8 C 306/2020-157

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci zástavního věřitele: ; [celé jméno zástavního věřitele], narozený dne , podnikající pod IČ: [osobní údaje zástavního věřitele] zastoupený Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] proti zástavnímu dlužníkovi: ; [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa zástavní dlužnice] zastoupený Mgr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátem se sídlem [adresa] o soudní prodej zástavy, takto:

Výrok

I. K uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníky [jméno] [příjmení], narozeným 20. 6. 1964, a [jméno] [příjmení], narozenou 13. 3. 1969, oba bytem [adresa], vyplývající ze smlouvy o půjčce, která byla uzavřena dne 16. 8. 2012 mezi zástavním věřitelem a těmito dlužníky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], - ve výši 494.775 Kč na jistině - úroku ve výši 767.116 Kč - úroku z prodlení ve výši 15.949 Kč z jistiny 494.775 Kč v sazbě 7,05 % ročně za dobu od 25. 7. 2014 do 7. 1. 2015 - úroku z prodlení 7,05 % ročně z částky 494.775 Kč za dobu od 8. 1. 2015 do zaplacení - jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení, se nařizuje prodej těchto nemovitých věcí ve vlastnictví zástavního dlužníka, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec]: - pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra] - pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra] - pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra] - pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra] - pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra] - pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra] - pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra].

II. Zamítá se návrh v části, v níž se zástavní věřitel domáhá nařízení prodeje stejných nemovitých věcí k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ze stejné smlouvy o půjčce, a to ve výši 1.000.000 Kč na smluvní pokutě.

Odůvodnění

1. Zástavní věřitel se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud nařídil soudní prodej zástavy, a to pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Železné. Tvrdí, že zástavní věřitel poskytl manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] půjčku 500.000 Kč, kterou se dlužníci zavázali vrátit ve 120 splátkách po 11.024 Kč měsíčně spolu se smluvním úrokem ve výši 822.880 Kč, počínaje 12. 10. 2012. Dlužníci před rozhodnutím o úpadku dlužníka [jméno] [příjmení] zaplatili zástavnímu věřiteli celkem 60.989 Kč, z toho na jistinu bylo započteno 5.225 Kč a na smluvní úrok 55.764 Kč. Celá půjčka se stala splatnou ke dni 13. 4. 2013, když dlužníci nezaplatili splátky splatné v měsících březen a duben 2013. Zástavní věřitel uplatnil svoji pohledávku vůči dlužníku [jméno] [příjmení] v insolvenčním řízení, a v rámci insolvence bylo zaplaceno na zmíněný dluh celkem 1.044.638,76 Kč, z toho bylo započteno na smluvní pokutu 1.000.000 Kč a na zákonné úroky z prodlení 44.638,76 Kč. Dlužná jistina tedy představuje částku 494.775 Kč a dlužný smluvní úrok činí 767.116 Kč. Ve smlouvě o půjčce byla dohodnuta smluvní pokuta 0,15 % denně z dlužné částky. Zástavní věřitel vyčíslil aktuálně smluvní pokutu částkou 2.860.164 Kč, požaduje však nařízení soudního prodeje zástavy pro smluvní pokutu ve výši pouze 1.000.000 Kč, která odpovídá sazbě 0,1 % denně z částky 1.261.891 Kč za dobu od 5. 5. 2019 do 9. 7. 2021. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení zástavní věřitel vyčíslil částkou 15.949 Kč, což bylo vypočteno z jistiny 494.775 Kč v sazbě 7,05 % ročně za dobu od 25. 7. 2014 do 7. 1. 2015. Zástavní věřitel dále tvrdí, že k zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce včetně příslušenství a smluvní pokuty bylo zřízeno zástavní právo k shora uvedeným nemovitým věcem v katastrálním území Železné smlouvou z 16. 8. 2012.

