uvedla, že je nesporné, že před uzavřením manželství vlastnil žalobce stříbrný vůz [příjmení] [příjmení], který prodal za trvání manželství. Žalovaná však (jak shora uvedeno) ve vyjádření v žalobě z [datum] (čl.32) odmítla, že by 50.000 Kč žalobce investoval do nemovitostí v JSM. Žalobce v podání ze dne [datum] (čl.57) doplnil skutková tvrzení tak, že 50.000 Kč získal prodejem osobního vozu [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Vozidlo prodal [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum], za 38.000 Kč. Kupní cenu zaplatil dne [datum] ve výši 26.000 Kč a dne [datum] ve výši 12.000 Kč. Jelikož kupující neměla dostatek peněz, zakoupil od ní žalobce [anonymizována tři slova], [registrační značka], resp. vůz obdržel jakožto kompenzaci ve výši 12.000 Kč. Z výše uvedených tvrzení vyplývá, že žalovaný získal koupí hotovost 38.000 Kč, která netvořila součást SJM účastníků, a ohledně vozidla [anonymizována dvě slova] L, [registrační značka] neuvedl ničeho dalšího (přestože byl při jednání konaném dne [datum] poučen dle § 118a o následcích nedoplnění skutkových tvrzení a důkazů o jeho vnosu 50.000 Kč do SJM a shora uvedené uvedl v koncentrační lhůtě). Žalobce k vnosu výlučných prostředků do SJM dále tvrdil (čl.55), že V uvedené době byly provedeny zcela nové rozvody elektřiny. domu [adresa] svépomocí s pomocí řemeslníka [jméno] [příjmení]. Za elektromateriál zaplatil 8.183 Kč, práci v hotovosti 4.000 Kč. Dále asi v roce [rok] rekonstrukce, výměna rozvodu vody v celém domě, svépomocí žalobcem. Žalobce uhradil za materiál následující částky: 3.556 Kč na základě faktury ze dne [datum], 760 Kč na základě faktury ze dne [datum], částky 37 Kč, 228 Kč, 38 Kč, 309 Kč, 195,50 Kč, 24 Kč, 134,70 Kč, 347 Kč a 530 Kč, a konečně částku 4.015 Kč dle faktury ze dne [datum]. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím – žalobcem a kupující [jméno] [příjmení] dne [datum] vyplývá, že žalobce kupující prodal vůz [příjmení] [příjmení], [registrační značka] za 38.000 Kč, splatnou dne [datum] ve výši 26.000 Kč a dne [datum] ve výši 12.0000 Kč. Ohledně shora uvedeného vnosu žalobce byl vyslechnutý svědek [jméno] [příjmení] (čl.70), který si však žádné podrobnosti ani zda žalobci pomáhal s rekonstrukcí, nevybavil. Z faktury spol. [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum] (příl. čl.62) vystavenou na částku celkem 8.183 Kč za elektroinstalační součástky nevyplývá, kdo byl jejím příjemcem. Z pokladních dokladů na částky 228 Kč, 2.940 Kč, 200 Kč, 550 Kč, 747 Kč, 24 Kč, 195,50 Kč, 309 Kč, 38 Kč, dodejky na částku 3686 Kč (všechny shora uvedené vystaveny v období září 2001), dále faktury č. [rok] z [datum] na částku 4.015 Kč, 86 Kč, faktury č. [rok] ze dne [datum] na částku 1.916 Kč, faktury č. [rok] ze dne [datum] na částku 760 Kč a faktury č. [rok] ze dne [datum] na částku 1.236 Kč (vše v příl. čl.62), nevyplývá osoba příjemce, odběratele. Ze shora uvedených tvrzení i důkazů vyplývá, že žalobce tedy vnést ze svých výlučných finančních prostředků pouze částku 38.000 Kč. Z předložených pokladních dokladů a faktur však nevyplývá, že plátcem byl právě žalobce a s ohledem na skutečnost, že finanční prostředky získal do srpna 2000, není zde ani bezprostřední časová souvislost s nákupy materiálu použitého na rekonstrukci domu [adresa] během září 2001 a později (po více než roce). Soud proto nemohl mít vnos žalobce z jeho výlučných prostředků do majetku v SJM (domu [adresa] v [obec]) za prokázaný.

25. Dalším nárokem k vypořádání zaniklého SJM účastníků byla práva a povinnosti vyplývající z ze společné půjčky účastníků od [právnická osoba] ve výši 150.000 Kč ze dne [datum], za účelem pořízení automobilu, a to a vypořádání částky, kterou na společnou půjčku hradil žalobce od doby zániku SJM do současnosti. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a účastníky ze dne [datum] (čl.174) vyplývá, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout účastníkům úvěr ve výši 150.000 Kč do [datum], který měli účastníci splácet v pravidelných splátkách ve výši 2.933 Kč od [datum] vždy do 20. dne v měsíci. Dle vyjádření žalované (čl.33) se jednalo o půjčku 150.000 Kč na koupi ojetého vozu [anonymizováno], který užívá žalobce i s vozíkem. Žalobce v podání ze dne [datum] (čl.58pv) tvrdil, že si účastníci pořídili [datum] osobní [anonymizováno 5 slov], prostřednictvím autobazaru [příjmení] a [právnická osoba], za cenu 132.000 Kč. Kupní cena byla financována z úvěru ve výši 150.000 Kč, z toho 18.000 Kč bylo použito na autopříslušenství a spotřebováno v domácnosti. Jelikož však vozidlo vykazovalo závadu, bylo vráceno, nicméně již se ztrátou 10.000 Kč, které byly investovány např. do pneumatik apod. Následně bylo namísto uvedeného vozidla pořízeno vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], v hodnotě 128.000 Kč, na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. V podání žalobce ze dne [datum] (čl. 58pv) dále tvrdil, že úvěr byl po celou dobu splácen výhradně z jeho strany. Ke dni zániku manželství byl nedoplatek na úvěru [číslo] a dluh tento byl doplacen ke dni [datum] z výlučných prostředků žalobce, který jej hradil samostatně v celkové částce 50.597 Kč. Při jednání dne [datum] (čl.169) konečně učinili účastníci nesporným, že žalovaný uhradil na společný dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené s [právnická osoba] dne [datum], po zániku SJM do zániku dluhu [datum], částku celkem 50.597 Kč. Předmětem vypořádání je proto žalobcem uhrazených prostředků na společný dluh, tedy částka 25.295,50 Kč ve prospěch žalobce.

26. Poslední skutečností k vypořádání zaniklého SJM účastníků byl návrh žalobce na disparitu vypořádacího podílu. V žalobě žalobce tvrdil, že rodinný dům byl po opuštění ze strany žalované velice zdevastován, v době odchodu žalované nebyla provedena rekonstrukce, kterou následně prováděl žalobce sám, čímž zhodnotil spoluvlastnický podíl účastníků na nemovitosti. Třetí spoluvlastník RD (podíl [anonymizováno]) paní [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] se nikdy nepodílela na financování nemovitosti ani na její rekonstrukci. Vypořádací podíl na zaniklém SJM je požadován tak, že žalobce uhradí na hodnotě podílu žalované částku sníženou z důvodu, že žalovaná se nepodílela na udržení rodinné domácnosti žádným způsobem, a to ani zabezpečením rodinné domácnosti či starostlivostí o nezletilé společné děti.

