8 C 303/2020 - 142
Citované zákony (11)
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] - Dejvice zastoupená advokátem Mgr. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení částky 2 552 718 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 684 748 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 606 953 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 72 895 Kč od 6. 4. 2021 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 4 900 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 1 867 970 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od 10. 7. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 125 836 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobce se svým návrhem domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2 552 718 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o poskytování poradenských služeb a administrativní činnosti v rámci programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje „[Anonymizováno]“. Žalobce se jako poskytovatel zavázal poskytovat služby žalovanému v oblasti dotací sestávající z předběžné konzultace a specifikace projektů žalovaného, přípravy a administrace projektových žádostí a komunikace s příslušnými orgány veřejné správy. Žalobce poskytla řádně a včas v souladu se smlouvou služby, jejichž výsledkem bylo získání dotace na tři projekty. Podle čl. 3.1 smlouvy vznikl žalobci nárok na odměnu za poskytnuté služby ve výši 10 % z celkové částky dotace (podpory), kterou se rozumí částka, kterou má žalovaný obdržet na základě právního aktu (rozhodnutí nebo smlouvy) o poskytnutí dotace od třetího subjektu, a to za každou jednotlivou žádost (projekt). V případě projektu [Anonymizováno] – [Anonymizováno] byla mezi žalovaným jakožto příjemcem a [Anonymizováno] jakožto poskytovatelem uzavřena dne [datum] smlouva č. [Anonymizováno] [adresa] o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu, na základě které byla žalovanému jakožto příjemci poskytnuta dotace v celkové výši 13 511 997 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na odměnu v celkové výši 1 351 199,70 Kč bez DPH. Uvedená odměna za tento projekt byla uhrazena ze strany žalovaného pouze částečně, a to ve výši 1 140 402 Kč, včetně DPH, na základě faktur, které byly vystaveny pouze na část odměny, neboť žalobce byl v tomto ohledu uveden v omyl ze strany žalovaného ohledně skutečné výše poskytnuté dotace. Žalobce proto vystavil 25. 6. 2020 fakturu na zbývající část odměny za tento projekt ve výši 494 551 Kč, včetně DPH, která byla splatná 9. 7. 2020. Uvedená částka nebyla uhrazena. V případě projektu [Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] byla mezi žalovaným jakožto příjemcem a [Anonymizováno] jakožto poskytovatelem uzavřena dne 20. 3. 2018 smlouva [Anonymizováno] [adresa] o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace, a žalovanému byla poskytnuta dotace ve výši 13 839 600 Kč. Z tohoto důvodu vznikl žalobci nárok na odměnu ve výši 1 383 960 Kč bez DPH. Žalobce vystavil žalovanému 25. 6. 2020 fakturu na část odměny za tento projekt ve výši 1 507 133 Kč, včetně DPH, která byla splatná 9. 7. 2020. Tato částka nebyla žalovaným uhrazena. V případě projektu [Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] mezi žalovaným jakožto příjemcem a [Anonymizováno] jakožto poskytovatelem uzavřena dne 7. 8. 2019 smlouva č. [Anonymizováno] o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace, podle které byla žalovanému poskytnuta dotace v celkové výši 7 590 000 Kč. Z toho důvodu vznikl žalobci nárok na odměnu podle smlouvy ve výši 759 000 Kč bez DPH. Žalobce vystavil žalovanému 25. 6. 2020 fakturu na část odměny ve výši 551 034 Kč, včetně DPH, která byla splatná 9. 7. 2020. Tato částka nebyla uhrazena. Žalobce tak má celkem vůči žalovanému splatnou a neuhrazenou pohledávku v celkové výši 2 552 718 Kč. V důsledku prodlení s úhradou dlužné částky vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky podle čl. 3.5 smlouvy ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. od 10. 7. 2020 do zaplacení. Žalobce k požadavku na slevu z ceny díla, který vznesl žalovaný v průběhu řízení uvedl, že vady nebyly u žalobce uplatněny, přičemž lhůta pro uplatnění vad, i kdyby byly skryté, je nejpozději do dvou let od předání díla, žádost byla podána ministerstvu v březnu 2017 a žalovaný ve lhůtě dvou let neučinil žádný úkon, kterým by práva z vadného plnění uplatnil. Právo na slevu z ceny díla tedy prekludovalo. Podle § 1925 o. z. pak z titulu náhrady škody nelze uplatnit to, co bylo možno uplatnit podle nároku z vadného plnění. Žalobce dále uvedl, že smlouva byla uzavřena na sedm let, aby umožnila žalovanému čerpat služby ohledně podání dalších případných žádostí o dotaci v programu [Anonymizováno]. Žalovaný služby ze strany žalobce dále nevyužil, o žádné další služby nežádal a naopak sdělil, že už jejich služby využívat nebude. Čl. 1.2 smlouvy přitom uvádí, že poskytovatel poskytuje služby podle požadavků objednatele.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí. Smlouvu o poskytování poradenských služeb a administrativní činnosti v rámci programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje [Anonymizováno] považuje za neplatnou pro omyl v právním jednání ve smyslu § 583 o. z., když žalovaný byl v omylu o rozhodující okolnosti a byl v omyl uveden druhou stranou, tedy žalobcem. Žalovaný od začátku jednání chápal zcela odlišně ujednání čl. 3.1 smlouvy o poskytování poradenských služeb, právní jednání v souvislosti s touto smlouvou je tedy neplatné. Žalovaný od počátku chápal nárok na odměnu za poskytnuté služby ve výši 10 % z celkové částky dotace (podpory), kterou se rozumí částka, kterou má žalovaný obdržet na základě právního aktu (rozhodnutí nebo smlouvy) o poskytnutí dotace od třetího subjektu, a to za každou jednotlivou žádost (projekt). Nárok žalovaný odvozoval od výše podpory, kterou dostane pouze on sám, v žádném případě nechápal nárok ve výši 10 % z částky celého rozpočtu projektu, tzn. z částek, které obdrží další účastník projektu [Anonymizováno] popřípadě jiné výzkumné instituce. Žalovaný nebyl při uzavírání smlouvy upozorněn na to, že provize má být poskytnuta z celé částky rozpočtu za projekt. Pokud by na to byl upozorněn, nikdy by smlouvu neuzavřel, neboť úhrada takové provize by pro něj byla likvidační. Taková výše provize se současně příčí dobrým mravům, neodpovídá množství a hodnotě poskytovaných služeb sestávajících z předběžné konzultace a specifikace projektu, přípravy a administrace projektové žádosti a komunikace s orgány veřejné správy. Žalobce navíc neposkytl