8 C 251/2021-104

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] se sídlem [adresa], právně zastoupeného JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa], proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] se sídlem [adresa žalované], o určení vlastnického práva k nemovitosti, takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v kat. území [část obce] u [obec], vymezeném geometrickým plánem [číslo] vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení], se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení 2 245 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou ve smyslu jejího doplnění ze dne 30.5.2022 domáhal určení specifikovaného ve výroku č. I tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba s ev. [číslo] pozemku p. [číslo] oba zapsané na [list vlastnictví], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek]. Žalobkyně nabyla nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [příjmení] obcí [obec], [IČO] a dále je pronajímá společnosti [právnická osoba], [IČO]. Ve zmíněném katastrálním území doposud neproběhla obnova katastrálního operátu novým mapováním. Katastrální území bylo pouze digitalizováno formou převodu grafické katastrální mapy do tzv. katastrální mapy digitalizované. Digitalizované hranice jsou poměrně významným způsobem posunuty oproti grafické katastrální mapě. [obec] pozemků zobrazených v katastrální mapě je nutné považovat pouze za orientační, bez faktického ověření hranic v terénu. [obec] pozemku [parcelní číslo] doposud nebyly geodeticky zaměřeny. Pozemek [parcelní číslo] je po celém svém obvodu obklopen pozemkem p. [číslo] jehož vlastníkem je žalovaný a jehož část specifikovaná shora uvedeným geometrickým plánem, je ve skutečnosti vlastnictvím žalobce. Stav zápisu v katastru nemovitostí v daném ohledu neodpovídá skutečnému stavu. Žalobce je o svém vlastnickém právu ke sporné části přesvědčen z několika důvodů. Společně se stavbou ev. [číslo] byla předchozími i současným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] spolu s tímto pozemkem vždy užívána i sporná část, která měla a má shodný způsob využití s pozemkem p. [číslo] tyto pozemky byly vždy užívány výlučně k rekreaci vlastníků nemovitostí. Všichni předchozí i současný vlastník pozemku [parcelní číslo] vždy zajišťoval údržbu sporné části společně s údržbou pozemku [parcelní číslo]. Fakticky se převážně jednalo o odstraňování náletových dřevin, sečení a zajišťování svahu proti sesuvu. Ze současných i historických leteckých snímků je zřejmá vizuální hranice mezi pozemkem [parcelní číslo] se spornou částí a pozemkem p. [číslo] tj. mezi zalesněnou a nezalesněnou částí pozemků. Na pozemku p. [číslo] sporné části nikdy vzrostlé stromy nebyly. Vyjma existující přírodní hranice (avšak fakticky vytvořené užíváním ze strany vlastníků pozemku [parcelní číslo]) existuje v terénu několik historických, uměle vytvořených objektů, jednoznačně vymezujících spornou část. Jedná se o elektroměrovou skříň ve východní části u příjezdové cesty k budově ev. [číslo] když tato skříň vymezuje východní hranici sporné části pozemku vůči pozemku p. [číslo] zároveň slouží výlučně pro potřeby zmínění budovy. Dále se jedná o betonový plotový sloupek v jihozápadní části – tento sloupek vymezuje jihozápadní roh sporné části vůči pozemku p. [číslo] betonový plotový sloupek v jihovýchodní části – tento sloupek vymezoval jihovýchodní roh sporné části vůči pozemku [parcelní číslo]. Sesuvem svahu v jižní části došlo k vyvrácení sloupku a jeho následnému odstranění. V případě, že by nedošlo k nápravě chybného zápisu v katastru nemovitostí, je žalobce s ohledem na všechny doposud zjištěné informace přesvědčen, že sporná část byla vydržena již předchozím vlastníkem pozemku [parcelní číslo]. Žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť soudní rozhodnutí je předpokladem pro změnu zápisu vlastníka v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný k tomu ve svém podání ze dne 25.1.2022 uvedl, že navrhuje žalobu zamítnout, když hranice pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] nejsou sporné. Hranice byly zjišťovány v roce 2018 a jsou zaznamenány na vytyčovacím náčrtu vyhotoveným [jméno] [příjmení] (geodetické práce a služby, [ulice a číslo], [PSČ] [obec]), a to ještě v době, kdy byla vlastníkem pozemku [příjmení] [územní celek], od níž žalobce pozemek nabyl. Na žádost žalovaného byl v roce 2021 proveden další vytyčovací náčrt společností [právnická osoba] ([ulice a číslo], [obec]), kde byly hranice pozemku určeny shodně jako v předchozím vytyčovacím náčrtu. Z výše uvedených skutečností a dokumentů vyplývá, že hranice pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobce je zcela zřejmá, a že žalobce neoprávněně v rozporu se zákonem o lesích a bez právního důvodu užívá část lesního pozemku [parcelní číslo].

