8 C 20/2023 - 410

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A] b) [Jméno žalobce B] c) [Jméno žalobce C] d) [Jméno žalobce E] e) [Jméno žalobce G] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného] pro určení výše nároku na bezúplatný převod pozemků ve vlastnictví státu a o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků takto:

Výrok

I. Určuje se, že nárok žalobců na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za pozemky, o kterých bylo rozhodnutím [adresa] rozhodnuto tak, že nejsou jejich vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 13.302,42 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 26.604,83Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového [adresa] v případě žalobců a) a b) 5.119,08 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 10.238,17 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 7.029,75 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 14.059,50 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 11.880 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 23.760 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 11.340 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 22.680 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 11.988 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 23.796 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového [adresa] v případě žalobců a) a b) 90 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 180 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 3.329,25 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 6.658,50 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 10.737,25 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 21.474,51 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 15.053 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 30.106 Kč u každého z nich.

II. Určuje se, že nárok žalobců na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za pozemky, o kterých bylo rozhodnutím [adresa] rozhodnuto tak, že nejsou jejich vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru parc.č. [adresa] v případě žalobců a) a b) 16.296,17 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 32.592,33 Kč u každého z nich, za nevydanou část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 276.745,52 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 553.491,03 Kč u každého z nich, za nevydanou část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 34.725,82 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 69.451,63 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 18.195,83 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 36.391,65 Kč u každého z nich, za nevydaný pozemek dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 26.568,85 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 53.137,70 Kč u každého z nich, za nevydanou část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 59.766 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 119.531,99 Kč u každého z nich, za nevydanou část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] v případě žalobců a) a b) 116.658,71 Kč u každého z nich a v případě žalobců c), d) a e) 233.317,42 Kč u každého z nich.

III. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [datum] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 741.111,35 Kč.

IV. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [datum] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 1.002.420 Kč.

V. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [adresa] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 48.969,87 Kč.

VI. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [adresa] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 151.236 Kč.

VII. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [adresa] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 49.464 Kč.

VIII. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [datum] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 982.663,92 Kč.

IX. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [datum] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 58.140 Kč.

X. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [datum] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 459.314,87 Kč.

XI. Určuje se, že nárok žalobců c), d) a e) na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., za část pozemku dle pozemkového katastru [adresa], o které bylo rozhodnutím [datum] rozhodnuto tak, že nejsou jeho vlastníky, činí v cenách ke dni [datum] u každého z nich 233.711,40 Kč.

XII. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):

1. Žalovaná [Jméno žalovaného], spravuje mj. tyto pozemky ve vlastnictví státu pozemky [adresa]; [adresa]; [adresa] [adresa] [adresa]; [adresa] [adresa][Anonymizováno] [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; 2. Žalobci [Jméno žalobce A], jsou oprávněnými osobou ve smyslu zákona o půdě.

3. Všichni žalobci mají nárok na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě za pozemky, které se podle zákona o půdě z důvodu existence překážek uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydávají, na základě rozhodnutí [adresa] a na základě rozhodnutí [adresa] Žalobci [Jméno žalobce C] mají dále tyto nároky na základě rozhodnutí [datum], rozhodnutí [datum], rozhodnutí [adresa], rozhodnutí [adresa], rozhodnutí [adresa], rozhodnutí [datum], rozhodnutí [datum] a rozhodnutí [datum].

4. Žalovaná [Jméno žalovaného] k uspokojení uvedeného nároku žalobců na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům do jejich podílového spoluvlastnictví, a to žalobcům [Jméno žalobce A] každému z nich spoluvlastnický podíl o velikosti jedné osminy (1/8) a žalobcům [Jméno žalobce C] každému z nich spoluvlastnický podíl o velikosti jedné čtvrtiny (1/4), tyto pozemky: [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa] [adresa].

5. Žalovaná [Jméno žalovaného] k uspokojení uvedeného nároku žalobců na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům do jejich podílového spoluvlastnictví, a to žalobcům [Jméno žalobce A] každému z nich spoluvlastnický podíl o velikosti 59343/188291 a žalobcům [jméno FO] každému z nich spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno]

6. Žalovaná [Jméno žalovaného] k uspokojení uvedeného nároku žalobců [Jméno žalobce C] na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě touto smlouvou bezúplatně převádí těmto žalobcům do jejich podílového spoluvlastnictví, a to každému z nich spoluvlastnický podíl o velikosti jedné třetiny (1/3), tyto pozemky: [adresa] [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa]; [adresa].

7. Žalobci výše uvedené pozemky, resp. spoluvlastnické podíly k nim na vypořádání uvedených nároků přijímají a přejímají je do jejich podílového spoluvlastnictví.

XIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům úplnou náhradu nákladů řízení ve výši 3 044 545 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum], ve znění změny žaloby a částečného zpětvzetí ze dne [datum], která byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], spolu s částečným zastavením řízení ohledně některých pozemků ([adresa]), ve znění [spisová značka], domáhali nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, tak jak je uvedena ve výroku XII. (body 1. až 7.). Dále se domáhali nároku na určení výše jejich restitučního nároku - na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákona o půdě, dále jen „ZoP“), za pozemky, o kterých bylo [adresa] rozhodnuto, že nejsou jejich vlastníky, v cenách ke dni [datum]. A to v rozsahu uvedeném ve výrocích I. až XI. rozsudku. Jedná se o rozhodnutí [adresa]. 2. [datum] nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 738 m2, který pozemkový úřad ocenil (výše restitučního nároku stanovený dle § 28a ZoP) částkou 2 731 Kč, zatím co žalobci částkou 162 360 Kč (rozdíl 159 629 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 13.302,42 Kč a u žalobců c), d) a e) 26.604,83Kč.

3. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 284 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 1 051 Kč, zatím co žalobci částkou 62 480 Kč (rozdíl 61 429 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 5.119,08 Kč a u žalobců c), d) a e) 10.238,17 Kč.

4. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 390 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 1 443 Kč, zatím co žalobci částkou 85 800 Kč (rozdíl 84 367 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 7.029,75 Kč u žalobců c), d) a e) 14.059,50 Kč.

5. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 660 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 2 664 Kč, zatím co žalobci částkou 145 200 Kč (rozdíl 142 560 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 11.880 Kč a u žalobců c), d) a e) 23.760 Kč.

6. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 630 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 2 520 Kč, zatím co žalobci částkou 138 600 Kč (rozdíl 136 080 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 11.340 Kč a u žalobců c), d) a e) 22.680 Kč.

7. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 666 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 2 664 Kč, zatím co žalobci částkou 146 520 Kč (rozdíl 143 856 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 11.988 Kč a u žalobců c), d) a e) 23.796 Kč.

8. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] výměře 5 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 20 Kč, zatím co žalobci částkou 1 100 Kč (rozdíl 1 080 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 90 Kč a u žalobců c), d) a e) 180 Kč.

9. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 185 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 749 Kč, zatím co žalobci částkou 40 700 Kč (rozdíl 39 951 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 3.329,25 Kč a u žalobců c), d) a e) 6.658,50 Kč.

10. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 600 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 3 152,96 Kč, zatím co žalobci částkou 132 000 Kč (rozdíl 128 847,04 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 10.737,25 Kč a u žalobců c), d) a e) 21.474,51 Kč.

11. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 833 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 2 624 Kč, zatím co žalobci částkou 183 260 Kč (rozdíl 128 180 636 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 15.053 Kč a u žalobců c), d) a e) 30.106 Kč. 12. [datum] nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 916 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 5 966 Kč, zatím co žalobci částkou 201 520 Kč (rozdíl 195 554 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 16.296,17 Kč a u žalobců c), d) a e) 32.592,33 Kč.

13. Dále nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 15 389 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 64 633,80 Kč, zatím co žalobci částkou 3 385 580 Kč (rozdíl 3 320 946,20 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 276.745,52 Kč a u žalobců c), d) a e) 553.491,03 Kč.

14. Dále nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 1 911 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 8 110,20 Kč, zatím co žalobci částkou 424 820 Kč (rozdíl 416 709,80 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 34.725,82 Kč a u žalobců c), d) a e) 69.451,63 Kč.

15. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 1 017 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 5 390,10 Kč, zatím co žalobci částkou 233 740 Kč (rozdíl 218 349,90 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 18.195,83 Kč a u žalobců c), d) a e) 36.391,65 Kč.

16. Dále nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 1 474 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 5 453,80 Kč, zatím co žalobci částkou 324 280 Kč (rozdíl 318 826,20 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 26.568,85 Kč a u žalobců c), d) a e) 53.137,70 Kč.

17. Dále nebyla vydána část pozemku dle pozemkového [adresa] o výměře 18 839 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 75 500,06 Kč, zatím co žalobci částkou 792 692 Kč (rozdíl 717 191,64 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 59.766 Kč a u žalobců c), d) a e) 119.531,99 Kč.

18. Dále nebyla vydána část pozemku dle pozemkového [adresa] o výměře 6 487 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 27 235,49 Kč, zatím co žalobci částkou 1 427 140 Kč (rozdíl 1 399 904,51 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců činil u žalobců a) a b) 116.658,71 Kč a u žalobců c), d) a e) 233.317,42 Kč. Zbývající následující nároky se týkají pouze žalobců c), d), e): 19. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 20 694 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 106 011,90 Kč, zatím co žalobci částkou 4 552 680 Kč (rozdíl 4 446 668,10 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 14.059,50 Kč. 20. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [Anonymizováno] [adresa] o výměře 27 845 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 111 380 Kč, zatím co žalobci částkou 6 125 900 Kč (rozdíl 6 014 520 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 1.002.420 Kč. 21. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 1 366 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 6 700,80 Kč, zatím co žalobci částkou 300 520 Kč (rozdíl 293 819,20 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 48.969,87 Kč. 22. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 4 201 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 16 804 Kč, zatím co žalobci částkou 924 220 Kč (rozdíl 907 614 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 151.236 Kč. 23. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 1 374 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 5 496 Kč, zatím co žalobci částkou 302 280 Kč (rozdíl 296 784 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 49.464 Kč. 24. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 27 500 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 154 016,50 Kč, zatím co žalobci částkou 6 050 000 Kč (rozdíl 5 895 983,50 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 982.663,92 Kč. 25. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 1 615 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 6 460 Kč, zatím co žalobci částkou 355 300 Kč (rozdíl 348 840 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 58.140 Kč. 26. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 12 836 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 68 030,80 Kč, zatím co žalobci částkou 2 823 920 Kč (rozdíl 2 755 889,20 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 459.314,87 Kč. 27. [datum] nebyla vydána část pozemku dle pozemkového katastru [adresa] o výměře 12 915 m2, který pozemkový úřad ocenil částkou 54 243 Kč, zatím co žalobci částkou 1 456 511,40 Kč (rozdíl 1 402 268,40 Kč). Nárok na určení u každého z žalobců c), d), e) činil 233.711,40 Kč.

28. Naléhavý právní zájem na určení, žalobci spatřují ve skutečnosti, že není jisté, zda jejich restituční nároky budou zcela uspokojeny v projednávaném řízení, a vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že nebudou uspokojeny v celé výši, je nutné, aby byla výše restitučního nároku, který je mezi účastníky sporný, určena. Neboť žalobci se pak mají ve zbývající části neuspokojeného restitučního nároku v tomto řízení účastnit se výběrových řízení ohledně náhradních pozemků.

