8 C 240/2021- 172

Rubrum

Okresní soud v Benešově rozhodl v senátě složeném z Mgr. Hedviky Lávičkové a přísedících Ing. Zdeňky Podolákové a Květuše Doležalové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] trvale bytem [adresa] za účasti: [pojišťovna], [IČO], sídlem [adresa vedlejší účastnice] o zaplacení částky 142 687 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení pohledávky ve výši 142 687 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit náklady vedlejšího účastníka ve výši 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 142 687 Kč s příslušenstvím. Uváděl, že žalovaný byl zaměstnán u žalobce na základě dohody o provedení práce jako zedník. V rámci plnění svých pracovních povinností způsobil žalovanému dne [datum] dvě škody, kdy první škodu způsobil na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka] tak, že přehlédl ostrůvek oddělující jízdní pruhy a přejel ho. Pro případ způsobení škody byl žalovaný pojištěn u vedlejšího účastníka, kde žalobce nahlásil pojistnou událost a za opravu a za nájem vozidla uplatnil náhradu škody ve výši 71 674 Kč. Vedlejší účastník však uhradil pouze 28 387 Kč, a tudíž žalovaný dluží žalobci zbývající částku ve výši 43 287 Kč. Druhou škodu žalovaný způsobil žalobci následně po odstavení vozidla, když se pokoušel o výměnu kola. Rovněž tuto škodní události žalobce nahlásil pojišťovně. Z této škodní události požaduje žalobce po žalovaném náhradu za pronájem náhradního vozidla ve výši 89 400 Kč a úhradu za spoluúčast z havarijní pojistky ve výši 10 000 Kč.

2. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že si vědom toho, že žaloba má řadu vad a nepřesností a tyto by se pokusil v poskytnuté lhůtě odstranit. Zejména uvedl, že v daném případě se jednalo o 2 skutky, kdy v prvé řadě žalovaný způsobil škodu tím, že najel na ostrůvek, následně způsobil škodu tím, že při výměně vozidla řádně nezajistil hever, vozidlo spadlo a vznikla další škoda. Má za to, že se jedná o 2 samostatné skutky a žalobce je oprávněn požadovat 2 x 4,5 násobek výdělku příjmu žalovaného. Dále uvedl, že pokud vedlejší účastník zpochybňuje výpočet škody na vozidle, pak tato náhrada škody byla uplatněna u [anonymizována dvě slova], a ta náhradu škody na vozidle plnila. Po žalovaném požaduje pouze spoluúčast na pojistném, které pojišťovna nehradila. K námitkám vedlejšího účastníka ohledně výše náhrady škody uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti, a tudíž by měl žalovaný plnit veškerou vzniklou škodu.

3. Žalobce byl poučen dle § 118a) o.s.ř., že je povinen doplnit tvrzení, k jakému konkrétnímu poškození automobilu došlo, co bylo na vozidle poškozeno, jakým způsobem bylo vozidlo při jednotlivých tvrzených skutcích vozidla poškozeno, a to jak při přejetí ostrůvku a dále při výměně kola, jaké konkrétní povinnosti žalovaný porušil a tím způsobil žalovanému škodu, zejména jaké povinnosti porušil při výměně kola. Dále je povinen označit důkazy k rozsahu poškození vozidla, k nákladům na opravu vozidla a nákladům na zapůjčení náhradního vozidla. Dále je povinen prokázat nutnost pronajmutí náhradního automobilu, prokázat, že veškeré provedené opravy souvisely s nehodou, popř. s výměnou kola. Dále je povinen prokázat, že náhradní vozidlo bylo pronajato po nezbytnou dobu za obvyklé nájemné. Dále je povinen prokázat, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti. Dále je povinen uvést a prokázat tvrzení, jaký je pravděpodobný výdělek žalovaného pro výpočet náhrady škody v případě, že nebude prokázána dohoda o hmotné odpovědnosti. Žalobce byl zároveň poučen, že v případě, že nedoplní tvrzení a neoznačí důkazy dle poučení, může to mít za následek neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení, a tím negativní výsledek ve věci.

4. Po tomto poučení žalobce žádné doplňující vyjádření nezaslal, ani neoznačil žádné další důkazy.

5. Při jednání dne [datum] žalobce uváděl, že nepředložil soudu žádné doplňující tvrzení, neboť má za to, že poučení dle § 118a) o.s.ř. mu bylo dáno pouze pro případ, že by neexistovala dohoda o hmotné odpovědnosti na svěřených hodnotách. Tato dohoda existuje a právní zástupce ji zakládá do spisu, a tudíž nebylo třeba naplnit poučení dle § 118a o.s.ř.. Navrhl rovněž, aby soud vyžádal od Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. [spisová značka] a tímto provedl důkaz, neboť v tomto spisu jsou založeny dokumenty z pojistné dokumentace, ke kterým žalobce nemá přístup a které by mohly vysvětlit celou řadu okolností pro toto řízení, přičemž tento důkaz lze provést i s ohledem na koncentraci řízení, neboť tam jsou založeny informace, o kterých žalobce nemohl vědět a nemohl je tedy použít v tomto řízení a bez informací založených v tomto spisu nemohl ani dostát své povinnosti dle § 118a) o.s.ř. a doplnit tvrzení a důkazy dle poučení.

6. Závěrem žalobce uvedl, že má za to, že nárok žalobce byl prokázán předloženými listinami, zejména dohodou o hmotné odpovědnosti a vyúčtováním nároku. Má za to, že předmětem sporu není základ, zda vůbec existovala vzniklá škoda, neboť tato byla ze strany žalovaného uznána poté, co jí uplatnil vůči pojišťovně a byla uznána rovněž pojišťovnou poté, co částečně plnila. Rozpor tak zůstává pouze ohledně výše vzniklé škody, kdy vedlejší účastník zpochybňoval plnění s ohledem na 4,5 násobek mzdy žalovaného a dále s ohledem na to, že se jednalo o 2 skutky. Za situace, kdy žalobcem byla předložena dohoda o hmotné odpovědnosti, tato námitky odpadla, neboť žalobce mohl požadovat skutečnou škodu. Navíc sám žalovaný po celou dobu uznává nárok žalobce, kdy v tomto řízení nijak nereaguje a neúčastní se ho. Pojišťovna ho pak uznává tím, že minimálně částečně plnila a v tomto řízení v podstatě pojišťovna zpochybňuje své vlastní stanovisko. Žalobce pak doložil fakturami výši skutečné škody a doložil rovněž existenci nároku pojišťovacími dopisy, kdy pojišťovna uznala nehodový děj jako nárok, kdy žalovaný porušil své povinnosti a vedlejší účastník částečně plnil. Dohoda o hmotné odpovědnosti pak ukládá plnit celou škodu. Za situace, kdy žalobce předložil dohodu o hmotné odpovědnosti, je zbytečné cokoliv dalšího tvrdit a prokazovat. K námitce promlčení vznesenou vedlejším účastníkem uvedl, že se jedná o hmotně právní námitku, kterou nelze uvést po koncentraci řízení, neboť se nejedná o procesní věc, ale o hmotně právní věc a pokud byla vznesena až v závěrečné řeči, je to nová skutečnost, která byla uvedena po koncentraci řízení.

7. Soud zamítl návrh na provedení důkazu spisem Obvodního soudu pro Prahu 8, neboť tento důkaz byl označen po poučení soudu dle § 118b o.s.ř., přičemž se nejedná o důkaz, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Žalobce je o řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 dlouhodobě informován, dokonce v něm vystupuje jako vedlejší účastník, a pokud by měl zájem provádět tímto spisem důkaz, mohl jej označit před koncentrací řízení. Jako vedlejší účastník má rovněž možnost do tohoto spisu nahlížet, a označit konkrétní listiny. Provádění důkazu tímto spisem je rovněž nadbytečné za situace, kdy žalobce nedostál přes poučení soudu své povinnosti tvrzení, a tudíž je další dokazování nadbytečné, jak bude dále uvedeno. Pro úplnost soud uvádí, že návrh na přerušení řízení z tohoto důvodu byl k návrhu vedlejšího účastníka již jednou zamítnut, a to usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 3. 1. 2022.

8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se bez omluvy nedostavil.

9. Do řízení vstoupil dne [datum] na straně žalovaného vedlejší účastník, [právnická osoba], kdy jeho vstup do řízení v žalobě navrhl sám žalobce. Usnesením č.j. 8 C 240/2021-139 byl pravomocně zamítnut návrh žalobce na nepřipuštění vedlejšího účastníka. Žalobce toto usnesení opravným prostředkem nenapadl, při jednání dne [datum] však uváděl, že soud nemá z úřední povinnosti účast vedlejšího účastníka připustit, neboť má se žalovaným protichůdný zájem. K tomuto soud uvádí, že vedlejší účastenství upravuje § 93 o.s.ř., podle kterého jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Podle odst. 2 do řízení vstoupí buď z vlastního podnětunebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. Podle odst. 3 v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností. V daném případě, vedlejší účastník vstoupil do řízení na výzvu žalobce, o následném návrhu žalobce na nepřipuštění vedlejšího účastníka bylo pravomocně rozhodnuto, vedlejší účastník má nadále zájem v řízení setrvat, přičemž soud z úřední povinnosti o nepřipuštění vedlejšího účastníka nerozhoduje. Vedlejší účastník se tak nadále účastní tohoto řízení.

10. Vedlejší účastník s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, přičemž uváděl, že se žalovaným uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli – [anonymizováno]. Vedlejší účastník eviduje škodní událost ze dne [datum] pod dvěma čísly pojistné události. Důvodem je skutečnost, že škodní událost, ke které došlo dne [datum], byla poprvé vedlejšímu účastníkovi oznámena dne [datum] a zaevidována pod [číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [číslo]“) a podruhé byla oznámena hlášenkou [číslo] ze dne [datum] a zaevidována pod [číslo] (dále jen„ PU [číslo]“). PU [číslo] byla vedlejším účastníkem vyhodnocena jako likvidní a po provedeném šetření bylo pojistné plnění stanoveno na částku ve výši 28 387 Kč. Pojistné plnění ve výši 25 549 Kč (po odečtení 10 % smluvní spoluúčasti pojištěného) bylo poukázáno na účet žalobce. V rámci šetření pojistné události doložil žalobce fakturu neautorizovaného servisu, vč. rozpočtu zpracovaného systémem [anonymizováno]. Po provedené kontrole doloženého rozpočtu opravy, a prokazatelně zdokumentovaného rozsahu poškození, vedlejší účastník fakturovanou částku neakceptoval. Z doložené fotodokumentace bylo možné akceptovat poškození pravých zadních dveří a lišty dveří. Vzhledem k tomu, že doložený výpočet neodpovídal zjištěnému rozsahu a poškozeným nebyla doložena originalita náhradních dílů, byl vedlejším účastníkem proveden kontrolní výpočet systémem [anonymizováno] dle metodiky pro neautorizované opravce. Pojistné plnění bylo vypočteno v částce celkem 13 059 Kč bez DPH. Z výpočtu bylo také vycházeno ke stanovení přiměřené doby opravy pro potřeby náhrady za nájem náhradního vozidla. Náhrada byla vypočtena v částce 15 327,52 Kč bez DPH. S rozsahem pojistného plnění žalobce (poškozený) nesouhlasil a podal písemnou stížnost. Na základě nově dodaných dokumentů od žalobce přehodnotila pojišťovna své stanovisko a pojistné plnění navýšila o celkem 17 319 Kč. Z této částky byla odečtena smluvní spoluúčast pojištěného ve výši 10 % pojistného plnění. Doplatek pojistného plnění ve výši celkem 15 588 Kč byl doplacen dne [datum]. Celkové pojistné plnění za škodu na vozidle a nákladů za náhradní vozidlo činila dle výpočtu žalované po zohlednění 10% spoluúčasti 41 137 Kč. Vedlejší účastník má za to, že na další plnění nemá žalobce nárok, neboť žalovaný byl u svého zaměstnavatele zaměstnán na dohodu o provedení práce, a to pouze jeden měsíc, konkrétně v období od [datum] do [datum] a jeho pravděpodobný výdělek činil 10 919 Kč. Žalobce je tak dle § 250 zákoníku práce oprávněn požadovat maximálně čtyřapůlnásobkem jeho hrubého měsíčního příjmu, kdy plnění v této výši již od vedlejšího účastníka obdržel. Pro dokreslení celé situace vedlejší účastník uvedl, že u osoby žalobce eviduje vedlejší účastník celkem 17 pojistných událostí. Část z nich plynula z pojištění odpovědnosti zaměstnance a část z doplňkového pojištění nákladů na nájem náhradního vozidla, kdy se jedná o poškození vlastního vozidla žalobce. Společným jmenovatelem části pojistných událostí je zanedbatelná škoda na vozidle (buď vlastního nebo vozidla svého zaměstnavatele [právnická osoba]) s vysokým nájezdem a stářím, které lze zařadit do kategorie luxusních vozů, a následné uplatnění pojistného plnění z nájmu náhradního vozidla od [právnická osoba], s.r.o., kde je zapůjčeno jiné luxusní vozidlo za nájemné v nezanedbatelné výši. Důvodem pochybností je propojení [právnická osoba], s.r.o., [právnická osoba] a samotného škůdce (v tomto případě pana [celé jméno žalovaného]), kterou lze vysledovat v interní evidenci pojistných událostí žalované. U žalovaného pana [celé jméno žalovaného] vedlejší účastník eviduje soudní spor u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. [spisová značka], ve kterém žalovaný (pan [celé jméno žalovaného]) uplatňuje pojistné plnění z komplexního pojištění vozidla, konkrétně z doplňkového pojištění nákladů na nájem náhradního vozidla, kdy s ohledem na nulovou součinnost pana [celé jméno žalovaného], a podezření na fingovanou dopravní nehodu, muselo být pojistné plnění odmítnuto a nyní je vedeno uvedené soudní řízení.

11. Závěrem vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby s tím, že není příliš jasné, co vlastně žalobce tvrdí. Žaloba obsahuje jednu stránku a je tam velmi málo tvrzení. Do dnešního dne nebyla doložena žádná další tvrzení a podklady. Je však zřejmé, že v daném případě se jedná o spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. A je to právě zaměstnavatel, který má k dispozici veškeré podklady, na základě kterých by mohl uplatňovat svůj nárok. Je to zároveň zaměstnavatel, koho tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní a žalobce v tomto řízení tomuto nedostál, a tudíž nemůže být úspěšný. Zároveň vedlejší účastník vznesl námitku promlčení, neboť k tvrzené dopravní nehodě došlo [datum] a žaloba byla podána až [datum], tudíž poté, co uplynula promlčecí doba, neboť již v den nehody, nejpozději následující den, musel být žalobce seznámen s tím, kdo škodu způsobil a aspoň v hrubém rámci, jaká byla způsobená škoda. Další informace pak žalobce o výši škody nepochybně získal v průběhu srpna, kdy uplatnil u pojišťovny již konkrétní částky. Rovněž z dnes předložených faktur vyplývá, že náhradní vozidlo měl zapůjčené v průběhu srpna, a tudíž již v tomto období musel vědět, jaká škoda mu příp. vznikla za zapůjčené vozidlo. Jestliže tedy žaloba byla podána až [datum], je tento nárok zcela promlčen. Vedlejší účastník tudíž navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, jednak z toho důvodu, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno a rovněž z toho důvodu, že žalobou uplatňovaný nárok je promlčen. Vedlejší účastník požadoval uhradit 4 úkony právní služby a 4 paušály.

12. Soud neprováděl důkazy označené vedlejším účastníkem, neboť povinnost tvrdit a prokazovat má v daném případě žalobce, a pokud nesplnil svou procesní povinnost, je další dokazování nadbytečné.

13. Dohodou o provedení práce ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla tato dohoda uzavřena na provedení zednických a údržbářských prací a prací řidiče na období od [datum] do [datum] s tím, že celkový počet odpracovaných hodin nesmí překročit 300 hodin. Mzda byla sjednána v základní výši 200 Kč/hodinu a dále úkolovou mzdu dle zaměstnavatelem nastavených parametrů.

14. Sdělením žalovaného bylo prokázáno, že toto adresoval žalobci k pojistné události [číslo] uvedl, že při průjezdu obcí [obec] přehlédl ostrůvek oddělující jízdní pruh a přejel ho. Po odstavení vozidla chtěl vyměnit kolo, vozidlo sjelo z heveru a došlo k poškození, tak zavolal odtah.

15. Oznámením vedlejšího účastníka ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobci sdělil, že na základě hlášení pojistné události z [datum] eviduje pojistnou událost z [datum] [číslo] kdy celková výše škody byla stanovena částkou 28 387 Kč bez DPH, z toho škoda za opravu vozidla 13 059 Kč a náklady za zapůjčení náhradního vozidla 15 328 Kč, kdy za přiměřenou dobu opravy technik považuje dobu 5 dnů. Na pojistné tak bude dle smlouvy uhrazeno 90% stanovené částky, tj. 25 549 Kč, spoluúčast činí 2 838,70 Kč. Oznámením vedlejšího účastníka ze dne [datum] bylo prokázáno, že vedlejší účastník k pojistné události [číslo] sdělil, že došlo k úpravě výpočtu pojistného a na základě provedeného šetření byla škoda stanovena částkou 45 706 Kč bez DPH s tím, že již bylo uhrazeno 28 387 Kč bez DPH a po započtení spoluúčasti bude doplaceno 17 319 Kč bez DPH (za dolikvidaci poškození 11 816 Kč a za další dva víkendu náhradní vozidlo 5 503 Kč), po započtení spoluúčasti 15 588 Kč.