služby řádně a pracovnice žalobce paní [jméno FO] udělala při zpracování jednotlivých projektových žádostí fatální chyby, které byly ze strany řídícího orgánu odhaleny při kontrole projektu. Chyby paní [jméno FO] musely být odstraněny žalovaným v rámci několika změnových řízení, které však žalobce neadministroval a na odstranění chyb se nepodílel. Žalovaný jednal s řídícím orgánem sám a také sám vypracoval podklady pro změnová řízení, a to nejen pro ztrátu důvěry ohledně kvality práce žalobce, ale i protože paní [jméno FO] ze společnosti žalobce odešla. Kontrola provedená ze strany [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedla, že nesplnili cíle projektu dle přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o poskytnutí dotace. Pochybení při administraci a zpracování přílohy ze strany žalobce mělo za následek to, že podle přílohy č. [hodnota] měli dělat všechny etapy projektu najednou, tedy činnosti jednotlivých etap měli zahájit už v první etapě projektu. To samozřejmě nečinili, neboť plnili podle projektového záměru, ve kterém je podrobně popsána každá etapa projektu. Bohužel pro hodnocení projektu je závazná smlouva o poskytnutí dotace, včetně jejích příloh, takže došlo skutečně k porušení podmínek plnění projektu. Tuto chybu způsobila pracovnice žalobce, tedy paní [jméno FO]. Vzhledem k postoji kontrolních pracovníků [Anonymizováno] k poradenské činnosti [Anonymizováno] se obávali o další osud rozjetého projektu, a proto žalovaný žalobce nekontaktoval, báli se, aby to nebylo ještě horší. Potřebovali kontrolou projít a hrozilo jim krácení dotace. Špatná etapizace v příloze 2 znamenala podle kontroly nesplnění podmínek projektu a tudíž vrácení poskytnutých projektů nejen žalovaným, ale i dalšího účastníka projektu, tedy [Anonymizováno], což nemohli připustit. Žalovaný sám podal žádost o změnové řízení projektu, které proběhlo a byl uzavřen nový dodatek ke smlouvě o poskytnutí dotace. Kontrola byla dokončena, ovšem znamenalo to podstatné zdržení v plnění projektu a nemožnost vyčerpat poskytnuté prostředky. Ke konci roku 2019 proto na projekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] vraceli dotačnímu orgánu částku ve výši 1 189 338 Kč. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je rovněž v rozporu s dobrými mravy, neboť za služby dle smlouvy bez jakékoli odpovědnosti za kvalitu a množství a především za obsah, tedy bezchybný projektový záměr, sepsanou projektovou žádost, její administraci a komunikaci s dotačním orgánem, by žalobce neměl mít nárok na odměnu. Žalobce pouze administroval projektovou žádost, tedy paní [jméno FO] formulář projektové žádosti vyplňovala v poskytovatelem dotace otevřeném systému. Obsah projektové žádosti však v plném rozsahu vytvářel žalovaný, jedná se zejména o věcnou náplň projektu, její etapizaci, rozpočet, obstarání členů vývojového týmu, komunikaci s dalším účastníkem projektu, koordinaci činností žalovaného a dalšího účastníka projektu. Přestože měl žalobce od žalovaného veškeré podklady, projektová žádost nebyla vyplněna dobře a musela být opravována. Pochybení zaznamenali u všech projektů v položkových rozpočtech a zařazení způsobilých výdajů do rozpočtu, rovněž bylo špatně administrováno účtování provozních nákladů, což mělo za následek nutnost otevřít změnová řízení, která si ovšem už administroval a zajišťoval žalovaný sám, neboť neměl v kvalitu práce žalobce důvěru. Bohužel v návaznosti na chyby v položkovém rozpočtu se nepodařilo řádně a včas využít poskytnuté prostředky a situace vyústila ve vrácení nevyčerpaných prostředků do [Anonymizováno] rozpočtu, a to i u dalšího projektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ve výši 907 008 Kč a [Anonymizováno] – vratka 1 265 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že odměna byla ve smlouvě sjednána formou odměny za výsledek, který však nenastal v důsledku činnosti žalobce, ale svépomocí žalovaného, má žalovaný za to, že žalobci vznikl nárok maximálně na cenu obvyklou jím odvedených nekvalitních prací, tedy na úhradu toho, o co se žalovaný obohatil, nikoli nárok na odměnu za výsledek. Žalobce při zpracování projektových žádostí pochybil, což vedlo k nutnosti vrátit dotace v celkové výši 3 361 346 Kč. Uzavřená smlouva je fakticky smlouvou příkazní podle § 2438 občanského zákoníku, přičemž příkazník nemá nárok na odměnu tehdy, jestliže se výsledek příkazu nedostavil proto, že příkazník porušil při jeho plnění své povinnosti. Pokud se výsledek dostavil jen částečně, má příkazník nárok na částečnou odměnu, nebylo-li mezi stranami ujednáno jinak. Proti této částečné odměně lze započíst případný nárok příkazce na náhradu škody vůči příkazníkovi. Žalovaný tak může proti žalobci uplatnit a započíst jemu vzniklé škody. Tuto škodu pak dále žalovaný specifikoval na částku 2 358 773 Kč spočívající ve ztrátě části dotace, která měla být za pomoci žalobce získána, což byla právě tato částka, která představuje dodatečné náklady žalovaného na projekty, které musel oproti očekávání vynaložit v důsledku neposkytnutí řádného plnění ze strany žalobce. Doba poskytování služeb žalobce byla omezena článkem 6.1 smlouvy, podle kterého byla uzavřena na dobu trvání programu [Anonymizováno], nejdéle však na dobu sedmi let od jejího podpisu, nelze tak dovodit, že by plnění žalobce podle smlouvy fakticky skončilo podáním projektových žádostí. Žalobce neprokázal, že by poskytl řádné plnění, které by vedlo k získání dotace v souladu s požadavkem žalovaného v plné výši. Žalovaný dále hodnotil smlouvu jako smlouvu nepojmenovanou s prvky smlouvy o dílo podle § 2586 a násl. občanského zákoníku, přičemž žalobce porušil svou povinnost vypracovat dotační žádost (dílo) s odbornou péčí, a žalovaný tak má vůči žalobci práva z vadného zpracování projektové žádosti a požaduje proto přiměřenou slevu z dohodnuté odměny, která činí minimálně 1 189 338 Kč. V rámci projektu 1 byl žalovaný nucen vrátit celkem 1 247 291 Kč, z čehož částka ve výši 1 189 338 Kč musela být vrácena po vyúčtování roku 2019, tj. bezprostředně po zjištění vady projektové žádosti. Po zjištění vady dne 14. 10. 2019 za cca měsíc a půl prokazatelně žalovaný neměl dostatečný časový prostor na vyčerpání této částky, neboť nemohly být realizovány aktivity projektu 1, které byly v projektovém záměru plánovány na pozdější a mnohem delší dobu, proto tuto částku uplatňuje žalovaný jako nárok na slevu z dohodnuté odměny při obraně proti žalovanému nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci zaplatil částku 1 140 400,80 Kč, včetně DPH, zaplatil na odměně minimálně o 138 247,66 Kč více, než kolik žalobci náleží.