29. Žalobci svoje nároky odůvodnili tím, že jsou oprávněnými osobami dle zákona č. 229/1991 Sb. (ZoP), kterým svědčí nárok na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu na pozemky které se dle ZoP nebyly nevydávají. Pozemky nebyly vydány shora uvedenými rozhodnutími [adresa], jsou oprávněnými osobami jen žalobci c), d) a e).

30. Původní oprávněné osoby, jejichž nemovitosti přešly na stát dle § 4 odst. 1 ZoP byly [jméno FO]. Všichni byli spoluvlastníky v rozsahu idelální 1/4 nevydaných pozemků. [Jméno žalobce C], a oprávněnými osobami se stali jeho syn [Jméno žalobce C] postoupil svůj restituční nárok a jeho nárok není předmětem žaloby. Původní spoluvlastnice nevydaných pozemků [jméno FO]. Oprávněnými osobami se stali její syn [jméno FO], který však svůj restituční nárok postoupil a jeho nároky nejsou předmětem žaloby. Dědicem a oprávněnou osobou po [jméno FO] byla rovněž její dcera [jméno FO]. Ta zemřela dne [datum] a oprávněné osoby jsou její děti, [Jméno žalobce B] - žalobce b) a [Jméno žalobce A] - žalobkyně a). Poslední z původních oprávněných spoluvlastníků nevydaných pozemků - [jméno FO]. Oprávněnými osobami se stali závětní dědicové [Jméno žalobce G] - žalobce e) a [Jméno žalobce E] restituční podíl každý v rozsahu 1/2. Žalobkyně [Jméno žalobce A] má nárok na 1/12 původních nevydaných nemovitostí, žalobce b) [Jméno žalobce B] má nárok na 1/12 původních nevydaných pozemků, žalobce c) [Jméno žalobce C] má nárok na 1/6 původních nevydaných pozemků, žalobce d) [Jméno žalobce E] má nárok na 1/6 původních nevydaných pozemků a žalobce e) [Jméno žalobce G] má nárok na 1/6 původních nevydaných pozemků.

31. Žalobci shledali jinou výši restitučního nároku, než jak byl oceněn pozemkovým úřadem na základě znaleckého posudku, znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum], dopisem právního zástupce žalobců z [datum], jehož byl shora uvedený ZP přílohou, byla žalovaná vyzvána k přecenění restitučního nároku žalobců. Žalovaná odmítla přecenění dopisem z [datum].

32. Na restituční nároky vyplývající z rozhodnutí č.j. [datum] bylo plněno smlouvou o bezúplatném převodu pozemků č. [spisová značka] právní předchůdkyni žalobců a), b) a žalobcům c), d), e). [jméno FO] restituční nároky vyplývající z rozhodnutí č[datum] bylo plněno smlouvou o bezúplatném převodu pozemků č[spisová značka], a to právní předchůdkyni žalobců a), b) a žalobcům c), d), e). Touto smlouvou bylo také plněno žalobcům c, d), e) na nároky vyplývající z rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. [datum] Konečně na restituční nároky žalobců c), d), e) dle rozhodnutí pozemkového úřadu č[datum] bylo plněno zápočtem na kupní smlouvu č. [datum]. Nevypořádané restituční nároky jednotlivých žalobců na bezúplatný převod náhradních pozemků činí u žalobců a) a b) každý 638 825,63 Kč, u žalobců c), d, e) každý 5 004 682,67 Kč.

33. Nárok na převod náhradních pozemků spatřují žalobci v liknavosti či svévoli žalovaného, který chybně ocenil restituční nárok oprávněných osob a následně ho odmítl přecenit. Oprávněným tak nezbývá než obrátit se se svým nárokem na soud, kde musí být tato otázka prejudiciálně vyřešena a po žalobcích nelze spravedlivě požadovat jejich účast na veřejných nabídkách žalovaného (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1117/2015, 28 Cdo 822/2021 28 Cdo 999/2021). Tyto závěry platí i v případě, kdy žalovaný rozporuje výši restitučního nároku, popřípadě tvrdí, že je již vypořádám, jak je tomu v dané věci (usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1117/2015 či 28 Cdo 1540/2015). Za dostatečně aktivní přístup žalobců při uspokojování jejich nároků lze pokládat i skutečnost, kdy si žalobci obstarali relevantní dokumentaci a zadali znalecký posudek, kterým je provedeno správné ocenění odňatých a nevydaných pozemků, které žalovaný odmítá (usnesením NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1276/2021).

34. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že žalobci a), b) nejsou aktivně legitimovaní, když v dědickém řízení nebyl projednaný nárok každého z nich na 1/12 restitučního nároku dle rozhodnutí [datum]. V tomto směru došlo usnesením [adresa] (čl.210) k dodatečnému projednání dědictví po [jméno FO], zemřelé dne [datum] ohledně nevypořádaného restitučního nároku vyplývajícího mimo jiné z rozhodnutí pozemkového úřadu č[datum], tak že děti zůstavitelky žalobci a), b) [Jméno žalobce A], nabývají každý jednu polovinu. Aktivní legitimace žalobců a), b) tak byla prokázána a žalovaný ji nadále nezpochybňoval.

35. Žalovaný dále uváděl, že restituční nárok byl zcela vyčerpán smlouvou o bezúplatném převodu pozemků č. [spisová značka] a smlouvou č. [spisová značka]. [jméno FO] z rozhodnutí pozemkového [Anonymizováno], z něhož odvozují svůj restituční nárok žalobci a) a b). Restituční nároky vyplývající z rozhodnutí čj. [datum] byly vůči všem oprávněným osobám zcela vypořádány smlouvou o bezúplatném převodu č. [spisová značka]. Ohledně části pozemku p. č. [adresa] o výměře 384 m2 byla mezi oprávněnými osobami a žalovaným uzavřena dohoda o narovnání z [datum] s tím, že tato část bude oceněna částkou 6,44 Kč/m2. Dosavadní sporná nebo pochybná práva a závazky se nahrazují závazkem vyplývajícím z narovnání a minimálně k části pozemku p.č[adresa] o výměře 384 m2 je přecenění vyloučeno. Ohledně části pozemku parc. č. [adresa] o výměře 98 m2 a ohledně části pozemku [hodnota] o výměře 477 m2 byla mezi oprávněnými osobami a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání ze dne [datum] s tím, že tyto části budou oceněny částkou 5,47 Kč/ m2 a jejich přecenění je rovněž vyloučeno. Restituční nároky žalobců byly v celém rozsahu vypořádány a zanikly v dohodami o narovnání, které vylučují přecenění jejich nároku.

36. Nároky všech žalobců vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] byly vůči oprávněném osobám, vypořádány se zůstatkem 0 Kč, uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu č. [spisová značka]. Ohledně pozemku parc.č. [adresa] pak byla mezi oprávněnými osobami uzavřena dohoda o narovnání ze dne [datum], kterou bylo ujednáno ocenění tohoto pozemku cenou 6,44 Kč za 1m2. Nároky všech žalobců z rozhodnutí [Anonymizováno] byly vůči všem oprávněným osobám vypořádány se zůstatkem 0 Kč, to uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu č. [spisová značka] a smlouvou o bezúplatném převodu č. [spisová značka]. Ohledně části pozemku parc.č. [adresa], a části pozemku parc.č. [hodnota], byla mezi oprávněnými osobami a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání ze dne [datum]. Nároky žalobců c), d), e) vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] byly zcela vypořádány (s nulovou výší restitučního nároku) smlouvou o bezúplatném převodu č. [spisová značka]. Nároky žalobců c), d), e) vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] byly vůči osobám, oprávněným z tohoto rozhodnutí, vypořádány se zůstatkem 0,- Kč. Vůči žalobcům c), d), e) započtením na kupní cenu dle kupní smlouvy k pozemkům parc.č. [datum]. Nároky [jméno FO], právní předchůdkyně žalobců a), b), vyplývající z rozhodnutí (kromě nároků dle rozhodnutí [Anonymizováno] postoupila třetí osobě, a žalobcům a), b) tento nárok nesvědčí. Zde soud podotýká, že ani žalobci a), b) se nedomáhají rozhodnutí o restitučních nárocích než těch, které vyplývají z rozhodnutí č.j. [datum]. Žalobci již přečerpali svůj restituční nárok: právní předchůdce žalobců a), b) [jméno FO] o 64.866,91 Kč, [Jméno žalobce C], žalobce c) o 64.963,76 Kč, [Jméno žalobce E], žalobce d) o 55.131,43 Kč a [Jméno žalobce G], žalobce e) o 55.131,43 Kč a zakládá bezdůvodné obohacení na jejich straně.

37. Žalovaný rovněž namítal, že žalobci po dobu 16 let nenamítali výši ocenění svých restitučních nároků. Odkázal na rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 2134/2014 (NS ČR sp.zn. 28 Cdo 1176/2023 ze dne 12. 9. 2023, jak žalovaný opravil při jednání 24.9.2024, čl.320pv), který dovodil neúspěch oprávněných osob při jejich neaktivitě v trvání 6 let. V případě pochybností o správné výši restitučního nároku je nutné, aby si oprávněné osoby „včas obstaraly podklady pro ocenění svého restitučního nároku“. U žalobců tak nejsou splněny judikaturní podmínky pro uplatnění žalovaného nároku. Kromě zemědělského charakteru odňatých pozemků a vypořádání restitučního nároku žalobců, absentuje podmínka, aby se žalobci mohli domáhat nahrazení projevu vůle žalované při převodu jimi zvolených náhradních pozemků, a to dlouhodobá, leč marná snaha žalobců o uspokojení jejich restitučních nároků. Konečně žalovaný namítal promlčení práva žalobců na převod náhradních pozemků nároku, neboť již byl zcela vyčerpán (dokonce přečerpán) a pro neaktivitu žalobců ohledně změny ocenění jejich restitučního nároku po dobu 16 let.

38. Účastníci učinili nesporným následující skutečnosti pod body 38. až 58. odůvodnění tohoto rozsudku. (jednání 15. 3. 2023): Původní oprávněné osoby, jejichž nemovitosti přešly na stát dle § 4 odst. 1 zákona o půdě byly [jméno FO]. Všichni byli spoluvlastníky v rozsahu ideální 1/4 nevydaných pozemků. [jméno FO] a oprávněnými osobami se stali její dcera [Jméno žalobce C] postoupil restituční nárok, jeho nárok není předmětem žaloby. Původní spoluvlastnice nevydaných pozemků [jméno FO]. Oprávněnými osobami se stali její syn [jméno FO] který však svůj restituční nárok postoupil, jeho nároky nejsou předmětem žaloby. Dědicem a oprávněnou osobou po [jméno FO] byla rovněž její dcera [jméno FO]. Ta zemřela dne [datum] a oprávněné osoby jsou její děti [Jméno žalobce B] - žalobkyně a). Poslední z původních oprávněných spoluvlastníků nevydaných pozemků [jméno FO]. Oprávněnými osobami se stali závětní dědicové [Jméno žalobce G] restituční podíl každý 1/2. Žalobkyně a) [Jméno žalobce A] má nárok na 1/12 původních nevydaných nemovitostí, žalobce b) [Jméno žalobce B] má nárok na 1/12 původních nevydaných pozemků, žalobce c) [Jméno žalobce C] má nárok na 1/6 původních nevydaných pozemků, žalobce d) [Jméno žalobce E] má nárok na 1/6 původních nevydaných pozemků a žalobce e) [Jméno žalobce G] má nárok také na 1/6 původních nevydaných pozemků.

