8 C 21/2018-789

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 2.099.294,30 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 138.129 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 138.129 Kč za dobu od 1. 12. 2017 do zaplacení, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ohledně požadavku na zaplacení další částky 1.961.165,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 555.726,48 Kč za dobu od 2. 6. 2017 do 30. 11. 2017 a z částky 1.961.165,30 Kč za dobu od 1. 12. 2017 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovanému se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 54.074 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 56.074 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne 12. 2. 2018 se žalobkyně obrátila na soud s požadavkem na náhradu škody, kterou jí měl způsobit žalovaný. Žalobkyně popsala, že je vlastníkem parc.č.st [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa], vše v obci [obec] (dům získala jako dědictví po své tetě [jméno] [příjmení], která zemřela v únoru 2016). V bezprostřední blízkosti této stavby prováděl žalovaný jako vlastník a investor stavbu„ Rekonstrukce chodníku podél silnice [anonymizováno], [obec]“, jejíž součástí byla mimo jiné výměna stávajícího asfaltového povrchu chodníku za zámkovou dlažbu, když rekonstrukce se týkala i části chodníku sousedícího s domem [adresa] (nacházejícího se před čelní stěnou uvedené budovy). Konkrétně šlo o součást I. etapy akce dokončené dle žalobkyně v roce 2014. Projektovou dokumentaci pro uvedenou stavbu vypracovala společnost [právnická osoba] Žalobkyně uvedla, že v průběhu roku 2015 se v domě [adresa] projevila postupně se zvyšující vlhkost zdi směrem k chodníku – dle žalobkyně byly vlhkostí poškozeny vnitřní i vnější omítky, malby, vnitřní vybavení domu, docházelo ke vzniku plísní. Při přívalových deštích došlo k masivnímu průsaku vody do garáže (vlhkost vzlínala až ke stropu). Dle žalobkyně byla uvedená vlhkost důsledkem rekonstrukce chodníku shora. Žalobkyně se proto v dubnu 2017 obrátila na žalovaného – starosta ale její nárok odmítl s tím, že vlhkost je důsledkem nesprávného větrání domu. Žalobkyně si nechala vypracovat stanovisko společnosti [právnická osoba], z něhož vyplynulo, že jednoznačnou příčinou vlhkosti domu je uvedená rekonstrukce chodníku (výměna asfaltového povrchu za zámkovou dlažbu). Žalobkyně žalovanému vytýkala, že jako investor umožnil realizaci vadného projektu – ten nepočítal s opatřením objektů s chodníkem sousedících nopovou fólií. Žalobkyně u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], objednala monitoring kanalizace, následně [právnická osoba], odkopaly část chodníku. Bylo zjištěno, že v části chodníku před domem [adresa] byl poškozen dešťový svod a lapač nečistot nebyl řádně napojen do zemního potrubí. Tím pak docházelo k masivnímu průniku vody do objektu. K uvedenému přitom došlo nepochybně právě v průběhu realizace akce shora. Žalobkyně vytýkala žalovanému i nedodržení samotného projektu – při odkopání chodníku měla být zjištěna nesouvislá vrstva štěrkového lože, vrstva štěrkodrti měla být nižší než předepsaná projektem, v místě vjezdu do garáže žalobkyně měla chybět podkladová vrstva betonu. V rámci uvedené rekonstrukce chodníku také byla do otvoru původně určeného pro shoz brambor nasypaná zemina, což dle žalobkyně vedlo k dalšímu průniku vlhkosti do domu. Ze všeho shora uvedeného pak žalobkyně dovozovala na straně žalovaného minimálně porušení povinnosti předcházet újmě ve sm. § 2900 občanského zákoníku. Žalobkyně žádala, aby jí žalovaný uhradil nejprve částku 555.726,48 Kč sestávající se z již vynaložených nákladů 112.302 Kč (náklady na monitoring kanalizace, na opravu dešťového svodu, na otloukání obkladů a omítek v garáži, na zednické práce v garáži při opravě zdí a stropu, na znalecké posudky, na vybourání a vyčištění shozu na brambory, na zednické práce a vysoušení tzv. chlévů) a z předpokládaných nákladů 443.424,48 Kč (náklady na otlučení stávající fasády a zhotovení nové, na pokládku nopové fólie podél stěn budovy, na otlučení stávajících vnitřních omítek a maleb a provedení nových v garáži, v kuchyni - tam vč. dlažby - a v ostatních dotčených místnostech domu [adresa]).

2. Následně žalobkyně rozšířila žalobní požadavek v části již vynaložených nákladů o částky 11.350 Kč a 18.000 Kč (náklady na vysoušení, ošetření omítek, vymalování a penetraci stěn a stropu ve vstupní chodbě a kuchyni) a na předpokládaných budoucích nákladech nově žádala částku 719.344,98 Kč. Poté pak budoucí náklady navýšila na 1.898.447 Kč a rozšířila požadavek na již vynaložené náklady o náklady vysoušení 6.122 Kč a 53.100 Kč Celkem se tak nakonec stal předmětem řízení požadavek žalobkyně na zaplacení částky 2.099.294,20 Kč s příslušenstvím – viz usnesení ze dne 21. 6. 2019, čj. 8 C 21/2018 – 384, když příslušenství bylo nejprve žádáno od 2. 6. 2017 z částky 555.726,48 Kč, pak z částky 860.970,28 Kč od 1. 12. 2017 a pak z celkově požadované částky od 1. 12. 2017. Rozšíření žalobního nároku o dalších 180.004 Kč s příslušenstvím soud nepřipustil (viz usnesení ze dne 21. 6. 2019, čj. 8 C 21/2018-384, a jeho odůvodnění).

3. Žalovaný uplatnil proti požadavku žalobkyně rozsáhlou obranu. Nečinil sporným, že shora uvedenou akci spočívající mimo jiné ve výměně povrchu chodníku (i v části přiléhající k domu [adresa]) realizoval. Poukazoval na to, že stavba podléhala řádnému stavebnímu řízení, byla řádně zkolaudovaná a stavební úřad žádné závady neshledal. Žalovaný popřel, že by cokoli věděl o tom, že by v průběhu realizace stavby došlo ke špatnému napojení lapače nečistot a k zasypání shozu na brambory či že by snad k tomu dal dokonce pokyn. Fakticky stavbu realizovala [právnická osoba], [anonymizováno], s níž měl žalovaný uzavřenou smlouvu o dílo. Žalovaný popřel, že by k výše uvedenému mohlo dojít při realizaci uvedené stavby – zhotovitel nepracoval až v takové hloubce, kde se lapač nečistot nachází. Souběžně s pracemi na stavební akci shora v místě probíhaly i jiné práce realizované jinými subjekty (rekonstrukce vodárenské infrastruktury, pokládka optických kabelů) a za případné škody s těmito souvisejícími žalovaný nemůže nést odpovědnost. Ze stanoviska a následného znaleckého posudku předloženého žalobkyní dle žalovaného žádná jednoznačná příčina vlhkosti domu [adresa] neplyne. Vytýkaná absence nopové fólie dle projektanta není vadou projektu. Dle žalovaného stavba [adresa] vykazovala vlhkost již dříve, není vyloučeno, že v souvislosti s nedostatečným větráním domu nájemníky. Žalovaný také vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně (i ve vztahu vůči všem v průběhu řízení rozšířeným nárokům).

