8 C 2/2020 - 364

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobců: A) [Jméno žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] B) [Jméno žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] zastoupena žalobcem A), [Anonymizováno], proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B] bytem [Adresa žalované A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky] o výkon práva ze služebnosti cesty a vzájemném protinávrhu o zrušení služebnosti chůze a cesty, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají uložení povinnosti žalovaným: 1) do 15 dnů od právní moci rozsudku odstranit část zdi, postavené u východní hranice pozemku parc. č. [hodnota], bránící ve výkonu práva oprávněných- vlastníků pozemku p. č. [hodnota] v [adresa] ze služebnosti cesty jíž jsou žalovaní povinni strpět na části pozemků p. č. [adresa] na základě rozhodnutí [adresa], jímž bylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch vlastníků pozemku p. č. [adresa]; rozsah služebnosti cesty a tím i určení té části zdi, jejíž odstranění se žalovaným ukládá, je stanoven geometrickým plánem ze dne [datum], dále 2)[Anonymizováno]ode dne vykonatelnosti výroku I. rozsudku nerušit výkon práva vlastníků pozemku p. č. [adresa] ze služebnosti cesty prováděním stavebních prací, odkládáním věcí, parkováním vozidel či vytvářením jiných překážek na cestě, jejíž užívání vlastníky pozemku p. č. [adresa] jsou na části pozemků p. č. [adresa], v rozsahu stanoveném geometrickým plánem ze dne [datum] povinni strpět, a konečně 3) ode dne vykonatelnosti výroku I. rozsudku nerušit výkon práva vlastníků pozemku p. č. [adresa] ze služebnosti cesty omezením vstupu a vjezdu na cestu, jíž jsou na části pozemků p. č. [adresa], v rozsahu stanoveném geometrickým plánem ze dne [datum] povinni strpět, uzamykáním čí jiným způsobem zamezujícím otevření brány uzavírající východní hranici uvedené cesty při hranici s pozemkem p. č. [adresa], se v celém rozsahu zamítá.

II. Vzájemný protinávrh žalovaných, kterým se domáhají zrušení věcné břemeno chůze a jízdy – služebnosti stezky ve vztahu k zatíženým žalovaných pozemkům p.č. [hodnota] ve prospěch pozemku žalobců p.č. [adresa], bez finanční náhrady, ze v celém rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 3.1.2020 ve znění změny ze dne 15.9.2021 (čl.91) připuštěné usnesením čj. [spisová značka], dále změny žaloby z 31.1.2024 doručené soudu 2.2.2024 (čl.278), připuštěné při jednání dne [datum] (čl.291), a odstranění vad žaloby (ohledně doby pariční doby týkající se negatorních nároků 2. a 3.) při jednání [datum] (čl.347pv), se žalobci domáhali 1) do 15 dnů od právní moci rozsudku odstranění část zdi, postavené u východní hranice pozemku parc. č. [hodnota], bránící ve výkonu práva oprávněných- vlastníků pozemku p. č. [adresa] ze služebnosti cesty jíž jsou žalovaní povinni strpět na části pozemků p. č. [adresa] na základě rozhodnutí [adresa], jímž bylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch vlastníků pozemku p. č. [adresa]; rozsah služebnosti cesty a tím i určení té části zdi, jejíž odstranění se žalovaným ukládá, je stanoven geometrickým plánem ze dne [datum] se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným nerušit výkon práva vlastníků pozemku p. č. [adresa] ze služebnosti cesty prováděním stavebních prací, odkládáním věcí, parkováním vozidel či vytvářením jiných překážek na cestě, jejíž užívání vlastníky pozemku p. č. [adresa] jsou na části pozemků p. č. [adresa], v rozsahu stanoveném geometrickým plánem ze dne [datum] povinni strpět. 3) se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným nerušit výkon práva vlastníků pozemku p. č. [adresa] ze služebnosti cesty omezením vstupu a vjezdu na cestu, jíž jsou na části pozemků p. č. [adresa], v rozsahu stanoveném geometrickým plánem ze dne [datum] povinni strpět, uzamykáním čí jiným způsobem zamezujícím otevření brány uzavírající východní hranici uvedené cesty při hranici s pozemkem p. č. [adresa], zapsáno [právnická osoba] Žaloba byla původně podána žalobci [Jméno žalobce B], jako spoluvlastníky pozemku p.č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu p.č. [hodnota]. 2. [jméno FO] během řízení dne [datum] zemřel a usnesením čj. [spisová značka] rozhodnuto o vstupu žalobců [jméno FO] namísto zemřelého žalobce [jméno FO] prodala svůj spoluvlastnický podíl žalobcům, vzala žalobu zpět se souhlasem žalovaných a usnesením č.j. [spisová značka] bylo ohledně její osoby řízení zastaveno. Dne [datum] vydražil spoluvlastnický podíl [jméno FO] a ta vzala žalobu ohledně své osoby dne [datum] zpět. Se souhlasem žalovaných bylo při jednání dne [datum] ohledně její osoby řízení zastaveno (čl.356).

3. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že jsou spoluvlastníky pozemku p.č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu p.č. [hodnota], žalovaní jsou spoluvlastníky pozemků p.č. [adresa]. Žalobci A) a B) - manželé Petr a [Jméno žalobce B], nabyli spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/2 na rozhodnutím soudního exekutora o příklepu usnesením z [datum], v právní moci dne [datum], s účinky zápisu do katastru nemovitostí [datum]. Zbývající spoluvlastnický podíl o velikosti 1/4 nabyli koupí od pozůstalé [jméno FO]. Rozsudkem [adresa] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [spisová značka], zřídil soud služebnost cesty (tehdy věcné břemeno) přes pozemky žalovaných st. p. č. [adresa] ve prospěch vlastníků budovy č.p. [adresa], v rozsahu podle geometrického plánu č. [datum] Žalovaní přijali náhradu za zřízení služebnosti 60.000 Kč, ale výkon práva služebnosti žalobcům neumožnili. Nemovitosti žalobců od roku [Anonymizováno] užíval do své smrti žalobce C) [jméno FO]. Žalovaní sice vysloveně nebrání žalobcům ve výkonu jejich práva ze služebnosti, nereagují však na výzvy a s žalobci nekomunikují, neodstranili část oplocení, která žalobcům brání v užívání práva služebnosti cesty a oplocení ve vlastnictví žalované nelze odstranit svémocně. Návrh žalovaných na zrušení služebnosti cesty (viz. vyjádření žalovaných v bodu 4.) je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaní přijali od žalobců stanovenou náhradu za zřízení služebnosti, tuto částku si chtějí ponechat, aniž za to poskytli žalobcům jakékoli plnění. Argumenty žalovaných pro zrušení služebnosti cesty byly řešeny v řízení o zřízení služebnosti. V situaci, kdy žalovaní zmařili výkon práva zřízeného rozhodnutím soudu na černo postavenou zdí, byl někdejší žalobce [jméno FO] donucen požádat vlastníka sousedících [adresa], aby mu dočasně umožnil nouzové užívání přístupu. Ten tak učinil s tím, že jde o dočasné a nouzové řešení. Žalovanými tvrzená cesta k pozemkům žalobců přes pozemky p.č[adresa] vede přes pozemek p.č. [Anonymizováno] v společném jmění manželů [adresa] s ohledem na její převýšení je způsobilá jen pro průchod fyzicky zdatných jedinců a ne průjezd automobilů. Jednání žalobců domáhající se přístupu podle rozhodnutí soudu, dle standardů bydlení 21. století nelze pokládat za jednání odporujícího dobrým mravům.

4. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Rozsah strpění služebnosti požadovaný v původním žalobním petitu, včetně odstranění plotů, povolení vybudovat silnici, vytvoření cesty, průjezd vozidel včetně vozidel do 7,5 t (v původní žalobě, pře připuštěním její změny, se žalobci domáhali, kromě odstranění plotu m.j., aby žalovaní strpěli cestu na svých pozemcích p.č. [datum], aby cesta vyhovovala průjezdu osobních i nákladních vozidel o hmotnosti do 7,5 t), jde nad rámec povinností žalovaných strpět výkon služebnosti, není vhodný či není vůbec možný. Stanovená služebnost je nesmyslná a nedůvodná, neboť žalobci mají jinou možnost cesty k svým nemovitostem přes pozemky p[adresa]. Služebnost cesty žalobci nikdy nevyužívali a žaloba má žalovaným v rámci neurovnaných sousedských vztahů jen uškodit. Náhrada za zřízení služebnosti cesty 60.000 Kč určená v řízení [spisová značka] je zcela neadekvátní. Pokud žalobci nabyli svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech až v roce [Anonymizováno], stalo se to v době, kdy byly již sousedské vztahy výrazně narušeny, a bylo pouze na žalobcích, zda spoluvlastnický podíl za těchto okolností koupí. Jejich rozhodnutí o nevhodné koupi nemůže jít k tíži žalovaných. K zřízení služebnosti nemělo dojít, neboť nečinností právních předchůdců někdejšího žalobce [jméno FO], zůstal pozemek se stavbou bez přístupové cesty. Zřízení služebnosti mělo za následek přerušení a následné ukončení podnikání žalovaného v keramické dílně. Neurovnané sousedské vztahy a vedení soudních řízení mělo za následek eskalaci vztahů mezi účastníky, byla volána policie, vedla se správní řízení a ze strany někdejšího žalobce [jméno FO] byli žalovaní verbálně napadáni výhrůžkami a urážkami. Žalobci mohou pohodlněji využívat cestu přes pozemky obce k jejich pozemku, která je širší, je vhodná i pro vozidla a používají ji již několik let. Proto žalovaní podali vzájemný protinávrh, kterým by soud určil, že se zrušuje věcné břemeno chůze a jízdy – služebnosti stezky ve vztahu k zatíženým nemovitostem, žalovaných pozemkům [hodnota] ve prospěch pozemku žalobců p.č. [adresa], a to bez finanční náhrady.

5. Při jednání konaném dne [datum] namítli žalovaní promlčení nároku žalobců dle § 633 OZ, když žalobci po dobu více než tří let věcné břemeno nevykonávají, ačkoliv rozsudek, kterým bylo věcné břemeno zřízeno nabyl právní moci [datum] a žalobci se od účinnosti nového občanského zákoníku, od 1.1.2014 nijak nebránili a věcné břemeno ani právní předchůdci žalobců či sami žalobci nevykonávali. Na konci roku 2013 žalovaný postavil na hranici svého pozemku zeď, která výkonu věcného břemene zcela bránila. Nárok žalobců na odstranění zdi v tomto řízení nelze projednávat, když tato zeď byla postavena ještě v době rozhodování o zřízení věcného břemene ([právnická osoba]).

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p.č. [hodnota], jehož součástí je [adresa]. Žalobci A) a B), [Jméno žalobce B] v rámci SJM vlastní ideální polovinu spoluvlastnického podílu a žalobce C) [jméno FO] vlastní zbývající druhou polovinu shora uvedených pozemků. Žalovaní jsou v rámci SJM výlučnými vlastníky pozemku p.č. [adresa] (jednání [datum], čl.148pv). Při jednání dne [datum] (čl.242) bylo nesporným, že žalobci [právnická osoba]) nabyli spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/2 dražbou v exekuci, kdy stávající spoluvlastníci oprávněných nemovitostí (p.č. [hodnota], jehož součástí je stavba p.č. [jméno FO] v rozsahu ideální 1/2 a [jméno FO] v rozsahu 1/2. Příklepem v dražbě a doplacením nejvyššího podání se stali žalobci A) a B) [Jméno žalobce B] spoluvlastníky v rámci SJM v rozsahu ideální 1/2 spoluvlastnického podílu, [jméno FO] již nadále nebyla spoluvlastníkem nemovitostí. Pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví souseda účastníků, pana [hodnota] se nachází sporná zeď, která se nachází při hranici s pozemkem p.č. [hodnota], přičemž nejméně celou délkou zasahuje věcné břemeno zakreslené geometrickým plánem č. [datum]).

7. Z rozsudku [adresa] (čl.235) ve spojení s [spisová značka], vyplývá, že soud zřídil služebnost cesty přes pozemky žalovaných st. p. č. [adresa] ve prospěch vlastníků budovy č.p. [Anonymizováno] postavené na st.p.č. [adresa], v rozsahu podle geometrického plánu č. [datum] vyhotoveném společností [právnická osoba]. (čl.8-9). Rozhodnutím soudu tak bylo zřízeno věcné břemeno cesty (služebnost cesty dle občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb.) ve prospěch panujícího pozemku p.č. [hodnota] (jehož součástí je stavba č.p. 358), zatěžující služebné pozemky p. č. [adresa].

