8 C 203/2017- 470

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [obec a číslo], [PSČ] [obec] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [obec a číslo], [PSČ] [obec] c) [celé jméno žalobce], [datum narození], omezený ve svéprávnosti bytem [obec a číslo], [PSČ] [obec] zastoupený ustavenými opatrovníky žalobkyní a) a žalobcem b) všichni zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [pojišťovna], [IČO], sídlem [adresa vedlejší účastnice] o zaplacení částky 5.659.344 Kč, částky 500.000 Kč a částky 500.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Nárok žalobkyně a) na úhradu částky 5.659.344 Kč, žalobce b) na úhradu částky 500.000 Kč a žalobce c) na úhradu částky 500.000 Kč, vždy s úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni podání žaloby, se zamítá.

II. Žalobcům a), b), c) se právo na osvobození od soudního poplatku nepřiznává.

III. Žalobci a), b), c) jsou povinni společně a nerozdílně uhradit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově náklady řízení ve výši 16.813,20 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobci a), b), c) jsou povinni zaplatit žalované náklady řízení, a to žalobkyně a) ve výši 342.689 Kč, žalobce b) ve výši 30.237,10 Kč a žalobce c) ve výši 30.237,10 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

V. Ve vztahu mezi žalobci a), b), c) a vedlejším účastníkem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci a), b) a c) se svou žalobou doručenou soudu dne 11. 7. 2017 domáhali vůči žalované peněžitých plnění v důsledku jednání žalované, kterým byla žalobkyni a) způsobena újma na zdraví s dopady nejen do majetkové sféry žalobkyně, ale také do sféry jejích nemajetkových práv a dále do sféry nemajetkových práv žalobce b) a žalobce c). Žalobkyně a) uvedla, že dne [datum] podstoupila na chirurgickém oddělení [nemocnice] plánovaný operační výkon, při kterém mělo dojít k odstranění žlučníku (cholecystektomii). V důsledku operace však došlo ke ztrátovému poranění společného jaterního vývodu a části žlučovodu (hepatocholedochu) v délce 4 – 6 cm a pacientka byla indikována k rekonstrukci žlučových cest ve [název] nemocnici [obec]. Žalobkyně a) považovala zákrok za„ non lege artis“, když v důsledku ztráty anatomické orientace operujícího došlo místo přerušení vývodu ze žlučníku k přerušení hlavního žlučovodu. Důvodem tohoto postupu„ non lege artis“ bylo nevyužití dostupných zobrazovacích analytických postupů a přístrojových možností k tomu, aby operatér tuto anatomickou záměnu vyloučil. V důsledku pochybení operatéra došlo k přerušení prováděné operace a žalobkyně a) musela být následně transportována na specializované pracoviště [název] nemocnice [obec], kde musela podstoupit další náročné operační zákrok. V důsledku tohoto pochybení operatéra došlo u žalobkyně a) k významnému omezení v běžném životě. Žalobkyni a) byl od [datum] přiznán invalidní důchod. Žalobkyně a) ztratila asi 20 kg na váze, měla problémy se zažíváním, s pokožkou, padáním vlasů a ve žlučových cestách měla dlouhodobě zavedený drén. Drén bylo potřeba pravidelně proplachovat nejprve 3 x denně, poté 3 x týdně. Následně došlo opakovaně k výměně drénu. Dne [datum] muselo dojít k rozšíření drénu a komplikace s tím spojené vedly k dalším hospitalizacím žalobkyně a). U žalobkyně a) byla poté provedena rekonstrukce žlučových cest vybudováním spojky mezi žlučovými cestami a tenkým střevem. V průběhu času však u žalobkyně a) dochází k zužování této spojky, která byla opakovaně dilatována, avšak v těchto případech je pravděpodobná negativní lékařská prognóza, když žluč správně neodtéká, stagnuje v játrech, u kterých dochází k cirhotické přestavbě funkčního jaterního parenchymu, což si postupně může vyžádat až transplantaci jater z důvodu selhání jejich funkce. Vzhledem k tomu, že v případě operačního zákroku u žalobkyně a) žalovaná nevyužila všech dostupných poznatků lékařské vědy, neprovedla dostupné a možné úkony tak, aby k záměně a následnému závažnému poškození zdraví pacientky předešla, došlo u žalobkyně a) k nevratným zdravotním poškozením s velmi vážnými dopady do jejího života i života celé její rodiny. Žalobkyně a) tak uplatnila vůči žalované nárok na úhradu částky 5.659.344 Kč tvořené nemajetkovou újmou žalobkyně a) ve výši 500.000 Kč, dále skutečnými náklady v důsledku poškození zdraví, bolestným, ztížením společenského uplatnění, peněžitou dávkou, náhradou nákladů v souvislosti s péčí o žalobkyni a) do budoucna, náhradou za ztrátu na výdělku a na důchodu. Žalobce b) požadoval nemajetkovou újmu ve výši 500.000 Kč a žalobce c) požadoval rovněž nemajetkovou újmu ve výši 500.000 Kč. Žalobkyně a) svůj nárok odůvodnila zejména rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR zejména pod sp. zn. 25 Cdo 1981/2011 (předmětem sporu byla rovněž nepodařená operace žlučníku) ze dne 29. 5. 2012, dále 25 Cdo 4223/2009 ze dne 26. 10. 2011, podle kterých je odpovědnost žalované dána porušením prevenční povinnosti a povinnosti provést operační výkon na náležité odborné úrovni, přičemž chyba, ke které došlo, byla jednoznačně chybou odvratitelnou tím, že operatér měl řádně a precizně identifikovat přerušované struktury.

2. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 15. 8. 2018 pod č.j. [číslo jednací] byli žalobci a) a b) ustanoveni opatrovníky žalobce c) ve věci nároku na náhradu nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s operačním zákrok, který podstoupila jeho matka dne [datum].

3. Žalovaná s uplatněnými nároky nesouhlasila. Nespornými učinila tvrzení, podle kterých žalobkyně a) dne [datum] podstoupila plánované laparoskopické odstranění žlučníku (cholecystektomie) na chirurgickém oddělení zdravotnického zařízení – [nemocnice]. Žalovaná uvedla, že operaci prováděl zkušený operatér [titul] [jméno] [příjmení]. S ohledem na předoperační diagnózu byl operační zákrok u žalobkyně a) dne [datum] nezbytný. Zdravotní stav žalobkyně a) byl před operací přiměřený jejímu věku, nebylo zjištěno žádné onemocnění, které mohlo zapříčinit či ovlivnit operační či pooperační průběh a diagnostika při předoperačním ultrazvukovém vyšetření potvrdila nekomplikovanou cholecystolithiasu. Při operaci žalobkyně a) byly využity situaci přiměřené diagnostické metody. V konkrétním případě byl operatér na abnomální situaci upozorněn až neobvyklou přítomností žluči v operačním poli, což byl okamžik, při kterém zjistil, že došlo k přerušení mimojaterních žlučových cest a jejich příčinou byla pravděpodobně nerozpoznaná skrytá anomálie žlučových cest, která nebyla před zákrokem zjistitelná. Žalovaná uvedla, že odpovědnost zdravotnických zařízení není objektivní, tj. odpovědností za výsledek, ale je založena na předpokladu, že zdravotnické zařízení porušilo postup náležité odborné péče a takový postup je v příčinné souvislosti s následkem v podobě poškození zdraví. V případě žalobkyně a) byl však zvolený způsob operace, a to laparoskopická cholecystektomie zvolen přiměřeně a zákrok byl v celém rozsahu veden jako„ lege artis.“ Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2328/2013, podle kterého se nelze dovolat odpovědnosti za škodu ani za nevědomou nedbalost v případě, že k poškození na zdraví dojde z důvodu nepředvídatelné okolnosti mající původ ve vlastnostech biologické hmoty.

4. Vedlejší účastník se připojil k vyjádření žalované s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 25 Cdo 2328/2013 a 25 Cdo 4223/2009.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Podle zprávy o komplexním ambulantním vyšetření ze dne [datum] sepsané operatérem [titul] [jméno] [příjmení] byly u žalobkyně a) zjištěny tlaky po jídle tlaky po dobu asi 3 měsíců a podle sonografického nálezu u ní byla diagnostikována větší cholecystolithiasa. Byla indikována k provedení cholecystektomie. Byl dohodnut termín operace dne [datum] s přijetím dne [datum] pro diagnózu [kód] [číslo], kámen žlučníku bez cholecystitidy. Současně byla vyžádána potřebná předoperační vyšetření. Podle lékařské dokumentace byla provedena předoperační vyšetření žalobkyně a), a to RTG srdce a plic, potřebná biochemická vyšetření.