39. Restituční nárok žalobců vyplývá z následujících rozhodnutí Pozemkového úřadu [adresa].

40. Rozhodnutí č.j. [datum], ohledně nevydaných pozemků zapsaných dle PK p. [adresa].

41. Rozhodnutí č.j. [datum], a to nevydané pozemky zapsané dle PK p. č. [adresa]. Zbývající rozhodnutí [adresa] se týkají pouze nároků žalobců c), d), e) jako oprávněných osob.

42. Rozhodnutí č.j. [datum], nevydaná část pozemku dle PK p. č. [adresa].

43. Rozhodnutí č.j. [datum], nevydaná část pozemku dle PK p. č. [adresa].

44. Rozhodnutí č.j. [datum], nevydaná část pozemku dle PK p. č. [adresa].

45. Rozhodnutí č. [datum], nevydaná část pozemku dle PK, p. č. [adresa].

46. Rozhodnutí č.j. [datum], nevydaná část pozemku dle PK p. č. [adresa].

47. Rozhodnutí č.j. [datum], nevydaná část pozemku dle PK p. č. [adresa].

48. Rozhodnutí č. p. [datum], nevydaná část pozemku dle PK, p. č. [adresa].

49. Rozhodnutí č.j. [datum] část pozemku dle PK, p. č. [adresa].

50. Rozhodnutí č.j. [datum], nevydaná část pozemku dle PK p. č. [adresa].

51. Původní pozemky, které přešly na stát dle § 4 odst. 1 zákona o půdě původních oprávněných osob [jméno FO], kteří byli spoluvlastníky státem odňatých pozemků či pozemku převedených na stát zákonem o půdě předvídaným způsobem, a to v rozsahu každý v jedné ideální čtvrtině, přešly na stát na základě revizního výměru [právnická osoba]. V případě [jméno FO] dále na základě [datum] ve spojení s [datum] kterým byl [jméno FO] kromě jiného odsouzen k propadnutí celého majetku. V případě původní oprávněné osoby [jméno FO] přešly nemovitosti na stát, dále na základě rozhodnutí státního notářství pro [adresa] (odmítnutí dědictví zákonnými dědici). V případě původních oprávněných osob [jméno FO] kromě již zmíněného revizního výměru [datum], dále dle výměrem [datum].

52. Rozhodné datum, kdy došlo k přechodu původních nevydaných pozemků původních oprávněných osob je den [datum] (revizní výměr [Anonymizováno]).

53. Ohledně poměru restitučních nároky jednotlivých účastníků vyplývajících z rozhodnutí pozemkového úřadu bylo nesporné, že žalobci a) a b) [Jméno žalobce A] mají každý nárok na 1/12 restitučního nároku přiznaného v rozhodnutí č. j. PÚ [datum]), a nemají žádné restituční nároky vyplývající ze zbývajících rozhodnutí č.j. PÚ [datum]. Žalobci c), d), e) [Jméno žalobce C], mají nárok každý na 1/6 restitučních nároků vyplývajících ze všech shora uvedených rozhodnutí Pozemkového úřadu.

54. Nesporné bylo (čl.240pv), že nejdéle ke dni uzavření smlouvy o převodu pozemku č. [spisová značka], uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] ČR a mimo jiné [Jméno žalobce C], bylo oprávněným osobám známo, jaká byla výše oceněného restitučního nároku ze strany žalovaného. V této smlouvě je rovněž uvedena výše jednotlivého restitučního nároku vypočteného žalovaným, včetně výše čerpaného nároku žalobci, popřípadě i jejich právními předchůdci, na základě této smlouvy.

55. Dále bylo nesporným, že žalobci shledali jinou výši restitučního nároku, než jaký byl oceněn pozemkovým úřadem na základě znaleckého posudku, znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum]. Dopisem právního zástupce žalobců z [datum] (čl.10), jehož byl shora uvedený posudek přílohou, byla žalovaná vyzvána k přecenění restitučního nároku žalobců. Žalovaná odmítla přecenění dopisem z [datum] (čl.41).

56. Žalobci se domáhají uspokojení jejich restitučního nároku bezúplatným převodem náhradních pozemků pouze v tomto řízení.

57. Při jednání [datum] (čl.304pv) žalovaný učinil nesporným, že žalované náhradní pozemky nejsou nijak omezeny v převoditelnosti a současně činil nesporným výši jejich hodnoty tak, jak byla oceněná ze strany žalobců. A to v přehledu pozemků žalobců založených na čl. 314–316 spisu (při jednání [datum], čl.320). Jde o tyto žalované náhradní pozemky (katastrální území, parc. č., cena): [adresa] [adresa] Březí u Pernarce 296/2 138 361,55 Kč [adresa] [adresa] [adresa] 21 610,00 Kč [adresa] 15 110,00 Kč [adresa] 44311,65 Kč [adresa] 52 895,40 Kč [adresa] 221 902,15 Kč [adresa] 96 639.35 Kč [adresa] 71 883,10 Kč [adresa] 72 500,85 Kč [adresa] 1 882,91 Kč [adresa] 77 687,50 Kč [adresa] 2 630,00 Kč [adresa] 5 620,00 Kč [adresa] 2 560,00 Kč [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] 428 460,25 Kč [adresa] 40 083,49 Kč [adresa] 11 947,31 Kč [adresa] 443 292,55 Kč [adresa] 144 061,70 Kč [adresa] 23 089,84 Kč [adresa] 367 958,62 Kč [adresa] 122 819,05 Kč [adresa] 58 441,50 Kč [adresa] 34 913,20 Kč [adresa] 116 521,30 Kč [adresa] 96 031,50 Kč [adresa] 164 989,10 Kč [adresa] 74 693,80 Kč [adresa] 76 925,25 Kč [adresa] 85 943,00 Kč [adresa] 85 206,00 Kč [adresa] 96 925,65 Kč [adresa] 34 908,65 Kč [adresa] 62 053,85 Kč [adresa] 188 544,90 Kč [adresa] 62 376,95 Kč [adresa] 25 680,70 Kč [adresa] 713 735.00 Kč [adresa] 145 755.00 Kč [adresa] 119 504,00 Kč [adresa] 1 294 970.00 Kč [adresa] 836 710,00 Kč [adresa] 692 259,00 Kč [adresa] 1 253 861,00 Kč [adresa] 21 255,00 Kč [adresa] 57 987,00 Kč [adresa] 53 629.00 Kč [adresa] 49 102,00 Kč [adresa] 68 545,00 Kč [adresa] 172 021,00 Kč [adresa] 100 923,00 Kč [adresa] 184 198,00 Kč [adresa] 107 243,00 Kč [adresa] 21 828,80 Kč [adresa] 72 234,65 Kč [adresa] 27 176,00 Kč [adresa] 4 529,45 Kč [adresa] 196 653,95 Kč [adresa] 93 538,45 Kč [adresa] 85 165,20 Kč [adresa] 105 696,20 Kč [adresa] 25 649,75 Kč [adresa] 61 831,00 Kč [adresa] 87 858,95 Kč [adresa] 236 592,15 Kč [adresa] 79 563,00 Kč [adresa] 72 235,00 Kč [adresa] 68 683,00 Kč [adresa] 209 574,00 Kč [adresa] 107 327,00 Kč [adresa] 124 309,00 Kč [adresa] 616 156,00 Kč [adresa] 285 396.00 Kč [adresa] 497 518,00 [Anonymizováno] Celkem 16 284 094,02 Kč 58. Z rozhodnutí [adresa] (čl.36), vyplývá, že oprávněnými osobami byli mimo jiné [jméno FO], a každému z nich náležel nárok na 1/6 původních nevydaných pozemků, přičemž tyto nároky nejsou předmětem žaloby. Poměr restitučních nároků jednotlivých účastníků vyplývajících z výše uvedených rozhodnutí pozemkového úřadu byl učiněn nesporným (bod 53. odůvodnění).

59. Rozhodnutím [datum] nebyl vydán pozemek dle pozemkového katastru (dále jen (PK)) parc.č. [adresa] o výměře 738 m2, pozemek (PK) [adresa] o výměře 284 m2, pozemek (PK) [adresa] o výměře 390 m2, pozemek (PK) [Anonymizováno] [adresa] o výměře 660 m2, pozemek (PK) [adresa] o výměře 630 m2, pozemek (PK) [adresa] o výměře 5 m2, pozemek (PK) [adresa] o výměře 185 m2, pozemek (PK) [adresa] o výměře 600 m2 a pozemek (PK) [adresa] o výměře 833 m2.

60. Rozhodnutím [datum] nebyl vydán pozemek (PK) [adresa] o výměře 916 m2, část pozemku (PK) [adresa] o výměře 15 389 m2, část pozemku (PK) parc.č. [adresa] o výměře 1 911 m2, pozemek (PK) [adresa] o výměře 1 017 m2, pozemek (PK) [adresa] o výměře 1 474 m2, část pozemku (PK) [adresa] o výměře 18 839 m2, část pozemku (PK) parc[adresa] o výměře 6 487 m2.

61. Následující restituční nároky uplatnili jen žalobci c), d), e) a vyplývají z těchto rozhodnutí Pozemkového úřadu [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) [adresa] o výměře 20 694 m2. Rozhodnutím pozemkového úřadu [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) [adresa] o výměře 27 845 m2. [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) [adresa] o výměře 1 366 m2. Rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) [adresa] o výměře 4 201 m2. Rozhodnutím [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) [adresa] o výměře 1 374 m2. Rozhodnutím [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) [adresa] o výměře 27 500 m2. Rozhodnutím [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) [adresa] o výměře 1 615 m2. Rozhodnutím [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) [adresa] o výměře 12 836 m2. A konečně [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) parc[adresa] o výměře 12 915 m2.

62. Z výpisů z katastru nemovitostí vedených [adresa] (čl.283), pro k. ú[adresa] (čl.284), pro k. ú. [adresa] (čl.286), k. ú. [adresa] (čl. 288), k. ú. [adresa] (čl.289), k. ú. [adresa] (čl.290), k. ú. [adresa] (čl.291), k. ú. a obec [adresa] (čl.292), k. ú. a obec [adresa] (čl.293), k. ú. [adresa], obec [adresa] (čl.294), k. ú. [adresa], obec [adresa] (čl.295), k. ú. [adresa] (čl.296), k. ú. [adresa] (čl.297), k. ú. a obec [adresa] (čl.298), k. ú. a obec [adresa] (čl.299), k. ú. [adresa] (čl.300), že Česká republika je výlučným vlastníkem všech žalovaných náhradních pozemků, se kterými je příslušný hospodařit [Jméno žalovaného]. Jedná se o následující pozemky uvedené dle katastrálních území: Pozemky [adresa] Pozemky [adresa]. Pozemky parc. č. [adresa]. Pozemky [adresa]. Pozemky [adresa]. Pozemky [adresa]. Pozemky [adresa]. Pozemky [adresa]. Pozemky [adresa]. Pozemky parc[adresa]. Pozemky [adresa]. Pozemky [adresa]. Pozemky [adresa]. Konečně pozemky [adresa].

63. Z přehledu nároků oprávněných osob(čl.76-87) ve vztahu k jednotlivým rozhodnutím pozemkového úřadu (čl.12-31, dále označené je jejich sp. zn. bez data vydání) vyplývá, že právní předchůdkyni žalobců a), [jméno FO] bylo z následujících rozhodnutí plněno v následující výši: [částka] – 916 Kč, [částka] – 47 127,58 Kč, [Anonymizováno] – 180 938,45 Kč a 82 032,34 Kč a konečně [Anonymizováno] – 37 148,72 Kč. Protože žalobci a), b) se domáhají jen nároků vyplývajících z restitučních nároků dle rozhodnutí pozemkového úřadu [Anonymizováno], k ostatním plněním soud nepřihlížel. Celkem tak bylo plněno dle [Anonymizováno] ve výši 47 127,58 Kč a dle [Anonymizováno] ve výši 262 970,79 Kč, dohromady 310 098,37 Kč.

64. Žalobcům c) [Jméno žalobce C], pak bylo plněno shodně, jako [jméno FO]. Tedy dle [Anonymizováno] - 1 116,80 Kč, [Anonymizováno] – 2 800,67 Kč, [Anonymizováno] – 916 Kč, [Anonymizováno] -25 669,42 Kč, [Anonymizováno] – 1 076,67 Kč, [Anonymizováno] – 47 127,58 Kč, [Anonymizováno] – 180 938,45 Kč a 82 032,34 Kč (dohromady 262 970,79 Kč) a konečně [Anonymizováno] – 37 148,72 Kč. Celkem tak bylo plněno každému z žalobců c, d), e) plněno ve výši 378 826,35 Kč.

65. Dohodami o narovnání uzavřenými téhož dne [datum] mezi [jméno FO], dále žalobcem c) [Jméno žalobce C], bylo sjednáno ocenění nároku oprávněné osoby vyplývající z rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. [datum], když nevydané pozemky či jejich části nebyly bonitovárny (a nelze je ocenit zařazením do BPEJ) tak, že ocenění průměrná cena pozemku v k. ú. [adresa] činila 4,70 Kč/m2 pozemku - role a 6,44 Kč/m2 [Anonymizováno]. Obdobně byly uzavřeny stejného dne [datum] dohody o narovnání mezi [Jméno žalobce C], a to ohledně ocenění nároku oprávněné osoby vyplývající z rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. [datum], tak, že ocenění průměrná cena pozemku v k. ú. [adresa] činila 4,70 Kč/m2 pozemku – role (u pozemků p.č. [hodnota]) a 5,47 Kč/m2 pozemku – role (u pozemků p.č. [hodnota]).

66. Z posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [právnická osoba] (příl. čl.53a) vyplývá, že jeho předmětem bylo ocenění pozemků nevydaných žalobcům rozhodnutími pozemkového úřadu, tak jak jsou uvedeny v bodech 59. až 61. odůvodnění. V popisu předmětu ocenění se udává, že oceňované nevydané pozemky jsou v současnosti pozemky zastavěnými, a to stavbami obytnými, občanského vybavení, průmyslovými či dopravními, jak je specifikováno v odůvodnění rozhodnutí státního pozemkového úřadu. Tyto skutečnosti jsou doloženy fotomapami zájmového období spolu s fotomapami současnými. Všechny oceňované pozemky či jejich části byly zahrnuty do územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy z let [Anonymizováno]. Do Regulačních plánů státní regulační komise [Anonymizováno] nebo plánů stavebních obvodů [Anonymizováno], kde předmětné pozemky byly zahrnuty do ploch určených pro výstavbu. Územně plánovací dokumentace stavebních obvodů [Anonymizováno] je předložena, protože předmětné pozemky byly zahrnuty již v době odnětí, nebo v nejbližším období 1 až 2 let po odnětí do nové plánovací dokumentace a s těmito pozemky bylo počítáno pro výstavbu. Místní šetření bylo provedeno v období [Anonymizováno]. Znalecký posudek vycházel z rozhodného dne pro odnětí hodnocených nevydaných pozemků z data [datum], s tím, že všechny oceňované pozemky byly vedeny jako stavební na základě Přehledného regulačního plánu [Anonymizováno]. U každého nevydaného oceňovaného pozemku byl v příloze (přílohy 1 – 24) posudku doložen regulační plán Státní regulační komise [Anonymizováno] s vyznačeným oceňovanými pozemky, letecké snímky od roku [Anonymizováno] a současné snímky pozemkových map pro k. ú. [adresa].

67. Žalovaný v podání z [datum] (čl.141) namítal k znaleckému posudku [datum] oceňujícímu nevydané pozemky, že i v případě, že by bylo za rozhodné datum považováno [datum], nelze posudek akceptovat. Před rokem [Anonymizováno] bylo územní a stavební řízení upraveno několika zákony, jejichž podstata a územní příslušnost byly rozdílné, používaly jinou terminologii a pozemek stavební, resp. určený pro stavbu, nevymezovaly. Zákon č. 42/1947 Sb. a vl. nař. č. 296/1948 Sb., stanovovaly podmínky pro přípustnou stavební činnost a mimo regulační plány, schválené podle platných stavebních řádů, zavedly tzv. upravovací náčrty ve zkráceném řízení. Upravovací náčrty měly shodné účinky jako regulační plány. U dostupných regulačních plánů se vždy posuzuje při ocenění nevydaných pozemků jejich platnost, tzn. zda byly schváleny a podepsány Státní regulační komisí. Ve znaleckém posudku není uvedena informace, o který konkrétní regulační plán se jedná, či zda byl schválen Státní regulační komisí. Pouze obecná informace, že jde o „[Anonymizováno].“ Dále jsou v ZP uvedeny jako podklad pro ocenění „[Anonymizováno] s vyznačenými KN parcelami (územní plán).“ Stavební obvody neuznává SPÚ jako platnou dokumentaci při prokázání stavebního charakteru pozemku. Ani dále uváděný směrný územní plán z roku [Anonymizováno] žalovaná nemůže akceptovat jako relevantní doklad k ocenění nevydaných pozemků ke dni [datum].

68. Žalobci uvedli (podání z [datum], čl.265 a při jednání [datum], čl.305)) že ke dni [datum] (přechodu nevydaných pozemků na stát) byly nevydané pozemky schváleny jako stavební, návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území Nuslí [adresa] atd., který byl schválen Státní regulační komisí. [datum]. Listiny včetně map jsou přístupné na webovém portálu www.[adresa].eu (po přihlášení na tento portál je třeba zvolit nabídku „O [adresa],“ z ní dále přejít na nabídku „MAPY,“ v rámci které je třeba zvolit “[Anonymizováno].“ V něm je pak dále třeba zvolit „[Anonymizováno]“ a v rámci nich pak dále „[adresa].“ Pokud je zde dále ať již textově či kliknutím na mapu zadáno příslušné katastrální 3 území, v daném případě katastrální území [adresa], zobrazí se příslušná grafická část předmětného regulačního plánu a z nabízejícího se odkazu do badatelny lze zjistit údaje, které žalobci citují). Všechny přeceňované nevydané pozemky se nacházejí v k. ú. [adresa] a všech byl způsob jejich využití byl dán „Návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [adresa].) [Anonymizováno].“ Poznámka k tomuto regulačnímu plánu zní: “Předepsán záznam o schválení Státní regulační komisi pro Prahu a okolí [datum] a znovu v [Anonymizováno], bez podpisu předsedy a razítka. Předepsán záznam o potvrzení [datum], bez podpisu ministra a razítka. [adresa] schválen Státní regulační komisí jako kopie odpovídající originálu [datum], podepsán předseda [jméno FO]. Číslo jednací [Anonymizováno].“. Shora uvedené tvrzení pak vyplývá z detailu dokumentu Státní regulační komise pro Prahu a okolí ([Anonymizováno]) čl.268pv spisu.

69. K námitce žalovaného o neurčitosti označení územního rozhodnutí z roku [Anonymizováno] a (částí) nevydaných pozemků soud poukazuje na listiny (příl. čl.280) z archívu územních plánů, mapových částí týkajících se nevydaných pozemků v k. ú. [adresa], vyňatých z přehledného regulačního a zastavovacího [Anonymizováno], který byl, jak výše uvedeno (čl. 268pv), schválen a podepsán [datum]. Nevydané pozemky podle regulačního a zastavovacího plánu spadaly do funkčních ploch určených pro zástavbu, jednalo se o funkční plochy určené k zastavění souvislou obytnou zástavbou a komunikacemi (činžovní a panelové domy v blocích, rodinné domky v zahradách, veřejné sady a nezastavitelné plochy, hřiště sportovní a dětská apod.. Podle Inventáře [Anonymizováno], dílčího inventáře (NAD č. [hodnota], číslo pomůcky 497) [jméno FO], [jméno FO], přehledu správního vývoje původce fondu a jeho předchůdců, a zejména přílohy stavebních obvodů (příl. čl.280) byly stavební obvody č. [adresa]) určeny k zástavbě (mateřská školka, hřiště, bytová výstavba, byty, kultura, zdravotnictví, atd.).

70. Pokud žalovaný namítal, že u pozemků p. č. [adresa] není správné jejich zařazení, protože jako stavební nelze ocenit plochy komunikací, veřejné zeleně, tělesa dráhy apod.. Pak soud uvádí, že jestliže takové pozemky, u kterých veřejný zájem na vybudování staveb dopravní a technické infrastruktury či jiných veřejně prospěšných staveb vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., a jde o pozemky určené územním plánem nebo regulačním plánem k zástavbě, nutno na ně hledět jako na pozemky stavební.

71. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. (1) Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury 8); v případě pochybností vydá na základě žádosti [právnická osoba] vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10), e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech), f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu), g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

72. Ocenění nevydaných pozemků bylo dle rozhodnutí pozemkového úřadu následující: [datum], všechny [adresa] o výměře 738 m2, pozemek (PK) parc.č. 68/4 o výměře 284 m2, pozemek (PK) parc.č. 69/2 v o výměře 390 m2, pozemek (PK) [Anonymizováno] o výměře 660 m2, pozemek (PK) [Anonymizováno] o výměře 630 m2, pozemek (PK) parc.č. [hodnota] o výměře 666 m2, pozemek (PK) [Anonymizováno] o výměře 5 m2, pozemek (PK) parc.č. [hodnota] o výměře 185 m2, pozemek (PK) parc.č. [hodnota] o výměře 600 m2 a pozemek (PK) parc.č. [hodnota] o výměře 833 m2. Celkem [hodnota] m2 při základní ceně 250 kč/m2 dle vyhl. č. 316/1990 Sb. (dále jen vyhláška), a to § 17 odst. 1 vyhlášky. Jednotková cena byla snížena o srážky 12% (dle příl. č. [hodnota] vyhlášky, bodů 3. (v místě není možnost napojení na veřejný vodovod, a 4. (v místě není možnost napojení na veřejnou kanalizaci). Cena činila celkem 1 089 020 Kč.

73. Podle rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] pozemek (PK) parc.č. [adresa] o výměře 916 m2, část pozemku (PK) parc.č. [adresa] o výměře 15 389 m2, část pozemku (PK) parc.č. [adresa] o výměře 1 911 m2, pozemek (PK) parc.č. [adresa] o výměře 1 017 m2, pozemek (PK) parc.č. [adresa] o výměře 1 474 m2, část pozemku (PK) parc.č. [adresa] o výměře 18 839 m2, část pozemku (PK) parc.č. [adresa] o výměře 6 487 m2. Celkem [hodnota] m2, při základní ceně 250 kč/m2 dle § 17 odst. 1 vyhlášky. Jednotková cena byla snížena o srážky 12% (dle příl. č. [hodnota] vyhlášky, bodů 3. (v místě není možnost napojení na veřejný vodovod, a 4. (v místě není možnost napojení na veřejnou kanalizaci). Cena pozemků nevydaných citovaným rozhodnutí pozemkového úřadu činila celkem 6 779 772 Kč ([adresa] Kč).

