8 C 286/2022 - 331

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve [Anonymizováno] žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Anonymizováno] - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o nahrazení projevu vůle – uzavření smlouvy takto:

Výrok

I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného uzavřít tuto smlouvu o převodu pozemků: 1) [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného] IČ [IČO žalovaného] se sídlem [adresa], PSČ [adresa] (dále jen „převodce“) a 1. [Jméno žalobce A], r. č. [RČ] bytem [Adresa žalobce A] 2. [Jméno žalobce B], r. č. [RČ] bytem [Adresa žalobce B] (dále jen „nabyvatelé“, příp. samostatně jako „nabyvatel 1“, nebo „nabyvatel 2“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“): • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost to vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], • Pozemek parc. č. [hodnota][Anonymizováno]– trvalý travní porost ve výměře 2031 m2, který vznikl oddělením z původního pozemku p. č. [hodnota] – trvalý travní porost o výměře 2.106 m2 na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[hodnota] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], potvrzeného Katastrálním úřadem pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum] • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost to vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost Zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] ve [adresa], obec [adresa] • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – ostatní plocha to vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], • Pozemek parc. č. [Anonymizováno] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – orná půda • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost to vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost to vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost to vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] [adresa], obec [adresa], • Pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] [adresa], obec [adresa]. 2) Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. 3) Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. 2) této smlouvy převodce převádí do spoluvlastnictví nabyvatelů, a to tak, že nabyvateli 1 podíl o velikosti ideální a nabyvateli 2 podíl o velikosti ideální , pozemky uvedené v čl. 1) této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímá do svého spoluvlastnictví, nabyvatel 1 podíl o velikosti ideální a nabyvatel 2 podíl o velikosti ideální . 4) Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, nabývají nabyvatelé vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatel 1: ………………………………… ………………………..………… [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného] [Jméno žalobce A] Nabyvatel 2: …………......……………………. [Jméno žalobce B]

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 168.098,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou, podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum], domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému soudem uložena povinnost uzavřít se žalobci smlouvu o převodu pozemků jako pozemkové náhrady specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, nacházejících se v obvodu Okresního soudu v Bruntále.

2. Dále požadovali žalobci jako pozemkovou náhradu pozemky v k. ú. [adresa], a to p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] a pozemek v k. ú [adresa] p. č. [hodnota]. Na jednání soudu dne [datum] vzali žalobci žalobu zpět v rozsahu co do pozemku parcela č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] v k. ú. [adresa] a dále pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Důvodem částečného zpětvzetí byly okolnosti zjištěné v průběhu řízení (nevhodnost/vyloučení pozemku z převodu). Soud v rozsahu zpětvzetí řízení částečně zastavil, v souladu s § 96 občanského soudního řádu, usnesením ze dne 11. 12. 2023 č. j. 8 C 286/2022-276. Co se týká částečného zpětvzetí žaloby a dotčených nemovitostí, tak k těmto soud prováděl dokazování, avšak z něj nevyvodil žádná skutková zjištění s ohledem na učiněné zpětvzetí žaloby a částečné zastavení řízení.

3. Žalobci se podanou žalobou dále domáhali vydání náhradních pozemků nacházejících se v obvodu Okresního soudu v Šumperku. Ke vznesené námitce místní nepříslušnosti Okresního soudu v Bruntále ze strany žalované pak soud usnesením č. j. 8 C 286/2022-79 ze dne 11. 4. 2023, řízení o žalobě, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu pozemků nacházejících se v obvodu Okresního soudu v Šumperku (specifikovaných v daném usnesení) vyloučil k samostatnému řízení a usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Šumperku jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Předmětem řízení pak zůstaly pouze žalobci požadované náhradní pozemky nacházející se v obvodu Okresního soudu v Bruntále specifikované ve výroku I tohoto rozsudku.

5. Žalobu žalobci zdůvodnili tím, že jsou oprávněnými osobami podle § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jako zákon o půdě), když jsou právními nástupci původní oprávněné osoby [jméno FO]. Žalobci se obrací na soud s touto žalobou, neboť jim nezbyl žádný jiný právní prostředek ochrany jejich oprávněného restitučního nároku na vydání náhradního, případně náhradních pozemků, když jim doposud nebyly žalovaným žádné relevantní náhradní pozemky vydány. Poukázali na rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum] sp. [spisová značka] č. j. [spisová značka] vydaného dle § 9 odst. 4 zákona o půdě, kterým pozemkový úřad rozhodl, že žalobce a) a žalobce b) nejsou vlastníky každý pozemku parc. č. (EN) [Anonymizováno] [Anonymizováno] o výměře 2262 m2 v k. ú. [adresa], ke dni rozhodnutí podle katastru nemovitostí jako části pozemkových parcel č. [hodnota], a to z důvodu, že uvedený pozemek je zastavěn a nelze jej podle § 11 odst. 1 písmeno c) zákona o půdě vydat. Žalobci dále uvedli, že pozemkový úřad konstatoval, že nárok žalobců byl prokázán a bude jim podle zákona o půdě poskytnuta náhrada, která podle § 11a zákona o půdě spočívá v převodu jiného pozemku, případně v poskytnutí finanční náhrady podle § 16 zákona o půdě. Žalobcům byla rozhodnutím pozemkového úřadu přiznána náhrada za pozemek (EN) [Anonymizováno] role o výměře 2262 m v k. ú. [adresa], kdy tento nevydaný pozemek podle údajů z katastru nemovitostí tvoří části pozemkových parcel [hodnota], to vše v k. ú. [adresa]. Žalobci jsou právními nástupci původního vlastníka pozemku (EN) [Anonymizováno] role, kterým byla paní [jméno FO], matka žalobců a žalobci zdědili její restituční nárok a každý z nich disponuje nárokem na podíl o velikosti ideální k nevydanému pozemku. Pozemek (EN) [Anonymizováno] byl na Československý stát dne [datum] převeden podle smlouvy o převodu nemovitostí, v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Žalobci jsou oprávněnými nositeli restitučního nároku podle zákona o půdě, se kterým je spojeno právo na vydání náhradního pozemku, příp. náhradních pozemků, nelze-li jim vydat původní pozemek. Původní pozemek nebylo možné žalobcům vydat z důvodu jeho zastavěnosti. V rozhodnutí pozemkového úřadu bylo, pro nemožnost naturální restituce původního pozemku, žalobcům přiznáno právo na náhradu, které ale dosud nebylo realizováno, ani nebyla žalobcům poskytnuta odpovídající finanční náhrada na základě § 16 zákona o půdě. [právnická osoba] stanovil cenu nevydaného pozemku ve výši 9.839,70 Kč na základě vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., tj. částkou 4,35 Kč/1 m. Žalobci nesouhlasí s tím, že pozemek byl oceněn jako zemědělská orná půda, když důvodem je skutečnost, že nevydaný pozemek byl na Československý stát převeden výhradně za účelem výstavby sídliště v [adresa]. Žalobci tvrdí, že již v době převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na Československý stát byl tento pozemek určen k zastavění obytnými domy a dalšími stavbami tvořícími sídliště v [adresa]. Na základě uvedených skutečností měl být nevydaný pozemek správně oceněn podle § 14 odst. 1. vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. jako pozemek určený pro stavbu částkou 200 Kč/1 m a náhrada má být poskytnuta podle § 28a zákona o půdě v cenách ke dni 24. 6. 1991. Žalobci tvrdí, že správné ocenění nevydaného pozemku je ve výši 452.400 Kč. Podle ocenění žalovaného mají žalobci disponovat restitučním nárokem každý ve výši 4.919,85 Kč. Podle názoru žalobců každý z žalobců disponuje restitučním nárokem o hodnotě 226.200 Kč. Žalobci tvrdí, že z jejich restitučního nároku doposud nebylo ničeho čerpáno. Žalobci poukazují na to, že nevydaný pozemek má být správně oceněn jako pozemek stavební. Žalobci dále uváděli, že postup žalovaného považují za liknavý, svévolný a diskriminační. Žalobci poukazovali na nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. II. ÚS 747/2000, podle kterého, v případě nevydání původních pozemků je stát povinen převést na oprávněné osoby pozemky náhradní, a to na základě veřejných nabídek. Je-li postup státu vůči oprávněným osobám liknavý, svévolný či diskriminační, mohou se domáhat převodu náhradního pozemku soudní cestou. Žalobci tvrdili, že v daném případě žalovaný nesprávně ocenil nevydaný pozemek žalobců, když jej ocenil částkou 4,35 Kč/1 m jako zemědělskou ornou půdu, když pozemek byl určen k výstavbě sídliště [adresa]. Samotné nesprávné ocenění nevydaného pozemku vede k závěru o liknavosti žalovaného. Žalobci se účastnili veřejné nabídky, avšak umístili se na posledním místě v pořadí nabídek účastníků veřejné nabídky. S ohledem na to, že žalovaný odmítá dobrovolně uspokojit restituční nárok žalobců v částce 452.400 Kč vydáním náhradních pozemků podle zákona o půdě, rozhodli se žalobci domoci se uspokojení svých nároků v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu v restitučních věcech cestou této žaloby a domáhají se vydání náhradních pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, které jsou dle údajů v katastru nemovitostí ve vlastnictví České republiky, s příslušností hospodařit s majetkem státu náležející žalovanému.