8. Z vyrozumění [právnická osoba], o provedeném vkladu ve věci sp.zn. [Anonymizováno]) vyplývá, že věcné břemeno, služebnost cesty stanovená geometrickým plánem č. [hodnota] ohledně parcel [Anonymizováno]. byla zapsána dle rozsudku zdejšího soudu č.j. [spisová značka], s právními účinky zápisu k [datum]. Dle výpisu z katastru nemovitostí [adresa] (zastavěná plocha s nádvořím), jejíž součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno], ve spoluvlastnictví [jméno FO] v rozsahu spoluvlastnického podílu a [Jméno žalobce B], v rozsahu . Vše zapsáno v kat. úz. a obci [adresa].

9. Výzvou žalobců z [datum] odeslanou žalovaným dne [datum] (čl.9-12)vyzývali žalobci žalované, aby jim umožnili výkonu práva ze služebnosti po jejich pozemku [adresa], zřízené rozhodnutím soudu s geometrickým plánem č. [hodnota] který dosud neumožnili. Jako nouzová pěší cesta je používaná obtížná, nezpevněná cesta přes pozemek [Anonymizováno], a tento přístup může vlastník pozemku kdykoliv znemožnit.

10. Čestnými prohlášeními [jméno FO] (čl.153), [adresa] (čl.154), výše uvedení prohlásili, že v posledních měsících navštěvovali [jméno FO].

11. Z úmrtního listu [jméno FO] (čl.186), usnesení zdejšího soudu čj. [jméno FO]čl.204) vyplývá, že [jméno FO], a dědictví včetně pozemku p.č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je rodinný dům č.p. [adresa], nabyly jeho sestry [jméno FO] [jméno FO] každá stejným dílem, tedy každá spoluvlastnického podílu.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí [adresa] (čl.273) vyplývá, že spoluvlastníky pozemku p.č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [adresa], byli v rozsahu [jméno FO] a ve zbývajícím spoluvlastnickém podílu [Jméno žalobce B] (žalobci [právnická osoba]). Z výpisu z katastru nemovitostí [adresa] (čl.277) vyplývá, že žalovaní jsou v rámci společného jmění manželů (dále jen SJM) výlučnými vlastníky pozemku p.č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] (zahrada), v [adresa]. Dle posledního výpisu z katastru nemovitostí [Anonymizováno] vedeného u [právnická osoba] (čl.345) předloženého žalobci při jednání [datum], jsou spoluvlastníky pozemku p.č. [hodnota] žalobci A) a B) v rozsahu v rámci SJM, a [tituly před jménem] [jméno FO] v rozsahu .

13. Ze zprávy [právnická osoba] z [datum] (čl.354) a návrhu na vklad z [datum] sp.zn. V-[Anonymizováno] (čl.355) vyplývá, že první zápis věcného břemene služebnosti cesty v rozsahu geometrického plánu č. [hodnota] byl do katastru nemovitostí zapsán k návrhu právního zástupce žalobců z [datum]. Přílohou návrhu na vklad byl [adresa] ve znění [spisová značka]. Ve vkladovém řízení sp. zn. V[Anonymizováno] byl povolen zápis dne [datum], v souladu s návrhem na vklad, jako osobní služebnost cesty ve prospěch žalobců [jméno FO] a [jméno FO] k tíži služebních pozemků p.č. [adresa]. Dle zprávy [právnická osoba] byl druhý zápis věcného břemene služebnosti cesty dle shodného geometrického plánu a rozsudku byl do katastru nemovitosti zapsán k návrhu ze dne [datum], kdy bylo zahájeno beznávrhové řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí pod sp.zn. [Anonymizováno]. Zápis do katastru byl proveden [datum] po písemném vyjádření [adresa], jako pozemková služebnost cesty ve prospěch panujícího pozemku p.č. [hodnota] k tíži služebných pozemků p.č. [hodnota] a p[adresa].

14. Z výše uvedeného výpisu z katastru nemovitostí [adresa] (čl.277) vyplývá, že věcné břemeno služebnost cesty v rozsahu stanoveném geometrickým plánem č. [hodnota] dle rozsudku [adresa], v právní moci [datum], bylo zřízeno pro [jméno FO], s právními účinky vkladu k 3.6.2015. Následně pak ve prospěch oprávněného pozemku p.č. [hodnota] zatěžující pozemky p.č. [Anonymizováno], s účinky vkladu k [datum].