74. Dle rozhodnutí pozemkového úřadu č.j[datum] pozemek (PK) parc.č. [adresa] o výměře 20 694 m2. Při základní ceně 250 kč/m2 dle § 17 odst. 1 vyhlášky, byla jednotková cena byla snížena o srážky 12% (příl. č. [hodnota] vyhlášky, body 3., 4. (v místě není možnost napojení na veřejný vodovod a napojení na veřejnou kanalizaci) Dále jen „srážky 3. a 4.“ Zjištěná cena nevydaného pozemku činila 4 552 680 Kč. Podle rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. [adresa] o výměře 27 845 m2. Při základní ceně 250 kč/m2 dle § 17 odst. 1 vyhlášky, byla jednotková cena byla snížena o srážky 12% (srážky 3. a 4.), se zjištěnou cenou 6 125 900 Kč. Dle rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] pozemek (PK) [adresa] o výměře 1 366 m2. Shodně jednotkově oceněný se snížením o srážky 12% (srážky 3. a 4.) v celkové výši 300 520 Kč. Dle rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] část pozemku (PK) [adresa] o výměře 4 201 m2. Shodně jednotkově oceněný se snížením o srážky 12% (srážky 3. a 4.) v celkové výši 924 220 Kč. Podle rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] část pozemku (PK) [adresa] o výměře 1 374 m2. Shodně jednotkově oceněný se snížením o srážky 12% (srážky 3. a 4.) v celkové výši 302 280 Kč. Dle rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] nebyla vydána část pozemku (PK) parc[adresa] o výměře 27 500 m2. Shodně jednotkově oceněný se snížením o srážky 12% (srážky 3. a 4.) v celkové výši 6 050 000 Kč. Podle rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] část pozemku (PK) [adresa] o výměře 1 615 m2. Shodně jednotkově oceněný se snížením o srážky 12% (srážky 3. a 4.) v celkové výši 355 300 Kč. Dle rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] část pozemku (PK) [adresa] o výměře 12 836 m2. Shodně jednotkově oceněný se snížením o srážky 12% (srážky 3. a 4.) v celkové výši 2 823 920 Kč. Konečně rozhodnutím pozemkového úřadu č.j. [datum] část pozemku (PK) [adresa] o výměře 12 915 m2. Shodně jednotkově oceněný se snížením o srážky 12% (srážky 3. a 4.) v celkové výši 1 456 511,40 Kč. Souhrn výše uvedených cen činí 30 769 123,40 Kč.

75. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán – pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1518/2007 a sp. zn. 28 Cdo 2699/2008). Ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s cenovým navýšením pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že má být zachována identita v charakteru pozemků v tom směru, že rozhodný je jejich charakter a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. Pokud byly v době přechodu na stát pozemky sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (tj. v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby), je třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky (zde viz rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, 28 Cdo 444/2014). Soud proto uzavřel, že nevydané pozemky vyplývající ze shora uvedených rozhodnutí pozemkového úřadu mají charakter stavební a jako takové byly správně oceněny částkou celkem 30 769 123,40 Kč.

76. Při jednání dne [datum], čl.405 k dohodám o narovnání žalovaný uvedl, že dohody o narovnání nezahrnovali charakter nevydaných pozemků. I v rozsudku NS ČR 28 Cdo 1776/2023-142 z 12.9.2023, na který žalovaná poukazovala ohledně závaznosti dohody o narovnání, se v odůvodnění odkazuje na závěry svého rozsudku sp. zn. 28 Cdo 3042/2015 ze dne 4.5.2016, který uzavírá, že není principiálního důvodu pro to, aby bylo restituentovi znemožněno uzavření dohody o novaci, jíž původní práva na poskytnutí náhrady plynoucí ze zákona o půdě nahradí novými oprávněními konstituovanými zmíněnou dohodou. Vzhledem ke smyslu restitučního zákonodárství, jímž je snaha alespoň částečně zmírnit následky majetkových a jiných křivd spáchaných v tzv. době nesvobody, je nutno zjišťovat, zda dohoda o novaci restitučních nároků respektuje naznačený účel. Sám fakt, že oprávněná osoba rezignuje na uplatnění části svých práv, se arci smyslu restituční legislativy neprotiví.

77. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 755/06 z 10.12.2008, upřel relevanci dohodě, jež směřovala k účelovému negování přiznaných restitučních nároků, neboť na jejím základě oprávněná osoba v podstatě neobdržela žádného plnění. Zatímco sjednání obdobné smlouvy vedoucí toliko k obmyslnému (obmyslný - promyšlený, ujasněný, prozkoumaný; moudrý, uvážlivý, prozíravý, důvtipný pozn. soudu) krácení práv restituenta představuje (se zřetelem k hodnotám, na nichž restituční předpisy spočívají) právem reprobované jednání, uzavření dohody sledující coby svůj účel definitivní, komplexní a konsensuální řešení restitučních nároků není se zájmem na efektivní a včasné nápravě historických bezpráví v rozporu.

78. Ze závěrů Nálezu Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 2763/23 ze dne 22.5.2024 vyplývá mimo jiné (bod 59 a 60 odůvodnění) následující. Ze skutkových zjištění soudů především nevyplývá, že by stěžovatelé výslovně a jednoznačně projevili vůli se práva na uspokojení zbývající části restitučního nároku vzdát či že přijetím finanční náhrady považují svůj restituční nárok v celém rozsahu za vypořádaný (popř., že uzavřeli v tomto směru dohodu). Za takový projev vůle nelze považovat, že požádali a přijali finanční náhradu v nižší výši, než původně uplatňovali. Platí totiž, že případný sporný úkon, který je zjevně proti zájmům oprávněných osob, nelze vyložit k jejich tíži [srov. nález sp. zn. I. ÚS 755/06 ze dne 10. 12. 2008 (N 219/51 SbNU 725)]. I kdyby snad bylo možné projevení této či obdobné vůle ze skutkových zjištění jednoznačně dovodit, bylo by třeba její účinky zhodnotit s ohledem na konkrétní okolnosti. Zásada autonomie vůle je v oblasti restitucí modifikována účelem a smyslem restitučních předpisů, neboť nejde o typický soukromoprávní vztah mezi rovnými stranami (viz nález sp. zn. I. ÚS 755/06). Obdobně je bez relevance dohoda mezi oprávněnou a povinnou osobou, která vede pouze ke zkrácení práv restituenta (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3042/2015 ze dne 4. 5. 2016). Bylo by nemravné, aby stát, který v rozporu se svou zákonnou povinností poskytl restituentům finanční náhradu v nesprávné výši (na což v nynější věci upozorňovala přinejmenším předchůdkyně stěžovatelky), těžil z toho, že restituenti tuto náhradu přijali.

79. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že pro účely ocenění výše restitučního nároku žalobců nelze k dohodám o narovnání přihlížet. Dohody o narovnání se týkaly jen ocenění nevydaných pozemků, aniž by řešily spornou skutečnost jejich charakteru (zda šlo o pozemky zemědělské či stavební). Z obsahu dohod je patrné, že tuto skutečnost nepochybně neřešily, žalovaný to ani netvrdí a z obsahu spisu tato skutečnost nevyplývá.

80. Žalovaný dále namítal, že žalobci po dobu 16 let nenamítali výši ocenění svých restitučních nároků. Odkázal na rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 2134/2014, který dovodil neúspěch oprávněných osob při jejich neaktivitě v trvání 6 let.) U žalobců tak nejsou splněny judikaturní podmínky pro uplatnění žalovaného nároku.

81. Ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2143/2014 ze dne 16.7.2014, na který žalovaný poukazoval (a zjevně písařskou chybou jej označil chybnou sp.zn. 28 Cdo 2134/2014) vyplývá, že důvodnost žaloby na uložení povinnosti [právnická osoba] uzavřít, smlouvu o bezúplatném převodu konkrétního náhradního pozemku podle § 11odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) není třeba - při liknavém postupu fondu- vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. V této věci se žalobkyně (dovolatelka) domáhala, aby České republice – Státnímu pozemkovému úřadu bylo uloženo uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemku zapsaného u Katastrálního úřadu pro [adresa], jako náhradního pozemku, který si žalobkyně sama vybrala (který nebyl zahrnut do veřejné nabídky adresované oprávněným osobám), a to k uspokojení jejich restitučních nároků na vydání pozemku, který však nebylo možné vydat podle zákona o půdě pro zastavěnost pozemku. Sama žalobkyně se v řízení netajila tím, že postup, upravený v § 11a zákona o půdě, co do uplatnění nároku na získání náhradního pozemku zahrnutého do veřejných nabídek, neuplatnila, neboť byla přesvědčena o dlouhodobě nevyhovujícím charakteru a rozsahu náhradních pozemků nabízených ve veřejných nabídkách. Odvolací soud však (ve shodě s názorem soudu prvního stupně) dospěl k názoru, že „takovýto obecný závěr přijmout nelze, a to tím spíše, že by vedl i ke zvýhodnění těch oprávněných osob, které žádnou aktivitu v uvedeném směru dosud nevyvinuly, na úkor těch oprávněných osob, které uspokojení svých nároků nedosáhly, třebaže za tím účelem zákonem upravené prostředky k získání náhradního pozemku využily, ale bez úspěchu. Nejvyšší soud pak uzavřel, že Odvolací soud tu totiž věcně odůvodnil svůj závěr, že tu nepostačovalo jen sledování veřejných nabídek náhradních pozemků, aniž by se žalobkyně do některé z nich přihlásila a aniž by si včas opatřila i podklady pro ocenění svého restitučního nároku po dobu více než šest roků, a měl tedy za to (podle názoru dovolacího soudu přesvědčivě), že „žalobkyni právo na bezúplatný převod samostatně vybraného pozemku, nezařazeného do veřejné nabídky dosud nesvědčí“.

82. Žalovaný opravil při jednání 24.9.2024 (čl.320pv) označení rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2134/2014 (správně sp.zn. 28 Cdo 2143/2014 pozn. soudu) tak, že jde o rozhodnutí NS ČR sp.zn. 28 Cdo 1176/2023 (konkrétně č.j. 28 Cdo 1776/2023-142 pozn. soudu) ze dne 12. 9. 2023. V tomto rozsudku Nejvyšší soud uvádí (bod 10.), že rozhodovací praxe dovolacího soudu dovodila, že zatímco na straně státu (jehož postavení bez dalšího není možné připodobňovat postavení jednotlivce, poněvadž nedisponuje skutečně autonomní vůlí a jeho jednání se vždy musí řídit zákonem) nedochází při uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků v režimu zákona o půdě k realizaci smluvní autonomie, nýbrž k prosazení práva restituenta na vydání nemovitostí odpovídajících svou hodnotou ocenění pozemků odňatých (z čehož soudní praxe dovodila, že pokud oprávněná osoba obdržela rozsáhlejší plnění, než na jaké měla dle citovaného restitučního předpisu právo, dostává se jí bezdůvodného obohacení, které je povinna vydat), oprávněné osobě (jež není co do autonomie vůle nikterak omezena) – s ohledem na povahu restitučních nároků jako soukromoprávních – nelze upřít možnost požadovat při celkovém vypořádání svých nároků za určitých podmínek méně, než by jí podle zákona příslušelo a že není principiálního důvodu pro to, aby jí bylo znemožněno uzavření dohody, jíž původní práva na poskytnutí náhrady plynoucí ze zákona nahradí novými oprávněními konstituovanými dohodou (např. rozsudek NS ČR ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3042/2015 s další tam odkazovanou judikaturou; ústavní stížnost proti němu podaná byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 2296/16). Uvedené situaci se pak vymykají ty případy, kdy byl nárok oprávněné osoby zřetelně uspokojen toliko parciálně (a ohledně jeho neuspokojené části zůstává stát v prodlení), tedy jestliže z obsahu restituentem uzavřené dohody (a to i za pomoci výkladu v něm obsažených projevu vůle smluvních stran) nelze dovodit, že poskytovaným náhradním naturálním plněním je restituční nárok zcela vypořádán. V podrobnostech k naznačeným variantám srov. z aktuální judikatury též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2023, sp. zn. 28 Cdo 974/2023.

83. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 974/2023 ze dne 11. 7. 2023 se týkal skutkového stavu, kdy o postavení žalobců (jejich právních předchůdců) jako oprávněných osob, jimž svědčil nárok na převod jiných (náhradních) zemědělských pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb., dle rozhodnutí [datum]. Oproti soudu prvního stupně (jež žalobě na převod jiných náhradních pozemků vyhověl) odvolací soud akcentoval zjištění, že žalobkyně b/ (tedy její předchůdkyně [právnická osoba].) a žalobce c) namísto náhradních pozemků uplatnili právo na poskytnutí peněžité náhrady (§ 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.), s jejíž výší souhlasili a jež jim byla vyplacena v roce 2003 (žalobkyni b/) a 2006 (žalobci c/), zatímco žalobkyně a) na vypořádání svého nároku v roce 2012 přijala dva pozemky v celkové hodnotě 46 938 Kč. Za této situace – uzavírá odvolací soud – nelze vyhovět žalobě na převod vybraných náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku žalované vycházející z požadavku na přecenění restitučního nároku, jež žalobci uplatnili s mnohaletým prodlením (v roce 2018), byl-li jejich nárok již dříve vypořádán poskytnutím peněžité náhrady. Nejvyšší soud zopakoval (body 9. až 18.), že k problematice poskytování jiných (náhradních) pozemků oprávněným osobám v režimu zákona č. 229/1991 Sb. lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu (reflektující i judikaturu Ústavního soudu – viz dále) o uplatnitelnosti nároku žalobou na převod konkrétního pozemku i mimo rámec veřejných nabídek pozemků (§ 11a zákona č. 229/1991 Sb.), v situaci, kdy stát (dříve [právnická osoba], jehož nástupkyní je od [datum] žalovaná, jejíž práva a povinnosti vykonává [Jméno žalovaného]) v uvedeném směru řádně neplní svou povinnost tak, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a lze-li jeho počínání označit za liknavé, diskriminační či dokonce svévolné (např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, nálezy Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, a ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05). V bodu 10. NS uvádí, že k základním předpokladům úspěchu žaloby na poskytnutí náhradních pozemků patří mimo jiné, že oprávněná osoba je nositelkou restitučního nároku (že její nárok již dříve nebyl v plném rozsahu vypořádán a zcela nezanikl) a že jeho výše (v poměru k ceně žádaného pozemku či pozemků) je postačující. Otázky vedle zjištění, zdali žalovaná postupovala vůči oprávněné osobě způsobem nesoucím znaky liknavosti, libovůle, svévole či diskriminace a že požadované pozemky jsou k danému účelu vhodné – soud řeší ve sporu jako předběžné (např. rozsudek NS ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 4949/2007, rozsudek NS ze dne 27. 8. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4166/2017). V citovaném dovolacím řízení (sp. zn. 28 Cdo 974/2023) NS dále uvádí (11.), že v posuzované věci odvolací soud uzavřel, že žalobě na převod jiných zemědělských pozemků nelze vyhovět v situaci, kdy byl nárok žalobců – na základě jejich žádosti o tomto způsobu plnění, akceptované žalovanou, vypořádán poskytnutím náhrady v penězích (ve smyslu § 16 zákona č. 229/1991 Sb.). Následně NS dovozuje (bod 12.), že finanční náhrada je v pořadí až druhým, subsidiárním nárokem osob oprávněných, které se v první řadě mohou domáhat vydání náhradních pozemků. Úmyslem zákonodárce bylo, pokud možno řešit nároky oprávněných osob na náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb. poskytnutím věcných plnění a že mechanismus poskytování finanční náhrady (§ 16 zákona č. 229/1991 Sb.) se zpravidla aktivuje ve vazbě na zjištění, že za nevydané pozemky nelze oprávněné osobě poskytnout jiný vhodný pozemek. Současně připouští, že na základě dohody oprávněné osoby a subjektu povinného k poskytování náhrad je možné učinit předmětem náhrady peněžité plnění bez dalšího (např. stanovisko občanskoprávního kolegia NS ze dne 19. 12. 1995, sp. zn. Cpjn 36/95, či rozsudek NS ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 465/2008). Finanční náhrada za nevydané pozemky, jež vzhledem ke svému charakteru nebyla odvislá od veřejných nabídek žalované, mohla být oprávněným osobám poskytnuta snadněji a v podstatně kratších termínech než náhradní pozemky. Poskytnutí finanční náhrady je spojeno s výzvou (žádostí) oprávněné osoby a děje se tak – nebylo-li stranami ujednáno něco jiného – v zákonem stanovených lhůtách (viz § 16 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném do 4. 5. 2006, resp. s účinností od 5. 5. 2006 ustanovení § 16 odst. 1 tohoto předpisu), jejichž uplynutím dostal by se povinný subjekt do prodlení, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

84. Nejvyšší soud dále pokračuje (bod 13.), že jestliže odvolací soud na podkladě zjištění, že žalobkyně b) a žalobce c) namísto náhradních pozemků uplatnili právo na poskytnutí finanční náhrady (§ 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.), s jejímž poskytnutím souhlasili a jež jim byla na podkladě akceptované žádosti vyplacena v roce 2003 (předchůdkyni žalobkyně b/), resp. 2006 (žalobci c/) – dochází k závěru, že nárok těchto žalobců na náhradu za nevydané pozemky byl vypořádán náhradou v penězích a že se tak nemohou domáhat převodu jiných zemědělských pozemků s odkazem na liknavý a svévolný postup žalované či jejího předchůdce (na podkladě žaloby podané s mnohaletým časovým odstupem, v roce 2018), jde o závěr očividně souladný s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, na níž není důvodu čehokoliv měnit. V tomto směru není významné, zda tehdy poskytnutá náhrada odpovídá i měřítkům dnešním (a kdy i samotná kvantifikace restitučního nároku našla svůj odraz ve výši poskytnuté finanční náhrady, vůči níž žalobci včas a právně relevantním způsobem – uplatněním práva na její případné doplacení – nebrojili). V bodu 14 odůvodnění Nejvyšší soud pokračuje, že odvolacím soudem přijatý závěr, že nelze vyhovět žalobě na převod vybraných náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku žalované (§ 11a zákona č. 229/1991 Sb.) odůvodněný tím, že žalobci uplatňované nároky byly již dříve vypořádány poskytnutím finanční náhrady, logicky neobstojí při posuzování nároku žalobkyně a), jež – na rozdíl od žalobců b) a c) – setrvala na zákonem privilegované restituci naturální (převodem jiných zemědělských pozemků), nežádala o finanční náhradu a ta ji (ani zčásti) nebyla poskytnuta. Podřazuje-li odvolací soud i nárok této žalobkyně režimu nároků ostatních oprávněných osob, jež aktivovali mechanismus finančních náhrad – jde o posouzení nesprávné a rozporné se závěry shora odkazované ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. V rozsahu, v němž odvolací soud zamítl žalobu i ve vztahu k nárokům uplatňovaným touto žalobkyní, na dovolání nutno pohlížet jako na přípustné i důvodné.

85. Dovolací soud v bodu 15. pokračuje, že byl nárok žalobkyně a) na náhradní naturální restituci uspokojen toliko částečně, převodem dvou zemědělských pozemků v roce 2012 v celkové hodnotě 46 938 Kč, odvolací soud uzavírá, že i v takovém případě lze mít nárok i této oprávněné osoby za zcela vypořádaný (uspokojený) bez zřetele na to, jaká byla jeho reálná výše (odvíjející se od ceny pozemků, jež oprávněné osobě nebylo lze vydat pro zákonem stanovenou překážku) a jaký byl obsah dohody těchto účastníků. Ani takový závěr – i v konfrontaci s odkazovanou judikaturou – bez dalšího neobstojí a lze jej mít za přinejmenším předčasný. Nejvyšší soudu v bodu 16. odkazuje na výše uvedené závěry svého rozsudku č.j. 28 Cdo 1776/2023-142 ze dne 12. 9. 2023 uvedené bodu 10. Nejvyšší soud v bodu 17. navázal, že se sluší připomenout, že ani okolnost o částečném uspokojení nároku bez dalšího nevylučuje, aby byl postup státu (jde-li o uspokojení oprávněnou osobou nevyčerpané části nároku) kvalifikován jako liknavý, svévolný či diskriminační (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1324/2014, přiměřeně i závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněného pod číslem 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) v situaci, kdy se oprávněná osoba navzdory svému přičinění nemůže dlouhodobě domoci svých práv zákonem zásadně předpokládaným způsobem, tj. cestou veřejných nabídek náhradních pozemků. I taková úvaha byla však v nyní posuzované věci předčasná, jestliže odvolací soud dochází ke kategorickému závěru o úplném vypořádání restitučního nároku i v případě žalobkyně a), s lakonickým odůvodněním, že této žalobkyni se již dostalo dvou náhradních pozemků v hodnotě 46 938 Kč, aniž by se náležitě zabýval i obsahem uzavřených dohod, event. i důvody, pro které pak tato žalobkyně uplatňuje své nároky až s odstupem osmi let od doby poskytnutého naturálního plnění.

86. Nález Ústavního soudu III. ÚS 3111/23ze dne 21. 1. 2025 se týká zachování restitučního nároku v případě žádosti restituentů o finanční náhradu a jejího přijetí v určité výši. Ústavní soud dovodil, že žádostí o peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle restituenta se zbytku restitučního nároku vzdát. Pokud je taková vůle zjištěna, je třeba s ohledem na okolnosti věci posoudit, zda jí lze přiznat příslušné právní účinky. Dále Ústavní soud uzavřel, že z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíly mezi restituenty, kterým byla poskytnuta částečná naturální náhrada (§ 11a odst. 1 zákona o půdě), a restituenty, kterým byla poskytnuta částečná peněžitá náhrada (§ 16 odst. 1 zákona o půdě). Jejich postavení je rovné.

87. Dále žalovaný namítal promlčení práva na restitučního nároku z důvodu neaktivity žalobců po dobu 16 let. Z usnesení Nejvyššího sp. zn. 28 Cdo 595/2019 ze dne 10.4.2019 vyplývají následující závěry: Promlčení „práva žalobce na přecenění“ uplatněného restitučního nároku. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena na konkluzi, dle níž závěry o výši restitučního nároku vyslovené v pravomocných rozhodnutích o jednotlivých žalobách na vydání náhradních pozemků týkajících se týchž účastníků, nejsou pro účastníky ani soudy v jiném řízení (týkajícím se uspokojení téhož restitučního nároku, resp. jeho zbývající části) závazné (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4004/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 3619/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1462/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2857/2018). Řízení o žalobách na vydání náhradního pozemku totiž představují řízení ve věcech týkajících se vlastnického práva k náhradním pozemkům (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4161/2017, nebo ze dne 6. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4559/2018), ve kterých výše dosud neuspokojeného restitučního nároku jest toliko jednou z rozhodných skutkových okolností (a nikoliv samostatným majetkovým právem, jež by bylo takto uplatňováno), jež odůvodňují vyhovění žalobě na vydání požadovaného náhradního pozemku (opodstatňuje-li výše neuspokojeného restitučního nároku vydání zvolené pozemkové náhrady) a které musí být žalobcem tvrzeny a prokazovány. Z uvedeného důvodu také rozhodovací praxe dovolacího soudu dovodila, že samotný požadavek na „přecenění“ hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4173/2017).

88. Dle závěrů usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1723/2020 ze dne 7. 7. 2020 v případech, kdy povinná osoba nepopírá svůj závazek a jedná s oprávněnou osobou o podmínkách poskytnutí náhrady, může promlčecí doba počít běžet nejdříve dnem, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit. Při posuzování námitky promlčení práva vyplývajícího z restitučního předpisu uplatněné povinnou osobou, je současně vždy namístě zkoumat, zda nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Jestliže je přitom uspokojení restitučního nároku závislé na veřejných nabídkách pozemků realizovaných povinnou osobou, pak jí vznesená námitka promlčení dobrým mravům a priori odporuje. Samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení.

89. Počátek promlčecí lhůty je vyložen v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3381/2009 ze dne 29. 9. 2009, podle kterého v případech, kdy povinná osoba nepopírá svůj závazek a jedná s oprávněnou osobou o podmínkách poskytnutí náhrady, počíná promlčecí doba běžet zásadně až dnem, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit.

90. Okresní soudu Plzeň-sever se nemusel zabývat skutkovým stavem žalobců zahrnujícím restituenty, kterým byla poskytnuta částečná peněžitá náhrada dle § 16 odst. 1 ZoP, neboť žalobců tato náhrada poskytnuta nebyla. Ze závěru výše uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu (28 Cdo 974/2023 z 11. 7. 2023) vyplývá, že částečné uspokojení nároku bez dalšího nevylučuje, aby byl postup státu, jde-li o uspokojení oprávněnou osobou nevyčerpané části nároku) kvalifikován jako liknavý, svévolný. Účastníci ohledně plnění restitučního nároku žalobců smlouvami o bezúplatném převodu pozemků č. [spisová značka], č. [spisová značka] a kupní smlouvu č. [datum], netvrdili, že s jejich uzavřením bylo spojeno srozumění a dohoda, že došlo k splnění celého rozsahu restitučních nároků žalobců (či jejich právních předchůdců). Totéž se týká dohod o narovnání uzavřených mezi pozemkovým fondem a žalobci b), c), d) a právním předchůdcem žalobců a), b, [jméno FO].

91. Podle citované konstantní judikatury, tedy dle rozsudku Nejvyššího soudu 28 Cdo 1776/2023-142 ze dne 12. 9. 2023, který s odkazem na závěry rozsudku sp. zn. 28 Cdo 3042/2015 ze dne 4. 5. 2016, není vyloučeno uzavření dohody o novaci, jíž původní práva na poskytnutí náhrady plynoucí ze zákona o půdě nahradí novými oprávněními, kdy je nutno zjišťovat, zda dohoda o novaci restitučních nároků respektuje účel restitucí. Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 755/06 z 10.12.2008, upřel relevanci dohodě, jež směřovala k účelovému negování přiznaných restitučních nároků, neboť na jejím základě oprávněná osoba v podstatě neobdržela žádného plnění. Zatímco sjednání obdobné smlouvy vedoucí toliko k obmyslnému krácení práv restituenta představuje právem reprobované jednání. Ze závěrů Nálezu Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 2763/23 ze dne 22.5.2024 vyplývá, že v řešené věci stěžovatelé výslovně a jednoznačně neprojevili vůli se práva na uspokojení zbývající části restitučního nároku vzdát či že přijetím finanční náhrady považují svůj restituční nárok v celém rozsahu za vypořádaný. Za takový projev vůle nelze považovat, že požádali a přijali finanční náhradu v nižší výši, než původně uplatňovali. I kdyby snad bylo možné projevení této či obdobné vůle jednoznačně dovodit, bylo by třeba její účinky zhodnotit s ohledem na konkrétní okolnosti. Zásada autonomie vůle je v oblasti restitucí modifikována účelem a smyslem restitučních předpisů, neboť nejde o typický soukromoprávní vztah mezi rovnými stranami. Obdobně je bez relevance dohoda mezi oprávněnou a povinnou osobou, která vede pouze ke zkrácení práv restituenta (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3042/2015 ze dne 4. 5. 2016). Bylo by nemravné, aby stát, který v rozporu se svou zákonnou povinností poskytl restituentům finanční náhradu v nesprávné výši (na což v nynější věci upozorňovala přinejmenším předchůdkyně stěžovatelky), těžil z toho, že restituenti tuto náhradu přijali.

92. Dohody žalobců a [jméno FO] o narovnání se netýkaly charakteru (zemědělského či stavebního) oprávněným osobám nevydaných pozemků a ani neobsahovaly výslovné ujednání, že dohodou dochází k vzdání se byť části restitučního nároku. Totéž platí u dohody o bezúplatném převodu pozemků č. [spisová značka] a kupní smlouvu č. [datum]. Těmito dohodami tak nedošlo k zániku restitučního nároku žalobců, pokud se jím domáhali jeho přecenění, když žalovaný vycházel pouze ze zemědělského charakteru nevydaných pozemků, namísto jejich žalobci tvrzeného stavebního charakteru. Proto k jejich obsahu soud nepřihlížel, vyjma výše plnění na jejich restituční nároky.

93. Pokud z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá (28 Cdo 595/2019 ze dne 10.4.2019, 28 Cdo 4173/2017 ze dne 24. 1. 2018), že řízení o žalobách na vydání náhradního pozemku, ve kterých je výše dosud neuspokojeného restitučního nároku jen jednou z rozhodných skutkových okolností, jež odůvodňují vyhovění žalobě na vydání požadovaného náhradního pozemku, samotný požadavek na „přecenění“ hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3381/2009 ze dne 29. 9. 2009, v případech, kdy povinná osoba nepopírá svůj závazek a jedná s oprávněnou osobou o podmínkách poskytnutí náhrady, počíná promlčecí doba běžet zásadně až dnem, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že jako liknavý až svévolný lze kvalifikovat i takový postup pozemkového fondu, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala či zcela znemožnila uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016), a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat účast (či další účast) ve veřejných nabídkách (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017, ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015, ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4758/2016, ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2914/2017, a ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 430/2018).

94. Bylo nesporné, že nejdéle ke dni [datum], kdy byla uzavřena [spisová značka], byli jako žalobci a jejich právní předchůdce seznámeni s výši jejich restitučních nároků. Dne [datum] předložili žalovanému výzvu k přecenění jejich nároku podepřenou znaleckým posudkem. Žalovaný odepřel (dopisem ze dne [datum]) žalobcům přecenit jejich restituční nárok, z důvodu jeho zániku vypořádáním (převodem náhradních pozemků) a promlčením tohoto nároku a nikoliv z důvodu nesouhlasu s výši jejich ocenění. Z výše uvedených závěrů konstantní judikatury vyplývá závěr, že žalobci se jako oprávněné osoby mohou domáhat přecenění chybně provedeného ocenění svého restitučního nároku pozemkovým úřadem, kdy promlčecí doba počíná běžet až potom, co pozemkový úřad oprávněné osobě sdělí, že takové přecenění neakceptuje a nebude podle nej plnit. Pokud žalovaný dopisem ze dne [datum] na výzvu k přecenění sdělil, že další restituční nároky žalobců nebude plnit, a žaloba byla zdejšímu soudu podaná dne [datum] námitka promlčení žalovaného není důvodná, když neuplynula obecná tříletá promlčecí lhůta (§ 609 odst. 1 o.z.). Oprávněné osoby v tomto řízení vyvinuly aktivitu k splnění svých restitučních nároků, byť pouze do výše stanovené žalovaným (citovanými dohodami o narovnání, dohodami o bezúplatném převodu pozemků č. [spisová značka]). Účast ve veřejné nabídce pozemků žalovaného by po vyčerpání jím vyčísleného restitučního nároku bylo pouze formálním a nadbytečným jednáním. Důvodnost žaloby a uložení povinnosti pozemkového fondu uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétního náhradního pozemku podle § 11 odst. 2 ZoP pak není třeba, při tomto liknavém postupu fondu, vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. Délka doby mezi sdělením pozemkového úřadu o výši restitučního nároku (oceněného pozemkovým úřadem) žalobcům a jejich žádostí adresovanou pozemkovému úřadu o přeceněním jejího restitučního nároku, která byla podepřeno relevantními podklady (znaleckým posudkem), není rozhodnou skutečností. Nárok žalobců, jako oprávněných osob totiž dříve nebyl v plném rozsahu vypořádán a zcela nezanikl. Po uspokojení restitučního nároku v (nižším) rozsahu nesprávně určeném pozemkovým úřadem oprávněným osobám nezbývá jiná aktivita, než kvalifikovaným způsobem (podloženým znaleckým posudkem apod.) žádat o přecenění pozemkovým úřadem nesprávně stanoveného restitučního nároku. Za stávající právní úpravy a výkladové praxe se sice nabízí otázka, po jak dlouhou dobu se budou moci oprávněné osoby či jejich právní nástupci, od ocenění restitučního nároku a jeho splnění ve výši stanovené pozemkovým úřadem, kdy tato výše je pak sporná, domáhat jeho přecenění a vydání náhradního pozemku. V době rozhodnutí soudu prvního stupně však pro řešení projednávaného nároku nejevila tato úvaha relevantní. Proto soud dospěl k závěru, že uplynutí doby od ocenění restitučního nároku žalobců žalovaným do jejich návrhu na jeho přecení, není důvodem k odmítnutí vypořádání restitučního nároku v plné (přeceněné) výši u soudu. Pokud žalovaný odmítl přecenění zejména z důvodu, že restituční nárok již byl splněn a je promlčený, pak lze hodnotit jeho jednání jako liknavé až svévolné, neboť jím bez ospravedlnitelného důvodu zcela znemožnil uspokojení nároku oprávněných osob.

95. Žaloba o určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, zejména neřeší-li taková předběžná otázka nebo nemůže-li řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva, neboť stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá. (usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2907/2017 ze dne 25.10.2017)

96. Ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2857/2018 z 28.9.2018 vyplývá, že z předběžného charakteru otázek ocenění náhradních pozemků či stanovení zbývající výše restitučního nároku, řešených v řízeních o žalobách na vydání náhradních pozemků za pozemky podle zákona o půdě nevydané, pak vyplývá, že závěry o těchto otázkách vyslovené v pravomocných rozhodnutích o uvedených typech žalob nejsou pro jejich účastníky v jiném řízení (týkajícím se uspokojení téhož restitučního nároku, resp. jeho zbývající části) závazné (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4004/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 3619/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1462/2016). Z uvedeného důvodu může dle ustálené rozhodovací praxe na straně oprávněné osoby vzniknout bezdůvodné obohacení též tehdy, budou-li na ni (bez ohledu na výsledky předcházejících řízení o vydání náhradních pozemků) v rámci restitučního řízení převedeny náhradní pozemky v hodnotě vyšší, než odpovídající skutečné hodnotě jejího restitučního nároku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1189/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3388/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4401/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5721/2017). Případné spory účastníků řízení ohledně zbývající výše restitučního nároku pak soudní praxe připouští řešit formou určovacích žalob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4271/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2400/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3284/2011).

