8 C 254/2020-211

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 99 998 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 99 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 99 998 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 75 739,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Nymburce náhradu nákladů řízení ve výši 8 163 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne 23.11.2020 domáhají po žalované zaplacení 99 998 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 1.6.2018 uzavřeli se žalovanou smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala provést opravu podlahy ve stavbě bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [příjmení] [jméno] po jejím vytopení. Oprava měla být provedena vyjmutím staré podlahy, tedy marmolea, OSB desek, izolace, podkladového roštu a položením podlahy nové. Hydroizolace pod podkladovým roštem měla být zanechána. Žalovaná započala s pracemi dle ústní dohody a cenové nabídky dne 19.6.2018 a dne 13.8.2018 bylo dílo předáno a současně bylo předloženo vyúčtování vystavené dne 3.8.2018 znějící na částku 165 014,70 Kč, která byla žalované zaplacena. Již při předání díla se ve spojích OSB desek pod marmoleem rýsovaly nerovnosti, na které byla žalovaná upozorněna. Žalobcům však bylo sděleno, že se jedná o lom světla. Další závadu, již pocitovou při nášlapu, zjistili žalobci na konci 2018. Vadu oznámili panu [příjmení], který práci žalované zprostředkoval, aby vadu u ní uplatnil. Po opakované urgenci se dostavil v červnu 2019 jednatel žalované, kdy podlaha již byla neuživatelná, jelikož bylo nutné vysadit všechny křídla dveří. Žalobcům bylo následně sděleno, že vada je způsobena špatným užíváním nemovitosti. Jelikož žalovaná neměla zájem dílo opravit, zaslali žalobci žalované písemnou reklamaci ze dne 23.2.2020 a následně výzvu ze dne 27.3.2020. Žalovaná dopisem ze dne 20.4.2020 odmítla reklamaci. Dopisem ze dne 24.8.2020 žalobci sdělili, že se rozhodli provést demontáž podlahy s tím, že práce budou zahájeny 28.8.2020. Při odstranění podlahy bylo zjištěno, že byla odstraněna i původní hydroizolace a hranoly byly položeny na beton. Za opravu podlahy žalobci zaplatili 93 698 Kč. Dopisem ze dne 12.10.2020 vyzvali žalobci žalovanou k zaplacení slevy z ceny díla ve výši 93 698 Kč a současně k zaplacení 6 300 Kč za vypracování znaleckého posudku k posouzení důvodů poškození podlahy.

2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě odmítla. Namítá, že při provádění díla postupovali pracovníci žalované podle pokynů žalobce, který v tomto případě není v pozici laika, nýbrž je znalcem v oboru dřevozpracování. Pracovníci žalované žalobce upozornili na to, že je potřeba provést hydroizolaci novou. Žalobce však trval na tom, aby byla původní hydroizolace v podobě lepenky IPA zachována. Žalovaná tedy původní hydroizolaci na pokyn žalobce neodstranila. Za příčiny poškození podlahy považuje opětovné vytopení či zanedbané temperování objektu v zimním období. Rozporuje částku požadovanou v žalobě ve vztahu k tvrzené nezbytnosti oprav a namítá, že žalobci neuplatnili svůj nárok řádně a včas.

3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků potud, že dne 1.6.2018 účastníci uzavřeli ústní dohodu, na základě které se žalovaná zavázala provést opravu podlahy na adrese [adresa žalobce a žalobkyně]. Žalobci dílo převzali dne 13.8.2018 a uhradili 165 014,70 Kč dle faktury č. 2018. Žalobce byl ke dni 1.6.2018 znalcem v oboru dřevozpracování. Odstranění hydroizolace (lepenky) nebylo předmětem smlouvy o dílo.

4. Z nabídky ze dne 25.3.2018 soud zjistil, že tato obsahuje jednotlivé položky, z nichž žádná neodpovídá demontáži lepenky. Celková cena je vyčíslena na 132 457,44 Kč.

5. Z dodacího listu bez uvedení data soud zjistil, že tento obsahuje položku demontáž vaty a lepenky 35m2 za 4 550 Kč Celkem je účtováno 193 407,44 Kč.

6. Z e-mailu ze dne 2.8.2018 soud zjistil, že žalobkyně v něm nesouhlasí s dodacím listem s tím, že původní cena se zvedla o 56 800 Kč. [příjmení] jiné uvedla čtyři otazníky u demontáže roštu, vaty a lepenky za 2 000 Kč a 4 500 Kč.