15. V e-mailu žalovaného adresovaný advokátu [jméno FO].232) [Anonymizováno] sděluje, že dne [datum] uzavřel branku na řetěz a zámek a při hranici s [jméno FO], na našem pozemku, postavil zeď, stěnu. Od té doby je klid. Na fotografiích předložených žalovaným (čl.233, 234) je patrná rozestavěná a dokončená stavba zdi s datumem fotoaparátu [datum] a [datum]. V znaleckém posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] (čl.301), objednatele [adresa], je k datu prohlídky [datum], ohledně pozemku p.č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [adresa], uvedeno, že není právně dořešen přístup k nemovité věci. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl (čl.292 a násl.), že je ženatý s Ivou Kaborkovou, mají dvě dcery, [Anonymizováno] Žalovaný s manželkou a dcerou [Anonymizováno], která zde podniká, bydlí v domě na parcele [Anonymizováno]. Jde o dvojdomek, jehož druhá část se nachází na sousední parcele [Anonymizováno], kde v minulosti bydlel žalobce [jméno FO]. Nemovitosti ([Anonymizováno]) koupili asi v roce [Anonymizováno] s manželkou. Již tehdy se jednalo o část prakticky dvojdomku, druhá část měla a má č.p. [Anonymizováno]. Tuto stavbu vlastnila rodina pana [jméno FO], jejich vztahy byly výborné. Někdy v roce [Anonymizováno] koupili nemovitosti od [adresa]. K pozemku p.č. [hodnota] měli přístup přes pozemek p.č. [Anonymizováno]), který byl následně prodán Městským úřadem [adresa], už má šestého majitele, současným je pan [jméno FO]. K pozemku p.č. [Anonymizováno] vede veřejná komunikace. [jméno FO] pozemek p.č. [Anonymizováno] nekoupili od městského úřadu kvůli nezájmu a liknavosti. Žalovaný odkazoval na svědeckou výpověď [jméno FO] v řízení vedeném u [adresa] (žalobci [jméno FO]), kdy k pozemku p.č. [hodnota] měli [jméno FO] po výbuchu jejich domu nadále přístup přes pozemek p.č. [Anonymizováno]

4. Na Vánoce [Anonymizováno] za žalovaným přišel [jméno FO], že prý mu pan [jméno FO] vypověděl smlouvu a rád by chodil na svůj pozemek přes jejich pozemek p.č. [hodnota], což žalovaný odmítl. Potom si žalovaný stěžoval na Městském úřadě [adresa] a dostal pokyn, že nemá panu [jméno FO] bránit, aby přes jejich pozemek vstupoval na svůj. Pro násilné chování na svůj pozemek nainstaloval stavební materiál a různé překážky a [právnická osoba] [adresa] pak žalovanému nařídil, abych je odstranil, aby mohli [jméno FO] na svoji nemovitost. K jeho odvolání pak Krajský úřad Plzeňského kraje rozhodnutí [právnická osoba] v [adresa], jako nezákonné zrušil. Tímto rozhodnutím je rozhodnutí [datum]čl.329), z něhož vyplývá, že [právnická osoba] k žádosti [jméno FO] (původní žalobce C) o poskytnutí předběžné ochrany práva z průvodu zásahu do pokojného stavu. [datum] bylo žalovanému uloženo, aby obnovil předešlý stav a odstranil překážky z části pozemku p.č. [hodnota], který slouží jako přístupová komunikace k rodinnému domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [adresa]. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný odvolání a krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. Žalovaný dále vypověděl, že [jméno FO] nadále násilně odstraňovali překážky, rozhazovali a poškozovali stavební materiál, [právnická osoba] v [adresa] na jejich stížnosti nereagoval. [jméno FO] vyhrožovali násilím, zejména manželka a dcera se báli vyjít z domu. Žalovaní podali žalobu zdejšímu soudu (sp.zn. [právnická osoba] [Anonymizováno] o uložení povinnosti zdržet se zásahu do vlastnického práva), řízení bylo asi v roce [Anonymizováno] zastaveno, neboť [jméno FO] podal žalobu o zřízení věcného břemene a té bylo vyhověno. Žalovaní v roce [Anonymizováno] postavili na svém pozemku stavět zeď, protože je ohrožovalo násilné chování [jméno FO]. Bezprostřední příčinou stavby bylo to, že manžel paní [jméno FO] poštval na žalovaného psa svého známého. Když byla zeď postavena nastal klid. Od té doby chodí [jméno FO] na svoje nemovitosti přes pozemek, který původně vlastnil pan [jméno FO].

