8 C 277/2021 - 167

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení existence věcného břemene, takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda o výměře 444 m2, zapsaný na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], je zatížen služebností inženýrské sítě spočívající ve vedení, provozování a udržování kanalizačního vedení v rozsahu geometrického plánu č. [hodnota]-36/2020, jenž je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí, ve prospěch pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda o výměře 218 m2, zapsaného u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným ve prospěch společný a nerozdílný k rukám jejich právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 26.647,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaným se vrátí po právní moci rozsudku záloha na provedení důkazu ve výši 6.000 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobce se domáhal proti původním žalovaným [tituly před jménem] [adresa] a [právnická osoba] určení věcného břemene spočívajícího ve služebnosti vedení, provozování a udržování kanalizačního vedení přes služebný pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve prospěch sousedícího pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného na LV č. [hodnota] jako vlastnictví žalobce. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 12.4.2022 ve spojení s usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 9.6.2022 byla z důvodu změny vlastnických vztahů k pozemku parc. č. [Anonymizováno] připuštěna záměna účastníků na straně žalovaných, a to podle ust. § 107a odst. 2 občanského soudního řádu (dále o.s.ř.) u 1. žalovaného a podle ust. § 92 odst. 2 o.s.ř. u 2. žalované. Žalobce vlastní pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda o výměře 218 m2 a navazující pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 465 m2, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům. K domu č.p. [Anonymizováno] vede přes Pozemek žalovaných kanalizační přípojka zřízená před více než 50 lety a vyznačená také na geometrickém plánu č. [hodnota]-32/2011, jenž byl připojen k darovací smlouvě ze dne 1.8.2011, na základě které se původní pozemek parc. č. [hodnota] rozdělil a [adresa], nar. 19.4.1965 (otec původního 1. žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO]) nabyl pozemek parc. č. [Anonymizováno]. V uvedeném geometrickém plánu je věcné břemeno kromě vytyčení rovněž popsáno jako: „právo vstupu a vjezdu na pozemek pro údržbu, provoz a odstraňování poruch kanalizace“. Kanalizační vedení v dobré víře užívá žalobce po dobu delší 10 let a nezbytně je potřebuje zachovat pro potřeby domu č.p. [Anonymizováno], který byl s tímto napojením na kanalizaci zkolaudován někdy v roce 1959. Žalobce má proto za to, že právo věcného břemene odpovídající služebnosti inženýrské sítě řádně vydržel.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a požadovali její zamítnutí, neboť jednání žalobce nemůže požívat právní ani soudní ochrany. Aby bylo možno určit vydržení práva, musí být držba poctivá, pravá a řádná a v případě věcí nemovitých musí trvat 10 let. Žalobce je držitelem nepoctivým, nesplnil časový test, pokud jde o rozsah služebnosti a není možné, aby prošel testem proporcionality. Tvrdí, že kanalizační přípojka byla zřízena před více než 50 lety a je vyznačena i v geometrickém plánu č. [hodnota]-32/2011, jež byl připojen k darovací smlouvě ze dne 1.8.2011, na základě které se původní pozemek parc. č. [hodnota] rozdělil a sporný pozemek nabyl do vlastnictví [adresa], nar. 19.4.1965. Geometrický plán č. [hodnota]-36/2020 kanalizační vedení vytyčuje ve stavu, v jakém se nachází v současnosti. [adresa] však nepředpokládal, že by na darovaném pozemku mělo být zřízeno jakékoliv věcné břemeno, neboť v čl. 1.

4. Darovací smlouvy dárci prohlašují, že na darovaných nemovitostech neváznou žádné právní zátěže a není na nich vykonáváno nebo uplatňováno právo omezující výkon vlastnického práva obdarovaných. [adresa] tvrdí, že pokud kdysi něco vedlo pozemkem, který nabyl, tak to byl trativod, jenž je z pohledu dnešních právních předpisů jako kanalizační přípojka nepřípustný.

3. Při porovnání geometrického plánu z roku 2020 a plánu z roku 2011, připojeného dle tvrzení žalobce k Darovací smlouvě je zřejmé, že vedení kanalizační přípojky je v geometrickém plánu z roku 2020 zachyceno v rozsahu omezujícím pozemek o více než další 2 metry oproti roku 2011, a sice v šíři 3,16 až 3,24 m oproti šíři 1 m podle geometrického plánu z roku 2011. Tím se věcné břemeno stává daleko rozsáhlejší i více omezující vlastníka pozemku, neboť je rozšířeno na více než 3 m.

4. Přes předmětný pozemek pravděpodobně historicky vedlo potrubí, ovšem nešlo o vedení kanalizace, ale o trativod ze starého septiku, který žalobce přestal využívat a přibližně před 8 lety podél něj bez svolení vlastníka pozemku zabudoval jiné potrubí – dnes tvrzenou kanalizační přípojku. Svévolně tak vnikl na pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví pana [jméno FO] a opětovně někdy v létě 2020, když byly získávány podklady pro geometrický plán [Anonymizováno]2020. Z e-mailové komunikace mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a panem [jméno FO] plyne, že pan [tituly před jménem] [adresa] (vlastník pozemku od roku 2019) nebyl uvědomen o zpracovávání plánu ani o tom, že za tímto účelem vstoupí na pozemek třetí osoby a že geometrický plán byl zhotoven zcela dle sdělení žalobce, který vše potřebné pro zpracování geometrického plánu vyznačil.

5. Žalobci nemůže svědčit poctivá držba, když zkresluje informace a patrně za účelem, aby se dostal do režimu mimořádného vydržení, zaměňuje jedno vedení kanalizační přípojky za druhé, snaží se získat věcné břemeno většího rozsahu, než na jaké by měl eventuelně nárok dle „starého vedení a bez svolení vlastníků vstupuje na jejich pozemek, činí na něm zaměření a pravděpodobně i pokládku nového vedení kanalizace. Zneužívá tak evidentně i skutečnosti, že zatímco bývalí vlastníci [adresa] a [tituly před jménem] [adresa] se v [Anonymizováno] nezdržují, žalobce bydlí v sousední nemovitosti a má tak nad děním na pozemku kontrolu.