3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:
4. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování poradenských služeb a administrativní činnosti v rámci programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje „[Anonymizováno]“. Smlouvu uzavřel žalovaný jako objednatele a žalobce jako poskytovatel s tím, že se jedná o smlouvu podle § 1746 odst. 2 ve spojení s § 545 občanského zákoníku. Podle čl. 1 smlouvy je jejím účelem stanovit podmínky a pravidla pro poskytování poradenských a administrativních služeb v rámci jednotlivých projektů programu [Anonymizováno], a to služeb poskytovaných poskytovatelem pro objednatele. Služby poskytovatele se sestávají z následujících činností: předběžné konzultace a specifikace projektu/ů objednatele, příprava a/nebo administrace projektových žádostí objednatele, komunikace s příslušnými orgány veřejné správy ([Anonymizováno]), případně jen některé z výše uvedených činností. Poskytovatel je povinen dle požadavků objednatele poskytnou všechny uvedené služby. Předmětem smlouvy je závazek poskytovatele poskytovat služby uvedené v odst. 1.2 smlouvy a závazek objednatele poskytnout za tyto služby odměnu ve výši stanovené dále ve smlouvě. Sjednáno bylo, že služby budou poskytovány na základě žádosti objednatele učiněné telefonicky, písemně, faxem nebo elektronicky pomocí elektronické pošty. Objednatel je povinen poskytovateli podat stručný popis požadavku, poskytovatel může požadovat další potřebné informace a materiály, jakož i další přiměřenou součinnost ze strany objednatele. V článku 3 je sjednána cena za služby, a to bodu 3.1 tak, že objednatel se zavazuje zaplatit poskytovateli za služby poskytnuté na základě této smlouvy odměnu. Výše odměny bez DPH odpovídá 10 % z celkové částky dotace (podpory). Celkovou částkou dotace (podpory) se rozumí částka, kterou má objednatel obdržet na základě vydaného rozhodnutí o poskytnutí dotace (podpory) od třetího subjektu (spolu) financujícího program [Anonymizováno], a to za každou jednotlivou žádost (za každý jednotlivý projekt), u které bude poskytovatel zajišťovat služby dle této smlouvy. Na výši sjednané odměny nemá vliv, pokud se objednatel rozhodne některé z činností uvedených ve výčtu služeb této smlouvy v rámci některých projektů nevyužít. V článku 3.2 je sjednáno, že poskytovatel bude objednateli vystavovat faktury za služby, které mu poskytl v následujících etapách, faktura na prvních 30 % z vypočtené odměny dle odst. 3.1 smlouvy bude vystavena nejdříve v den, kdy objednatel obdržel rozhodnutí o poskytnutí dotace. Faktura na dalších 30 % z vypočtené odměny podle odst. 3.1 této smlouvy bude vystavena nejdříve v den, kdy objednatel obdrží první část podpory v rámci daného projektu. Faktura na dalších 30 % vypočtené odměny bude vystavena nejdříve v den, kdy objednatel obdrží druhou část podpory v rámci daného projektu. Faktura na zbývajících 10 % z vypočtené odměny bude vystavena nejdříve v den, kdy objednatel obdrží poslední část podpory v rámci daného projektu. V případě, kdy objednatel obdrží podporu na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace pouze v rámci jedné platby, bude faktura na 70 % z vypočtené odměny vystavena nejdříve v den, kdy objednatel obdrží tuto jedinou platbu podpory. Strany dále prohlásily, že na poskytnutí dotace z [Anonymizováno] nemá objednatel právní nárok a prvotní financování projektu je povinen provést z vlastních zdrojů. Poskytovateli vzniká nárok na odměnu okamžikem, kdy je objednateli k tomuto projektu vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace (podpory) či jakýkoliv jiný právní akt, lhostejno jak je nazván, přiznávající objednateli s datem uvedených podmínek poskytnutí dotace. V čl. 3.4 je sjednána splatnost jednotlivých faktur na 14 dnů ode dne jejich vystavení, pokud není výslovně ujednáno jinak. Podle čl. 3.5, pokud objednatel neuhradí včas jakoukoliv platbu za služby, kterou je povinen uhradit podle ustanovení této smlouvy, má poskytovatel právo požadovat úroky z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení až do okamžiku jejího úplného zaplacení. Podle čl. 4.2 smlouvy celková výše nahrazované majetkové i nemajetkové újmy, včetně ušlého zisku, objednatelem skutečně prokázaná, která objednateli vznikne v důsledku porušení jakékoli povinnosti dle této smlouvy poskytovatelem, a to po celou dobu trvání této smlouvy, je omezena maximálně do výše součtu všech plnění, které poskytovatel od objednatele přijal ode dne účinnosti této smlouvy do dne vzniku újmy v souvislosti s plněním této smlouvy. V článku 6.1 je sjednáno, že smlouva je uzavřena na dobu trvání programu [Anonymizováno], nejdéle však na dobu sedmi let, počínaje dnem jejího podpisu (citovaná smlouva ze dne [datum]).
5. Žalovaný uvedl (a žalobce tato tvrzení nesporoval), že žalobce na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení v rámci uvedených projektů prostřednictvím své projektové manažerky paní [jméno FO] vyplnil formulář projektové žádosti v poskytovatelem dotace otevřeném systému a udělil žalovanému rady a doporučení. Žalovaný neměl s výzvou [Anonymizováno] do té doby žádné zkušenosti, spolehl na rady žalobce ohledně nastavení projektu, vyplnění formulářů a administrace v systému [Anonymizováno] Žalovaný si samostatně zajišťoval zejména věcnou náplň projektu, etapizaci, rozpočet, obstarání členů vývojového týmu, komunikaci s dalšími účastníky projektů atd. Nesporným mezi účastníky bylo, že žalobce administroval projektové žádosti u projektů [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], tedy skutečnost, že žalobce poskytl žalovanému služby ke třem projektům, které jsou předmětem řízení. Nesporné dále bylo, že žalovaný zaplatil za služby poskytnuté žalobcem podle smlouvy před podáním žaloby částku 1 140 402 Kč včetně DPH.
6. Smlouva č. [Anonymizováno] [adresa] uzavřená dne [datum] mezi [Anonymizováno] jako poskytovatelem a žalovaným jako příjemcem o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace na projekt [Anonymizováno] [adresa] - [podezřelý výraz], v článku II. stanoví, že spolu s příjemcem se na řešení projektu bude podílet další účastník projektu, a to [Anonymizováno]. Příjemce je odpovědný vůči poskytovateli za realizace celého projektu včetně části realizovaných dalšími účastníky, zároveň je poskytovateli odpovědný za čerpání a užití účelové podpory dalšími účastníky projektu. Příjemce se zavazuje uzavřít s dalšími účastníky projektu samostatnou písemnou smlouvu o účasti na řešení projektu. Smlouva musí obsahovat stanovení poměru jejich účasti na řešení projektu a podmínky obdobné podmínkám uvedeným v této smlouvě i z povinnosti zřídit si samostatný bankovní účet určený výlučně pro příjem a čerpání účelové podpory. Podle článku IV. poskytovatel poskytne příjemci účelovou podporu včetně její části určené dalším účastníkům projektu na bankovní účet příjemce. Příjemce se zavazuje neprodleně převést z bankovního účtu na bankovní účty zřízené dalšími účastníky projektu výlučně pro financování projektu z účelové podpory část podpory určené pro další účastníky projektu, v daném případě pro [Anonymizováno] (smlouva č. [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum]).
7. Podle smlouvy o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu č. [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] která byla uzavřena [datum] mezi [Anonymizováno] jako poskytovatelem a žalovaným jako příjemcem dotace dne byli dalšími účastníky projektu podle článku II. smlouvy [Anonymizováno] v [adresa] [Anonymizováno] a [právnická osoba] [adresa] je odpovědný vůči poskytovateli za realizace celého projektu včetně části realizovaných dalšími účastníky, zároveň je poskytovateli odpovědný za čerpání a užití účelové podpory dalšími účastníky projektu. [adresa] se zavazuje uzavřít s dalšími účastníky projektu samostatnou písemnou smlouvu o účasti na řešení projektu. Smlouva musí obsahovat stanovení poměru jejich účasti na řešení projektu a podmínky obdobné podmínkám uvedeným v této smlouvě i z povinnosti zřídit si samostatný bankovní účet určený výlučně pro příjem a čerpání účelové podpory. Podle článku IV. poskytovatel poskytne příjemci účelovou podporu včetně její části určené dalším účastníkům projektu na bankovní účet příjemce. Příjemce se zavazuje neprodleně převést z bankovního účtu na bankovní účty zřízené dalšími účastníky projektu výlučně pro financování projektu z účelové podpory část podpory určené pro další účastníky projektu, v daném případě pro [Anonymizováno] a [právnická osoba] (smlouva č. [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum]).
8. Smlouva č. [Anonymizováno] [adresa] uzavřená dne [datum] mezi [Anonymizováno] jako poskytovatelem a žalovaným jako příjemcem, o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace na projekt č. [Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno], v článku II. stanoví, že spolu s příjemcem se na řešení projektu bude podílet další účastník projektu, a to [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Příjemce je odpovědný vůči poskytovateli za realizace celého projektu včetně části realizovaných dalšími účastníky, zároveň je poskytovateli odpovědný za čerpání a užití účelové podpory dalšími účastníky projektu. Příjemce se zavazuje uzavřít s dalšími účastníky projektu samostatnou písemnou smlouvu o účasti na řešení projektu. Smlouva musí obsahovat stanovení poměru jejich účasti na řešení projektu a podmínky obdobné podmínkám uvedeným v této smlouvě i z povinnosti zřídit si samostatný bankovní účet určený výlučně pro příjem a čerpání účelové podpory. Podle článku IV. poskytovatel poskytne příjemci účelovou podporu včetně její části určené dalším účastníkům projektu na bankovní účet příjemce. Příjemce se zavazuje neprodleně převést z bankovního účtu na bankovní účty zřízené dalšími účastníky projektu výlučně pro financování projektu z účelové podpory část podpory určené pro další účastníky projektu, v daném případě pro [Anonymizováno] (smlouva č. [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum]).
9. Z výpovědi jednatele žalobce bylo zjištěno, že všechna jednání žalobce vedl za žalovaného pouze s panem [tituly před jménem] [jméno FO], se kterým byli v kontaktu v roce 2014 až 2015 při obchodním styku ohledně jiných projektových záměrů, ke kterým však nedošlo. V roce 2016 se na ně [tituly před jménem] [Anonymizováno] obrátil s tím, že by měli zájem s žalobcem spolupracovat na projektech výzkumu a vývoje v rámci připravované výzvy [Anonymizováno]. Na základě tohoto spolu projednali návrh smlouvy o spolupráci, domluvili se na jejích podmínkách tak, jak jsou ve smlouvě uvedeny. Smlouva byla uzavřena v roce 2016 a na jejím základě připravovali projekt. Žalovaný nikdy nenamítal nějaký rozpor v podmínkách smlouvy, že by ji chápali jinak, než jak se na ní domlouvali. Až v roce 2019 narazili na to, že došlo k rozporu mezi tím, jakým způsobem žalobce fakturoval. Došlo k tomu proto, že pan [Anonymizováno] jim zaslal zkreslené údaje ohledně čerpání podpory. Tento omyl vyplynul až při druhém projektu, kdy je pan [Anonymizováno] kontaktoval s tím, že je tam chyba v čerpání a pošle jim reálná čísla tak, jak dotaci čerpali. Až z tohoto e-mailu a zaslané tabulky, která byla částečně překryta jiným dokumentem, dospěli k závěru, že vyčíslení odměny žalobce má být provedeno z jiné částky. Znění předmětné smlouvy z roku 2016 připravoval jednatel žalobce osobně. Smlouva obsahuje ujednání pro případ, že byly se žalobce dopustil nějaké újmy vůči klientovi, a je v ní sjednáno omezení náhrady škody do výše přijatého plnění. Jednatel žalobce potvrdil, že v prvním projektu[Anonymizováno][Anonymizováno] [adresa]) došlo ke zjevné administrativní chybě ze strany kolegyně, která projekt psala, je tam překlep v jedné tabulce, kde je uvedeno, že všechny etapy mají být zahájeny v roce 2017. O této chybě se žalobce dozvěděl až na základě komunikace s žalovaným na přelomu roku 2019 a 2020, kdy zároveň nabízeli součinnost, že to nepovažuji za nějakou dramatickou záležitost, a dá se bez problémů napravit, což žalovaný odmítal. Nikdy ani nedoložil to, o jako chybu se mělo jednat, to se dozvěděli až v rámci tohoto soudního sporu, a to i co se týká namítaných chyb v položkových rozpočtech.
10. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne [datum] a z [Anonymizováno] zaslaných podkladů bylo zjištěno, že do programu [Anonymizováno] byly žádosti podávány jednak formou elektronické přihlášky prostřednictvím informačního systému programu, jednak v tištěné podobě. Tištěná verze žádosti pak mohla být předána přímo na podatelně poskytovatele nebo zaslána poštou. Formálně podává žádost přímo uchazeč o dotaci svým jménem (a jménem dalších účastníků projektu ve smyslu z. č. 130/2002 Sb.) Pravdivost všech údajů uvedených v žádosti o podporu (včetně všech jejích příloh) a splnění kvalifikačních předpokladů byla vždy doložena čestnými prohlášeními, originálně podepsanými osobami, které mohou za uchazeče jednat. Po formální stránce z pohledu [Anonymizováno] v tomto procesu žádný zprostředkující subjekt nefiguruje. K projektu č. [Anonymizováno] „[podezřelý výraz]“ podal žalovaný (dále příjemce) žádost o dotaci svým jménem dle výše uvedeného postupu. Žádost splnila podmínky formální kontroly a nebyla tedy příjemci zasílána žádná výzva k doplnění. Po věcném hodnocení byl projekt doporučen k podpoře. Dne [datum] byla s příjemcem uzavřena Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Smlouva"). Poskytovatel vyplácel příjemci podporu tak, jak je uvedeno v následující tabulce: Datum vyplacení podpory Dotace vyplacená Dotace - příjemce Dotace - další účastník 16.08.2017 1 713 999,00 Kč 1 393 999,00 Kč 320 000,00 Kč 03.04.2018 3 519 999,00 Kč 2 719 999,00 Kč 800 000,00 Kč 22.03.2019 3 519 999,00 Kč 2 719 999,00 Kč 800 000,00 Kč 20.03.2020 3 282 000,00 Kč 2 482 000,00 Kč 800 000,00 Kč 19.03.2021 1 476 000,00 Kč 1 156 000,00 Kč 320 000,00 Kč Celkem vyplaceno: 13 511 997,00 Kč 10 471 997,00 Kč 3 040 000,00 Kč Celkem čerpáno: 12 264 706,00 Kč 9 224 706,00 Kč 3 040 000,00 Kč rok částka charakter vratky 2019 1 189 338,00 Kč nedočerpaná dotace 2020 28 613,00 Kč nedočerpaná dotace 2021 29 340,00 Kč nedočerpaná dotace po ukončení projektu Celkem: 1 247 291,00 Kč Z tabulky je patrné, že příjemce nečerpal podporu v plné výši. V průběhu realizace projektu vrátil poskytovateli nečerpanou dotaci v celkové výši 1 247 291 Kč. Důvod vrácení podpory příjemce neuvedl, vykázal ji vždy v předložených Přehledech o financování projektu za daný rok. V průběhu realizace projektu č. [Anonymizováno] [adresa] proběhla průběžná věcná kontrola plnění cílů projektu, při které byl kontrolní skupinou identifikován nesoulad mezi přílohou č. [hodnota] a schváleným Návrhem projektu (viz. Protokol č. [Anonymizováno]/[adresa]). Příjemce uvedený rozpor zdůvodnil individuálním pochybením pracovnice poradenské společnosti, která podklady pro příjemce zpracovávala. Na základě této skutečnosti bylo příjemci uloženo nápravné opatření, na jehož podkladě podal žádost o odstranění administrativní chyby. V souvislosti s touto žádostí byl vystaven [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Smlouvy, který upravil přílohu č. [hodnota] Smlouvy, konkrétně uvedl do souladu ukončení etap řešených v letech 2019-2021 se schváleným Návrhem projektu. Roky předchozí nemohly být z důvodu retroaktivity poskytovatelem upraveny. Věcná náplň byla upravena bez dopadu na rozpočet projektu, tedy vratka nedočerpané dotace ve výši 1 189 338 Kč nesouvisela s výše uvedenou změnou. Po ukončení řešení projektů [Anonymizováno] [adresa] poskytovatel provedl závěrečnou kontrolu zaměřenou na kontrolu plnění cílů a dosažení hlavních výsledků (Protokol č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[adresa]/[Anonymizováno]). Závěrem této kontroly kontrolní skupina konstatovala, že byly naplněny podmínky pro realizaci závěrečného oponentního řízení (dále jen „ZOŘ"). V rámci vyhodnocení dosažených výsledků včetně vypořádání poskytnuté podpory na ZOŘ byl projekt hodnocen oponentní radou výsledkem U - uspěl podle zadání, cíle projektu byly splněny. K projektu [Anonymizováno] „[Anonymizováno] příjemce podal žádost o dotaci svým jménem a jménem dalších účastníků projektu dle výše uvedených podmínek. Příjemce byl na základě formální kontroly žádosti o podporu vyzván poskytovatelem k vysvětlení doložených účetních závěrek k 31.12.2016, konkrétně k nízkému vlastnímu kapitálu v poměru k základnímu kapitálu a byl rovněž vyzván k prokázání skutečnosti, že nespadá pod pojem „podnik v obtížích" ve smyslu Nařízení Komise (EU) č.651/2014 (GBER), což by vylučovalo možnost jeho podpory v režimu zmíněného nařízení. Příjemce doložil situaci k 30.6.2017, kdy již (na rozdíl od výkazů k 31.12.2016) definiční znak podniku v obtížích nenaplňoval, a byl tedy přijat do hodnocení. Dne [datum] byla s příjemcem uzavřena Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Smlouva"). Poskytovatel vyplácel příjemci podporu dle př. č. [hodnota] Smlouvy viz. tabulka: Datum vyplacení podpory Dotace vyplacená Dotace - příjemce Dotace - další účastník [Anonymizováno] Dotace - [Anonymizováno] [právnická osoba] 27.03.2018 ZE 464 200,00 Kč 1 809 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 655 200,00 Kč 22.03.2019 ZE 440 200,00 Kč 1 809 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 6ZE1 200,00 Kč 03.04.2020 ZE 440 200,00 Kč 1 809 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 6ZE1 200,00 Kč 23.03.2021 ZE 495 000,00 Kč 1 862 500,00 Kč 1 000 000,00 Kč 6ZE2 500,00 Kč Celkem vyplaceno: 1ZE 8ZE9 600,00 Kč 7 289 500,00 Kč 4 000 000,00 Kč 2 550 100,00 Kč Celkem čerpáno: 12 917 342,00 Kč 6 ZE67 242,00 Kč 4 000 000,00 Kč 2 550 100,00 Kč Z tabulky je patrné, že příjemce nečerpal podporu v plné výši. V průběhu realizace projektu vrátil poskytovateli nedočerpanou dotaci v celkové výši 922 258 Kč. Důvod vrácení podpory příjemce neuvedl, vykázal je vždy v předložených Přehledech o financování projektu za daný rok. [Anonymizováno] rok částka charakter vratky 2019 141 000,00 Kč nedočerpaná dotace 2019 766 008,00 Kč nedočerpaná dotace 2020 15 250,00 Kč nedočerpaná dotace Celkem: 922 258,00 Kč V průběhu realizace projektu č. [Anonymizováno] proběhla průběžná věcná kontrola plnění cílů projektu (Protokol č. VK [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Kontrolní skupina neměla zásadní výhrady k věcnému plnění a hodnotila riziko nedodržení cílů a hlavních výsledků jako nízké. Po ukončení řešení projektu [Anonymizováno] poskytovatel provedl závěrečnou kontrolu zaměřenou na kontrolu plnění cílů a dosažení hlavních výsledků (Protokol č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[adresa]/[Anonymizováno]). Závěrem této kontroly kontrolní skupina konstatovala, že byly naplněny podmínky pro realizaci závěrečného oponentního řízení (dále jen „ZOŘ") projektu. Projekt byl hodnocen oponentní radou výsledkem U - uspěl podle zadání, cíle projektu byly splněny. K projektu č. [Anonymizováno] „[Anonymizováno]" příjemce podal žádost o dotaci svým jménem. Žádost splnila podmínky formální kontroly a nebyla tedy příjemci zasílána žádná výzva k doplnění. Po věcném hodnocení byl projekt doporučen k podpoře. Dne [datum] byla s příjemcem uzavřena Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Smlouva"). Poskytovatel vyplácel příjemci podporu dle př. č. [hodnota] Smlouvy viz. tabulka: Datum vyplacení podpory Dotace vyplacená Dotace - příjemce Dotace - další účastník [Anonymizováno] 09.08.2019 2 530 000,00 Kč 140 000,00 Kč 2 ZE90 000,00 Kč 14.04.2020 2 5ZE0 000,00 Kč 140 000,00 Kč 2 390 000,00 Kč 13.04.2021 2 5ZE0 000,00 Kč 140 000,00 Kč 2 ZE90 000,00 Kč 21.03.2022 1 265 000,00 Kč 70 000,00 Kč 1 195 000,00 Kč Celkem vyplaceno: 8 855 000,00 Kč 490 000,00 Kč 8 ZE65 000,00 Kč Celkem čerpáno: 6 051 208,50 Kč 229 999,50 Kč 5 821 209,00 Kč Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny částky skutečného vyplacení poskytovatelem. V roce 2019 bylo schváleno prodloužení projektu do roku 2022 a příjemce vrátil poskytovateli dotaci ve výši 1 265 000 Kč, která mu byla vyplacena v roce 2022. Skutečná poskytnutá dotace tedy činí 7 590 000 Kč V tabulce níže jsou patrné vrácené prostředky (nedočerpaná dotace), která byla odeslána příjemcem na bankovní účet poskytovatele. rok částka charakter vratky 2020 ZEZE1 075,00 Kč nedočerpaná dotace 2020 87ZE 475,00 Kč nedočerpaná dotace 2021 95 200,00 Kč nedočerpaná dotace 2022 97 658,00 Kč nedočerpaná dotace 2022 141 ZE8ZE,50 Kč nedočerpaná dotace po ukončení projektu Celkem: 1 538 791,50 Kč průběhu realizace projektu příjemce vrátil poskytovateli nečerpanou dotaci v celkové výši 1 538 791,50 Kč na základě předložených Přehledů o financování projektu. Vzhledem k termínu ukončení realizace projektu k 31.12.2022 poskytovatel v současné době disponuje pouze finančními přehledy za rok 2022 a za roky 20192022 a Roční zprávou za rok 2022. Poskytovatel zatím nedisponuje auditní zprávou a závěrečnou zprávou s oponentním posudkem, které mají být dle podmínek smlouvy poskytovateli teprve předány. U projektu [Anonymizováno] [adresa] byla provedena finanční kontrola čerpání a užití dotace poskytnuté na řešení projektu v letech 2019-2021. Provedenou namátkovou kontrolou bylo zjištěno porušení povinností stanovených Smlouvou č. [Anonymizováno] [adresa] zakládající podezření na porušení rozpočtové kázně neoprávněným použitím a zadržením prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nejméně ve výši 1 802 099,00 Kč (viz Protokol č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[adresa]/[Anonymizováno]). V zákonem stanovené lhůtě příjemce podal proti zjištěním uvedeným v protokolu námitky, které byly poskytovatelem zamítnuty. V souladu s ustanovením § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) byl příjemce vyzván k vrácení výše uvedených prostředků na bankovní účet [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že příjemce ve stanovené lhůtě účelovou podporu nevrátil, byla věc předána formou podnětu k prošetření podezření na porušení rozpočtové kázně místně příslušnému Finančnímu úřadu. V průběhu realizace projektu č. [Anonymizováno] proběhla průběžná věcná kontrola plnění cílů projektu (Protokol č. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Kontrolní skupina neměla zásadní výhrady k věcnému plnění a hodnotila riziko nedodržení cílů a hlavních výsledků jako nízké. [Anonymizováno] k citovanému vyjádření zaslalo rovněž kompletní dokumentaci k projektům, z nichž vyplývají uvedené skutečnosti, zejména žádosti o podporu, hodnocení projektu radou programu [Anonymizováno], návrhy projektů, výroční zprávy, závěrečné zprávy projektů, audity a přehledy o financování projektů.
11. Z faktury č. [tel. číslo] vystavené žalobcem dne 25. 6. 2020, se splatností 9. 7. 2020, na částku 494 551 Kč bylo zjištěno, že žalobce takto vyúčtoval odměnu za služby v rámci programu [Anonymizováno] k projektu [Anonymizováno] [adresa] ve výši 408 719,70 Kč bez DPH (494 551 Kč s DPH). Fakturou č. [tel. číslo] vyúčtoval žalobce 25. 6. 2020 odměnu za služby v rámci programu [Anonymizováno] k projektu [Anonymizováno] [adresa] v celkové výši 1 245 564 Kč bez DPH (1 507 133 Kč s DPH), se splatností 9. 7. 2020. Fakturou č. [tel. číslo], vystavenou 25. 6. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému odměnu za služby v rámci programu [Anonymizováno] k projektu [Anonymizováno] ve výši 455 400 Kč bez DPH (551 034 Kč s DPH), se splatností 9. 7. 2020 (uvedené faktury č. [tel. číslo], [tel. číslo] a [Anonymizováno])
12. Z e-mailu od [jméno FO] (za žalovaného), adresovaného žalovanému ([jméno FO], a jednatel žalobce [jméno FO]) ze dne 5. 9. 2017, bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobci konečnou tabulku k projektu [Anonymizováno] [adresa] s tím, že celková dotace činí 10 371 997 Kč. Z elektronické komunikace mezi [jméno FO] a [jméno FO] ve dnech 2. 8. 2018 a 3. 8. 2018 bylo zjištěno, že mezi nimi probíhala komunikace ohledně sporného výpočtu odměny podle smlouvy.
13. E-mailem ze dne 21. 2. 2019 od [jméno FO], adresovaného [Anonymizováno] [jméno FO], ohledně návrhů řešení fakturace k projektům [Anonymizováno] II a [Anonymizováno] III bylo zjištěno, že opět probíhala diskuze ohledně způsobu účtování odměny, zda 10% odměna má být vypočtena z celkové poskytnuté dotace a nebo z částky dotace poskytnuté pouze žalovanému.
14. Z e-mailu od [jméno FO], adresovaného [jméno FO] dne 20. 3. 2019, bylo zjištěno, že žalovaný sdělil žalobci v odpovědi na e-mail ze dne 21. 2. 2019 ve věci návrhu řešení fakturace k projektům [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], že smlouvu uzavírali v tom duchu, že cena za poskytnuté služby v celkové výši nepřesahovala 10 % z výše přijatého plnění ve prospěch příjemce, tím je myšleno z částky, kterou společnost dostává na realizaci svého projektu. Služby objednala společnost žalovaná a společnost žalobce je poskytla, v daném smluvním vztahu jsou pouze dva účastníci, [Anonymizováno] jako objednatel vůbec v dané smlouvě nefiguruje. Vzhledem k této skutečnosti je třeba vycházet ze znění uzavřené smlouvy. Pokud by měla být odměna placena i z částky, kterou obdržel další účastník – [Anonymizováno], musel by být zákonitě dalším účastníkem smlouvy. K oběma projektům [Anonymizováno] [adresa] uvedl, že poradenské a konzultační služby byly žalobcem poskytnuty.
15. Z další elektronické komunikace účastníků ze dne 17. 4. 2019 a 9. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobce žalovanému sdělil, že byl oficiálně schválen projekt, který pro ně připravovali do čtvrté veřejné soutěže programu [Anonymizováno], projekt byl hodnocen jako 25. nejlepší mezi 154 podpořenými projekty. Dále následuje opět vysvětlování ohledně způsobu vyúčtování odměny a sjednání schůzky mezi stranami.
16. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaným tvrzené právo z odpovědnosti za vady díla nebylo vůči žalobci uplatněno před zahájením tohoto řízení. Tvrzené vady byly poprvé uplatněny žalovaným až v podání adresovaném soudu ze dne 22. 2. 2022 a dále konkretizovány v pozdějších podáních.
17. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechy svědků, a to statutárního zástupce společnosti [právnická osoba], výslechem ředitele [Anonymizováno] výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO].
18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
19. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 11. 11. 2016 uzavřena smlouva o poskytování poradenských služeb a administrativní činnosti v rámci programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje „[Anonymizováno]“. Žalobce administroval projektové žádosti u projektů [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], a poskytoval žalovanému služby podle smlouvy k uvedeným třem projektům.
20. Podle § 1746 o.z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle druhého odstavce citovaného ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
21. Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.
22. Uzavřenou smlouvu soud hodnotí jako smlouvu nepojmenovanou podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku s prvky smlouvy o dílo, neboť úkolem žalobce bylo rovněž zpracování jednotlivých žádostí o podporu u uvedených tří projektů, přičemž tyto byly žalobcem zpracovány na základě podkladů (projektů), které poskytl žalovaný. Žalobcem zpracované žádosti poté podal sám žalovaný, jak vyplynulo ze sdělení [Anonymizováno], a to svým jménem a jménem dalších účastníků projektu, přičemž ve vztahu k [Anonymizováno] žádný zprostředkující subjekt nefiguroval. Samotnou smlouvu o poskytování služeb uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným soud považuje za platnou, žalovaný ji neuzavřel v omylu, který by mohl její neplatnost způsobit a soud neshledal smlouvu ani v rozporu s dobrými mravy.
23. Mezi stranami nastal původně spor pouze o výklad ustanovení smlouvy, a to článku 3.1, podle kterého se objednatel zavazuje zaplatit poskytovateli za služby poskytnuté na základě této smlouvy odměnu, výše odměny bez DPH odpovídá 10 % z celkové částky dotace (podpory). Celkovou částkou dotace (podpory) se rozumí částka, kterou má objednatel obdržel na základě vydaného rozhodnutí o poskytnutí dotace od třetího subjektu financujícího program [Anonymizováno], a to za každou jednotlivou žádost, u které bude poskytovatel zajišťovat služby dle této smlouvy.
24. Z provedeného dokazování vyplynulo, že poskytovatel dotace ([Anonymizováno]) vyplácel finanční prostředky na základě uzavřených smluv o poskytnutí účelové podpory formou dotace žalovanému jako příjemci s tím, že konkrétně stanovené částky budou vyplaceny na speciální účet dalším účastníkům projektu uvedeným ve smlouvě. Podle smlouvy o poskytnutí účelové podpory na projekt [Anonymizováno] [adresa] byla celkem vyplacena [Anonymizováno] dotace ve výši 13 511 997 Kč, z toho příjemce obdržel 10 471 997 Kč a další účastník ([Anonymizováno]) 3 040 000 Kč. U projektu [Anonymizováno] [adresa] byla celkem vyplacena dotace 13 839 600 Kč, z toho žalobci 7 289 500 Kč, dalšímu účastníkovi [Anonymizováno] 4 000 000 Kč a dalšímu účastníkovi [právnická osoba] částka 2 550 100 Kč. U projektu [Anonymizováno] [adresa] byla celkem vyplacena dotace 8 855 000 Kč, z toho přímo žalovaný jako příjemce obdržel 490 000 Kč a další účastník [Anonymizováno] částku 8 365 000 Kč.
25. Článek 3.1 smlouvy vykládal žalobce tak, že má nárok na odměnu ve výši 10 % z celkové částky dotace, kterou obdržel žalobce bez ohledu na to, zda část této dotace náležela dalšímu účastníku z dotační smlouvy. Podle výkladu žalovaného se má desetiprocentní odměna vypočítat z částky, kterou má obdržet objednatel, tedy žalovaný, pro účely dle dotační smlouvy, a nikoli z částky, kterou má podle znění smlouvy poskytnout dalšímu účastníku smlouvy o poskytnutí dotace. Podle závěru soudu je dle smlouvy uzavřené mezi účastníky celkovou částkou dotace částka, kterou má obdržet objednatel, tedy žalovaný, a pokud ji má obdržet, jedná se o částku, která je stanovena přímo pro užití příjemcem, a nikoliv o částku, kterou má rozdělit mezi ostatní účastníky smlouvy o dotaci, se kterou poté další účastníci nakládají samostatně v souladu se smlouvou uzavřenou s ministerstvem, a kterou tedy obdrží tito další účastníci, nikoliv žalovaný. Podle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že smlouvu, včetně sporné formulace o výpočtu odměny, připravil žalobce. Soud tedy i za použití tohoto výkladového pravidla dospěl k závěru, že 10% odměna z částky dotace se má odvíjet výlučně od částky, kterou obdržel přímo žalovaný, nikoli další účastník dotace.
26. Podle smlouvy o poskytnutí dotace na projekt č. [Anonymizováno] [adresa], která byla uzavřena mezi žalovaným a [Anonymizováno] dne [datum] (a v tento den žalovaný slovy smlouvy uzavřené mezi účastníky sporu ji rovněž žalovaný obdržel) vznikl žalobci nárok na odměnu 10 % z této částky, tedy ve výši 1 047 200 Kč. Nárok na 30 % z této částky mohl žalobce žalovanému vyúčtovat dle smlouvy fakturou, která mohla být vystavena nejprve 31. 7. 2017 se splatností 14 dnů ode dne vystavení, tedy 15. 8. 2017. První část podpory podle této smlouvy obdržel žalovaný dne 16. 8. 2017, dalších 30 % z odměny, tedy 314 160 Kč, mohl žalovaný fakturovat nejdříve 16. 8. 2017 se splatností 14 dnů ode dne vystavení, tedy 30. 8. 2017. Dalších 30 % v den, kdy obdržel žalovaný druhou část podpory, tedy 3. 4. 2018, kdy mohl žalobce vystavit fakturu na část odměny 314 160 Kč se 14denní splatností 17. 4. 2018. Posledních 10 % pak mohl žalobce fakturovat v den, kdy obdržel žalovaný poslední část dotace, jedná se o částku 104 720 Kč, kdy mohl vystavit fakturu 19. 3. 2021 se splatností 2. 4. 2021.
27. Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace u projektu [Anonymizováno] byla uzavřena mezi žalovaným a [Anonymizováno] dne [datum]. Celkem měl podle této smlouvy žalovaný obdržet, a také obdržel, částku 7 289 500 Kč. Dnem uzavření smlouvy 20. 3. 2018 tedy vznikl žalobci nárok na odměnu 10 % z této částky, celkem 728 950 Kč, 30 % z této částky mohl žalovaný dle smlouvy fakturovat tedy 20. 3. 2018, jedná se o částku 218 685 Kč se splatností nejdříve 14 dní, tedy splatná mohla být 3. 4. 2018. První část podpory dle této smlouvy byla žalovanému vyplacena 27. 3. 2018, kdy mohl rovněž žalobce vystavit fakturu na dalších 30 % odměny, tedy další částka 218 685 Kč, která mohla být splatná po uplynutí 14 dnů 10. 4. 2018. Další část podpory byla vyplacena žalovanému 22. 3. 2019, kdy mohl žalobce vystavit fakturu na částku 218 685 Kč, která by byla splatná 5. 4. 2019. Poslední část podpory obdržel žalovaný 23. 3. 2021, kdy mohl vystavit žalobce fakturu na poslední část odměny ve výši 72 895 Kč se 14denní splatností, tedy splatnost měla nastat 6. 4. 2021.
28. Podle smlouvy o poskytnutí dotace na projekt [Anonymizováno], která byla uzavřena mezi žalovaným a [Anonymizováno] [datum], obdržel žalovaný jako dotaci částku 490 000 Kč. Z této částky činí 10% odměna 49 000 Kč, na 30 % z této částky ve výši 14 700 Kč mohla být tedy žalobcem vystavena smlouva 7. 8. 2019 se splatností 14 dnů, tedy 21. 8. 2019. První část dotace obdržel žalovaný 9. 8. 2019, v tento den tedy mohla žalobce vyúčtovat 30 % ze své odměny ve výši 14 700 Kč se splatností 23. 8. 2019. Dne 14. 4. 2020 obdržel žalovaný druhou část dotace, žalobce tak mohl fakturovat dalších 30 % z odměny ve výši 14 700 Kč se splatností 28. 4. 2020. Poslední část dotace podle této smlouvy obdržel žalovaný 21. 3. 2020, a žalobce mohl vyfakturovat poslední část odměny ve výši 4 900 Kč se splatností dne 3. 4. 2022.
29. Celkem žalobci vznikl nárok na odměnu ve výši 1 825 150 Kč, přičemž žalovaný před podáním žaloby již částku 1 140 402 Kč zaplatil. Dluží tak žalobci odměnu ve výši 684 748 Kč, jejíž splatnost měla nastala postupně dle článku 3.2 smlouvy tak, jak je uvedeno výše. Žalobce odměnu ve výši 2 552 718 Kč vyúčtoval fakturami splatnými dne 9. 8. 2020. K tomuto datu byla část odměny ve výši 606 953 Kč již splatná, žalovaný se proto do prodlení s touto částkou dostal ode dne následujícího po splatnosti faktur. Splatnost částky 72 895 Kč nastala až v souvislosti s poslední částí dotace k projektu [Anonymizováno] [adresa], kterou žalovaný obdržel 23. 3. 2021, tedy 5. 4. 2021. Splatnost částky 4 400 Kč nastala v souvislosti s poslední částí dotace k projektu [Anonymizováno] [adresa], kterou žalovaný obdržel až 21. 3. 2022, tedy 3. 4. 2022. Nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení vznikl žalobci podle čl. 3.4 smlouvy, nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč vyplývá z ust. § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.
30. Žalovaný v průběhu řízení vznesl námitku započtení, jejíž podstata spočívá v tom, že žalobce měl žalovanému poskytnout služby vadně, toto vadné provedení služeb mělo mít za následek vznik škody spočívající v tom, že žalovaný byl povinen část obdržené dotace vrátit, eventuálně má být tato částka zohledněna jako nárok žalovaného na slevu ze sjednané odměny z důvodu vadného plnění. Předně soud konstatuje, že pohledávka žalovaného uplatněná k započtení není splatná, tedy není způsobilá k jednostrannému započtení. Nárok na náhradu škody či nárok na slevu je nárokem, jehož splatnost nastává až v souvislosti s výzvou k plnění adresovanou dlužníkovi, v níž je poskytnuta přiměřená lhůta k plnění. Po uplynutí její lhůty může být taková pohledávka splatnou. Vyjádření žalovaného, v němž se vůči nároku žalobce brání námitkou započtení, nelze za takovou výzvu k plnění považovat, už proto, že v něm není žádná lhůta k plnění žalobci poskytnuta. Pohledávka žalovaného rovněž není k započtení způsobilá, neboť se jedná o pohledávku nejistou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z.
31. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Uvedené ustanovení je komentářovou literaturou (Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019), vykládáno tak, že za nejistou pohledávku nutno považovat takovou, u které jsou pochybnosti o její existenci a za neurčitou takovou, u které jsou pochybnosti o její výši, přičemž nejistota a neurčitost se posuzuje z pohledu adresáta započítávajícího prohlášení, na jehož ochranu je zákaz stanoven. Rozhodné pak není subjektivní mínění, ale rozsah případných pochybností. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty druhé o. s. ř., s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky, nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Následně bylo Nejvyšším soudem k výkladu tohoto ustanovení vydáno rozhodnutí ze dne 9. 9. 2020, pod sp. zn. 31 Cdo 684/2020, podle kterého za nejistou či neurčitou lze považovat pohledávku, u níž je objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná. Míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky je nutno posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Odkazuje též na rozumné uspořádání poměrů v tom smyslu, že uvedená úvaha, musí vzhledem ke konkrétním okolnostem užít hledisko spravedlivosti, které je však třeba korigovat tak, že český zákonodárce upravil likviditu aktivní pohledávky jakožto hmotněprávní předpoklad započtení s tím, že ochrana poskytovaná vykládaným ustanovením se prosadí zpravidla až v soudním řízení, v němž se věřitel pasivní pohledávky domáhá jejího splnění. V tomto směru pak Nejvyšší soud uvedl, že vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné pohledávky. Tak tomu nebude zpravidla tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní, věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu a výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.
32. Pohledávka vznesená žalovaným k započtení je nejistá, neboť mezi účastníky je sporný její základ, který má vyplývat z nároku žalovaného na slevu z ceny vadného „díla“, případně na náhradu škody, přičemž její výši žalovaný odvíjí od části dotací, které vrátil [Anonymizováno]. Žalobce nepopíral, že jeho pracovnice paní [jméno FO] se dopustila administrativního pochybení při zpracování žádosti k projektu [Anonymizováno] [adresa]. Ze sdělení [Anonymizováno] však vyplývá, že nesoulad mezi přílohou č. [hodnota] Smlouvy - Věcná náplň řešení projektu a schváleným Návrhem projektu, který žalovaný odůvodnil individuálním pochybením pracovnice poradenské společnosti, která podklady pro příjemce zpracovávala, byl odstraněn Dodatkem č. 1/[Anonymizováno] Smlouvy, který upravil přílohu č. [hodnota][Anonymizováno]Smlouvy, konkrétně uvedl do souladu ukončení etap řešených v letech 2019-2021 se schváleným návrhem projektu. Věcná náplň byla upravena bez dopadu na rozpočet projektu, tedy vratka nedočerpané dotace ve výši 1 189 338 Kč nesouvisela s výše uvedenou změnou. Ani ohledně ostatních částek vracených žalovaným ze sdělení [Anonymizováno] nevyplynulo, že by byly vraceny v důsledku chyb při zpracování žádostí, ale jako prostředky, které nebyly vyčerpány v souladu se smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a [Anonymizováno].
33. K nároku na slevu pak lze uvést, že žádné vady nebyly řádně a včas u žalobce notifikovány, přičemž lhůta pro uplatnění vad (i skrytých), je nejpozději do dvou let od odevzdání věci (§ 2112 o.z.). Žalovaný ve lhůtě dvou let od podání projektových žádostí prokazatelně neučinil žádný úkon, kterým by práva z vadného plnění uplatnil. Právo na slevu z ceny díla tedy prekludovalo. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.
34. Z uvedeného je zřejmé, že dokazování ke skutečnostem, z nichž žalovaný dovozuje svoji pohledávku vůči žalobci, by zcela jednoznačně řízení prodloužilo o nikoliv nevýznamnou dobu, za situace, kdy nárok žalobce je prokázán. Soud proto z důvodu nezpůsobilosti pohledávky žalovaného k započtení k této námitce nepřihlížel.
35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěch žalovaného v řízení byl vyšší než úspěch žalobce a vznikl mu tak nárok na částečnou náhradu nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalovaného sestávají z nákladů na právní zastoupení podle vyhl. č. 177/96 Sb. ve výši 18 540 Kč za jeden úkon právní služby x 12 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 4. 11. 2021, účast na jednání 9. 11. 2021, vyjádření žalovaného ze dne 22. 2. 2022, vyjádření ze dne 7. 9. 2022, účast na jednání 22. 9. 2022, vyjádření ze dne 30. 11. 2022, vyjádření k replice žalobce ze dne 23. 1. 2023, účast na jednání 24. 1. 2023, vyjádření ze dne 14. 4. 2023, písemný závěrečný návrh ze dne 27. 6. 2023, účast na jednání 29. 6. 2023) + 12x režijní paušál 300 Kč + 21 % DPH, celkem 273 557 Kč. Úspěch žalovaného v řízení činí 73 % předmětu řízení, po odečtení úspěchu a neúspěch má nárok na 46 % celkových nákladů řízení, což je částka 125 836 Kč.