27. V doplnění skutkových tvrzení ohledně disparity vypořádacího podílu ze dne [datum] (čl.182) žalobce tvrdil, že -) žalovaná opustila společnou domácnost v rodinném domě a odstěhovala se ke rodičům v polovině [anonymizováno] [rok]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] byl svěřen do péče otce a nezl. [celé jméno žalované], [datum narození] do péče matky. Následně bylo opakovaně rozhodováno o výživném a změně výchovného prostředí nezl. [jméno], která byla následně svěřena do střídavé péče (R [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]), do výlučné péče otce byla nezl. [jméno] svěřena až rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze [datum rozhodnutí]. -) žalovaná se nedostatečně účastnila na společné péči o nezl. děti, které v době již před rozvodem. -) žalovaná opustila domácnost v hrozném a zanedbaném stavu, kdy odstěhovala z domácnosti fakticky vše včetně lednice a mrazáku s potravinami pro děti a celou rodinu. Proto žalobce musel postupně celý dům sanovat, ošetřit, vymalovat, aby vytvořil hygienicky vhodné prostředí pro dítě. -) sama žalovaná v rozvodovém řízení uvádí, že jednou z příčin rozvodu bylo špatné hospodaření s finančními prostředky z její strany. -) žalobce hradil společné dluhy manželů, zejména na úvěr na auto ve výši 50.597 Kč, podílel se na rekonstrukci domu vnosem ve výši 50.000 Kč, ke které žalovaná žádným způsobem nepřispěla. -) žalovaná nikdy ani nepřispěla na údržbu, nutné opravy, nezajímalo ji nic ohledně stavu nemovitosti, jejím jediným cílem je získat finanční prostředky, nikdy nehradila žádné finanční prostředky na společné závazky.

28. K shora uvedeným tvrzením navrhl zmiňované rozsudky - [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], fotografie stěhování žalované a výslech syna účastníků [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalobce poukazoval na rozsudek NS ČR z 22.08.2011, sp.zn. 22 Cdo 3110/2010, dle kterého samotné příčiny rozvratu manželství nejsou významné pro stanovení výše podílů manželů na jejich vypořádaném SJM, avšak pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péče o rodinu. Dle žalobce jsou naplněny obě judikované podmínky, kdy příčiny rozvratu manželství ovlivnily péči o rodinu, které jsou patrné do dnešního dne, a zároveň se projevily v hospodaření se společným majetkem. V obou případech je nutno přihlédnout k úsilí žalobce, který se dlouhodobě staral a stará jak o nezl. dítě, tak o udržení či zhodnocení nemovité věci, na což žalovaná ničím nepřičinila. Žalovaná bez důvodu přijatelných z hlediska dobrých mravů společnou domácnost i péči o nezletilé děti zanedbávala, a to z pohledu možností, které je po žalované možné spravedlivě požadovat. Je běžné, že je v manželství kompenzováno zajištění hmotných potřeb pro rodinu jedním z manželů, a péčí o rodinu druhým z manželů (rozhodnutí NS ČR z 28.11.2012, sp.zn. 22 Cdo 1096/2011). Avšak z následného vývoje rozhodování o péči o nezl. dětech je patrné, že žalovaná nevynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo a je možné požadovat.

29. Žalovaná k disparitě vypořádacího podílu uvedla (v podání z [datum], čl.189), že pro požadovanou disparitu podílů žalobce účelově interpretuje rozsudky soudů o výchově a výživě nezletilé dcery účastníků, [celé jméno žalované], [datum narození]. [příjmení] [jméno] byla rozsudky [příjmení] [okres] č.j. [spisová značka] ze dnů [datum rozhodnutí] a [datum] svěřena do výlučné péče matky a do střídavé péče nebyla nikdy svěřena, neboť rozsudek [příjmení] [okres] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl zrušen rozsudkem KS v [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. A tímto rozsudkem odvolacího soudu byla nezl. [jméno] i nadále ponechána ve výlučné péči matky. Ke změně došlo až rozsudkem KS v [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byla nezl. [jméno] svěřena do výlučné péče otce. K tomuto rozhodnutí dospěl soud poté, kdy nezletilou [jméno] vyslechl a kdy vyjádřila své přání být u otce, a to zejména poté, kdy mezi ní a matkou vznikl konflikt kvůli kocourovi, kterého si z rodinného domu z [územní celek] přinesla do bytu v [obec], který matka dlouhodobě užívá a kde s ní společně bydlela. Fakticky se u otce nezletilá zdržovala od září 2020. Ze Nezletilá [jméno] byla ve výlučné péči matky od [anonymizováno] [rok], kdy se odstěhovala z rodinného domu v [obec]. Žalovaná se tedy o nezletilou starala výlučně právě od [anonymizováno] [rok] až do [anonymizováno] [rok], ([anonymizováno] let). I přes nesouhlas žalobce dosáhla přestupu nezletilé dcery do speciální ZŠ, speciální praktické školy, rozsudkem [příjmení] [okres] č.j. 99 P 128/2016 ze dne 11.7.2017, kterým bylo rozhodnuto, že soud uděluje za otce souhlas s přestupem nezletilé [jméno] do [anonymizováno] [ulice a číslo]. Důvodem přestupu nezletilé byla skutečnost, že v běžném typu základní školy byla nezletilá neúspěšná a oběma rodičům bylo znaleckým posudkem a vyjádřením znalkyně doporučeno, že nezletilá musí školu opustit, neboť je v ní nadlimitně stresována a ponižována. I když nezletilá měla skoro 100 % docházku v běžné ZŠ dosahovala spíše slabších výsledků. Pokud se otec snaží tvrdit, že nezletilá [jméno] v případě výchovy matkou dosahovala špatných výsledků ve škole, opak je pravdou. Ze zpráv speciální ZŠ vyplývá, že se po přestupu nezletilé na tuto školu se její prospěch výrazně zlepšil a byl i zjištěn zájem matky o nezletilou dceru. V období 9 let, kdy měla žalovaná nezl. [jméno] ve své péči, došlo zejména ve studijních výsledcích nezletilé k podstatnému zlepšení. Pokud si toto zlepšení snaží přivlastnit otec, je to v evidentním rozporu se skutečností. Žalobce poněkud absurdně argumentuje tím, že on sám hradil společné dluhy manželů, přičemž žalovaná nikdy nepřispěla jakoukoliv částkou na údržbu, nutné opravy, nezajímalo ji nic ohledně stavu nemovitosti, jejím jediným cílem je získat finanční prostředky. Na druhé straně sám žalobce uvádí, že žalovaná neměla žádné příjmy a žalobce měl příjmy nedostatečné k tomu, aby jim byl poskytnut dostatečný úvěr (zřejmě za účelem zakoupení nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání). Tvrzení, že žalovaná se neúčastnila vedení společné domácnosti je účelové až demagogické. Pokud účastníci žili ve společné domácnosti žalovaná vařila, uklízela, starala se o nezletilé děti, a to i poté, když nastoupila do zaměstnání. I z hlediska přirozené dělby práce mezi mužem a ženou se očekává, že muž bude zvládat nejrůznější řemeslné práce spojené s opravou a údržbou rodinného domu a matka bude vykonávat právě ostatní nezbytné činnosti, uvedené shora. Není tedy možno poukazovat na to, že i v průběhu trvání manželství žalobce ze svých příjmů za trvání společného hospodaření hradil některé pohledávky a investoval do opravných prací na nemovitostech. Žalovaná tedy uvedená skutková tvrzení považuje za zcela účelově zkreslená právě ve snaze dosáhnout disparity podílů a takové rozhodnutí soudu, kterým bude žalobce zcela výrazně, avšak nedůvodně zvýhodněn.