16. Při jednání [datum] (čl.147pv) i v doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum] (čl.280) žalobce uvedl, že za několik měsíců po pravomocném rozhodnutí soudů žalovaní postavili při hranici s naším pozemkem, na kterém se nachází rodinný dům č.p. 358, zeď, která brání průchodu a průjezdu. Byla postavena v roce [Anonymizováno], ne jak tvrdí žalovaní již v roce [Anonymizováno]. S ohledem na fotografie stavby zdi s vyznačeným datem listopadu [Anonymizováno], e-mail žalovaného [jméno FO] i výpovědi žalovaného má soud za prokázané, že zeď bránící realizaci práva cesty přes pozemky žalovaných byla postavena již v [Anonymizováno]. Žalobci neprokázali vznik zdi až v roce [Anonymizováno]. I pokud by však zeď byla postavena až v roce [Anonymizováno], jak je uvedeno níže (body 29. – 30. odůvodnění), neměla by tato skutečnost význam pro rozhodnutí ve věci samé.

17. Důkazní návrhy žalovaných na provedení ohledání místa samého a kupní smlouvy z 11.12.1978 ohledně prodeje pozemku p.č. 443/4 manželům [jméno FO], důkazní návrhy žalobců protokoly z jednání z [datum] z řízení vedeném pod sp.zn. [právnická osoba] 175/2007 (žalobci manželé Kabourkovi, žalovaní [jméno FO] a [jméno FO]), a další důkazy soud jako nadbytečné neprováděl, neboť s ohledem na námitku promlčení žalovaných byly případná zjištění z těchto důkazů vyplývající nadbytečná a pro rozhodnutí ve věci samé nerozhodná. Stejně tak provedené důkazy (např. výpisy z účtu [jméno FO] č. [č. účtu], fotodokumentace, letecké fotografie a další) nebyly zmiňovány, neboť skutková zjištění nebyly pro rozhodnutí ve věci relevantní.

18. Podle § 1260 odst. 1 OZ služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

19. Podle § 1105 OZ převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

20. Dle § 1029 odst. 1, 2 OZ (1) Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

21. Dle § 1034 OZ při pominutí příčiny, pro niž byla povolena nezbytná cesta, aniž je na oprávněné straně nějaká jiná příčina pro zachování nezbytné cesty, soud na návrh vlastníka dotčeného pozemku nezbytnou cestu zruší.

22. Ustanovení § 1034 OZ upravuje případ zániku nezbytné cesty v důsledku soudního rozhodnutí vydaného na návrh vlastníka pozemku zatíženého právem nezbytné cesty, a to v případě, že pominula příčina, pro kterou byla v minulosti nezbytná cesta povolena. Taková situace může nastat zejména tehdy, bude-li vybudována veřejná cesta (např. na náklady obce), která osobě, v jejíž prospěch byla nezbytná cesta původně zřízena, umožní řádné hospodaření či řádné užívání věci bez nutnosti přístupu přes sousední pozemek, tedy již nebude naplněna podmínka nezbytnosti cesty, neboť pozemek ve vlastnictví osoby oprávněné již bude přístupný jiným způsobem.

23. Podle § 1299 odst. 1, 2 OZ (1) Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. (2) Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