7. Podle záznamu o informovaném souhlasu žalobkyně a) z [datum] byla žalobkyně a) v souvislosti s operací žlučníku obeznámena s účelem výkonu a jeho průběhem. Mimo jiné byla informována o možnosti operatéra zvolit operační přístup buď klasický, nebo tzv. laparoskopický s tím, že žalobkyně měla možnost projevit názor při výběru metody, který by byl zohledněn. Dále byla informována o rizicích možných důsledcích výkonu (u složitějšího operačního výkonu byl žalobkyně upozorněna na možnost poruch funkce trávicího ústrojí), byla uvědomena o alternativách výkonu, možných omezeních způsobu života a pracovních schopností a léčebném režimu a preventivních opatřeních. Žalobkyně a) poté prohlásila, že byla v uvedeném rozsahu informována o potřebě zdravotního výkonu, uvedla svůj souhlas se zvoleným zdravotním výkonem, prohlásila, že porozuměla poučení a měla možnost klást doplňující otázky, které byly zodpovězeny, vyslovila v případě výskytu neočekávaných komplikací vyžadujících neodkladné provedení dalších zákroků nutných k záchraně života nebo zdraví souhlas s tím, aby byly provedeny tyto neodkladné úkony a souhlasila také s podáním nezbytné transfúze krve a krevních derivátů.

8. Z operačního protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že operace žalobkyně a) byla prováděna na pracovišti žalované v [nemocnice] od 11.15 hod. do 14.00 hod., operatérem byl [titul] [jméno] [příjmení] a druhým asistentem [titul] [jméno] [příjmení]. Operační diagnózou byla [označení diagnózy], kámen žlučníku bez cholecystitidy. Průběh operace byl zaznamenán takto: [Popis průběhu operace]

10. Z histologického vyšetření provedeného oddělením laboratorní medicíny, pracoviště patologie v [nemocnice], jehož předmětem byl žlučník vyňatý dne [datum] při operaci žalobkyně a), byl učiněn následující nález: Stěna žlučníku s obrazem chronického zánětu, epitelová složka sliznice má reaktivně vydrážděný vzhled, na několika místech zastižena ložiska pylorické metaplasie, na několika místech nelze v krátkých úsecích vyloučit low grade dysplasii. Vyšetření bylo prováděno na rozstřiženém žlučníku o velikosti 9 x 4 cm, s mírně ztluštělou stěnou, při diagnóze: [označení diagnózy], kámen žlučníku, bez cholecystitidy.

11. Z listiny - písemného vyjádření [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] (znalec v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemajetkové újmy na zdraví) a [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], primáře chirurgického oddělení ze dne [datum], kteří se vyjadřovali k žalobkyní a) uplatňovanému nároku na základě chorobopisu a operačního protokolu z chirurgického oddělení [nemocnice], probíhala léčba v souladu se zásadami„ lege artis“ postupu, když operoval plně kvalifikovaný chirurg, za řádné asistence, po rozpoznání komplikace byl k operaci přizván primář oddělení a vzhledem k nálezu poranění ductus choledochus byl telefonicky konzultován chirurg [název] nemocnice [obec] Pacientka byla následně týž den transportována k definitivnímu ošetření na specializované pracoviště. Oba jmenovaní dále uvedli, že frekvence poranění žlučových cest je v literatuře obvykle uváděna do 1 % a ve svém vyjádření citovali odborné články, podle kterých při studiích na souboru 336 pacientů byla při laparoskopické cholecystektomii frekvence poranění žlučových cest 2 pacienti, tj. 0,4 % a v případě referenčního souboru 30 630 pacientů s laparoskopickou cholecystektomií byla frekvence poranění žlučových cest 76 pacientů, tj. 0,25 %.