3. Při jednání soudu dne [datum] strany sporu setrvaly na svých dosavadních stanoviscích. Právní zástupce žalobce doplnil, že nárokovaný pozemek byl po dlouhou dobu nerušeně užíván, o tom, že by jeho část mohla být sporná, se žalobce dozvěděl až v souvislosti s dosud neskončeným řízením o přestupku, kdy mu je kladeno za vinu, že měl neoprávněně zabrat část nárokovaného pozemku, provádět zde neoprávněně terénní úpravy, kácet stromy apod. Co se týče vytyčovacích náčrtů doložených žalovaným, tak první zmíněný žalobce neviděl a s druhým se seznámil, ale nesouhlasí s ním. Pověřená zaměstnankyně žalovaného k tomu odvětila, že žalovaný považuje tvrzení o nerušeném užívání pozemku v jeho nárokované šíři za sporné. Co se týče staršího vytyčovacího náčrtu, tak tento byl souhlasně podepsán [příjmení] [anonymizováno] jakožto tehdejším vlastníkem předmětného pozemku a nijak neinformovala žalovaného, že v tomto ohledu došlo k nějaké změně. Co se týče zmiňovaného přestupkového řízení, tak se jedná o přestupek spočívající v tom, že bylo neoprávněně zasaženo do lesního porostu, bez ohledu na otázku vlastnictví pozemku, kdy tento zásah byl učiněn v rozporu s lesním zákonem. Žalobce byl následně soudem s výstrahou neúspěchu ve věci vyzván dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k doplnění důkazů k prokázání jeho tvrzení o tom, že došlo k chybnému zákresu předmětného pozemku a k vydržení této sporné části, když důkazy doposud navržené k datu jednání takovému závěru nesvědčí.

4. Žalobce k výzvě soud navrhl v otázce chybného zákresu důkaz odborným vyjádřením katastrálního úřadu, který byl měl sdělit odpovědi na následující otázky. Na základě jakých skutečností došlo k zákresu hranic pozemku p. [číslo] kat. území [část obce] u [obec], v analogové katastrální mapě? Jaká byla přesnost zobrazení hranic pozemků v analogové katastrální mapě? Odpověď by měla zahrnovat jak vyjádření k obecné přesnosti analogových katastrálních map, tak k přesnosti v nynějším [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. Jakým způsobem byla provedena digitalizace katastrální mapy v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] Jsou při digitalizaci katastrálních map brány v úvahu hraniční prvky (přírodní i uměle vytvořené), které fakticky hranice pozemků vymezují? Těmito prvky jsou myšleny například hranice lesního porostu, historické ploty či vedlejší stavby související s hlavní stavbou na pozemku. V otázce vydržení žalobce navrhl provedení důkazu leteckými snímky z let 1952, 1975, 2015 a 2017 a třemi historickými fotografiemi z předmětného místa. K výzvě soudu žalobce sdělil, že již jiné důkazy v daném ohledu protazím navrhovat nebude.

5. Při jednání soudu dne [datum], z nějž se žalobce omluvil, pověřená zaměstnankyně žalovaného uvedla, že důkazy předložené žalobcem o oprávněnosti žaloby nesvědčí, přičemž žaloba byla od počátku účelová. Bylo totiž vedeno správní řízení o tom, že žalobce musí odstranit určité věci, stavby a příslušenství, přičemž žalobce se mimo jiné bránil tím, že toto bylo instalováno na jeho pozemku. Správní řízení již bylo pravomocně skončeno v neprospěch žalobce, a proto pro něj zřejmě žaloba ztratila smysl. Pověřená zaměstnankyně žalovaného závěrem navrhla žalobu zamítnout s odkazem na svá dosavadní vyjádření a přiznat žalovanému náhradu nákladů řízení. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

6. Z dvou fotografií (číslo listu 6 spisu) vyplynulo, že na těchto se nachází cihlový zastřešený sloupek s železnými dvířky, typickými pro elektroměrné a obdobné skříňky a dále kamenný sloupek ve vegetaci. Obě fotografie jsou detailní a není z nich zřejmý celkový kontext, tedy kde a v jakých podmínkách se tyto věci nachází.

