8 C 281/2022 - 345

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o 120.973 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení částky 120.973 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 120.973 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 3.582,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 2.648 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].

Odůvodnění

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 2. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 120.973 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na náhradu škody. Uváděla, že vlastní automobil (tahač) tov. zn. Volvo, typ vozidla FH, reg. zn. [SPZ]. Dne 9. 4. 2021 došlo k dopravní nehodě, které byl účasten automobil s návěsem Umikov s reg. zn. [SPZ]. Příčinou dopravní nehody byl pád stromu jasan z pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], který se nachází ve vlastnictví [právnická osoba] a právo hospodařit s tímto majetkem státu přísluší žalovanému. V důsledku pádu stromu došlo k dopravní nehodě a poškození automobilu žalobkyně. Celkový náklad na opravu automobilu činil 1.246.601 Kč bez DPH, přičemž na tzv. spoluúčast žalobkyně na dané škodě připadá částka 10 % ve výši 120.973 Kč, kterou požaduje žalobkyně uhradit po žalovaném. Žalobkyně tvrdila, že padlý strom rostl na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] na břehu vodního toku nazývaného [název] potok. Kořenový systém padlého stromu byl dlouhodobě poškozován proudem daného vodního toku, až jeho kořeny začaly zasahovat do [název] potoka a došlo k infikaci kořenovaného systému padlého stromu (dále jako Strom) dřevokaznou houbou Kretzschmaria deusta, dřevomor kořenový (dále jako dřevomor kořenový). Žalobkyně tvrdí, že padlý Strom nebyl zdráv, péče o něj byla dlouhodobě zanedbávána žalovaným. Žalobkyně uvedla, že bezprostředně u stanoviště padlého stromu probíhá silnice II. třídy č. [hodnota], na které se dopravní nehoda odehrála. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný nedbal své zákonné prevenční a ani zakročovací povinnosti s ohledem na stav padlého Stromu, který nebyl pokácen a ani nijak jinak upraven, aby neohrožoval své okolí. Jako příčinu pádu Stromu označila žalobkyně jeho napadení dřevokaznou houbou dřevomorem kořenovým s tím, že poškození Stromu dřevokaznou houbou mělo jednoznačný vliv na jeho vývrat. Poškození šlo, dle žalobkyně, vzhledem k patrné expozici stromu do průtočného profilu [název] potoka, dobře předpokládat i bez zvláštních odborných znalostí či dovedností a pád Stromu byl dobře předvídatelný a s ohledem k rozsahu poškození padlého Stromu dřevomorem kořenovým, mohlo dojít k pádu Stromu i za bezvětří. Žalobkyně tvrdila, že nedbalý, lehkovážný a nevšímavý přístup žalovaného k padlému stromu způsobil, že se tento kvůli zanedbání péče ze strany žalovaného zřítil do vozovky silnice II. třídy č. [hodnota] a poškodil automobil žalobkyně, v důsledku čehož žalobkyně utrpěla škodu ve výši 120.973 Kč. Daná škoda představuje peněžitou částku, kterou se žalobkyně musela dle příslušné pojistné smlouvy podílet na opravě poškozeného automobilu z vlastních peněžitých prostředků, tzv. spoluúčastí. Žalobkyně odkazovala na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3354/2011. Dále žalobkyně poukazovala na další rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to zejména sp. zn. 25 Cdo 143/2013 a sp. zn. 25 Cdo 4605/2015. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k náhradě škody ve výši 120.973 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně odmítl.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedl, že není odpovědný za žádnou škodu vzniklou na vozidle žalobkyně. Žalovaný původně tvrdil, že žalobce neprokázal, že spadlý Strom pochází z pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Dále uvedl, že se jedná v tomto případě o nahodilou událost, co se týká pádu stromu, a to v důsledku přírodního vlivu, která nemá svůj původ v činnosti nebo opomenutí žalovaného. K pádu Stromu došlo v době silného nárazového větru. Předmětná lokalita čelila v předmětném období soustavným prudkým srážkám se silným nárazovým větrem. Dále uvedl, že pozemek parc. č. [hodnota] se nachází v rozsáhlém chráněném území a patří do lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou a do tzv. chráněné oblasti přirozené akumulace vod ve smyslu § 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, a tyto skutečnosti samy o sobě vyvracejí tvrzení žalobkyně, že žalovaného mohla stíhat zákonná povinnost péče o padlý strom a péče prevenční/zakročovací povinnost. Dále žalovaný tvrdil, že v souladu s ust. § 22 zákona o lesích provedl opatření k zamezení škodné události, viz hospodářská kniha – provedená těžba v daném lesním porostu 209 C 08 na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Žalovaný tvrdil, že v rámci svého výkonu práva hospodařit ke svěřenému majetku státu, žalovaný k danému pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] vykonával do 9. 4. 2021 a vykonává odpovídající prevenční povinnost, tj. hospodaří dle příslušného Lesního hospodářského plánu schváleného orgánem státní správy lesů – [právnická osoba] pro dané LHC, vyhledává a zajišťuje těžbu poškozených stromů nebo jeho částí příslušnou nahodilou těžbou v lesním porostu na příslušném pozemku, a to prokazuje hospodářská kniha ve vazbě na konkrétní porost 209 C 08 a pozemek parc. č. [hodnota]. Žalovaný tvrdil, že neporušil jakoukoliv zákonnou povinnost, která by mu vyplývala ze zákona č. 289/1995 Sb. nebo zákona č. 254/2001 Sb. či zákona č. 114/1992 Sb. Žalovaný dále uvedl, že odmítá tvrzení žalobkyně, že poškození Stromu dřevokaznou houbou mělo jednoznačný vliv na jeho vývrat, a tedy že pád Stromu byl dobře předvídatelný. Žalovaný dále uvedl, že v lokalitě dopravní nehody vykonávala žalobkyně, dle „Smlouvy o provádění komplexních lesnických činností a o prodeji dříví – do 31. 12. 2021“ uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], pro žalovaného od roku 2019 do 31. 12. 2021 práce dle této smlouvy, číselný kód části veřejné zakázky 1012016 s názvem části veřejné zakázky [adresa]. V rámci smlouvy žalobkyně prováděla jak těžbu kůrovcovou, tak těžbu nahodilou, a to v blízkosti [název] potoka. Samotná těžba z listopadu a prosince 2020 prokazuje, že před datem dopravní nehody byly z daného lesního porostu odstraňovány stromy, jež by mohly být zjevně ovlivněny škodlivými činiteli dle ust. § 32 zákona č. 289/1995 Sb. Žalovaný tvrdí, že ve smyslu čl. IX. bod 8 písm. d) smlouvy měla žalobkyně na své vlastní náklady provádět ošetření poškození kořenových náběhů a kmenů stojících stromů proti dřevokazným houbám, tj. také padlého Stromu. Žalovanému se více logickým jeví infikace kořenového náběhu padlého stromu nedostatečným ošetřením při poškození po realizované těžbě žalobkyní v bezprostřední blízkosti padlého Stromu než poškození kořenového systému průtokem potoka. Žalovaný tvrdil, že § 22 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích žalovaného zprošťuje odpovědnosti z událostí, které by svůj původ měly mít z pádu stromu, jejich částí nebo větví stromů. Žalovaný zpochybnil závěry znaleckého posudku předloženého žalobkyní, vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a tvrdil, že závěry znalce nejsou objektivní z důvodu, že znalec nevycházel ze zkoumání padlého stromu po události ze dne 9. 4. 2021, ale činí své závěry téměř více než s ročním odstupem, přičemž není zřejmé, z jakých podkladů tak činí.

3. Soudem bylo provedeno jednání na místě samém, tj. místě dopravní nehody, na pozemku parc. č. [hodnota] u [název] potoka dne 22. 4. 2024, kde účastníci učinili nesporným, že Strom rostl na pozemku parc. č. [hodnota], a to v místě tak, jak je zachycen fotodokumentací dle znal. posudku předloženého žalobkyní. S ohledem na to, že tyto skutečnosti učinili účastníci nespornými, se soud dále nezabýval jejich prokazováním.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané následující. [právnická osoba] je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] – lesní pozemek, způsob ochrany: nemovitá kulturní památka, pozemek určený k plnění funkcí lesa, rozsáhlé chráněné území. Právo hospodařit s majetkem státu mají: [právnická osoba]. (tj. žalovaný). Pozemek se nachází v k. ú. [adresa], list vlastnictví č. [hodnota] (výpis z kat. nemovitostí, list vlastnictví č. [hodnota] včetně katastrální mapy). Pozemek parc. č. [hodnota] – ostatní plocha, způsob využití: silnice, způsob ochrany: rozsáhlé chráněné území (tj. silnice č. [hodnota]). Jejím vlastníkem je [právnická osoba]. Hospodaření se svěřením tohoto majetku kraje náleží [právnická osoba] (výpis z kat. nemovitostí, list vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], včetně katastrální mapy). Nákladní automobil pro přepravu dřeva s reg. zn [SPZ] je registrován pro vlastníka: [Jméno žalobkyně]. (kopie velkého technického průkazu). Dále bylo prokázáno, že dne 9. 4. 2021 došlo na silnici II. třídy č. [hodnota] mezi obcemi [adresa] k dopravní nehodě mezi pevnou překážkou – Stromem a nákladním vozidlem Volvo, reg. zn. [SPZ] a návěsem Umikov, reg. zn. [SPZ], které řídil [jméno FO]. K dopravní nehodě došlo tak, že došlo k pádu stromu za pravým okrajem komunikace na toto vozidlo. Policie ČR odhadla způsobenou škodu na 300.000 Kč a uvedla do záznamu, že se jednalo o podmáčený Strom, který byl vyvrácen následkem poryvu větru (potvrzení o účasti na dopravní nehodě z 9. 4. 2021). Řidič [jméno FO] na policii vypověděl, že v době dopravní nehody bylo slunečno, ale foukal silný nárazový vítr. Před ostrou levotočivou zatáčkou přibrzdil, aby se s vozidlem do zatáčky stočil a v tu chvíli mu na kabinu vozidla spadl Strom. Věc byla šetřena Policií ČR, dopravní inspektorát [adresa] a byla odložena dne 9. 5. 2021 s tím, že dle § 74 odst. 3 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. nelze přestupek projednat (spis Policie ČR sp. zn. [spisová značka], včetně odložení věci ze dne 30. 5. 2021 a úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO] ze dne 6. 5. 2021 a včetně mapky dopravní nehody). Dále bylo prokázáno, že dopravní nehoda se stala dne 9. 4. 2021 v 9.40 hod., místo nehody: silnice II. třídy č. [hodnota] v km 11,025 v katastru obce [adresa], mezi obcemi [adresa]. Účastníkem byl nákladní automobil s návěsem, reg. zn. [SPZ] a reg. zn. návěsu [SPZ], řidič [jméno FO]. Byl poškozený Strom – jasan, majitel [právnická osoba]. Policie ČR odhadla poškození vozidla na 300.000 Kč (potvrzení o účasti na dopravní nehodě).

5. Dále bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s. byla uzavřena pojistná smlouva sdružené pojištění souboru vozidel dne [datum], která se vztahovala i na předmětné poškozené vozidlo (pojistná smlouvy sdružené pojištění souboru vozidel včetně příloh a předsmluvní informace ke sjednanému sdruženému pojištění vozidel a VOP). Žalobkyně obdržela výplatu pojistného plnění ve výši 1.088.759 Kč. Celkové náklady na opravu vozidla bez DPH činily 1.246.601 Kč. Byly odečteny použitelné zbytky ve výši 36.869 Kč a spoluúčast ve výši 120.973 Kč (doplňující informace k pojistnému plnění, informace o výplatě pojistného plnění ze dne 28. 7. 2021, faktura č. [hodnota] ze dne 23. 6.2021). Bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila příslušné pojišťovně částku ve výši 419.629 Kč dne 6.8.2021 (výpis z účtu na čl. 198).

6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě vzniklé škody předžalobní výzvou ze dne 10. 1. 2022 (výzva). Žalovaný odpověděl, že s nárokem nesouhlasí (přípis z 31. 1. 2022). Dále bylo prokázáno, že stanice [adresa] zaznamenala dne 9. 4. 2021 maximální rychlost větru 13,8 m.s-1, jihozápadního směru, v čase 10.47 hod. SELČ (sdělení Českého hydrometeorologického ústavu k datu 9. 4. 2021).

7. Ve věci vypracoval soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek [spisová značka] dne 17. 6. 2022. Jedná se o znalce z oboru ochrana přírody, specializace dendrologie, tvorba a ochrana krajiny. Zadavatelem posudku byla žalobkyně. Předmětem posouzení bylo posoudit stav pařezu a jeho kořenového systému u jednoho kusu dřeviny z důvodu vývratu a způsobené škody na parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Hodnocení bylo prováděno k datu 22. 4. 2022. Znalec při znaleckém zkoumání vycházel z fotodokumentace pořízené ihned po vývratu dřeviny ze dne 9. 4. 2021 a dále dne 22. 4. 2022 provedl ohledání na místě samém, kde přesně identifikoval zbytek z vyvrácené dřeviny, tj. pařez, který se nacházel ve vzdálenosti 2,6 m od místa vývratu. Tvar a postavení pařezu porovnal znalec s prohlubní, která vznikla jeho vývratem a dle fotodokumentace ze dne škodní události. Znalec uvedl, že předmětná dřevina rostla na hraně břehu vodního toku IDVT [Anonymizováno] s názvem vodní linie „[název] potok“ a byla v průběhu jejího růstu podmývána vodním tokem a kořeny zasahovaly již do průtočného profilu. Z důvodu poškození kořenového systému v místě hrany Uhlířského potoka došlo v průběhu času k infikaci kořenového systému dřevokaznou houbou dřevomorem kořenovým. Infekce proniká od poranění kořenových náběhů a bází kmene do samotné hlavní části dřeviny. Rozsah poškození kořenového systému je tak masivní, že tato situace trvala již dlouhou dobu. Odborný odhad znalce je více jak 5 let. Dřevo je okrově bílé a ohraničené černou zónou. Znalec uvedl, že zbytky z vyvrácené dřeviny, což jsou zbývající části kořenových náběhů a pařez, který se nachází v těsném sousedství, jsou jednoznačně napadeny dřevokaznou houbou dřevomorem kořenovým. Jde jednoznačně o zbytky dřeviny, která se dne 9. 4. 2021 vyvrátila. Jako symptomy označil znalec: tvorba plodnic na bázi kmene, mezi kořenovými náběhy, mohou být přikryté listím nebo mechem, někdy plodnice chybí, častá je tvorba dutin na bázi kmene. Dále hniloba může probíhat skrytě, bez přítomnosti plodnic, dosahuje max. výš 2–3 m. Hniloba začíná na bázi stromů, v místě mechanického poškození a zde je nejintenzivnější, s tím souvisí riziko narušení statiky stromu. Hniloba je bílá s černými úzkými liniemi v hnilobě, ale na lomu křehká, s lasturnatým lomem. Dřevomor kořenový infikuje listnaté stromy v místě poranění na kořenech a bázích kmene askosporami a konidiemi. Rozklad dřeva způsobený dřevomorem kořenovým není příliš intenzivní. Nejdřív probíhá v kořenech a ve vnitřní pařezové části kmene, později se hniloba šíří vyzrálým dřevem kuželovitě nahoru do kmene. U stromů ještě mnoho let po infekci chybějí symptomy napadení. Velmi často se stromy v důsledku větší hniloby ulamují v kořenech nebo v pařezové části kmene. Předmětná dřevina byla poškozena již delší dobu a dřevokazná houba dřevomor kořenový napadla celý kořenový systém. Znalec dospěl k závěru, že dřevokazná houba byla jednoznačně identifikována a není pochyb o správnosti určení. Všechny viditelné projevy jsou typické pro daný druh a jednoznačně bylo prokázáno, že k vývratu došlo jeho vlivem. Předmětná dřevina měla poškozený kořenový systém, který měl za následek pád předmětné posuzované dřeviny dne 9. 4. 2021. Kořenový systém dřeviny byl poškozen mechanicky. Kořeny a báze kmene jsou postiženy charakteristickou bílou hnilobou s probíhajícími černými liniemi. Zjištěné poškození předmětné dřeviny mělo jednoznačně vliv na její pád. V součinnosti s dalšími abiotickými faktory (vlivy), což jsou neživé faktory, mezi které patří např. klimatické, hydrologické, půdní a povětrnostní vlivy (déšť, mráz, vítr, sníh, slunce), oheň a agresivní chemikálie, došlo k jeho vývratu. Poškození kořenového systému předmětné dřeviny bylo natolik rozsáhlé, že k pádu mohlo dojít i za bezvětří. Přestože je významně narušena statická stabilita Stromu, nemusí se v koruně projevovat příznaky chřadnutí. Na fotodokumentaci pořízené znalcem je pak zjevné, kde rostla dřevina a kde je místo jejího vývratu, a to tak, jak popisoval znalec. Stejně tak z pořízené fotodokumentace je zjevná bílá hniloba na vyvráceném pařezu s černými liniemi dřevokazné houby a rozpadlé kořeny po vyvráceném pařezu na břehu vodního toku (znalecký posudek, včetně kopie katastrální mapy a pořízené fotodokumentace).

8. Dále má soud za prokázané, že Policie ČR, která vyšetřovala dopravní nehodu, dospěla k nesprávnému závěru, že k dopravní nehodě došlo tak, že podmáčený strom za pravým okrajem komunikace byl následkem poryvu větru vyvrácen a spadl na komunikaci, kde v té době projíždělo nákladní vozidlo Volvo řidiče [jméno FO] a došlo ke střetu Stromu a kabiny vozidla Volvo. Na nákladním vozidle vznikla škoda cca 300.000 Kč (viz Sdělení Policie ČR z 9. 4. 2021, obsah spisu [spisová značka]). Co se týká závěru policie o příčině dopravní nehody a předpokládané škodě na vozidle, tak s ohledem na provedené dokazování, tyto závěry Policie ČR nemůžou obstát. V daném řízení bylo prokázáno, že na předmětném vozidle vznikla škoda celkem ve výši 1.246.601 Kč bez DPH (viz předložená faktura a komunikace s pojišťovnou a vyplacené plnění). K závěrům ohledně příčin dopravní nehody pak dle názoru soudu neměl dopravní inspektorát [adresa] potřebné odborné předpoklady, tj. k posouzení stavu dřeviny a k příčině jejího pádu. V tomto se soud přiklání k provedenému dokazování, zejména k závěrům znaleckého posudku a k ohledáním místa samého za účasti znalce.

9. Dále bylo prokázáno, že v měsíci listopad 2020 a prosinec 2020 žalovaný prostřednictvím lesní správy LS [adresa] prováděl nahodilou těžbu v revíru [adresa], porost 209 C 08 (viz číselník dlouhého a rovnaného dříví měsíc 11/2020 a 12/2020, plná moc z 24. 6. 2019). Toto prokazuje i evidence nahodilé těžby a zadání jejího zpracování rok 2020 s datem převzetí 25. 11. 2020, za dodavatele [právnická osoba] a podepsal předání revírník [jméno FO]. Je zde uvedený požadovaný termín asanace/zpracování 31. 12. v revíru 209 C 08, druh těžby nahodilá ostatní, v porostu 209 C 08, ks [konst. symbol]. Dále s datem převzetí 14.12.2020, požadovaný termín 31. 1. v revíru 209 C 08, druh těžby nahodilá ostatní 14 ks (evidence nahodilé těžby a zadání jejího zpracování rok 2020 s datem převzetí 25. 11. 2020 a s datem převzetí 14. 12. 2020). Dále bylo prokázáno, že žalovaný eviduje nahodilou těžbu a zadání jejího zpracování pro rok 2020 pro revír č. [hodnota] [adresa] s datem převzetí 18. 5. 2020, druh těžby nahodilá ostatní 22 ks, (evidence nahodilé těžby a zadání jejího zpracování).

10. Co se týká listinných důkazů na čl. 68-69, tak žalobkyně učinila nesporným (na jednání soudu dne 30. 3. 2023), že tyto práce skutečně probíhaly. V uvedeném porostu pracovníci žalobkyně prováděli těžbu a vytěžili označené stromy. Bylo tedy prokázáno, že předmětný Strom se nacházel na pozemku parc. [hodnota] ve vlastnictví [právnická osoba] s právem hospodařit žalovaným. Jednalo se o porost 209 C 08 v revíru č. [hodnota] [adresa]. V tomto revíru pak žalobkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným prováděla těžbu porostu a vytěžovala označené stromy, a to na základě účastníky uzavřené smlouvy o provádění komplexních lesnických činností a o prodeji dříví do 31. 12. 2021. Mezi účastníky bylo nesporné, že k činnosti žalobkyně v předmětném území došlo i v období listopad 2020 a prosinec 2020 dle evidence nahodilé těžby a zadání jejího zpracování a došlo tedy i k těžbě nahodilé.

11. Dále bylo prokázáno, že žalovaný zadal aukci dříví – [Jméno žalovaného]. s konáním aukce od 14. 2. 2022 do 15. 2. 2022. Předmětem aukce bylo těžení a zahájení těžby od 28. 2. 2022, a to úmyslné těžby v bezprostředním okolí státní silnice [hodnota] – jednalo se o odstranění stromů potenciálně ohrožujících komunikaci (zadání aukce z 9. 2. 2022, včetně mapovaného podkladu).

12. Dále bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o provádění komplexních lesnických činností a o prodeji dříví do 31. 12. 2021. Číselný kód části veřejné zakázky 101216. Název části veřejné zakázky: [adresa]. Účelem smlouvy je zabezpečit kontinuální poskytování služeb spočívajících v hospodaření v lesích, k nimž mají [právnická osoba] právo hospodařit, jakož i plnění funkcí lesů a podporu trvale udržitelného hospodaření v lésích (IV. smlouvy). Smluvní partner (žalobkyně) se zavázal ve prospěch [právnická osoba] po dobu trvání smlouvy řádně a s odbornou péčí provádět lesnické činnosti zahrnující poskytování pěstebních činností a těžebních činností na SÚJ [adresa], č. [hodnota], LS [adresa]. Těžebními činnosti se pro účely smlouvy rozumí veškeré těžební činnosti prováděné v lokalitě P, jejichž výsledkem je surový kmen. Jedná se zejména o kácení a odvětvování a další činnosti s těžbou související vymezené ve smlouvě. Rozsah a specifikace podmínek provádění těžebních činností jsou uvedeny ve smlouvě a jejich přílohách a v průběhu trvání smluvního poměru založeného smlouvou budou vždy upřesňování prostřednictvím těžebních projektů, Zadávacích listů pro těžební činnosti. Tyto dokumenty jsou pro smluvního partnera závazné podle stupně závaznosti v tomto pořadí: 1) zadávací list pro těžební činnosti, 2) těžební projekt, 3) příloha č. Z2 ostatní informace (čl. V. smlouvy). Dle čl. VI. bod 10. smlouvy při provádění lesnických činností je smluvní partner povinen počínat si tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě zejména na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí, přičemž tuto povinnost prevence má smluvní partner jak vůči [právnická osoba], tak vůči jakýmkoliv třetím osobám. V rámci své prevenční povinnosti podle tohoto ustanovení je smluvní partner zároveň povinen bez zbytečného odkladu informovat [právnická osoba] o jakémkoliv hrozícím nebezpečí vzniku škody. Tím není dotčena povinnost smluvního partnera zakročit k odvrácení této škody (čl. VI. bod 10. smlouvy). Dále bylo sjednáno, že smluvní partner je povinen provádět těžební činnosti v souladu se smlouvou, těžebním projektem a zadávacími listy pro těžební činnosti. Smluvní partner je oprávněn započít s prováděním těžebních činností v konkrétním porostu vždy teprve poté, co řádně protokolárně, zpravidla formou záznamu na zadávacím listu pro těžební činnosti převezme porost od [právnická osoba] (čl. IX. smlouvy). Dále dle čl. IX. smlouvy bod 8a) je smluvní partner povinen zpracovávat přednostně před ostatními těžbami nahodilé těžby, zejména kůrovcové a kůrovcem ohrožené dříví ve lhůtách stanovených [právnická osoba]. Dle písm. d) uvedeného článku je smluvní partner dále zejména povinen provádět na své náklad ošetření poškození kořenových náběhů a kmenů stojících stromů proti dřevokazným houbám, které vzniklo těžbou a soustřeďování dříví, a to nejpozději do konce pracovní směny, během níž k poškození došlo, pokud způsobí poškození spočívající v poškození kořenových náběhů nebo kmenů stojících stromů, které nejsou určeny k těžbě, není-li v zadávacím listu pro těžební činnosti při převzetí pracoviště uvedeno jinak (viz smlouva). Dále bylo prokázáno, že v souvislosti s uzavřením „smlouvy o provádění komplexních lesnických činností a o prodeji dříví do 31. 12. 2021“ mezi žalobkyní a žalovaným, kód zakázky 101216, název části veřejné zakázky [adresa], žalovaný žalobkyni dne 24. 6. 2019 předal „porostní mapu revíru [adresa] jih“ (předávací protokol z 24. 6. 2019).

13. Dále žalovaný prokázal, že evidoval a zadával k odstranění nebezpečné stromy na revíru [adresa] jih v období od roku 2012 až po rok 2022. Zejména evidence za rok 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021 se týká předmětného revíru č. [hodnota] [adresa] jih, kde je jako ohrožená lokalita uvedena stará silnice č. [hodnota], předmětný revír a je zde uvedena dřevina a počet ks. Také je uveden měsíc dokončení (evidence odstraněných nebezpečných stromů na revíru [adresa] jih za uvedená období zpracované revírníkem [jméno FO], co se týká roku 2020, je zde 4. 1. 2021 a z roku 2021 je z data 5. 1. 2022).

14. K návrhu žalovaného si soud vyžádal zprávu o zásahu z dopravní nehody z 9. 4. 2021 od Hasičského záchranného sboru [právnická osoba], územní odbor [adresa]. Hasičský záchranný sob sdělil, že došlo k dopravní nehodě – uvolnění komunikace, odtažení. Je uvedeno, že nákladní automobil Volvo byl při jízdě zasažen spadlým Stromem. Místní JPO provedla zajištění a stabilizaci vozidla i Stromu a provedla protipožární opatření. Spadlý Strom bránil průjezdu v obou směrech, proto VZ rozhodl o ořezání ruční pilou přesahujících větví do dalšího jízdního pruhu. Po zaměření místa dopravní policií z [adresa] byly započaty práce na odstranění Stromu z kabiny nákladního vozidla. Nákladní automobil zasažený Stromem měl za kabinou ruku na nakládání dřeva. Tato byla využita, aby podržela spadlý Strom pro odřezání. Strom byl odříznut a rukou položen mimo vozovku. Poškozené nákladní vozidlo odjelo po vlastní ose z místa události. JPO uklidila kompletní silnici od spadlých větví a kůry a vrátila se zpět na základnu (zpráva o zásahu ze dne 7. 2. 2022).

15. Na jednání soudu dne 9. 11. 2023 vyslechl soud řidiče poškozeného vozidla [jméno FO]. Svědek vypověděl, že jel autem a na toto spadl Strom. Vítr foukal, avšak už si neuvědomuje, jak byl silný. Svědek si neuvědomoval, zdali na předmětné Stromě bylo nějaké označení. Svědek ztotožnil fotodokumentaci založenou na čl. 18-24 spisu se skutečným místem dopravní nehody, včetně toho Stromu, který spadl na nákladní automobil, který ten den řídil. Vypověděl, že se jedná o místo té nehody, o Strom i auto (výslech svědka, protokol z jednání 9. 11. 2023). Dále soud vyslechl svědka [právnická osoba]. Tento vypověděl, že před 5 lety pracoval pro žalovaného. Působil jako hajný a v úseku, kde došlo k dopravní nehodě, prováděli těžební činnost. Vypověděl, že v místě dopravní nehody stromy určené k těžbě zadával revírník [jméno FO]. Vysvětlil, že strom, který je určen k pokácení má být označen sprejem, tečkou nebo pruhem. Uvedl, že označené byly stromy k pokácení. Ty, co neměly tečku, nemůžete těžit. Ke každé těžbě se zadává tzv. zadávací list, kde jsou specifikována rizika a přiložená mapa s vyznačenými stromy, určenými k těžbě (výslech svědka na jednání dne 9. 11. 2023 – protokol).

16. S ohledem na námitky žalovaného k závěrům znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] předvolal soud znalce na jednání a požádal ho o vysvětlení dne 9. 11. 2023. Znalec vysvětlil, jakým způsobem ztotožnil pařez nalezený vyvrácený na místě s vývratem, kde stála dřevina. Vysvětlil, že zcela jednoznačně tento pařez identifikoval, když velikost pařezu odpovídala velikosti jámy a část kořenového systému pařezu byla jednoznačně identifikována jako zbytek kořenového systému v jámě. Znalec uvedl, že v době jeho zkoumání na místě již nebyl kmen Stromu a zbylý pařez pak ztotožnil, jak je uvedeno a s pomocí předložené fotodokumentace objednatelem. Znalec vysvětlil, že pařez měl shnilé kořeny, které jednoznačně odpovídaly zbytku shnilých kořenů v místě jámy. Nacházel se v těsné blízkosti vývratové jámy. Velikost pařezu odpovídala velikosti jámy. Uvedl, že poškození na dřevině mohlo probíhat delší dobu 3-5 let. Uvedl, že není asi přesně schopen určit, kdy byla dřena poškozena dřevokaznou houbou do té míry, že hrozilo její samovolné vyvrácení, když dřevokazná houba u každé dřeviny jinak postupuje, jinak rozkládá dřevo. Vývrat, popř. zlom dřeviny může nastat kdykoliv. Znalec uvedl, že jako jednoznačnou příčinu vývratu určil jednoznačně totální rozklad kořenového systému dřeviny. Uvedl, že v případě napadení stromu dřevomorem kořenovým vývrat může nastat i za úplného bezvětří. Uvedl, že zpracování znaleckého posudku k datu 22. 4. 2022 nemá vliv na správnost zjištěných závěrů, i když ke škodní události došlo dne 9. 4. 2021, když dřevina již byla vyvrácena a byla identifikována dřevokazná houba. Pravděpodobnost, že se za jeden kalendářní rok zbytek dřeviny změní diametrálně natolik, aby nebylo možné přesně určit příčinu vývratu, je minimální. Dále uvedl, že dřevina mohla být napadena asi tak 3-5 let, tzn. může to být rok, dva, ale toto je takový střízlivý odhad, tzn., že již delší dobu ta dřevina musela projevovat známky poškození či konkrétní identifikace té houby. Jediný problém u této houby je, že jsou plodnice viditelné jen v podzimních měsících. Dále uvedl, že dřevina projevuje známky poškození či konkrétní identifikace houbou tak, že na kořenových nábězích dochází k černání burky, dochází k postupnému odlupování burky v místech infekce, dřevina postupně ztrácí vitalitu a objevují se suché větve v korunách. V podzimních měsících na patách kmene se objevují černé plodnice hub. Znalec potvrdil, že předmětná dřevina se nacházela na parcele č. [hodnota] v k. ú. ve [adresa], když přesnost lokalizace stanovil pomocí telefonní aplikace „nahlížení do katastru aplikace iKatastr“. Dále uvedl, že dřevina rostla v těsné blízkosti vodního toku, v hraně břehu, tak zde kořeny zasahovaly až do vodního toku a žádná z dřevin nesnáší zamokření, tudíž dřeviny v blízkosti vod jsou ohroženy případným vývratem. Poškození kořenů u dřevokazné houby v daném případě není schopen určit, protože vodní tok, popř. kameny, které se tím tokem valí, mohly poškodit kořenové náběhy, což je vstupní brána pro infikace dřevokazné houby. Dále uvedl, že v koruně se příznaky chřadnutí většinou projevují (výslech znalce – viz protokol z 9. 11. 2023).

17. Dále soud vyslechl svědka [jméno FO], zaměstnance žalovaného na pozici revírník od roku 1994. Předmětem jeho práce je péče o svěřený revír, jak v pěstební činnosti, tak v těžební činnosti. Vyznačuje úmyslné těžby, nahodilé těžby a jejich zadávání, předávání smluvním partnerům a potom následné převzetí jak stanoviště, tak podkladů, jako jsou číselníky. Uvedl, že na předmětném pozemku parc. č. [hodnota] vyznačoval těžbu v období 10/2020, 11/2020, 12/2020 a 2/2021. V těchto označených obdobích těžba skutečně probíhala a vyznačoval a zadával těžbu v úseku dopravní nehody právě tento svědek. Svědek uvedl, že v místě dopravní nehody nebyla prováděna úmyslná těžba. Byla tam prováděná nahodilá těžba, která se neplánuje, tyto porosty se cyklicky procházejí a nahodilá těžba se vyznačuje a zadává dodavateli prací. Svědek uvedl, že tento úsek procházel na podzim 2020 a pak ještě asi v lednu 2021. Také kontroloval těžbu, která probíhala v 10-12/2021. V 11. měsíci byl přítomen i těžby, jednalo se vždy o těžbu nahodilou. Dále svědek uvedl, že co se týká úseku dopravní nehody a projití daného úseku na podzim 2020 a v lednu 2021, označil v daném úseku stromy k nahodilé těžbě. Uvedl, že má u sebe lesní hospodářskou evidenci, která je vedena za zákona, a i on do ní může nahlížet, archivuje se. Poukázal na to, že v období 10/2020 bylo v předmětném porostu, ve kterém stál Strom, vytěženo 40 smrků, 1 buk. V období 11/2020 to bylo 94 smrků a 1 klen. V období 12/2020 to bylo 13 smrků a 9 jasanů. V období 2/2021 pak 22 smrků a 3 buky. Stromy stály v porostu 209 C 8. Některé smrky a jasany byly právě v blízkosti toho vyvráceného jasanu. Svědek uvedl, že předmětný strom nebyl označen k těžbě. Dále svědek uvedl, že co se týká zadávacích listů [právnická osoba]. ze dne 25. 11. 2020 a 14. 12. 2020, tak od této probíhající se těžby byl nejbližší jasan asi 4 m. Svědek nahlédl do zadávacích listů na čl. 68 a 69 a uvedl, že to bylo určitě do 5 m. Dále svědek vysvětlil, že co se týká evidence odstraněných nebezpečných stromů na revíru [adresa], tak je to evidence vytěžených stromů, které nazval jako nebezpečné stromy autor, bývalý lesní správce [právnická osoba]. Jednalo se o evidenci, která se měla vést na stromy, které měly narušenou stabilitu, byly suché nebo jinak narušené a byly v blízkosti železniční tratě nebo státních silnic. Svědek uvedl, že evidenci vedl asi od roku 2012. Jedná se o vnitřní dokument, který vedl svědek a pouze jej předkládal na kontrolu lesnímu správci. Svědek uvedl, že co se týká dřevomoru kořenového, že je to kořenová nemoc. Pokud jeho nadzemní část nemá žádné příznaky, tedy toho stromu, tak nejde poznat, že strom je nemocný, je to nemoc, která zasahuje kořenový systém a pod zem není vidět. Svědek neví o tom, že by se tato houba vyskytovala na stromech v dané lokalitě dopravní nehody. Svědek uvedl, že byl na místě v den dopravní nehody a prováděl si pro sebe vlastní fotodokumentaci. Koruna stromu byla zdravá. Připustil, že kořenový systém byl částečně poškozený, to už na vývratu bylo čitelné. Byl částečně zasažen hnilobou. Svědek uvedl, že to je patrné i z těch fotografií (výslech svědka [jméno FO] – protokol z jednání ze dne 9. 11. 2023).

18. Dále okresní soud provedl jednání na místě samém dne 22. 4. 2024, tj. v místě dopravní nehody u [název] potoka a padlého stromu. Soud na místě samém provedl výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a svědka [jméno FO] (revírníka) a také jejich částečnou konfrontaci. Na místě samém byla ztotožněna fotodokumentace místa dopravní nehody nacházející se v soudním spise a ve znaleckém posudku a bylo zjištěno, že tato zcela odpovídá tomu, jak vypadá místo samé, avšak na místě samém již nebyl nalezen kmen padlého stromu a ani pařez. Byla však nalezena jáma po vývratu předmětné dřeviny se zbytky kořenů, na kterých bylo možno jasně identifikovat napadení dřevomorem kořenovým, což odpovídalo i závěrům znaleckého posudku. Na místě samém bylo zjištěno a prokázáno, že znalec ve svém znaleckém posudku skutečně zkoumal pařez a zbývající kořeny pařezu předmětného Stromu nacházející se stále v místě jeho vývratu. Bylo také prokázáno, že na zbylých kořenech ve vývratu se stále nachází dřevomor kořenový – hniloba. Bylo prokázáno, že předmětný strom rostl na pozemku parc. č. [hodnota], což i účastníci na místě samém učinili nesporným. Současně soudní znalec, a i samosoudkyně pomocí aplikace iKatastr ověřili, že se vývrat po předmětné dřevině nachází na parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Ohledáním na místě samém, za použití fotodokumentace obsažené v soudním spise a ve znaleckém posudku, bylo prokázáno, že soudní znalec skutečně zkoumal předmětnou dřevinu a že tato se nacházela na místě dle pořízené fotodokumentace a dle zákresu uvedeného znalcem ve znaleckém posudku. Na dotaz samosoudkyně znalec uvedl, že se nedá říct, jak dlouho byly kořeny předmětného stromu zasahovány vodou z potoka. Uvedl, že s ohledem na masivní poškození dřeviny musel být strom minimálně 5 let poškozen v takovém rozsahu a je otázka, jak to, že se to nevyvrátilo už dřív, protože to bylo masivní poškození, které ta dřevina ještě snášela. Znalec neodpověděl konkrétně na otázku samosoudkyně, zda a jak nebo podle čeho bylo možné zjistit napadení Stromu dřevomorem kořenovým, když ještě stál. Znalec uvedl, že jsou vidět plodnice dřevomoru jenom v podzimních měsících, tzn. že v případě, že by se prováděla kontrola v podzimních měsících, tak určitě by ty plodnice tam měly být viditelné. Dále uvedl, že si není jistý, jestli v takovém rozsahu je možné to všechno zkontrolovat, ale jelikož se to nachází v blízkosti potoka, je vidět, že ten potok se dostal až k tomu. Dále znalec poukázal na to, že bílá hniloba je viditelná na kořenu. Uvedl, že si netroufá říct, zda lze obhlídkou vidět hnilobu, už by to byla spekulace, zda dřevomor kořenový lze vidět. Pokud k němu přijdu ve vhodný okamžik, zároveň ho nemusím spatřit, dokud se strom nevyvrátí. Co se týká zbylých kořenových náběhů, tak znalec uvedl, že jsou na nich vidět zbývající plodnice, ale neví, jestli ze strany od vodního toku či z druhé strany. Svědek [jméno FO] na místě samém uvedl, že pokud ví, tak plodnice dřevomoru se neprojevují vždy, je to nemoc kořene a identifikace podle jeho názoru nebyla možná. Ví, že se to dělá laboratorně, zjišťuje. Svědek uvedl, že na místě dopravní nehody v dané lokalitě prováděl kontrolu porostu vizuálně. Uvedl, že předmětný strom neoznačil k vytěžení, neboť neměl nějaké příznaky, že by byl ve špatné zdravotní kondici. Svědek ukázal na pařez v dané lokalitě, který oproti tomu k vytěžení označil. Na místě samém znalec uvedl s poukazem na udělanou fotodokumentaci, že předmětný Strom neměl žádný kořenový systém, byl na hraně potoka a muselo být jednoznačně vidět, že ten kořenový systém se rozpadá, protože dřevomor kořenový se určuje vizuálně. I atlas poškození dřevin Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně jednoznačně říká, že je vidět tvorba plodnic na bázi kmene, takže báze kmene, to je ta viditelná část mezi kořenovými náběhy, to jsou viditelné části, mohou být překryté listím nebo mechem, což v tomto případě mohlo být. Někdy plodnice chybí, častá je tvorba dutin na bázi kmene. Znalec zopakoval, že strom musel být poškozen dlouhodobě, víc jak 5 let a dřevomor kořenový je houba, která je viditelná.

19. Dále k návrhu žalovaného provedl soud k důkazu celou dokumentaci předloženou žalobkyní, co se týká komunikace s pojišťovnou. Pokud žalovaný požadoval předložit tuto dokumentaci zachycující jednání mezi žalobkyní a pojišťovnou s ohledem na rozdílnost částek zaplacených pojišťovnou a dle sdělení PČR ve výši 300.000 Kč, tak případné pochybnosti v tomto směru posoudil soud jako nedůvodné, s ohledem na to, že listinné důkazy od čl. 291-322 byly soudem provedeny k důkazu a žalovaný k nim nevznesl žádné námitky.

20. Bylo prokázáno, že vlastníkem lesního pozemku parc. č. [hodnota] je [právnická osoba], právo hospodařit na něm má žalovaný. Pozemek je součástí rozsáhlého chráněného území, je nemovitou kulturní památkou, je určený k plnění funkcí lesa. Přes pozemek vede silnice II. třídy č. [hodnota]. Přes pozemek také protéká [název] potok. Dne 9. 4. 2021 projíždělo po silnici II. třídy č. [hodnota] nákladní vozidlo ve vlastnictví žalobkyně Volvo, reg. zn. [SPZ]. V 9.40 hod. na toto vozidlo spadl Strom, který rostl na pozemku parc. č. [hodnota] na hraně břehu vodního toku s názvem vodní linie [název] potok. Strom poškodil vozidlo žalobkyně a výše částky na opravu, kterou uhradila pojišťovna byla ve výši 1.088.759 Kč. Žalobkyni pak nebyla pojišťovnou uhrazena spoluúčast ve výši 10 %, tj. částka ve výši 120.973 Kč. Bylo prokázáno, že na vyvrácené dřevině, tj. zbývající části kořenových náběhů a pařezu se nacházela dřevokazná houba dřevomor kořenový. Na kořenovém systému a na místě zlomu na pařezu byly vidět tenké černé linie. Dřevo bylo okrově bílé a ohraničené černou zónou. Byly zjištěny plodnice mezi kořenovými náběhy a hniloba bílá s černými úzkými liniemi. Bylo zjištěno, že dřevina byla poškozená delší dobu a dřevokazná houba napadla celý kořenový systém. Bylo zjištěno, že kořenový systém dřeviny byl poškozen mechanicky dřevomorem kořenovým. Kořeny a báze kmene byly postiženy charakteristickou bílou hnilobou s probíhajícími černými liniemi. Poškození kořenového systému dřeviny bylo natolik rozsáhlé, že k pádu mohlo dojít i za bezvětří. Soudní znalec uvedl, že plodnice jsou viditelné pouze na podzim a mohou být přikryté listím nebo mechem, někdy plodnice chybí. Častá je tvorba dutin na bázi kmene. Co se týká hniloby, může probíhat skrytě bez přítomnosti plodnic. Rozklad dřeva způsobený dřevomorem kořenovým není příliš intenzivní. Nejdřív probíhá v kořenech a ve vnitřní kořenové části kmene, později se hniloba šíří vyzrálým dřevem kuželovitě nahoru do kmene. U stromu ještě mnoho let po infekci chybějí symptomy napadení. Velmi často se stromy v důsledku větší hniloby ulamují v kořenech nebo v pařezové části kmene. Bylo prokázáno, že žalovaný prováděl kontrolu porostu v dané lokalitě a prováděl hospodářská opatření, tedy komplexní lesnické činnosti dle smlouvy uzavřené se žalobkyní, a to i přímo na dotčeném území. V tomto řízení byla předložena jednak uvedená smlouva, tak potom také porostní mapa, předávací protokol k mapovým podkladům, příslušné zadávací listy a číselníky. V daném úseku vyznačoval a zadával těžbu pravidelně revírník [jméno FO]. Tomu odpovídá i evidence odstraněných nebezpečných stromů na předmětném revíru od roku 2012 až do roku 2022 a předložená evidence nahodilé těžby a zadání jejího zpracování za rok 2020 a číselníky dlouhého a rovnaného dříví.

21. Žalovaný předložil okresnímu soudu podání z 8. 11. 2023, které bylo téhož data doručeno soudu, avšak až po uplynuté lhůtě stanovené soudem pro koncentraci řízení. Na jednání soudu dne 30. 3. 2023 proto soud zamítl a neprováděl nově předložené listinné důkazy na čl. 236-244 soudního spisu. Z listin založených na čl. 165-166 soud neučinil žádné závěry, když nemají souvislost s projednávanou věcí.

22. Dle ust. § 4 odst. 1 z. č. 289/1995 Sb., lesního zákona, pokud jde o lesy ve vlastnictví státu (dále jen "státní lesy"), vztahují se práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

23. Dle ust. § 4 odst. 1 z. č. 289/1995 Sb., lesního zákona, vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět. Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.

24. Dle ust. § 28 z. č. 254/2001 Sb., zákona o vodách, oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, b) odvodňovat lesní pozemky, c) odvodňovat zemědělské pozemky, d) těžit rašelinu, e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, g) ukládat radioaktivní odpady, h) ukládat oxid uhličitý do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod. Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2. Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) a až c) vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

25. Dle § 2900 z. č. 89/2012 Sb. (dále jako „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

26. Dle § 2901 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

27. Dle § 2902 o. z., kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

28. Dle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

29. Dle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

30. Dle § 2937 odst. 1 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

31. V rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3354/2011 Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je-li způsobena škoda samovolným pádem stromu na cyklostezku, tak za ni nese odpovědnost vlastník či správce lesa, pokud porušil povinnost předcházet škodám tím, že nereagoval na závažné postižení porostu dřevokaznou houbou v přilehlých místech, ač to bylo zjistitelné i bez složitějších technických postupů, a že nepřijal opatření k zabránění pádu narušeného stromu na turisticky frekventovanou cestu. Nejvyšší soud posuzoval daný případ dle § 420 odst. 1 starého občanského zákoníku, dle kterého každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Dále podle § 420 odst. 3 obč. zák., odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Dále podle podle § 415 obč. zák., každý je povinen počínat si tak, aby nedocházela ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Obecná odpovědnost za škodu podle ustanovení § 420 obč. zák. je založena na současném splnění čtyř podmínek – porušení právní povinnosti, vznik škody, vztah příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a škodou a dále presumované zavinění. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická či právnická osoba skutečně jednala či opomenula jednat, a tím, jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem. Vedle porušení povinnosti zákonné a smluvní zákon zakládá obecnou povinnost (tzv. generální prevence) ukládající každému počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku a na jiných hodnotách. Nedodržení této povinnosti je rovněž porušením právní povinnosti ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 obč. zák., a tedy jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Občanskoprávní prevenci lze charakterizovat jako souhrn způsobů a forem předcházení tomu, aby byla ohrožována a porušována subjektivní občanská práva, tj. práva, která jsou upravována a chráněna normami občanského práva hmotného v objektivním smyslu. Vlastní obsah úpravy občanskoprávní prevence spočívá ve stanovení určitého systému prevenčních právních povinností, jakož i nepříznivých právních následků (sankcí) spjatých s jejich ohrožením či porušením. Jinými slovy řečeno, každý je podle § 415 obč. zák. povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který – objektivně posuzováno – je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody. Prevenční povinnost, kterou zákon v § 415 obč. zák. ukládá každému ve vztahu ke všem subjektům, znamená pro vlastníka nebo správce nemovitosti povinnost užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 25 Cdo 2471/2000, publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1021, nebo v časopise Soudní judikatura pod č. 65/2002, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1644/2008, dovozující povinnost vlastníka pozemku řádně pečovat o porosty rostoucí na jeho pozemku).

32. Stromy rostoucí v tzv. dopadové vzdálenosti od dráhy samy o sobě nepředstavují nebezpečí pro dráhu ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Správní orgány jsou podle tohoto ustanovení oprávněny přijmout opatření k zabránění pádu stromů jejich pokácením pouze po zjištění konkrétních okolností (např. stáří či zdraví stromu, stav kořenového systému, morfologie terénu, stav podloží), ze kterých vyplývá reálné nebezpečí jejich pádu (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2019, čj. 1 As 299/2019-42).

33. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013 sp. zn. 25 Cdo 2508/2012 se uvádí, že vlastník nemá z hlediska tzv. generální prevence absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž je povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm požadovat (viz rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 18/2018).

34. Po právní stránce posoudil soud daný případ dle platného o. z., když ke škodní události došlo dne 9. 4. 2021. Žalovaný vykonával práva a povinnosti vlastníka k lesnímu porostu ve vlastnictví státu dle § 4 odst. 1 lesního zákona, na němž se nachází silnice II. třídy č. [hodnota] mezi obcemi [adresa] a nachází se zde stanoviště padlého Stromu. Hlavní příčinou zřícení Stromu bylo jeho napadení dřevokaznou houbou dřevomorem kořenovým.

35. Za této situace aplikoval soud ust. § 2900 o. z. s tím, že dovodil prevenční povinnost ze strany žalovaného, tedy počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Jak je uvedeno v rozhodnutí Nejvyššího soudu shora, tato prevenční povinnosti ve vztahu ke všem subjektům znamená pro vlastníka nebo správce nemovitosti povinnost užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách a pokud škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila povinnost vlastníka pozemku řádně pečovat o porosty rostoucí na jeho pozemku. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný opakovaně v pravidelných kontrolách kontroloval stav lesního porostu, a to i v předmětné lokalitě padlého stromu. Bylo prokázáno, že žalovaný provedl opatření k tomu, aby zabránil ohrožení bezpečnosti pohybujících se v dané lokalitě, když učinil opatření, která snížila možnost vzniku škody. Danou oblast v pravidelných periodických kontrolách procházel odborný zaměstnanec žalovaného – revírník, který vyznačoval na předmětném pozemku nebezpečné stromy k pokácení, a to naposledy 2 měsíce před škodní událostí. Bylo prokázáno, že v uvedených obdobích těžba v dané oblasti skutečně probíhala a došlo i k vytěžení stromu nedaleko předmětného stromu, který spadl na auto žalobkyně. Žalovaný tedy učinil opatření, která minimálně mohla snížit možnost vzniku škody a soud I. stupně má za to, že si počínal ke konkrétním okolnostem dostatečně obezřetně. Soud nedovodil zanedbání (nevykonávání) náležité péče a dohledu žalovaného nad majetkem, který spravoval. Soud poukazuje na to, že prevenční povinnost žalovaného kontrolovat a udržovat stromy nelze vykládat jako povinnost počínat si tak, aby v každém okamžiku vyloučil nebezpečí vzniku jakékoliv škody. Soud také přihlédl k tomu, že i soudní znalec vypověděl, že plodnice dřevomoru kořenového nemusí být na poškozené dřevině patrné v celém ročním období, a to dokonce ani na podzim, kdy můžou být přikryté mechem a listím. Co se týká hniloby, tak znalec uvedl, že tato rozkládá kořenový systém zevnitř a postupuje vnitřkem kmenu nahoru a kořenový systém poté úplně odpadne. Znalec nevyloučil, že hniloba být viditelná nemusela v tomto konkrétním případě. Žalovaný prováděl kontrolu porostů i v daném místě, nezjistil závadní stav tohoto konkrétního jednoho Stromu, a proto nepřijal opatření k jeho odstranění. Zjistil však závadný stav stromu rostoucího opodál a přijal po tomto zjištění opatření k jeho odstranění. Soud tedy dovodil, že žalovaný v tomto konkrétním případě neporušil svou prevenční povinnost podle § 2900 obč. zákoníku a nenese tak odpovědnost za škodu tímto způsobem vzniklou dle § 2910 obč. zákoníku.

36. Nový občanský zákoníku založil další zvláštní typ povinnosti k náhradě škody způsobené věcí. Jde o zcela novou úpravu vycházející z více či méně samovolného působení věci, které je způsobilé vyvolat škodu (ust. § 2937 odst. 1 o. z.). Jde o naprosto nově pojatou situaci, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání. Jde o objektivně postavenou povinnost k náhradě škody (tzv. za výsledek), neboť se nepočítá s porušením zákonné povinnosti či se zaviněním. Škůdce může tvrdit a prokazovat naplnění liberačního důvodu. Otázka náležitého dohledu je typickým liberačním důvodem a možnost uplatnit jej dává zákon výslovně škůdci. Předpoklad, že škodu může způsobit věc sama od sebe, navozuje jinými slovy mechanizmus, že bez ohledu na to, jak s ní bylo zacházeno, došlo k působení vnitřních vlastností či okolností spojených s povahou věci takovým způsobem, že nastala škodlivá interakce vůči okolí. Dle závěrů uvedených v komentáři Beck Občanský zákoník 2. vydání, 2 aktualizace 2023, M. Pašek autor zastává právní názor, že případy, kdy věc způsobí škodu „sama od sebe“, tak jde o případy, kdy věc škodlivě působní na své okolí z vnitřních příčin daných jejími vlastnostmi pramenícími z povahy této věci, jejího tvaru, materiálu, z něhož je složena, její konstrukce a struktury a podobně, tj. aniž by toto působení bylo vyvoláno člověkem, který věc používá nebo s ní jinak nakládá. Lze sem tudíž zařadit i případy, kdy působení věci na okolí bude vyvoláno změnou okolní teploty, působením větru, okolní vlhkostí apod. Není rozhodující, zda jde o obvyklé vlastnosti takové věci nebo zda jsou ovlivněny její vadou. Příkladem takového působení věci může být její přehřátí, samovznícení, výbuch apod. (viz komentář k ust. § 2937 odst. 1 obč. zákoníku).

37. V daném případě bylo prokázáno, že na Strom dlouhodobě působila dřevokazná houba, což vyvolalo změnu složení jeho konstrukce a struktury. Došlo k uhnití kořenů a poté Strom spadl a způsobil škodu. Z uvedených důvodů aplikoval soud na daný případ i ust. § 2937 odst. 1 obč. zákoníku. Žalovaný má v rámci generální prevence povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na právech třetích osob. Nejedná se o absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu. Je zde však stanovena povinnost postupovat natolik obezřetně, jak to vzhledem ke konkrétní situaci lze požadovat. V případě starších, vzrostlých či škůdci napadených stromů je odůvodněna potřeba důkladnější péče vlastníka či správce, který musí zvolit pro něj dostupná a dostatečně účinná preventivní opatření. Výskyt stromů rostoucích např. v tzv. dopadové vzdálenosti od dráhy (a soud má za to, že i od silnice a vodního toku) sám o sobě nepředstavuje nebezpečí pro dráhu ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Správní orgány jsou podle tohoto ustanovení oprávněny přijmout opatření k zabránění pádu stromu, jejich pokácením pouze po zjištění konkrétních okolností (např. stáří či zdraví stromu, stav kořenového systému, morfologie terénu, stav podloží), ze kterých vyplývá hrozící reálné nebezpečí jejich pádu (viz rozhodnutí č. j. 1 As 299/2019-42 ze dne 18. 12. 2019 NS). Vlastník je povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat a v žádném případě nemá z hlediska tzv. generální prevence absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví (rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 18/2018 ze dne 13. 3. 2018). Dodržení povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám znamená pro každého zachovávat takový stupeň bedlivosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který – objektivně posuzováno – je způsobilý zabránit, či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku. Vlastník pozemku je povinen dbát i na to, aby na něm byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody pádem stromu na jeho pozemku rostoucím (rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 374/2008 ze dne 15. 6. 2010). Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že konstrukce odpovědnosti za škodu je v daném případě obdobná jako za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. obč. zákoníku. V dané věci pak žalovaný prokázal, že na jeho straně je dán liberační důvod, tj. listinnými důkazy a svědeckou výpovědí revírníka, že předmětný úsek byl kontrolován pravidelnými prohlídkami. S ohledem na potřebu množstevního kontrolování porostu a velkého rozsahu porostu pak nelze namítat nic proti způsobu provádění těchto prohlídek, když způsob provádění kontroly je vizuální. Soud má za to, že se jedná o zcela standardní kontrolu používanou v lesních porostech, což ostatně vyplývá i z vyjádření soudního znalce vyslechnutého v této věci. V dané věci nebylo možné znalecky zkoumat kmen (a korunu) Stromu, když tento se již v době znaleckého zkoumání na místě nehody nenacházel a nebylo tedy možné zjistit, zdali mohly být v době nehody na kmenu stromu (v jeho koruně) patrné známky napadení dřevokaznou houbou dřevomorem kořenovým. Napadení stromu (kmenu, koruny, kořenů) dřevomorem kořenovým pak není patrné ani z fotografií pořízených z místa nehody v době, kdy se nehoda stala. Postižení kořenového systému Stromu dřevomorem kořenovým bylo zjištěno až znaleckým zkoumáním a při jednání na místě samém, když ve vývratu na zbytcích kořenů Stromu byla patrná plíseň, avšak jednalo se o zbytky kořenového systému, který byl v zemi a je zjevné, že tyto nemohly být vizuálně zjištěny pouze pohledem. Pro zjištění, že kořeny byly napadeny dřevomorem kořenovým bylo nutné tyto, i při jednání na místě samém, vyhrabat. Z fotodokumentace pořízené v době dopravní nehody pak není zjevné, zdali před vyvrácením byly kořeny Stromu pokryty mechem nebo listím, příp. zda na nich v té době byly viditelné plodnice dřevomoru kořenového. Soud učinil závěr, že na Stromu nebyl patrný nějaký vyvinutý defekt, který by při kontrolách signalizoval to, že Strom je ve spodní části (kořenové) prohnilý. S ohledem na shora uvedené právní názory NS je zjevné, že zde nebyla dána povinnost žalovaného vykácet veškeré stromy v dosahu silnice rostoucích u vodního toku.

38. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný celkově postupoval při správě předmětného pozemku, včetně daného lesního úseku obezřetně, se zachováním náležitého dohledu, míry, opatrnosti a bedlivosti, kterou lze po něm požadovat a v rozsahu odpovídající reálným možnostem v daném místě a čase. Žalovaný prokázal, že nezanedbal náležitý dohled a dohled vykonával řádně. V tomto směru jde o liberační důvody jak ve smyslu ust. § 2937 odst. 1 obč. zákoníku, tak i § 2900-2902 obč. zákoníku. Odpovědnost u žalovaného nebyla zjištěna ani ve smyslu § 22 odst. 1 lesního zákona. Uvedené ustanovení nenahrazuje, ale jen doplňuje a konkretizuje ust. § 2900 obč. zákoníku. Na základě všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a byla v celém rozsahu zamítnuta.

39. Ve věci vznikly náklady státu v podobě proplacení znalečného znalci [tituly před jménem] [jméno FO] dle usnesení ze dne 16. 11. 2023 ve výši 1.108 Kč a dále dle usnesení ze dne 6. 5. 2024 ve výši 1.540 Kč. Celkem tedy náklady vzniklé státu představují částku ve výši 2.648 Kč. V souladu s § 148 odst. 1 občanského soudního řádu uložil soud žalobkyni nahradit státu náklady řízení, které platil ve výši 2.648 Kč.

40. S ohledem na plný procesní úspěch žalovaného ve věci přiznal soud žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení jsou tvořeny paušální náhradou pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 9 x 300 Kč (celkem 2.700 Kč), tj. za provedené úkony: vyjádření k žalobě ze dne 23. 12. 2022, účast na jednání dne 30. 3. 2023 v době od 9 hodin do 11.39 hodin, (2 úkony), účast na jednání soudu dne 9. 11. 2023 v době od 9 hodin do 13.39 hodin (3 úkony), účast na jednání na místě samém dne 22. 4. 2024 v době od 10 hodin do 10.46 hodin (1 úkon), účast na jednání soudu dne 5. 9. 2024 od 10 hodin do 10.50 hodin(1 úkon), účast na jednání soudu dne 12. 9. 2024 - vyhlášení rozsudku od 12 hodin do 12.10 hodin. Dále cestovné: použito osobní motorové vozidlo ŠKODA AC COMBI, RZ [SPZ], palivo NM, průměrná spotřeba dle velkého TP 5,70 l/100 km, dne 9. 11. 2023 cesta z [adresa] – [adresa] – zpět, ujeto 35 km, dle vyhl. č. 85/2023 Sb. při ceně NM 34,40 Kč a náhradě 5,20 Kč. Dále dne 22. 4. 2024 z Revírny [adresa] ve [adresa] – místo nehody – zpět, ujeto 6 km. Dále dne 5. 9. 2024 z [adresa] [adresa] – [adresa] – zpět, ujeto 35 km. Dále dne 12. 9. 2024 z [adresa] – [adresa] – zpět, ujeto 40 km. V roce 2024 při ceně dle vyhlášky, NM 38,70 Kč, náhrada 5,60 Kč. Cestovné celkem ve výši 882,91 Kč. Za tyto účtované úkony nebyla odměna přiznána: vyjádření z 26. 4. 2023 – pouze doplnění tvrzení k výzvě soudu, vyjádření z 8. 11. 2023 – doplněná tvrzení po koncentraci řízení, vyjádření z 16. 11. 2023 – pouze opakované námitky k osobě znalce, vyjádření z 18. 6. 2024 – pouze hodnocení – nejedná se o podání ve věci samé, vyjádření z 3. 9. 2024 – pouze opakování procesního stanoviska a právní argumentace žalovaného – nejedná se o podání ve věci samé. Byly přiznány náklady řízení v celkové výši 3.582,91 Kč.

Poučení