4. Po skutkové stránce soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil následující zjištění: -) z internetového Seznamu nemovitostí na [list vlastnictví], že žalobkyně je vlastníkem parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, vše nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí]; -) z A. Průvodní zprávy a B. Souhrnné technické zprávy, vše k projektové dokumentaci stavby Rekonstrukce chodníků podél silnice [anonymizováno] [obec], že stavebníkem (objednatelem) byl [název žalované], projektantem [právnická osoba], [IČO]; rekonstrukce se týkala oboustranných chodníků podél průtahu silnice [anonymizováno] ulice [ulice], z finančních důvodů byla stavba rozdělena do 2. etap rekonstrukce; 1. etapa rekonstrukce chodníků začínala na okraji zastavěné části obce ve směru od [obec] a končila za hranicí křižovatky silnice [anonymizováno] s místní komunikací (MK) – ul. [anonymizováno] ve staničení km 0, [PSČ]; rekonstrukce chodníků spočívala v odstranění stávajících krytů a podkladních vrstev konstrukce chodníků; po úpravě zemní pláně do jednostranného příčného sklonu 3 % mělo být provedeno rozprostření podkladní vrstvy ze štěrkodrti tl. 160 mm a položení krytu z bet. zámkové dlažby tl. 60 mm; v místech sjezdů na pozemky měla být konstrukce chodníků zesílena vrstvou podkladního betonu tř. C 16/20 tl. min. 100 mm; odvodnění chodníků bylo zajištěno jejich příčným a podélným sklonem směrem do vozovky silnice [anonymizováno], krajských silnic a místních komunikací; v úsecích chodníků navazujících polohově a výškově na vozovku komunikací bez podélného travnatého pásu měla dešťová voda z chodníků stékat přes zvýšený nebo snížený chodníkový obrubník do odvodňovacích proužků z bet. přídlažby a dále podél chodníkových obrubníků do uličních vpustí; -) ze Smlouvy o dílo uzavřené mezi [právnická osoba], jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem datované [datum], č. smlouvy 2013 [číslo], že předmětem díla bylo provedení stavebních prací„ Rekonstrukce chodníků podél silnice [anonymizováno] [obec] – I. Etapa“; dílo mělo být zhotoveno dle projektové dokumentace [právnická osoba]; datum zahájení prací [datum], datum ukončení díla (vč. předání a vyklizení staveniště) dne [datum]; z titulní strany projektové dokumentace zhotovené společností [právnická osoba] na akci Rekonstrukce chodníků podél silnice [anonymizováno] [obec], že dle razítka byla dokumentace ověřena v řízení [anonymizováno] 2012 ze dne [datum]; -) [stát. instituce], odbor dopravy a vnitřních věcí, dne [datum] pod čj. [anonymizováno] [rok] udělil žalovanému souhlas s provedením stavby Rekonstrukce chodníků podél silnice [anonymizováno] [obec]; tentýž orgán dne [datum] sdělením pod čj. [anonymizováno] [rok] udělil žalovanému jako stavebníkovu kolaudační souhlas s užíváním uvedené stavby; -) z části Stavebního deníku stavby Rekonstrukce chodníků podél silnice [anonymizováno] [obec], že první zápis je datován [datum] s tím, že uvedený den byly zahájeny práce na staveništi; u dne [datum] uvedeny mimo jiné práce: výměna vodovodních přípojek, hloubení, výměna a obsyp ŠD, u dne [datum] uvedeny mimo jiné práce: výměna vodovodních přípojek, zásyp a hutnění, u dne [datum] výměna vod. přípojek; kontrolní dny datovány 8. 8. 2013, 21. 8. 2013, 28. 8. 2013, 13. 9. 2013, 27. 9. 2013 a 10. 10. 2013 s tím, že o nich byly pořízeny samostatné zápisy (podpis TDI = technický (stavební) dozor investora – dle adresáře [jméno] [příjmení]); u data [datum] uvedeno: TDI – dnes si odebírám kopii stavebního deníku [číslo] předání stavby proběhlo dne 4. 11. 2013 – viz samostatný předávací protokol; v Zápisu z jednání 2. kontrolního dne konaného 21. 8. 2013 uvedeno pod bodem 2. 6., že při výstavbě je pokládána souběžně s pracemi chránička pro optický kabel, který si pokládá [právnická osoba] [obec]; pod stávajícími pozemními komunikacemi budou provedeny protlaky, zhutnění protlaků včetně přeložení zámkové dlažby provede zhotovitel [právnická osoba], a nese za něj záruku, náklady na zhutnění protlaků a přeložení zámkové dlažby nese [anonymizována dvě slova]; v Zápisu z jednání 3. kontrolního dne konaného [datum] uvedeno v bodě 3.5., že před pokládkou zámkové dlažby zhotovitel provede přeložení stávajících nefunkčních dešťových přípojek RD za nové potrubí KG 110; -) z Protokolu o předání a převzetí díla Rekonstrukce chodníků podél silnice [anonymizováno] [obec] datovaného [datum], že na základě smlouvy o dílo č. 2013 [číslo] byla provedená závěrečná část díla Rekonstrukce chodníků podél silnice [anonymizováno] [obec] – I. Etapa a žalovaný dílo od předávajícího [právnická osoba], převzal; -) ze snímků čelní stěny domu [adresa] z roku 2011, že pod okny jsou na fasádě zřejmé mapy; -) z komunikace účastníků, že dle emailu žalobkyně ze dne 9. 4. 2017 se ta obrátila na žalovaného telefonicky dne 7. 4. 2017 s žádostí o možnost ofotit či okopírovat si projekt; žalobkyně uvedla, že dokumenty potřebuje k prokázání špatně položeného chodníku, který nebyl řádně odizolován od jejího domu, a protože přímo přiléhá ke zdem, vlhkost, která se sráží, a voda, která prosakuje, přímo pronikají do zdí domu; situaci označila žalobkyně za urgentní s tím, že v domě je vlhkost a tvoří se plíseň; - místostarosta žalovaného jí emailem ze 17. 4.2017 sdělil, že dle pozorování místních zesnulá teta žalobkyně měla u nemovitosti pravidelně otevřená okna, zatímco nájemníci žalobkyně je neotvírají, staré stavby potřebují stálou cirkulaci vzduchu, jinak dochází k plísním; žalobkyně reagovala emailem z 20. 4. 2017 s tím, že nájemníci v domě větrají; dále znovu žádala o poskytnutí kopie projektové dokumentace; - z dopisu místostarosty žalovaného ze dne [datum] adresovaného žalobkyni, že chodník před domem žalobkyně byl v roce 2013 vybudován v rámci I. etapy akce„ Rekonstrukce chodníku podél silnice [anonymizováno], [obec] – I. etapa“; rekonstrukce byla dokončena v listopadu 2013; pokud by žalobkyně prováděla rekonstrukci svého domu odizolováním a vstupem do chodníku, místostarosta uváděl podmínky, které je třeba dodržet; -) ze Souhlasu se vstupem do chodníku u nemovitosti [adresa] ze dne [datum] a z Předávacího protokolu akce Oprava napojení okapového svodu na dešťovou kanalizaci u nemovitosti [adresa] ze dne 1. 6. 2017, že žalovaný udělil žalobkyni souhlas se vstupem do chodníku u [adresa] za účelem napojení okapového svodu na dešťovou kanalizaci za stanovených podmínek; dle fotodokumentace z této doby (ve spise jako čl. 32 – 33) je zřejmé, že při rozkrytí vrstev chodníku bylo zjištěno, že trubka dešťového svodu a lapač nečistot nejsou na sebe řádně napojeny; v dopise ze dne 4. 6. 2017 žalobkyně žalovaného informovala o zjištěních učiněných při odkopu a opravě dešťové přípojky u jejího domu špatné napojení dešťového svodu s tím, že současně bylo zjištěno, že byl zaházen zeminou otvor umístěný na povrchu chodníku zakrytý kovovým poklopem; dne [datum] žalovaný potvrdil, že převzal stížnost žalobkyně na špatnou konstrukci chodníku (žalobkyně emailem ze dne 5. 6. 2017 žalovanému sdělila, že dle fotodokumentace vrstva podkladového betonu v konstrukci chodníku není), následně žalovaný sdělil, že věc projedná zastupitelstvo městyse; dle dopisu žalovaného ze 7. 7. 2017 si městys vyžádal stanovisko projektanta, dodavatele stavby a TDI; [právnická osoba], dopisem ze dne 1. 9. 2017 žalovanému sdělila, že otázka využití nopové fólie byla v době zpracování projektové dokumentace s investorem diskutovaná, ale po dohodě nebyla do projektové dokumentace navržena (projektant upozorňoval na často nesprávnou instalaci nopové fólie vedoucí k nefunkčnosti či omezené funkčnosti fólie - její zaříznutí v úrovni chodníku a doražení zámkové dlažby až ke zdi objektu vedoucí k deformaci nopů a často i k vyplnění zbývající mezery mezi zdeformovanými nopy výplní spár dlažby, event. vytažení nopové fólie nad povrch chodníku s nepravidelně oříznutým až otrhaným okrajem, což snižuje estetický účinek zrekonstruovaného chodníku; pro funkčnost nopové folie je třeba, aby ta místo běžné užívané výšky pásu 300 mm byla provedena na výšku cca 600 mm a více); k přiložené fotodokumentaci projektant uvedl, že pokud nebylo dobře provedeno napojení střešního lapače nečistot osazeného na dešťovém svodu ze střechy objektu na stávající přípojku dešťové kanalizace osazené v chodníku u zdiva objektu, jedná se s vysokou pravděpodobností o hlavní příčinu vlhnutí zdiva; k navržené konstrukci chodníku bylo uvedeno, že skladba stavby (betonová zámková dlažba DL 60 mm, lože z drti L 30 mm, podkladový beton (C 16/20) PB II 100 mm, štěrkodrť ŠD [číslo] mm) představuje standardní konstrukci chodníku zesílenou v místech sjezdů (vjezdů) vrstvou podkladního betonu tl. 100 mm pro zvýšení jejich únosnosti; z přiložené fotodokumentace je patrné, že vrstva podkladního betonu nebyla provedena, je patrné provedení lože z drti v tl. 30 mm a větší, ze snímku je obtížně rozlišitelné v jaké tloušťce byla podkladní vrstva ze štěrkodrti provedena nebo zda jde o původní podklad s kamenivem; zastupitelstvo městyse konané dne [datum] pak stížnosti žalobkyně nevyhovělo s tím, že při realizaci akce shora k žádnému pochybení nedošlo; -) žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k náhradě škody listinou ze dne 23. 11. 2017 (požadovaná částka 555.726,48 Kč); žalovanému vytýkána vadná projektová dokumentace stavby, poškození podzemní části dešťového svodu v průběhu realizace stavby, nedodržení projektové dokumentace, pokud šlo o složení jednotlivých vrstev chodníku a proti vůli vlastníka objektu zasypání shozu na brambory v rámci rekonstrukce chodníku; žalovaný listinou ze dne 27. 12. 