97. Celkem bylo plněno žalobcům a), b) (dle PÚ 256/91/2 ve výši 47 127,58 Kč a dle PÚ 256/91/3 ve výši 262 970,79 Kč), dohromady 310 098,37 Kč a žalobcům c), d), e), shodně, jako oběma žalobcům a), b. Podle PÚ 1187/03 - 1 116,80 Kč, PÚ 1189/03 – 2 800,67 Kč, PÚ 1190/03 – 916 Kč, PÚ 1200/02 -25 669,42 Kč, PÚ 1578/00 – 1 076,67 Kč, PÚ 256/91/2 – 47 127,58 Kč, PÚ 256/91/3 – 262 970,79 Kč) a PÚ 600/02 – 37 148,72 Kč. Celkem tak bylo plněno každému z žalobců c, d), e) plněno ve výši 378 826,35 Kč. Nedošlo tak k splnění celého jejich nároku.

98. V projednávané věci však nárok na určení výše (zbývajícího) restitučního nároku je předmětem řízení, nejde tak o otázku předběžnou pro rozhodnutí o převodu náhradního pozemku nahrazením projevu vůle pozemkového úřadu. Určení výše tohoto nároku by v budoucnu vyřešilo spornou otázku existence a výše nároku žalobců, kteří by nadále nárok mohli uspokojit v plné výši prostřednictvím veřejných nabídek pozemků (§ 11a zákona č. 229/1991 Sb.), když jeho výše dosud nebyla uspokojena v celé výši a soud tak na určení ve smyslu § 80 o. s. ř. shledal naléhavý právní zájem.

99. Žalobci omezili svůj nárok na určení výše restitučního nároku na rozdíl mezi přeceněným restitučním nárokem a oceněním žalované ke dni 24.6.1991, což je datum, ke kterému se dle § 28a ZoP provádí ocenění restitučních nároků (§ 28a - pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny). Soud vázán žalobním petitem nemohl přiznat více (tedy prokázanou výši restitučního nároku za nevydané pozemky, stavebního charakteru) a nároku na určení v tomto rozsahu vyhověl. Když z celkového restitučního nároku 30 769 123,40 Kč bylo žalobcům plněno žalobcům a), b) 310 098,37 Kč, žalobcům c), d), e) každému 378 826,35 Kč. Zbývalo 29 322 545,98 Kč. Hodnota převáděných náhradních pozemků činí 16 284 094,62 Kč. Zbývá tak 13 038 451,36 Kč restitučního nároku, který postačoval žalovanému určené výše restitučního nároku jednotlivých žalobců.

100. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná při uspokojování restitučního nároku žalobců na vydání náhradních pozemků za odňaté a nevydané pozemky postupovala liknavě a svévolně, v důsledku čehož nároky žalobců uplatněné a dosud nevypořádány, po právu v celém rozsahu.

101. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci byli ve sporu plně úspěšní. Soud po procesní stránce posoudil jako úspěšnou i tu část řízení, ve které bylo řízení z důvodu zpětvzetí částečně zastaveno, neboť neshledal procesní zavinění na zastavení řízení na straně žalobců. Ti podali žalobu důvodně, ke zpětvzetí žaloby přistoupili z důvodu existence zákonných překážek pro vydání náhradních pozemků. [jméno FO] takovou dispozici s žalobním nárokem, kdy nároku oprávněné osoby nelze vyhovět, neboť náhradní pozemek není převoditelný a následně oprávněná osoba vezme ohledně nepřevoditelných pozemků žalobu zpět a rozšíří žalobu o jiné (převoditelné) pozemky, lze pohlížet jako na návrh účastníka, kdy soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Soud přitom při stanovení výše odměny (a rozhodné tarifní hodnoty) vycházel z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 5. 2018 sp. zn. 28, Cdo 6064/2017, z něhož vyplývá, že jde-li o žalobu na projev vůle směřující ke vzniku právního jednání, jehož předmět je penězi ocenitelný, nelze pro účely stanovení tarifní hodnoty pře aplikovat ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nýbrž se jeví případné vycházet právě z hodnoty předmětu sporu, čili výše ceny požadovaných pozemků. Obdobně soud posoudil výši tarifní hodnoty i u nároku na určení výše restitučního nároku žalobců. S ohledem na shora uvedené soud při vyčíslení náhrady nákladů řízení za tarifní hodnotu považoval hodnotu vydaných pozemků, a tedy nezahrnul do nich hodnotu pozemků, ohledně nichž bylo řízení zastaveno. Z uvedeného důvodu náleží žalobkyni a) za 1 úkon právní služby učiněný do 31. 12. 2024 dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna z tarifní hodnoty v celkové výši 1 277 828,12 Kč (kdy se jedná o součet částek hodnot pozemků přiznaných rozsudkem jak ve vztahu k určení výše nároku na bezúplatný převod pozemků, kde soud vycházel z hodnot jednotlivým žalobcům přisouzených, a dále z hodnot pozemků v rámci nároku na nahrazení projevu vůle) ve výši 13 420 Kč za 1 úkon, který podléhá snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024, tedy ve výši 10 736 Kč, kdy za 17 úkonů se jedná o částku v celkové výši 182 512 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé dne 13. 1. 2023, písemné vyjádření ze dne 30. 8. 2023, účast při jednání dne 15. 9. 2023 v délce 3 hodin 50 minut (2 úkony), změna žaloby, účast při jednání dne 19. 12. 2023 v délce 1 hodiny 55 minut (1 úkon), účast při jednání dne 6. 2. 2024 ve délce 2 hodiny 5 minut (2 úkony), vyjádření ze dne 28. 3. 2024, doplnění žaloby ze dne 10. 7. 2024, účast při jednání dne 23. 8. 2024 v délce 2 hodin 55 minut (2 úkony), vyjádření ze dne 5. 9. 2024, účast při jednání dne 24. 9. 2024 v délce 3 hodiny 10 minut, závěrečný návrh k výzvě soudu ze dne 10. 12. 2024). Dále žalobkyni a) náleží náhrada za 2 úkony právní služby za účast na jednání dne 28. 2. 2025 v délce 2 hodiny 20 minut, kdy v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 se ve vztahu k žalobkyni a) odměna nesnižuje a za 1 úkon právní služby tak žalobkyni a) náleží odměna ve výši 13 420 Kč, při dvou úkonech se tak jedná o částku ve výši 26 840 Kč. Celkem tedy žalobkyni a) náleží odměna ve výši 209 352 Kč. Obdobně žalobci b) náleží za 1 úkon právní služby učiněný do 31. 12. 2024 dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna z tarifní hodnoty v celkové výši 1 277 828,12 Kč ve výši 13 420 Kč za 1 úkon, který podléhá snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024, tedy ve výši 10 736 Kč, kdy za 17 úkonů se jedná o částku v celkové výši 182 512 Kč. Dále žalobci b) náleží náhrada za 2 úkony právní služby za účast na jednání dne 28. 2. 2025, kdy v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 se ve vztahu k žalobci b) odměna snižuje o 20 % a za 1 úkon právní služby tak žalobci b) náleží odměna ve výši 10 736 Kč, při dvou úkonech se tak jedná o částku ve výši 21 472 Kč. Celkem tedy žalobci b) náleží odměna ve výši 203 984 Kč. Žalobci c) náleží za 1 úkon právní služby učiněný do 31. 12. 2024 dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna z tarifní hodnoty v celkové výši 10 006 407,44 Kč ve výši 48 340 Kč za 1 úkon, který podléhá snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024, tedy ve výši 38 672 Kč, kdy za 17 úkonů se jedná o částku v celkové výši 657 424 Kč. Dále žalobci c) náleží náhrada za 2 úkony právní služby za účast na jednání dne 28. 2. 2025, kdy v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 se ve vztahu k žalobci c) odměna snižuje o 40 % a za 1 úkon právní služby tak žalobci c) náleží odměna ve výši 29 004 Kč, při dvou úkonech se tak jedná o částku ve výši 58 008 Kč. Celkem tedy žalobci c) náleží odměna ve výši 715 432 Kč. Žalobci d) náleží za 1 úkon právní služby učiněný do 31. 12. 2024 dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna z tarifní hodnoty v celkové výši 10 006 407,44 Kč ve výši 48 340 Kč za 1 úkon, který podléhá snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024, tedy ve výši 38 672 Kč, kdy za 17 úkonů se jedná o částku v celkové výši 657 424 Kč. Dále žalobci d) náleží náhrada za 2 úkony právní služby za účast na jednání dne 28. 2. 2025, kdy v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 se ve vztahu k žalobci d) odměna snižuje o 60 % a za 1 úkon právní služby tak žalobci d) náleží odměna ve výši 19 336 Kč, při dvou úkonech se tak jedná o částku ve výši 38 672 Kč. Celkem tedy žalobci d) náleží odměna ve výši 696 096 Kč. Žalobci e) náleží za 1 úkon právní služby učiněný do 31. 12. 2024 dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna z tarifní hodnoty v celkové výši 10 006 407,44 Kč ve výši 48 340 Kč za 1 úkon, který podléhá snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024, tedy ve výši 38 672 Kč, kdy za 17 úkonů se jedná o částku v celkové výši 657 424 Kč. Dále žalobci e) náleží náhrada za 2 úkony právní služby za účast na jednání dne 28. 2. 2025, kdy v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 se ve vztahu k žalobci e) odměna snižuje o 80 % a za 1 úkon právní služby tak žalobci e) náleží odměna ve výši 9 668 Kč, při dvou úkonech se tak jedná o částku ve výši 19 336 Kč. Celkem tedy žalobci e) náleží odměna ve výši 676 760 Kč. Žalobcům dále náleží 17 x režijní paušál podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve znění účinném do 31. 12. 2024 po 300 Kč v celkové výši 5 100 Kč a 2 x režijní paušál podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč, tedy v celkové výši 900 Kč, tedy na náhradě hotových výdajů celkem 6 000 Kč. Žalobcům dále náleží náhrada cestovného v celkové výši 5 928,84 Kč, když zástupce žalovaných cestoval vždy osobním automobilem tov. zn. AUDI A6, RZ [SPZ], s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,1 l/100 km. V souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 9. 2023 a 19. 12. 2023 tak náleží žalobcům náhrada po 932,37 Kč za 122 ujetých km (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. V souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 2. 2024, 23. 8. 2024 a 24. 9. 2024 náhrada po 1 018,42 Kč za 122 ujetých km (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. V souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 2. 2025 náhrada ve výši 1 008,17 Kč za 122 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Žalobcům dále náleží náhrada za promeškaný čas v celkové výši 2 600 Kč podle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem [hodnota] půlhodin po 100 Kč a 4 půlhodin po 150 Kč za vykonané cesty k jednání a zpět, když jedna cesta jedním směrem trvala 1 hodinu. Advokát žalobců prokázal, že je plátcem DPH, proto mu přísluší také náhrada za 21 % DPH ve výši 528 392 Kč z celkových nákladů 2 516 152,84 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud přiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 044 545 Kč a tuto částku uložil žalované zaplatit žalobcům v klasické pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobců podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.