6. Žalovaný uvedl, že zůstatky restitučních nároků žalobců činí pro každého z žalobce částku ve výši 4.919,85 Kč. Žalovaný uvedl, že v daném případě nebyla naplněna podmínka liknavosti a svévole na straně žalovaného, když žalovaný dostatečnou nabídkou náhradních pozemků ve veřejných nabídkách splnil svoji zákonnou povinnost jako dlužník vůči oprávněným osobám. Žalobci jsou povinni aktivně se domáhat uspokojení svých restitučních nároků tím, že musí sledovat veřejné nabídky a k těmto se registrovat a nabídek se účastnit. Účast oprávněné osoby ve veřejných nabídkových řízeních je rozhodující podmínkou pro případné vyhovění žalobě o nahrazení projevu vůle žalovaného. Žalovaný tvrdil, že žalobci se veřejných nabídek začali zúčastňovat až v roce 2022 (po 15 letech), a to takovým způsobem, aby žádný pozemek nezískali. Způsob výpočtu a výše restitučních nároků byl oběma stranám znám cca 15 let a nebylo proti nim ze strany žalobců výhrad. Žalobci se o svůj nárok mohli přihlásit u správního úřadu. Žalobci nedali od roku 2007 do roku 2022 najevo žádnou pochybnost o správnosti výše svých restitučních nároků. Dále žalovaný uvedl, že žalobci nesplňují podmínky mimořádného postupu mimo rámec § 11a zákona o půdě, když v daném případě není dána marná dlouhodobá aktivní snaha žalobců a jejich právních předchůdců o saturaci jejich nároků. Žalovaný uvedl, že obdržel žádost žalobců jako oprávněných osob o přecenění nevydaného předmětného pozemku jako stavební plochy až v roce 2022. Předmětný pozemek pak nebyl žalobcům vydán citovaným rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Poukazoval na to, že předmětný pozemek byl převzat státem kupní smlouvou ze dne [datum]. Územní rozhodnutí č. [hodnota] na první stavbu sídliště [adresa] bylo vydáno až dne [datum], tedy v době, kdy pozemek byl již ve vlastnictví státu. Žalovaný má za to, že pokud byl předmětný pozemek zastavěn až po přechodu na stát, potom pozemek není možné ocenit jako stavební plochu. K otázce převoditelnosti náhradních pozemků předložil žalovaný lustraci požadovaných pozemků.

7. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že Ministerstvo zemědělství Pozemkový úřad [adresa] vydalo [datum] pod sp. zn. [hodnota] č. j. [hodnota] rozhodnutí o vlastnictví k nemovitosti podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, kterým rozhodl, že žalobce a) a žalobce b) nejsou vlastníky každý ideální pozemku parcela č. (EN) [Anonymizováno] role o výměře 2262 m v k. ú. [adresa], nyní dle KN části parcel č. [hodnota], vše k. ú. [adresa]. Rozhodnutí odůvodnil tím, že pozemek je zastavěn a nelze jej vydat dle ust. § 11 odst. 1 písmeno c) zákona o půdě. Nárok oprávněných osob byl však ve správním řízení prokázán. Náhrada za nevydaný pozemek bude oprávněným osobám poskytnuta v souladu se zákonem o půdě. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že podáním ze dne [datum] uplatnila paní [jméno FO] u pozemkového úřadu nárok na vydání zemědělského majetku dle ust. § 9 odst. 1 zákona o půdě, mimo jiné pozemku parcela č. (EN) [Anonymizováno]. Oprávněnost nároku byla posouzena ve správním řízení a bylo zjištěno, že původní vlastnicí pozemku byla na základě odstupní smlouvy ze dne [datum] paní [jméno FO]. Původní vlastnice převedla předmětný pozemek na Československý stát na základě smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum]. Kupní cena byla stanovena podle ust. § 15 vyhl. č. 43/1969 Sb. ve výši 0,40 Kčs/1 m. Pozemkový úřad se ve správním řízení zabýval otázkou, zda byla předmětná smlouva uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a byla tak naplněna skutková podstata restitučního titulu dle ust. § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě. Pozemkový úřad dospěl k závěru, že v daném případě byla naplněna skutková podstat restitučního titulu dle ust. § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě (kupní smlouva uzavřená v tísni za nápadně nevýhodných podmínek). Původní vlastnice předmětné nemovitosti, paní [jméno FO], která uplatnila restituční nárok jako oprávněná osoba ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona o půdě, dne [datum] zemřela. Podle usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] nabyli veškerý majetek zůstavitelky její synové, žalobce a) a žalobce b), kteří jsou oprávněnými osobami ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě. Pozemkový úřad v řízení posuzoval otázku naturální vydatelnosti předmětné nemovitosti a při místním šetření konaném dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parcela č. (EN) [Anonymizováno] se stal částmi parcel kat. nemovitostí č. [hodnota] vše v k. ú. [adresa]. Na těchto pozemcích se nachází obytné panelové domy, pěší přístupové komunikace, asfaltové příjezdové komunikace, budova rozvodny, parkoviště a zeleň v zástavbě. Pozemkový úřad [adresa] zjistil, že části nárokované nemovitosti jsou zastavěny uvedenými stavbami a ostatní části nárokovaného pozemku je nutné považovat za plochy se stavbami bezprostředně související a nezbytně nutné k provozu staveb. Vydání nárokované nemovitosti tedy brání zákonná překážka ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Vzhledem k tomu, že nárok oprávněných osob byl ve správním řízení prokázán, bude jim, v souladu se zákonem o půdě, poskytnuta náhrada, a ta spočívá dle § 11a zákona o půdě v převodu jiného pozemku [právnická osoba], případně v poskytnutí finanční náhrady v souladu s ust. § 16 zákona o půdě. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (rozhodnutí PÚ [adresa] ze dne [datum]). [právnická osoba], územní pracoviště [adresa], vypočetl cenu původního pozemku v k. ú. [adresa], který nebyl vydán na základě rozhodnutí MZE – Pozemkového úřadu [adresa] č. j. [datum] ze dne [datum] oprávněným osobám žalobci a) ve výši ideální a žalobci b) ve výši ideální . Celková výměra pozemkové parcely č. EN [Anonymizováno] o celkové výměře 2262, původní kultura role, cena za 1 m2 4,35 Kč. Hodnota nevydávaného pozemku byla určena ve výši 9.839,70 Kč (protokol o výpočtu ceny nevydávaných pozemků ze dne [datum]). Zůstatek nároku za nevydané pozemky z rozhodnutí Pozemkového úřadu je pro každou oprávněnou osobu ve výši 4.919,85 Kč (nároky vybraných oprávněných osob). Žalobci se účastnili ve veřejné nabídce pozemků pro oprávněné osoby dle zákona 229/1991 Sb., a to dne [datum] - [adresa], dne [datum] - [adresa] a [datum] - [adresa]. Výsledek vždy storno (přehled účasti ve veřejné nabídce pozemků pro oprávněné osoby dle zákona o půdě ze dne [datum]). 8. [jméno FO] byla výzvou ze dne [datum] vyzvána k výkupu pozemků pro výstavbu sídliště [adresa]. Ve výzvě je uvedeno, že v předprojektové přípravě ve smyslu usnesení Rady NVM [adresa] ze dne [datum] byl schválen plán výstavby sídliště [adresa]. Investprojekt – městská projektová inženýrská organizace v [adresa] – byl pověřen výkupem pozemků potřebných k výstavbě tohoto sídliště. V areálu uvedené výstavby se nachází také nemovitost parcela č. [hodnota], z níž bude vykoupeno 2262 m. Součástí výzvy bylo upozornění, že v případě nesouhlasu nebo neobdrží-li organizace odpověď do 15 dnů, bude nucena v zájmu zajištění výstavby postupovat podle předpisu o stavebním řádu cestou vyvlastňovacího řízení, jelikož jde o důležitý veřejný zájem, který je v souladu se schváleným státním plánem. Za účelem vyměřování staveniště, geologického a hydrologického průzkumu o zahájení nutných stavebních prací organizace požádala o souhlas se vstupem na dotčené pozemky (výzva [právnická osoba] ze dne [datum]). Dále bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi převodcem [jméno FO] a nabyvatelem Československý stát (zastoupený [právnická osoba], městská projektově-inženýrská organizace, majetko-právní oddělení [adresa]), podepsána smlouva o převodu nemovitostí. Převodce jako vlastník pozemku parc. č. [hodnota] role ve výměře 2262 m2 v k. ú. [adresa] převedl na nabyvatele tuto nemovitost do socialistického vlastnictví pro plánovanou potřebu rozvoje národního hospodářství k umožnění stavby – sídliště [adresa] č. st. [hodnota]. Převáděné nemovitosti poskytl převodce nabyvateli v ceně 1 m2 za 0,40 Kčs podle § 15 vyhl. č. 43/69 Sb., tj. za celou parcelu ve výměře 2262 m2 ve výši 904,80 Kčs (smlouva o převodu nemovitostí ze dne [datum]).