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že tuto uzavřel žalobce jako kupující s [příjmení] obcí [obec] jako prodávajícím, kdy předmětem koupě byly pozemky p. [číslo] p. [číslo] ve výše uvedeném katastrálním území. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15.1.2018 vyplynulo, že k tomuto dni byl jako vlastník těchto nemovitostí zapsána [příjmení] [územní celek]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22.7.2021 pak vyplynulo, že jako vlastník již byl zapsán žalobce. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22.7.2021 vyplynulo, že vlastníkem pozemku p. [číslo] ve shora uvedeném katastrálním území je žalovaný.

8. Žalobce dále předložil letecký snímek z roku 2016, na němž je zachycen pozemek p. [číslo] s tím, že na tomto je patrná stavba domu a hranice zasahující i do lesního porostu, který zmíněný pozemek obklopuje. Pozemek je zde dále zachycen ve srovnání analogového i digitálního zakreslení, kdy je patrno, že došlo k určitému posunutí pozemku, avšak při zachování jeho výměry. Právní zástupce žalobce k tomu uvedl, že i původní graficky zpracované hranice byly zpracovány chybně, byť správněji než později digitalizované hranice.

9. Z nedatovaného leteckého snímku předloženého žalobcem (č.l. 14 spisu) vyplynulo, že do tohoto byly v grafickém editoru zakresleny polohy elektroměrné skříně a dvou betonových sloupků, které se nacházejí mimo vymezeného prostoru pozemku p. [číslo]. Pověřená zaměstnankyně žalovaného k tomu uvedla, že není zřejmé, kde žalobce přišel k tomu, že zmiňované betonové sloupky mají tvořit hranici předmětného pozemku, těchto se v dané lokalitě nachází celá řada a není z ničeho zřejmé, že by měli hranici pozemku vytyčovat. Stejně tak není známo, kdy a kdo postavil rozvodnou skříň a sama skutečnost o jejím umístění tak nijak nevypovídá o tom, že by i tento objekt měl tvořit hranici pozemku. Právní zástupce žalobce k tomu odvětil, že je opačného názoru, betonové sloupky jsou umístěny v terénu a v daném rozsahu, který vytyčují, byl pozemek žalobkyní i předchozím vlastníkem nerušeně užíván i udržován. Tyto navíc tvoří přesnou hranici lesního porostu. Co se týče rozvodné skříně, je nelogické, aby tato za situace, kdy patří ke stavbě umístěné na pozemku, byla vystavěna na cizím pozemku a žalobce bude navrhovat důkazy ohledně původu tohoto objektu. Pověřená zaměstnankyně žalovaného k tomu upozornila, že je rozdíl mezi lesním pozemkem a lesním porostem, když lesní pozemek je pojem širší, který nezahrnuje jenom samotný lesní porost, ale i cesty a nezalesněné části, které s lesem souvisí. Pokud pak žalobce či její právní předchůdci nějakým způsobem lesní pozemky kultivoval, či jinak upravoval, jednal v rozporu s lesním zákonem. Právní zástupce žalobce k tomu dále uvedl, že žalobce neměl až do zahájení již zmíněného přestupkového řízení v květnu 2021 jedinou informaci o tom, že by části pozemku, které jsou předmětem řízení, byly jakkoliv sporné. I v minulosti byl nájemce předmětných nemovitostí v kontaktu se zástupci žalovaného, řešilo se kácení stromů kvůli napadení kůrovcem. Ani v této době nebyl nájemce či žalobce na nic upozorněn. Pověřená zaměstnankyně žalovaného k tomu dále uvedla, že pokud se na místo dostaví revírník, který řeší kůrovcovou kalamitu, tak se samozřejmě zaměřuje na daný problém a nemá v hlavě katastrální mapy, aby byl schopen odlišit přesné hranice pozemku.

10. Žalovaný doložil dva vytyčovací náčrty specifikované v odstavci 2. tohoto rozsudku a z nichž je patrno, že dne 13.2.2019 a dne 2.11.2021 došlo k vytyčení pozemků p. [číslo] p. [číslo] vždy se shodným výsledkem, kdy tento vizuálně odpovídá stavu v katastru nemovitostí (přesná výměra z náčrtu nevyplývá).

11. Žalovaný dále doložil dva letecké snímky předmětné lokality z let 2017 a 2019 (č.l. 60 a 61 spisu), z nichž vyplynulo, že v okolí předmětné budovy v mezidobí těchto datumů proběhly terénní úpravy lesního a travnatého porostu. Pověřená zaměstnankyně žalovaného k tomu uvedla, že ze snímků je patrné, že v mezidobí došlo ke změně způsobu užívání pozemků, nemohlo se tedy jednat o soustavné nerušené užívání lesního pozemku.

12. Žalobce dále doložil celkem čtyři letecké snímky předmětné lokality z let 1952, 1975, 2015 a 2017 s tím, že z těchto má být patrné využívání dané sporné části pozemku ze strany právních předchůdců žalobce. S tímto hodnocením se soud neztotožnil, když na snímcích je zachycena předmětná budova a její okolí, k němuž v průběhu času více či méně přiléhá lesní porost. Z leteckých snímků nejsou díky špatnému rozlišení u starších snímků a celkové vzdálenosti u všech snímků patrné žádné detaily typu hraniční sloupky, movitosti apod. 13. [stát. instituce], Katastrální pracoviště v [obec] ve svém sdělení ze dne [datum] k výše uvedeným otázkám žalobce (odstavec [číslo] tohoto rozsudku) sdělil následující. Nejprve zevrubně popsal historii map a zápisů na daném území s tím, že parcela p. [číslo] vznikla oddělením z parcely 724 v roce 1932 a měla výměru 1204 m2. V roce 1934 byla z parcely oddělena parcela st. 199 s výměrou 132 m2 a zbytková výměra parcely byla evidována od roku 1934 v rozsahu 1072 m2. Od té doby byla parcela překreslena se stejným geometrickým a polohovým určením do analogových map, které navazovaly na mapu katastru nemovitostí. Dále katastrální úřad přednesl obsáhlou a podrobnou stať na téma přesnosti analogových map. Konkrétně k pozemku p. [číslo] uvedl, že pro výpočet výměry parcely existovaly různé výjimky, pro zjednodušení výpočtu, ale pro danou parcelu nelze žádné z těchto zjednodušení předpokládat, protože od svého vzniku měla tvar obdélníku. Přesto, že výměra je údaj, který katastr nemovitostí odvozuje z geometrického určení parcely, lze v případě parcely p. [číslo] předpokládat, a to i bez dochovaného geometrického plánu, že její geometrické určení bylo obdélník o stranách 43 m x 28 m. Plocha tohoto obdélníku je 1204 m2, což je výměra parcely p. [číslo] zapsaná v parcelním protokolu při jejím vzniku. Co se týče digitalizace katastrální mapy v předmětném katastrálním území, tak obnova katastrálního operátu byla provedena podle Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod, [číslo jednací], a to jako obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do digitálního vyjádření (dále jen obnova přepracováním), což katastrální úřad dále zevrubně popsal v jednotlivých detailech. K otázce, zda při obnově katastrálního operátu (tedy tzv. digitalizace map) jsou brány v potaz hraniční prvky, katastrální úřad odpověděl, že pokud hraniční prvky byly zakresleny v původní mapě a zároveň byly nalezeny v terénu, pak byly zaměřeny. Parcela p. [číslo] není původní parcelou mapy pozemkového katastru, a proto se hraniční znaky této parcely nehledaly. Geometrický plán na vznik této parcely se nedochoval, a proto nemohl být použit. Hraniční prvky lze ztotožnit, bez souhlasu vlastníků z obou stran hranice, jen s prvky, které mohly být na hranici parcely při jejím vzniku, a proto je třeba vždy důkladně zvážit, zda hranice lesního porostu, historické ploty či vedlejší stavby mohly, či nemusely, být v místě, ve kterém se nacházejí nyní.

14. Z fotografií doložených žalobcem v podání ze dne 3.4.2023 (č.l. 84 – 85 spisu) vyplynulo následující. První fotografie zachycuje budovu nacházející se na pozemku p. [číslo] v blízké vzdálenosti od budovy se nachází sloupek s dvířky, typickými pro elektroměrné a obdobné skříně. Jedná se o vizuálně jiný objekt než na fotografii specifikované v odstavci 6. spisu. Na dalších dvou fotografiích se nachází jakési blíže neurčené prostranství, kde je z části složen blíže neurčený materiál (hranaté menší objety, kmeny stromů) a z části lesní porost. Obě fotografie jsou identické, na druhé z nich je vyznačen barevným kroužkem prostor v lesním porostu s tím, že se jedná o„ betonový sloupek v jihovýchodní části.“ Obě fotografie jsou detailní a není z nich zřejmý celkový kontext, tedy kde a v jakých podmínkách se tyto věci nachází, díky rozlišení a ztmavení fotografií není ani zřejmá existence tvrzeného sloupku.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce se na základě koupě stal v roce 2018 vlastníkem pozemku p. č. st. 199, jehož součástí je stavba s ev. [číslo] pozemku [parcelní číslo] specifikovaných dále shora. Zmíněný pozemek p. [číslo] je zcela obklopen pozemkem p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. V okolí zmíněné budovy se nacházejí rozvodná skříň a dva sloupky.