16. Záznam o poškození vozidla ke škodní události č. [rok] bylo prokázáno, že byla poškozená levá strana vozidla – vozidlo je nakloněno na levou stranu, po nastartování se nedofouknou měchy, po rozebrání druhá prohlídka nutná. Nesouvisející poškození: LZ dveře – mírná deformace + levý plast, nástavec prahu s chrom. Lištou, LZ kolo prázdné.

17. Fakturou [číslo] ze ne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyfakturoval žalovanému náhradu škody za opravu vozidla 24 874 Kč a náhradu škody za náhradní vozidlo ve výši 46 800, celkem 71 674 Kč za poškození vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] dne [datum].

18. Fakturou [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyfakturoval žalovanému náhradu škodu ve výši 99 400 Kč za zapůjčení náhradního vozidla v období 23. 7. do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], celkem 89 400 Kč a dále náhradu spoluúčasti z havarijního pojištění ve výši 10 000 Kč, celkem 99 400 Kč.

19. Dohodou o odpovědnosti za svěřené hodnoty ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda, na základě které žalovaný odpovídá za hodnoty – hotovost, ceniny, zboží, zásobu materiálu nebo jiné hodnoty, které mu byly svěřeny, odpovídá za schodek na svěřených hodnotách a dále odpovídá za škodu na výlučně jemu pro výkon práce svěřeném motorovém vozidle v evidenčním listě, a to včetně nákladů na opravu vozidla, zapůjčení náhradního vozidla a na případné spoluúčasti z havarijního pojištění – [anonymizována dvě slova], [registrační značka].

20. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Podle § 250 odst. 1 zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 3 zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

21. Podle § 252 odst. 1 byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.

22. Podle § 257 odst. 1 zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Podle odst. 2 výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

23. Ohledně promlčení soud postupoval podle ustanovení Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 609 nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. V české doktríně byla vedena diskuze, do jaké míry je možnost uvést tvrzení a označit důkazy o promlčení práva limitována nástroji koncentrace řízení a neúplné apelace ([jméno] 2003a, [jméno] 2003b, [jméno] 2004, [příjmení] 2004, [příjmení], [příjmení] 2005, [příjmení] 2008). Judikatura Nejvyššího soudu se ustálila na těchto závěrech: námitku promlčení lze vznést kdykoli až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu; k promlčení práva na základě námitky vznesené až v průběhu odvolacího řízení podléhajícího režimu neúplné apelace (§ 205a OSŘ) lze ale přihlédnout jen tehdy, vyplývá-li závěr o promlčení práva ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny před soudem prvního stupně, popřípadě ze zjištění učiněného na základě důkazů navržených před soudem prvního stupně; soud totiž nemůže k námitce vznesené v odvolacím řízení přihlédnout, nelze-li bez dalších skutečností a důkazů posoudit její důvodnost (NS 32 Cdo 4291/2007, Rc 101/2008, NS 32 Cdo 1470/2011, NS 29 Cdo 2561/2012, NS 22 Cdo 3244/2019, NS 31 Cdo 1475/2020); stejné důsledky má pak pro možnost dovolat se promlčení též koncentrace řízení ve smyslu § 118b OSŘ (NS 28 Cdo 1564/2014, NS 25 Cdo 2446/2018), nevylučuje-li skutkový stav zjištěný v řízení před vznesením námitky promlčení možnost, že ohledně uplatněného práva nastala některá ze skutečností, jež brání uzavřít, že jde o právo promlčené, pak není důvodná námitka promlčení vznesená v době, kdy již takové skutečnosti nemohou být v řízení prověřeny vzhledem k zákonné koncentraci řízení dle § 118b OSŘ nebo principům neúplné apelace ve smyslu § 205a a 211a OSŘ (NS 29 Cdo 1835/2010, NS 29 Cdo 141/2010, NS 29 Cdo 2836/2015), promlčení nelze poprvé procesně uplatnit v dovolacím řízení, jelikož dovolací soud může přezkoumávat pouze závěry vyslovené soudem odvolacím a je mu v souladu s § 241a odst. 6 OSŘ zapovězeno přihlížet k novým skutečnostem (NS 33 Odo 764/2005, NS 28 Cdo 1808/2012, NS 28 Cdo 492/2014, NS 32 Cdo 1524/2018). ([příjmení], Luboš. § 610 (Námitka promlčení). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1957, marg. [číslo])

25. Soud pak zejména vycházel z ustanovení Občanského soudního řádu [číslo] Sb. Podle § 101 odst. 1, písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) o.s.ř.

26. Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován, pak jestliže i po poučení soudem (§ 118a odst. 1, 2) zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k § 118a a 120 o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Výpověď účastníka je důkazním prostředkem, jehož prostřednictvím účastník hodlá soud přesvědčit o pravdivosti svých tvrzení; nelze ji proto zaměňovat s povinností tvrzení (v podrobnostech srov. komentář k § 131). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti. Ve sporném řízení je následkem rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k § 114b a 118a). Univerzální koncentrace řízení, kterou zavedl do občanského soudního řádu zákonč. 7/2009 Sb., vymezuje účastníkům ve sporném řízení přesný časový úsek, zásadně buď do skončení přípravného jednání, nebo do skončení prvního jednání ve věci, během něhož musí splnit svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní. K později uplatněným skutečnostem a důkazům soud přihlížet nesmí, ledaže jde o některou ze zákonných výjimek z koncentrace řízení. (viz. [příjmení], L., [příjmení], J. a kol.Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009).

27. V daném případě má soud za to, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně vzniklé škody, neboť přes poučení soudu nedoplnil tvrzení, k jakému konkrétnímu poškození automobilu došlo, co bylo na vozidle poškozeno, jakým způsobem bylo vozidlo při jednotlivých tvrzených skutcích poškozeno, a to jak při přejetí ostrůvku a dále při výměně kola, neuvedl, jaké konkrétní povinnosti žalovaný porušil a tím způsobil žalovanému škodu, zejména jaké povinnosti porušil při výměně kola. Rovněž žalobce přes poučení neoznačil důkazy k rozsahu poškození vozidla, k nákladům na opravu vozidla a nákladům na zapůjčení náhradního vozidla. Neoznačil důkazy k nutnosti pronajmutí náhradního automobilu, k tvrzení, že veškeré provedené opravy souvisely s nehodou, popř. s výměnou kola. Neoznačil důkazy, že náhradní vozidlo bylo pronajato po nezbytnou dobu za obvyklé nájemné. Neuvedl tvrzení a důkazy, jaký je pravděpodobný výdělek žalovaného pro výpočet náhrady škody v případě, že nebude prokázána dohoda o hmotné odpovědnosti. Žalobce byl zároveň poučen, že v případě, že nedoplní tvrzení a neoznačí důkazy dle poučení, může to mít za následek neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení, a tím negativní výsledek ve věci. Za situace, kdy žalobce neuvedl základní tvrzení k projednávané věci, nemůže být v řízení úspěšný. Pro úplnost soud uvádí, že povinnost tvrzení nelze nahrazovat předložením listin, která tvrzení soudu dle poučení neobsahují, a není úkolem soudu, aby si taková tvrzení„ dohledával“ v souboru listin předložených žalobcem. Pokud žalobce uváděl, že neměl podklady, aby svá tvrzení doložil, pak soud uvádí, že je to právě zaměstnavatel, a nikoli pojišťovna, kdo by měl mít veškeré podklady pro uplatnění škody. Pokud pak žalobce tvrdil, že v daném případě stačí prokázat uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, a nic dalšího není potřeba prokazovat, pak soud uvádí, že dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), lze uzavřít jen ohledně hodnot, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, nikoli ohledně svěřeného automobilu. I kdyby to možné bylo, je nutné tvrdit a prokazovat existenci vzniklé škody. Soud rovněž uvádí, že nárok žalobce je pravděpodobně promlčen, přičemž vedlejší účastník řádně a včas vznesl námitku promlčení. Za situace, kdy však žalobce neuvedl veškerá potřebná tvrzení, nejsou dány přesné údaje k posouzení promlčení. Z označených důkazů je však zřejmé, že ke vzniku škody došlo v červenci [rok], náklady za náhradní automobil žalobce uplatňuje za červenec a srpen [rok], přičemž žaloba byla podána až [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby. S ohledem na tyto skutečnosti soudu nezbylo, než žalobu zamítnout, přičemž dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že jejich náhradu soud přiznal procesně úspěšnému vedlejšímu účastníku, kdy náklady řízení představují 4 úkony po 300 Kč – dvě vyjádření a dvakrát účast na jednání dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 1 200 Kč.

Poučení