6. Není dán právní zájem na zřízení služebnosti věcného břemene u nevyužívaného „starého potrubí“ a na zřízení věcného k novému potrubí umístěnému podél původního, které vlastníka nemovitosti více omezuje. Na základě žádné právní skutečnosti nevzniklo. Vlastníci pozemku s tímto vedením nikdy nevyslovili souhlas a k mimořádnému vydržení může dojít až po splnění časového testu, který do data podání žaloby neuběhl.

7. I kdyby bylo věcné břemeno odvozeno od vedení starého před 50 lety zřízeného potrubí, pak nešlo o kanalizační vedení ale o trativod, takže nemohlo nikdy dojít k vydržení služebnosti vedení kanalizace a trativod není z dnešního hlediska možné jako kanalizaci využívat, navíc by rozsah takové služebnosti spočíval pouze v omezení cca 1 metru šíře služebnosti po délce pozemku.

8. Sám žalobce v minulosti uváděl, že má doma septik a před svědky opakovaně prohlásil, že proto nemusí platit za odvod vody do kanalizační přípojky Jeho nemovitosti sousedí s ulicí [Anonymizováno], ve které je veden nový kanalizační řad, do kterého se měly okolní nemovitosti napojit.

9. Jako podmínka vydržení nepostačuje subjektivní přesvědčení držitele o tom, že mu právo mu náleží, ale posuzuje se z hlediska objektivního. Je třeba, aby držitel byl v dobré víře „se zřetelem ke všem okolnostem“, tedy zda při normální opatrnosti, kterou lze na něm požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží. Posouzení tohoto se musí vztahovat i k právnímu důvodu („titulu“), který by mohl mít za následek vznik práva.

10. Ohledně kanalizačního vedení zřízeného patrně před 8 lety, nemohl být žalobce v dobré víře, když využil rozsáhlejší část pozemku ne za účelem údržby, ale ke zřízení nového kanalizačního vedení bez svolení vlastníka, na pozemek vstoupil a využil jej. Od počátku věděl, že mu předmětné právo nesvědčí a že neprávem omezuje vlastnické právo předchůdců žalovaných. Proto nebyla podmínka dobré víry naplněna a nesvědčí žalobci ani v současnosti.

11. Je nezbytné aplikovat také test proporcionality, spočívající v testu vhodnosti, tj. zda institut omezující určité základní právo umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, v testu potřebnosti, tj. v porovnání legislativních prostředků s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod a v testu poměřování, tj. v porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv.

12. Současně je třeba vzít v potaz, zda je zásah do vlastnického práva nezbytný.

13. Žalovaný uvádí, že kanalizační vedení (ve stáří 50 let) „nezbytně potřebuje pro potřeby svého domu č.p. [Anonymizováno] a potřebuje je nezbytně zachovat“, že vedení, k němuž chce služebnost zřídit, bylo kolaudováno spolu s domem v roce 1959. Jednak nešlo o kanalizaci ale pouhý trativod a dům č.p. [Anonymizováno] je postaven na pozemku č. [hodnota], sousedícím s touto ulicí. Navíc by kanalizační přípojka požadovaná žalobcem vedla přes jeho pozemek parc. č. [hodnota], dále přes jeho pozemek parc. č. [Anonymizováno] a přes pozemek žalovaných parc. č. [Anonymizováno] a byla by 3,5x delší než ta, která by mohla ústit do [adresa]. Proto je při aplikaci potřebnosti nutno zhodnotit, že sledovaného cíle je možné dosáhnout i jinak a podstatně méně náročnou cestou.

14. Bude nutno posoudit, zda prospěch oprávněného pozemku natolik převyšuje zájem povinného pozemku na nedotknutelnost vlastnictví, že je nutné, aby takové omezení strpěl a zda věcné břemeno nevyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněného pozemku.

15. Vzhledem k tomu, že vedení kanalizačního potrubí lze vést jinou cestou, neomezující vlastnické právo žalovaných a přes pozemky ve vlastnictví stejného majitele, bude testem proporcionality zjištěn výrazný nepoměr mezi výhodou vedení služebnosti a omezením zatíženého pozemku.

16. V případě vzniku věcného břemene žádají žalovaní o jeho zrušení z důvodu neúměrného zatížení povinného pozemku, který zakládá hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného.

17. Přisvědčením nároku žalobce by došlo ke zjevnému zneužití práva z jeho strany a jeho chování je v rozporu s dobrými mravy. K tomu vedou údaje žalobce, že k jeho domu č.p. [Anonymizováno] vede kanalizační přípojka přes pozemek ve vlastnictví žalovaných, zřízená před více než 50 lety a vyznačená také na geometrickém plánu č. [hodnota]-32/2011, že žalobce kanalizační vedení v dobré víře užívá po dobu delší 10 let a nezbytně je potřebuje zachovat pro potřeby domu č.p. [Anonymizováno], zkolaudovaného s tímto napojením na kanalizaci někdy v roce 1959.

18. Žalobce se však domáhá zřízení služebnosti ke zcela jinému rozsahu kanalizačního vedení než tomu, které bylo podle tvrzení žalobce zkolaudováno spolu s domem v roce 1959, o čemž není žalovaným nic známo, což žalobci nebrání tvrdit, že jde o potrubí 50 let staré, aby dosáhl na lhůtu mimořádného vydržení. Dále uvádí, že užívá kanalizační vedení v dobré víře, ačkoliv ví, že on sám zřídil nové kanalizační vedení zakreslené na geometrickém plánu č. [hodnota]-36/2020 bez souhlasu vlastníka a v rozsahu zatěžujícím pozemek 3 x více, než jak bylo zachyceno na geometrickém plánu č. [hodnota]-32/2011 a tvrdí o něm, že je tu více než 10 let, ačkoliv bylo zřízeno nejdříve před 8 lety.

19. Není ani pravdou, že pro provoz nemovitosti je nutné uvedenou kanalizační přípojku zachovat, neboť se nemovitost může bez problémů napojit na kanalizační řad v [adresa].

20. Žalobce oponoval tvrzení žalovaných, že [adresa] (bratr žalobce a otec původního 1. žalovaného) nepředpokládal zřízení věcného břemene, protože kanalizace je zachycena na geometrickém plánu č. [hodnota]-32/2011, který byl k darovací smlouvě připojen a který doslovně uvádí „Věcné břemeno“ a dále „Druh věcného břemene: právo vstupu a vjezdu na pozemek pro údržbu, provoz a odstraňování poruch kanalizace“. Slovo kanalizace je zde použito proto, že se jednalo o kanalizaci, a ne trativod. Před cca 20 lety byl trativod rekonstruován a přebudován na kanalizaci za souhlasu rodičů a ve spolupráci s bratrem žalobce [jméno FO] a nový geometrický plán z roku 2020 zachycuje tutéž kanalizaci zrekonstruovanou před 20 lety, přičemž šíře je dána předpisy stanovujícími ochranné pásmo. Žalobce sám na širším ochranném pásmu netrvá. Žalovaným musí být také zřejmé, že se nejedná o trubku širokou 3 metry. Dům čp. [Anonymizováno] byl postaven před 50 lety dědečkem [jméno FO], kanalizace vedla z domu přes 50 let. V té době se jednalo skutečně o stoku a trativod skrze septik, později soustavu čistících přepadových jímek. Odvod odpadové vody se prarodiči i rodiči žalobce průběžně několikrát vylepšoval. Nešlo však o nepoužívané staré potrubí ale plnohodnotnou kanalizaci, zrekonstruovanou před 20 lety, kterou je odváděn odpad z domu žalobce do veřejné kanalizace tehdy vybudované obcí. V roce 2011 mělo být v souvislosti s darovací smlouvou zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalobce a k tomu již nedošlo. V minulosti vedl odpad z domu žalobce do jímky, která nebyla vyvážena, ale měla přepad a vedení probíhalo tak jak je znázorněno v geometrickém plánu z roku 2011, vedlo do stoky, která byla v obci a kterou obec úmyslně zamlčela.

21. Žalobce hradí po celou dobu vodné i stočné. [adresa] lety se kanalizace nerekonstruovala, natož aby se prováděl jiný významnější zásah. Žalovaným by mělo být jasné, že připojení existujícího domu s vyvedením kanalizace na jednu stranu do nové kanalizace na straně druhé, je technicky i finančně náročné, neboť k tomu může dojít jen tzv. průrazem pod domem. Pokud se žalovaní hodlají na tomto nákladu finančně podílet, lze uzavřít dohodu, kdy bude stavebním zásahem přepojena kanalizace z domu žalobce na [adresa] a zanikne tak potřeba udržovat dosavadní historicky danou kanalizaci přes jejich pozemek. Nadto by bylo na místě řešit test proporcionality v případě zřízení věcného břemene, ale v případě určení existence vydrženého věcného břemene se tytéž podmínky nezkoumají.

22. Pozemek parc. č. [hodnota] byl rozdělen geometrickým plánem zachycujícím kanalizaci a konstatujícím věcné břemeno. Část pozemku byla darována bratru žalobce, který ji později převedl svému synovi a ten ke konci svého vlastnictví věcné břemeno, resp. oprávněnost vedení kanalizace zpochybnil a místo jakéhokoliv řešení pozemek prodal aktuálním žalovaným, kteří byli o situaci informováni ještě před převodem pozemku a pozemek s vědomím existující kanalizace kupovali. Jejich požadavek na zrušení věcného břemene je tak nedůvodný.

23. Podle § 151n odstavec 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.), věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.

24. Podle § 151o odstavec 1 obč. zák., věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

25. Podle § 151o odstavec 2 obč. zák., smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám.

26. Podle § 1257 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

27. Podle § 1258 o. z., služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

28. Podle § 1260 odstavec 1 věta prvá o. z., služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

29. Podle § 1267 odstavec 1 o. z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

30. Podle § 1089 odstavec 1 o.z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

31. Podle § 1090 odstavec 1 o.z., k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

32. Podle § 1091 odstavec 2 o.z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

33. Podle § 1095 o.z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

34. Podle § 1096 odstavec 1 o.z., nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.

35. Podle § 3036 o.z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

36. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

37. Soud provedl důkaz níže uvedenými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění, a to: - výpisem z centrální evidence obyvatel (čl. 20-21, 129), podle kterého je žalobce strýcem původního 1. žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], jehož otcem je [adresa], bratr žalobce. Rodiči žalobce je [jméno FO] [adresa], jejím otcem, o kterém žalobce hovoří jako o staviteli domu a zřizovateli kanalizačního vedení, byl [jméno FO], narozený v roce 1913. Původní žalovaní jsou manželé a stejně tak i nynější žalovaní (čl. 51-52) - darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 25.4.1995 (čl. 137) darovali manželé [jméno FO] (nar. [adresa] (nar. [adresa] žalobci dům č.p. [Anonymizováno] se st. parc. č. [hodnota] o výměře 455 m2 včetně venkovních úprav, mj. i žumpy, přičemž id. těchto nemovitostí měli manželé [jméno FO] v bezpodílovém spoluvlastnictví a druhá id. byla výlučným vlastnictvím paní [adresa]. Manželé [jméno FO] vlastnili dům s pozemkem na základě dědického rozhodnutí D [Anonymizováno] ze dne 24.7.1984 a kupní a darovací smlouvy ze dne 30.10.1984. V darovací smlouvě ze dne 25.4.1995 bylo v jejich prospěch zřízeno věcné břemeno doživotního a bezplatného bydlení. Podle čl. VI. nevázla na darovaných nemovitostech žádná věcná břemena. - geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-299/2006 ze dne 30.10.2006 (čl. 140) byla vyznačena změna vnějšího obvodu budovy stojící na pozemku parc. č [Anonymizováno] o výměře 465 m2. Na tomto plánu věcné břemeno vedení kanalizační přípojky vytyčeno není. - kolaudačním rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] – stavební úřad, č. j.: výst[Anonymizováno] ze dne 15. 11. 2006 (čl. 142) bylo žalobci povoleno užívání přístavby a stavebních úprav v rodinném domě na pozemku parc. č. [hodnota] za účelem vzniku další bytové jednotky. Stavba byla provedena podle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení a podmínky stanovené e stavebním povolení byly dodrženy. - dne 8.1.2007 (čl. 145) ohlásil žalobce jako vlastník dokončené novostavby Katastrálnímu úřadu, pracoviště [adresa] zápis novostavby rodinného domu na pozemku parc. č. [hodnota], v příloze přikládá geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-299/2006 (viz shora na čl. 140), tedy plán bez znázornění kanalizační přípojky. - geometrickým plánem č. [hodnota]-32/2011 společnosti [právnická osoba] ze dne 21.2.2011 (čl. 8) zanikl pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 662 m2 a byl rozdělen na pozemek parc. č. [Anonymizováno]1 o výměře 444 m2 a na pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 218 m2. Na nově vzniklém pozemku [Anonymizováno] je v geometrickém plánu uvedeno věcné břemeno „právo vstupu a vjezdu na pozemek pro údržbu, provoz a odstraňování poruch kanalizace“. Souřadnicemi je v geometrickém plánu vytyčeno věcné břemeno pro oprávněného: dle listiny. Žádná listina, kterou by bylo věcné břemeno zřízeno, se ve spise nenachází, její neexistenci potvrdil v účastnické výpovědi i žalobce. Šíře vedení kanalizační přípojky podle v geometrického plánu byla 1 metr na jedné a 1,03 metry na druhé straně. Konstatování věcného břemene bez jeho reálného a platného zřízení žádnou služebnost nezaložilo. - darovací smlouvou ze dne 1.8.2011 (čl. 6) darovali [jméno FO] (nar. [adresa] (nar. [adresa] synům [jméno FO] a [Jméno žalobce] pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 662 m2, rozdělený před tím v únoru 2011 geometrickým plánem č. [hodnota]-32/2011 na pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře 444 m2, který se stal vlastnictvím [jméno FO], otce původního 1. žalovaného a na pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 218 m2, který se stal vlastnictvím žalobce, přičemž id. pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 662 m2 měli manželé [jméno FO] ve společném jmění na základě kupní a darovací smlouvy ze dne 30.10.1984 a druhá id. byla výlučným vlastnictvím paní [adresa] na základě dědického rozhodnutí D [Anonymizováno] ze dne 24.7.1984. Podle čl. IV./1.4 neváznou na darovaných nemovitostech žádné právní překážky ani k nim není uplatňováno žádné právo omezující výkon vlastnického práva obdarovaných. - vyjádřením obce [adresa] (čl. 135), že stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] je napojena na kanalizační řád v obci [adresa], přesné datum napojení není známo. Stavební povolení na stavbu „[adresa] – ČOV a dokončení kanalizační sítě“ bylo vydáno dne 12.3.2003, dne 1.10.2003 bylo žalobci vydáno i stavební povolení na přístavbu rodinného domu, v té době nebyl kanalizační řád v obci v provozu. Podle dostupné výkresové dokumentace k domu č.p. [Anonymizováno] z června 2003 byla na SV části domu umístěna stávající žumpa k akumulaci splašků s jejich následným vyvážením. Zahájení zkušebního provozu ČOV proběhlo od 1.1.2005 a bylo skončeno 31.12.2005, 19.3.2006 byla kompletní stavba „[adresa] – ČOV a dokončení kanalizační sítě“ včetně všech stavebních objektů zkolaudována a uvedena do trvalého provozu. Žalobce hradí poplatky za odvod odpadních vod do kanalizace na základě smlouvy ze dne 10.1.2006. Přesný způsob likvidace odpadních vod z domu před připojením na veřejnou kanalizaci není obci znám, na základě dostupných podkladů a místních zvyklostí lze předpokládat likvidaci odvážením odpadních vod ze septiku. Uvedené sdělení odporuje tvrzením žalobce o napojení jeho domu na kanalizaci dříve, než byla v obci kanalizační síť dokončena, naopak obecní kanalizace až do roku 2006 nebyla funkční, tedy ani v době povolení přístavby domu žalobce v roce 2003. - výpisy z LV č. [hodnota] k datu 23.3.2020 (čl. 9), k datu 1.12.2012 (čl. 47) a k datu 15.12.2021 (čl. 49), kde je uveden jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] původní 1. žalovaný [tituly před jménem] [adresa] na základě darovací smlouvy ze dne 4.2.2019, žádná omezení vlastnického práva nebyla zapsána. K datu 16.12.2021 (čl. 50) byla jako vlastník zapsána [právnická osoba] na základě darovací smlouvy ze dne 2.11.2021, žádná omezení vlastnického práva nebyla zapsána. - K datu 17.1.2022 a 1.2.2022 (čl. 29, 38) byli jako vlastníci pozemku parc. č. [Anonymizováno] vedeni žalovaní na základě kupní smlouvy ze dne 3.12.2021 bez zápisu omezení vlastnického práva, pouze se zapsanou poznámkou spornosti pro žalobce: žaloby na určení existence věcného břemene v důsledku vydržení ze dne 1.12.2021. - postup převodu pozemku parc. č. [Anonymizováno] mezi původními žalovanými je zaznamenán v informaci o vkladovém řízení č. V-[Anonymizováno] (čl. 10, 46, 48), pro řízení po záměně účastníků z něj již žádné relevantní závěry neplynou - žalobce je podle seznamu nemovitostí na LV č. [hodnota] (čl. 101) zapsán jako vlastník mj. pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota] jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - podle plánku zachycujícího nemovitosti (čl. 102) pořízeného nahlížením do Katastru nemovitostí nemovitosti ve vlastnictví žalobce parc. č. [hodnota] a č. [Anonymizováno] na sebe navazují, pozemek parc. č. [Anonymizováno] sousedí s pozemkem žalovaných parc. č. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [hodnota] se stavbou domu se nachází na [adresa]. Stávající odvod odpadových vod z domu žalobce tak, jak je zakreslen v geometrickém plánu z roku 2020, vede přes pozemek žalovaných do sítě ústící do [adresa]. - geometrickým plánem [tituly před jménem] [právnická osoba] č. [hodnota]-36/2020 ze dne 4.8.2020 (čl. 16) pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku parc. č. [Anonymizováno] bylo vytýčeno věcné břemeno pro oprávněného: viz smlouva a druhu: viz smlouva, jehož vydržení se žaloba domáhá. Souřadnicemi je v geometrickém plánu vytyčeno věcné břemeno vedení kanalizační přípojky v šíři 3,16 metrů na jedné a 3,24 metry na druhé straně. V e-mailové komunikaci vedené mezi původním 1. žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO] z června 2021 (čl. 100) uvádí [tituly před jménem] [právnická osoba], že podkladem pro geometrický plán byly informace od žalobce a stopy výkopu. Pokud by šlo o výkop starý přes 50 let a před 20 lety rekonstruovaný, pak by po takové době byly stopy výkopu v terénu stále patrné. - výzvou ze dne 13.10.2021 (čl. 12) byl původní 1. žalovaný vyzván k poskytnutí součinnosti k zápisu vydrženého věcného břemene podle aktuálního geometrického plánu č. [hodnota]-36/202, který kanalizační vedení vytyčuje, žalobce je v dobré víře užívá přes 10 let a nezbytně je potřebuje pro potřeby svého domu - e-mailem ze dne 28.6.2021 (čl. 100) se původní 1. žalovaný obrátil na [tituly před jménem] [právnická osoba], zhotovitele geometrického plánu č. [hodnota]-36/2020 s dotazem, na základě čeho bylo v geometrickém plánu věcné břemeno vytýčeno. [tituly před jménem] [právnická osoba] mu odpověděl, že na základě označení majitele pozemku a „stopy“ výkopu, kterou je zásyp a obnažená sonda na kopci. Původní 1. žalovaný sděluje, že o žádném zásypu ani označení majitele pozemku neví, protože majitelem pozemku je on a [tituly před jménem] [právnická osoba] napsal, že zadavatelem byl žalobce, který vše vyznačil a na vrchu byla sonda a znatelný zásyp, dole kolíky. - z e-mailové komunikace mezi právními zástupci žalobce a původních žalovaných bylo zjištěno, že 4.11.2021 (čl. 15) byla původním 1. žalovaným přislíbena reakce na výzvu žalobce k poskytnutí součinnosti k zápisu vydrženého věcného břemene během 14 dnů, prodloužená 24.11.2021 po urgenci ze dne 23.11.2021 (čl. 14) z důvodu onemocnění právní zástupkyně původních žalovaných. Předtím, dne 15.11.2021, byl podán právní zástupkyní původních žalovaných (čl. 10) návrh na zápis vlastnického práva původní 2. žalované místo 1. původního žalovaného ve vkladovém řízení V-[Anonymizováno]. Dne 25.11.2021 (čl. 14) právní zástupkyně původních žalovaných sdělila, že původní žalovaní mají v úmyslu pozemek prodat a žalobce má jednat se zájemci o koupi. Samotná existence geometrického plánu z roku 2011 ještě neosvědčuje dohodu účastníků a ani nekoresponduje s pozdějším geometrickým plánem. Dne 26.11.2021 (čl. 15) požadoval právní zástupce žalobce údaje o kupujících, které mu byly poskytnuty dne 2.12.2021 (čl. 36), tedy den po podání žaloby. Dne 3.12.2021 (čl. 36) sdělil právní zástupce žalobce, že s ohledem na předchozí postup a další prodlevu již byla žaloba podána a vyrozumí o tom i nynější žalovanou, což učinil téhož dne (čl. 35) s dotazem na postoj k této situaci a následně mu bylo právní zástupkyní nynějších žalovaných oznámeno, že převzala jejich zastoupení, ti zvažují další postup. Nynější 2. žalovaná mu oznámila (čl. 35), že kupní smlouva již byla podepsána a svůj postoj žalovaní zvažují. - výslechem žalobce jako účastníka řízení (čl. 147) který uvedl, že dům č.p. [Anonymizováno] byl postaven v 60.tých letech dědou [jméno FO]. Ten jako odpad používal žumpu, která se vyvážela a zároveň tam byl i přepad, kdy kanalizace vedla po betonových skružích přes dvorní trakt na [adresa]. Později v roce 2011 byl dům napojen na kanalizaci na [adresa], ovšem dešťová voda dál vede přes přípojku na [adresa]. V té době ji nešlo připojit rovněž na [adresa] a rovněž se v té době nepočítalo s rozdělením pozemků. Přípojka byla opravena v letech 2006–2007 do podoby uvedené v geometrickém plánu z roku 2020 tak, že vede těsně vedle původní přípojky, asi půl metru od přípojky zakreslené v geometrickém plánu z roku 2011 a je nyní zhotovena z novodorových trubek. Při rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] to otec žalobce nedotáhl do konce a věcné břemeno vedení kanalizace nenechal zapsat. Písemná smlouva o věcném břemeni sepsána nebyla. Dříve se rodina dokázala dohodnout. Asi rok po uzavření darovací smlouvy z roku 2011 byl žalobce v nejistotě, zda bude moci později přípojku na sousedním pozemku užívat. [tituly před jménem] [jméno FO] chtěl informaci, kudy přípojka vede a její konkrétní průběh si pak dokázal sám zjistit. V době vyhotovení geometrického plánu v roce 2020 mezi pozemky nebyl žádný plot, pozemek byl součástí domu. Zákaz vstupu na pozemek žalobce neměl. - výpovědí synovce žalobce, původního žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] (čl. 148), nyní již v postavení svědka nebylo zjištěno nic k okolnostem stavebního výkopu pro kanalizační přípojku či její rekonstrukce. Svědek dům č.p. [Anonymizováno] od dětství navštěvoval, jako dítě však nevnímal, zda se za domem dělo něco ohledně přípojky, jen se mluvilo o tom, že tam vede. [adresa] pamatuje jen vyvážení žumpy. Svědek uvedl, že řešil nesouhlas s vedením přípojky s žalobcem v roce 2020 nebo 2021 asi rok potom, co pozemek získal darem od otce (podle data darovací smlouvy ze dne 4.2.2019 patrně v roce 2020, tj. 9 let poté, co se vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] stal žalobce). - svědek [adresa] (čl. 148), bratr žalobce a současně otec původního žalovaného uvedl, že ví o úpravách na sousedním pozemku, neví však, zda šlo o trativod, přípojku, přepad nebo něco jiného, svůj pozemek nechal žalobce po smrti otce užívat. Svědek se sním nebavil o tom, že vedení přípojky přes tehdejší pozemek svědka mu vadí. Původní septik k domu byl vybudován okolo roku 1955 a někdy v 80. letech se rozšiřoval. Šlo o drenážní trubičky z pálené cihly nebo keramiky. Svědek se spolu s žalobcem ještě před rozdělením pozemku okolo roku 2000 se 2x nebo 3 x účastnil prací a pomáhal mu něco na sporném pozemku kopat, neví však, kdy konkrétně to bylo ani zda šlo o práce na trativodu či přípojce. Odpad byl veden na [adresa]. Svědek neprojevil výslovný nesouhlas s vedením přípojky žalobce přes sporný pozemek, o souhlas s vedením přípojky nebyl požádán.

38. Předmětem tohoto řízení není zřízení věcného břemene, tedy vydání konstitutivního rozhodnutí, ale posouzení, zda takové právo žalobci vzniklo vydržením a soud je má pouze deklarovat. Proto ne všechny námitky žalovaných, které brojí spíše proti možnosti zřízení věcného břemene soudním rozhodnutím (právní zájem na zřízení věcného břemene, proporcionalita mezi výhodou vedení služebnosti a omezením zatíženého pozemku, možnost dosažení sledovaného cíle jiným způsobem..), lze zohlednit. Žalobce se domáhá určení existence věcného břemene s odkazem na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., vzniklého vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva (§ 1260 odstavec 1), právo věcného břemene odpovídající služebnosti inženýrské sítě měl řádně vydržet jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu, ke kterému vede přes pozemek žalovaných parc. č. [Anonymizováno] kanalizační přípojka zřízená před více než 50 lety.

39. K řádnému vydržení musí být držba poctivá, kdy má držitel z přesvědčivého důvodu za to, že mu vykonávané právo náleží (§ 1089 a § 992 odstavec 2 o.z.) a pravá, tedy držitel se nevetřel v držbu svémocně, potajmu nebo lstí, ani se neusiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 o.z.).

40. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] dobrá víra držitele „se zřetelem ke všem okolnostem“ se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. Oprávněná držba se ovšem nemusí nutně opírat o existující právní důvod; postačí, aby tu byl domnělý právní důvod (titulus putativus). Jde tedy o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí.“ 41. Dobrá víra je psychický stav držitele, který se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska, tedy osobního přesvědčení žalobce. Při hodnocení dobré víry je třeba brát v úvahu, zda při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, nemohl mít po celou dobu, kdy měl kanalizační vedení podle svého tvrzení užívat, důvodné pochybnosti o tom, že mu nárokované právo náleží (srov. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 1843/2000). Držitel není vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv (srov. III. ÚS 50/04). 42. „Dobrá víra držitele zaniká okamžikem, kdy se držitel seznámí se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc patří, a na tom nic nemění skutečnost, že držitel bude subjektivně i nadále v dobré víře. Je lhostejné, jakým způsobem bude držitel s takovýmito skutečnostmi seznámen, podstatné je to, že budou takového charakteru, aby byly schopny (při postupu s obvyklou mírou opatrnosti) u každého vyvolat pochybnosti o vlastnictví věci. Dobrá víra zaniká ve chvíli, kdy se držitel od kohokoliv či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Není tedy rozhodné, zda vlastník informující držitele o skutečném vlastnictví svá tvrzení doloží. Postačí, že jeho ingerence je způsobilá u držitele vyvolat pochybnosti o oprávněnosti držby.“ (srov. 22 Cdo 2147/2023 ze dne 28. 2. 2024). Žalobce by musel být v dobré víře vzhledem ke všem právním skutečnostem, jež vedou k nabytí služebnosti, tedy i k existenci smlouvy vázané zákonem na písemnou formu. Nemohl být v dobré víře jako držitel služebnosti jen na základě ústní dohody, i kdyby byl přesvědčen o opaku, a dokonce i tehdy, pokud by služebnost skutečně využíval. Postrádá nejen domnělý nabývací titul, dobrou víru, uplynutí doby potřebné pro vydržení práva služebnosti, ale i neměnnost vedení přípojky po celou dobu jejího užívání.

43. I kdyby byl subjektivně v dobré víře, pak se tak nestalo v dobré víře „se zřetelem ke všem okolnostem“, tedy objektivně. Samotné užívání pozemku držbu věcného práva založit nemohlo. V době, kdy se žalobce po převodu bývalého pozemku parc. č. [hodnota] v roce 2011 měl ujmout držby služebnosti, v té době platný zákon č. 40/1964 Sb. jednoznačně formuloval způsob, jakým lze věcné břemeno nabýt. Oprávněná držba věcného práva k nemovitosti vyjít z ústní dohody vyjít nemohla.

44. Po dobu 10 let od 1.8.2011 do 31.7.2021 by musel žalobce vykonávat právo odpovídající věcnému břemeni v dobré víře a na základě domnělého nabývacího titulu.

45. Pokud byl dům žalobce podle jeho tvrzení s napojením na kanalizaci zkolaudován někdy v roce 1959, pak v roce 1959 účinný zákon č. 141/1950 Sb. v § 168 odstavec 1 upravoval způsoby nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu s odkazem na ustanovení § 111 a násl. o nabývání vlastnictví, tedy smlouvou, ze zákona anebo výrokem soudu. Zákon č. 40/1964 Sb. až do 31.3.1984 zřízení věcného břemene neupravoval, zmíněno byla jen v ust. § 495 odstavec 1 a odstavec 3, podle něhož mohla v té době věcná břemena vznikat jen ze zákona, přecházela s vlastnictvím věci na nabyvatele a omezují vlastníka věci tak, že je povinen něco trpět nebo činit anebo něčeho se zdržet. Do 31.3.1984 však nebyl vydán žádný zákon, použitelný pro daný případ, který by vznik věcného břemene ze zákona výslovně upravoval a jiné způsoby zřízení nebyly umožněny. Opět bylo zřízení věcného břemene upraveno v ust. § 151o odstavec 1 obč. zák. účinného od 1.4.1984, a to mj. písemnou smlouvou a k nabytí takového práva byl nutný vklad do katastru nemovitostí.