2. Zástavní dlužník navrhl zamítnutí návrhu na soudní prodej zástavy. Namítl, že část uplatněného nároku na smluvní pokutu 1.000.000 Kč je promlčena, smluvní pokuta je navíc neplatná pro rozpor s dobrými mravy, úrok z prodlení uplatněný za období od 8. 1. 2015 do zaplacení je promlčený, smluvní úroky jsou absolutně neplatné pro jejich rozpor s dobrými mravy, a smlouva o půjčce nese znaky lichevní smlouvy a je tudíž absolutně neplatná. Zástavní dlužník ohledně smluvních úroků z půjčky uvedl, že tyto jsou v rozporu s dobrými mravy, neboť smluvní úrok je nepřiměřený, když představuje jeden a půl násobek jistiny půjčky. Rovněž smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká s ohledem na poměr k zajišťované povinnosti, a ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o půjčce je tudíž neplatné. V návaznosti na to je tudíž neplatnou také smlouva zástavní. Zástavní dlužník poukázal na to, že zástavní věřitel přihlásil svoji pohledávku na smluvní pokutu do insolvenčního řízení ve výši 1.000.000 Kč a tato byla v plné výši uspokojena. Zbylá nepřihlášená část smluvní pokuty je již promlčena. Věřitel v rámci promlčené smluvní pokuty měl možnost se uspokojit na základě zástavního práva již 14. 4. 2013, přistoupil však k tomu až svým návrhem z 15. 6. 2020, a 14. 4. 2016 došlo k promlčení možnosti uspokojení ze zástavního práva ohledně smluvní pokuty. V rozsahu promlčené smluvní pokuty je promlčeno taktéž zástavní právo. Zástavní věřitel v insolvenčním řízení si přihlásil také zákonný úrok z prodlení z jistiny od 13. 4. 2013 do 7. 1. 2015, celkem ve výši 60.588 Kč, a byl uspokojen ohledně částky 44.639 Kč, a proto uplatnil úrok z prodlení ve výši 15.949 Kč. Zbývající část úroků z prodlení za dobu od 8. 1. 2015 je promlčena. Zástavní věřitel v přihlášce pohledávky uplatnil zákonné úroky z prodlení pouze do 7. 1. 2015. Zástavní věřitel mohl uplatňovat uspokojení ze zástavy ohledně úroků z prodlení již 14. 3. 2013, učinil tak však až svým návrhem ze dne 15. 6. 2020. Nárok zástavního věřitele na úroky z prodlení je tudíž promlčen, a rovněž tak je promlčeno i zástavní právo v rozsahu promlčených úroků z prodlení k 14. 3. 2016.

3. Podle výpisu z živnostenského rejstříku je zástavní věřitel od roku 1994 držitelem živnostenského oprávnění na dobu neurčitou pro výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Od 1. 1. 2011 zástavní věřitel byl držitelem živnostenského oprávnění pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru až do 1. 3. 2017, kdy toto živnostenské oprávnění zaniklo. V obchodním rejstříku soud ověřil, že zástavní dlužník je v tomto rejstříku zapsán od 18. 9. 2013 dosud.