24. Dle § 1042 OZ vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

25. Dle § 611 OZ promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

26. Dle § 631 OZ bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.

27. Dle § 632 OZ bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí.

28. Podle § 633 odst. 1 OZ brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

29. Vznik služebnosti upravuje § 1260 OZ a pořadí zápisů do katastru nemovitostí § 1105 OZ. Služebnost cesty byla rozsudkem soudu zřízena ve prospěch všech vlastníků panující nemovitosti ([adresa]) a zatěžuje všechny vlastníkům služebné, zatížené nemovitosti (pozemky p. č. [adresa]) strpět užívat část zatíženého pozemku jako přístupovou cestu v rozsahu stanoveném geometrickým plánem č. [datum]. Jako věcné právo vzniká až vkladem do veřejného seznamu – katastru nemovitostí. Vkladem jsou zapisována práva vzniklá na základě rozhodnutí soudů, tyto listiny jsou katastrálním úřadem v rámci vkladového řízení přezkoumávány jako vkladové listin, které mají charakter veřejných listin. [právnická osoba] nebude zkoumat věcnou správnost těchto rozhodnutí. Předmětem přezkumu bude, zda jsou rozhodnutí pravomocná, zda jsou důvodem pro zápis do katastru, zda navazují na dosavadní právní předpisy apod. Přestože vklad služebnosti cesty byl oproti rozsudku, který toto právo zakládal, omezen na konkrétní osoby vlastníků panujícího pozemku, na místo panujícího pozemku (popř. všech vlastníků panujícího pozemku), týkal se vklad všech někdejších spoluvlastníků panujícího pozemku a nelze než uzavřít, že vznik služebnosti ve prospěch pozemku nastal ke dni vkladu do katastru nemovitostí dne [datum].

30. Právo na výkon služebnosti cesty (věcného břemene), jemuž je zamezováno, se uplatňuje u soudu, nikoli u osoby, která je z věcného břemene zavázána. Pokud sami žalobci uváděli existenci zdi na služebnosti zatíženém pozemku žalovaných p. č. [hodnota] při hranici s pozemkem panujícím p.č. [adresa], je zřejmé, že žalovaní, jako vlastníci zatížených pozemku v plném rozsahu bránili výkonu práva služebnosti a vlastníci panujícího pozemku museli podat žalobu do tří let. Vznik služebnosti cesty nastal vkladem do katastru nemovitostí již k [datum]. V této době již byla postavena zeď bránící právu cesty přes pozemky žalovaných. I pokud by byla zeď postavena (dle tvrzení žalobců) až v roce [Anonymizováno], tedy nejdéle do [datum], promlčecí lhůta požala běžet nejpozději od [datum] a marně uplynula dnem [datum]. Žaloba byla podána až [datum]. Došlo tak k promlčení rozsudkem zřízeného práva služebnosti cesty. Žaloba tak ohledně nároku na odstranění (části) zdi i ohledně nároků na uložení zákazu rušení služebnosti, byla v celém rozsahu zamítnuta.

31. Dle závěrů rozsudku NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3614/2020 z 25.2.2021 je-li služebnost promlčena, má dotčená osoba nárok na její výmaz z veřejného seznamu (§ 618 obč. zák.). V takovém případě se následkům negativní domněnky výmazu nelze bránit námitkou, že stav zapsaný ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem. V odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud podává, že je-li služebnost promlčena, má dotčená osoba podle § 618 o. z. právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. Výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci má za následek její faktický zánik. Následkům negativní domněnky výmazu se již v takovém případě nelze bránit námitkou, že stav zapsaný ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem a domáhat se odstranění takového nesouladu postupem podle § 985 o. z.. Nelze tedy již nadále bez dalšího vycházet z judikatury přijaté za účinnosti obč. zák., podle které promlčení služebnosti spolu se vznesenou námitkou promlčení představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze žádat soud, aby služebnost zrušil nebo omezil. Jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, nebude na místě, aby nadále soud ještě rozhodoval o zrušení služebnosti. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z katastru nemovitostí, lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu (srov. NS 22 Cdo 1491/2020). To ovšem též znamená, že pokud není věcné břemeno (služebnost) zapsáno v katastru nemovitostí, pak se žalovaný, vlastník zatížené nemovitosti, ubrání žalobě na určení, že jeho nemovitost je zatížena věcným břemenem, úspěšně vznesenou námitkou jeho promlčení. Není tedy již správný postup předpokládající, že žalobce se domůže určení práva odpovídajícího věcnému břemeni (služebnosti) bez ohledu na to, že toto právo je promlčeno, a žalovaný pak může z důvodu žádat o zrušení věcného břemene pro trvalou změnu vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci.

32. Protože žalovaní se protinávrhem domáhali právě rozhodnutí o zrušení práva odpovídajícího věcnému břemeni (služebnosti), namísto určení, že služebnost je promlčena, nezbylo než tento nárok zamítnout.

33. Žádný z účastníků neměl v řízení procesní úspěch ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř., námitka promlčení byla žalovanými vznesena až během jednání předcházejícímu vyhlášení rozsudku a poměr procesního neúspěchu nelze přesně vyjádřit. Za této situace se soudu jeví jako spravedlivé nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení