8 C 28/2019-162

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Tamary Karáskové a přísedících Mgr. Renaty Machové a Josefa Mrkose ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený opatrovnicí [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje vedlejšího účastníka] o odškodnění pracovního úrazu, ve znění opravného usnesení č.j. 8 C 28/2019-161 ze dne 22.8.2022 takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 317 375 Kč sestávající z bolestného ve výši 317 375 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 000 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 317 375 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení vr výši 196 471,58 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 13 174 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet číslo: [číslo], [variabilní symbol].

IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice - Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady státu ve výši 16 744 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet číslo: [číslo], [variabilní symbol].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal náhrady za bolestné a ztížení společenského uplatnění ve výši 840 625 Kč, po prvním rozšíření žaloby požadoval celkem částku 990 625 Kč, sestávající z bolestného 190 625 Kč a náhrady škody za ztížení společenské uplatnění ve výši 650 000 Kč, kdy vycházel z lékařského posudku MUDr. [jméno] [příjmení], který ztížení společenského uplatnění stanovil hodnotou 5 200 bodů. Žalobce tvrdil, že pracoval u žalované jako zedník. Dne [datum] utrpěl pracovní úraz při kácení stromu borovice v areálu firmy. Jednalo se o abnormálně nakloněný strom. Žalovaná odškodnila žalobci pracovní úraz pouze ve výši 50%. Požadoval zákonné úroky z prodlení ode dne podání žaloby. Žalobce je osobou omezenou ve svéprávnosti, podání žaloby bylo schváleno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací].

2. Svůj nárok upřesnil žalobce po vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví tak, že navrhuje změnu žaloby, kdy požaduje po žalované uhradit 1 317 375 Kč, když má za to, že je namístě zjištěnou hodnotu navýšit o 50% i u ztížení společenského uplatnění s ohledem na skutečnost, že žalobcův zdravotní stav se po úrazu stále zhoršuje. Uvedená částka sestává z náhrady škody na bolestném ve výši 317 375 Kč odpovídající hodnotě 2032 bodů (250 Kč za 1 bod), tedy celkem 508 000 Kč, sníženo o částku již na bolestném ze strany žalované vyplacenou ve výši 190 625 Kč, a náhradu škody za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 000 000 Kč odpovídající hodnotě [číslo] bodů (250 Kč za 1 bod), celkem 1 500 000 Kč, sníženo o částku již vyplacenou na ztížení společenského uplatnění ve výši 500 000 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce nepoužil při práci prostředky osobního zajištění, byl upozorněn na nutnost jejich použití, na které byl prokazatelně proškolen. Již v roce [rok] byl žalobci uložen postih za stejné provinění. Žalovaná riziko nepodcenila a žalobci uložila pouze upevnit z žebříku lano ke kmeni stromu. Žalobce již odškodnila ve výši 50 %. 4. [ulice] účastník (dále též jen„ pojišťovna“) navrhl žalobu zamítnout. Nesouhlasil s bodovým ohodnocením, když má za to, že bylo nesprávně ohodnocení [číslo] body, správné hodnocení je 4000 bodů. Položka [číslo] omezení pohyblivosti kyčelního kloubu lehkého stupně je mylně započtena dvakrát, když omezení pohyblivosti kyčelního kloubu je již kalkulováno v položce [číslo] poúrazová hemiparéza, proto byla tato položka 1x vypuštěna. Dále byla vypuštěna položka [anonymizováno] omezení pohyblivosti ramenního kloubu středního stupně, když tato opět byla již hodnocena v položce [číslo] na pravé straně těla. Hodnocení ztráty společenského uplatnění bylo tedy hodnoceno: 1.8 poúrazový psychosyndrom 2000 bodů, [číslo] poúrazová hemiparéza pravé strany těla [číslo] bodů, [číslo] omezení pohyblivosti kyčelního kloubu na levé straně lehkého stupně 800 bodů, celkem tedy 4000 bodů. Vznesl při jednání dne [datum] námitku promlčení uplatněného nároku, neboť mohlo být hodnoceno krátce po úrazu, např. 4-5 měsíců, neboť vzniklo samotným úrazem, požadavek byl předložen později, ale ve lhůtě, proto částku vyplatili. Nyní je nutno promlčení posuzovat podle data podání žaloby. Krácení požadavku o 50 % bylo provedeno z důvodu spoluzavinění úrazu žalobcem. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti:

5. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník: [jméno] [příjmení]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

6. Ze záznamu o úrazu bylo zjištěno, že k úrazu došlo ve venkovním areálu zaměstnavatele při ořezávání a kácení stromu v [údaj o čase] hodin dne [datum]. V záznamu je popsáno, že v [údaj o čase] hodin se zaměstnanci žalované, žalobce a pan [příjmení], dostavili do kanceláře vedoucího zaměstnance pana [celé jméno svědka], kde jim byla přidělena naplánovaná práce – pokácení stromu borovice. Jednalo se o abnormálně nakloněný strom a v případě samovolného pádu hrozilo nebezpeční škody. Pracovní postup byl ústně dohodnut předem a při přidělení práce vedoucí zaměstnanec opětovně připomenul hlavní zásady BOZP při této činnosti. Zaměstnanci měli provést částečné ořezání větví, aby bylo možno přivázat jistící lano v koruně stromu a strom se měl uříznout u země. Vzali si malou a velkou ruční pilku a hliníkový žebřík, dlouhý cca [anonymizováno] metru. Oba zaměstnanci měli pracovat i jako lešenáři a speciální školení pro práci ve výškách absolvovali v listopadu [rok] v [anonymizována dvě slova] [obec] Pan [anonymizováno] s sebou chtěl vzít ochranné jistící pásy, žalobce uváděl, že je zatím nepotřebují. Žebřík vysunuli do plné výšky a ořezali ze země spodní větve. Po té žalobce vylezl na žebřík do výšky asi 7 metrů, uvázal lano na špici stromu, po té naříznul kmen špice stromu. Před doříznutím na něj měl pan [příjmení] volat, aby slezl dolů, že už to ulomí, žalobce však pokračoval. Špice stromu se však při dořezávání ulomila, padla na zem, strom se rozkmital a žalobce ztratil stabilitu, a protože nebyl ničím jištěný, spadl na zem, na záda. Pád slyšeli dva pracovníci [anonymizováno] [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], běželi k žalobci, asi za 4 minuty přijela rychlá záchranná služba. Záznam o úrazu podepsal pan [příjmení], pan [celé jméno svědka], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako zástupce zaměstnanců pro BOZP a [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ředitel.

7. Ze zprávy Policie ČR ze dne [datum] vyplývá, že na úrazu žalobce nebylo shledáno cizí zavinění.

8. Z upozornění na opakované nedodržování BOZP ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl upozorněn na hrubé porušení předpisů bezpečnosti práce, kdy se pohyboval ve výškách a při tom nebyl zajištěn. Jednalo se o opakované upozornění.

9. Ze sdělení ohledně školení lešenářů [anonymizována dvě slova] [obec] soud zjistil, že školení probíhalo podle připojené osnovy, podle níž byli zaměstnanci seznámeni mimo jiné s vybranými částmi nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky; školení se netýkalo prací spočívajících v kácení stromů. Ze záznamu o školení BOZP ze dne [datum] vyplývá, že došlo k ověření získaných znalostí pohovorem, žalobce a pan [příjmení] [příjmení] toto oba podepsali, školitel byl pan [celé jméno svědka]. Ze zápisu o školení zaměstnanců stavební údržby o BOZP při práci na pracovištích s nebezpečím pádů z výšky nebo hloubky podle nařízení vlády číslo 362/2005 Sb., je zřejmé, že toto proběhlo [datum], školil opět pan [celé jméno svědka] na prezenční listině je podepsán žalobce i pan [příjmení]. V bodu 2 osnovy je uvedeno, že při práci ve výškách nad 1,5 metru, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah zajištěných ochranou konstrukcí a na žebřících ve výšce nad 5 metrů, jsou povinni použít osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.

10. Ze spisu Policie ČR [anonymizováno] [číslo] včetně fotografií soud zjistil, že borovice byla ve výšce cca 8,5 m od země uříznuta, ve vzdálenosti 90 cm od řezu bylo kolem kmenu koruny uvázáno lano o délce 20 m. Lano bylo roztaženo po travnatém povrchu. Pod kmenem leželo několik uříznutých větví různé délky a průměru. Dále se nacházela v místě přívodní šňůra černé barvy, žebřík trojdílný hliníkový, se dvěma roztaženými díly. Dle údajů na štítku byla jeho celková délka 7,8 m. Ve vzdálenosti 1 m od stromu byli pracovní boty, 7 m od kmene se u vzrostlé [anonymizováno] nacházela položená elektrická pila zn. [anonymizováno]. Elektrická pila je vidět i na fotografiích. Z těch dále vyplývá, že strom je nakloněn nad drobnou stavbu (přístřešek či kůlnu), jedná se o strom s mnoha dlouhými větvemi.

11. Pan [anonymizováno], jakožto jediný očitý svědek události, již nemohl být před soudem vyslechnut, neboť v roce [rok] zemřel.

12. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že v den, kdy se na postupu domlouvali, strom obhlédli, zkontrolovali nebezpečí a podívali se, kam je strom nakloněný. Měli si vzít žebřík, strom uvázat a dole jej uříznout směrovým řezem. Jak se tam měl opřít žebřík, neřešili. Pouze to, že se měl pokládat z opačné strany, než na kterou byl strom nakloněn. Byl nakloněný asi o 30 stupňů, asi dva metry od země větve nebyly. Zaměstnanci měli ještě jedno nebo dvě patra odříznout. Bylo logické, že by větve odřezávali ze žebříku, měli ruční pily. Rovněž dole se měl strom uříznout ruční pilou. Dole byl tam silný, asi 40 cm, vysoký byl osm až deset metrů. Kácení stromu byla běžná činnost. Nebylo stanoveno, zda měli nejdříve odřezat větve, či uvázat lano. Pan [anonymizováno] byl fajn člověk, měl pouze vadu řeči, lidé, kteří ho slyšeli poprvé, měli problém mu porozumět.

13. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] bylo zjištěno, pracuje u žalovaného ve spalovně, samotný pád neviděl, slyšel rachot, zvuky a žalobce viděl ležet na zemi. Pan [anonymizováno] se o události ani následně bavit nechtěl. Žalobce a pan [příjmení] prováděli pouze ořezávání větví, neví o tom, že by káceli stromy, leda malé, ořezávali pouze haluze. [příjmení] stromy nekáceli, on s nimi nepracoval. Předmětná borovice byla středně velká.

14. Z výpovědi opatrovnice žalobce a jejích vyjádření v průběhu řízení (manželky žalobce), bylo zjištěno, že žalobce již před úrazem trpěl cukrovkou a vysokým tlakem, oboje se výrazně zhoršilo v důsledku toho, že nyní nemá žalobce dostatek pohybu, dříve vážil [hmotnost], nyní má [hmotnost]. Na cukrovku bral před úrazem pouze léky a udržoval se vhodným pohybem a stravou, nyní mu píchá inzulín. Býval hodně aktivní, jezdil na kole i 100 km, pomáhal známým, pracoval kolem domu, měl činky, posiloval. Nyní se opatrovnici přimět jej k pohybu nedaří. Před úrazem pomáhal mamince, která žila sama a zemřela až v loňském roce. Chůze žalobce je špatná, ona mu pomáhá se postavit, s oblékáním. Zhoršují se jeho duševní schopnosti, s předchozí soudkyní ještě komunikoval. Dříve něco málo spočítal, nyní již ne. Pobíral invalidní důchod, vznikl mu nárok na důchod starobní. Ona chodí do práce, ráno si jej odvezou do stacionáře centra [obec], cestou z práce si jej ona vyzvedne a pečuje o něj sama po zbytek dne. Syn žije v [obec] a dcera v [země]. Využila i odlehčující pobyt. Nyní řeší problém, neboť žalobce může do stacionáře docházet pouze do svých 65 let, což nastane v květnu [rok], zatímco ona půjde do důchodu až v červnu [rok]. Požádá o výjimku. Pan [anonymizováno] byl po obrně, velmi špatně mluvil, vypovídal za něj vedoucí.

15. Z přílohy k hodnocení bolestného bylo zjištěno, že MUDr. [obec] [anonymizováno], lékař chirurgického oddělení [nemocnice] [anonymizována dvě slova] ohodnotil dne [datum] bolestné [číslo] body. Z hodnocení ztížení společenského uplatnění ze dne [datum] vyplývá, že MUDr. [jméno] [příjmení], praktický lékař, ohodnotil toto [číslo] body.

16. Z informací o vyplacení pojistného plnění ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] pojišťovnou (právním předchůdcem vedlejšího účastníka) bylo žalobci vyplaceno 190 625 Kč představující bolestné (po odečtení 50 % za spoluvinu), a 500 000 Kč, kdy bodové ohodnocení ZSÚ bylo revizním lékařem stanoveno na [číslo] bodů a za spoluvinu bylo opět odečteno 50 %.

17. Znaleckým posudkem znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, hygiena práce, [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] bylo prokázáno, že hodnota bolestného činí 1 355 bodů, znalkyně navýšila s ohledem na náročný způsob léčby vzniklé škody na zdraví celkový počet o 50 %, tedy na 2 032 bodů. Oproti původnímu posudku některé položky znalkyně ohodnotila vyšším počtem bodů s tím, že se jedná o tak závažná poranění z hlediska vzniklé bolesti, že to bylo promítnuto do výše bolestného, přičemž se uplatnilo i odlišné bodové ohodnocení položek ve vyhlášce [číslo] Sb. a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., markantní zejména u zlomenin výběžků bederních obratlů, u dalších pak jen drobné rozdíly. Z důvodu potřeby náročné léčby bylo v souladu s podmínkami nařízení vlády č. 276/2015 Sb. bolestné zvýšeno o 50%. Co do hodnocení ztížení společenského uplatnění pak znalkyně dospěla ke stejnému bodovému ohodnocení (4 000 bodů). Stav žalobce progreduje.

18. Výslech znalkyně účastníci nenavrhovali. [ulice] účastník však rozporoval jeho závěry otázce hodnocení bolestného. Uvedl, že znalkyně dala v hodnocení bolestného navíc položku [anonymizováno] (těžký otřes mozku), byť tato položka je již samou svou podstatou zakomponována v položkách [anonymizováno] a [číslo], dále namítal, že u zlomenin obratlů měla být položka [číslo] hodnocena pouze 1x za 30 bodů a další již podle položky [číslo] (10 bodů), namísto 150 bodů tedy mělo být hodnoceno 70 bodů. [ulice] účastník dále kladl otázku, zda může dojít k lateraci plic, aniž by došlo ke kontuzi, kdy má za to, že položka 8.3 je již zahrnuta v položce [číslo]. Dále vedlejší účastník požadoval vyjasnění, jak dlouho trvala umělá plicní ventilace, a vyslovil názor, že UPV v délce 7 dní a krátkodobý tracheobronchitis oproti jiným případům není náročný způsob léčení, který by se měl podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) navyšovat o 50%, a to ještě u všech položek. Tento by byl dle pojišťovny odůvodnitelný navyšovat pouze podle písm. a) tohoto ustanovení jako například středně těžké komplikace, a to ještě pouze u položek (orgánů dle vyhlášky), kterých se to týká. Například UPV či tracheobronchitis neměly vliv u kontuze sleziny, operační rány při operací pánve, u mnohočetného poranění pánve, zlomenin žeber, otřesu mozku apod. Toto navýšení se má uvádět pouze u položek, které se k tomuto vztahují, tak jak se to běžně hodnotí ve znaleckých posudcích a navyšuje pouze u některých položek, kterých se to týká.

19. V návaznosti na námitky vedlejšího účastníka znalkyně své závěry doplnila (doplnění posudku [číslo]), kdy dle názoru soudu jednoznačně obhájila použité bodové ohodnocení. Znalkyně uvedla, že u žalobce došlo jak k těžkému otřesu mozku (položka 6.2), tak k subarachnoidálnímu krvácení a zhmoždění mozku temporálně a zřejmě i k poranění mozku v jiných částech; použití bodového ohodnocení jak podle položky 6.2, tak 6.7 a [číslo] neznamená duplicitní hodnocení téhož, ale zhodnocení těžšího (vícečetného) poranění mozku. Pokud jde o námitky stran bodového ohodnocení poranění zlomenin výběžků, znalkyně doplnila, že se jednalo o zlomeniny výběžků obratlů, kdy u obratle [anonymizováno] došlo ke zlomenině příčného výběžku vpravo (30 bodů dle [číslo]) i vlevo (10 bodů dle [číslo], neboť se jednalo o další zlomený výběžek téhož obratle), další ohodnocené zlomeniny se týkaly vždy výběžků jiných obratlů ([anonymizováno]), přičemž tyto se nehodnotí jako vícečetné zlomeniny žeber – vzniklá poškození obratlových výběžků jsou závažnější, z důvodu stavby i funkce obratlů a páteře jako celku a možných dopadů zlomenin obratlových výběžku na bolesti zad a motorickou funkci končetin; sníženým počtem bodů ([číslo]) se hodnotí toliko zlomeniny na témže obratli. Ohledně plic použila znalkyně položky [číslo] (kontuze plic jednostranná) i [číslo] (laterace plic jednostranná), uvedla, že může dojít k lateraci plic aniž by došlo k její kontuzi. Umělá plicní ventilace trvala od [anonymizováno] do [datum] a od [číslo] do [datum] pro akutní ventilační selhání, žalobce byl opakovaně intubován a extubován. [příjmení] i specifickou nemocniční nákazu vzniklou v nemocničním prostředí v souvislosti s prováděnými diagnostickými nebo léčebnými výkony, jedná se o bakterii odolnou na antibiotika. Způsob léčby byl středně závažný až závažný, jedná se o polytrauma s poškozením mozku, který je vysoce citlivý na jakoukoliv hypoxii. Jelikož náročný způsob léčby se týkal celkového poškození zdraví žalobce, navýšila znalkyně o 50 %, celkový počet bodů (nikoliv jen některé body). Co do bodového hodnocení ztížení společenského uplatnění ([číslo] bodů) pak znalkyně připomněla, že v tomto výše újmy ani nebyla zpochybňována,„ pouze“ byla pojišťovnou ponížena o tvrzenou spoluúčast žalobce.

20. Výslech znalkyně účastníci nenavrhovali a soud jej vzhledem k obsahu a kvalitě posudku, vč. jeho doplnění rovněž považoval za nadbytečný. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

21. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce vykonával u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] práci zedníka a že dne [datum] došlo k úrazu žalobce při kácení stromu v areálu žalobkyně. K ukončení pracovního poměru došlo dohodou ke dni [datum]. Žalobce pracoval na pozici zedník na stavební údržbě. V roce [rok] mu byla udělena výtka pro porušení předpisů bezpečnosti práce, kdy se měl pohybovat při provádění malířských prací ve výškách po konstrukci potrubí a přitom nebyl zajištěn. [ulice] účastník (pojišťovna) vyplatila v rámci odškodnění žalobci částku 190 625 Kč představující bolestné a částku 500 000 Kč za ztížení společenského uplatnění, kdy vycházela z toho, že je namístě snížit obě položky o 50 % z důvodu spoluzavinění úrazu žalobcem.

22. Soud má za prokázané, že předmětný úraz, k němuž došlo dne [datum], žalobce utrpěl v souvislosti s výkonem práce u žalovaného. Byla nutná léčba žalobce, který si nese trvalé následky na zdraví, tak jak je popsáno ve znaleckém posudku MUDr. [celé jméno znalkyně]. Žalobce byl před úrazem aktivní, sportoval, pracoval kolem domu, staral se o svoji matku. Zdravotní potíže spojené s vyšším tlakem a cukrovkou řešil i vhodným stravováním a dostatkem pohybu. V důsledku úrazu a s tím souvisejícím minimálním pohybem se jeho zdravotní stav zhoršil i po této stránce (tlak, cukrovka), úraz měl dopad i na psychické zdraví, které se nadále zhoršuje (nekomunikuje, nic již nespočítá).

23. Listinné důkazy popisují z větší části ty okolnosti, na kterých se účastníci shodnou (viz výše).

24. Pokud jde o záznam o úrazu, ten soud hodnotí s přihlédnutím k tomu, že jeho sepis byl v režii žalovaného, respektive jeho odpovědných zástupců. Záznam evidentně vyznívá tak, aby bylo zřejmé, že ze strany zaměstnavatele nedošlo k žádným pochybením. Nelze však pominout, že se ke sledu událostí (nejen k úrazu jako takovému, ale především též k pokynům k provedení práce) nemohl vyjádřit žalobce (záznam o úrazu dne [datum] nepodepsal, a to ani dodatečně – např. s dohodou o ukončení pracovního poměru, kterou dne [datum] podepsal). Pan [anonymizováno], jediný očitý svědek události, sice obsah záznamu svým podpisem stvrdil, nicméně soud nemá pochyb o tom, že byl po události otřesen, navíc trpěl vadou řeči.

25. Výpověď svědka [celé jméno svědka] je pak dle názoru soudu nutno posuzovat se zohledněním té skutečnosti, že jako zaměstnanec odpovědný za bezpečnost práce se zjevně snažil vypovídat tak, aby nevyplynulo žádné jeho pochybení. Nelze přitom pominout, že jeho tvrzení jsou v rozporu s jinými provedenými důkazy, konkrétně jeho tvrzení o tom, že pracovníci měli používat pouze ruční pily, je v rozporu se skutečností, kterou má soud za prokázanou z fotografií a zprávy Policie ČR, totiž že se na místě úrazu nacházela elektrická pila i přívodní kabel. Ani svědkem uvedený popis způsobu, jak měl být strom pokácen, se nejeví jako logický. Pan [celé jméno svědka] uváděl, že ze žebříku mělo být na strom uvázáno pouze lano, měly být ořezány pouze spodní větve ve výšce 2 metry a výše a následně se měl strom (o průměru 40 cm!) uříznout ruční pilou. Žebřík pro uvázání lana se měl na strom opřít z opačně strany, než na kterou byl nakloněn. Lano mělo udělat páku na strom. Takovýto pokyn zaměstnavatele pokládá soud vzhledem k abnormálně nakloněnému stromu za nejasný, není zřejmé, jak lze opřít žebřík o strom s větvemi, aniž by tyto byly předem uříznuty, není pravdou, že pracovníci neměli použít elektrickou pilu (neodpovídá to zjištěním PČR na místě úrazu). Dále si nelze dost dobře představit, že jeden pracovník bude lanem směřovat pád stromu a druhý jej ruční pilou u země uřízne. Svědeckou výpověď [celé jméno svědka] tak soud shledal nevěrohodnou.

26. Naopak svědecká výpověď svědka [celé jméno svědka] je věrohodná, byť neviděl samotnou událost, přímo se jej však netýkala a nemá důvod svoji výpověď jakkoliv upravovat. [jméno] uvedl, že žalobce a pan [příjmení] káceli spíše menší stromy a spíše pouze ořezávali větve. Zkušenost s takovýmto specifickým kácením tedy neměli.

27. Školení lešenářů [anonymizována dvě slova] [obec], které žalobce absolvoval, se netýkalo prací spočívajících v kácení stromu. [příjmení] byl značně (abnormálně) nakloněn, a to nad drobnou stavbu (přístřešek či kůlnu).

28. Závěry znaleckého posudku má soud za správné, znalkyně vše řádně odůvodnila a odpověděla i otázky, na které poukazoval vedlejší účastník. Znalkyně jasně a srozumitelně vysvětlila, jakým způsobem ke svým závěrům došla, jednoznačně obhájila své závěry stran bodového ohodnocení, logicky vysvětlila též dílčí rozdíly oproti dříve provedeným hodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění provedené MUDr. [anonymizováno] a MUDr. [příjmení] (pro stručnost v tomto soud na tomto místě v podrobnostech odkazuje na závěr znaleckého posudku uvedený ke 4. otázce znaleckého úkolu a doplnění znaleckého posudku).

29. Lze shrnout, že soud má za prokázané, že žalobce dne [datum] utrpěl zranění s trvalými následky, a to při plnění úkolů uložených mu jeho zaměstnavatelem (žalovanou). Žalobce při uložené práci nepoužil ochranné prostředky, nicméně nebyl k takové práci proškolen (žalobcem absolvovaná školení o bezpečnosti práce se kácení stromů netýkala), kácení stromu, nadto abnormálně nakloněného, ani nebylo náplní sjednané práce (žalobce pro žalovanou pracoval jako zedník, stavební údržbář). Žalobci předmětným úrazem vznikla újma ve výši, kterou má soud za prokázanou v rozsahu počtu bodů, k jakému dospěla znalkyně, tj. bolestné 5 200 bodů a ztížení společenského uplatnění 4 000 bodů. Žalobci byla dosud poskytnuta toliko částečná náhrada této újmy v rozsahu 190 625 Kč na bolestném a 500 000 Kč za ztížení společenského uplatnění. Po hmotněprávní stránce posoudil soud věc následovně:

30. Podle ust. § 269 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném k datu pracovního úrazu ze dne [datum] (dále jen„ ZP“) zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav.

31. Podle ust. § 270 ZP prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí. Podle § 369 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.

32. Podle ust. § 366 odst. 1 ZP zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

33. Podle ust. § 372 odst. 1,2 ZP náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově. Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které je možné poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

34. Podle ust. § 388 ZP může soud ve výjimečných případech výši odškodnění stanovenou prováděcím právním předpisem (§ 372 odst. 2) přiměřeně zvýšit.

35. V posuzovaném případě se výše náhrady řídí nařízením vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, neboť podle § 10 nařízení, byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.

36. Podle § 1 odst. 2 cit. nařízení se ztížením společenského uplatnění pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen„ trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

37. Podle § 2 cit. nařízení se ztížení společenského uplatnění hodnotí v bodech. [příjmení] bodů pro ohodnocení písm. b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze [číslo] k tomuto nařízení, kdy bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Dle § 3 hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

38. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 2925/20, pokud účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 zákoníku práce ve znění k 31. prosinci 2014 (aktuálně § 271c a 271s zákoníku práce), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 zákoníku práce; v takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy povinen neaplikovat nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích.

39. Podle ust. § 636 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se právo na finanční odčinění za zásah do těchto práv promlčuje výhradně ve tříleté (§ 629 odst. 1) subjektivní (§ 619) promlčecí lhůtě a není limitováno žádnou objektivní lhůtou.

40. Podle ust. § 619 odst. 1,2 občanského zákoníku, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

41. Podle ust. § 645 občanského zákoníku vyžaduje-li se, aby osoba měla zákonného zástupce nebo opatrovníka, počne promlčecí lhůta běžet ohledně práva takové osoby nebo ohledně práva proti ní až ode dne, kdy zákonného zástupce nebo opatrovníka získá. Již započatá lhůta běží dále, avšak neskončí dříve, než uplyne jeden rok po odpadnutí překážky.

42. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je tedy upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek. Za škodu, kterou utrpěl zaměstnanec v důsledku poškození zdraví za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, zaměstnavatel odpovídá bez ohledu na zavinění. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou: pracovní úraz (nemoc z povolání), vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Pro vznik odpovědnosti není vyžadováno porušení právní povinnosti, tím méně nezaviněné porušení právní povinnosti. Zákon proto zdůrazňuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a že jedinou možností k částečnému či úplnému zproštění zaměstnavatele z odpovědnostního vztahu jsou liberační důvody upravené v § 270. Po právním posouzení soud dospěl k těmto právním závěrům:

43. Námitka promlčení vznesená vedlejším účastníkem není důvodná, neboť v tomto případě se uplatní ust. § 645 o.z. Žalobce je osobou vyžadující opatrovníka a promlčecí lhůta pro podání žaloby tedy nemohla uplynout dříve než jeden rok po právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka, tedy [datum] (rozsudek jímž byla opatrovnice jmenována, nabyl právní moci [datum]), žaloba ve věci byla podána dne [datum].

44. Jsou splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Bylo prokázáno (a v tomto rozsahu mezi účastníky ani nebylo sporu), že žalobce utrpěl pracovní úraz, v souvislosti s tímto pracovním úrazem mu vznikla škoda a současně je dána příčinná souvislost mezi tímto pracovním úrazem a vznikem škody. Všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně.