4. Ze smlouvy o půjčce zjistil soud tyto skutečnosti. Smlouva byla uzavřena dne 16. 8. 2012 mezi zástavním věřitelem jakožto věřitelem a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], jakožto dlužníky. Podpisy obou dlužníků na smlouvě byly úředně ověřeny v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec] dne 28. 8. 2012. Věřitel se zavázal dlužníkům poskytnout peněžní prostředky ve výši 500.000 Kč jakožto druh spotřebitelského úvěru – finanční půjčku po splnění čtyř podmínek, a to po podpisu této smlouvy, po podpisu zástavní smlouvy, po vystavení bianco směnky vlastní s nevyplněným údajem směnečné sumy a splatnosti, a po podpisu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. [příjmení] půjčky měla být vyplacena dlužníkům nejpozději následujícího dne po splnění těchto podmínek převodem na účet číslo [bankovní účet]. Oba dlužníci se zavázali vrátit poskytnutou půjčku včetně úroku ve výši 822.880 Kč, když úroková sazba činí 24 % ročně. Dlužníci měli uhradit věřiteli 120 měsíčních splátek ve výši 11.024 Kč, celkem 1.333.156 Kč. První splátka byla splatná za 30 dnů od poskytnutí peněžní hotovosti věřitelem a každá další splátka byla splatná téhož dne v následujících měsících jako splátka první. V bodě II.9 bylo dohodnuto, že nebude-li ze strany dlužníků zaplacena některá splátka do termínu splatnosti splátky následující, stává se splatnou celá doposud nezaplacená část dluhu. V bodě II.10 byla sjednána smluvní pokuta 0,15 % z dlužné částky denně pro případ prodlení dlužníků s úhradou dlužné částky. Platby dlužníků si věřitel měl podle bodu II.11 započítat v pořadí smluvní pokuta, úrok z prodlení, smluvní úrok a jistina. V článku III bylo dohodnuto, že pohledávka z této půjčky včetně příslušenství a smluvní pokuty je zajištěna zástavním právem k nemovitostem dlužníků, a to k rodinnému domu [adresa], k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, dále k pozemkům parc. [číslo] v katastrálním území Železné. Dále byla pohledávka z této smlouvy zajištěna vystavením bianco směnky, notářským vykonatelným zápisem a vinkulací pojistného plnění z pojištění zástavy. V příloze ke smlouvě o půjčce je rozepsáno všech 120 měsíčních splátek 11.024 Kč, a u každé splátky je uvedeno, kolik Kč ze splátky umořuje jistinu a kolik Kč umořuje úroky.

5. Dne 12. 9. 2012 byl sepsán notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] v [obec] notářský zápis NZ [číslo], N 361/2012 mezi věřitelem a oběma dlužníky. V něm smluvní strany potvrdily uzavření shora uvedené smlouvy o půjčce s tím, že první splátka je splatná 12. 10. 2012 a poslední dne 12. 9. 2022 s tím, že nezaplacením kterékoli splátky do termínu splatnosti následující splátky se stává splatným celý dluh. Oba dlužníci uznali co do důvodu a výše svůj dluh ze smlouvy o půjčce ve výši 500.000 Kč na jistině, 822.880 Kč na úrocích, a zavázali se společně a nerozdílně dluh zaplatit a svolili k přímé vykonatelnosti tohoto notářského zápisu.

6. Čerpání půjčky podle výše uvedené smlouvy soud ověřil z potvrzení [právnická osoba] z 17. 5. 2021, podle něhož dne 12. 9. 2012 byla z účtu zástavního věřitele č. [bankovní účet] provedena odchozí úhrada částky 500.000 Kč na účet č. [bankovní účet], tedy na účet dlužníků, specifikovaný ve smlouvě o půjčce.

7. Zástavní dlužník předložil kalkulaci úvěru 100.000 Kč na úrok 9,9 % ročně s měsíční splátkou 1.315,98 Kč, přičemž celkem v takovém případě by bylo třeba uhradit 157.917,13 Kč.

8. Ohledně insolvenčního řízení dlužníka [jméno] [příjmení] zjistil soud tyto skutečnosti. Usnesením Krajského soudu v [obec] z 6. 1. 2015 č. j. [insolvenční spisová značka] – A-12 byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení] a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Dne 9. 3. 2015 si zástavní věřitel a zároveň věřitel ze smlouvy o půjčce přihlásil svoji pohledávku z citované smlouvy o půjčce do insolvenčního řízení, a tato byla vedena pod [číslo]. Výše přihlášené jistiny činila 494.775 Kč, výše přihlášeného příslušenství 822.880 Kč, celkem 1.317.655 Kč. Rovněž byla přihlášena pohledávka ve výši 1.000.000 Kč z titulu smluvní pokuty. Pohledávky byly popřeny, pokud jde o věřitelovo právo na uspokojení ze zajištění z důvodu, že nemovité věci se již nenacházely ve vlastnictví dlužníka, ale byly převedeny kupní smlouvou z 20. 12. 2013 na jinou osobu. Dne 21. 2. 2020 byla vypracována konečná zpráva, podle níž byly zpeněženy nemovité věci insolvenčního dlužníka zapsané na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], kdy se nejedná o nemovité věci, jejichž prodej zástavní věřitel navrhuje v tomto řízení, výtěžek činil 5.050.000 Kč a věřitel, který je zároveň zástavním věřitelem v tomto řízení, byl uspokojen částkou 1.044.638,76 Kč. Usnesením z 6. 5. 2019 č. j. [insolvenční spisová značka] vyslovil insolvenční soud souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení v této výši zajištěnému věřiteli, tedy zástavnímu věřiteli [celé jméno zástavního věřitele].

9. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem bylo zjištěno, že byla uzavřena téhož dne jako smlouva o půjčce, tedy 16. 8. 2012 mezi stejnými smluvními stranami, kdy [celé jméno zástavního věřitele] byl označen jako zástavní věřitel a manželé [příjmení] jako zástavci. Oba zástavci zřídili k zajištění pohledávky z citované smlouvy o půjčce ve výši 500.000 Kč, jejího příslušenství i smluvní pokuty zástavní právo k rodinnému domu [adresa] a k pozemkům parc. [číslo] v katastrálním území Železné, kdy tyto nemovité věci byly zapsány na listech vlastnictví [číslo] Smluvní pokuta je zajištěna zástavním právem nejvýše do částky 1.000.000 Kč s tím, že může vzniknout v období od splatnosti první splátky půjčky až do 1. 9. 2025. Právní účinky vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí vznikly dnem 29. 8. 2012. 10. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] však následně převedli 7 ze zmíněných pozemků na zástavního dlužníka, společnost [právnická osoba], jak soud zjistil ze smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené 20. 12. 2013 mezi manžely [příjmení] jakožto prodávajícími a zástavním dlužníkem jakožto kupujícím. Předmětem kupní smlouvy byly pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Právní účinky vkladu práva podle této kupní smlouvy do katastru nemovitostí vznikly dnem 23. 12. 2013.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí soud ověřil, že k dnešnímu dni je zástavní dlužník veden jako výlučný vlastník zmíněných 7 pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec] Tyto pozemky jsou označeny tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Nabývacím titulem pro zástavního dlužníka je shora uvedená kupní smlouva ze dne 20. 12. 2013. V katastru nemovitostí je zapsáno dosud zástavní právo smluvní ve prospěch zástavního věřitele na základě zástavní smlouvy ze dne 16. 8. 2012 k zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce z téhož dne ve výši 500.000 Kč, jejího příslušenství a případné smluvní pokuty.

12. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr. Dne 16. 8. 2012 uzavřel zástavní věřitel s [jméno] a [jméno] [příjmení] jakožto dlužníky smlouvu o půjčce, v níž se zavázal poskytnout dlužníkům půjčku 500.000 Kč na úrok 24 % ročně, dlužníci se zavázali půjčku splatit ve 120 měsíčních splátkách po 11.024 Kč, celkem tedy měli zaplatit 1.333.156 Kč. Dlužníci uhradili 60.989 Kč, z toho bylo na jistinu započteno 5.225 Kč a na úroky 55.764 Kč. Půjčka se stala splatnou 13. 4. 2013 z důvodu prodlení dlužníků s úhradou splátek splatných v březnu a dubnu 2013, jak bylo dohodnuto ve smlouvě. Dlužníci půjčku vyčerpali tak, že dohodnutou částku obdrželi bezhotovostně na účet specifikovaný ve smlouvě. Oba dlužníci formou notářského zápisu uznali svůj dluh ze smlouvy o půjčce a svolili k přímé vykonatelnosti notářského zápisu. Ve stejný den jako smlouva o půjčce byla uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem v k.ú. [obec], a to jednak k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a jednak k domu [adresa] a k pozemkům parc. [číslo]. Dlužníci prodali kupní smlouvou z 20. 12. 2013 sedm z těchto pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, nynějšímu zástavnímu dlužníkovi. Zástavní dlužník je v současné době veden jako vlastník těchto pozemků, v katastru nemovitostí je zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele dosud zapsáno. Dne 6. 1. 2015 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka [jméno] [příjmení], v rámci insolvenčního řízení byly zpeněženy nemovité věci, které nejsou předmětem tohoto řízení, a zástavní věřitel byl uspokojen v rozsahu částky 1.044.638,76 Kč, z čehož si započetl na smluvní pokutu 1.000.000 Kč a zbývající část na zákonný úrok z prodlení. Pokud jde o výši pohledávky, tak částka jistiny 494.775 Kč je rozdílem mezi poskytnutými peněžními prostředky 500.000 Kč a částkou 5.225 Kč, která byla z plateb dlužníků započtena na jistinu. [příjmení] 767.116 Kč za smluvní úroky z půjčky je rozdílem mezi částkou 822.880 Kč, kterou celkem měli dlužníci na úrocích věřiteli uhradit, a částkou 55.764 Kč, která byla z plateb dlužníků započtena na úroky z půjčky. Úrok z prodlení 15.949 Kč odpovídá sazbě 7,05 % ročně z jistiny 494.775 Kč za dobu od 25. 7. 2014 do 7. 1. 2015, když tuto část úroku z prodlení zástavní věřitel neobdržel v rámci insolvenčního řízení. Smluvní pokuta 1.000.000 Kč představuje 0,1 % denně za dobu od 5. 5. 2019 do 9. 7. 2021 ze součtu jistiny a úroku, tedy z částky 1.261.891 Kč.

13. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Řízení o soudním prodeji zástavy je upraveno v ustanovení § 354 až 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Podstata tohoto řízení spočívá v tom, že ve smyslu § 358 odst. 1 citovaného zákona soud nařídí prodej zástavy, pokud zástavní věřitel doloží zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy. Toto řízení končí usnesením soudu, jímž bylo o takové žalobě rozhodnuto. Pokud je žalobě vyhověno, tedy nařídí-li soud prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do fáze druhé, pokud zástavní věřitel podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Soudní prodej zástavy je zvláštním typem řízení před soudem, a jeho smyslem a účelem je dosáhnout zpeněžení zástavy a získat tím výtěžek, z něhož se může zástavní věřitel uspokojit.

14. V řízení o soudním prodeji zástavy, tedy v první fázi soudního prodeje zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jak vyplývá z výše citovaného ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány, tedy postaveny najisto, když pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy budou-li se jevit jako alespoň pravděpodobné z předložených listin anebo z jiných důkazů. To však neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné skutečnosti, případně že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu však dojít k v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, pokud bude návrh na nařízení výkonu takového rozhodnutí podán. Tyto námitky lze ve druhé fázi soudního prodeje zástavy uplatnit prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí anebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí, jak je uvedeno v ustanovení § 268 a § 267 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. v platném znění. Pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy není významné, zda zajištěná pohledávka zanikla splněním, započtením nebo z jiného důvodu, k takové obraně zástavního dlužníka lze přihlédnout až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy.

15. Soud v řízení o soudním prodeji zástavy, tedy v první fázi, při zkoumání, zda bylo doloženo zástavní právo k zástavě a existence pohledávky, však přihlédne též k důvodu neplatnosti zástavní smlouvy, anebo k důvodu neplatnosti smlouvy, z níž je dovozována pohledávka zajištěná zástavním právem. Učiní tak ale pouze tehdy, pokud takový důvod vyšel z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. Znamená to, že takový důvod je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, nelze jej věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a nevyžaduje tak potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků ohledně platnosti smlouvy. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy v první fázi je určená okruhem okolností, které jsou posuzovány, a toto neumožňuje soudu provést dokazování k sporným tvrzením ohledně platnosti smluv. Tento názor vychází z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod č. 37/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též například z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007 sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, které bylo uveřejněno pod č. 58/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo z usnesení Nejvyššího soudu z 21. 12. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2786/2011.