12. Ze znaleckého posudku zpracovaného podle zadání žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a traumatologie bylo zjištěno následující: [Obsah znaleckého posudku] [Obsah znaleckého posudku] [Obsah znaleckého posudku] [Obsah znaleckého posudku]

17. Ze znaleckého posudku zpracovaného soudem ustanoveným znalcem [titul] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, bylo zjištěno následující: [Obsah znaleckého posudku] [Obsah znaleckého posudku] [Obsah znaleckého posudku]

21. Dále znalec uvedl, že v zájmu respektování nestranného přístupu nezaujímá pozici ex post, ale vychází z reálně popsané situace a z dostupných údajů v poskytnuté dokumentaci v časové posloupnosti. Znalec upozornil na synergický vliv variet a anomálií jednotlivých systémů, na výsledný topografický tvar. Podle znalce nelze zcela oddělovat systém vývodů žlučových a počet variet od systému cévního a počtu variet. Ve výsledném obraze je tvar přiměřeně násobně pestřejší a komplikovanější. Dále znalec uvedl, že konstatování přítomnosti anomálie ve smyslu kulisy fyziologického nálezu, neznamená rezignaci na ověření této skutečnosti. Znamená to postupovat obezřetně od stěny žlučníku směrem k předpokládanému vývodu žlučníku a dále směrem k předpokládanému ústí vývodu žlučníku do společného jaterního vývodu. V operačním protokolu z [datum] je tento postup i snaha možné vystopovat a v tomto znalec považoval vedení operačního výkonu za odpovídající úrovni„ lege artis.“ 22. Z výpovědi znalce [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že od počátku své praxe v roce 1976 se účastnil běžné operativy, která spočívala v otevřených výkonech v dutině břišní, a s nástupem laparoskopické techniky se účastnil laparoskopických výkonů, které však nedokázal vyčíslit, neboť je počítal do atestace II. stupně. Současně znalec uvedl, že průměrně se účastní laparoskopických výkonů 1 x za týden až 1 x za 14 dnů.

23. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví pracoviště [název] nemocnice [obec], zpracovaného podle zadání žalobkyně a) bylo zjištěno následující:

24. Znalec označuje za vhodnější termín, který by charakterizoval předmětnou událost, tj. poranění žlučových cest při cholecystektomii,„ vitium artis“ spíše než„ non lege artis.“ Znalec uvádí, že se jedná o vhodnější označení situace, kdy chirurg měl nejlepší vůli a snahu odvést standardní výkon a přesto se dopustil chyby. Současně uvedl, že je na výsost obtížné hovořit o odvratitelnosti poškození žlučových cest v absolutním měřítku. Dále znalec potvrdil, že v operačním protokolu nebylo uvedeno, že při předmětném výkonu bylo operační pole změněno natolik, že by to ztěžovalo samotný výkon. Současně nebylo podle operačního protokolu zjištěno, že by operační pole bylo nepřehledné. Dále znalec uvedl, že v předoperačním vyšetření nebyly popsány žádné anomálie žlučových cest a i když by do úvahy připadala cholangiografie, tak její rutinní předoperační provedení žádné„ guidelines“ nepředepisují. [Výpověď svědka] [Výpověď svědka] [Výpověď svědka] [Výpověď svědka] [Výpověď svědka] [Obsah znaleckého posudku]

31. Z dalších provedených důkazů (zdravotní dokumentace žalobkyně a/, znaleckého posudku – dodatku zpracovaného [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ke dni [datum]) nebyly zjištěny skutečnosti podstatné pro výše uvedená skutková zjištění.

32. Soud ve věci neprovedl žalobkyní a) navrhovaný důkaz revizním znaleckým posudkem ke znaleckému posudku [titul] [jméno] [příjmení]. Důvodem je skutečnost, že ohledně odborného skutkového posouzení lékařského zákroku byly zpracovány již tři znalecké posudky, které se ve svých závěrech v podstatě shodují a poskytují tak dostatečný podklad pro níže uvedený závěr o skutkovém stavu. Zpracování revizního znaleckého posudku tak bylo soudem považováno za nadbytečné. Žalobci nadto neuvedli žádné konkrétní námitky k přijatým závěrům znalce [titul] [jméno], když vyjádřili pouze nesouhlas se závěry znalce a jejich spekulativností. Stejně tak nebyl proveden důkaz výslechem svědka [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], který prováděl následný lékařský zákrok na [anonymizováno] chirurgické klinice [název] nemocnice [obec]. Důvodem je skutečnost, že znalci měli k dispozici lékařskou dokumentaci, kterou zpracovával při následné operaci, účastníky nebyla zpochybňována správnost lékařského postupu spočívající v tom, že žalobkyně a) byla urgentně převezena k lékařskému zákroku do [název] nemocnice [obec] a sám [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] se kritické části lékařského zákroku v [nemocnice] neúčastnil. Jeho výslech byl proto soudem považován za nadbytečný a jeho provedení bylo zamítnuto.

33. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) škůdce, který vlastním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

34. Podle ustanovení § 28 odst. 2 zák. č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zák. o zdravotních službách) má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

35. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zák. o zdravotních službách, poskytoval je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

36. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zák. o zdravotních službách, se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicinských postupů při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

37. Podle citovaného ustanovení § 2910 o.z. je jedním z předpokladů pro úspěch žalobců bylo prokázání porušení povinnosti žalované, která jí byla stanovena zákonem (protiprávní jednání). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2011, pod sp. zn. 25 Cdo 4223/2009 jsou v oblasti poskytování zdravotní péče zdravotnická zařízení povinna postupovat v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, s odkazem na ustanovení § 11 odst. 1 zák. č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu (nyní citovaná ustanovení § 28 odst. 2 a § 4 odst. 5 zák. č. 372/2011 Sb.). Takový postup je označován jako„ lege artis“ a nedodržení těchto pravidel je protiprávním jednáním. Každá konkrétní situace se přitom posuzuje individuálně, neboť lékařská věda disponuje různými a různě účinnými a bezpečnými postupky k provedení konkrétního léčebného zákroku. Zvažuje se též, zda zdravotnické zařízení (lékař) zvolilo postup adekvátní charakteru nemoci a šetrný k pacientovi a zda způsob provedení byl bez vad. Vše je třeba posuzovat tzv.„ ex ante“, tj. na základě poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodnutí, resp. v době provádění zákroku.

38. V daném případě bylo zjištěno, že žalobkyně a) podstoupila u žalované v [nemocnice] dne [datum] na chirurgickém oddělení plánované laparoskopické odstranění žlučníku (cholecystektomii). V průběhu operace byla rozpoznána a diagnostikována závažná komplikace, a to ztrátové poranění žlučových cest. Pacientka byla týž den přeložena na specializované pracoviště, a to do [název] nemocnice [obec], [anonymizováno] chirurgickou kliniku, k ošetření uvedeného poranění. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že uvedený lékařský zákrok byl proveden plně v souladu s pravidly vědy a uznávanými medicinskými postupy.

39. K tomuto závěru soud dospěl poté, co ze shora uvedených zjištění vyplývá, že uvedený lékařský zákrok byl u žalobkyně a) jednoznačně indikován, žalobkyně a) byla o povaze tohoto zákroku poučena a informována, v průběhu operace nedošlo k porušení či nedodržení obvyklého chirurgického postupu, a přestože došlo při této operaci ke ztrátovému přerušení (přestřižení) žlučových cest v délce 4 – 5 cm, neměl operatér možnost tomuto chybnému a nežádoucímu důsledku předejít. Ve věci byly zpracovány tři znalecké posudky s obdobným zadáním, tj. zjistit, zda operační zákrok u žalobkyně a) proběhl„ lege artis“. Podle zadání soudu byl zpracován znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], k zadání žalobkyně a) byl zpracován znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. a k zadání žalované byl zpracován znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Všichni znalci měli k dispozici shodnou lékařskou dokumentaci, případně zejména v případě posledního zpracovaného posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]., měli k dispozici již dříve zpracované znalecké posudky. Všichni uvedení znalci potvrzují nezbytnost uvedeného lékařského zákroku spočívajícího v cholecystektomii. Lékařskou dokumentaci, zejména operační protokol ze dne [datum], je možné považovat za úplnou a spolehlivou, neboť ani jeden ze znalců nepoukazoval na ani částečnou absenci informací o poskytnuté lékařské péči, zejména o průběhu operačního zákroku. Také z výpovědi obou lékařů provádějících operaci [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] nebylo zjištěno, že by došlo k jakémukoliv obsahovému zkreslení či dodatečnému zásahu do obsahu operačního protokolu. Z časových údajů uvedených na listině – operačním protokole vyplývá, že byl vytištěn, tedy jeho obsah zachycen bez jakékoliv prodlevy po ukončení lékařského zákroku, což činí tento listinný důkaz zcela věrohodným.

