Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

8 C 316/2023 - 135

Rozhodnuto 2024-09-17

Citované zákony (34)

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 2 695 994 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 695 944 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 577 208 Kč od 16.8.2023 do 8.11.2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 695 944 Kč od 9.11.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 118 736 Kč od 16.8.2023 do 8.11.2023 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 303 031 Kč stanovené v písemném vyhotovení rozsudku k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15.9.2023 ve spojení s její opravou v podání ze dne 14.3.2024 a doplněním v podání ze dne 27.5.2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 695 944 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, když v žalobě uvedla, že dne 24. 7. 2021 v čase [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin v [adresa], v místě označeném značkou práce na silnici, v blízkosti přechodu pro chodce, žalovaný řídil vozidlo [Anonymizováno], RZ [SPZ], ve směru od [adresa] (od restaurace [Anonymizováno] [Anonymizováno]), přičemž nepřizpůsobil rychlost jízdy svého vozidla zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a profilu komunikace, a při projetí levotočivého směrového oblouku se štěrkem zasypaným stavebním výkopem vlivem zvolené rychlosti jízdy 67 km/h a své opilosti žalovaný vyjel v mírném levotočivém smyku do prostoru části pozemní komunikace vyhrazené pro parkování, u domu č.p. [Anonymizováno], kde se v ten moment pohyboval chodec [jméno FO], který obcházel vykopaný [právnická osoba] složený na chodník. Levou přední částí svého vozidla se žalovaný střetl s tímto chodcem, který po střetu spadl na přední kapotu a čelní sklo vozidla a poté byl odmrštěn na komunikaci. Následně žalovaný s motorovým vozidlem narazil do levého zadního rohu zaparkovaného nákladního vozidla [Anonymizováno], RZ [SPZ], poškozené [tituly před jménem] [jméno FO]. Následkem srážky s vozidlem utrpěl chodec [jméno FO], mnohočetná poranění kostry a orgánů neslučitelná se životem. Na následky těchto zranění pan [jméno FO] již na místě dopravní nehody zemřel. Po příjezdu policie na místo dopravní nehody byla žalovanému v čase[Anonymizováno][Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin provedena dechová zkouška za účelem zjištění ovlivnění alkoholem, a to s pozitivním výsledkem 1,40 %o alkoholu v krvi, další provedenou dechovou zkouškou v čase [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin bylo žalovanému naměřeno 1,35 %o alkoholu v krvi. Za výše popsané jednání byl žalovaný pravomocným a vykonatelným rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č.j.: [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č.j.: [spisová značka] uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Vzhledem k tomu, že vozidlo [Anonymizováno], bylo u žalobkyně v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě č. [hodnota], uhradila žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení) v rámci pojistné události č. [hodnota] dne 14. 10. 2022 poškozenému panu [jméno FO], synovi zemřelého, částku ve výši 513 715 Kč zahrnující náhradu za duševní útrapy spojené s úmrtím jeho otce a náhradu nákladů na pohřeb, dne 14. 10. 2022 poškozené paní [jméno FO], manželce zemřelého, částku ve výši 498 554 Kč za duševní útrapy spojené s úmrtím pana [jméno FO], dne 14. 10. 2022 poškozené paní [jméno FO], dceři zemřelého částku ve výši 498 554 Kč za duševní útrapy spojené s úmrtím pana [jméno FO], dne 11. 11. 2022 poškozené paní [jméno FO] částku ve výši 68 438 Kč (zahrnující částku 6 283 Kč za náklady spojené s pohřbem a částku ve výši 62 155 Kč představující náklady právního zastoupení spojené s uplatňováním práva na náhradu újmy), dne 23. 3. 2023 poškozené paní [jméno FO], sestře zemřelého, částku ve výši 400 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy (duševní útrapy) v souvislosti s úmrtím pana [jméno FO], dne 23. 3. 2023 na účet pana [tituly před jménem] [jméno FO] advokáta, částku ve výši 19 892 Kč za náklady spojené s uplatňováním práva na náhradu újmy poškozených, dne 15. 6. 2023 poškozené paní [jméno FO], manželce zemřelého, částku ve výši 213 666 Kč jako náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím pana [jméno FO] a dne 15. 6. 2023 poškozené paní [jméno FO], dceři zemřelého částku ve výši 213 666 Kč jako náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím pana [jméno FO], dne 15. 6. 2023 poškozenému panu [jméno FO] ml., synovi zemřelému, částku ve výši 213 666 Kč jako náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím pana [jméno FO] a dne 15. 6. 2023 částku ve výši 55 056 Kč na účet pana [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, za náklady spojené s uplatňováním práva na náhradu újmy poškozených. V případě pojistných plněních vyplacených poškozeným v souvislosti s nemajetkovou újmou byla tato plnění ještě ponížena o 30 % z důvodu spoluzavinění poškozeného (zesnulého pana [jméno FO]), které žalobkyně shledala v tom, že poškozený mohl vidět světla přijíždějícího vozidla, slyšet hluk motoru a neměl vstupovat do vozovky, přestože mu v chůzi po chodníku bránila překážka. Z uvedeného důvodu byla pojistná plnění poškozeným zkrácena o 30 % a výše uvedené částky jsou již uvedeny po odečtení míry spoluzavinění poškozeného. Z titulu téže pojistné smlouvy na základě pojistné události č. [hodnota] vyplatila žalobkyně dne 30. 3. 2023 [právnická osoba] částku ve výši 4 590 Kč za náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče při příjezdu ZZS na místo dopravní nehody. Celková výše vyplaceného pojistného plnění v souvislosti s popsanou dopravní nehodou a na základě uvedených pojistných událostí tak činila 2 699 797 Kč. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o povinném ručení, má žalobkyně proti žalovanému právo na náhradu toho, co za žalovaného vyplatila, protože žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, když mu byla naměřena hodnota v rozmezí 1,35 až 1,40 promile alkoholu v krvi. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnila, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění. Před zasláním předžalobní výzvy prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, žalovaný uhradil částku ve výši 3 803 Kč. Z uvedeného důvodu byl žalovaný výzvou ze dne 1.8.2023 vyzván k úhradě částky 2 695 994 Kč. Vedle vyplacených pojistných plnění uvedených včl. II této žaloby žalobkyně dále vyplatila částku ve výši 28 000 Kč představující náklady HZS za zásah u dopravní nehody, kterou žalovaný hradil v období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Tato částka proto není žalobou požadována. Obdobně je tomu v případě částky 25 197 Kč, kterou žalobkyně vyplatila jako náhradu za poškození vozidla [Anonymizováno], RZ [SPZ], uhrazenou žalovaným ve splátkách v období od [Anonymizováno] 2022 do [Anonymizováno] 2023. Toto pojistné plnění proto rovněž není žalobou požadováno. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením částky 2 695 944 Kč vznikl dále žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný v odporu proti soudem vydanému platebnímu rozkazu uvedl, že nesouhlasí s úrokem z prodlení, neboť je momentálně ve výkonu trestu odnětí svobody, kde není pracovně zařazen a nemůže tak nic splácet. K prvnímu jednání konanému dne 13.5.2024 se žalovaný nedostavil, když svou neúčast předem omlouval ze zdravotních důvodů. Soud má však z informace poskytnuté ošetřující lékařkou žalovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne [datum] (srov. č.l. 92-93) za prokázané, že žalovanému zdravotní důvody v neúčasti na soudním jednání nebránily. Proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se dostavil až k druhému jednání dne 17.6.2024, kdy připustil, že jestli žalobkyně vyplatila ty v žalobě uvedené nároky, tak jí samozřejmě dluží. Uvedl, že část nároků žalobkyni v rozsahu částky 57 000 Kč již zaplatil a následně potvrdil soudu, že to jsou právě ty nároky, které již žalobkyně po něm žalobou nepožaduje. S nejmenovanou pracovnicí žalobkyně se měl před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody telefonicky dohodnout, že po dobu trvání výkonu trestu nemusí nic splácet. K jednání soudu dne 10.9.2024 se žalovaný nedostavil bez jakékoliv omluvy a soud proto opět jednal v jeho nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Soud má z listin předložených žalobkyní (detail relace o dopravní nehodě na č.l. 22, fotodokumentace nehody na č.l. 10 z.str. – 21, rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] na č.l. 71 a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] na č.l. 48 z.str.) za prokázané, že rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] byl žalovaný uznán vinným, že dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin ve [adresa], nejméně v [adresa], v místě označeném značkou práce na silnici a poblíž přechodu pro chodce, bez užití bezpečnostního pásu řídil motorové vozidlo [Anonymizováno], RZ [SPZ], ve směru od [adresa] (od restaurace [Anonymizováno] [Anonymizováno]), ve vozidle vezl spolujezdce [jméno FO], narozeného [datum], přičemž nepřizpůsobil rychlost jízdy svého vozidla zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a profilu komunikace, a při projetí levotočivého směrového oblouku se štěrkem zasypaným stavebním výkopem vlivem zvolené rychlosti jízdy 67 km/h a své opilosti vyjel v mírném levotočivém smyku do prostoru části pozemní komunikace vyhrazené pro parkování, u domu č.p. [Anonymizováno][Anonymizováno] kde se v ten moment pohyboval chodec [jméno FO], nar. [datum], který obcházel vykopaný [právnická osoba] složený na chodník, přičemž se levou přední částí svého vozidla střetl s tímto chodcem, který po střetu spadl na přední kapotu a čelní sklo motorového vozidla a poté byl odmrštěn na komunikaci, a následně s motorovým vozidlem narazil do levého zadního rohu zaparkovaného nákladního vozidla [Anonymizováno], RZ [SPZ], poškozené [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], následkem srážky motorového vozidla utrpěl chodec [jméno FO], nar. [datum], mnohočetná poranění kostry a orgánů neslučitelná se životem, kdy na následky těchto zranění zemřel na místě dopravní nehody, po dopravní nehodě byla s obžalovaným řidičem provedena dechová zkouška na alkohol, kdy provedená dechová zkouška č. [hodnota] byla v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod dne 24. 7. 2021 s pozitivním výsledkem 1,40 ‰ alkoholu v krvi obžalovaného, další provedená dechová zkouška v 22:02 hod dne [datum] byla s pozitivním výsledkem 1,35 ‰ alkoholu v krvi obžalovaného, čímž porušil povinnosti uložené mu dle § 4 písm. a), písm. b), písm. c), § 5 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b), § 6 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 1, odst. 2 a § 18 odst. 1, odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, tedy jednak jinému z nedbalosti způsobil smrt proto, že hrubě porušil zákon o dopravě, jednak vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které mohl ohrozit život nebo zdraví lidí, nebo způsobit značnou škodu na majetku, a tímto činem způsobil dopravní nehodu, jinému ublížení na zdraví a větší škodu na cizím majetku, tím spáchal jednak přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, jednak přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Tento výrok rozsudku nabyl právní moci dne [datum]. Dále bylo v rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] rozhodnuto, že podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný (žalovaný) povinen zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozenému [jméno FO], narozenému [datum], bytem [adresa], částku 213 666 Kč a náhradu majetkové škody ve výši 18 197 Kč, na náhradě nemajetkové újmy poškozené [jméno FO], narozené [datum], částku 213 666 Kč, na náhradě nemajetkové újmy poškozené [jméno FO], narozené [datum], částku 213 666 Kč, na náhradě nemajetkové újmy poškozené [jméno FO], narozené [datum], částku 712 220 Kč, náhradu majetkové škody poškozené [právnická osoba], IČ: [IČO], ve výši 6 557 Kč. Podle § 229 odstavec 2 trestního řádu se poškozený [jméno FO] odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud jde o nároky na náhradu majetkové a nemajetkové újmy uvedl soud v odůvodnění svého rozsudku, že pokud jde o poškozené [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], jedná se o osoby blízké ve smyslu § 125 trestního zákoníku, příbuzné v pokolení přímém, kterým v tomto postavení vzniká nárok na nemajetkovou újmu ve smyslu § 43 odst. 1 trestního řádu. Pro určení její výše, dle ustálené judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], [spisová značka], 25 Cdo 894/2018), lze „při stanovení konkrétní výše náhrady za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, považovat v případě nejbližších osob dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Z údajů Českého statistického ústavu lze zjistit, že průměrná hrubá mzda v ČR v roce 2020, předcházejícím úmrtí [jméno FO], činila 35 611 Kč. Jednotlivým rodinným příslušníkům, poškozeným, kteří byli k zesnulému v poměru matky ([jméno FO]), syna ([jméno FO] ), dcery ( [jméno FO] ) a sestry ( [jméno FO] ), tedy lze, v souladu s citovanou judikaturou přiznat každému nárok na nemajetkovou újmu ve výši 712 220 Kč. Protože však poškozeným [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] byla v rámci zákonného pojištění pojišťovnu [Anonymizováno] uhrazena již částka 498 554 Kč, uložil soud obžalovanému povinnost zaplatit jim každému na náhradě nemajetkové újmy částku 213 666 Kč. V případě poškozené [jméno FO], které ze strany pojišťovny nebylo hrazeno nic, uložil obžalovanému tuto povinnost zaplatit v plné výši, tzn. 712 220 Kč. Poškozený [jméno FO] se dále připojil s nárokem na náhradu majetkové škody ve výši 43 197 Kč (představuje vedlejší náklady při pohřbu a náhradu mzdy za čerpání neplacené dovolené v měsíci [Anonymizováno] 2021 ve výši 25 000 Kč). Protože však svůj nárok doložil pouze ve výši 18 197 Kč, kdy především nedoložil, že by skutečně v předmětném období čerpal neplacenou dovolenou, přiznal mu soud jeho nárok pouze zčásti a se zbytkem jej odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Protože se poškozená [právnická osoba] řádně a včas připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, uložil soud obžalovanému (v souladu s ustanovením § 2910 a § 2960 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) povinnost zaplatit jí náhradu majetkové škody ve výši 6 557 Kč. Při stanovení výše škody soud vycházel z podkladů, z nichž vyplývá, v jakém rozsahu byly provedeny lékařské úkony a v jaké výši byly pojišťovnou hrazeny. [právnická osoba] odvolání proti shora uvedenému rozsudku rozhodnul [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. se napadený rozsudek částečně zrušuje ve výroku o náhradě majetkové škody ohledně poškozeného [jméno FO], narozeného [datum], a ve výroku o náhradě nemajetkové újmy ohledně poškozené [jméno FO], narozené [datum], a podle § 259 odst. 3 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. se obžalovanému (žalovanému) ukládá povinnost zaplatit poškozenému [jméno FO], narozenému [datum], náhradu majetkové škody ve výši 11 914 Kč a podle § 228 odst. 1 tř. ř. je obžalovaný povinen zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozené [jméno FO], narozené [datum], částku 100 000 Kč. Podle § 229 odstavec 2 tr. ř. se poškozený [jméno FO] a poškozená [jméno FO] odkazují se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že pokud se jedná o nárok poškozeného [jméno FO] ml. na zaplacení majetkové škody, tak tento se sestával z nákladů na pohřeb a z náhrady mzdy za čerpání neplacené dovolené v měsíci [Anonymizováno] 2021, přičemž byla požadována částka 25 000 Kč. Poškozený doložil, že byly vynaloženy následující náklady pohřbu poškozeného [jméno FO] st.: náklady na pohřeb ve výši 21 658 Kč (přiložena účtenka ze hotové od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum]), náklady na kytici ve výši 4 800 Kč (přiloženy 2 účtenky za hotové v částkách 3 800 Kč a 1 600 Kč vyhotovené [jméno FO] z Vansdorfu dne 28. 7. 2021 respektive 29. 7. 2021) a náklady za smuteční hostinu – občerstvení v částce 6 900 Kč (přiložen paragon ze dne 3. 8. 2021 č. A [Anonymizováno] vystavený [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [adresa]). [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., [Anonymizováno] (žalobkyní) byla z povinného ručení obžalovaného poškozenému [jméno FO] ml. vyplacena částka 21 443 Kč, z toho naposledy, po vyhlášení napadeného rozsudku, částka 6 283 Kč, kterou bylo tudíž nutno odečíst od částky 18 197 Kč, jíž přiznal poškozenému jako náhradu majetkové škody už v mezidobí soud prvního stupně, a touto částkou byl odvolací soud při existenci odvolaní obžalovaného vázán, takže výsledná částka nyní činí 11 914 Kč, a tuto částku byl coby náklady pohřbu podle § 2961 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, obžalovaný podle § 228 odst. 1 tr. ř. zavázán zaplatit.

6. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy poškozeným, odvolací soud vyvodil z výpovědi obžalovaného, že je zaměstnán u společnosti [adresa] s průměrným měsíčním příjmem 20 000 Kč až 23 000 Kč čistého, kromě příjmu ze zaměstnání žádný jiným příjem nemá. Žije v nájemním bytě se svojí družkou, která je rovněž zaměstnána s příjmem 23 000 Kč čistého měsíčně, a jejím třináctiletým synem. Poté, co zaplatí nezbytné měsíční výdaje mu moc peněz nezbyde, dluhy a půjčky nemá. Trestné činnosti si je vědom, je mu to líto, napsal omluvný dopis, protože navštívit pozůstalé po zemřelém [jméno FO] mu nepřišlo vhodné. Vzhledem k tomu, že řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, pojišťovna po něm požaduje zaplacení částky 1 606 000 Kč, kterou v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila pozůstalým, uzavřeli dohodu o splátkách, obžalovaný splácí 10 000 Kč měsíčně.

7. Poškozený [jméno FO] [Anonymizováno]. uvedl, že sestra otce, [jméno FO], měla s otcem takový vztah, že se jen pozdravili, pravidelně se nevídali, setkávali se jen u babičky, například na Vánoce. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že otec se sestrou, [jméno FO] se zpočátku bavili, ale asi před pěti lety ta komunikace téměř ustala, sestra ho nenavštěvovala doma, náhodně se potkávali při návštěvě babičky, svědkyně se domnívá, že si spolu moc netelefonovali. Svědkyně [jméno FO] se ze zdravotních důvodů omluvila z účasti na odvolacím řízení, jí uplatněný nárok byl tedy posuzován optikou svědeckých výpovědí poškozených [jméno FO] ml. a [jméno FO], kteří vylíčili, jaký byl vztah mezi zemřelým [jméno FO] ml. a jeho sestrou.