30. Žalobce v účastnické výpovědi (čl.69) uvedl, že se z žalovanou seznámil asi rok a půl před svatbou, oba byli svobodní a bezdětní. Začali bydlet v [obec] u rodičů žalované a asi po půl roce se odstěhovali kvůli nesrovnalostem v rodinných vztazích. Následně se odstěhovali do podnájmu v [obec], kde bydleli bez placení nájmu, jen za opravy a údržbu. Asi 4 měsících se vrátili zpátky do [obec], kde bydleli do narození syna. Z manželství se narodil syn [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a dcera [celé jméno žalované], [datum narození]. Do rodinného domu [adresa] [obec], se nastěhovali v létě [rok]. Dům byl v dezolátním stavu, dřevěné podlahy byly shnilé, elektroinstalace vypálená, rozvod vody byl omezen na jednu trubku do koupelny, čerpadlo na vodu bylo spálené. Dům byl vybaven jen velmi starým nábytkem. Rozvod vody se společně s elektřinou prováděl v roce [rok] - [rok]. Ke společnému hospodaření žalobce při jednání dne [datum] (čl.76) uvedl, že v době, když se účastníci seznámili, pracoval jako truhlář ve [anonymizováno] s příjmem asi 6 až 8 000 Kč čistého. Žalovaná studovala [ulice] [anonymizována dvě slova] v [obec]. Po ukončení studia začala pracovat v administrativě u [anonymizována dvě slova] v [obec] [ulice], později v kantýně. Její příjem byl určitě nižší než žalobcův. Od roku [rok] pracoval žalobce v [anonymizováno] jako skladník s příjem asi 15 až 16 000 čistého. V roce [rok] se účastníkům narodil syn a žalovaná byla 4 roky na mateřské dovolené. Před narozením dcery chvíli pracovala na zkrácený pracovní poměr v cukrárně [příjmení] [příjmení], kde brala asi 3 700 Kč čistého. I s dcerou byla 4 roky na mateřské dovolené. Když byla na mateřské, brala přídavky na dítě a na mateřskou, jejich výši mu nesdělovala, vždy od něj chtěla peníze na domácnost. V době, kdy bydleli u rodičů žalované, jim platil měsíčně 2 500 Kč až možná 4 000 Kč. V létě [rok] koupili dům [adresa] a až po rekonstrukci následujícího roku se tam nastěhovali. Na nákup nemovitosti si vzali půjčku 200 000 Kč. Žalobce měl našetřeno z oprav aut, zaplatil 10.000 Kč jako polovici nákladů na svatbu. Zbytek ušetřených peněz použil na opravu domu. V té době, když probíhaly rekonstrukce, účastníkům nikdo finančně nevypomáhal. K průměrným měsíčním nákladům domácnosti po účastníci nastěhovali do domu v [adresa], uvedl, že hradil zálohy na elektřinu 1.300 Kč jednou za dva měsíce, poplatky za odvoz odpadů, za psy apod. Žili skromně, celkové náklady na domácnost za stravu, oblečení činily s jedním dítětem asi 6 000 Kč, po narození dcery kolem 8 000 Kč, Žalobce měsíčně manželce dával pevnou částku, téměř všechny peníze, co zůstaly po zaplacení nákladů za elektřinu, poplatky, benzín apod. Manželka se o náklady na bydlení moc nestarala, nakupovala jenom potraviny nebo pro sebe boty apod. Později se stávalo, když žalobce viděl, že děti už mají ošoupané oblečení nebo boty, tak je nakoupil sám a manželce dal o to menší částku. Žalobce nedokázal sdělit, kolik průměrně dával měsíčně manželce, když bylo třeba něco udělat na baráku, takto dával do baráku. Při jednání [datum] (čl.110) žalobce tvrdil, že žalovaná v domě [adresa] v [obec] bydlela do [anonymizováno] [rok], poté se odstěhovala k rodičům.

31. Žalobce dále vypověděl (při jednání dne [datum], čl.215), že obývané v domě [adresa] bylo jen přízemí, v podkroví byl jeden pokoj na letní bydlení. V přízemí byl byt o velikosti 2+1, tedy obývací pokoj, dětský pokoj a koupelna bez WC, který nainstaloval až po rozvodu. Tehdy účastníci užívali suchý záchod na dvoře. Žalovaná v [anonymizováno] [rok] se odstěhovala s dcerou. Syn tehdy žalobci volal, že s matkou přijelo nákladní auto, že mi to tam vybílí. Přijela také tchýně žalobce, bratr žalované, zaměstnanec bratra žalované a přítel žalované. Proto žalobce zavolal policii, aby přijeli ještě před jeho příjezdem z práce, ti mu však sdělili, že jde o občanskoprávní věc a že nepřijedou. Po příjezdu žalobce, který vykázal všechny osoby kromě mé manželky, začala potyčka ze strany tchýně a nato zavolali policii, která přijela. Manželka od [anonymizováno] [rok] pracovala jako prodavačka v [jméno] v [obec] ve [část obce], její příchody do domácnosti se stále zpožďovaly a o domácnost se prakticky nestarala. V domácnosti pak nedělala nic, jezdila furt pryč do zaměstnání či za přítelem, který nebyl jen jeden. Celý rok [rok] se žalovaná izolovala v zadním dětském pokoji, který užívala s dětmi. Stalo se, že jsem si zamykal své věci, aby mi je neodcizili v garáži, nějaký někdejší přítel žalované pak rozkopl dveře do sklepa. Nádobí bylo plesnivé, byly špinavé skříně, bylo to plesnivé. Manželka snad každý den zalévala květiny, všude po zdech, nábytku byla voda. Mám za to, že si připravovala situaci, aby mohlo dojít k odebrání dětí do její péče. Nejhorší byl dětský pokoj, kde v roce [rok] žila žalovaná s dětmi. Postupně balila své věci do pytlů a připravovala se patrně k odstěhování. Byly tam plísně, mokré stěny i děti měly mokré šaty nebo některé části oděvů byly plesnivé. Žalobce to řešil tak, že uklízel a musel jsem kromě svého zaměstnání a opravy nemovitosti zastoupit i tuhle ženskou práci. Když uklidil, byl po jeho návratu z práce všude nepořádek, přelité květiny, voda na zdech nebo na koberci apod.. Stěhování žalobce zachytil na fotografie (příl. čl.89).

32. Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (čl.193) byl tehdy nezletilý [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] svěřen pro dobu před a po rozvodu do péče otce a nezletilá [celé jméno žalované], [datum narození] svěřena pro dobu před a po rozvodu do péče matky. Nad výchovou obou nezletilých dětí byl stanoven dohled. K odvolání otce [název soudu] rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrdil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích, kterými byla nezl. [jméno] svěřena do výchovy matce, a kterým byl nad její výchovou stanoven dohled. Napadený rozsudek ve výroku, kterým byl stanoven dohled nad výchovou nezl. [jméno], byl změněn tak, že se dohled nestanovuje. Ohledně výživného obou rodičů a nákladů řízení byl rozsudek prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č.l. 200) schválil soud rodičovskou dohodu, kterou se otec zavázal přispívat na výživu nezl. [jméno] částkou 2 000 Kč měsíčně, matka nezl. [jméno] částkou 1 000 Kč měsíčně, a to pro dobu před i po rozvodu. Podle rodičovské dohody byl upraven styk otce s nezl. [jméno]. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č.l. 202), byl návrh otce na svěření nezl. do výlučné péče otce zamítnut, nezl. byla svěřena do střídavé péče a oběma rodičům bylo stanoveno výživné (matce ve výši 2 000 Kč měsíčně, otci 3 000 Kč měsíčně). K odvolání obou rodičů rozhodl [název soudu] rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č.l. 205) tak, že napadený rozsudek soudu prvého stupně změnil tak, že návrh na změnu výchovného prostředí nezl. [jméno] se zamítá. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č.l. 207) byla nezl. [jméno] svěřena do střídavé péče a rozhodnuto o výživném obou rodičů (matka 2 000 Kč měsíčně, otec 4 000 Kč měsíčně). K odvolání otce [název soudu] rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č.l. 210) změnil napadený rozsudek tak, že nezl. [jméno] svěřil do výlučné péče otce, matce stanovil výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně spolu s rozhodnutím o dlužném výživném. Pro rozhodnutí o disparitě vypořádacího podílu byly pro soud podstatné zejména opatrovnické rozsudky, které se týkaly soužití účastníků a nezl. dětí za trvání manželství účastníků, zejména do odchodu žalované v prosinci 2011 ze společné domácnosti. Tento stav ilustruje zejména rozsudek zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]. Podle odůvodnění tohoto rozsudku návrh na úpravu výchovy a výživy pro dobu před i po rozvodu podal nejprve otec, který uvedl, že manželství je významně narušeno a směřuje k ukončení. Návrh byl podán zejména proto, že se otec od dětí dozvěděl, že matka hodlá ukončit soužití ve společné domácnosti a připravuje jejich odstěhování, s čímž otec zásadně nesouhlasil. Řadu měsíců nefunguje komunikace rodičů. Matka byla do roku [rok] v domácnosti na rodičovské dovolené otec zajišťoval veškeré rodinné příjmy, hradil hypotéku, volný čas trávil převážně prací na domě a s dětmi. Od doby, co je matka zaměstnána, zajišťuje péči o děti převážně otec s tím, že matka si vyhradila dohled nad studiem nezl. syna. Otec nechtěl ztratil možnost děti vychovávat a pečovat o ně, měl obavy, že matka mu neumožní kontakt s nezl. dětmi, neboť s ním vůbec nekomunikuje. Je schopen se o děti zcela postarat. Měl zájem na tom, aby matka měla s dětmi pravidelný kontakt, ovšem nesouhlasil s tím, aby za situace, kdy se odstěhuje ze společné domácnosti, byly děti v péči cizích osob namísto v jeho péči. Matka během posledního roku v důsledku svého pracovního a psychického vytížení reaguje velmi nepřiměřeně a nezodpovědně ve vztahu k dětem a bere na sebe závazky formou různých půjček, aniž by ho o tom informovala. Navrhoval svěření obou dětí do své péče. Rovněž matka podala návrh na úpravu výchovy a výživy nezl. dětí na dobu před i po rozvodu. Uvedla, že problémy v manželství nastaly přibližně od roku [rok], kdy se začal otec měnit. Za posledních roku se situace natolik vyhrotila, že otec s matkou nekomunikuje, nestará se o nezl. děti, nepodílí se na jejich výživě. Matka s otcem žili ve společné domácnosti do [anonymizována dvě slova] [rok], kdy se matka odstěhovala ke svým rodičům. Matka již delší dobu nemohla snášet neustálé psychické ataky otce vůči její osobě, čímž trpěly i nezl. děti, a proto se rozhodla, že ze společné domácnosti odejdou. V této době podle názoru matky si otec uvědomil, že matka skutečně se chce rozvést a začal projevovat nebývalý zájem o své děti, kdy si je začal naklánět na svoji stranu různými sliby a koupí drahých dárků. Náhlý zájem o nezl. děti ze strany otce považuje matka pouze za dočasný a účelový, v jeho jednání lze spatřit snahu co nejvíce ublížit matce prostřednictvím jejich dětí. Matka v současné době žije s dcerou u svých rodičů, při odchodu byl nezl. [jméno] zmanipulován svým otcem tak, že se rozhodl u otce zůstat. Matka na něj nechce vyvíjet stejný nátlak a přesvědčovat je a slibovat jim dary, nechce očerňovat otce, proto se rozhodla, že bude názor a přání nezl. [jméno] respektovat. Po určité době by mohlo dojít k tomu, že chlapec by si uvědomil, že matka má o něho zájem a proto navrhovala, aby obě děti byly svěřeny do její péče na dobu před i po rozvodu a otci stanoveno výživné. Z výpovědi obou rodičů bylo zjištěno, že vzájemné vztahy do současné doby se neurovnaly, naopak neustále dochází k různým vzájemným atakům, situace se ustálila v tom směru, že nezl. syn nadále je v péči otce, dcera v péči matky. Probíhá styk mezi nezl. dcerou a otcem, neboť nezl. k otci jezdí bez problémů a ani matka v tomto směru nedělá žádné problémy. Pokud se týče chlapce, ten odmítá jakýkoliv styk s matkou a matka i s ohledem na závěry znaleckého posudku dospěla k závěru, že v současné době nemá smysl chlapce přemlouvat, násilím docilovat toho, aby chlapec na návštěvu jezdil, takže dá se říci, že tomu nechala volný průběh. Pokud se týče výchovy nezl. dětí, tam se stanovisko ze strany otce nezměnilo ani po znaleckém posudku, kdy otec setrval na svém návrhu, tzn. obě děti do své péče, kdy poukazuje na to, že on je vhodnější vychovatel pro nezl. děti, má k nim silný citový vztah.

33. Soud nechal vypracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], z jehož závěru vyplynulo, že vztah chlapce k jeho rodičům se vyznačuje výraznou odlišností jeho postojů a jednání vůči nim. Zatímco se svým otcem se výrazně ztotožňuje a je identifikován, vůči matce je kritický a odmítavý. Je jí ochoten akceptovat převážně pouze podmínečně. Nezletilá rovněž ve svých vyjádřeních a postojích upřednostňuje otce. Její výhrady vůči matce se primárně týkají výchovného stylu, pro který je příznačná zvýšená přísnost a emočně vypjatější atmosféra. Na druhé straně však v prostředí u matky pobývá již řadu měsíců a tyto poměry akceptuje, přičemž nebylo prokázáno, že by tato skutečnost negativně ovlivňovala její vývoj. Na ten naopak neblaze působí střety a konflikty rodičů. Otec nezl. dětí usiluje o jednotnost svého působení na obě děti, přičemž se mu to vzhledem k okolnostem nedaří. V případě nezl. syna dosahuje svým působením cílům, které si vytýčil. U dcery se snaží dosáhnout omezení výchovného vlivu matky, vůči kterému má výhrady. Matčin přístup k dětem je odlišný. V případě nezl. syna se blíží rezignaci a další vývoj vztahu ponechává v zásadě na jeho zájmu a vůli. Své rodičovské působení orientuje prakticky výhradně na nezl. dceru, se všemi pozitivními i negativními důsledky tohoto přístupu.

34. Při ústním jednání znalec setrval na závěru svého znaleckého posudku, že v daném případě by nebylo v rozporu se zájmem dětí, pokud by došlo k jejich rozdělení (dcera u matky a syn u otce), jelikož nezletilá již delší dobu žije u matky, mezi matkou a dcerou je silné citové pouto. Je velice nutné, aby probíhal styk mezi dětmi. Pokud se týče ovlivňování dětí, znalec již uvedl, že syn je ovlivňován otcem zejména po odchodu matky matka ze společné domácnosti. Otec se jeví jako rozporuplnější, jestliže vystupuje smířlivě, když má zájem o nekonfliktní situaci a na druhou stranu prosazuje svoje cíle a své zásady. Ani jeden z rodičů není ideálním rodičem, který by byl vhodnějším a lepším vychovatelem, než druhý z rodičů. Pokud se týče fyzického násilí, nezletilá uvedla, že matka ji bije, ovšem nespokojenost může být ovlivněna i postojem otce a bratra. Na druhou stranu znalec uvedl, že pozoroval matku i nezletilou a bylo vidět, že mezi nimi výrazný negativní vztah není, spíše naopak. Prostředí, ve kterém nezletilá v současné době žije již delší dobu, neovlivnilo nějakým způsobem negativně psychiku nezletilé. V současné době je vidět, že matka již pociťuje ztrátu vlivu na výchovu nezl. syna a z tohoto důvodu se více prohloubil vztah k nezl. dceři. Pokud by matka ztratila vliv i nad výchovou nezl. dcery, mohlo by to skutečně vést k její destabilizaci. Na závěr znalec uvedl, že pokud by byla připuštěna varianta, že děti zůstanou v péči otce, nelze vyloučit, že by mohlo dojít i ze strany dcery k odmítání matky. V pohovoru s nezl. [jméno] uvedla, že chce zůstat s maminkou, i když ví o tom, že bratr chce zůstat u otce. Ani jí neřekl z jakého důvodu. U maminky je spokojená, u tatínka také a chtěla by k němu jezdit na návštěvu. Nezl. chlapec při pohovoru setrval na svém názoru, že chce zůstat u otce a chtěl by, aby zde byla i jeho sestra. Ze zprávy [anonymizována tři slova] [obec], kam v současné době dochází nezletilá bylo zjištěno, že bývá nesoustředěná a nepozorná, často vydává různé zvuky, používá i vulgární slova, někdy se chová agresivně vůči svým spolužákům. Když ví, že udělala něco špatného, sklopí oči a mluví potichu. Vůči učitelům je hodně sdílná, učitelkám i přes upozornění stále tyká. Pokud se týče spolupráce s rodinou, matka reaguje na zápisy v notýsku, většinou si nezl. chodí vyzvedávat osobně, otec třídní učitelku 3x vyhledal ve škole, 2x telefonoval a informoval se na prospěch a probírané učivo. Dle názoru učitelky otec někdy zveličuje a překrucuje podané informace. Jakékoliv nesprávné chování či špatný prospěch nezletilé dává za vinu matce. Nezl. si na matku nikdy nestěžuje. Při převlékání na tělesnou výchovu si nikdy nevšimla žádných modřin či stop po fyzickém týrání, do školy chodí upravená. Ze zprávy ze školy v [obec], kam chodí nezl. chlapec, bylo zjištěno, že za nekázeň a pozdní příchody na vyučování mu byla udělena ředitelská důtka. V aktuálním stavu chování je vidět zlepšení po ředitelské důtce. Má problémy v anglickém jazyce matematice a češtině, ostatní předměty jsou bezproblémové. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu čj. 18Co 163/2013-235 ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že rodiče nezletilých spolu nežijí od [datum] ve společné domácnosti, když matka se s nezletilou dcerou odstěhovala ke svým rodičům. [příjmení] [jméno] [anonymizováno] u otce. Sourozenci jsou tak již téměř rok a půl rozděleni. Otec se s nezl. [jméno] stýká od pátku do neděle jednou za čtrnáct dnů. Ve věci byl dne [datum] vypracován znalecký posudek znalcem z oboru zdravotnictví, psychiatrie – klinická psychologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z jehož závěru vyplývá, že pro variantu zajištění jednotné výchovy a péče o děti je možno označit za vhodnější osobu otce, neboť pouze v jeho péči je možné dosáhnout společné výchovy obou dětí. Vztah nezl. [jméno] k jeho rodičům se vyznačuje výraznou odlišností jeho postojů a jednání vůči nim. Zatímco se svým otcem je výrazně ztotožněn a identifikován, vůči matce je kritický a odmítavý. [příjmení] [jméno] rovněž ve svých vyjádřeních a postojích upřednostňuje otce. Na druhé straně však v prostředí u matky pobývá již řadu měsíců a tyto poměry akceptuje, přičemž nebylo prokázáno, že by tato skutečnost negativně ovlivňovala její vývoj. Na ten naopak neblaze působí střety a konflikty rodičů. Otec nezletilých dětí usiluje o jednotnost svého působení na obě děti, matčin přístup k dětem je však odlišný. V případě nezletilého se blíží rezignaci a další vývoj vztahu ponechává v zásadě na jeho zájmu a vůli. Své rodičovské působení orientuje prakticky výhradně na nezletilou, se všemi pozitivními i negativními důsledky tohoto přístupu. Společná výchova sourozenců je jedním z významných a důležitých předpokladů pro jejich optimální psychosociální vývoj. Nicméně varianta oddělené výchovy, v podobě svěření syna otci a dcery matce, není řešením, které by bylo nutné zásadně odmítnout, a to jak proto, že je již uplatňovaná, tak s ohledem na věkový rozdíl dětí. Při ústním jednání před soudem I. stupně dne [datum] znalec uvedl, že ani jeden z rodičů není ideálním rodičem, který by byl vhodnějším vychovatelem. Pokud by došlo k rozdělení dětí, nebylo by to v rozporu s jejich zájmy, neboť dcera již delší dobu žije u matky a navíc mezi matkou a dcerou je silné citové pouto. Nutné je však, aby probíhal styk mezi dětmi. Odmítání matky ze strany syna v podstatě vychází dost z postojů otce, nezletilý se ztotožňuje s jeho názory, neboť u něho v současné době vyrůstá. Znalec nemohl vyloučit, že pokud obě děti zůstanou v péči otce, mohlo by dojít i ze strany dcery k odmítání matky. Poté byl před soudem I. stupně dne [datum] proveden pohovor s nezl. [jméno], která uvedla, že chce zůstat s maminkou, i když ví, že bratr chce být u otce. U mamky je spokojená, u tatínka je také spokojená a chtěla by k němu jezdit na návštěvu. Na závěr pohovoru nezletilá uvedla, že skutečně chce zůstat u maminky, nechce to měnit, je to její přání. [příjmení] [jméno] při pohovoru před soudem I. stupně dne [datum] uvedl, že chce i nadále zůstat u otce, matka mu nechybí. U matky se pořád křičí a to mu nevyhovuje. [jméno] by si přál, aby i sestra bydlela s nimi, ale zřejmě by chtěla jezdit k matce na víkendy a na prázdniny. Za současné situace, kdy děti jsou po dobu téměř jednoho a půl roku rozděleny, i vzhledem k přání nezl. [jméno], se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že jsou dány podmínky pro svěření nezletilé do výchovy matky na dobu před i na dobu po rozvodu manželství. Potvrdil rovněž i výrok o stanovení dohledu nad výchovou nezl. [jméno], když matka měla na nezletilou často křičet a měla ji i často trestat. Na druhé straně, pokud jde o dohled, stanovený nad výchovou nezl. [jméno], v této části byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že se dohled nestanovuje. Nebyly shledány pochybnosti o výchovných schopnostech otce.

35. Z obsahu rozsudku [název soudu] je vyplývá, že dne [datum] podala matka návrh na udělení souhlasu za otce s přestupem nezletilé do [anonymizováno] v [obec], [ulice a číslo], které bylo vyloučeno k samostatnému projednání. Otec podal [datum] návrh na změnu výchovného prostředí nezletilé. Soud zejména v souladu se znaleckým posudkem a pohovorem s nezletilou, která vyjádřila přání být ve střídavé péči, zamítl návrh na změnu výchovy nezletilé do výlučné péče otce a rozhodl o střídavé péči nezletilé. Odvolací soud pak tento rozsudek napadený odvoláním obou rodičů změnil tak, že návrh otce na změnu výchovného prostředí nezletilé zamítl. V odůvodnění uvedl že není rozhodující, zda by otec byl o něco lepší vychovatel, než je matka. Ostatně již v době předchozího rozhodnutí označil znalec [příjmení] [příjmení] otce za lepšího vychovatele (byť s doplněním, že není jasné, zda je možné očekávat dlouhodobou stabilitu jeho úsilí), a přece soud svěřil nezletilou do péče matky (rozhodnutí bylo potvrzeno i odvolacím soudem a ústavní stížnost otce pak byla odmítnuta). V tomto směru se tedy nic nezměnilo, otec jen opakuje dřívější argumenty. Odvolací soud se přitom na rozdíl od něj nedomnívá, že matka má zásadní podíl na přechodu nezletilé do zvláštní školy. Znalkyně [příjmení] [příjmení] ve svém posudku uvedla, že„ dosavadní výchovné prostředí matky není v globálu pro dítě poškozující“ a že nezletilá„ má nižší intelektový potenciál, jedná se o dolní hranici pásma průměru. Její osobnostní vývoj je negativně poznamenán rozchodem rodičů. Nese těžce jejich porozvodové špatné vztahy.“ Z toho odvolací soud dovozuje, že špatný školní prospěch nezletilé je jednak důsledkem její nižší inteligence a poruchy pozornosti s ADHD, které jsou ve spisu zmiňovány opakovaně, jednak důsledkem rozchodu rodičů a konfliktu mezi nimi (nezletilá by podle zjištění znalkyně„ preferovala, aby rodina fungovala jako celek“). Koneckonců, starší syn [jméno] měl také špatné studijní výsledky, jak uvedl otec, a bylo to v době, kdy byl ještě v péči obou rodičů, tedy nikoli ve výlučné péči matky. Změna v daném případě nespočívá ani v postoji nezletilé, která nemá vyhraněný názor a akceptovala by jak střídavou péči, tak dosavadní uspořádání Odvolací soud na rozdíl od doporučení znalkyně, uzavřel, že střídavá péče není pro nezletilou objektivně vhodná. Sice by se tak na výchově nezletilé mohli podílet oba rodiče, čímž v podstatě své doporučení znalkyně během svého výslechu odůvodnila, avšak je obecně známo, a potvrdily to i zprávy ošetřující psychiatričky [anonymizováno] [příjmení] z [datum] a [datum] a zpráva [anonymizována tři slova] z [datum], že dítě se studijními a výchovnými problémy potřebuje„ jednotný výchovný přístup a denní režim.“ Zároveň měl odvolací soud za to, že to, co nezletilá nejvíc potřebuje, je ukončení boje rodičů o ní, o jehož negativech se zmiňuje i odůvodnění napadeného rozsudku. S přihlédnutím i k tomu, že nezletilá, jak uvedla, může jít k otci, kdy chce, odvolací soud dospěl k závěru, že ke změně dosavadní úpravy nejsou důvody. Ze shora uvedených rozsudků nevyplynulo, že by žalovaná zanedbávala péči o domácnost či o děti, s výjimkou skutečnost, že na nezletilou [jméno] často křičela a měla ji i často trestat, pročež byl na výchovou nezletilé, v počátku řízení vedených o úpravu výchovy a výživy, stanoven dohled. Zhoršené vztahy mezi žalovanou a nezl. [jméno] v průběhu roku [rok] byly řešeny v rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy bylo zjištěno, že v průběhu roku [rok] se vztahy mezi nezletilou a matkou výrazně zhoršily. Matka na nezletilou často křičela a docházelo mezi nimi k neustálým hádkám, při nichž matka celkem třikrát vyhodila nezletilou z bytu a také jí opakovaně říkala, že je z ní psychicky špatná. Jejich konflikty vyvrcholily dne [datum], kdy matka vytýkala nezletilé nepořádek v jejím pokoji a začala ho luxovat, nezletilá však zrovna s někým telefonovala, zvuk vysavače ji rušil a byla na matku vulgární; matka se na ni rozkřičela, fyzicky ji potrestala, vykázala ji z bytu a sdělila jí, ať se v neděli zastaví pro své věci a pak se domů již nevrací. Od té doby žije nezletilá u otce a s matkou téměř nekomunikuje. Nyní by nezletilá chtěla být ve střídavé péči obou rodičů. Následně pak citovaným rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze [datum rozhodnutí], byla nezletilá [jméno] svěřena do péče otce. V odůvodnění tohoto rozsudku odvolací soud mj. uvedl, že v projednávané věci měla možnost nezletilá„ vyzkoušet“ jak dlouhodobý pobyt u otce (od [anonymizováno] [rok] dosud), tak i střídavou výchovu, od [datum] do [datum] a sama tak mohla vyhodnotit, která situace jí vyhovuje lépe. Nezletilá projevila přání, aby byla i nadále ve výlučné péči otce, bylo to v době, kdy byla právě u matky a otec tedy neměl žádnou zásadní možnost ji v tomto směru ovlivnit. Při druhém pohovoru se vyjádřila v tom smyslu, ji otec žádným způsobem nebrání ve styku s matkou. Přestože prvotní„ spouštěč konfliktu“ mezi matkou a dcerou (nesnášenlivost kocoura matky a kocoura nezletilé) se velice rychle vyřešil, nezletilá nechce být u matky a trvá na svěření do svěření otce. Tento svůj názor vyjádřila spontánně a soud k tomuto názoru nezletilé přihlédl. Nezletilá je ve věku 16 let, a byť je zřejmě mentálně nižšího věku (zhruba 14 let), je nutno k tomuto jejímu názoru přihlédnout, když jej nezletilá i zcela logicky odůvodnila, zejm. potřeby klidu a soukromí, kterého se jí v malém bytě u matky nedostává. Z toho též dle názoru odvolacího soudu pramení i časté konfliktní situace v domácnosti matky. Potřebu soukromí a klidu v případě nezletilé nelze bagatelizovat, a to jak s ohledem na její věk, tak i celkovou rodinnou situaci, neboť při pohovoru bylo zjevné, že rodinná situace nezletilou značně stresuje. Nezletilá má svoji matku ráda a při delším odloučení se jí po ní stýskalo. Je tedy žádoucí, aby byla s matkou v pravidelném, častém kontaktu.

36. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], syn účastníku vypověděl během své první výpovědi při jednání dne [datum] (čl.76pv a násl.), že byl malý, nastěhovali se do rodinného domu v [obec]. V kuchyni nebyla ani podlaha, ale hlína. Dělala se podlaha, sádrokartony. V době, kdy jsem začal chodit do základky, už byl dům celkově obyvatelný. Zpočátku se topilo kamny, asi ve třetí - čtvrté třídě se udělalo topení s radiátory. K stěhování vypověděl, že matka mu nic neříkala, jen, že se jedou podívat za babi. Když ale viděl nákladní auto, bylo mu to jasné. Před domu v [obec] přijela červená Avie. Strejda a babi přijeli svými vozy a byl tam mámin tehdejší přítel a ještě nějaký jejich známý. Když přijeli, začali stěhovat. Svědek pak kolem odjel do [obec] za tetou [jméno] [příjmení], která zavolala tátovi. Byl odstěhovaný nábytek a kuchyňské spotřebiče. Pak už si více nepamatoval. Dále vypověděl při jednání dne [datum] (čl.228-231), že se domnívá, že vztahy rodičů byly normální. Když mu bylo 13, zničehonic se matka odstěhovala a odvezla téměř veškeré vybavení té domácnosti. Vztahy svědka s matkou se zhoršili až po jejím odstěhování. K dotazu, zda před odstěhováním (matky a jeho sestry) někdo místnosti v domě devastoval nebo naopak ně mimořádně pečoval, uvedl, že si to nemyslí, nevybavuje si to. Při stěhování byly otlučená futra a zdi kolem nich, jak se odnášely věci a zdi byly poškrábané, jak se nevešli s nábytkem. K péči o domácnost vypověděl, že když se na to podívá zpětně, myslím si, že se o domácnost po celou dobu absolutně nestarala. Pokud to srovná podle toho, jak to teď dělá on s přítelkyní a takto by se nechoval. K upřesnění uvedl, že„ prostě všude byl bordel, nebylo zameteno, nebylo vytřeno, my jsme tam spali ve špinavých prostěradlech, nedělalo se to“. Otec k tomu přistupoval tak, vlastně uklízel. Když se mu něco nelíbilo, tak prostě 1 za týden to vzal, což si pamatoval, když byl větší. K rozdělení rolí v domácnosti účastníků uvedl, že si myslí, že jakoby tu domácnost měla na starost matka, protože jako byla celou dobu doma. Zanedbávala praní povlečení, oblečení prala. Dále uvedl, že vlastně neutírali prach, to se dělalo jednou za rok na [anonymizováno], nezametalo se, nevytíralo se tak často. Zametalo se a vytíralo 1x za týden. Dělala to matka, ale když to neudělala ani 1x za týden, takto dělal táta. Svědek si nevybavil, že by péče o květiny měla na dům nějaký vliv. Nevybavil si, že by matka někdy pomáhala s rekonstrukcí domu, domníval se, že se na rekonstrukci finančně nepodílela. K péči matky o svoji sestru, nezletilou [jméno] vypověděl, že si myslí, že se o ni starala nedostatečně. Před tím než se odstěhovali z [obec] když zlobila, tak ji matka mlátila. Po odstěhování, když sestru otec přivezl z [obec], bývala zavšivená. Problém ve výchově matky spatřoval také ve skutečnosti, že při nákupu oblečení jim je stále kupovala o pár velikostí větší, abychom to měli na delší dobu, ale toto se dělá u malých dětí, a ne když je někomu 7. Pak chodili s ohrnutými rukávy. Matka na sestru řvala, hrozně rychle se ze srandiček zlomila její nálada.

37. Shora uvedený skutkový stav byl dostačující pro rozhodnutí ve věci samé a soud neprováděl, jako nadbytečné další důkazy (např. návrh žalobce na výslech sv. [jméno] [příjmení], výpisy z účtu žalobce apod.).

38. Podle § 709 odst. 1 OZ součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

39. Podle § 709 odst. 2, 3 OZ (2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

40. Dle § 710 OZ součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

41. Podle § 740 OZ nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

42. Dle § 742 odst. 1, písm. a) až f), odst. 2 OZ (1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. (2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

43. Při vypořádání zaniklého SJM platí rovnost podílů obou účastníků (§742 odst. 1, písm. a) OZ). Žalobce navrhl odklon od zásady rovnosti podílů při vypořádání a žádá vypořádací podíl žalované na zaniklém SJM snížený na , neboť žalovaná se nepodílela na udržení rodinné domácnosti žádným způsobem, a to ani zabezpečením rodinné domácnosti či starostlivostí o nezl. společné děti. Odklon od principu rovnosti podílů (tzv. disparita podílů) je však postupem výjimečným, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi. V rozsudku z 28.11.2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011, Nejvyšší soud vyložil, že„ pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a – v mezích jeho možností – o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu. Jinak je tomu ovšem v případě, kdy jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbával; pak je namístě rozhodnout o disparitě podílů“ (k závěrům vysloveným v tomto rozhodnutí se dovolací soud následně přihlásil v rozsudku ze dne 11. prosince 2012, sp. zn. 22 Cdo 3000/2011 nebo v rozsudku ze dne 22. ledna 2013, sp. zn. 22 Cdo 3976/2011.

44. V rámci rodinných vztahů vždy funguje určité jedinečné rozdělení tzv. sociálních rolí, které odráží uspořádání vztahů manželů jak mezi sebou, tak i ve vztahu k jejich dětem. Zpravidla některý z manželů vykonává činnost vztahující se k domácnosti v užším smyslu a zajištění péči o ni v rozsahu kvalitativně či kvantitativně jiném než manžel druhý, a to z nejrůznějších důvodů daných predispozicemi druhého manžela, výkonem jeho zaměstnání apod. Není neobvyklé, že v řadě případů lze přičíst vyšší rozsah péče o domácnost, případně i o děti, jednomu z rodičů, aniž by však bylo možné druhému rodiči vytknout nedostatečnou péči o domácnost, rodinu a její členy. Smyslem vypořádání společného jmění manželů pak není postihovat takové rozdělení rolí formou disparity podílů, nejde-li o případy vybočující z běžných fungujících modelů manželství a péče jednotlivých členů o rodinu. Bylo by nepřiměřeně formální a přísné, jestliže by soud v řízení o vypořádání SJM byl vázán přesnou částkou, která by měla být vypořádána jako vnos, jestliže velmi často závisí její vyčíslení na znaleckém posudku a též s přihlédnutím k tomu, že není vázán účastníky uvedenou hodnotou věci navržené k vypořádání (U NS ČR 22 Cdo 4165/2019 z 27.2.2020).

45. V řízení bylo prokázáno, že hlavní (finanční) zásluhu na získání zejména nemovitého majetku měl žalobce, když žalovaná byla 8 let na mateřské dovolené a ani později finančně významně nepřispívala. Pokud by žalované nebylo možno vytknout nedostatečnou péči o domácnost, rodinu a její členy, pak by nebyl důvod pro disparitu vypořádacích podílů. Z opatrovnických rozsudků bylo prokázáno, že soužití účastníků do opuštění spol. domácnosti v [obec] v [anonymizována dvě slova] [rok] i během opatrovnického řízení (do r. [rok]) bylo konfliktní. Nad nezletilou [celé jméno žalované], svěřenou do péče žalované byl stanoven dohled, zejm. z důvodu zhoršeného prospěchu ve škole, a chování matky, která na nezletilou často křičela a trestala ji. Ačkoliv syn účastníků byl v době úpravy výchovy a výživy významně ztotožněn s otce a matce se stavěl kriticky a odmítavě, jeho výpověď soud z tohoto důvodu nemohl zcela odmítnout jako nevěrohodnou. Dle jeho výpovědi žalovaná v rámci péče o domácnost, kterou měla na starost, nedostatečně uklízela (jedenkrát týdně) a někdy ji zastoupil žalovaný. Stávalo se, že ložní prádlo dětí bylo špinavé. Na druhou stranu nepotvrdil tvrzení žalobce, že by žalovaná úmyslně znehodnocovala interiér domu v [obec], zejm. úmyslným systematickým přeléváním květin a následnému vzniku plísní. Žalovaná byla za trvání SJM účastníků 2x na mateřské dovolené a téměř výlučným zdrojem příjmů do SJM byla mzda žalobce. Oproti tomu žalovaná nepečovala o společnou domácnost tak, že by se jednalo o obvyklou péči či vyšší rozsah péče o domácnost a děti, byť se nejednalo o zanedbání péče zjištěné v opatrovnických sporech vedoucích zejména v době před rozvodem manželství účastníků k svěření obou dětí do péče otce, či dokonce k omezení rodičovských práv apod.. Za této situace soud shledal důvody pro disparitu vypořádacích podílů v rozsahu 40% ku 60% ve prospěch žalobce.

46. Vypořádání zaniklého SJM účastníků se týkalo následujících práv a majetku: 1) hodnoty movitých věcí, které ke dni zániku SJM žalobkyně držela a které zanikly, v hodnotě celkem 9.000 Kč. Část odpovídající níže uvedenému vypořádacímu podílu (s ohledem na uplatněnou disparitu) byl započítán ve prospěch žalobce. 2) pohledávka žalované k finančním prostředkům na jejím účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba], ve výši 3.834,77 Kč. Tato pohledávka byla přikázána žalované a část vypořádacího podílu se započítá ve prospěch žalovaného. 3) Hodnota nemovitostí přikázaných žalovanému ve výši 800.000 Kč, kdy naopak část vypořádacího podílu se započítá ve prospěch žalované. 4) úhrad žalobce na společný dluh účastníků vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené účastníky a [právnická osoba] [číslo] dne [datum]. Žalobce od zániku SJM do uhrazení společného dluhu zaplatil celkem 95.718,85 Kč, proto se část vypořádacího podílu započítá ve prospěch žalovaného. 5) platby žalobce na společný dluh účastníků vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené účastníky a [právnická osoba] dne [datum]. Žalobce od zániku SJM do uhrazení společného dluhu zaplatil celkem 50.597 Kč, proto se část vypořádacího podílu započítá ve prospěch žalovaného. Tedy v souhrnu bude vypořádací podíl u shora uvedených nároku následující: 800.000 Kč žalobce žalované 40% tj. 320.000 Kč 9.000 Kč žalovaná žalobci 60% tj. 5.400 Kč 3.834,77 Kč žalovaná žalobci 60% tj. 2.300,86 Kč 95.718,85 Kč žalovaná žalobci 60% tj. 57.431,31 Kč 50.597 Kč žalovaná žalobci 60% tj. 30.358,20 Kč Celkem tedy žalobce uhradí žalované částku 229.111,35 Kč.

47. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

48. Dle § 143 o.s.ř. žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení.

49. Dle § 150 os.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

50. Základním pravidlem rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání společného jmění manželů je zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Toto základní pravidlo lze v konkrétním případě korigovat buď nepřiznáním náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, jsou-li pro takový závěr dány důvody hodné zvláštního zřetele (§ 150 o. s. ř.) nebo přiznání náhrady nákladů řízení neúspěšnému žalovanému, jestliže svých chováním nezavdal příčinu k podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů (§ 143 o. s. ř.). Použití § 150 o. s. ř. tedy nelze považovat za pravidlo, odůvodněné typem řízení, ale za výjimku ze zásady úspěchu ve věci danou důvody hodnými zvláštního zřetele, jež vyvstaly v konkrétní věci. Pokud jde o zásadu úspěchu ve věci, s ohledem na předmět vypořádání žalobce navrhoval způsob vypořádání, kterému bylo co do přikázání vlastnického práva vyhověno, avšak vypořádací podíl, kterého se žalobce domáhal, činil 80.000 Kč. Výsledný vypořádací podíl byl stanoven částkou 229.111,35 Kč. Procesní úspěch tak lze přičítat žalované. Skutečnost, že nechtěla přistoupit na vypořádání dle žalobního návrhu, což mělo za následek vedení tohoto řízení, jí rovněž nelze s ohledem na výsledný vypořádací podíl přičítat. Žalované byl na druhou stranu přiznán snížený vypořádací podíl (40%). Za této situace nebylo možno spravedlivě určit míru procesního úspěchu účastníků, a soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.