2017 požadavek žalobkyně opírající se o znalecký posudek [právnická osoba], odmítl s tím, že posudek je velmi teoretický, nezabývá se stavem hydroizolace domu žalobkyně a nevyplývá z něj, že by žalovaný něco porušil; - ze Stanoviska [právnická osoba], jako znaleckého ústavu ze dne 9. 5. 2017 vypracovaného k požadavku žalobkyně, že z projektu akce„ Rekonstrukce chodníku podél silnice [anonymizováno], [obec] – I. etapa“ je zřejmé, že původní kryt chodníků, převážně z litého asfaltu, byl nahrazen betonovou zámkovou dlažbou do štěrkového lože; zatímco původní kryt byl schopen srážkovou vodu plně odvést od stávající zástavby, zámková dlažba umožňuje určitému množství srážkových vod vsak styčnými spárami do podkladních vrstev; to znamená, že bezprostředně po vydatných srážkách dochází k nasycení podkladních vrstev, ze kterých se následně zemní vlhkost zase přes správy odpařuje ven; zvýšená vlhkost z podloží se ale dostává kapilární vzlínavostí i do stěn stávající zástavby a u starších objektů bez kvalitního hydroizolačního systému může negativně ovlivnit výši vlhkosti zdiva s následným vytvořením ideálních podmínek pro vznik plísní; pro omezení uvedených problémů se standardně zřizuje podél stěn stávající zástavby mikroventilační vrstva z nopové fólie, a to minimálně na výšku konstrukčních vrstev zpevněné plochy, zpravidla ale ve výšce min. 300 mm; jak je zřejmé ze vzorového řezu i technické zprávy, nebyla tato úprava investorem pravděpodobně požadována a projektantem ani navržena; vzhledem ke stáří objektu a stávajícímu hydroizolačnímu systému nelze jednoznačně potvrdit, že se do původního zdiva kapilární vzlínavostí vlhkost nedostávala; vlhkost se ale stačila odpařovat a nebyly vytvořeny podmínky pro vznik plísní; dle zpracovatele stanoviska ke změně došlo až po rekonstrukci chodníků, kdy již stávající systém nebyl schopen bez vzniku poruch reagovat na změnu situace, který způsobila vyšší dotaci zdiva vlhkostí; uvedené obsahuje i znalecký posudek téhož znaleckého ústavu [číslo] 2017 s doplněným doporučením k odstranění nebo snížení vlhkosti s tím, že je třeba z povrchů zděných konstrukcí odstranit všechny vrstvy s vysokým difúzním odporem, tj. především keramické obklady a dlažby a vrstvu, do které byly lepeny; projevy zvýšené vlhkosti ve zdivu jsou patrné ve zdivu nad původním shozem do sklepa, který byl v souvislosti s rekonstrukcí chodníku údajně zasypán, a nad kabřincovým obkladem soklu zdiva, nad keramickým obkladem v garáži a chodbě, ve sklepních prostorách; po vysušení konstrukcí a přijetí opatření k omezení kapilární vzlínavosti vody bude možné obnovit povrchové úpravy konstrukcí; v případě vnitřních omítek znalecký ústav doporučil, pokud nebude realizována hydroizolační vrstva, realizovat sanační omítky; -) z listiny vyhotovené [anonymizována tři slova] [právnická osoba], ze dne 29. 9. 2017, že společnost na základě objednávky žalobkyně a se souhlasem žalovaného se vstupem do chodníku provedla opravu zaústění dešťového svodu; při postupném rozebírání dlažby a podloží byla zjištěna nesouvislá vrstva štěrkového lože (dle projektu 30 mm), vrstva štěrkodrtě (dle projektu 150 mm - 170 mm) byla cca 100 mm – 120 mm; lapač nečistot byl napojen do poškozeného zemního potrubí nástavcem z KG trubky bez řádného zaústění; výkop byl proveden až na hranu vjezdu do garáže, podkladová betonová vrstva (100 mm) nebyla zřejmá; při postupném odkrývání jednotlivých vrstev chodníku byla pořizována fotodokumentace; -) z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli dodavatelem [anonymizována tři slova] [právnická osoba], č. faktury FVO- 2017 [číslo], splatnost faktury 6. 6. 2017, že uvedený dodavatel vyfakturoval za monitoring kanalizace žalobkyni částku 3.334 Kč vč. DPH (dle výpisu z účtu u [právnická osoba], žalobkyně uhradila dne 1. 6. 2017); -) z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli dodavatelem [právnická osoba], č. faktury 2017, splatnost faktury 2. 10. 2017, že uvedený dodavatel vyfakturoval za náklady spojené s technickou pomocí a vypracováním posudku k poruchám RD [adresa] žalobkyni částku 2.904 Kč vč. DPH (dle dokladu o úhradě žalobkyně uhradila dne 27. 9. 2017); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli dodavatelem [anonymizována tři slova] [právnická osoba], č. faktury [číslo], splatnost faktury 29. 6. 2017, že uvedený dodavatel vyfakturoval za materiál (lapač povrchových vod, 5x trubka, 7x koleno, 1x odbočka) a práci při opravě dešťových svodů na rodinném domu v ul. [ulice a číslo] žalobkyni částku 14.777 Kč vč. DPH – dle dokladu o úhradě uhrazeno žalobkyní dne 21. 6. 2017; - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury [číslo], splatnost faktury 8. 8. 2017, že uvedený dodavatel vyfakturoval za materiál (hrubý beton, nopová fólie, lišta k nopové fólii, jemný beton, vrták) použitý na opravu dešťových svodů na témže objektu žalobkyni částku 610 Kč vč. DPH (dle dokladu o úhradě žalobkyně uhradila dne 7. 8. 2017); -z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury [číslo], splatnost faktury 24. 8. 2017, že uvedený dodavatel vyfakturoval za otloukání obkladů a omítek v garáži téhož objektu žalobkyni částku 12.794 Kč vč. DPH (dle dokladu o úhradě žalobkyně uhradila dne 11. 8. 2017); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury [číslo], splatnost faktury 19. 10. 2017, že uvedený dodavatel vyfakturoval za materiál a zednické práce při opravě zdí a stropu v garáži v témže objektu žalobkyni částku 19.363 Kč vč. DPH (dle dokladu o úhradě žalobkyně uhradila dne 9. 10. 2017); -) z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli dodavatelem [příjmení], [anonymizována tři slova], č. faktury 2017, splatnost faktury 12. 6. 2017, že uvedený dodavatel vyfakturoval za vybourání, vyčištění, vysoušení, ošetření proti vlhkosti a odvoz 270 kg suti ze shozu na brambory na adrese shora ve dnech 8. a 9. 6. 2017 žalobkyni částku 6.430 Kč vč. DPH (dle příjmového pokladního dokladu žalobkyně uhradila dne 18. 6. 2018); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury 2017, splatnost faktury ihned, datum uskutečnění plnění 16. 10. 2017, že uvedený dodavatel vyfakturoval za provedené práce vč. materiálu na chlévech o výměře 32 m2 na adrese shora žalobkyni částku 52.090 Kč vč. DPH (dle příjmového pokladního dokladu žalobkyně uhradila dne 16. 10. 2017); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury [číslo], splatnost faktury ihned, datum uskutečnění plnění 18. 6. 2018, že uvedený dodavatel vyfakturoval za provedené práce vč. materiálu na obytných stěnách a stropu v předsíni objektu shora žalobkyni částku 11.350 Kč vč. DPH (dle příjmového pokladního dokladu žalobkyně uhradila dne 18. 6. 2018); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury [číslo], splatnost faktury ihned, datum uskutečnění plnění 18. 6. 2018, že uvedený dodavatel vyfakturoval za provedené práce vč. materiálu v kuchyni (stěny, strop) v objektu shora žalobkyni částku 18.000 Kč vč. DPH (dle příjmového pokladního dokladu žalobkyně uhradila dne 18. 6. 2018); -) z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli dodavatelem [jméno] [příjmení], č. faktury [číslo], splatnost faktury 14. 1. 2019, že žalobkyni bylo vyfakturováno zapůjčení odvlhčovače za období od 10. 12. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 6.122 Kč vč. DPH (úhrada dle oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 28. 12. 2018); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury 3/ 2019, splatnost faktury 14. 2. 2019, že žalobkyni byla vyfakturována za zapůjčení dle nájemní smlouvy [číslo] [datum] měsíc leden 2019 částka 8.370 Kč vč. DPH (úhrada dle oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 30. 1. 2019); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury 4/ 2019, splatnost faktury 14. 2. 2019, že žalobkyni byla vyfakturována za zapůjčení dle nájemní smlouvy [číslo] [datum] měsíc leden 2019 (dle této smlouvy pronajat žalobkyni odvlhčovač a čistička vzduchu) částka 9.920 Kč vč. DPH (úhrada dle oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 30. 1. 2019); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury 8/ 2019, splatnost faktury 15. 3. 2019, že žalobkyni byla vyfakturována za zapůjčení dle nájemní smlouvy [číslo] [datum] měsíc únor 2019 částka 7.560 Kč vč. DPH (úhrada dle oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 7. 3. 2019); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury 9/ 2019, splatnost faktury 15. 3. 2019, že žalobkyni byla vyfakturována za zapůjčení dle nájemní smlouvy [číslo] [datum] měsíc únor 2019 částka 8.960 Kč vč. DPH (úhrada dle oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 7. 3. 2019); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury 20/ 2019, splatnost faktury 24. 4. 2019, že žalobkyni byla vyfakturována za zapůjčení dle nájemní smlouvy [číslo] [datum] měsíc březen 2019 částka 8.370 Kč vč. DPH (úhrada dle oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 14. 4. 2019); - z faktury vystavené žalobkyni jako odběrateli týmž dodavatelem, č. faktury 21/ 2019, splatnost faktury 24. 4. 2019, že žalobkyni byla vyfakturována za zapůjčení dle nájemní smlouvy [číslo] [datum] měsíc březen 2019 částka 9.920 Kč vč. DPH (úhrada dle oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 14. 4. 2019); -) z faktury vystavené žalobkyni [právnická osoba], a.s., znalecký ústav, číslo faktury [číslo], že žalobkyni byla za znalecký posudek [číslo] vyfakturovaná částka 30.250 Kč se splatností [datum] (dle dokladu o úhradě bylo žalobkyní zaplaceno 16. 1. 2019); -) z nájemní smlouvy datované [datum], že žalobkyně jako pronajímatel pronajala dům [adresa] na dobu od [datum] do [datum] nájemcům [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]; dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla doba trvání nájmu prodloužena do [datum]; - z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem [jméno] [příjmení], že mu žalobkyně pronajala dům [adresa] na dobu od [datum] do [datum]; dodatkem [číslo] byla doba nájmu prodloužena do [datum]; -) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], pro žalobkyni opakovaně prováděla práci; v [obec] se v chodníku odkrývalo místo, kde zatékalo – obnažoval se svod; žalobkyně chtěla zjistit důvod zatékání po opravě chodníku; rozkryla se zámková dlažba a pak se odstraňovaly jednotlivé vrstvy až k řádu pro splaškovou vodu; přitom bylo zjištěno, že vrstvy neodpovídaly projektové dokumentaci, situace na místě se měřila metrem; hlavním důvodem zatékání podle svědka byla trubka, jak je zachycena na snímku ve spise na 2. straně čl. 33 – koleno nebylo dostatečně zaústěno, přitom do svodu šla dešťová voda ze dvou střech; oprava proběhla tak, že odstranili rozbitou trubku, zaústili ji do řádu, kam stéká dešťová voda a napojili gajgr – lapač nečistot; také v místě provedeného výkopu až ke garáži nainstalovali nopovou fólii; ještě kvůli odvlhčení nainstalovali u zdi kanalizační trubku, která není nikam zaústěná, je připravená k dalšímu použití; pak se vše zahrnulo; fotodokumentaci si pořizovala žalobkyně i zástupce žalovaného; v garáži domu uvedená společnost realizovala otlučení omítek a obkladů (na všech zdech), obklady byly na 3 zdech až ke stropu; na jedné stěně se pak realizovala omítka; -) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že se spolupracovníkem p. [příjmení] jako zaměstnanci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], byli zavoláni do bydliště žalobkyně, že je tam rozbitá kanalizace; objevili prasklou trubku, někdo to tam rozbil a pak se to pokoušel lajdácky opravit; kolem byla rozbitá azbestová trubka, někdo kolem toho strkal novodur a všechno teklo kolem; volali majitelce, které si to přijela nafotit, fotili si to i z úřadu; -) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že jako zaměstnanci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], u žalobkyně prováděli opravu svodu okapu; po odkopání zjistili špatné napojení, které spočívalo v tom, že trubky nešly na sebe; -) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že na akci Rekonstrukce chodníku podél silnice [anonymizováno], [obec], vykonával funkci technického dozoru; kromě zhotovitele díla tam probíhalo ještě položení chrániče pro optický kabel [právnická osoba] [anonymizováno], bylo to v obou etapách; práce na chodnících a na pokládání chrániče probíhaly současně koordinovaně, poslední závěrečně práce prováděla [právnická osoba]; -) z výslechu svědka [jméno] [příjmení], že v domě [adresa] bydlel s manželkou a dětmi asi rok; potřebovali se rychle nastěhovat, on hned odjížděl do zahraničí, takže na nějaké prohlížení pronajatých prostor nebyl čas, za vraty v garáži se pořád objevovala voda (vždycky když zapršelo); když pršelo, objevovala se také vlhkost ve spárách na dlažbě na podlaze v hlavním vchodu, to samé v kuchyni na zdi směrem k chodníku; největší problém ale byla vlhkost ve sklepě (prostory bývalých chlévů); -) ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], s datem zpracování posudku 13. 12. 2018 pro žalobkyni jako objednatele, že znalecký ústav za zřejmě největší zdroj vlhkosti domu považoval porušenou dešťovou kanalizaci, k jejíž opravě došlo v roce 2017; dalším zdrojem pak měla být změna v konstrukci chodníku v rámci rekonstrukce, kdy původně vodě nepropustný povrch z litého asfaltu, který navíc odváděl vodu z chodníku do dešťové kanalizace v přilehlé silnici, byl nahrazen zámkovou dlažbou ve štěrkovém loži, což je povrch, ze kterého se převážná většina srážek vsakuje do podloží a jen malé procento vody (při velkých intenzitách srážek) odtéká z povrchu chodníku na silnici; pokud šlo o navrhovaná opatření k odstranění, znalecký ústav uvedl rozebrání stávajícího chodníku, odkopání zeminy na úroveň základní spáry objektu, následně vysušení základových a suterénních stěn, nahrazení zeminy štěrkem a zpětné osazení zámkové dlažby chodníku včetně podkladních vrstev – to vše znalecký ústav vyčíslil v rozpočtu částkou 368.203 Kč vč. DPH; zároveň je nutno odstranit všechny vodě nepropustné povrchy stěn a zdiva v domě (obklady, dlažby), osekat vlhkostí poškozené omítky, vybourat podkladní betonové mazaniny podlahové konstrukce 1. NP nad nepodsklepenou částí objektu a v místnosti kuchyně, následně provést odstranění zeminy pod podlahou 1. NP nepodsklepené části domu a násypu na klenbě stropu suterénu pod podlahou kuchyně 1. NP a její nahrazení nenasákavým štěrkem, opětovné provedení podlah včetně dlažeb, omítek, stěn a obkladů; s tím souvisí i demontáž a zpětné osazení zařizovacích předmětů v koupelně a na WC; obdobně nutno postupovat při likvidaci vlhkosti a plíně v obývacím pokoji (výměna parketové podlahy, omítek stěn a s ohledem na předpokládané výrazné poškození stávajícího stropu provedení podhledu z obyčejných SDK desek; pro odstranění vlhkosti nutno použít kondenzační vysoušeče – znalecký ústav to vše v rozpočtu vyčíslil částkou 1.292.633 Kč vč. DPH + 237.611 Kč vč. DPH; znalecký ústav uzavřel, že poškození stavebních konstrukcí budovy [adresa] je způsobeno zvýšenou vlhkostí, která je důsledkem provedení chodníku v ulici [ulice]; odstranění vlhkosti z konstrukcí domu není možné bez provedení poměrně rozsáhlého stavebního zásahu do domu, který znemožní dle znaleckého ústavu jeho užívání po dobu cca 1 roku; Dodatkem [číslo] z [datum] se znalecký ústav vyjadřoval k vlhkosti objektu zjištěné v únoru 2020; zopakoval, že za příčinu zvýšené vlhkosti domu [adresa] považuje změnu konstrukce chodníku a chybnou projektovou dokumentaci; znalecký ústav přepočítal ocenění nutných stavebních prací – k lednu 2020 je vyčíslil částkou 1.898.447 Kč + 5 % DPH; -) ze znaleckého posudku [číslo] 2019 vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], že ke dni prohlídky (31. 10. 2019) se vlhkost v přízemí domu v obytných prostorech ani v kuchyni na stěnách již neprojevovala, v suterénu domu se projevovala stále; vlivem této vlhkosti byly vnitřní omítky suterénu značně narušené, opadávaly nebo byly otlučené; z vnější strany domu byly stopy po vlhkosti patrné zejména z přední strany domu v místech pod okny a ze strany štítu domu, kde byla v několika místech v ploše narušená omítka; izolace proti vlhkosti nebyla na domě zjištěna; ve značné části přízemí domu jsou keramické dlažby, případně keramické obklady stěn, které jsou neprodyšné a neumožňují odchod vlhkosti z neizolovaných stěn, stáří objektu bylo s ohledem na použité konstrukční a materiálové řešení odhadnuto na více než 150 let; chodník u domu byl proveden tak, že zámková dlažba byla dotažena až ke stěně domu, žádná separační nebo izolační vrstva mezi domem a chodníkem nebyla provedena ani projektována; k nopové fólii se znalecký ústav vyjádřil tak, že se používá jako pomocná vrstva v rámci izolace objektu proti zemní vlhkosti a nelze ji považovat za samostatnou izolaci proti vodě; znalecký ústav popsal, jakým způsobem se nopová fólie instaluje a vysvětlil, že její použití připadá v úvahu tam, kde v domě není provedena svislá hydroizolace; pokud by byla nopová fólie použita v rámci chodníku, u posuzovaného domu by to zabránilo pronikání vlhkosti pouze z menší části; dům je totiž podsklepený a fólie by byla v rámci chodníku provedena jen na malou výšku; s ohledem na stáří objektu, jeho konstrukční a materiálové řešení je zřejmé, že samotná stavba postrádá jakoukoli izolaci proti vodě; provedení nopové fólie v rámci chodníku by tak pronikání vlhkosti do domu nezabránilo a při jejím nesprávném použití by spíš mohlo docházet ke zhoršování stavu (častá je absence zakrytí horní hrany nopové fólie krycí lištou); při návrhu zpevněných ploch (chodníků) kolem domů se s nopovou fólií běžně neuvažuje, předpokládá se, že domy mají vyřešenu hydroizolaci; z fotodokumentace je zřejmé, že u provedeného lapače střešních splavenin byla pod úrovní terénu v místě napojení na kanalizace použita část trubky, která byla neodborně osazena na poškozenou kanalizační trubku; v místě tak docházelo k pronikání dešťové vody do podloží chodníku a tudíž k pronikání do zdiva a dalších konstrukcí domu; posuzovaný dům má dešťovou vodu ze střechy směrem do ulice svedenou do jednoho svodu v pravém rohu objektu, do tohoto dešťového svodu je svedena i dešťová voda ze střechy sousedního dvoupodlažního objektu; z výpočtu provedeného znaleckým ústavem vyplývá, že svod na posuzovaném domě [adresa] se pro oba objekty jako společný blíží hranici poddimenzování, což může mít při prudkých srážkách za následek, že odtok srážkové vody nebude dostatečný a voda bude přetékat; existence společného svodu a tedy i větší množství odváděné srážkové vody mělo i větší vliv na vnik vlhkosti v domě, který tak byl vystaven vlivem špatného napojení gajgeru na kanalizaci většímu množství vody, než je pro samostatný svod pro danou plochu posuzovaného domu běžné; porucha lapače střešních splavenin měla jednoznačně vliv na vlhkost stěn a podlahy v přilehlé části domu – zvláště garáže; nedodržení podkladních vrstev chodníku (vrstva betonu v místě vjezdu do garáže a vrstva štěrkodrti) neměly na vznik vlhkosti v domě negativní vliv – naopak v případě, že by v místě vjezdu do garáže byla provedena podkladová betonová vrstva, mohlo to mít na pronikání vody do domu narušeným gajgrem zhoršující vliv, neboť beton by do určité míry zabraňoval odtékání vody směrem k vozovce; otvor pro shoz brambor byl ke dni prohlídky vyčištěný; je zakončen v suterénu domu, který postrádá jakoukoli izolaci proti vodě; omezené množství vlhkosti se do domu mohlo dostat z mokré zeminy, kterou byl shoz zasypán; shoz je ze strany ulice v chodníku osazen poklopem s rámem, rám není řádně ukotven (zabetonován) a