7. Z e-mailu ze dne 7.8.2018 soud zjistil, že pan [příjmení] zaslal žalobkyni návrh na fakturu ke kontrole.

8. Z dodacího listu ze dne 6.8.2018 soud zjistil, že tento obsahuje položku demontáž vaty a lepenky 35m2 za 7 800 Kč Celkem je účtováno 145 991,50 Kč.

9. Z e-mailu ze dne 7.8.2018 soud zjisti, že pan [příjmení] zaslal žalobkyni návrh na fakturu, na kterou žalobkyně odpověděla tak, že by to tak mohlo být, ale neví, zda projde položka„ demontáž vaty a lepenky“ za 7 800 Kč, ale můžou to zkusit.

10. Z e-mailu ze dne 17.8.2018 soud zjistil, že pan [příjmení] zaslal žalobkyni návrh na fakturu ke kontrole.

11. Z dalšího dodacího listu ze dne 6.8.2018 soud zjistil, že tento obsahuje položku demontáž vaty a lepenky 35m2 za 5 300 Kč Celkem je účtováno 143 491 Kč.

12. Z likvidační zprávy kooperativy pojišťovny, a.s. soud zjistil, že u pojistné události – vytopení nemovitosti v důsledku prasklé hadičky od wc byla škoda vypočtena na 166 530 Kč a celkové pojistné plnění na 165 530 Kč.

13. Z dopisu ze dne 27.3.2020 soud zjistil, že obsahuje výzvu k dobrovolnému odstranění vady díla před podáním žaloby.

14. Z vyjádření zástupce žalované ze dne 20.4.2020 soud zjistil, že obsahuje negativní reakci na výzvu ze dne 27.3.2020.

15. Z e-mailu ze dne 24.6.2020 soud zjistilo, že jím zástupce žalované sdělil stanovisko žalované, že nehodlá zhotovovat novou kompletní podlahu.

16. Z objednávky ze dne 20.8.2020 soud zjistil, že žalobkyně učinila objednávku rekonstrukci podlahy dle cenové nabídky ze dne 12.8.2020 u [právnická osoba] a.s. za 53 969 Kč.

17. Z cenové nabídky soud zjistil, že v ceně 53 969 Kč je zahrnuta úprava povrchu, ostatní konstrukce a práce, přesun hmoty HSV, izolace proti vodě, konstrukce tesařské a podlahy povlakové.

18. Ze zápisu o předání a převzetí ze dne 25.9.2020 soud zjistil, že bylo předáno dílo [právnická osoba] a.s. bez vad a nedodělků.

19. Z protokolu o předání a převzetí díla ze dne 22.9.2020 soud zjistil, že společností [právnická osoba] byla provedena pokládka marmolea na hrubé neolakované OSB desky.

20. Z faktury ze dne 28.10.2020 soud zjisti, že [právnická osoba] a.s. vyúčtovala 53 969 Kč.

21. Z faktury ze dne 1.10.2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala za marmoleum a související práce 39 729 Kč.

22. Z dopisu ze dne 12.10.2020 soud zjistil, že tento obsahuje výzvu k zaplacení slevy z ceny díla a nákladů za znalecký posudek.

23. Z e-mailu ze dne 23.10.2020 soud zjistil, že tento obsahuje odmítnutí reklamace uplatněné v dopisu ze dne 12.10.2020.

24. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] soud zjistil, že tento byl vypracován na objednávku žalobce. Znalec vycházel z toho, že skladba podlahy zahrnuje stávající hydroizolaci s poznámkou, že zadavatel neví, zda jí ponechali, nová ale nebyla předmětem dodávky, tak předpokládá, že původní zůstala. Prohlídkou bylo zjištěno, že při pohledu z výšky [číslo] mm je zcela evidentně patrno, že nášlapná vrstva podlahové plochy v místnostech je lokálně vzduta o cca [číslo] mm (patrno i z fotografie, která je přílohou posudku). [příjmení] obou podlah byla provedena po celém povrchu až k obvodovým zdem místností (bez dilatací). V průběhu prohlídky bylo provedeno několik měření teploty i relativní vlhkosti vzduchu a naměřené hodnoty odpovídali normálu pro roční období. Znalec na základě uvedených skutečností dospěl k dílčímu závěru o tom, že podlahové plochy v kontrolovaných místnostech byly vystaveny působení intenzivní vlhkosti v podobě vzlínající vlhkosti z podkladových vrstev. Materiál roštu i vlastního záklopu (OSB) je hygroskopický, což znamená, že reaguje na vlivy, jimž je vystaveno a dochází u něho k přijímání vlhkosti (dřevo bobtná), nebo naopak vlhkost uvolňuje (dřevo sesychá). Na základě těchto vlastností, u dřeva poté obvykle dochází k rozměrovým a tvarovým změnám. Znalec dále dle přiložených fotografií dopěl k závěru, že původní hydroizolační vrstva byla v nově vzniklém díle bez náhrady odstraněna, mezi dílce roštu byla použita vrstva Liaporu, mezi deskami OSB a nově použitou stěrkovou hmotou nebyla zachována žádná dilatace. Znalec dospěl k závěru, že příčinou následného poškození kontrolovaných podlahových ploch (vzdutí podlahového souvrství) je nutno přičíst reakci dřevní hmoty podkladových vrstev na postupně vnikající vlhkost. Z fotografií je patrno, že zhotovitel díla, namísto, aby hydroizolační vrstvu zkontroloval, ji zcela odstranil, čímž umožnil vnikání vlhkosti do prostor roštů podlahy. Další příčinou poruchy je hermetické uzavření a oddělení prostorů v podkladovém roštu a v místnosti. Odstraněním hydroizolační vrstvy bylo umožněno vnikání vlhkosti do prostoru roštu, kde se postupně hromadilo a působilo na zabudované dřevěné materiály. Tím, že byl tento prostor hermeticky uzavřen, došlo ke hromadění vlhkosti a materiál dřeva zcela logicky zareagoval – nabobtnal. Dílo by s největší pravděpodobností mohlo fungovat, pokud by byly provedeny vzduchové průduchy. [příjmení] plochy se nedají opravit pouhým provzdušněním a pokusem o odstranění vlhkosti z podkladové vrstvy. Oprava má být provedena rozebrání podlahy, vysušením, zhotovením kvalitní hydroizolace a položením nové podlahy.

25. Z vyúčtování [jméno] [příjmení] ze dne 24.5.2020 soud zjistil, že za znalecké posudek vyúčtoval žalobci 6 300 Kč.

26. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] soud zjistil, že se závěry znaleckého posudku [jméno] [příjmení] více méně souhlasí, a to hlavně co do závěrů, že nerovnosti smontované dřevěné podlahy z OSB desek byly způsobeny bobtnáním materiálů na bázi dřeva, způsobené vlhkostí zřejmě z podkladních vrstev podlahy, toto nebylo patrně ovlivněno chybným užíváním daných prostor ze strany uživatele, zdrojem vlhkosti zřejmě byla chybějící hydroizolační vrstva, nebo její netěsnost. Vyplnění obvodové spáry montážní pěnou je postup, který není zcela běžný, ale v obecném pohledu možný je. Jeho negativním a neblahým působením v tomto konkrétním případě je hermetické uzavření dutiny pod podlahou a tudíž zesílení vlivu zde zřejmě přítomné vlhkosti a zabránění, aby tato vlhkost mohla skrze jiné provedení dilatace obvodové spáry prostor pod OSB deskami snadněji opustit a tudíž zmenšit negativní vliv způsobující jejich bobtnání. Kdyby v podloží nadměrná vlhkost nebyla, pak by aplikace montážní pěny ničemu nevadila. Zhotovitel si musí být vědom toho, že absence hydroizolace (např. lepenky IPA) je pro montáž podlahy na bázi dřeva s ohledem na volné pronikání vlhkosti z podkladu podlahy nepřípustná. Zároveň by si měl být zhotovitel vědom zvýšeného rizika při aplikaci montážní pěny do dilatační spáry.

27. Z fotodokumentace soud zjistil, že žalobci zachytili stav podlahy po vytopení, její demontáž, kdy na zemi je viditelná černá vrstva lepenky. Zřetelně viditelné jsou spoje jednotlivých pásů lepenky. [příjmení] podlaha, resp. hranoly jsou pokládány na šedou jednolitou plochu. Rovněž ze zachycení demontáže podlahy zhotovené žalovanou a odklízení [anonymizováno] je zřejmé, že se pod ním nachází jednolitá šedá plocha.

28. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že ho žalobce oslovil s požadavkem na opravu podlahy po vytopení. S ohledem na to, že podlahy nedělal, dohodl se s panem [příjmení]. Protože pan [příjmení] a [příjmení] neměli v tu dobu čas, poslal na demontáž podlahy a její vyklizení své lidi. Po nich tam zůstala na zemi lepenka IPA podle dohody, byly tam kaluže a muselo se to nechat vyschnout. Poté již tam nikdy nebyl, ani novou podlahu neviděl. V únoru 2019 mu volal žalobce s tím, že je tam nějaký problém. Zavolal tedy panu [příjmení], aby se mu ozval.

29. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je brigádník a vyklízel podlahu po vytopení. Na zemi zůstala lepenka IPA, nikdo po něm nechtěl, aby jí sundal. Jiná lepenka ve skladbě podlahy nebyla.

30. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] vypověděl, že skladba podlahy byla určená žalobcem. Na základě toho nakoupili materiál, pan [příjmení] všechno vyklidil a oni provedli namontování podlahy. nabídka ze dne 25.3.2018 byla vypracována až později, neboť se požadavky stále měnily. Když začali pracovat, na podlaze byla lepenka, viděl jí tam, byla ale porušená a žalobci tedy říkal, že by byla potřeba přivařit nová. Na to mu bylo žalobcem sděleno, že je tam již deset let a že je v pořádku. Dílo prováděl ještě pan [příjmení] a pan [příjmení]. K fotografii, na které jsou zachyceni při práci, uvedl, že je na ní viditelný svár lepenky a že oproti černé barvě lepenky je zem šedá, neboť je opršelá, např. od řezání dřeva. Vyúčtování udělali tak, jak si přála žalobkyně. Po reklamaci ta jel nejdříve pan [příjmení] a asi po týdnu tam jel sám.

31. Svědek [jméno] [příjmení] (nevlastní otec a zaměstnanec [jméno] [příjmení]) vypověděl, že ho oslovil pan [příjmení] s požadavkem na výměnu podlahy. S ohledem na nedostatek času provedl vyklizení pan [příjmení]. Práci prováděl on, pan [příjmení] a pan [příjmení], který tam ale nebyl vždy. Pan [anonymizováno] napsal nějakou nabídku a podle toho se to dělalo. Když se začalo pracovat, na zemi byla lepenka IPA. Pan [anonymizováno] žalobci vysvětloval, že je potřeba lepenku převařit, ale žalobce to odmítal s tím, že stávající je v pořádku. Dilatační spára byla zachována a byla vyplněna pěnou. Žalobce si stěžoval, že to bude bránit v roztažení desek, ale to není pravda, neboť bez vyplnění pěnou by zatekla stěrka pod podlahu. K fotografii, na které jsou zachyceni při práci, uvedl, že na zemi je lepenka vidět a její šedá barva je zapříčiněná tím, že místnost dlouho stála a prášilo se tam. V únoru mu volal pan [příjmení], že je tam nějaký problém, aby se tam jel podívat. Jel tam s odstupem asi 10 dnů a zjistil, že jsou stříšky ve spojích desek. V místnosti bylo strašné vlhko, na což žalobce upozornil. Ještě se uřízl kus lina, ale to nešlo odtrhnout, bylo přiděláno lepidlem. Žalobci pak nabídl zaplacení lina a desek. To žalobce odmítl.

32. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že [jméno] [příjmení] je jeho kamarád, není jeho zaměstnancem, pouze mu vypomáhal. Když přijeli na stavbu, všechno bylo vyklizené a řešilo se, co se bude dělat. Se žalobcem se bavil pan [příjmení] a pan [příjmení]. Na zemi byl beton a na něm stará lepenka. Původní lepenka odstraňována nebyla.

33. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl žalobcem pozván na místní šetření ohledně poškození podlahy v zahradním domku. Podlaha byla zborcená, byly na ní boule. Za důvod zborcení stanovil vlhkost a nezanechání dilatační obvodové spáry. Dostal cenovou nabídku a objednávku. Byl přítomen pracím na začátku, kdy při demolici podlahy bylo zjištěno, že tam není provedena žádná hydroizolace proti vlhkosti, takže důvod byl zřejmý. Na zemi byla betonová mazanina. [jméno] vyspravili a provedli hydroizolaci. Liapor nechali vysušit a znovu ho použili. Veškeré dřevěné prvky byly zasaženy začínající plísní. Vysprávka betonové mazaniny nebyla velkého rozsahu, byly to nějaké rýhy po topení atd. Mazanina byla naprosto čistá, žádné známky po lepence tam nebyly. V zásadě není možní, aby šla lepenka odstranit, neboť by měla být přilepená. Pokud ale byla jen položená a svařené sváry, pak by odstranit šla, není to ale systémové řešení.

34. Žalobce [celé jméno žalobce] vypověděl, že s panem [příjmení] se domluvili, že se celá podlaha zdemoluje. Trval na tom, aby byla zanechána lepenka, neboť tam byla 14 let bez újmy. Dva pánové od pana [příjmení] podlahu vyklidili. Místnost byla vyklizená dlouho, určitě alespoň jeden měsíc. Když pracovníci žalované podlahu pokládali, mnohokrát tam nebyl. Měl hlavně výhrady k tomu, že nebyla zanechána dilatační spára. Nebyl přítomen, kdy práce začaly. Přijel tam, až když se pokládaly OSB desky na keramzit. Co bylo na zemi, neviděl. Předpokládal, že je tam lepenka. Při předání vytkl absenci dilatační spáry, na to mu ale bylo řečeno, že tam je, ale je na ní položeno marmoleum. Dále proti světlu viděl spáry desek pod marmoleem, ale na to mu bylo řečeno, že se to časem vyrovná. Dveře začaly škrtat o podlahu, když se chystali na pobyt v cizině. Dveře proto přizvedl, ale za 14 dní začaly zase škrtat. Proto se obrátil na pana [příjmení]. Po návratu dveře nešli ani otevřít. Asi v březnu přijel pan [příjmení] a pan [příjmení]. Fotografie předložené do spisu pořizovala manželka nebo i dcera.

35. Provedení sondy navržení žalovanou soud považoval za neúčelné, když podlaha zhotovená žalovanou již byla odstraněna a byla položena podlaha kompletně nová včetně hydroizolace. Jedná se o důkaz, který by nemohl vést ke zjištění, zda žalovaná zanechala původní hydroizolaci či nikoliv.

36. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

37. Dne 1.6.2018 účastníci uzavřeli ústní dohodu, na základě které se žalovaná zavázala provést opravu podlahy na adrese [adresa žalobce a žalobkyně]. Odstranění hydroizolace (lepenky) nebylo předmětem smlouvy o dílo. Původní podlahu odstranili pracovníci pana [příjmení] s tím, že místnosti byly vyklizené a na zemi zůstala původní lepenka IPA. Žalobci dílo převzali dne 13.8.2018.

38. Pokud jde předmět díla a vyúčtování, pak bylo prokázáno, že byla vypracována nabídka datovaná 25.3.2018, kde byly obsaženy jednotlivé položky prací v celkové ceně 132 457,44 Kč. V této nabídce nebyla demontáž lepenky uvedena. Soud neuvěřil výpovědi jednatele žalované v tom smyslu, že by tato nabídka byla vypracována zpětně. O tom, že byla tato nabídka vypracována před zahájením prací, svědčí to, že sám [jméno] [příjmení] vypověděl, že jednatel žalované napsal nějakou nabídku, podle které se to dělalo a rovněž i reakce žalobkyně na nedatovaný dodací list znějící na částku 193 407,44 Kč, kdy žalobkyně nesouhlasí s vícepracemi za 56 800 Kč oproti původnímu rozpočtu. Žalobkyně mimo jiné nesouhlasila s položkou demontáže roštu, vaty a lepenky za 2 000 Kč a 4 500 Kč. Následně byl dne 7.8.2018 žalobkyni panem [příjmení] zaslán dodací list datován 7.8.2018 znějící na částku 145 991,50 Kč a obsahující položku demontáž vaty a lepenky 35m2 za 7 800 Kč. Žalobkyně na dodací list odpověděla tak, že by to tak mohlo být, ale neví, zda projde položka„ demontáž vaty a lepenky“ za 7 800 Kč, ale můžou to zkusit. Dne 17.8.2018 zaslal pan [příjmení] žalobkyni další dodací list ze dne 6.8.2018 znějící na částku 143 491 Kč a obsahující položku demontáž vaty a lepenky 35m2 za 5 300 Kč. Žalobci uhradili 165 014,70 Kč (143 491 Kč bez DPH) dle faktury č. 2018. Žalobcům bylo poskytnuto pojistné plnění ve výši 165 530 Kč.

39. Bylo prokázáno, že dílo bylo provedeno tak, že byly položeny dřevěné hranoly, prostor byl vysypán Liaporem, na to byly položeny OSB desky, dilatační spára kolem obvodových zdí byla vyplněna montážní pěnou, na to byla provedena stěrka a položeno marmoleum. Zásadní přitom bylo vyřešení otázky, zda byla podlaha položena na betonovou zem nebo na zemi zůstala lepenka IPA. Soud po zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že dřevěné hranoly byly položeny na holou betonovou zem, tedy bez zanechání původní lepenky. Vycházel přitom zejména z fotografií předložených žalobci, ze kterých je zřejmé, že lepenka je na barevných fotografiích zcela zjevně viditelná, má tmavou až černou barvu, která zejména na fotografii na č.l. 103 kontrastuje se šedou barvou betonu pod ní a jsou jasně viditelné sváry jednotlivých pásů lepenky. Na fotografiích zachycujících pracovníky žalované a položené hranoly (č.l. 106 a 107) pak dle soudu nejsou žádné náznaky toho, že by na podlaze lepenka zůstala. Podlaha má oproti fotografiím se zachycenou lepenkou jednolitou šedou barvu, zejména na krajích místnosti, resp. spodní části zdí, je vidět hrubá betonová část, přičemž mezi betonem a zemí není žádný přechod, jedná se zjevně o souvislou jednu vrstvu. Soud považuje za nepravděpodobné, že by opršení či zaprášení lepenky (např. od řezání dřeva) mohlo vyústit ve zcela jednolitou barvu a vrstvu se zcela zjevnou betonovou částí podlahy/zdi. O odstranění lepenky svědčí i to, že v původní nabídce nebylo odstranění lepenky uvedeno a po provedení díla bylo ve všech třech vyhotovených dodacích listech uvedeno. Uvedený rozpor byl jednatelem žalované vysvětlen tak, že vyúčtování bylo provedeno na žádost žalobkyně a že skladba podlahy možná obsahovala i jinou lepenku (případně papírovou). Z výpovědi svědka [příjmení], který demontáž podlahy prováděl, však byla přítomnost jakékoliv další lepenky vyloučena. Demontáž papírové lepenky a vyúčtování za tuto demontáž by dle soudu snad ani nepřipadala v úvahu. Soud neuvěřil výpovědi jednatele žalované, že vyúčtování bylo prováděno na žádost žalobkyně. Je zřejmé, že panem [příjmení] byly žalobkyni zaslány postupně celkem tři dodací listy, přičemž žalobkyně uvedené dodací listy korigovala s ohledem na překročení ceny uvedené v původní nabídce. Její konečná reakce na cenu položky demontáž vaty lepenky ve znění„ můžeme to zkusit“ pak zjevně svědčí pouze o jejím postupu v rámci řešení pojistné události a nikterak nevyvrací závěr soudu o tom, že lepenka nezůstala ve skladbě nové podlahy. Soud dále hodnotil zcela protichůdné výpovědi (v otázce ponechání/odstranění lepenky) zhotovitelů díla (jednatele [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) a [jméno] [příjmení], který byl přítomen demontáži nové podlahy. Je třeba říci, že jak jednatel žalované, tak [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vypovídali přirozeně o tom, že lepenku na zemi ponechali a soud z tohoto pohledu neměl důvod pochybovat o jejich věrohodnosti. Na druhou stranu se jedná výpověď účastníka a svědků, kteří mají jednoznačný zájem na výsledku řízení, což výpovědní hodnotu jejich tvrzení značně snižuje. Na druhé straně pak stoj výpověď [jméno] [příjmení], který tvrdil opak, když při demontáži nové podlahy bylo zjištěno, že na zemi žádná lepenka nezůstala. I tento svědek vypovídal přirozeně a věrohodně, nicméně i jemu lze přičíst určitou míru zájmu na výsledku řízení s ohledem na jeho vztah k žalobci (občasnou spolupráci na stavbách, kde se nacházejí prvky ze dřeva k restaurování), byť menší než u jednatele žalované a zaměstnance a pomocníka. Jeho výpověď je však opřena o další fotografie (zejména na č.l. 172 a 173), ze kterých stejně jako z již výše uvedených vyplývá, že pod vyklízeným Liaporem se nachází jednolitá šedá vrstva bez výraznějších přechodů na krajích místnosti a bez viditelných stop po svárech, tedy zřejmě„ holý“ beton. Provedené důkazy tak ve svém celku svědčí převážně ve prospěch verze tvrzené žalobci.

40. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] (nemohl být vyslechnut, neboť zemřel) a znaleckého posudku [celé jméno znalce], který byl ustanoven zejména za účelem posouzení správnosti závěrů znaleckého posudku [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že nerovnosti smontované dřevěné podlahy z OSB desek byly způsobeny bobtnáním materiálů na bázi dřeva, způsobené vlhkostí zřejmě z podkladních vrstev podlahy a absencí hydroizolační vrstvy (lepenky) ve spojení s vyplněním dilatační spáry kolem obvodových zdí montážní pěnou. Došlo tak k hermetickému uzavření dutiny pod podlahou a tudíž zesílení vlivu přítomné vlhkosti a zabránění, aby tato vlhkost mohla skrze jiné provedení dilatace obvodové spáry prostor pod OSB deskami snadněji opustit a tudíž zmenšit negativní vliv způsobující jejich bobtnání. Zhotovitel si přitom musel být vědom toho, že absence hydroizolace (např. lepenky IPA) je pro montáž podlahy na bázi dřeva s ohledem na volné pronikání vlhkosti z podkladu podlahy nepřípustná a zároveň by si měl být vědom zvýšeného rizika při aplikaci montážní pěny do dilatační spáry.

41. K průběhu reklamace soud dospěl k závěru, že žalobci nejpozději v únoru 2019 kontaktovali pana [příjmení] s tím, že podlaha vykazuje vady. Pan [anonymizováno] kontaktoval následně pana [příjmení] a ten s odstupem asi deseti dnů na místo osobně přijel. Asi po týdnu věc řešil se žalobcem na místě také jednatel žalobkyně. Žalobci vyzvali žalovanou dopisem ze dne 27.3.2020 k dobrovolnému odstranění vad díla, což žalovaná odmítla. Žalobkyně dne 20.8.2020 učinila objednávku rekonstrukci podlahy dle cenové nabídky ze dne 12.8.2020 u [právnická osoba] a.s. za 53 969 Kč. Dílo bylo provedeno a předáno a rovněž byla provedena pokládka marmolea na hrubé neolakované OSB desky společností [právnická osoba] [právnická osoba] vyúčtovala 53 969 Kč a společnost [právnická osoba] vyúčtovala za marmoleum a související práce 39 729 Kč. Žalobci následně dopisem ze dne 12.10.2020 vyzvali žalovanou k zaplacení slevy z ceny díla ve výši vynaložených nákladů na novou podlahu a nákladů na znalecký posudek, který byl [jméno] [příjmení] vyúčtován na 6 300 Kč.

42. Po právní stránce soud vycházel z § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), dle kterého smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

43. Podle § 2615 o.z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (odst. 1). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (odst. 2).

44. Podle § 2106 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

45. Podle § 2106 odst. 2 a 3 o.z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo].

46. Podle § 1921 odst. 1 o.z. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění.

47. Podle § 2629 odst. 1 o.z. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

48. Na základě zjištěného skutkového stavu ve světle shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o.z., jejímž předmětem byla rekonstrukce podlahy po vytopení podle nabídky datované 25.3.2018. Účastníci se dohodli na tom, že ve skladbě nové podlahy bude zanechána původní hydroizolace – lepenka IPA. Bylo však prokázáno, že dílo bylo provedeno bez zanechání původní lepenky a nová hydroizolace nebyla provedena. Dílo, které bylo žalobcům předáno dne 13.8.2018, tak mělo vadu ve smyslu § 2615 o.z., neboť neodpovídalo smlouvě. Jednoznačně se jednalo o vadu skrytou, neboť při předání díla nemohla být absence lepenky žalobcům známa. Byť žalobce poukazoval na dílčí nedostatky (vyplnění dilatační spáry a rýsování spojů desek v marmoleu), byl ze strany zhotovitele ujištěn, že je dílo v pořádku. Žalobcům tak vzniklo právo z vadného plnění podle § 2106 odst. 1 o.z. Bylo prokázáno, že žalobci na konkrétní vadu (vzdouvání podlahy) upozornili žalovanou nejpozději na přelomu února a března 2019, kdy na základě telefonátu žalobce panu [příjmení] v únoru 2019 s odstupem několika dnů řešil reklamaci na místě zaměstnanec žalované a následně i sám jednatel žalované. Bylo rovněž prokázáno, že žalobce požadoval opravu vady, neboť pouhé proplacení OSB desek a marmolea odmítl.

49. Ze žalobních tvrzení i výslechu žalobce však vyplývá, že podlaha vykazovala vady již na konci roku 2018, kdy žalobce musel přizvednout dveře z důvodu vzdutí podlahy a po 14 dnech musel dveře dokonce vysadit. Uplatnění takové vady (bez ohledu na to, že žalobce je znalcem z oboru dřevozpracování) s odstupem minimálně dvou měsíců však nelze považovat za vytknutí vady bez zbytečného odkladu, neboť vzdutí nově zrekonstruované podlahy, které mělo za následek nemožnost otevírání dveří je závažná vada, která musela být i laikovi naprosto zřejmá a k její specifikaci a jejímu oznámení nebylo potřeba tolik času.

50. Ve vztahu k námitce žalované o pozdním vytčení vad ve smyslu § 2629 odst. 1 o.z. však soud dále posuzoval, zda se v daném případě nejedná o tzv. vadu vědomou. Tento pojem se objevuje v judikatuře (viz například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1052/10 z 29. 9. 2010 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2290/2014 z 19. 4. 2016) a označuje vadu, které si zhotovitel musel být vědom (o které nemohl nevědět), pokud by postupoval s náležitou péčí, tj. v případě, že jde o profesionála, s péčí odbornou. Pokud je určitá vada vědomou vadou, má to za následek, že objednateli nezaniknou jeho práva z vad i v případě, kdy je uplatnil až po lhůtách stanovených zákonem (v poměrech o.z. viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1604/2006 ze dne 10. 12. 2008).

51. Žalovaná při rekonstrukci podlahy vystupovala jako oborník, od kterého se dalo jednoznačně očekávat, že bude postupovat s odbornou péčí. Ze znaleckého posudku přitom bylo prokázáno, že zhotovení podlahy bez hydroizolace je nepřípustné a zhotovitel si toho musel být vědom. Zároveň si měl být zhotovitel vědom zvýšeného rizika při aplikaci montážní pěny do dilatační spáry. Navíc za situace, kdy dílo bylo provedeno bez zanechání původní hydroizolace oproti objednávce, je zcela zřejmé, že žalovaná provedla dílo s vědomím, že bez hydroizolace bude pronikat vlhkost do skladby podlahy, což může vést k jejímu poškození. Nebylo prokázáno tvrzení žalované, že by žalobce byl upozorněn na nedostatky v zadání díla nebo že by uděloval konkrétní pokyny pracovníkům žalované ve smyslu § 2594 o.z., čímž by se zbavila odpovědnosti za případné vady. S ohledem na závěr soudu o absenci původní lepenky není ani významné, zda žalovaná upozorňovala na nutnost převaření lepenky a na rizika spojená se zanecháním lepenky původní. Soud proto námitku žalované neshledal důvodnou s tím, že žalobcům právo z vadného plnění uplynutím času nezaniklo.

52. Žalobci poté, co u žalované uplatnili požadavek na odstranění vad díla a co tento požadavek byl ze strany žalované odmítnut, přistoupili k opravě díla a ve smyslu § 2106 odst. 2 o.z. po žalované požadovali slevu z ceny díla odpovídající nákladům na zhotovení nové podlahy. Obecným pravidlem pro určení výše slevy z ceny díla je, že se sleva určí jako rozdíl mezi hodnotou díla bez vad a hodnotou díla s vadami ke dni dodání díla. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1991/2008 ze dne 23. 6. 2010). Za tímto účelem je tedy třeba zjistit hodnotu díla s vadou. Při tom se berou v potaz tyto faktory, které snižují cenu díla: a) především náklady na odstranění vady a dále případně také b) rozsah vadnosti díla, c) závažnost vad, d) to, jak vady omezují či komplikují užívání díla, e) případné snížení životnosti díla, f) estetické důsledky vad, g) další újma vzniklá objednateli.

53. Pokud jde o rozsah vady díla, pak bylo prokázáno, že vyvstala nutnost provést zcela novou podlahu, neboť dřevěné prvky zasažené vlhkostí mění svůj tvar, který vysušením nelze vrátit. Žalobci prokazatelně vynaložili částku 93 698 Kč na opravu podlahy s tím, že např. původní Liapor byl vysušen a použit znovu. S ohledem na rozsah vady díla a zhotovení zcela nové podlahy soud považuje tyto vynaložené náklady za přiměřené, když tyto představují cca dvě třetiny ceny díla zhotoveného žalovanou. Jedná se o základní faktor snižující cenu díla a žalobci ani žádné další faktory snižující cenu díla neuplatnili. Vynaložením těchto nákladů byla v zásadě vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad. Soud proto dospěl k závěru, že vynaložené náklady odpovídají nároku na slevu z ceny díla.

54. Soud proto žalobcům vyhověl co do částky 93 698 Kč a rovněž nákladů na uplatnění pohledávky ve smyslu § 513 o.z., které představují prokazatelně a účelně vynaložené náklady na vypracování znaleckého posudku k posouzení povahy vad podlahy, tj. celkem 99 998 Kč. Jelikož žalovaná e-mailem ze dne 23.10.2020 odmítla nárok uplatněný žalobci v předžalobní výzvě ze dne 12.10.2020, nastalo nejpozději ke dni 24.10.2020 prodlení žalované s plněním dluhu vůči žalobcům. Soud proto žalobcům přiznal i úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 75 739,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč, zaplacené zálohy na provedení důkazu ve výši 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 93 698 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, podání ze dne 23.4.2021, podání ze dne 31.5.2021, jednání dne 8.4.2021, jednání dne 13.5.2021, jednání dne 15.7.2021 přesahující dvě hodiny, jednání dne 23.8.2021, jednání dne 13.1.2022) a z částky 2 430 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54 330 Kč ve výši 11 409,30 Kč.

56. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení neúspěšná a má tak povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které platil. [příjmení] 8 163 Kč sestává z vyplaceného znalečného (po odečtení zálohy složené žalobci) ve výši 4 313 Kč a vyplaceného svědečného ve výši 3 850 Kč.

Poučení