45. Soud má vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu za to, že žalovaný se nemůže zprostit své odpovědnosti, neboť činnost, při které došlo k pracovnímu úrazu žalobce, byla činností vysoce odbornou, která vyžadovala speciální postup. Žalovaný se nezprostil ani částečně své odpovědnosti za pracovní úraz žalobce, neboť žalobce neporušil svým jednáním žádný konkrétní právní předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se kterým by byl prokazatelně seznámen. Žalovaný uložil žalobci vykonat činnost, která vybočovala z jeho náplně práce a ke které žalobce neměl žádná odpovídající školení - nebylo náplní jeho práce kácení stromů, s kácením abnormálně nakloněného stromu neměl zkušenosti a nebyl k tomu ani proškolen, nebylo ani prokázáno, že by byly dány alespoň jasné pokyny, jak při činnosti postupovat (viz závěry ke skutkovému stavu uvedené výše). Pokud žalovaný uváděl, že takovou činnost (kácení stromů) zaměstnanci údržby běžně prováděli, nepřesvědčí to soud o tom, že bylo namístě pověřit je i kácením takto (jak uvedl i sám žalovaný a jak je zachyceno v záznamu o úrazu a vyplývá i z fotografií [obec] ČR) abnormálně nakloněného stromu. K takové činnosti by bylo dle názoru soudu namístě využít odbornou firmu. Na kácení stromů, navíc abnormálně nakloněných, nebyl žalobce proškolen, ani takovou činnost běžně nevykonával. Skutečnost, že již v minulosti byla žalobci udělena výtka za nedodržování bezpečnostních předpisů, pak soud posuzuje v neprospěch žalovaného, neboť i právě proto neměl v daném případě žalobci takovou práci vůbec svěřovat, či alespoň měl na žalobce dohlédnout, na místě činnosti měl být přinejmenším přítomen i vedoucí zaměstnanec odpovědný za BOZP a na práci přímo dohlížet. Nicméně zcela správným řešením by bylo, aby tuto činnost vykonala odborná firma.

46. U žalobce soud neshledal ani tzv. kvalifikovanou lehkomyslnost, kdy by vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem musel vědět, že si svým jednání může přivodit úraz a že by se choval v rozporu s obvyklým chováním zaměstnanců, neboť (jak již bylo uvedeno výše) na danou práci nebyl proškolen a neměl s ní ani patřičné zkušenosti.

47. Soud neustanovil znalce z oboru BOZP, jak předpokládá rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 3787/2018, když je zároveň přesvědčen, že nevybočil z judikatorního rámce, neboť ze zprávy [anonymizována dvě slova] [obec] jednoznačně vyplývá, že žalobce byl školen na BOZP týkající se práce ve výškách, nikoliv však při kácení stromu, které navíc nespadalo do sjednané náplně práce žalobce (zedník, stavební údržbář). Znalecký posudek by tak v tomto případě byl nadbytečný.

48. Žalobci tedy náleží náhrada bolestného a za ztížení společenské uplatnění v plné, nezkrácené výši, žalovaný je povinen nahradit škodu, jež vznikla žalobci při plnění pracovního úkolu. Výši újmy má soud za prokázanou znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně], která své závěry zcela přesvědčivě odůvodnila, vysvětlila a zodpověděla logicky a srozumitelně i námitky vedlejšího účastníka. Soud shledal důvodným návrh žalobce na navýšení bodového ohodnocení i u ztížení společenského uplatnění o 50%, a to z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu žalobce s přihlédnutí ke shora citovanému nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2021 sp. zn. II. ÚS 2925/20. Úraz žalobce si vyžádal dlouhodobou léčbu, kterou provázely závažné komplikace (např. specifická nemocniční nákaza), do doby úrazu byl aktivní, sportoval, udržoval se v dobrém zdravotním stavu, pomáhal své matce, staral se o dům, pomáhal přátelům. Nic z uvedeného po úrazu již dělat nemůže. Značně se zhoršil jeho duševní stav, vyžaduje celodenní péči, není schopen se sám o sebe postarat. Požadavek žalobce je zcela v souladu se zákonem a judikaturou týkající se odškodňování pracovních úrazů. Je namístě, aby soud využil svého práva a ohodnocení učiněné znalkyní zvýšil, přičemž 50% navýšení se soudu vzhledem k popsanému stavu žalobce jeví jako přiměřené.

49. Jak bylo uvedeno výše, žalobci vznikl nárok na odškodnění pracovního úrazu, a to bolestného o hodnotě 2032 bodů a ztížení společenského uplatnění o hodnotě [číslo] bodů (oboje při zohlednění 50% navýšení, viz výše), kdy hodnota jednoho bodu odpovídá částce 250 Kč, tzn. nárok na bolestném činí celkem 508 000 Kč a na ZSÚ celkem 1 500 000 Kč. Protože přitom žalobci bylo dosud vyplaceno toliko 190 625 Kč na bolestném a 500 000 Kč na ztížení společenského uplatnění, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pro úplnost je třeba dodat, že v návaznosti na podání žalobce ze dne [datum] soud nerozhodoval o změně žaloby, když žalobce tímto svým podáním navrhoval 50% navýšení náhrady za utrpěné ztížení společenského uplatnění (ze 4000 bodů na 6000 bodů), přičemž k tomuto kroku soud může přistoupit i bez návrhu a v tomto směru není žalobním návrhem vázán (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1796/16 ze dne 8. 8. 2017)

50. Spoluzavinění žalobce nebylo prokázáno. Žalovaný (a vedlejší účastník) poskytnuté odškodnění neoprávněně zkrátil, když bylo uhrazeno celkem 690 625 Kč. Soud proto žalované uložil žalobci uhradit zbývající, dosud neuhrazenou část náhrady újmy vzniklé v souvislosti s předmětným pracovním úrazem, a to ve výši 1 317 375 Kč sestávající z bolestného ve výši 317 375 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 000 000 Kč. Uvedenou částku je žalovaný povinen žalobci uhradit spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 317 375 Kč od [datum] do zaplacení - úroky z prodlení přiznal soud žalobci ode dne podání žaloby v zákonné výši (§§ 1968 a 1970 o.z. a nařízení vlády 351/1993 Sb.)

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 196 471,58 Kč Tyto náklady sestávají z dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 317 375 Kč sestávající za 11 úkonů po 13 580 Kč (převzetí věci, výzva k plnění, podání žaloby, replika k vyjádření žalované ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku spolu s návrhem na změnu žaloby, 2 další porady s klientem přesahující 1 hodinu v místě jeho bydliště z důvodu péče opatrovnice o žalobce, 4 účasti na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum] – ust. § 11 odst. 1 a. t.), celkem tedy 149 390 Kč, 3 300 Kč představující paušální náhradu výdajů podle § 13 odst. 4 a. t (11 x 300 Kč)., náhradu za promeškaný čas 3 600 Kč (ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. za 36 započatých půlhodin po 100 Kč. Soud dále přiznal cestovné k jednání v celkové výši 6 083,21 Kč následovně: - cesta k jednání dne [datum] při délce trasy 2 x 85 ([obec] – [obec] a zpět) celkem 170 km k soudu a zpět [značka automobilu] [anonymizováno] reg.zn. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě motorové nafty 5,7 l [číslo] km a ceně 31,80 Kč l a amortizaci 4,20 Kč km podle vyhl.č. 358/2019 Sb., 1 022,14 Kč, - cesta k jednání dne [datum] při délce trasy 2 x 85 ([obec] – [obec] a zpět) celkem 170 km k soudu a zpět [značka automobilu] [anonymizováno] reg.zn. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě motorové nafty 5,7 l [číslo] km a ceně 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč km podle vyhl. č. 589/2020 Sb., 1 011,56 Kč, - cesta k jednání dne [datum] při délce trasy 2 x 85 ([obec] – [obec] a zpět) celkem 170 km k soudu a zpět [značka automobilu] [anonymizováno] reg.zn. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě motorové nafty 5,7 l [číslo] km a ceně 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč km podle vyhl. č. 589/2020 Sb., 1 011,56 Kč, - cesta k jednání dne [datum] při délce trasy 2 x 85 ([obec] – [obec] a zpět) celkem 170 km k soudu a zpět [značka automobilu] reg.zn. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě benzinu 6,4 l [číslo] km a ceně 44,50 Kč l a amortizaci 4,70 Kč km podle vyhl. č. 511/2021 Sb., 1 283,16 Kč, - cesta k jednání s klientem dne [datum] při délce trasy 2 x 65 ([obec] – [anonymizováno] z zpět) celkem 130 km k soudu a zpět [značka automobilu] [anonymizováno] reg.zn. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě motorové nafty 5,7 l [číslo] km a ceně 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč km podle vyhl. č. 589/2020 Sb., 773,55 Kč, - cesta k jednání s klientem dne [datum] při délce trasy 2 x 65 ([obec] – [anonymizováno] z zpět) celkem 130 km k soudu a zpět [značka automobilu] reg.zn. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě benzinu 6,4 l [číslo] km a ceně 44,50 Kč l a amortizaci 4,70 Kč km podle vyhl. č. 511/2021 Sb., 981,24 Kč. Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu tedy i DPH z částky 162 373,21 Kč ve výši 21%, tedy 34 097,38 Kč. Soud nepřiznal odměnu za návrh smírného řešení po podání žaloby, když tento úkon pokládá za neúčelný.

52. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

53. O povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek soud rozhodl ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když v tomto řízení je žalobce od soudních poplatků ze zákona osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. e) zák. č. 549/1991 Sb. Ve věci neúspěšný žalovaný je tak povinen zaplatit soudní poplatek za řízení, a to z částky 1 317 375 Kč, tj. ve výši 13 174 Kč podle položky 3 Sazebníku soudních poplatků.

54. Současně soud rozhodl o povinnosti ve věci neúspěšného žalovaného nahradit státu náklady řízení ve výši 16 744 Kč podle § 148 odst. 1 o.s.ř., tyto náklady představují odměnu znalkyně za vypracovaný znalecký posudek.

55. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).

Poučení