16. Dle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle § 1091 odst. 2 občanského zákoníku je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Dle § 12 občanského zákoníku, každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen„ orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. Dle § 1011 občanského zákoníku, vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

17. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud dal za pravdu žalobci v tom ohledu, že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř., když by vyhovění žalobě přineslo změnu v zápisu v katastru nemovitostí, přičemž s tímto stavem judikatura spojuje existenci naléhavého právního zájmu.

18. Žalobce svůj nárok opřel o dvě roviny. V prvním případě se domáhal toho, že spornou část pozemku vydržel. Vydržením se občanský zákoník zabývá v § 1089 a násl. občanského zákoníku a žalobce by musel tvrdit a prokázat, že on, případně jeho právní předchůdci, drželi poctivě daný pozemek, resp. jeho spornou část, po zákonem určenou dobu. Žalobce nepřinesl dostatečná a detailní tvrzení v daném ohledu, pouze obecně uváděl, že k vydržení došlo užíváním jeho právními předchůdci. K danému tvrzení však žalobce nedoložil dostatečné důkazy, když historické letecké snímky dané lokality svědčí o blíže neurčené proměnlivosti přírodního porostu v dané lokalitě a bezprostředního okolí budovy ve vlastnictví žalobce v průběhu času, ale nijak přesvědčivě nevypovídají o tom, jak, kdy, kým a z jakého důvodu byla daná lokalita užívána, nadto z těchto ani nevyplývá přesné umístění pozemku p. [číslo] resp. sporné části. Kromě jedné pak veškeré„ pozemní“ fotografie doložené žalobcem nevypovídají ničeho o celkovém kontextu zde zachycených věcí, nebyl pak ani u jedné z fotografií nijak blíže prokázán původ a smysl daných objektů, ať se již jedná o sloupky ukryté ve vegetaci či rozvodnou skříň. V daném ohledu lze také pro dokreslení připomenout pohnutou historii zdejšího pohraničí, které ve 20. století čelilo mnoha veletočům v oblasti faktické držby a vlastnictví nemovitostí včetně zařazení do státních celků. Žalovaný tvrzení žalobce rozporoval a žalobcem předložené důkazy byly nedostatečné a nepřesvědčivé.

19. Ve druhém sledu žalobce tvrdil, že pozemek p. [číslo] je chybně zakreslen v katastru nemovitostí, jeho výměra má být vyšší a pozemek má mát jiný tvar zachycený ve shora uvedeném geometrickém plánu. Ani v daném ohledu žalobce nedoložil žádné přesvědčivé důkazy. K objektům typu sloupky a rozvodny se již soud vyjádřil výše, pokud se jedná o letecký snímek z roku 2016 tak z tohoto je zřejmé jistý posun digitálního zákresu oproti analogovému, nicméně při zachování stávající výměry a tvaru pozemku. Proti verzi žalobce pak naopak svědčilo odborné vyjádření katastrálního úřadu a dva vytyčovací náčrty předložené žalovaným.

20. S ohledem na výše uvedené tedy soud nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když žalobce svá tvrzení neprokázal. Svou neúčastí při jednání dne 12.12.2023 se žalobce vzdal možnosti být opětovně poučen dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit důkazy a případné také tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2528/2010 ze dne 23.5.2012).

21. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalovaný ve věci plný úspěch. Náklady řízení na straně žalovaného spočívaly v nákladech nezastoupeného účastníka a v nákladech na cestovné. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. činí náklady řízení na straně žalovaného za ekvivalent tří úkonů právní služby (vyjádření k žalobě a účast u dvou jednání soudu) 300 Kč za jeden takový úkon, tedy celkem 900 Kč (3 x 300). Co se týče náhrady cestovného, jednalo se o dvě cesty na trase z [obec] do [obec] a zpět, za něž žalovaný požadoval náhradu celkem za 184 km, tedy za 92 km na jedné trase, přičemž je obecně známo, že daný rozsah je adekvátní. Žalovaný k tomu předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 5,5 l benzinu 95 oktanů na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění účinném od 20.8.2021, činí náhrada za 1 km 4,70 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 44,50 Kč. Za vykonanou cestu k jednání dne 4.10.2022 tedy žalovanému náleží 92 x 4,7 + 5,5 x 44,50 x 92/100, tedy celkem 658 Kč. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od 1.7.2023, činí náhrada za 1 km 5,20 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 41,20 Kč. Za vykonanou cestu k jednání dne 12.12.2023 tedy žalovanému náleží 92 x 5,2 + 5,5 x 41,20 x 92/100, tedy celkem 687 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalované činí 2 245 Kč (3 x 300 + 658 + 687).