16. Zástavní právo v době uzavření předmětné zástavní smlouvy bylo upraveno v § 152 a následujících občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb. Zástavní právo k nemovitým věcem vzniklo podle § 157 odst. 1 občanského zákoníku vkladem do katastru nemovitostí. Pokud není pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, a totéž právo má zástavní věřitel tehdy, pokud pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně, anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, jak je uvedeno v § 165 odst. 1 občanského zákoníku Soudní prodej zástavy je jedním ze způsobu zpeněžení zástavy ve smyslu § 165a občanského zákoníku Zástavní smlouva výše citovaná obsahuje označení zástavy i specifikaci pohledávky, kterou zástava zajišťuje, jak je stanoveno v § 156 odst. 2 občanského zákoníku. Soud v této souvislosti dodává, že dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník číslo 89/2012 Sb., který zrušil dosavadní občanský zákoník číslo 40/1964 Sb. Podle § 3037 nového občanského zákoníku se práva ze zajištění závazku, tedy i právo zástavní, vzniklé přede dnem 1. 1. 2014, posuzuje až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, tedy v tomto případě podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb..

17. Jak bylo výše uvedeno, uplatnil zástavní dlužník několik námitek, a to promlčení části úroku z prodlení, části smluvní pokuty, promlčení zástavního práva ohledně těchto částí úroku z prodlení a smluvní pokuty, dále nepřiměřenou výši smluvních úroků z půjčky i smluvní pokuty a neplatnost těchto ujednání ve smlouvě o půjčce. Ohledně námitek promlčení části pohledávky a promlčení zástavního práva ohledně těchto části pohledávky odkazuje soud na shora uvedené právní hodnocení, když promlčení zástavního práva nebo zánik zajištěné pohledávky nejsou pro rozhodnutí o návrhu na soudní prodej zástavy právně významné. Soud v průběhu jednání poučil obě procesní strany ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1467/2004 a podrobně vysvětlil jednotlivé fáze řízení o soudním prodeji zástavy a poučil účastníky o tom, které skutečnosti lze namítat v které fázi řízení. Námitku promlčení zástavního práva nebo zánik zajištěných pohledávek či jejich částí lze tudíž uplatnit až ve druhé fázi řízení o soudní prodej zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, pokud bude návrh na nařízení takového výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán.

18. Zástavní dlužník dále namítl neplatnost smlouvy o půjčce ohledně nepřiměřeně vysokých úroků z půjčky, která má být v rozporu s dobrými mravy. Soud konstatuje, že tento důvod neplatnosti smlouvy o půjčce, respektive ujednání o úrocích z půjčky, nelze podřadit pod takové důvody, k nimž soud přihlíží v řízení o soudním prodeji zástavy v jeho první fázi, jak je shora uvedeno. Nejedná se o důvod, který by byl zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, či důvod, který nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a důvod, který nevyžaduje provádění dokazování. Nad rámec tohoto stanoviska soud dodává, že na smlouvu o půjčce se vztahují ustanovení § 657 až § 658 občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb., což je v souladu s přechodnými ustanoveními nového občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb., konkrétně § 3028 odst. 1 a 3. Ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku umožňuje při peněžité půjčce dohodnout úroky. Sazbu úroku z půjčky 24 % ročně ve smlouvě nelze považovat za sazbu, která je evidentně a na první pohled značně přemrštěná. Toto posouzení s ohledem na odlišná tvrzení stran sporu by bylo třeba podrobit dokazování o rozdílných skutkových tvrzeních procesních stran, což však není možné v této první fázi řízení o soudním prodeji zástavy. Nad rámec tohoto závěru však soud konstatuje, že sazbu 24 % ročně nelze pokládat bez dalšího za nepřiměřenou. Z toho, že sjednaný smluvní úrok ve výši 822.880 Kč na celou dobu trvání závazkového vztahu představuje jeden a půl násobek jistiny půjčky, nelze učinit bez dalšího závěr, že úrok je nepřiměřeně vysoký a odporuje dobrým mravům. S ohledem na dlouhou dobu splácení v trvání 10 let je pochopitelné, že dlužníci měli uhradit věřiteli na úrocích částku převyšující jistinu půjčky.

19. Ohledně smluvní pokuty je situace odlišná. Předně je třeba připomenout, že v zástavní smlouvě z 16. 8. 2012 v odstavci třetím je uvedeno, že smluvní pokuta bude vůči dlužníkovi zajištěna zástavním právem nejvýše do výše 1.000.000 Kč. Zástavní věřitel v rámci insolvenčního řízení proti dlužníkovi [jméno] [příjmení] obdržel jakožto zajištěný věřitel z prodeje zástavy částku 1.000.000 Kč na smluvní pokutu. Jednalo se o prodej nemovitých věcí odlišných od těch, které jsou předmětem tohoto řízení, zpeněžené nemovité věci však byly zahrnuty do výše citované zástavní smlouvy, sloužily tedy také jako zástava k zajištění pohledávky z půjčky. Z obsahu zástavní smlouvy vyplývá, že smluvní pokuta vyšší než 1.000.000 Kč již není zajištěna zástavním právem podle zmíněné zástavní smlouvy. Soud se přesto zabýval námitkou zástavního dlužníka ohledně nepřiměřené výše smluvní pokuty a má za to, že z obsahu spisu, konkrétně ze smlouvy o půjčce, je na první pohled zřejmé, evidentní a nevzbuzující pochybnosti, že ujednání o smluvní pokutě v sazbě 0,15 % denně z dlužné částky je zcela nepřiměřené. Tato sazba po přepočtu představuje 54,75 % ročně. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s ustanovením § 544 občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb. a výši smluvní pokuty je třeba poměřovat s rozsahem a významem zajišťované povinnosti. Povinnost dlužníků manželů [příjmení] splatit řádně a včas půjčku za dobu 10 let byla zajištěna nejen sjednáním smluvní pokuty, ale rovněž vystavením směnky, zesplatněním půjčky, uznáním dluhu se svolením k přímé vykonatelnosti a vinkulací pojistného plnění z pojištění zástavy. Po celou dobu splácení půjčky měl věřitel právo také na úroky z půjčky, jejichž sazba 24 % ročně nebyla sazbou nikterak nízkou, byť ji nelze považovat za nepřiměřeně vysokou. S ohledem na všechny tyto okolnosti, které vyplývají ze shora uvedených listin, považuje soud ujednání o smluvní pokutě v sazbě 0,15 % denně za ujednání, které se příčí dobrým mravům, a tudíž je ve smyslu § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. absolutně neplatné. Moderační právo soudu snížit smluvní pokutu není s ohledem na tehdejší právní úpravu možné.

20. Závěrem soud shrnuje, že zástavní věřitel osvědčil svoji pohledávku s příslušenstvím shora uvedenou kromě smluvní pokuty, osvědčil zástavní právo k zástavě na základě zástavní smlouvy, podle níž bylo zástavní právo vyznačeno v katastru nemovitostí, a osvědčil, že zástavním dlužníkem je [právnická osoba], když tato společnost je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětných nemovitých věcí. Soud proto postupoval podle § 358 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních a nařídil soudní prodej zástavy k uspokojení pohledávky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Návrh byl výrokem II. tohoto rozhodnutí zamítnut ohledně nařízení prodeje zástavy k uspokojení pohledávky 1.000.000 Kč na smluvní pokutě.

21. O náhradě nákladů řízení o soudním prodeji zástavy se v případě vyhovění návrhu rozhoduje až v rámci exekuce, tedy ve druhé fázi, jak vyplývá z nálezů Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06 a ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 68/16.

Poučení