40. Všichni uvedení znalci se shodují, že operace byla zahájena za standardních podmínek laparoskopickou metodou, která je tzv. zlatým standardem a je využívána u naprosté většiny operací tohoto typu. Konkrétně v případě žalobkyně a) byla učiněna dostatečná předoperační vyšetření, jejich závěry odůvodňovaly využití laparoskopického způsobu operace a u žalobkyně a) nebyly shledány žádné důvody, pro které by nebylo možné operaci uvedeným způsobem provést. Zejména se u žalobkyně a) nevyskytovaly zvýšené hodnoty jaterních testů a žlučového barviva, potencionální kardiologické či plicní komplikace a ultrazvukem nebylo zjištěno rozšíření žlučových cest. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], který operaci prováděl, bylo zjištěno, že žalobkyně a) byla sestrou bývalého kolegy, se kterým byla operace dohodnuta. I proto operace probíhala velmi soustředěně a pozorně.

41. K osobě operatéra [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jedná o zkušeného operatéra, který měl v době provádění operace zkušenost s 400 – 500 laparoskopických cholecystektomií a k poškození žlučových cest při operaci prováděné tímto chirurgem v takovém rozsahu nedošlo nikdy před ani poté, co byla operována žalobkyně a). Z výpovědi svědka, ale i ze znaleckých posudků nebylo zjištěno, že by operatér [titul] [jméno] [příjmení] měl byť i minimální pochybnost o tom, že má plný přehled v operačním poli. Jako operatér si tedy byl zcela jist, že provádí přerušení vývodu ze žlučníku (ductus cysticus). Teprve při další preparaci žlučníku z lůžka žlučníku se objevila žlučová sekrece. To vedlo operatéra k přerušení standardního výkonu a operatér poté povolal k posouzení situace a k zvolení dalšího postupu nadřízeného lékaře, zástupce primáře [titul] [jméno] [příjmení]. Výše uvedený postup vedl soud k závěru, že postup operatéra [titul] [jméno] [příjmení] byl zcela v souladu s aktuálně dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe, tj.„ lege artis“, neboť jím provedený lékařský zákrok nebyl v žádné z jeho částí nesprávný a pokud při operačním zákroku došlo k chybě, nebylo v možnostech operatéra, aby této chybě zabránil. Soud v těchto závěrech odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2013 pod sp. zn. 25 Cdo 2221/2011, podle kterého postup lékaře a jeho soulad se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe (tzn.„ lege artis“) se hodnotí vždy„ ex ante“, tj. na základě poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodování. Toto hodnocení musí vzít v úvahu i časové souvislosti a podmínky, v nichž se zákrok odehrával a rizika, jimž čelil. Současně nebylo zjištěno, že by pro u žalobkyně a) indikovaný lékařský zákrok v době jeho provádění existoval postup, který měla žalovaná k dispozici ve svém zdravotnickém zařízení a bezdůvodně jej nepoužila. U žalobkyně a) nebyly důvody pro provedení mimořádného předoperačního či peroperačního vyšetření endoskopickou retrográdní cholangiogfrafií, při kterém jsou zasondovány žlučové cesty, v podobě zejména zvýšených jaterních testů a žlučového barviva, případně vycestovaného žlučového kamene. Stejně tak nebyly indikovány další diagnostické zobrazovací metody jako CT angiografie či magnetická rezonance.

42. Pokud žalobkyně a) poukazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2012, pod sp. zn. 25 Cdo 1981/2011, pak skutková situace popisovaná v uvedeném rozhodnutí je odlišná od skutkového stavu zjištěného v této posuzované věci. V uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2012 jde sice o shodný lékařský zákrok, při němž mělo dojít k odstranění ductus choledochus na místo ductus cysticus, avšak znalec v této věci posoudil postup operatéra jinak, neboť dospěl k závěru, že operatér si již při provedení zákroku nemohl být jist jeho správností a bylo na místě provést následnou kontrolu, což však operatér neučinil. U žalobkyně v citované věci až teprve s odstupem 7 dní od operace došlo ke zjištění, že u ní dochází k průsaku žluči z protržené žlučové cesty do pobřišnice s důsledkem silného zánětu pobřišnice. V této posuzované věci však nebylo zjištěno, že žalovaná, resp. lékař provádějící operaci mohl chybě předejít a citované rozhodnutí je proto na posouzení nároku žalobců neaplikovatelné.