8. Odvolací soud při posuzování nároků na nemajetkovou újmu postupoval a vycházel argumentačně z rozhodnutí Nejvyššího soudu zejména ve věcech vedených pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], ve kterých Nejvyšší soud dospěl především k následujícím závěrům: „Při stanovení konkrétní výše náhrady lze za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, považovat v případě nejbližších osob dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Takto nastavená základní částka je východiskem k další úvaze soudu o výši náhrady zohledňující již konkrétní aspekty té které projednávané věci.“ Při určování výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké ve smyslu § 2959 o. z., je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která sice obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Při stanovení konkrétní výše náhrady lze za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, považovat v případě nejbližších osob dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Takto nastavená základní částka je východiskem k další úvaze soudu o výši náhrady zohledňující již konkrétní aspekty té které projednávané věci (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14). Má-li mít orientační určení výše náhrad způsobilost sjednotit soudní praxi a dosáhnout účelu sledovaného v § 13 Občanského zákoníku (tj. v obdobných případech rozhodnout obdobně), měla by základní částka být modifikována s ohledem na specifické okolnosti na straně škůdce či poškozeného zpravidla již jen v řádu desítek procent, nikoli vícenásobků. Po promítnutí uvedených judikatorních východisek do podmínek projednávané věci lze uvést, že průměrná mzda za rok 2020 činila podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem 35 611 Kč, za základní částku náhrady pro úmrtí nastalá v roce 2021 je tedy ve vztahu k nejbližším příbuzným třeba považovat částku 712 220 Kč. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění k příslušným relevantním kritériím jak na straně pozůstalých poškozených (zejména kvalita a intenzita vzájemného rodinného a citového vztahu, věk pozůstalých poškozených, zásah do jejich duševní sféry), tak na straně obžalovaného (obžalovaný napsal všem pozůstalým omluvný dopis a u odvolacího řízení se přítomným pozůstalým omluvil i osobně, vyjádřil nad svým počínáním lítost, s tím, že ho celá událost mrzí, s tím, co se stalo teď už musí žít celý zbytek života, má hrozný pocit z toho, že zabil člověka, příčinu dopravní nehody, byť s nedbalostní formou zavinění, je třeba spatřovat v tom, že obžalovaný vozidlo řídil technickým způsobem, který vylučoval bezpečné projetí levotočivým směrovým obloukem, kdy se pohyboval rychlostí nejméně 67 km/h, čímž porušil jednak obecnou úpravu maximální dovolené rychlosti v obci a jednak povinnost spočívající v přizpůsobení rychlosti svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které lze předvídat, porušením těchto povinností vyjel obžalovaný vpravo na parkovací pruh, kde se střetl s poškozeným chodcem a následně se zaparkovaným vozidlem, obžalovaný má podprůměrný příjem, avšak jeho nemajetnost není dána nějakými vnějšími okolnostmi, například nedobrým zdravotním stavem, nicméně výše náhrady pro něj nepředstavuje likvidační důsledek, poněvadž s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]., [Anonymizováno] uzavřel splátkový kalendář a splácí jí každý měsíc částku 10 000 Kč, což odpovídá jeho majetkovým poměrům). Mezi zemřelým [jméno FO] st. a jeho matkou, poškozenou [jméno FO], i jeho dětmi, poškozenými [jméno FO] ml. a [jméno FO] bylo velmi silné citové pouto, které odpovídalo vztahu syna a matky, respektive otce [právnická osoba], byli spolu v pravidelném kontaktu, intenzivně se navštěvovali, účastnili se rodinných setkání, zejména v bydlišti poškozené [jméno FO] a rovněž i oslav při příležitosti oslav jejich svátků, narozenin a Vánoc, s dcerou si každý den telefonovali, s matkou se zemřelý poškozený stýkal prakticky každý den, byl jí velkou oporou, neboť na něj byla odkázána při údržbě domu, při pracech na zahradě, nákupy a doprovodem k lékaři. I se svými dětmi měl hezký vztah, se synem dokonce až kamarádský, měli se rádi. O tom, že se poškozený [jméno FO] [Anonymizováno]. stal obětí dopravní nehody, byli poškození [jméno FO], [jméno FO] ml. a [jméno FO] informováni téměř bezprostředně, byli z toho v šoku (děti zemřelého), takže jim musel být dočasně předepsán [Anonymizováno], tedy lék na léčbu úzkosti, poškozená [jméno FO] prvních čtrnáct dnů jen plakala, ze smrti otce a syna se poškození nevzpamatovali do dnešní doby, soustavně na něj myslí a připomínají si ho. S ohledem na věk zemřelého [jméno FO] [Anonymizováno]. a jeho dvou dětí, s přihlédnutím k předpokládané délce dožití u mužů v České republice, lze více než předpokládat, že by svůj vzájemný harmonický vztah měli možnost udržovat a dále upevňovat ještě celou řádu let. Poškozené [jméno FO] a [jméno FO] připravila tragická dopravní nehoda o zbývajícího rodiče. Pokud jde o jinou satisfakci poškozeným, než je nemajetková újma za utrpěné duševní útrapy, pak poškozená [jméno FO] oproti poškozenému [jméno FO] ml. by osobní omluvu obžalovaného nepřijala, také trest uložený obžalovanému pokládá za mírný. Vztah zemřelého s jeho sestrou, [jméno FO], lze oproti vztahům s jeho matkou [právnická osoba] označit za daleko méně intenzivní, posledních pět let se stýkali pouze nahodile, potkávali se jen při souběžných návštěvách u své matky, [jméno FO], poškozená [jméno FO] zemřelého nenavštěvovala, prakticky spolu nebyli ani v telefonickém kontaktu. Vyhodnotil-li odvolací soud kritéria uvedena v předchozí části tohoto rozhodnutí ve vztahu ke všem jmenovaným poškozeným, pak se jako adekvátní ve vztahu k poškozeným [jméno FO], [jméno FO] ml. a [jméno FO] coby k nejbližším osobám poškozeného [jméno FO] st. jeví částka dvacetinásobek průměrné mzdy roku 2020, tj. částka 712 220 Kč, kterou není potřeba nikterak moderovat směrem nahoru ani dolů. Vzhledem k tomu, že z povinného ručení obžalovaného byla každému z těchto poškozených už [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] vyplacena částka 498 554 Kč, nezbylo než tuto částku odečíst od výsledné částky 712 220 Kč a obžalovanému podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložit povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy za duševní útrapy každému z těch poškozených zjištění rozdíl mezi oběma částkami, konkrétně 213 666 Kč. Intenzita vztahu mezi zemřelým [jméno FO] st. a jeho sestrou [jméno FO] byla shledána jako minimální, nicméně stále jde o sourozence ve smyslu § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, tj. o osobu blízkou, která už jen tím (bez ohledu na intenzitu vztahu), že došlo k nečekanému tragickému úmrtí bratra, si musela projít duševními útrapami, tudíž i ohledně ní přichází do úvahy náhrada nemajetkové újmy, kdy jako přiměřená se jeví částka ve výši 100 000 Kč. Požadovala-li poškozená 712 220 Kč, byla se zbytkem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

9. Z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] má soud za prokázané, že tímto usnesením byla žalovanému uložena povinnost zaplatit poškozenému [jméno FO], narozenému [datum], náhradu právního zastoupení zmocněnce poškozeného [tituly před jménem] [jméno FO] v trestním řízení v částce 69 672,40 Kč (srov. usnesení na č.l. 74). Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

10. Z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] má soud za prokázané, že tímto usnesením byla žalovanému uložena povinnost zaplatit poškozené [jméno FO], narozené [datum], náhradu právního zastoupení zmocněnce poškozeného [tituly před jménem] [jméno FO] v trestním řízení v částce 68 975,44 Kč (srov. usnesení na č.l. 75). Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] má soud za prokázané, že tímto usnesením byla žalovanému uložena povinnost zaplatit poškozené [jméno FO], narozené [datum], náhradu právního zastoupení zmocněnce poškozeného [tituly před jménem] [jméno FO] v trestním řízení v částce 68 975,44 Kč (srov. usnesení na č.l. 76). Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

12. Z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] má soud za prokázané, že tímto usnesením byla žalovanému uložena povinnost zaplatit poškozené [jméno FO], narozené [datum], náhradu právního zastoupení zmocněnce poškozeného [tituly před jménem] [jméno FO] v trestním řízení v částce 33 662,80 Kč (srov. usnesení na č.l. 77). Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

13. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

14. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému: a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

15. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění15a), jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

16. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

17. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

18. Z pojistné smlouvy o komplexním pojištění vozidla ze dne 14.8.2018 má soud za prokázané, že vozidlo tov.zn, [Anonymizováno], bylo u žalobkyně v době shora uvedené dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě č. [hodnota] (srov. pojistná smlouva na č.l. 26 z.str.).

19. Žalobkyně prokázala, že se na ni obrátili se svými nároky poškození uvedení ve shora citovaných rozsudcích ([jméno FO], narozený [datum], [jméno FO], narozená [datum], [jméno FO], narozená [datum] a [jméno FO], narozená [datum]), když tak činily oznámením o uplatnění nároku (srov. uplatnění nároku na č.l. 29, 30,31) a rovněž uplatněním konkrétních nároků prostřednictvím svého společného právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] (srov. nahlášení škody ze dne [datum] na č.l. 8, připojení poškozených s nárokem na náhradu škody ze dne [datum] na č.l. 40, nahlášení škody ze dne [datum] na č.l. 42, výzva k zaplacení části pojistného plnění ze dne [datum] na č.l. 44).

20. Rovněž se na žalobkyni obrátila jako poškozená [právnická osoba], IČ: [IČO] (srov. žádost o úhradu léčebných nákladů ze dne 23.3.2023 na č.l. 53 z.str.).

21. Žalobkyně po prošetření pojistné události oznámila jednotlivým poškozeným údaje o rozsahu poskytnutí pojistného plnění, když se tak stalo v oznámení ze dne 13.10.2022, 11.11.2022, 22.3.2023, 30.3.2023, 14.6.2023 (srov. oznámení na č.l. 25, 32 z.str., 33, 24 z.str., 34, 55, 34 z.str., 35).

22. Předložením poukazů s přehledem vyplacených pojistných plnění ve prospěch jednotlivých poškozených žalobkyně prokázala, že zaplatila dne 14. 10. 2022 poškozenému panu [jméno FO], synovi zemřelého, částku ve výši 513 715 Kč zahrnující náhradu za duševní útrapy spojené s úmrtím jeho otce ve výši 498 554 Kč a náhradu nákladů na pohřeb ve výši 15 161 Kč, dne 14. 10. 2022 poškozené paní [jméno FO], manželce zemřelého, částku ve výši 498 554 Kč za duševní útrapy spojené s úmrtím pana [jméno FO], dne 14. 10. 2022 poškozené paní [jméno FO], dceři zemřelého, částku ve výši 498 554 Kč za duševní útrapy spojené s úmrtím pana [jméno FO], dne 11. 11. 2022 poškozené paní [jméno FO] celkem částku ve výši 68 438 Kč (zahrnující částku 6 283 Kč za náklady spojené s pohřbem a částku ve výši 62 155 Kč představující náklady právního zastoupení spojené s uplatňováním práva na náhradu újmy), dne 23. 3. 2023 poškozené paní [jméno FO], sestře zemřelého, částku ve výši 400 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy (duševní útrapy) v souvislosti s úmrtím pana [jméno FO], dne 23. 3. 2023 na účet pana [tituly před jménem] [jméno FO] advokáta, částku ve výši 19 892 Kč za náklady spojené s uplatňováním práva na náhradu újmy poškozených, dne 15. 6. 2023 poškozené paní [jméno FO], manželce zemřelého, částku ve výši 213 666 Kč jako náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím pana [jméno FO], dne 15. 6. 2023 poškozené paní [jméno FO], dceři zemřelého částku ve výši 213 666 Kč jako náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím pana [jméno FO], dne 15. 6. 2023 poškozenému panu [jméno FO] ml., synovi zemřelému, částku ve výši 213 666 Kč jako náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím pana [jméno FO], dne 15. 6. 2023 částku ve výši 55 056 Kč na účet pana [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, za náklady spojené s uplatňováním práva na náhradu újmy poškozených a dne 30.3.2023 nárok na náhradu škody [právnická osoba] ve výši 4 590 Kč (srov. poukazy na č.l. 26, 53 a 95). S ohledem na skutečnost, že všechny shora uvedené nároky byly poškozeným, s výjimkou nároku poškozené [jméno FO], přiznány shora uvedenými pravomocnými rozhodnutím soudů (viz. shora uvedené rozsudky a usnesení), neměl soud důvod postup žalobkyně, která poškozeným za žalovaného vyplatila jejich soudně uznané nároky, jakkoliv korigovat a ohledně takto vyplacených částek v celkovém rozsahu 2 395 944 Kč (zahrnujícím i pravomocným rozhodnutím soudu přiznaný nárok poškozené [jméno FO] v rozsahu částky 100 000 Kč) shledal soud žalobu důvodnou, když žalobkyně je s ohledem na naplnění podmínek ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. spočívajících v opilosti žalovaného v době nehody oprávněna požadovat na náhradu toho, co za žalovaného plnila.

23. Pokud jde o zbývající částku nároku žalobkyně v rozsahu částky 300 000 Kč, o níž žalobkyně zaplatila poškozené [jméno FO] více, než jí bylo pravomocně přiznáno na náhradě nemajetkové újmy v rámci trestního řízení (viz. výše), dospěl soud k následujícím zjištěním.

24. Dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

25. Ačkoliv se odvolací soud v rámci trestního řízení zabýval nárokem poškozené [jméno FO] přiznal jí nárok pouze v rozsahu částky 100 000 Kč, nejednalo se o rozhodnutí, které by ohledně tohoto nároku zakládalo překážku věci rozsouzené, když soud odkázal poškozenou se zbytkem uplatněného nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Bylo tedy na této poškozené, aby zbývající část nároku, který považovala za oprávněný uplatňovala vůči žalovanému (resp. vůči žalobkyni jako jeho pojišťovně) u soudu žalobou. K tomuto však nemuselo dojít, neboť žalobkyně shledala nárok této poškozené i v rozsahu nad částku 100 000 Kč částečně oprávněným, když sice nedospěla k názoru, že by této poškozené náležel nárok v rozsahu částky 712 220 Kč jako ostatním osobám blízkým zemřelému, ale určila na základě skutečností, které soud považuje rovněž za relevantní, že nárok této poškozené je nutné vzhledem k jejímu méně intenzivnímu vztahu k zemřelému snížit, když současně určila, že na snížení se bude rovněž podílet i okolnost, že zemřelý si smrtelný následek nehody částečně spoluzavinil, když se pohyboval při snížené viditelnosti v prostoru, kde byl pohyb osob regulován v důsledku stavebních prací. Z dotazníku vyplněném touto poškozenou vyplynulo mimo jiné, že se zemřelým neměla žádné spory (srov. dotazník na č.l. 38). Negativní vztahy této poškozené se zemřelým pak netvrdily ani žádné z dalších blízkých osob. Již jen skutečnost, že se v případě zesnulého jednalo o jejího bratra, jehož ztráta definitivně eliminuje možnost v budoucnu jakékoliv nevyřešené otázky mezi ním a poškozenou dořešit (ať již pozitivní či negativní) vede soud k závěru, že snížení náhrady za újmu této poškozené na částku 400 000 Kč (což představuje o 300 000 Kč více, než přiznal poškozené soud v trestním řízení) je odůvodnitelné a výplata této částky, která předešla vzniku dalších nákladů v podobě soudního sporu o takový nárok (a které by případně byl nucen žalovaný ještě nést) zakládá rovněž právo žalobkyně na nahrazení plného rozsahu takto vyplaceného plnění.

26. Proto soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 2 695 944 Kč je oprávněná v plném rozsahu.

27. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud sice za prokázané, že žalobkyně se pokusila zaslat žalovanému prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvu (srov. předžalobní výzva ze dne 1.8.2023 na č.l. 56 včetně přílohy v podobě plné moci na č.l. 58). Dodejka k této zásilce však prokazuje, že žalovanému nebyla předžalobní výzva doručena (srov. dodejka na č.l. 59). Současně pak v situaci, kdy předžalobní výzva byla žalovanému adresována na adresu [adresa], ačkoliv žalovaný v době doručování vykonával trest odnětí svobody ve věznici (srov. lustrace osob na č.l. 61), nelze hovořit o tom, že by se předžalobní výzva dostala neúspěšným doručováním na shora uvedenou adresu do dispozice žalovaného.

29. Vzhledem k tomu, že v uznání dluhu ze dne 1.11.2021 žalovaný uznal vůči žalobkyni dluh ve výši 28 000 Kč, který se však týkal jiného nároku, než který je nyní předmětem žaloby a z uznání dluhu ani nikterak nevyplývá, že by byl žalovaný ze strany žalobkyně k úhradě nyní žalovaných nároků vyzýván (srov. níže), považuje soud za rozhodnout skutečnost určující okamžik počátku prodlení žalovaného následující skutečnosti.

30. Z dokladu označeného jako uznání dluhu, který byl podepsán ze strany žalobkyně dne 16.2.2023 a v tuto dobu zasílán žalovanému, má soud ve spojení s obsahem odůvodnění shora uvedeného rozsudku odvolacího soudu za prokázané, že nejpozději v den vyhlášení rozsudku odvolacího soudu (tj. dne [datum] – srov. výše) věděl žalovaný, že vedle žalovaným již uznané částky v rozsahu 28 000 Kč po něm žalobkyně tehdy požadovala částku 1 606 208 Kč a soud z toho dovozuje, že návrh na uznání dluhu byl žalovanému doručen před [datum] (srov. návrh uznání dluhu na č.l. 109).

31. Z přehledu žalovaným poskytnutých plateb (srov. přehled na č.l. 107) má soud za prokázané, že žalovaný prostřednictvím 14-ti plateb po 3 000 Kč zaplacených v období od 13.11.2022 do 16.12.2022 a dále platbou ve výši 10 000 Kč ze dne 18.1.2023 a ve výši 5 000 Kč ze dne 18.2.2023 zaplatil žalobkyni celkem částku 57 000 Kč, které byly v rozsahu částky 28 000 Kč určeny na závazky žalovaným písemně uznané v uznaní dluhu ze dne 1.11.2021 (na náhradu škody v podobě nákladů na zásah hasičského záchranného sboru vzniklých v důsledku poškození motorového vozidle tov.zn. [Anonymizováno], RZ: [SPZ]), v rozsahu částky 25 197 Kč žalobkyní použité na náhradu škody spočívající v poškození vozidla tov.zn. [Anonymizováno], RZ: [SPZ]) a v rozsahu částky 3 803 Kč žalobkyní použité na částečnou úhradu nároku, který je žalobou uplatňován a který před touto částečnou úhradou dosahoval celkem částky 2 699 797 Kč. Pokud tedy soud odečetl od částky 1 606 208 Kč částku 29 000 Kč (jako zbytek z částky 57 000 Kč po odečtení částky 28 000 Kč), získal tak informaci o tom, že k úhradě částky 1 577 208 Kč tvořící část nynější žalobou uplatňovaného nároku, byl žalovaný vyzýván již v rámci výzvy k podpisu uznání dluhu podepsaného ze strany žalobkyně dne 16.2.2023.

32. U nároku na náhradu škody se lhůta k plnění stanoví podle ustanovení § 1958 odst. 2 obč. zákoníku, který uvádí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

33. Ohledně částky 1 577 208 Kč se žalovaný dostal do prodlení před 27.2.2023 (srov. výše). Ohledně zbývající částky v rozsahu 1 118 736 Kč je pro prodlení žalovaného rozhodný až okamžik, kdy byla žalovanému doručena žaloba. K doručení žaloby žalovanému došlo dne 8.11.2023 a žalovaný se tak ocitnul v prodlení s úhradou celé žalované částky až tehdy, kdy mu uplynula lhůta stanovená v § 1958 odst. 2 obč. zákoníku, kdy soud okamžik počátku prodlení stanoví k datu 9.11.2023, což je den poté, co byl žalovaný doručením žaloby o úhradu celkového nynější žalobou uplatněného dluhu upomenut.

34. Pokud tedy žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 2 695 944 Kč již ode dne 16.8.2023, považuje soud požadavek na úrok z prodlení za oprávněný pouze pokud jde o úrok z prodlení z částky 1 577 208 Kč a ve zbývajícím rozsahu (tj. ohledně částky 1 118 736 Kč) je soud nucen požadavek na úrok z prodlení za dobu od 16.8.2023 do 8.11.2023 zamítnout, když pokud jde o sazbu úroku z prodlení, tu žalobkyně požaduje v zákonem stanovené výši (tj. v sazbě 15 % ročně stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

35. Žalovaný neprokázal, že by s žalobkyní dohodnul odklad splácení žalobou uplatněného nároku, když jednak svůj návrh na výslech nejmenované pracovnice žalobkyně učinil až po prvním jednání soudu, a tedy v rozporu se zásadou koncentrace důkazních návrhů do skončení prvního jednání ve věci (srov. § 118b o.s.ř.), jednak ani tuto svědkyni jako důkaz řádně neoznačil, když neuvedl ani její označení příjmením a jménem ani jiný způsob, jakým by soud mohl takovou osobu ztotožnit a k výslechu předvolat.

36. Žalobkyně měla ve věci procesní neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, a proto jí soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 134 800 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které soud stanovil podle vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy náklady sestávají z odměny dle § 7 a § 11 vyhlášky ve výši 133 700 Kč (za 7 úkonů právní služby po 19 100 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 13.5.2024, sepis vyjádření ze dne 27.5.2024, účast na jednání soudu dne 17.6.2024 a dne 10.9.2024), z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 2 100 Kč za shora uvedených 7 úkonů právní služby, z náhrady cestovného ve výši 1 234 Kč (jízdné vlakem na trase [adresa] a zpět ve dnech 13.5., 17.6. a 10.9.2024) a z náhrady za zmeškaný čas dle § 14 vyhlášky ve výši 2 000 Kč za 20 započatých zmeškaných půlhodin na cestě ke shora uvedeným soudním jednáním; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 303 031 Kč.

37. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.