46. Žalobce užíval část pozemku parc. č.[Anonymizováno][Anonymizováno] jako vlastník sousedního pozemku parc. č. [Anonymizováno] od roku 2011, kdy se svým bratrem [jméno FO], otcem původního 1. žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] nabyli v roce 2011 od rodičů darem nově vzniklé pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] Poznámka o existenci věcného břemene je jen v geometrických plánech z let 2011 a 2020. V geometrickém plánu z roku 2020 se uvádí pouze „Druh věcného břemene viz smlouva“ a v plánu z roku 2011 je údaj o věcném břemenu ve znění, budícím pochybnosti, zda jím mělo být žalobci skutečně umožněno zřídit a užívat kanalizaci nebo jen oprávnění na sporný pozemek vstupovat a vjíždět na účelem údržby kanalizace, která však jako věcné břemeno nebyla ošetřena nijak a především, aniž by věcné břemeno pro žalobce platně ujednali. Vedení kanalizace je vyznačeno v geometrickém plánu č. [hodnota]-32/2011, kterým zanikl původní pozemek parc. č. [hodnota] a rozdělil se na pozemky parc. č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]. Na nově vzniklém pozemku [Anonymizováno] je věcné břemeno vytyčeno souřadnicemi v šíři 1,03 metry pro oprávněného: dle listiny a druhem věcného břemene má být: „právo vstupu a vjezdu na pozemek pro údržbu, provoz a odstraňování poruch kanalizace“, aniž by existovala listina, kterou by bylo věcné břemeno skutečně zřízeno, jak potvrdil i žalobce. Za věcné břemeno je označeno právo vstupu a vjezdu na pozemek, tedy na pozemek parc. č. [Anonymizováno], a to pro údržbu kanalizace, která je zmíněna pouze jako účel, ke kterému má věcné břemeno vstupu a vjezdu sloužit, nejde o zřízení věcného břemene samotné kanalizace, jejíž oprávnění vést ji přes cizí pozemek nemělo být ujednáno ani podle údaje specifikujícího druh břemene. Věcné břemeno nestačilo v geometrickém plánu jen konstatovat, muselo by být platně zřízeno a že se tak nestalo, bylo možno kdykoli ověřit v katastru nemovitostí, kam nebylo zapsáno. I v čl. 1.

4. Darovací smlouvy dárci prohlašují, že na darovaných nemovitostech není vykonáváno nebo uplatňováno právo omezující výkon vlastnického práva obdarovaných.

47. Žalobce domnělý nabývací titul nemůže odvíjet ani od svých předchůdců, původními vlastníky pozemků žalobce i žalovaných byl v minulosti jeden manželský pár, mající celý pozemek parc. č. [hodnota] ve svém vlastnictví, užívající jej z titulu svého vlastnického práva, ne jako držitel cizí věci. Drží-li věc její vlastník, nelze o vydržecí době uvažovat.

48. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná (§ 130 [Anonymizováno]. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele a uplynutí vydržecí doby 20 let. Nebylo prokázáno, že by žalovaný po dobu alespoň 20 let vykonával držbu práva odpovídajícího služebnosti užívacího práva k nemovité věci.

49. Nebylo zjištěno, zda pod sporným pozemkem vede či vedla kanalizační přípojka, definovaná v § 3, odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích jako "samostatná stavba tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě", tedy podzemní potrubí spojující vnitřní kanalizaci a kanalizační stoku, které odvádí z připojené nemovitosti odpadní vodu a jehož součástí může být i revizní šachta nebo trativod, který je podzemní stavbou, sloužící k odvádění nebo vsakování dešťové nebo znečištěné povrchové vody, a to např. i ze septiku, používaný např. tam, kde odpadní vodu není možné odvádět do kanalizace vzhledem k její absenci. Ani slyšení svědkové si nebyli jisti, zda šlo o kanalizační přípojku nebo o trativod, podle Obce [adresa] mělo jít o trativod. Ze sdělení obce bylo zjištěno, že dům č.p. [Anonymizováno] je napojen na kanalizační řád, přičemž stavba kanalizační sítě byla dokončena, zkolaudována a uvedena do trvalého provozu až v roce 2006, tedy v roce, od kterého hradí žalobce poplatky za odvod odpadních vod a lze předpokládat, do té doby byla likvidace odpadních vod prováděna vyvážením septiku, tedy trativodem. V době vydání stavebního povolení na přístavbu rodinného domu žalobce dne 1.10.2003 kanalizační řád v obci ještě v provozu nebyl a k domu žalobce byla v té době umístěna stávající žumpa s následným vyvážením splašků ze septiku. I kdyby nebylo ze sdělení Obce [adresa] zjištěno, že šlo o trativod, zůstává skutečností, že od dokončení kanalizační sítě v roce 2006 do podání žaloby ani od zahájení jejího zkušebního provozu v roce 2005 do podání žaloby doba 20 let neuplynula.

50. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] je jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele i poměr plochy koupeného, v tomto případě k vedení kanalizace užívaného pozemku, kdy šíře vedené kanalizace se v roce 2020 téměř ztrojnásobila oproti té, která byla vyznačena v roce 2011. Zda kanalizace probíhala 10 či více let ve stejných hranicích tak, jak byly stanoveny v geometrickém plánu z roku 2020, nebylo zjištěno.

51. Žalobce se domáhá zřízení služebnosti v jiném rozsahu, než mělo být kanalizační vedení podle jeho tvrzení zkolaudováno v roce 1959. Jestliže podle jeho slov přípojce vybudované před více než 50 lety odpovídá ta, která byla vyznačena na geometrickém plánu č. [hodnota]-32/2011, pak tomu neodpovídá kanalizační vedení zakreslené na geometrickém plánu č. [hodnota]-36/2020, který by měl být součástí rozsudku. Není možné žalobu částečně zamítnout co do přebývajícího rozsahu a vyžadují-li jiné právní předpisy zohlednění ochranného pásma, nelze původní vedení odpadu rozšířit jen proto, aby jim bylo vyhověno bez toho, aby bylo vedení v požadovaném rozsahu užíváno. I kdyby tedy bylo možno přisvědčit tvrzení žalobce o vydržení práva věcného břemene výkonem práva od roku 2011, pak by mohlo jít pouze o rozsah uvedený v geometrickém plánu z roku 2011, bez další výměry vymezující ochranné pásmo, vyžadované zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Uživatel pozemku v menším rozsahu nemůže vydržet právo služebnosti ve větším rozsahu jen proto, že zákon požaduje vymezení ochranného pásma v blízkosti kanalizace. A protože je dodržení ochranného pásma zákonem vyžadováno, ani případné vydržení věcného břemene v rozsahu uvedeném v geometrickém plánu z roku 2011 by nemělo pro žalobce žádný praktický význam.

52. Kromě toho má přípojka vést přes nezanedbatelnou část pozemku, což by mohlo v budoucnu znemožnit případnou výstavbu na pozemku, což se zde však poznamenává jen na okraj, protože předmětem tohoto sporu není zřízení věcného břemene, ale deklarace jeho existence.

53. Lze tedy uzavřít, že hned z několika různých důvodu nemohl žalobce právo věcného břemene vydržet řádně ani mimořádně.

54. Řádně pro absenci dobré víry se zřetelem ke všem okolnostem, mezi které patří i domnělý právní důvod, že mu svědčí právní titul držby. Žalobce sám připustil pochyby o možnosti užívat přípojku vedenou přes pozemek žalovaných asi rok poté, co pozemek získal, tedy přibližně v roce 2012 a pro absenci putativního nabývacího titulu nebyla držba poctivá. Nebyla splněna doba 10 let potřebná k vydržení, protože od roku 2011, kdy žalobce pozemek parc. č. 806/2 nabyl, do roku 2020, kdy s ním původní žalovaný řešil nesouhlas s vedením přípojky, uplynulo jen 9 let a do roku 2012, kdy žalobce začal mít pochyby o oprávněnosti vedení přípojky, jen rok jeden.

55. Údaj o právu vstupu a vjezdu na pozemek pro údržbu, provoz a odstraňování poruch kanalizace v geometrickém plánu z roku 2011 se neopírá o písemnou smlouvu a věcným břemenem nemělo být vedení kanalizace, ale jen právo vstupu a vjezdu na pozemek parc. č. 806/1 za účelem údržby kanalizace zmíněné jen jako důvod, pro který lze na sporný pozemek vstoupit aniž by oprávnění vedení kanalizace bylo platně ujednáno a služebnost kanalizace má být podle žaloby vedena v jiné šíři, než jak měla být užívána v roce 2011 a na místě nekorespondujícím s jejím vytyčením v roce 2011, podle žalobce asi půl metru vedle kanalizace vyznačené v roce 2011.

56. Mimořádnému vydržení věcného břemene brání absence doby potřebné pro vydržení. Po dobu dostatečnou k mimořádnému vydržení přípojku neužíval, 20 let od darovací smlouvy ze dne 1.8.2011 dosud neuplynulo a opět platí to, že žalobce se domáhá zřízení služebnosti kanalizace na jiném místě i v jiné šíři než byla vyznačena v roce 2011.

57. Na těchto závěrech by se nemohlo nic změnit ani tehdy, pokud by v průběhu řízení nedošlo ke změně vlastnických vztahů ke spornému pozemku ani provedení navrženého výslechu matky žalobce a [tituly před jménem] [jméno FO] a s ohledem na údaje sdělené žalobcem při jeho účastnické výpovědi by bylo nadbytečné i poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a provedení dalších případných důkazů.

58. Pokud neexistuje pravomocné rozhodnutí deklarující existenci věcného břemene žalobce, nelze v tomto řízení o jeho zrušení z důvodu neúměrného omezení vlastnického práva podle § 1299 odstavec 2 o.z. rozhodovat.

59. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 občanského soudního řádu. Žalobce je povinen úspěšným žalovaným ve jejich společný a nerozdílný prospěch nahradit náklady právního zastoupení ve výši 26.647,80 Kč. Z toho 6.200 Kč představuje náhradu za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 1, odstavec 3 písmeno a) a odstavec 4 písmeno b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení a vyjádření ze dne 14.12.2022. Výše nákladů na zastoupení každého z žalovaných 6.200 Kč za tyto dva úkony právní pomoci poskytnuté do 31.12.2024 se upravuje podle § 12 odstavec 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., protože jde o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, kdy náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy o částku 1.240 Kč, náklady každého z žalovaných do 31.12.2024 představují 4.960 Kč a náklady obou do 31.12.2024 celkem 9.920 Kč. Částka 5.620 Kč náleží za jeden úkon právní pomoci dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 1, odstavec 3 písmeno a) a odstavec 4 písmeno a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025 za účast na jednání dne 28.1.2025. Výše nákladů na zastoupení každého z žalovaných 5.620 Kč za tento jeden úkon právní pomoci poskytnuté od 1.1.2025 se upravuje podle § 12 odstavec 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.1.2025, protože jde o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, kdy náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy o částku 1.124 Kč, náklady jednoho z žalovaných od 1.1.2025 představují 5.620 Kč a druhého z žalovaných 4.496 Kč, náklady obou od 1.1.2025 celkem 10.116 Kč. Žalovaným náleží náhrada 600 Kč za dva paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení a vyjádření ze dne 14.12.2022 a náhrada 450 Kč za jeden paušál za účast na jednání dne 28.1.2025 dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025. Náhrada cestovních nákladů právního zástupce žalovaných k jednání dne 28.1.2025 z [adresa] a zpět představuje částku 937 Kč (při cestě dlouhé celkem 118 km, zjištěné průměrné spotřebě nafty 5,9 l/100 km, její ceně 34,70 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl č. 475/2024 Sb. paušálu 5,80 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky). Podle § 14a advokátního tarifu náleží žalovaným 21 % DPH z částky 22.023 Kč (9.920+10.116+600+450+937), tedy 4.624,80 Kč.

60. Soud nerozhodoval o nákladech, které účastníkům vznikly v souvislosti s účastí jejich a právní zástupkyně na mediačním řízení, neboť nejsou nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením. Podle názoru vyjádřeného Ústavním soudem ČR v nálezu č.j. IV. ÚS 3658/17 ze dne 3.4.2018 „v případě zahájení mediace se řízení před soudem přerušuje. Na řízení o mediaci se ani subsidiárně nevztahuje občanský soudní řád. Nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně.“ 61. Celkovou výši nákladů vzniklých žalovaným 26.647,80 Kč je žalobce povinen zaplatit ve prospěch společný a nerozdílný k rukám jejich zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

62. Žalovaní složili zálohu 6.000 Kč na náklady svědečného, slyšení svědkové svědeční nežádali, proto bude žalovaným v plné výši vráceno.

Poučení