43. Závěr o neodvratitelnosti chyby při zkoumaném lékařském zákroku soud přijal také proto, že podle vyjádření znalce [titul] [jméno] [příjmení] v podstatě normální anatomické uspořádání v oblasti žlučníku a žlučových cest neexistuje. Vyskytuje se podle něj řada variací, které jsou z chirurgického hlediska bezvýznamné, ale současně i takové, které jsou významné, přičemž větší odchylky od normy, které zpravidla již postihují i funkci, se nazývají anomálie. I znalec [titul] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] uvedl, že u každého člověka jako biologického subjektu je nutné očekávat možnost zcela individuální operační situace s tím, že konkrétně v podjaterní oblasti dosahuje odlišnosti od tzv. anatomické normy asi 20 – 30 %. Oba znalci [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] i [celé jméno znalce] pak dospěli ke shodnému závěru, že za situace, kdy byly využity přiměřené diagnostické metody a operatér byl zcela orientován v topograficko-anatomické situaci, nemohl svému chybnému zásahu zabránit. Řešením nebyla ani pečlivější preparace struktur žlučového a cévního systému nad obvyklý a nutný rámec, neboť takový postup s sebou nese právě zvýšení rizika poškození v dané oblasti. Všichni znalci rovněž vyhodnotili, že potencionální anomálii lze před operací zjistit tzv. cholangiografií (rentgenové kontrastní zobrazení žlučových cest), případně jejím provedením v průběhu výkonu, které však podle svědka [titul] [jméno] [příjmení] nebylo na pracovišti žalované v době, kdy byl zákrok prováděn, k dispozici. Takové vyšetření však není využíváno v případě operací odstraňováním žlučníku plošně ani v současné době, nýbrž u jednoho z 50 – 100 komplikovaných pacientů, kteří prodělali opakované záněty a je u nich patologie v odběrech. I tento způsob vyšetření s sebou však nese rizika v podobě prodloužení operace, rizikovosti kontrastní látky a souvisejícího ozáření.

44. Podle znalců [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] viděl operatér při zákroku dne [datum] obraz, který je pro vývod je žlučníku typický a až při dalším uvolňováním žlučníku z lůžka se objevila žlučová sekrece, což byl zlomový okamžik, který při nepřítomnosti anomálie či variety nenastane. Jak vyplývá ze závěrů znalce [titul] [jméno], na žlučových cestách byl poraněn delší úsek mimojaterních cest v délce 4 – 5 cm, které se při obvyklé situaci vyskytují v relativně bezpečné vzdálenosti od místa operování. Právě tento rozsah ztráty pak svědčí pro anatomickou anomálii, která nemohla být v dané situaci rozpoznána. Podle spekulativního závěru znalců [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] spočívala anomálie žlučových cest žalobkyně a) v nevývinu vývodu žlučníku, když v dokumentaci popsaná peroperační situace svědčí ve velmi pravděpodobný těsný, tedy anomální vztah společného jaterního vývodu a zadní dorzální stěny žlučníku v místě lůžka žlučníku. Tomuto závěru ostatně svědčí i skutečnost, že ani v rámci histologického vyšetření, při kterém byl vyšetřen vyňatý biologický materiál (žlučník), nebylo zjištěno, že součástí samotného vyňatého a rozstřiženého žlučníku byla i odňatá žlučová cesta (ductus choledochus).

45. Pokud jde o znalcem [titul] [příjmení] uváděnou„ spekulativnost“ jeho závěrů uvedených ve znaleckém posudku, soud tento pojem vyhodnotil jako přiznávanou pravděpodobnost přijatých závěrů znalce, související se skutečností, že znalec se přímo lékařského zákroku osobně neúčastnil a s ohledem na zkoumaný děj není možné dospět k jednoznačným a na jisto postaveným závěrům o postupech operatéra. Tuto spekulativnost svých znaleckých závěrů ostatně připouští i znalec [titul] [příjmení].

46. Pojem„ vitium artis“ užitý znalcem [titul] [příjmení] soud posuzoval v souladu se závěry uvedenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 25 Cdo 2328/2013 ze dne 26. 10. 2011 a 25 Cdo 4223/2009 ze dne 26. 10. 2011, podle kterých není možné dovozovat odpovědnost žalované za postup hodnocený jako„ vitium artis,“ když v posuzovaném případě nedošlo při volbě způsobu operace o rizikovější metodu tak, jak tomu z hlediska skutkového došlo v citovaných rozhodnutích, nýbrž o okolnost nepředvídatelnou, mající původ ve vlastnostech biologické hmoty.