9. Národní výbor města [adresa], Odbor územního plánování a architektury NV města [adresa], vydal dne [datum] rozhodnutí č. [hodnota]. Je uvedena věc: Územní rozhodnutí na 1. stavbu obytného souboru [adresa]. Dále je uvedeno, že podáním ze dne [datum], doplněným dne [datum], požádal Investprojekt MPIO v [adresa] o vydání územního rozhodnutí na první stavbu obytného souboru [adresa]. Účelem této stavby je realizovat výstavbu 2024 bytových jednotek. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že připravovanou výstavbou bude dotčena, mimo jiné, i nemovitost parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Dále je uvedeno, že výstavba je uvažovaná v letech 1978-1981. Návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby byl vyhlášen na úřední tabuli NV města [adresa] a ONV IV v [adresa] a k návrhu nebyly podány připomínky. Dotčené orgány státní správy předložily kladná vyjádření. Dále je uvedeno, že plánovací odbor vydal dne [datum]. a [datum] souhrnná stanoviska o dokumentaci staveb, v nichž uvedl souhlas s další přípravou zpracováním projektové dokumentace i vlastní realizací stavby (rozhodnutí č. [hodnota] ze dne [datum]).

10. Žalobci podali žádost na SPÚ ČR, KPÚ pro Jihomoravský kraj dne [datum] a požádali o přecenění restitučního nároku oprávněných osob dle § 11a zákona o půdě k pozemku parcela č. (EN) [hodnota]. Uváděli, že pozemek parc. č. [hodnota] role o výměře 2262 m byl vykoupen na základě smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] přímo za účelem výstavby sídliště [adresa] č. st. [hodnota] a měl být proto oceněn jako pozemek stavební částkou 200 Kč/1 m 2 (žádost ze dne [datum]). Žalovaný k žádosti žalobců sdělil, že pracoviště posoudilo žádost a postoupilo ji dne [datum] na odd. restitucí, které rozhodne, zda je možné pozemek přecenit (sdělení ze dne [datum]). Přípisem z [datum] [Jméno žalovaného] žalobcům sdělil, že posouzení pozemku jako stavebního je irelevantní s ohledem na to, že územní rozhodnutí č. [hodnota] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] na první stavbu obytného souboru [adresa] bylo vydáno až po převodu pozemku na stát. Bylo sděleno, že žádost není dostatečně doložena, aby bylo možno pozemek přecenit jako stavební plochu (sdělení ze dne [datum]). Z protokolu z vyhodnocení výzvy z [datum] k podání nabídky nároků na převod pozemků z vlastnictví státu bylo zjištěno, že žalobci skončili v pořadí 4 (protokol z vyhodnocení výzvy z [datum]). Žalobci opětovně požádali žalovaného o přecenění jejich restitučních nároků prostřednictvím jejich právního zástupce přípisem z [datum] (přípis z [datum]). Žalovaný odpověděl přípisem z [datum], kterým žádost žalobců zamítl (sdělení z [datum]).

11. Magistrát města [adresa] Odbor územního plánování a rozvoje, sdělil k dotazu, jaká územně plánovací dokumentace platila v roce 1975 pro území města [adresa] a zdali byla tato územně plánovací dokumentace podle tehdy platné a účinné právní úpravy závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí následující. Magistrát zjistil, že v roce 1975 byl územně plánovací dokumentací pro území města [adresa] „Směrný územní plán [adresa]“. Magistrát je toho názoru, že Směrný územní plán [adresa] lze považovat za územní plán sídliště (dle ust. § 6 odst. 6 zákona č. 84/1958 Sb., dle kterého každá jednotka osídlení, která se skládá ze seskupených trvalých lidských obydlí včetně do ní začleněných výrobních zařízení a nezbytného občanského a technického vybavení tvoří uzavřené a od jiných jednotek osídlení prostorově oddělené prostředí pro společenský život obyvatel, město, vesnice, osada, i když není samostatnou správní jednotkou). Sídlištěm tehdejší právní úprava rozuměla v zásadě jakýkoliv sídelní útvar, mimo jiné i město. Dále zákon v ust. § 6 odst. 4 písm. a) stanovoval, že územní plány sídlišť vypracovávané pro celé území sídliště a jeho zájmové území se označovaly jako tzv. „Směrné územní plány sídlišť“. Na základě uvedených ustanovení Magistrát považuje Směrný územní plán [adresa], jakožto celoměstský územně plánovací dokument, za směrný územní plán sídliště. Magistrát uvedl, že schválené územní plány sídlišť byly závazným podkladem pro územní rozhodnutí v rozsahu částí stanovených vyhláškou (sdělení Magistrátu města [adresa], odboru územního plánování a rozvoje ze dne [datum]).

12. Dle výpisů z katastru nemovitostí je Česká republika, s příslušností hospodařit pro [Jméno žalovaného], vlastníkem těchto pozemků v k. ú. [adresa]: pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost, pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost, pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost a pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost. Dále v k. ú. [adresa]: pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost a pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost. V k. ú. [adresa] ve [adresa]: pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost. V k. ú. [adresa]: pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost a pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost. V k. ú. [adresa]: pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost, pozemku parc. č. [hodnota] – orná půda a pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost. V k. ú. [adresa]: pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost, pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost, pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost a pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost. V k. ú. [adresa] [adresa]: pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost, pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost a pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost. V k. ú. [adresa] [adresa] pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost (výpis z katastru nemovitostí, předložené listy vlastnictví, které jsou součástí znaleckých posudků).

13. Co se týká požadovaných náhradních pozemků žalobci, žalovaný předložil listinné důkazy ve věci prověření a ocenění požadovaných náhradních pozemků dle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Dále předložil sdělení správních orgánů dle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. k jednotlivým pozemkům a další listiny k překážkám převoditelnosti u žalobci požadovaných pozemků. U pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] je uvedeno, že pozemek není vyloučen z převodu podle písm. b). Dále je uvedeno, že pozemek se nachází ve ZSÚ/ZÚ. Dále je uvedeno, že pozemek je určen k realizaci zeleně veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využitý (tabulka obce [adresa] z [datum]). Ke stejné parcele bylo Městským úřadem [adresa] – Stavební úřad sděleno, že pozemek není vyloučen z převodu a není určen k zastavění stavbou (zpráva z [datum]). Ke stejnému pozemku [Jméno žalovaného] sdělil, že pozemek není vyloučen z převodu podle písm. a) (sdělení z [datum]). Dále [Jméno žalovaného] k žádosti žalovaného o sdělení dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 503/2012 Sb. sdělil, že v k. ú. [adresa] již bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků uplatněných podle uvedeného zákona (sdělení ze [datum]). Co se týká dotčených pozemků v k. ú. [adresa], bylo o sděleno, že nejsou vyloučeny z převodu (tabulka města [adresa] z [datum], sdělení [právnická osoba] [adresa] – Stavební úřad z [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Co se týká pozemku v k. ú. [adresa] ve [adresa], bylo sděleno, že není vyloučen z převodu podle písm. b) a není určen k realizaci zeleně ani k zastavění stavbou (sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], sdělení Stavebního úřadu [adresa] ze [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Co se týká pozemku v k. ú. [adresa] ve [adresa], o zemědělských pozemcích již bylo rozhodnuto dle § 6 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb. (sdělení [právnická osoba] ze [datum]). Pozemek parc. č[hodnota] v k. ú. [adresa] [adresa] není vyloučen z převodu (tabulka obce [adresa] ze dne [datum], sdělení Stavebního úřadu [adresa] ze [datum], sdělení [právnická osoba] z [datum]). Dotčené pozemky v k. ú. [adresa] pod [adresa] nejsou vyloučeny z převodu (tabulka města [adresa] z [datum], sdělení Stavebního úřadu [adresa] z [datum], sdělení [právnická osoba] z [datum]). Dle sdělení [právnická osoba] z [datum] k žádosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 503/2012 Sb. bylo sděleno, že v tomto kat. území již bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků (sdělení). Co se týká dotčených pozemků v k. ú. [adresa], tyto nejsou vyloučeny z převodu (tabulka obce [adresa] z [datum], sdělení Stavebního úřadu [adresa] z [datum], sdělení [právnická osoba] ze [datum]).

14. Dle předložené tabulky žalovaným k překážkám převoditelnosti náhradních pozemků, není u žádného z pozemku uvedeného ve výroku I rozsudku dána překážka převoditelnosti pozemku (viz. tabulky), vyjma následujících. U pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], žalovaný tvrdil, že pozemek je dle územního plánu dotčen VPS dle sdělení obce [adresa] a je vyloučen z převodu. U pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], žalovaný tvrdil, že dle územního plánu je pozemek dotčen VPS dle sdělení obce [adresa] a je vyloučen z převodu. Dále, co se týká k. ú. [adresa], obec [adresa], žalovaný tvrdil, že u pozemku parc. č. [hodnota] byla uplatněna žádost o převod dle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. obce [adresa][Anonymizováno]

15. Co se týká dotčených pozemků v k. ú. [adresa], obec [adresa], bylo u pozemku parc. č. [hodnota] sděleno, že pozemek se nachází v SZÚ/ZÚ. U pozemku parc. č. [hodnota] bylo sděleno, že pozemek se nachází v SZÚ/ZÚ. Pozemek se nachází v zastavitelném území obce/zastavitelné ploše. Pozemek je určen k zastavění stavbou. Údaje byly vyplněny na základě schváleného územního plánu obce/vydaného územního plánu ze dne [datum], usnesení zastupitelstva obce schválené ze dne [datum], číslo usnesení zastupitelstva obce 3/2022 (tabulka/sdělení obce [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum]). Ze sdělení Stavebního úřadu [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že pozemek parc. č. [hodnota] (jeho část) je z převodu vyloučen a je určen k zastavění stavbou, viz. územní rozhodnutí č. [spisová značka] ze dne [datum] č. j. MURJ [č. účtu]. Dále je uvedeno, že pozemek parc. č. [hodnota] není vyloučen z převodu a není určen k zastavění stavbou (sdělení [právnická osoba] [adresa] – Stavební úřad ze dne [datum]). K žádosti dle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 503/2012 Sb. [Jméno žalovaného] sdělil, že v k. ú. [adresa] již bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků uplatněných dle uvedeného zákona (sdělení ze [datum])[Anonymizováno]

16. Soud vyžádal sdělení od dotčených obcí. Ze sdělení obecního úřadu obce [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [hodnota] není dotčen stavbou chodníku ani navazujícím parkovištěm. Pozemek parc. č. [hodnota] byl dotčen novostavbou chodníku jen terénními úpravami, když dotčená krajnice pozemku byla ucelena do parcely pod stavbou chodníku. Na uvedených pozemcích se nenachází žádná stavba a obec proto ani nepožaduje, aby byl pozemek převeden na obec (sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum]). Žalobci předložili soudu geometrický plán, kterým byl z pozemku parcela č. [hodnota] o původní výměře 2106 m2 oddělen nový pozemek parc. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 75 m. Stávající pozemek parcela č. [hodnota] trvalý trávní porost má mít novou výměru 2031 m. Nově vzniklý pozemek parcela č. [hodnota] může sloužit jako příjezdová cesta ke stavební parcele č. [hodnota] jiného vlastníka a vydáním pozemku parcela č. [hodnota] tedy nevznikne situace, kdy by vlastník stavební parcely č. [hodnota] neměl zajištěn příjezd ke svému pozemku (viz předložený geometrický plán).

17. Co se týká pozemku parcela č. [hodnota] v k. ú. [adresa], pozemek zařazuje změna č. [hodnota] územního plánu obce [adresa] do plochy zeleně na veřejných prostranstvích. Změna č. 3 již byla projednána a je připravována finální podoba před schválením v Zastupitelstvu obce [adresa], kdy se toto očekává ve IV. čtvrtletí roku 2023. Zařazení pozemku do plochy zeleně na veřejných prostranstvích umožní obci žádat po Státním pozemkovém úřadu převod pozemku dle § 7 odst. 1. písmeno e) zákona o SPÚ a vybudovat na pozemku plochu veřejné zeleně dle dlouhodobých plánů obce (sdělení obce [adresa] z [datum]). Žádost o převodu pozemku p. č. [hodnota] k datu vyhlášení tohoto rozsudku nebyla podána. Žádost má být schválena Zastupitelstvem obce v první polovině měsíce května 2024 (sdělení obec [adresa] ze dne [datum]).

18. Dále soud provedl k důkazu níže uvedené znalecké posudky vypracované soudní znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] předložené žalovaným. Místní šetření bylo provedeno dne [datum]. Ocenění bylo provedeno k datu [datum]. Znaleckým úkolem bylo dle zadání žalované ocenění nemovitých věcí – pozemků – v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ocenění pozemku parc. č. [hodnota] [adresa] je 25.194,68 Kčs (znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota]). Cena pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] ve [adresa] je 4.372,20 Kčs (viz znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota]). Cena pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] pod [adresa] je 16.116,31 Kčs (znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota]). Cena pozemku parc. č. 455/2 je 7.140,50 Kčs a pozemku parc. č. [hodnota] je 41.968,26 Kč (znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota]). Cena pozemku v k. ú. [adresa], a to pozemku parc. č. [hodnota] je 9.929,25 Kčs, pozemku parc. č. [hodnota] je 56.489,25 Kčs a pozemku parc. č. [hodnota] je 20.082 Kčs (znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota]). Cena pozemků v k. ú. [adresa] je u pozemku parc. č. [hodnota] je 6.116,15 Kčs, u pozemku parc. č. [hodnota] je 5.146,60 Kčs, u pozemku parc. č. [hodnota] je 7.864,29 Kčs a u pozemku parc. č. [hodnota] je 10.046,08 Kčs (znal. posudek č. [hodnota]-[hodnota]). Cena pozemků v k. ú. [adresa] pod [adresa] je u pozemku parc. č. [hodnota] Kčs, u pozemku parc. č. [hodnota] je 12.038,40 Kčs a u pozemku parc. č. [hodnota] je 2.384 Kčs (znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota]). Cena u pozemků v k. ú. [adresa] u pozemku parc. č. [hodnota] je 12.535,10 Kčs, u pozemku parc. č. [hodnota] je 3.937,55 Kčs, u pozemku parc. č. [hodnota] je 895,15 Kčs a u pozemku parc. č. [hodnota] je 195,58 Kčs (znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota]). Dle znaleckého posudku č. [hodnota]-[hodnota] vypracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [právnická osoba] dne [datum] činí ocenění k datu 24. 6. 1991 parcely č. [hodnota] - trvalý trávení porost cenu ve výši 40.620 Kč (znalecký posudek). Toto ocenění je mezi účastníky nesporné.

19. Účastníci učinili nespornou nově zjištěnou cenu pozemku parcela č. [hodnota], který vznikl oddělením předloženým geometrickým plánem z pozemku parc. č. [hodnota] a tato nová cena části pozemku, tedy zbývající části pozemku parc. č. [hodnota], který má nově dle geometrického plánu výměru 2031 m2, činí 40.620 Kč. Žalovaný dále uvedl, že k uvedenému geometrickému plánu nemá námitky, a to z důvodu, že nově vzniklý pozemek parc. č. [hodnota] může sloužit jako příjezdová cesta ke stavební parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Oddělení uvedené části pozemku, nově označené jako parc. č. [hodnota], žalovaný považuje za nesporné.

20. Dále soud provedl k důkazu znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota], který vypracoval [tituly před jménem] [právnická osoba] dne [datum], znalec oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, specializace stavebnictví, stavby obytné a zemědělské. Účelem posudku bylo ocenění pozemku parcela č. [hodnota] - role 2262 m2 v k. ú. [adresa] k datu [datum]. Ocenění bylo prováděno v souvislosti s restitučním řízením dle zákona o půdě v cenové úrovni k datu 24. 6. 1991 (§ 28a zákona o půdě) v cenách podle § 14 vyhlášky č. 182/č. 1988 Sb. podle stavu pozemku ke dni 12. 8. 1975 (ke dni odnětí státem). V situaci, kdy pozemek byl v době přechodu na stát sice veden v evidenci jako pozemek zemědělský, nicméně byl určen k výstavbě, tj. k vykoupení za účelem výstavby sídliště, znalec ocenil pozemek jako pozemek určený pro stavbu ve smyslu ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Ocenění bylo provedeno na již neexistující parcelu p. č. [hodnota] pro celou původní výměru 2262 m. Jednotková cena 200 Kč/m2. Přirážky a srážky: 0 %. Výpočet ceny: 2262 m x 200 Kč/1 m2 = 452.400 Kč, cena k roku 1991: 452.400 Kč (znalecký posudek).

21. Žalobci předložili vypracovaný revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota], kterým měl být revidován znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa]-[hodnota]. Účelem znaleckého posudku bylo ocenění nevydaného pozemku parc. č. EN [Anonymizováno] role o výměře 2262 m v k. ú. [adresa], dle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a stanovení výše restitučních nároků žalobců. Celková cena znalcem oceňovaného pozemku představuje částku ve výši 452.400 Kč. Znalec vycházel mimo jiné ze snímku katastrální mapy, archivu znalce, z územního plánu města [adresa], historie, z cuzk.cz/archiv/, z územního plánu [adresa], srovnávací sestavení parcel a předložených listin. Ocenění bylo provedeno podle vyhlášky č. 182/1988 ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti zákona č. 229/1991 Sb. Dle § 14 odst. 1. cena za 1 m pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady činila v [částka][Anonymizováno]Kč/1 m2 (znalecký posudek). Co se týká znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba], soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] provedl jeho přezkoumání se závěry, že celkový popis je dosti stručný. Předpoklad, že pozemek byl určen k výstavbě pro sídliště [adresa] a je nutno ho ocenit jako stavební, je z pohledu znalce správný a obhajitelný. Dále uvedl, že znalec v ceně pro [částka] Kč provedl nejspíš překlep, protože má být Kčs. Upozorňuje na to, že znalec neodůvodnil použití nebo nepoužití srážek, které se mohou aplikovat na ocenění stavebních pozemků. To znamená, že z přezkoumatelného pohledu není patrné, zda znalec možnost aplikování jednotlivých srážek dostatečně vyhodnotil (revizní posouzení k obsahu znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]). Žalovaný namítal k posudku [právnická osoba] způsob stanovení ceny nevydaného pozemku, resp. restitučního nároku žalobců a nedostatky v absenci posouzení možných srážek podle přílohy č. [hodnota] vyhl. č. 182/1988 Sb. S těmito námitkami žalobci souhlasili, a proto nechali vyhotovit nový znalecký posudek soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že všichni účastníci zpochybnili závěry uvedeného znaleckého posudku [právnická osoba], provedl soud k důkazu nový znalecký posudek od [tituly před jménem] [jméno FO] a tento soudní znalec byl i soudem vyslechnut na jednání. Předmětem podání vysvětlení znalce byly zejména námitky žalovaného, co se týká nedostatku administrativního charakteru původního znaleckého posudku a dále pak připomínky, které směřovaly do odborných závěrů soudního znalce, zejména k použití/nepoužití srážek přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb.

22. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], v rámci podání vysvětlení u jednání dne [datum], setrval na závěrech svého znaleckého posudku, podrobně se vyjádřil ke všem námitkám žalovaného a svůj znalecký posudek obhájil. Znalec se podrobně vyjádřil k námitce žalovaného, že pozemek měl být oceněn jako zemědělský a poukázal na rozhodnutí, ze kterých čerpal při ocenění pozemku, která jsou uvedena ve znaleckém posudku. Vysvětlil, že pozemek byl převeden a odkoupen vždy s uvedením, že pozemek je určen pro výstavbu sídliště [adresa], a pokud má být na pozemku umístěno sídliště [adresa], jedná se o stavební pozemky, a ne pozemky zemědělské, které by se i v budoucnu jako zemědělské měly využívat. Znalec poukázal i na Směrný územní plán pro město [adresa], který je datován říjen 1968 a plochy předmětného pozemku jsou označovány jako plochy pro obytné soubory. Znalec připustil, že územní rozhodnutí o umístění stavby je datováno 3. 5. 1976 (odnětí bylo ke dni 12. 8. 1975), což je o rok později, než došlo k vlastnímu odkoupení. Znalec vysvětlil, že na toto nebere ohled z důvodu, že vždy je nutné pozemek vlastnit a teprve pak je nutno vydat územní rozhodnutí a poukázal na to, že v roce 1976 byl výklad v tomto směru změněn, že za stavební pozemek se považují i pozemky, které jsou pod platností územního plánu, takže pochybnost se změnila v roce 1976, když od roku 1976 za stavební pozemek lze považovat pozemek, který je v územním plánu určen k zástavbě. Znovu také upozornil na to, že pozemek byl převeden a odkoupen vždy s uvedením, že pozemek je určen pro výstavbu sídliště [adresa]. K námitce žalovaného, že předložený revizní posudek nemá náležitosti vyžadované zákonem, když je částečně či zcela nečitelný, byl předložen originál zcela čitelného revizního znaleckého posudku. Dále žalovaný vznesl námitku týkající se oceňovací vyhlášky/(ne) použití srážek. Znalec vysvětlil, že náhrada za odňaté pozemky by měla odpovídat ceně odňatých pozemků. Pokud byl pozemek odňat pro výstavbu, tak zcela logicky by měl být poskytnut pozemek v hodnotě pozemku určeného pro výstavbu. Dále se znalec podrobně vyjádřil k námitce žalovaného týkající se uplatnění srážek. Znalec vysvětlil, že jím byla posouzena možnost uplatnění srážek. Znalec vycházel z dostupných dokumentů, které jsou uvedeny ve znaleckém posudku (ortofotomapy, Směrný územní plán, archiv katastru…atd.). Po provedení analýzy dokumentů dospěl znalec k závěru, že nebyly splněny podmínky pro uplatnění srážek. Znalec vysvětlil, že vyhláška, která je použita na ocenění hovoří o tom, že tuto cenu je možné formou srážek snižovat. Ve znaleckém posudku všechny možné srážky byly shledány jako nepřístupné, tudíž znalec vycházel z ceny ve výši 200 Kč za 1 m2. Žalovaný upozorňoval na možné použití srážky ve výši 55 % dle položky č. 1 tabulky č. I. přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky (stavební nesrostlost). Po této úpravě by cena dotčeného pozemku činila 90 Kčs/1 m2. Bylo proto třeba posoudit, zdali pozemek – celé území výstavby sídliště [adresa] je samostatné sídlo nebo část obce, která není s obcí, tedy s [právnická osoba]. Znalec dospěl k závěru, že ta srostlost tu je. Znalec vycházel z historických materiálů od roku 1905, kdy první zmínka o připojení [adresa] k obci [adresa] je 1. 1. 1944. Je to oficiální datum, kdy je [adresa] připojená k [adresa]. Znalec dospěl k závěru, že [adresa] s [právnická osoba] je, že není oddělená. Znalec poukázal na to, že srostlost vyplývá z mapy ze strany 11 znaleckého posudku. Stavební srostlost následně vyznačil tečkovanou čarou na letecké mapě z roku 1953 a 1976 (propojovacím „můstkem“ je areál Zetor). Je zde patrné, že odňatý pozemek se nacházel v souvislém místě určeném pro výstavbu (strana 8 znaleckého posudku), které bylo s [právnická osoba], a proto se jedná o stavební srostlost, protože nejde o samostatné sídlo nebo část obce, které není z obcí stavebně srostlé (poukázal na přesnou definici dle vyhlášky viz strana 12 a 13 znaleckého posudku). Dále znalec vysvětlil a vyjádřil se k námitce žalovaného, co se týká ne/napojení na vodovod, kanalizaci atd. V podaném vysvětlení uvedl, že uplatnění srážek si žalovaný mylně vysvětluje tak, že každý odňatý pozemek musí být napojen na vodovod, kanalizace, elektro, komunikaci …, což ale není pravda, protože srážka se uplatní, pokud „v místě není možnost …“. Zcela logicky nelze tuto podmínku vztahovat ke každé parcele, ale vždy je třeba hodnotit to místo, které je v daném případě vymezeno jako ucelené území, ve kterém se nachází odňatá parcela (společně s dalšími parcelami), neboť toto místo má identické charakteristiky. Proto se hovoří o „všech pozemcích“, tzn. ty, které jsou vymezeny v této lokalitě, které byly odňaty pro jednu výstavbu. Stejné vysvětlení znalec podal i k námitce žalovaného k ne/možností napojení na veřejný vodovod každého přilehlého chodníku nebo komunikace. Dále znalec poukázal na to, že důležitou roli hraje právě ucelenost, která je jednoznačně daná v územním plánu (Směrný územní plán [adresa] z roku 1968), ve kterém se na celém území plánovala výstavba a všechny pozemky nacházející se v tomto území určeném pro výstavbu mají stejnou hodnotou. Znalec dále vysvětloval, že i z předložené ortofotomapy vyplývá, že předmětný pozemek jako celek byl ze strany jihozápadní přístupný silnicí a celé toto území bylo možné napojit na vodovod, na kanalizaci, na elektřinu. Jinak by tam to sídliště nikdy nevzniklo.

23. Žalobci předložili znalecký posudek č. [hodnota]-[hodnota] [tituly před jménem] [právnická osoba] ze dne [datum] k ocenění pozemků v souvislosti s restitučními nároky a zjištění ceny nemovitostí se stavem ke dni ocenění, cenová úroveň ke dni 24. 6. 1991. Co se týká pozemků v k. ú. [adresa]: pozemek parc. č. [hodnota] částka 11.640,60 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] částka 696,15 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] částka 3.137,55 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] částka 96,08 Kč. U pozemků k. ú. [adresa]: pozemek parc. č. [hodnota] částka 23.901,68 Kč. K vyčleněnému pozemku parc. č. [hodnota] ve zbývající míře bylo předloženo nové ocenění viz shora. V k. ú. [adresa] ve [adresa]: pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 4.372,20 Kč. V k. ú. [adresa]: pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 4.965 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 67.460 Kč. V k. ú. [adresa]: pozemek p. č. [hodnota] ve výši 19.704 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 7.332,25 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 56.489,25 Kč. V k. ú. [adresa]: pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 4.227,15 Kč, pozemek par. č. [hodnota] ve výši 4.859,10 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 7.700,85 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 11.253,30 Kč. V k. ú. [adresa] [adresa]: pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 12.038,40 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 2.052 Kč, pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 3.775,50 Kč. V k. ú. [adresa] [adresa]: pozemek parc. č. [hodnota] ve výši 15.436,31 Kč. Předmětem ocenění jsou uvedené nemovitosti a v rámci ustanovení oceňovacího předpisu cenová úroveň ke dni 24. 6. 1991 se stavem ke dni ocenění, tj. ke dni 24. 6. 1991. Hodnocené nemovitosti jsou oceněny v cenové úrovni k roku 1991 a ve stavu ke dni ocenění – současný stav. Byla použita vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd ČSR č. 182/1988 Sb., o cenách staveb pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Oceněno bylo dle § 14 odst. 4 cit. vyhlášky. Co se týká znaleckých posudků k ocenění náhradních nemovitostí předložených žalovaným a žalobci, tak tyto se liší pouze v tom, že žalovaný do ocenění zahrnul i porosty a žalobci nikoliv. Účastníci pak učinili nesporným, že v ocenění náhradních nemovitostí žalovaným se shodují.

24. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

25. Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.

26. Podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou nebo dočasnou nebo jednoduchou nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

27. Podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu. Ve veřejné nabídce se uvedou: a) údaje o pozemcích podle katastru nemovitostí, b) cena pozemků, c) lhůta, ve které mohou oprávněné osoby o pozemky písemně požádat a d) adresa sídla organizační jednotky pozemkového úřadu, určené k převzetí žádosti. Pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí a o jejich ceně. První den vyvěšení je dnem vyhlášení nabídky. Osoba, která žádá o převod pozemku, musí požádat pozemkový úřad o převod písemně do jednoho měsíce ode dne vyhlášení nabídky. Po vyhlášení je možno stáhnout pozemek z nabídky pouze tehdy, jestliže by převod pozemku byl v rozporu se zákonem nebo jestliže k němu bylo uplatněno právo na převod podle zvláštních právních předpisů. Stažení z nabídky zveřejňuje pozemkový úřad vyvěšením na své úřední desce. Žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné. S oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti. Požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 14. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobám uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí návrhu činí 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osoba na dalším místě v pořadí. Žádost o nabídnutý pozemek podle odstavce 7 mohou na základě veřejné nabídky podat i fyzické nebo právnické osoby, na které bylo právo na bezúplatný převod pozemku převedeno nebo na které přešlo jinak než děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b) (dále jen "právní nástupce"). Pozemek z veřejné nabídky, který nebyl převeden na oprávněnou osobu, převede pozemkový úřad bezúplatně do vlastnictví právního nástupce, který o něj na základě veřejné nabídky požádal. Požádalo-li o pozemek více právních nástupců, postupuje pozemkový úřad obdobně podle odstavce 9. Je-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby, která je nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek, na kterém je tato stavba umístěna, i pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na právního nástupce. Je-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na jejího právního nástupce. Smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů. Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. Cena trvalého porostu a oplocení uvedená ve veřejné nabídce nebo stanovená podle odstavce 14 pro převod pozemku mimo veřejnou nabídku se odečte od ceny pozemku převáděného na osobu, která prokáže, že je na svůj náklad zřídila, pokud k vypořádání nedošlo v souvislosti s ukončením nájmu pozemku podle § 24 odst.

2. Stejně se postupuje i v případě, že trvalý porost nebo oplocení zřídil na svůj náklad právní předchůdce nabyvatele. Pozemek lze do veřejné nabídky zařadit nejvýše třikrát.

28. Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o půdě, oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

29. Podle ustanovení § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě, nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20.

30. Podle ustanovení § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

31. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona o půdě. Žalobcům náleží restituční nároky, o kterých bylo rozhodnuto rozhodnutím Pozemkového úřadu dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Mezi účastníky byla sporná výše nároků obou žalobců. Co se týká zjištěné hodnoty vydávaných pozemků, účastníci učinili nesporným ocenění předložené žalovaným. Soud se zabýval vhodností vydávaných pozemků, jakož i podmínkami vydání pozemků. Pokud jde o ocenění nároků žalobců, vychází soud zejména z revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud byly restituční nároky žalobců hodnoceny doloženým revizním znaleckým posudkem v souladu s níže uvedenou judikaturou, tedy nikoliv jako pozemky zemědělské, a byly hodnoceny jako pozemky odňaté pro výstavbu, tedy jako pozemky, které k datu odnětí byly stavební, byly hodnoceny zcela po právu. Závěr žalovaného, že restituční nárok žalobců dosud evidovaný žalovaným je ve výši 9.839,70 Kč, je nesprávný. Bylo prokázáno, že restituční nárok žalobců činí částku ve výši 452.400 Kč. To, že předmětný pozemek byl v době přechodu na stát určen pro výstavbu sídliště [adresa], bylo prokázané listinnými důkazy, a to zejména výzvou k výkupu pozemku pro výstavbu sídliště [adresa] ze dne [datum]. Také ve smlouvě o převodu nemovitostí z [datum] je výslovně uvedeno, že předmětný pozemek je do socialistického vlastnictví přijímán pro plánovanou potřebu rozvoje národního hospodářství k umožnění stavby sídliště [adresa] č. st. [hodnota]. Uvedené je také zjevné z rozhodnutí č. [hodnota] ze dne [datum], odboru územního plánování a architektury NV města [adresa]. Dále je také nutno poukázat na Směrný územní plán [adresa] z roku 1968 a historické zkoumání, které provedl soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud má za prokázané, že ke dni přechodu pozemků na stát, byl tento určen k zastavění, a to k výstavbě sídliště [adresa].

32. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2017 sp. zn. 28 Cdo 1964/2017, pokud část odňatých pozemků byla již v době přechodu na stát určena k zastavění dle stavebních plánů z třicátých let minulého století, tak pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (tedy v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby), je třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4678/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3971/2014, a ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1025/2015), (viz zejména nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1088/12, jímž bylo – se zřetelem na vyjádřený princip rovnosti – aprobováno pravidlo, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán). Pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (srov. 28 Cdo 2914/2017).

33. Co se týká námitky žalovaného ohledně ne/uplatnění srážek dle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky, tak tuto námitku soud zkoumal a byla přesvědčivě znalecky přezkoumána a také na jednání soudu bylo vysvětleno soudním znalcem, že tato námitka žalovaného není důvodná. Dále dle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, co se týká pozemků, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ust. § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. (k tomu také rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 201, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 3. 4. 2014 sp. zn. 28 Cdo 444/2014, ze dne 3. 6. 2015 sp. zn. 28 Cdo 4678/2014 atd). V daném případě, tedy ve věci sp. zn. 28 Cdo 5487/2017 je třeba poukázat na to, že se dovolací soud zabýval i individuálními skutkovými okolnostmi případu, tedy nevydané pozemky přešly na stát za účelem rozšíření letiště. Uvedl, že se jedná o individuální skutkové okolnosti a pokud se nalézací soud přiklonil k ocenění nevydaných pozemků jako pozemků určených k výstavbě, pak závěry nalézacího soudu judikatuře soudu dovolacího neodporují (viz rozhodnutí 28 Cdo 5487/2017). K možné aplikaci přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky, tedy jejímu použití při oceňování nevydaných pozemků, tedy stanovení srážek, se Nejvyšší soud zabýval v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1623/2019 v případu, kdy byla posuzována výstavba letiště, tj. odnětí pozemků za účelem výstavby letiště. Co se týká případu převodu pozemků na stát za atypickým účelem, tj. rozšíření letiště, dovodil dovolací soud v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1623/2019, že: „Nepřiléhavý je odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2013 sp. zn. 28 Cdo 905/2013 a na usnesení Nejvyššího soudu ze 24. 1. 2018 sp. zn. 28 Cdo 5487/2017, v nichž dovolací soud vycházel ze skutkového závěru soudu nižších stupňů, že odňaté pozemky, které nebylo možné připojit k vodovodnímu a kanalizačnímu řadu a k rozvodu elektřiny, byly na stát převedeny za atypickým účelem (rozšíření letiště), pro jehož naplnění bylo bez významu, zda lze pozemky napojit na uvedené sítě, pročež tento faktor nemohl mít vliv na jejich hodnotu. Nebyla tak odůvodněna aplikace srážek přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1998 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., a to právě se zřetelem k individuálním skutkovým závěrům. O takovou situaci se v daném případě nejedná. S ohledem na uvedenou judikaturu lze uzavřít, že ani v tomto případě, se zřetelem k individuálním skutkovým závěrům za situace, že předmětný pozemek byl na stát převeden za atypickým účelem (rozšíření letiště), pro jehož naplnění je bez významu, zda lze pozemky napojit na uvedené sítě, lze dovodit, že ani v projednávaném případě není odůvodněna aplikace srážek podle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky.

34. Pokud jde o liknavost a svévoli na straně žalovaného, jakožto další z podmínek tohoto zákonem předvídaného postupu, dospěl soud k závěru, že už samotná skutečnost, že žalovaný evidoval nárok žalobců ve špatné výši představuje jednu z forem liknavosti. Ani po vyhotovení revizního znaleckého posudku v dané věci a provedení důkazem shora uvedenými listinami, žalovaný nárok žalobců nepřecenil, což také soud považuje za další z forem liknavosti. Ačkoliv se žalobci dlouhodobě neúčastnili veřejných nabídek, podali celkem tři žádosti. V roce 2022 byla jakákoliv účast žalobců ve veřejných nabídkách bezvýznamná, neboť podle evidence žalovaného je restituční nárok žalobců minimální. To ostatně dokazují i další žádosti žalobců o přecenění pozemků před a po podání žaloby, kterým nebylo vyhověno. Je třeba připomenout, že je to právě žalovaný, který má povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši a nelze tedy spravedlivě požadovat po žalobcích, aby se účastnili veřejných nabídek v situaci, kdy si nebyli vědomi správné výše restitučního nároku. O libovůli žalovaného pak svědčí právě způsob ocenění restitučního nároku žalobců, kdy žalovaný měl prokazatelně všechny podklady potřebné pro řádné ocenění původního nevydaného pozemku, ze kterých je zcela zjevně patrné, že tento byl při převodu na stát určen k zastavění výstavbou sídlištěm [adresa]. Za této situace, kdy se žalobci přes svůj aktuálně aktivní přístup nemůžou dlouhodobě domoci svých práv, má soud za to, že jsou splněny podmínky pro uspokojení nároku žalobců způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (tedy prostřednictvím účasti ve veřejných nabídkách). K tomu viz i závěr Nejvyššího soudu v rozhodnutí 28 Cdo 5487/2017: „V případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu Pozemkového fondu ČR může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky a takový postup (jež je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující“. Žalobcům tak nelze klást k tíži, že se, nevědomi si správného nacenění jejich nároku a vycházeje z povinností žalovaného provést řádné ocenění, neúčastnili veřejných nabídek až do roku 2022. S ohledem na dlouhodobé stanovisko žalovaného, které je v přímém rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu, nemohla být účast žalobců ve veřejných nabídkách úspěšná.

35. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že restituční nárok žalobců nebyl uspokojen žalovaným, přestože byl řádně a včas uplatněn. Žalobci tak mají právo na přímé uspokojení svého restitučního nároku, a to na vydání náhradních pozemků mimo systém veřejných nabídek, podle § 11a zákona o půdě, neboť postup žalovaného v této restituční věci je nutno hodnotit jako liknavý a svévolný. Pro posouzení je podstatný celkový přístup žalovaného k uspokojení restitučního nároku žalobců. Na oprávněné osoby nelze přesouvat nesnáze při vyřizování restitučních nároků (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015 sp. zn. 28 Cdo 3389/2014). Žalovaný nesprávně ocenil nevydaný majetek a na tomto stanovisku setrval po celou dobu i tohoto vedeného řízení. Nesprávným oceněním restitučního nároku žalobců žalovaný bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval a ztěžuje uspokojení restitučního nároku žalobců. V důsledku tohoto postupu se žalovaný ocitl v mnohaletém prodlení. V souladu s uvedenou ustálenou judikaturou dovolacího soudu proto nalézací soud dovodil, že v důsledku liknavého a diskriminačního postupu žalovaného nebylo možné po žalobcích spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách, která nemohla zjevně vést k uspokojení jejich restitučních nároků, a bylo proto na místě vyhovět žalobě o vydání konkrétních vhodných náhradních pozemků (viz rozhodnutí dovolacího soudu sp. zn. 28 Cdo 1117/2015, rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1540/2015).

36. Pokud jde o pozemky vybrané žalobci jako náhradní, bylo prokázáno, že splňují předpoklady pro jejich vydání oprávněným osobám. Soud posuzoval každý pozemek jednotlivě i v souvislosti s jeho umístěním v terénu, velikostí, způsobem možného využití, přístupu dalších vlastníků apod., Případné okolnosti bránící vydání těchto pozemků, tj. pozemku parcela č. 355/2 byly vyřešeny geometrickým plánem, který nechali vyhotovit žalobci, aby byla umožněna přístupová cesta k domu dalšího vlastníka. Pokud bylo v průběhu řízení zjištěno, že žalobci požadovaný náhradní pozemek nesplňuje předpoklady pro jeho vydání oprávněným osobám, žalobci vzali v tomto rozsahu žalobu částečně zpět a soud v tomto rozsahu řízení částečně zastavil. Aktuálně vydávané pozemky tak splňují všechny předpoklady pro vydání žalobcům jako oprávněným osobám.

37. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného ve vztahu k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když u těchto pozemků nebyly shledány okolnosti bránící jejich vydání. Současně je splněna i podmínka, že hodnota vydaných pozemků při zohlednění hodnot pozemků vydaných stejným žalobcům v dalších řízení vedených u jiných soudů v České republice nepřekračuje výši neuspokojených nároků žalobců, když o těchto nárocích žalobců je vedeno jedno řízení, a to v této věci vyloučená věc k Okresnímu soudu v Šumperku, kde doposud rozhodnuto nebylo.

38. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, když právo na náhradu nákladů řízení přiznal žalobcům, když žalobci byli, co do základu, se svou žalobou úspěšní a k modifikaci požadovaných pozemků došlo pod vlivem okolností zjištěných v průběhu řízení. Co se týká tarifní hodnoty, soud uvádí, že v dané věci se jedná o penězi ocenitelné plnění. Určující je proto hodnota náhradních vydávaných pozemků (viz závěry v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018 sp. zn. 28 Cdo 6064/2017). Na jednání soudu dne [datum] učinili účastníci nespornou hodnotu vydávaných pozemků, když stranou žalující bylo uvedeno, že souhlasí s cenou pozemků dle znaleckých pozemků předložených ze strany žalovaného. Žalovaný pak učinil nespornou hodnotu nově oceněného pozemku parc. č. [hodnota] dle znaleckého posudku žalobců ve výši 40.620 Kč. Okresní soud tedy vycházel z ceny pozemků tak, jak byly oceněny znaleckými posudky ze strany žalované. Celková hodnota vydávaných pozemků tak představuje částku ve výši 286.043,85 Kč. Při výpočtu výše nákladů řízení tak okresní soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši 286.043,85 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny náklady právního zastoupení 2 žalobců dle § 7 bod 6 advokátního tarifu (dále jen AT) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 AT. Za 1 úkon právní služby při zastupovaných 2 žalobců činí sazba mimosmluvní odměny 15.136 Kč. Odměna náleží za úkony: převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby, vyjádření k podání žalované z 26. 7. 2023 (za tento úkon byla přiznána odměna, když se jednalo o podání žalovaného, které bylo z 26. 7. 2023, avšak bylo soudu doručeno až po prvním jednání ve věci samé a žalobci tak neměli příležitost se k námitkám žalovaného vyjádřit na konaném prvním jednání), účast na jednání soudu dne [datum] v době od 9.30 hod. do 10.52 hod., tj. 1 úkon, účast na jednání soudu dne [datum] v době 10.00 hod. do 12.30 hod., tj. 2 úkony právní služby, účast na jednání soudu dne [datum] v době od 12.30 hod. do 13.30 hod, tj. 1 úkon právní služby a účast na jednání soudu dne [datum] v době od 12.30 hod. do 13.32 hod., tj. 1 úkon právní služby. Dále náhrady hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 1 a 4 AT ve výši 2.700 Kč (9 x 300 Kč). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobců osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i 21% DPH ve výši 29.174,04 Kč. Celkem náklady řízení činí částku ve výši 168.098,04 Kč a podle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou splatné k rukám právního zástupce žalobců.

39. Co se týká rozhodování o nákladech státu dle ust. § 148 odst. 1 občanského soudního řádu, nebyl zde dán zákonný důvod pro zavázání k jejich úhradě žalovaného, když žalovaný je ze zákona osvobozen od placení soudních poplatků, a proto mu není možné uložit, aby hradil vzniklé náklady státu.

40. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

41. Geometrický plán pro rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota]-[hodnota], je nedílnou součástí tohoto rozsudku.