tímto místem se při dešti dostává do shozu voda; hlavní příčinou vlhkosti stavby nejen na čelní stěně domu přiléhající k chodníku, ale i ostatních stěnách v suterénu a spodních částech přízemí je absence hydroizolace domu, a skutečnost, že převážná část podlah v přízemí je z keramické dlažby a část stěn obložena keramickými obklady, tedy z nepropustných materiálu neumožňujících přirozený odpar vlhkosti z podlah a stěn a vlhkost se proto v konstrukcích domu déle zdržuje; k silnému zvýšení vlhkosti v domě došlo vlivem špatně provedené opravy lapače střešních splavenin; po jeho následné opravě byl dům vysušován a větrán, což vedlo k tomu, že v obytné části přízemí domu se již vlhkost stanovená touto příčinou neprojevovala; ze snímků z roku 2011 a 2012 je zřejmé, že uliční střešní svod v místě garáže na posuzovaném domě byl zakončen v litinovém lapači střešních splavenin, který byl osazen mírně nad terénem; v pozdější době došlo k jeho výměně za plastový), k výměně nejpravděpodobněji došlo v rámci rekonstrukce chodníku; stav domu nebyl důsledkem nesprávného větrání; jako náklady nutné k zabránění dalšího zhoršování znalecký ústav označil: 3.334 Kč za monitoring kanalizace [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], 15.387 Kč (14.777 Kč + 610 Kč) za opravu dešťového svodu s napojením na kanalizaci provedené [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], 12.794 Kč za otlučení obkladů a omítek v garáži provedené [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], 19.363 Kč za opravy omítek v garáži provedené [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], 6.430 Kč za vyčištění shozu provedené [právnická osoba], spol. s r.o., 11.350 Kč za vysoušení a opravy omítek na chodbě provedené toutéž společností, 18.000 Kč za vysoušení a opravy omítek v kuchyni provedené stejnou společností, 69.471 Kč za dlouhodobý pronájem přístrojů na vysoušení zdiva (5.940 Kč + 6.122 Kč + 8.370 Kč + 4.309 Kč + 9.920 Kč + 7.560 Kč + 8.960 Kč + 8.370 Kč + 9.920 Kč); tyto náklady lze považovat za náklady nutné k odstranění vzniklého stavu zvýšené vlhkosti v domě vlivem nesprávného napojení lapače střešních splavenin; po provedení těchto prací se stav obytného přízemí značně zlepšil a ke dni prohlídky se vlhkost v těchto prostorech již neprojevovala; s ostatními žalobkyní žádanými náklady znalecký ústav neuvažoval s tím, že zejména práce provedené v suterénu (prostor chléva) se nejeví s ohledem na absenci izolace objektu proti vodě jako akceptovatelné, protože zvýšená vlhkost zde bude vždy; -) z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [anonymizováno 6 slov], že znalecký ústav revidoval 1) znalecký posudek [číslo] vč. Dodatku [číslo] (zpracovatel [právnická osoba]) a 2) znalecký posudek [číslo] 2019 (zpracovatel znalecký ústav [právnická osoba]; ke znaleckému posudku ad1) revidující znalecký ústav uvedl: stavba rodinného domu [adresa] nemá žádnou ochranu proti zemní vlhkosti, což vyplývá z odhadovaného data vybudování domu (cca 100 let), kdy povinnost zřízení hydroizolace nebyla předepsaná; z fotodokumentace ve spise je viditelné, že stavba ve zdivu měla přítomnou vlhkost i v roce 2011 (míru vlhkosti zpětně nelze prokázat); revidující znalecký ústav se ztotožnil se závěry znaleckého ústavu, že hlavní příčinou zatékání do domu může být nefunkční napojení dešťové vody pro plynulý odvod těchto vod, a také že porucha lapače střešních splavenin měla jednoznačně vliv na vlhkost stěn a podlahy v přilehlé části domu, obzvláště garáže; na rozdíl od posuzovaného znaleckého posudku revidující znalecký ústav neshledal, že by projektové řešení rekonstrukce chodníku vykazovalo zásadní pochybení a dle znaleckého ústavu odpovídá platné legislativě a technickým normám; chodníkový kryt z asfaltu propustí jen cca 20 % vlhkosti (odtokový koeficient 0,8 při sklonu odtoku 2 %) a kryt ze zámkové dlažby propustí cca 40 % vlhkosti (odtokový koeficient 0,6 při sklonu odtoku 2 %), ale v krátkém čase se pomocí prachových částic kryt zanese a spáry provedené z křemičitého písku se přirozeně„ utemují“; změna krytu z asfaltu na zámkovou dlažbu není nic neobvyklého; co je podstatné, že se zvýšila propustnost a v daném případě lze předpokládat, že se dešťová voda zdržovala v původním výkopu pro elektrovedení a tím pádem se dostávala do podloží výrazněji, než tomu bylo v přechozích letech (připomenuto, že v dřívějších dobách nebyly chodníky vůbec); absence ochrany domu proti zemní vlhkosti způsobila vzlínání vlhkosti, než tomu bylo dříve; část stavby je nepodsklepená, tedy je vlhkost soustředěná hned pod konstrukcí; ke znaleckému posudku ad2): revidující znalecký ústav souhlasil se závěrem, že použití nopové fólie by zabránilo u posuzovaného domu pronikání vlhkosti pouze z menší části, protože dům je podsklepený, fólie by v rámci chodníku byla provedena jen na malou výšku; protože dům postrádá jakoukoli izolaci proti vodě, použití nopové fólie v rámci chodníku by pronikání vlhkosti do domu nezabránilo a její nesprávné použití by stav spíše zhoršilo; revidující znalecký ústav také souhlasil s názorem, že z fotodokumentace ve spise vyplývá, že u provedeného lapače střešních splavenin byla pod úrovní terénu v místě napojení na kanalizaci použita část trubky, která byla neodborně osazena na poškozenou kanalizační trubku; v tomto místě tak docházelo k pronikání dešťové vody do podloží chodníku a tudíž k pronikání do zdiva a dalších konstrukcí domu; s ohledem na absenci sond revidující znalecký posudek nemohl objektivně vyhodnotit, zda při stavbě byla či nebyla dodržena projektem daná skladba jednotlivých podkladních vrstev chodníku; revidující znalecký ústav za hlavní příčinu zvýšené vlhkosti v domu označil zdroj vlhkosti pod krytem chodníku v neodborně provedeném napojení dešťového lapače (gajgru) a dešťové kanalizace, což se ve zdivu z důvodů absence spodní izolace projevilo zvýšenou vlhkostí stavby; revidující znalecký ústav nesouhlasil se závěrem, že se v domě již vlhkost nevyskytuje – sám hodnotil stav vlhkosti v čelním obvodovém zdivu (kuchyň, garáž), byly odebrány celkem 3 vzorky vždy ve 2 profilech a zjištěno, že v úrovni těsně u podlahy byla naměřena vlhkost vysoká až velmi vysoká, se stoupající výškou se vlhkost konstrukce snižovala; za absence hydroizolace se bude v domě vyskytovat vlhkost i nadále; revidující znalecký ústav souhlasil s následujícími náklady opravy nutnými k zabránění dalšího zhoršování stavu: 3.334 Kč monitoring kanalizace, 15.387 Kč opravy dešťového svodu s napojením na kanalizaci, 12.794 Kč otlučení obkladů a omítek v garáži, 19.393 Kč opravy omítek v garáži, 6.430 Kč vyčištění shozu, 11.350 Kč vysoušení a opravy omítek na chodbě, 69.471 Kč dlouhodobý pronájem přístrojů na vysoušení zdiva; revidující znalecký ústav nesouhlasil s náklady 18.000 Kč za vysoušení a opravy omítek v kuchyni s tím, že nelze spolehlivě určit příčinnou souvislost mezi vadou na lapači dešťových vod nebo absenci ochrany proti zemní vlhkosti domu; -) výpovědi zpracovatele znaleckého posudku znaleckého ústavu [anonymizováno 7 slov] [jméno] [příjmení], že závěr o vyskytující se vlhkosti v domě již v r. 2011 učinil na základě snímků čelní stěny domu založených ve spise (stav fasády); z měření provedených v r. 2021 vyplynulo, že v domě [adresa] vlhkost je a projevy, které byly na fasádě, byly poměrně shodné s tím, co bylo v r. 2011; měření vlhkosti se provádělo uvnitř domu; jedna věc je, že objekt nemá hydroizolaci; druhá věc pak to, jak se za dobu od vzniku stavby změnily podmínky materiálů, které byly na stavbě použity, podmínky v komunikacích, chodníku apod.; objektu se instalací neprodyšných materiálů na soklu a částečně i uvnitř budovy snížila výparná plocha; to vše snižovalo odpar, tj. koncentrovalo vlhkost ve zdivu; vlhkost se nárazově zvýšila v důsledku poruchy gajgru; vlhkost ve stavbě ovlivnily 3 faktory: 1) porucha gajgru, 2) změna asfaltového povrchu chodníku, kdy se sice zvýšila propustnost dešťových vod, ale současně se zvýšil i odpar (pokud by zůstal na chodníku asfaltový povrch a v místě by byla stejná porucha gajgru, problémy by byly výraznější a dlouhodobější); 3) absence hydroizolace; do objektu žalobkyně se dostávají vody vlastně stále, tak jak tomu je u každého objektu, který sousedí s komunikací nebo chodníkem; opatření, která by tomu měla absolutně zamezit, jsou technicky proveditelná, ale absolutně neprováděná; jednou z věcí je hydroizolace; nopová fólie není hydroizolace, jde pouze o separační vrstvu; znalecký ústav [anonymizováno] se o hydroizolaci vůbec nezmiňuje, pouze vyměňuje jeden materiál za jiný v rozsahu, který neodpovídá realitě a kdyby se to tak provedlo, tak se to vrátí zpět do vlhkosti, nejde o opatření k zamezení vlhkosti; pokud ústav zmiňuje vysušení konstrukcí, nenavrhuje jak nebo čím; lze to, ale jde o extrémně nákladnou věc používanou třeba u objektů po povodni, třeba týden zatopených; pokud jde o použití vysoušeče, takto samo o sobě situaci neřeší, jestliže je vysoušená konstrukce, která je stále v blízkosti vlhkého podloží (takové řešení je nekoncepční); rozsah nákladů vypočítaných [anonymizováno] a.s. je neodůvodněný; v době návštěvy zpracovatele posudku v domě se vlhkost projevovala hlavně v garáži a v chodbě; dům mohl být zavlhčován už před rekonstrukcí chodníku, protože gajgr je na hranici poddimenzování; příčinou zvýšené vlhkosti v domě ale byla porucha gajgru; po jeho opravě se vlhkost rapidně snižuje; pro odpověď na otázku, zda byl dodržen projekt, pokud jde o jednotlivé vrstvy chodníku, by muselo být provedeno více sond; svod na plochu střechy domu žalobkyně a vedlejšího domu je na hranici poddimenzování, tj. při prudkých přívalových deštích (ne při normálních) se původní i současný gajgr bude přeplňovat.

5. Právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních předpisů (§ 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z).

6. Pro režim právního posouzení nároku žalobkyně tak bylo podstatné, kdy došlo k porušení povinnosti, od kterého žalobkyně svůj nárok odvozovala. Žalovaný tvrdil, že I. etapa rekonstrukce, do níž spadala i výměna povrchu chodníku u [adresa], byla ukončena k 4. 11. 2013. To žalovaný doložil jednak zápisy ze stavebního deníku, ale i samotným protokolem o předání a převzetí stavby ze 4. 11. 2013. Soud tak o datu ukončení prací na I. etapě (včetně prací na chodníku přiléhajícímu k domu [adresa]) neměl důvod pochybovat. Za popsané situace k případnému porušení povinností muselo dojít do 4. 11. 2013 a žalobou uplatněný požadavek bylo třeba posoudit v režimu zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.).

7. V režimu tohoto zákona (tj. obč. zák.) bylo třeba posuzovat i žalovaným uplatněnou námitku promlčení, to i když promlčecí doba počala běžet až po 1. 1. 2014 (§ 3036 o.z.).

8. Dle § 106 obč. zák. se k náhradě škody váže dvojí promlčecí doba: subjektivní 2letá běžící od okamžiku, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá, a objektivní 3letá (u úmyslných škod 10letá) běžící od okamžiku, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. Současně platí, že uběhla-li jen jedna z nich, nárok je promlčen. K subjektivní promlčecí době v projednávané věci nutno uvést, že dle (ničím nezpochybněného) vyjádření žalobkyně se vlhkost v domě [adresa] objevila v roce 2015, ale její teta (tehdejší vlastník a uživatel domu [adresa]) považovala za její příčinu jarní deště. Sama žalobkyně začala vnímat vlhkost jako problém až v květnu 2017, kdy došlo k masivnímu vniknutí vody do garáže. Ke 12. 2. 2018 (datum zahájení řízení) subjektivní 2letá promlčecí doba nepochybně k datu podání žaloby neuběhla. Žalobkyně se o tom, kdo za zvýšenou vlhkost v domě [adresa] odpovídá (tj. že je nesprávně napojen gajgr na dešťovou kanalizaci, jde tak o závadu související s činností v rámci realizace rekonstrukce chodníku) dozvěděla teprve v rámci jí iniciovaného rozkrytí chodníku u domu [adresa], tedy v roce 2017. A dle soudu neuplynula k datu podání žaloby ani objektivní 3letá promlčecí doba. Dle judikatury (1 Cz 20/90, sp.zm. 25 Cdo 325/2002) pojem událost, z níž škoda vznikla, zahrnuje nejen protiprávní úkon či právně kvalifikovanou událost, které vedly ke škodě, ale i vznik škody samotné. Pokud v domě [adresa] bylo vlhko od jara 2015 (s ohledem na zmínku o jarních deštích lze předpokládat, že počínaje březnem 2015), k podání žaloby 12. 2. 2018 došlo i před uplynutím objektivní promlčecí doby.

9. Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti (§ 420 odst. 1 obč. zák.).

10. Škoda je způsobena právnickou osobou nebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena (§ 420 odst. 2 obč. zák.).

11. Pokud šlo o nárok samotný, základem bylo zjištění samotné příčiny vlhkosti v domě [adresa], která se projevila po [datum], když jen to, že by uvedená příčina byla v přímé souvislosti se zaviněným porušením právní povinnosti žalovaným (i ve formě nedbalosti) mohlo mít za následek odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu.

12. Soud měl k dispozici několik znaleckých posudků a stanovisek. Stanovisko [anonymizována dvě slova] a jeho znalecký posudek (bez doložky dle § 127a o.s.ř.), znalecký posudek [právnická osoba] – vše předloženo žalobkyní. Další znalecký posudek pak byl zpracován k zadání soudu – šlo o znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] A nakonec byl k zadání soudu vypracován i revizní znalecký posudek ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) posuzující znalecké posudky [právnická osoba], a [právnická osoba]

13. Znalecký ústav [právnická osoba], za příčinu zvýšené vlhkosti domu [adresa] označil špatné provedení (napojení) lapače střešních splavenin (gajgru), a to pokud šlo o vlhkost v přilehlé části objektu (zvláště u garáže). Toto nesprávné napojení bylo přitom v řízení jednoznačně prokázáno (viz zejména fotodokumentace i výslechy svědků – zaměstnanců [anonymizována tři slova] [právnická osoba]). Znalecký ústav se vyjadřoval i k dalším výhradám žalobkyně, když případné nedodržení skladby jednotlivých vrstev chodníku (štěrkového lože) i absence podkladové vrstvy betonu u vjezdu do garáže na případnou vlhkost v domě [adresa] podle znaleckého ústavu vliv nemělo. A znalecký ústav i věrohodně vysvětlil proč. Stejně jako absence nopové fólie. Ze znaleckého posudku [právnická osoba], současně vyplynulo, že dešťový svod u domu [adresa] slouží k odvodu dešťových srážek ze střechy nejen domu [adresa], ale i domu sousedního. Tím se dle znaleckého ústavu kapacita dešťového svodu blíží hranici poddimenzování. Znalecký ústav se také vyjadřoval k zaplněnému shozu na brambory (i to zjištěno při rozkrytí chodníku v r. 2017 z iniciativy žalobkyně pátrající po příčině zvyšující se vlhkosti v domě). Podle něj se sice touto cestou (z mokré zeminy, kterou byl shoz zasypán) do domu mohlo dostat omezené množství vlhkosti, ale současně ze znaleckého posudku neplyne, že by mělo jít o další významnou příčinu vlhkosti v domě.

14. A s uvedenými závěry se nakonec ztotožnil i zpracovatel revizního znaleckého posudku [anonymizováno 5 slov]. Své závěry u jednání pak věrohodně obhájil. Vysvětlil, že jednoznačnou příčinou zvýšené vlhkosti v domě [adresa] bylo chybné napojení lapače střešních splavenin (gajgru) do dešťové kanalizace v chodníku u domu [adresa]. Že šlo právě o toto příčinu, dokládala zvýšená vlhkost právě v konstrukcích domu k chodníku přiléhajících. Stejně jako to, že vlhkost se významně snížila poté, co v r. 2017 bylo chybné napojení gajgru opraveno. Revidující znalecký ústav také vysvětlil, že nebyla zjištěna další žalobkyní vytýkaná pochybení. Projektovou dokumentaci k akci rekonstrukce chodníku shledal standardně zpracovanou na daný typ stavby. Věrohodně vysvětlil, proč nelze nic negativního pro žalovaného dovozovat ze skutečnosti, že nebyla použita nopová fólie.

15. Za situace kdy za příčinu zvýšené vlhkosti bylo jednoznačně určeno nesprávné napojení lapače střešních splavenin, za vlhkostí způsobenou škodu v domě [adresa] odpovídá žalovaný. To proto, že k uvedenému napojení došlo nepochybně v rámci realizace rekonstrukce chodníku. Že by snad mělo dojít k nějakým aktivitám chodníku se týkající v době od listopadu 2013 do opravy gajgru z iniciativy žalobkyně v roce 2017 v řízení nikdo netvrdil.

16. Žalovaný se odpovědnosti nemohl zprostit obranou, že nesprávné napojení lapače nečistot nezavinil on, ale případně subjekty, se kterými měl na rekonstrukci chodníku uzavřenu smlouvu o dílo - § 420 odst. 2 obč. zák.

17. Je pravdou, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že v rámci realizace rekonstrukce chodníku prováděly ještě jiné stavební aktivity i další subjekty (viz pokládka chráničky optických kabelů, rekonstrukce vodárenské infrastruktury). Samotná realizace těchto činností plyne ze zápisů ve stavebním deníku – vodovodní přípojka, či ze zápisu z kontrolního dne stavby z [datum] – pokládka chráničky. Z těchto listin také vyplývá, že samotné zhutnění protlaků vč. přeložení zámkové dlažby provede [právnická osoba], tedy subjekt, se kterým měl žalovaný ohledně rekonstrukce chodníku uzavřenu smlouvu o dílo. Pokud by tedy došlo k poškození napojení dešťového svodu při pokládce chráničky optických kabelů, [právnická osoba], poté v rámci realizace rekonstrukce chodníku terén hutnil a mohl případnou závadu zaregistrovat a škodě zabránit. Nelze také přehlédnout, že dle zápisu z kontrolního dne z 3. 9. 2013 to byl právě [právnická osoba], kdo měl před pokládkou zámkové dlažby na chodníku provést přeložení stávajících nefunkčních dešťových přípojek u rodinných domů. A že ke změně dešťového svodu u domu [adresa] došlo, je zřejmé z fotodokumentace (původní litinový v terénu chodníku zapuštěný svod k výměně za plastový umístěný nad terénem).

18. Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostřední (§ 415 obč. zák).

19. Za popsaného stavu tak soud uzavřel, že žalovaný porušil povinnost dle § 415 obč. zák. a právě v příčinné souvislosti s tímto porušením žalobkyni vznikla škoda.

20. Soud dodává, že v průběhu řízení vyšly najevo některé skutečnosti, které mohly soud vést k případnému zohlednění spoluzavinění žalobkyně na vzniklé škodě. Soud vysvětlí, proč tak nakonec nepostupoval. Ze znaleckých posudků [právnická osoba], i [anonymizováno 6 slov], vyplynulo, že stavba [adresa] postrádá jakoukoli hydroizolaci. A s ohledem na stáří domu je nepochybné, že dům vykazoval určitý stupeň vlhkosti pro takové stavby obvyklé již před [datum]. To navíc vyplynulo i z jiných důkazů (viz fotodokumentace čelní stěny domu [adresa] z r. 2011). Soud ale nárok pojal jako odstranění následků zvýšené vlhkosti, k níž došlo v důsledku shora popsaného nesprávního napojení lapače střešních splavenin. A jen odstranění důsledků této zvýšené vlhkosti se v rámci náhrady zabýval. Proto nebylo třeba uvedenou absenci hydroizolace domu nijak zohledňovat. Pokud ze znaleckých posudků obou ústavů shora vyplynulo, že dešťový svod u domu [adresa] slouží současně i pro odvod dešťových srážek ze střechy vedlejšího domu, pak znalecké posudky ale současně konstatovaly, že svod se sice blíží hranici poddimenzování, avšak jen při prudkých deštích. O překročení kapacity svodu ale nejde.

21. Dále pak bylo třeba určit samotnou výši náhrady, která žalobkyni náleží (§ 442 a násl. obč. zák.). I k ní se vyjadřoval znalecký ústav [právnická osoba], na jehož závěrech v tomto směru neshledal nedostatky ani znalecký ústav v revizním znaleckém posudku. Celkem [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] stanovil výši náhrady 138.129 Kč (shodně jako [právnická osoba], ale bez jimi zohledněné částky 18.000 Kč za vysoušení a opravy omítek v kuchyni). V této výši náklady žalobkyní již vynaložené vedly dle znaleckého ústavu ke značnému zlepšení stavu obytného přízemí domu a ke dni prohlídky se v nich zvýšená vlhkost v podstatě nevyskytovala. Další opatření, hlavně v suterénu domu, kde se vlhkost nadále vyskytovala, by dle znaleckého ústavu již k tíži žalovaného jít neměla. To proto, že s ohledem na absenci hydroizolace a samotné stáří domu bude v této části domu vlhkost vždy. A že dům byl částečně vlhký již před realizací rekonstrukce chodníku, z dokazování vyplynulo (viz závěry soudu shora).

22. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 138.129 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 1. 12. 2017 do zaplacení (§ 1970 o. z., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.).

23. Ve zbytku pak (včetně odpovídajícího příslušenství) byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

24. K dalším námitkám procesních stran soud považuje za potřebné uvést: - na straně žalobkyně nebyl shledán nedostatek pasivní legitimace jen proto, že počáteční vlhkost v domě se objevila ještě za života její právní předchůdkyně, - pokud žalobkyně v závěru řízení začala žalovanému vytýkat porušení dalších povinností (např. těch, co vplývají ze stavebněprávních předpisů), učinila tak opožděně (§ 118b odst. 1 o.s.ř.).

25. Soud neshledal důvod pro vypracování dalšího znaleckého posudku (šlo by spíše o další posudek revizní). Takovýto postup je namístě tehdy, jestliže znaleckým dokazováním nebyly objasněny všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, k nimž je třeba odborných znalostí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 583/2001), jestliže soud má pochybnost o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1290/2007), jestliže písemné vyhotovení znaleckého posudku vykazuje vady svědčící o nedostatcích formálních či věcných, zpracovatel posudku není schopen se vypořádat s dotazy či se objevily nesrovnalosti odůvodňující přezkum posudku jiným znalcem či ústavem (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 259/2012). K ničemu takovému ale, pokud jde o shora uvedený revizní znalecký posudek, v projednávané věci nedošlo. Zpracovatel revizního znaleckého posudku své závěry řádně obhájil i před soudem. Skutečnost, že s nimi není spokojen jeden z účastníků řízení, sama o sobě k vypracování dalšího znaleckého posudku vést nemůže.

26. S ohledem na názor soudu shora již nebylo třeba provádět další dokazování.

27. Pokud šlo o náhradu nákladů řízení účastníků, soud si byl vědom, že dle § 142 odst. 3 o.s.ř. může být přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení účastníku, jestliže záviselo rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku. A tak tomu v projednávané věci bylo. Na druhou stranu nelze pominout výrazný rozdíl mezi výší požadavku žalobkyně a výší soudem jí přiznaného plnění, s přihlédnutím k němuž by mohlo být spíše aplikováno pravidlo dle § 142 odst. 2 o.s.ř. (pravidlo úspěchu a neúspěchu ve věci), které by naopak mělo vést k přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému. Soud se ale nakonec přiklonil k aplikaci § 150 o.s.ř. Jak konstatoval Ústavní soud v nálezu sp.zn. I.ÚS 2862/07, zásadu úspěchu ve věci ve vztahu k rozhodnutí soudu o nákladech řízení lze v konkrétním případě výjimečně prolomit, a to v případě existence důvodů zvláštního zřetele hodných Postup podle § 150 o.s.ř. slouží k řešení situace, v ní je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená či ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. A právě tak tomu je v projednávané věci. Nelze přehlédnout, že ke škodě žalobkyni došlo v důsledku porušení právní povinnosti žalovaným. Pak by (i při zohlednění výsledku řízení) bylo nespravedlivé, aby mu byla žalobkyně povinna hradit náklady řízení.

28. Pokud šlo o náklady řízení státu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.) představované vyplaceným znalečným v celkové výši 112.149 Kč (12.723 Kč + 4.319 Kč + 3.318 Kč + 87.893 Kč + 3.896 Kč), dle soudu by tyto měli nést každý z účastníků jednou polovinou (tj. 56.074 Kč). Na straně žalobkyně byla zohledněna jí uhrazená záloha 2.000 Kč, tj. žalobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení státu ve výši 54.074 Kč.

29. Lhůta k plnění uložených povinností byla soudem stanovena účastníkům s přihlédnutím k výši částek, které mají plnit (§160 o.s.ř.).