47. V posuzované věci bylo beze vší pochybnosti zjištěno, že lékařský zákrok prováděný dne [datum] byl proveden„ lege artis,“ tj. při úplném dodržení pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality žalobkyně a), s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám a při využití všech dostupných objektivních možností. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná neporušila svou povinnost stanovenou zákonem ve smyslu § 2910 o.z. a nároky žalobců v celém rozsahu zamítnul.

48. Ve výroku II. soud rozhodl o žádosti žalobců a), b), c) o osvobození od soudních poplatků podané v průběhu řízení a to tak, že jejich žádosti nevyhověl. Důvodem je zřejmá bezúspěšnost žalobci uplatněného práva, když soud současně s rozhodnutím o žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, věcně rozhodl ve věci tak, že nároku žalobců nevyhověl.

49. Ve výroku III. soud rozhodl v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl o nepřiznání osvobození od soudních poplatků vůči žalobcům a), b), c) a současně v průběhu řízení státu vznikly náklady v souvislosti s ustanoveným znalcem [titul] [jméno] [příjmení], kterému bylo na znalečném vyplaceno 18.763,20 Kč na základě usnesení ze dne 25. 6. 2019 pod č.j. [číslo jednací] a 1.050 Kč na základě usnesení ze dne 31. 3. 2020 pod č.j. [číslo jednací], soud žalobcům společně a nerozdílně uložil k úhradě České republice – Okresnímu soudu v Prostějově částku 16.813,20 Kč, ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to při zohlednění skutečnosti, že žalobkyně již a) uhradila zálohu na znalecký posudek ve výši 3.000 Kč.

50. Ve výroku IV. soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti žalobců a), b), c) zaplatit úspěšné žalované náklady řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly. Náklady žalované jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení ve výši 328.080 Kč za 12 úkonů právní pomoci po 27.340 Kč (příprava a převzetí věci, písemné podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast u jednání dne [datum], [datum] v délce více než 2 hod., [datum] v délce více než 2 hod. a dne [datum] podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou hotových výdajů ve výši 3.600 Kč (12 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou cestovného ve výši 712,70 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu], při průměrné spotřebě 4,6 l /100 km, vzdálenosti 21 km, podle vyhl. č. 463/2017 Sb., podle vyhl. č. 333/2018 Sb. a vyhl. č. 589/2020 Sb. (za 4 x cestu k ústnímu jednání [obec] – [obec]), náhradou za ztrátu času stráveného na cestě ve výši 800 Kč (4 x 2 x 100 Kč podle ustanovení § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhradou DPH ve výši 21 % z částky 333.192,70 Kč ve výši 69.970,50 Kč. Celkové náklady řízení, které žalované vznikly v souvislosti s účelnou ochranou jejích práv, činí 403.163,20 Kč.

51. Soud nepřiznal žalované odměnu za právní zastoupení a náhradu za cestovné a ztrátu času za nahlížení do spisu po dobu 10 minut dne [datum] a za písemné podání v souvislosti s předložením znaleckého posudku zpracovaného [titul] [příjmení], ve kterém nebyly uvedeny žádné nové skutečnosti. Tyto dva úkony nebyly shledány jako účelné v souvislosti s bráněním práv žalované v průběhu řízení.

52. Soud uložil žalobcům a), b), c) povinnost k náhradě nákladů řízení žalované poměrně s ohledem na skutečnost, že žalobkyně a) se domáhala úhrady částky 5.659.344 Kč, tedy 85 % z celkově žalované částky a každý z žalobců b) a c) se domáhali úhrady částky 500.000 Kč, tj. 7,5 % z celkově žalované částky. Žalobkyni a) proto uložil k úhradě částku 342.689 Kč (85 % z 403.163,20 Kč) a žalobcům b), c) každému uložil z celkové částky nákladů řízení k úhradě 30.237,10 Kč (7,5 % z 403.163,20 Kč).

53. Lhůta k plnění nákladů řízení byla žalobcům uložena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

54. Ve výroku V. soud rozhodl o nákladech řízení s ohledem na skutečnost, že vedlejší účastník žádné náklady řízení nepožadoval, tak, že ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení